Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních

Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Závěrečná zpráva výzkumného úkolu:
Analýza financování výkonu státní správy
a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat
pro přípravu nového zákona o RUD
VŠE Praha 13. 2. 2009
rud@vse.cz
1
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
rud@vse.cz
2
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Řešitelský kolektiv:
Ing. Petr Halouzka, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních studií, VŠE – externí
spolupracovník - Část A: kap. 1.7, kap. 4., kap. 5. Část B: kap. 8.,
Ing. Marek Jetmar, PhD. (vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních studií,
Národohospodářská fakulta VŠE Praha - Část A: kap. 1.4, kap. 1.8., kap. 3. Část B:
kap. 5.,
PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních studií,
Národohospodářská fakulta VŠE v Praze - Část A: kap. 1.2., kap 1.8. Část B: kap. 3.,
RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Středisko regionálních a správních věd - Část B: kap. 3.,
Doc. Ing. Jitka Peková, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních studií,
Národohospodářská fakulta VŠE v Praze- Část A: kap. 1.3., kap. 1.8., kap. 4,. kap. 5, Část B:
kap. 4.,
Ing. Martin Pělucha (vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních studií, Národohospodářská
fakulta VŠE Praha - Část A: kap. 1.5. Část B: kap. 6.,
Doc. Ing. Jaroslav Pilný, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Universita Pardubice - Část A: kap. 1.3.,
kap. 4., Část B: kap. 4.,
Ing. Gabriela Říhová - Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE Praha Část A: kap. 1.6. Část B: kap. 7.,
Ing. Šárka Šebková; Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE Praha externí spolupracovník - Část B: kap. 6.,
Doc. Ing. Petr Tománek, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Katedra veřejné ekonomiky,
Ekonomická fakulta, VŠB – TU Ostrava - Část A: kap. 2., kap. 4. Část B: kap. 1.,
Doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. (koordinátor projektu, vedoucí řešitel úkolu) Katedra regionálních
studií, Národohospodářská fakulta VŠE Praha - Část A: kap. 1.5., 1.6. 1.8., kap. 4, kap. 5. Část B:
kap. 6.2., kap. 7., kap. 8.,
Ing. Zuzana Khendriche Trhlínová, Ph.D. Katedra regionálních studií, Národohospodářská
fakulta VŠE v Praze - Část A: kap. 1.2., kap. 4. Část B: kap. 3.,
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. (vedoucí řešitel úkolu) Středisko regionálních a správních
věd, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze - Část A: kap. 1.1., kap. 5. Část B: kap. 2.,
Doc. Ing. Elena Žarska, CSc. Katedra verejnej správy a regionálneho rozvoja, Ekonomická
univerzita v Bratislave - Část B . kap.7
rud@vse.cz
3
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
rud@vse.cz
4
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obsah
ČÁST A................................................................................................................................................................................ 9
1.
ZÁVĚRY KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH ANALÝZ................................................................ 13
1.1.
1.2.
1.3.
1.4.
1.5.
SPÁDOVÉ OBLASTI A JEJICH ROLE V SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ...................................................................... 13
ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ A ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ A NÁVRHY PRO RUD ................................ 14
MANDATORNÍ VÝDAJE OBCÍ ........................................................................................................................... 17
ZÁVĚRY FINANCOVÁNÍ PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI VYKONÁVANÉ OBCEMI A KRAJI ....................................... 22
ZÁVĚRY TÉMATICKÉHO OKRUHU POSTAVENÍ PRAHY, BRNA, OSTRAVY A PLZNĚ
V SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ RUD.................................................................................................................................... 25
1.6.
ZÁVĚRY ZAHRANIČNÍCH ZKUŠENOSTÍ V OBLASTI FINANCOVÁNÍ OBCÍ......................................................... 31
1.7.
SHRNUTÍ ANALÝZY HODNOCENÍ ROZPOČTOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ VE VZTAHU K JEJICH MAJETKU .............. 35
1.8.
SHRNUTÍ .......................................................................................................................................................... 38
2.
NÁVRH ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ OBCÍM (SYSTÉM FINANCOVÁNÍ OBCÍ) ......................... 42
3.
PŘENESENÁ PŮSOBNOST.................................................................................................................................. 60
4.
DALŠÍ PRINCIPY A KRITÉRIA ......................................................................................................................... 64
5.
NÁVRHY NA DOPLŇKOVÉ VÝZKUMY .......................................................................................................... 77
ČÁST B.:............................................................................................................................................................................ 80
1.
ZÁKLADNÍ ANALÝZA VÝDAJŮ OBCÍ ............................................................................................................ 81
2.
TYPOLOGIE OBCÍ A JEJICH VÝBĚR PRO DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. SPÁDOVÉ OBLASTI A
JEJICH ROLE V SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ ............................................................................................................ 93
3.
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO POTŘEBY VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ OBCÍ................................ 110
4.
ANALÝZA MANDATORNÍCH VÝDAJŮ OBCÍ ............................................................................................. 169
5.
FINANCOVÁNÍ PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ A KRAJŮ................................................................... 201
6.
POSTAVENÍ PRAHY, BRNA, OSTRAVY, PLZNĚ V SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ................................... 232
7.
POZNATKY Z FINANCOVÁNÍ OBCÍ NĚKTERÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍ........................................... 336
8.
HODNOCENÍ ROZPOČTOVÝCH VÝDAJŮ OBCÍ VE VZTAHU K MAJETKU ...................................... 373
PŘÍLOHY........................................................................................................................................................................ 384
PŘÍLOHA 1 – PASPORTY VÝDAJŮ OBCÍ............................................................................................................... 385
PŘÍLOHA 2 - DOTAZNÍK PRO VYBRANÉ OBCE.................................................................................................. 574
PŘÍLOHA 3 – PŘEHLED OKRUHŮ A OTÁZEK PRO ŘÍZENÉ ROZHOVORY................................................ 581
PŘÍLOHA 4 – DEFINICE PROPOČTOVÝCH A PODÍLOVÝCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ)
VYUŽÍVANÝCH BĚHEM ŘEŠENÍ PROJEKTU...................................................................................................... 585
PŘÍLOHA 5 – PROSPEKTIVNÍ KOEFICIENTY PRO MĚSTO PLZEŇ .............................................................. 587
PŘÍLOHA 6 – PROSPEKTIVNÍ KOEFICIENTY PRO MĚSTO BRNO ................................................................ 590
PŘÍLOHA Č. 7 – PROSPEKTIVNÍ KOEFICIENTY PRO MĚSTO OSTRAVU ................................................... 593
PŘÍLOHA Č. 8 – PROSPEKTIVNÍ KOEFICIENTY PRO HL. M. PRAHU........................................................... 597
PŘÍLOHA Č. 9: VÝPOČET DOPADU SNÍŽENÍ SDÍLENÝCH DANÍ BEZ MOTIVAČNÍ SLOŽKY U
VELKÝCH MĚST BRNO, OSTRAVA, PLZEŇ......................................................................................................... 603
PŘÍLOHA Č. 10: VÝPOČET DOPADU SNÍŽENÍ SDÍLENÝCH DANÍ BEZ MOTIVAČNÍ SLOŽKY PRO HL.
M. PRAHA ...................................................................................................................................................................... 605
PŘÍLOHA Č. 11 – VÝCHOZÍ DATA PRO KOMPARAČNÍ ANALÝZU MEZI OBCEMI ČR A SR.................. 607
PŘÍLOHA Č. 12 – OBČANSKÁ VYBAVENOST OBCÍ............................................................................................ 610
rud@vse.cz
5
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
PŘÍLOHA Č. 13 – TECHNICKÁ VYBAVENOST OBCÍ.......................................................................................... 614
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, PŘÍLOH ................................................................................................................... 616
rud@vse.cz
6
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Seznam zkratek použitých v textu:
ARIS – automatizovaný rozpočtový informační systém
ČR – Česká republika
ČSÚ – Český statistický úřad
CZK – české koruny
DHM – dlouhodobý hmotný majetek
DPFO – daň z příjmů fyzických osob
DPFOSVČ – daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
DPPO – daň z příjmů právnických osob
DSO – dobrovolný svazek obcí
EU – Evropská unie
FAMA – finanční a majetková nalaýza
FO – fyzická osoba
HDP – hrubý domácí produkt
HMP – hlavní město Praha
IT – informační technlogie
KFV - komplexní funkční velikost obcí
MaV – mandatorní výdaje
MHD - městská hromadná doprava
MF ČR (MF) – Ministerstvo financí České republiky
MF SR – Ministerstvo financí Slovenské republiky
MS – žáci mateřských základních a středních škol a učilišť
MŠ (MS) – mateřské školy
MV – žáci vysokých škol
MV ČR (MV) – Ministerstvo vnitra České republiky
MZ – mobilita za zaměstnáním
NUTS – statistické územní jednotky
OkÚ – okresní úřady
OPOÚ – obce s pověřeným obecním úřadem
ORP – obce s rozšířeno působností
PBO – Plzeň, Brno a Ostrava
PBOP – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň
PO – právnická osoba
PPP – partnerství veřejného a soukromého sektrou
RHMP – rada hlavního města Prahy
RUD – rozpočtové určení daní
SK – skupina dle odvětvového členění
SKK – slovenské koruny
SR – Slovenská republika
SMO – Svaz měst a obcí
SMS – Sdružení místních samospráv
SNR – Slovenská národní rada
SRN – Spolková republika Německo
SSÚ – Slovenský statistický úřad
ÚSC – územně samosprávní celky
VÚC – vyšší územně samosprávní celky
ZČ – závislá činnost
ZŠ – základní školy
ZUŠ – základní umělecké školy
rud@vse.cz
7
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
rud@vse.cz
8
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Část A.
Závěry a návrhy analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy
územních samosprávných celků
rud@vse.cz
9
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Úvod
Problematika financování obcí je rozsáhlý komplex vzájemně propojených problémů souvisejících
s procesem reformy veřejné správy a dlouhodobě pokračující decentralizací územní samosprávy a
zejména obcí a i hledáním optimální fiskální decentralizace a nastavením odpovídajících fiskálních
vazeb mezi státem a územní samosprávou. Zároveň se dlouhodobě řeší nejenom vertikální, ale i
horizontální vazby a míra přerozdělování finančních prostředků mezi různými velikostními
kategoriemi obcí. K tomu měl přispět i provedený výzkum.
K celému projektu analýzy zaměřené na financování výkonu státní správy a samosprávy územních
samosprávných celků, která má poskytnout maximální množství relevantních informací pro přípravu
nového zákona o rozpočtovém určení daní a pro případnou modifikaci systému financování výkonu
státní správy bylo třeba přistoupit komplexním způsobem. Během výzkumu se prokázalo, že řada
problémů je v systému veřejných financí ČR dlouhodobě neřešena. Jedná se o oceňování a
odepisování majetku obcí, o nedostatečné množství údajů o technické a občanské vybavenosti obcí,
ze které by bylo možno odvodit jejich potřeby ev. i náklady na provoz obcí, neexistence oddělené
evidence nákladů spojených s přenesenou a samostatnou působností v rámci obce apod. Výzkum byl
proto extrémně rozsáhlý a často bylo nutné zjišťovat i základní informace, což bylo vzhledem
k časovému horizontu celého projektu v některých případech realizováno v omezeném rozsahu
(např. problematika vybavenosti obcí)
Přesto se výzkumnému týmu podařilo shromáždit dostatek informací a analyticky je zpracovat
takovým způsobem, aby bylo možno přistoupit k uvedeným návrhům na možné úpravy RUD. Celá
zpráva se tak dělí v principu na dvě části. V první části (A) je možno získat souhrnnou informaci o
závěrech kvalitativních i kvantitativných (dotazníkové šetření a řízené rozhovory) výzkumů. Závěry
základní analýzy výdajů obcí zde nejsou samostatně uváděny, protože jsou základem pro návrhovou
kapitolu č. 2. Dále obsahuje návrhovou část, která se člení na vlastní návrh rozpočtového určení daní
obcím, na návrhy řešení přenesené působnosti a na další principy a kritéria, která byla v průběhu
výzkumů zvažována vč. určení jejich hlavních kladů a záporů při případné zakomponování do
systému RUD. Závěr části A obsahuje doporučení na další výzkumy.
Velmi podrobná analýza výdajů obcí se stala osou celého výzkumu. Vycházela z odvětvového
členění rozpočtové skladby (6 skupin) za všechny obce ČR. Hodnotila průměrné ukazatele za roky
2005 až 2007, aby se eliminovaly případné roční výkyvy v rozpočtech obcí. V některých oblastech,
které byly považovány za vypovídající, jde analýza až na úroveň paragrafů či jejich seskupení. Obce
byly hodnoceny na základě jejich členění do 14-ti skupin platných v rámci RUD do roku 2007 jak
vyžadovalo zadání.
Výsledky analýzy byly poté zpracovány formou pasportů výdajů, které je možno nalézt v příloze (1.)
celé zprávy. Údaje v pasportech byly doplněny o některé příjmy, aby bylo možno identifikovat
výdajové oblasti, které jsou v podstatě vyváženy příslušnými příjmy obce a také stručným
zhodnocením tendencí vybraných výdajů.
Na závěr byla provedena typologie výdajů, která shrnuje poznatky vycházející z analýzy. Jedná se o
klasifikaci výdajů podle jejich chování, zda např. rostou, či klesají s velikostí obce.
Typologie výdajů umožnila jejich podstatnou agregaci, která se stala podkladem pro návrh možné
úpravy RUD i systému financování obcí1.
Kvantitativní výzkumy patřily v rámci projektu obecně k nejnáročnějším. Dotazníková akce, stejně
jako řízené rozhovory přinesly velké množství důležitých poznatků, které byly následně využívány
1
Viz. kap. 2 části A zprávy.
rud@vse.cz
10
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
v kvalitativních analýzách. Řadu získaných poznatků kvantitativních výzkumů je však možno využít
jako základ v případě dalších výzkumných potřeb. Jedním z hlavních poznatků kvantitativního
výzkumu je i skutečnost, že obce v ČR jsou v zásadě s principy aktuálního RUD spokojené,
akceptují ho a výrazné změny často ani nechtějí. Rády by však zmírnily hrany mezi jednotlivými
velikostními kategoriemi2 a hlavně zavedly vazbu mezi soukromým sektorem, místem výkonu
podnikání a příjmy obce.
Významným problémem je spádovost obcí, která má vliv na hospodaření obcí. Projevuje se v
identitě občanů s obcí a mikroregionem (spádovou oblastí) a tedy i v jejich postojích, jakož i
názorech představitelů obcí na roli obce, na její rozhodovací pravomoci a její kompetence.
Kvalitativní výzkum naznačil, že kořeny těchto postojů mají hlubší vývojové dimenze, odrážející
historicky vytvořené socioekonomické vazby mezi sídly a proměny jejich správního postavení. Tyto
vztahy byly v současnosti ovlivněny několika klíčovými transformačními procesy, které proběhly
v 90. letech a na začátku této dekády. Restrukturalizace ekonomiky a příliv zahraničního kapitálu
pozměnil socioekonomické vazby v území, reforma veřejné správy posílila vybraná mezoregionální
a mikroregionální centra. Došlo k pozměnění kvalitativních vztahů mezi obcemi tvořící sídelní
strukturu. Proces stabilizace rolí obcí v sídelní struktuře probíhá průběžně. Proces doposud není
dokončen. K dispozici nejsou aktuální výzkumy komplexního charakteru analyzujících proměnu
spádovosti z hlediska jednotlivých úrovní služeb (zajišťovaných soukromým i veřejným sektorem),
které by pomohly formulovat exaktní závěry, využitelné pro potřeby RUD. Analýzy provedené
v rámci tohoto projektu vyústily v návrhu, který je součástí celé zprávy. Především byly využity
kvantifikovatelná kriteria.
Analýza mandatorních výdajů obcí se soustředila na vytipování a poté na analýzu těch běžných
mandatorních výdajů, které se ve většině velikostních kategorií obcí na celkových běžných výdajích
podílejí nejvíce. Výběr potvrzovaly i výsledky dotazníkového šetření a provedených řízených
rozhovorů. U některých paragrafů relativně největší podíl na celkových výdajích najdeme u
velikostních kategorií do 1 500 obyvatel, resp. do 5 000 obyvatel. Analyzované běžné mandatorní
výdaje se týkají vesměs služeb pro obyvatele, takže kritérium počtu obyvatel v rámci RUD z tohoto
pohledu vyhovuje.
V průběhu projektu došlo ke zpracování metodiky kalkulace příjmů a výdajů spojených s výkonem
přenesené působnosti na úrovni obcí a krajů a jejímu srovnání s postupy uplatňovanými MV ČR.
Oba postupy respektují stejná východiska a i přes některé metodologické rozdíly jsou postupy VŠE a
MV ČR srovnatelné a dosažená zjištění obdobná. Neexistence podrobné evidence na úrovni obcí a
krajů vedla k přepočtu vybraných výdajových položek počtem úvazků úředníků vykonávajících
přenesenou působnost (vyvážení).
Na základě provedené kvantitativní analýzy a po zahrnutí výsledků dotazníkového šetření a řízených
rozhovorů lze konstatovat, že existuje výrazný rozdíl ve výši krytí výdajů, spojených s výkonem
přenesené působnosti, přiřazenými příjmy, a to v závislosti na dosažené nejvyšší správní roli obce.
Provedení analýzy financování samostatné a přenesené působnosti u statutárního města Plzně, Brna,
Ostravy a hl. m. Prahy umožnilo zjistit postupnou sílící závislost těchto měst na daňových příjmech.
Výstupem se stala finanční a majetková analýza (FAMA) umožňující rámcovou komparaci
ukazatelů těchto velkých měst se situací v Olomouci, Českých Budějovicích a s průměrnou obcí dle
vybraného vzorku 473 obcí. Prokázala se skutečnost, že výše majetku klade vysoké nároky na
příjmy těchto obcí. Do budoucnu hrozí riziko rozevírání nůžek mezi zdroji na jeho údržbu a provoz a
2
Zde je třeba připomenout skutečnost, že dotazníková akce i řízené rozhovory proběhly v přibližně v polovině roku a
představitelé obcí nebyly schopni zhodnotit novelu zákona o RUD platnou od roku 2008.
rud@vse.cz
11
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
nárůstem jeho hodnoty, což se odrazí v tlaku na další růst běžných výdajů a omezování jejich
investičního potenciálu.
Analýza umožnila na základě modelování odpovědět na potřebu určité míry selektivního přístupu
k těmto městům, které se jeví jako oprávněné.
Pro objektivní stanovení míry diferenciace sdílených daňových příjmů Prahy, Brna, Ostravy a
Plzně obdobně jako celkové optimální nastavení progrese sdílených daní pouze na základě
výdajů obcí není reálné. Řešitelé neměli možnost získat údaje o nákladech (potřebách), které
by výdaje objektivizovaly. Výzkum ukázal, že výdaje obcí jsou především determinovány
daňovými příjmy obcí. Stanovit progresi sdílených daní na základě výdajů by bylo v takovém
případě metodicky neodůvodnitelné.
Analýza majetku obcí upozornila na nízkou úroveň obnovy majetku a jeho vysoké nároky na běžné
příjmy. Závěry byly získány na základě analýzy vybraných indikátorů zkoumaného souboru 473
obcí. Výsledkem je tlak na úroveň kapitálových výdajů na rozvoj dlouhodobého hmotného majetku
obcí a nedostatek finančních prostředků na jeho údržbu a opravy.
Hlavním poučením ze zahraničních zkušeností je skutečnost, že se v případě transformačních aktivit,
jejichž cílem je optimalizovat financování obcí, jedná o dlouhodobý proces. Snahy jednotlivých států
EU směřují k zachování relativně vysoké autonomie obcí, bez negativních jevů, které doprovází
meziobecní diferenciace zdrojů a bohatství a daňová konkurence. Přístupy jsou velmi rozdílné a
vycházejí z tradičních prvků, které se v rámci jednotlivých systémů veřejných financí vytvářely
desetiletí i déle. Souvisí s historickým utvářením kompetencí územní samosprávy, v některých
zemích i kombinací samosprávné funkce a výkonu státní správy. Výrazné odlišnosti potom
nacházíme i ve struktuře obecních rozpočtů, v odlišné terminologii a v definicích ekonomických
ukazatelů, v kompetencích obcí a následně v jejich interní organizační struktuře i v programovacích
dokumentech.
Je velmi obtížné, ne-li nemožné definovat jednotný systém financování obcí tak, aby byl skutečně
spravedlivý a vycházel vstříc potřebám všech obcí stejně. Každá obec má individuální problémy a
podmínky a setkává se s velice specifickými potřebami při realizaci svých pravomocí (např.
prostorová velikost obce, prostorový rozsah správních obvodů, demografická struktura, terén apod.),
které lze jen stěží promítnout do jednoho zákona během krátkého období (např. jednoho roku).
rud@vse.cz
12
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1. Závěry kvantitativních a kvalitativních analýz
1.1. Spádové oblasti a jejich role v systému financování
Pro RUD se doporučuje zvážit následující varianty:
a) Vliv spádových oblastí v systému financování zatím neaplikovat. Toto ovšem za předpokladu
dalšího podrobnějšího výzkumu (viz návrhy na další výzkumy), jehož výsledky by byly
zapracovány do RUD v horizontu maximálně tří let.
Poznámka: Spádovost lze zkoumat jednak pomocí vyčerpávajícího šetření (všechny obce) nebo
s využitím reprezentativního výzkumu, tzn., že se nemusí zkoumat u všech obcí, ale jen u pečlivě
vybraného vzorku o rozsahu minimálně cca 50% ze všech obcí. Nejvhodnější je provést šetření
pomocí dotazníkového šetření jej jako vyčerpávající s určitou verifikací u vybraného vzorku. Je to
zvládnutelné jenom pomocí dotazníkového šetření – metodicky už bylo v hluboké minulosti
vyzkoušeno Geografickým ústavem ČSAV, přičemž tehdy byla šetřena jenom celková spádovost za
službami.
b) Uplatnit jenom princip mobility, a to jen v relevantní kvantifikovatelné podobě, tj. jenom
„Mobilita M1“ - pravidelný pohyb obyvatel (v podstatě denně), jejich četnost denně či během
roku lze poměrně snadno identifikovat počty zaměstnanců, žáků, studentů.
Poznámka: V současné situaci se jeví jako jedna z nejvhodnějších variant pro úpravy RUD v roce
2009.
c) Aplikovat správní hierarchii v základní podobě, tj. v členění (koeficienty jsou odvozeny z
relativních četností odpovědí v dotazníkovém šetření a jsou verifikovány z řízených rozhovorů a
celkového expertního posouzení):
- Obce s rozšířenou působností (byly identifikovány dvě odlišné skupiny):
- Obce, které byly v minulosti okresním městem – 1,20.
- Obce, které nebyly okresním městem, byly nově ustaveny jako ORP – 1,15.
- Obce s pověřeným obecním úřadem – 1,10.
- Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou – 1,05.
- Ostatní obce – 1,00.
Poznámka: Koeficienty lze verifikovat doplňkovým šetřením a delfskou metodou, přičemž jako
vhodnější se jeví tento přístup aplikovat podle bodu 4).
d) Aplikovat správní hierarchii (viz výše) v kombinaci s principem mobility.
Poznámka: Ve spojení dle bodu 2) a 3) je to zřejmě jedna z nejvhodnějších variant. Koeficienty lze
verifikovat doplňkovým šetřením a delfskou metodou.
e) Uplatnit parametry vlivu spádovosti pro RUD v kombinaci se správní hierarchií. Za
doložené lze považovat vertikální diferenciaci obcí na základě jejich správních funkcí, tj., že
obce na vyšším hierarchickém stupni poskytuje zpravidla větší spektrum služeb a většímu počtu
obyvatel ze svého spádového obvodu i obyvatelstvu mimo svůj spádový obvod. Kvantifikace je
doložena relativními četnostmi odpovědí z dotazníkového šetření a verifikována pomocí
výsledků z řízených rozhovorů a celkového expertního posouzení.
rud@vse.cz
13
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
I. Administrativní činnosti – 1,20.
II. Zdravotnictví – 1,14.
III. Školství – 1,14.
IV. doprava a dopravní infrastruktura – 1,14.
V. sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou) – 1,09.
VI. technická infrastruktura – 1,09.
VII. regionální rozvoj – 1,05.
Výše uvedené parametry se uplatní v kombinaci se správní hierarchií (viz bod 3). Tyto výsledné
parametry jsou už poměrně detailní pro určení vlivu spádových oblastí v systému RUD.
Závěry:
K možnosti využití interaktivních modelů a komplexní funkční velikost (KFV) dospěl
zpracovatelský tým až po zevrubné analýze dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Obě metody
(dotazníky a řízené rozhovory) získávání potřebných dat a poznatků však nejsou s ohledem na
velikost vzorků zcela ideální pro potřeby hodnocení vlivu spádovosti na RUD. Proto v závěru
výzkumu byla aplikabilita interaktivních modelů pilotním způsobem ověřena na vybraných obcích
v ČR. Výsledky jsou nadějné, a proto zpracovatelský tým navrhuje MF ČR v dalším období se
soustředit na jejich aplikaci pro celé území ČR. Stačilo by zřejmě vybrat jeden až dva modely a KFV
už s ohledem na pracnost a časovou náročnost. Každopádně je možno provést ještě vyčerpávající
šetření u všech obcí ČR z pohledu vlivu spádovosti na RUD. Jednalo by se o průkopnickou práci, jež
by české MF postavilo do čela výzkumu a vývoje relevantních metod RUD v rámci Evropské unie i
světa. Pak by stanovení parametrů pro RUD se opíralo o skutečně vědecky a výzkumně excelentní
práci aplikovanou orgánem státní správy a jen obtížně napadnutelnou případnými kritiky.
1.2. Závěry dotazníkového šetření a řízených rozhovorů a návrhy pro RUD
Výsledky empirického šetření byly závislé na vzorku obcí, který byl vybrán tak, aby reprezentoval
všechny velikostní kategorie sledované v RUD. Sledovali jsme zejména socioekonomický charakter
obcí, geografickou polohu, správní úlohu a další charakteristiky, jak bylo uvedeno v zadání projektu.
Vycházeli jsme z vybraného vzorku obcí, avšak ne všechny obce reagovaly na dotazníkové šetření
pozitivně (mnohdy bylo obtížné i vyjednání řízených rozhovorů). Především u malých obcí se
výzkumný tým setkával s překvapivě malým ohlasem. Z tohoto důvodu jsme řízené rozhovory
zaměřili právě na zjištění postojů i preferencí malých obcí k podobě RUD.
Přes tato úskalí, můžeme zjištěné výsledky empirického šetření v hlavních rysech zobecnit a využít
při vypracování variant financování obcí. Je pochopitelné, že ne vždy poznatky z empirického šetření
korespondují s výsledky kvalitativního a kvatifikovatelného výzkumu. Postoje i preference obcí ke
parametrům RUD jsou značně ovlivněny subjektivními přístupy představitelů obcí, jejich politickým
postoji i správní úlohou obcí, která mimo jiné odráží složitost naší sídelní struktury a regionální
specifika, profesionalitu managementu a další faktory.
Významnou úlohu hrály také způsob hospodaření obcí v minulosti, rozsah majetku obcí
(především historických a kulturně významných objektů), vybavenost sociální i technické
infrastruktury i objekty, které rozšiřují nabídku služeb (např.bazény apod.). Do výsledků
empirického šetření se podstatně promítaly také problémy a malá zkušenost představitelů obcí
s novými způsoby hospodaření po roce 1989, se změnami ve struktuře majetku vlastněného územní
samosprávou např. navracení majetku, efektivní hospodaření s majetkem, průběh a výsledky
privatizace majetku a další faktory uvedené podrobně v odpovídajících částech zprávy. Tyto
skutečnosti jsme brali v úvahu, proto některé výsledky našeho empirického šetření a jejich
interpretace není vždy jednoznačná.
rud@vse.cz
14
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Interpretace výsledků šetření a jejich zobecnění odpovídá možnostem daným časovým omezením i
zaměřením empirického výzkumu, který měl ověřit především výsledky kvantitativního výzkumu.
V každém případě tyto výsledky zobrazují plasticitu a problémy, které se promítají do stanovení
jednotných pravidel a kriterií RUD. Významné zjištění empirického šetření bylo, že si obec samy
uvědomovaly nesnadnost stanovení těchto kriterií, které by měly řešit zajištění širokého spektra i
rozsah jejich potřeb. Přes tato úskalí empirické šetření může být a je využíváno pro stanovení variant.
Empirické šetření přispělo k rozšíření poznatků získaných ze statistických analýz a také upozornilo
na nutnost při vypracování variant RUD brát v úvahu také jedinečnost sídelní struktury České
republiky, správní postavení jednotlivých obcí i specifické potřeby jednotlivých velikostních
kategorií obcí.
Dotazníkové šetření a řízené rozhovory prokázaly že jednotlivé velikostní kategorie obcí mají
rozdílné názory na současné nastavení RUD, i když respondenti z jednotlivých obcí nebyli vždy
schopni přesně specifikovat, jakým způsobem by mělo dojít ke zlepšení tohoto nastavení. Výsledky
tohoto výzkumu také nepotvrdily v plném rozsahu některá obecně přijímaná tvrzení, např. o
významu počtu sezónních obyvatel a jejich dopadu na výdaje rozpočtu, o významu nadmořské výšky
nebo o problému rozsahu místních komunikací a jejich údržby. Naopak se potvrdily dopady a nároky
na rozpočet obce především:
1) v oblasti školství,
2) technické a občanské infrastruktury, pokud je ve vlastnictví obce.
Nově se objevovaly také problémy týkající se:
- stáří staveb, ve vlastnictví obce včetně bytových domů,
- vlastnictví historických a kulturních památek.
Při zjišťování kapacitních i časových nároků obcí a měst z hlediska zabezpečování povinných i
fakultativních veřejných statků, kladly obce důraz:
- na školská zařízení,
- nároky na provoz technických služeb, na zabezpečení veřejné dopravy,
- na obnovu a údržbu obecních bytů,
- na údržbu a obnovu místních komunikací,
- na zařízení sociálních služeb v majetku obcí,
- na zajištění zdravotních zařízení v majetku obce
- na kulturní zařízení v majetku obce,
- na sportovní zařízení v majetku obce,
- na fungování městské policie,
- na zabezpečení odpadového hospodářství,
- na ochranu životního prostředí,
- na provoz hasičských sborů,
- na obnovu a údržba kulturních památek.
Většina obcí pokládala za významnou zátěž také úklid obcí a měst (především veřejná
prostranství, parky, hřbitovy) a také nutnost investovat do obnovy vybraných zařízení (např.
školy, technická infrastruktury a další). Časová, kapacitní i finanční náročnost pro přípravu
investičních projektů, včetně přípravy žádostí o dotace je pro většinu obcí neúměrnou zátěží.
Návrhy a doporučení obcí na parametry nastavení RUD.
Ve všech velikostních kategorií obcí se návrh i doporučení týkaly následujících parametrů :
rud@vse.cz
15
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
-
počet obyvatel,
-
motivační prvky (např. posílit vazbu mezi ekonomickými subjekty, které v obci podnikají a
místním rozpočtem.
Rozšíření o další parametry při přerozdělování finančních prostředků, kde vedle velikostní kategorie
obcí budou brány v potaz např. počet stálých obyvatel a počet sezónních obyvatel; nadmořská výška;
počet bytových jednotek, již neměly podporu obcí všech velikostních kategorií ve stejné intenzitě.
Obce většinou navrhovaly a shodovaly v návrzích na následující parametry:
1. Hlavní parametry: počet obyvatel, rozloha. Na těchto dvou parametrech se v podstatě obce
shodly, ale s tím, že kategorie by měly být citlivěji členěné.
2. Pomocná kriteria: školství - jako počet nebo podíl dětí do 14 let. Stanovení pomocného kriteria
vycházelo ze skutečnosti, že výdaje do vzdělávací oblasti a dalších souvisejících aktivit se významně
podílejí na výdajové strance rozpočtů obcí.
Obce uváděly i další možná pomocná kritéria pro RUD jako je: počet nebo podíl obyvatel
v poproduktivním věku, délka místních komunikací, vybavenost technickou infrastrukturou (podíl
napojených obyvatel), počet nemovitostí (např. čísla popisná, včetně rekreačních objektů), počet
obyvatel, kteří jsou zaměstnáni na území obce, ale také upozorňovaly a byly si vědomy, že by to
rozšířilo kritéria RUD a systém by se stal nepřehledný. Shodovaly se také v názoru, že rozšíření
kriterií by nevyřešilo finanční problémy obcí.
Spíše větší obce navrhují zohlednit správní obvod obce (podle počtu osob ve správním obvodu).
V návrzích a požadavcích obcí se objevovaly především motivační prvky, zejména posílení vazby
mezi ekonomickými subjekty, které v obci podnikají, a místním rozpočtem. Obce reagovaly
v podstatě pozitivně, nicméně upozorňovaly na riziko „přetahování“ podnikatelů (daňové
konkurence), což by se dalo do jisté míry vyřešit tím, že by se bralo v úvahu místo podnikání
subjektů a nikoli oficiální sídlo firmy.
Podle názorů na rozdělování finančních prostředků lze obce rozčlenit na dvě skupiny: první
skupina, spíše menší obce, preferují zrušení dotací a rozdělování všech prostředků přes RUD. Druhá
skupina, většinou větších obcí, navrhuje neposkytovat nenárokové dotace, ale dávat přednost
nárokovým, které jsou spojené s konkrétními aktivitami (viz koláčové grafy). Malé obce
zdůrazňovaly vysokou administrativní náročnost spojenou se získáním a čerpáním dotace.
Upozorňovaly také na nedostatek odborného aparátu, který v podstatě nutí tyto malé obce využívat
služeb externích poradenských firem, které nemusí vždy poskytovat kvalitní služby. Nákup externích
služeb a lobbing je pro malé obce velmi finančně náročné.
V případě financování z RUD by obce preferovaly zejména:
- rozšíření resp. změnu spektra sdílených daní,
- rozšíření daňových pravomocí.
Převážná většina obci ve všech velikostních kategoriích však nevěří možnosti rozšířit okruh
sdílených daní, jejichž výnos vstupuje do RUD. V případě spotřební daně, respondenti předpokládaly
neochotu státu, podělit se o výnos, zároveň také zdůrazňovaly nestabilitu příjmů ze spotřebních daní.
Na druhé straně vidí možnost podílet se na výnosu ekologických daních.
Některé obce také navrhují zvýšení jejich podílu na stávajících sdílených daních.
Obce se stavěly zpravidla negativně k možnému zvyšování daní z nemovitostí.
rud@vse.cz
16
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce většinou nechtějí rozšiřovat spektrum místních poplatků. Nepodporují jejich změnu na
místní daně. Navrhují zvýšit výnos z místních poplatků např. odstraněním „stropů“ u vybraných
místních poplatků - poplatek za pobyt, poplatek za psa apod.
Postoje obcí k navrhovaným kriteriím:
Význam zavedení kritérií jako je infrastruktura, počet dětí v předškolních a školních zařízeních,
demografická struktura, sociální péče apod. do sdílených daní se v rámci dotazníkového šetření a
řízených rozhovorů se v plném rozsahu nepotvrdilo, přestože znamenají nejvyšší výdaje obcí; obce
většinou preferují řešit tyto otázky prostřednictvím dotačních titulů – prostřednictvím RUD by bylo
řešení těchto problémů komplikované. Náklady na další výdaje spojené s fungováním obcí byly
značně diferencovány ve vazbě na velikost obcí, priority jejich rozvoje, ve vztahu k sociálním a
ekonomickým problémům, které obce mají.
Většina obcí nepovažovala nadmořskou výšku za rozhodující kritérium, které by mělo být v RUD,
obce se přikláněly k názoru, že by nadmořská výška měla být spíše ustanovena jako kritérium
v dotacích např. na technickou infrastrukturu
Všechny obce bez rozdílu velikostní kategorie se domnívaly, že prostředky z RUD na výkon
samosprávy by měly být větší.
Přenesená působnost je obtížně kvantifikovatelná a respondenti nedokázali přesně vyjádřit podíl
finančních a dalších nákladů na její zabezpečení ani personální zajištění. Většina obcí preferovala
navýšení příspěvku na přenesenou působnost (účelová dotace). V těchto postojích existovaly
diference podle velikostních kategorií obcí, některé malé obce spíše preferovaly navýšení prostředků
přes RUD. Navýšení prostředků přes RUD však může mít negativní dopady v tom smyslu, že
navýšené prostředky budou využity na jiné účely, než je přenesená působnost. Všechny obce
zdůrazňují, že objem prostředků získaných z výběru správních poplatků a sankčních plateb je
minimální a podstatnou část příjmů tvoří příspěvek státu. Obce však nespecifikovaly svoje postoje
k možnému zvyšování správních poplatků.
1.3. Mandatorní výdaje obcí
Výzkum se zaměřil i na analýzu tzv. mandatorních výdajů obcí a měl ověřit hypotézu, že ve struktuře
běžných výdajů převažují tzv. mandatorní výdaje. Bylo však nutné se zaměřit především na
vyjasnění a zpřesnění definice mandatorních výdajů na úrovni obcí. Přitom došlo ke shodě, že do
mandatorních výdajů nelze zahrnovat kapitálové výdaje na investice. Z dohodnuté definice - za
mandatorní výdaje obcí považovat všechny výdaje, které jsou obcím bez výjimky přikázány
zákonem, byla odvozena struktura běžných mandatorních výdajů. V závislosti na dostupná data
z ARISu - výkazy FIN 2 – 12 M za léta 2005 – 2007 a jejich zpracování – viz tab. 4.7 byla věnována
pozornost analýze běžných mandatorních výdajů na úrovni obcí, a to v dohodnutém rozdělení obcí
podle 14 velikostních kategorií (podrobněji viz. část B/4).
Analýza mandatorních výdajů obcí se soustředila v souladu se zadáním na vytipování a poté na
analýzu těch běžných mandatorních výdajů, které se ve většině velikostních kategorií obcí podílejí
nejvíce na celkových běžných výdajích3. Vedle výdajů na zastupitele a správu (§6112 a § 6171),
které zahrnují i „zákonné výdaje na zastupitele (odměny atd.) a výdaje na přenesenou působnost obcí
(a měst – tzn. v závislosti na kategorii obce) to jsou dále na základě provedené analýzy výdajů obcí
řešiteli vytypované druhy běžných výdajů:
3
Zpracováno z údajů využitých v základní analýze výdajů obcí.
rud@vse.cz
17
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
-
doprava a komunikace (§ 2212, 2219, 2242, 227)
vodní hospodářství (§ 2310 + 232)
školní zařízení a stravování v předškolních zařízení (§311, 3141)
kultura (§ 331 + 332 + 3392)
veřejné plochy (§ 3745)
služby sociální péče (§ 432, 433, 434, 435).
Tyto paragrafy byly dále doplněny o další paragrafy na základě zkušeností z pilotního průzkumu a z
některých výsledků dotazníkového šetření a provedených řízených rozhovorů, a to o:
-
bytové hospodářství (§ 3612)
veřejné osvětlení (§ 3631)
nakládání s odpady (§ 372)
sportovní zařízení obce (§ 341),
Na tyto běžné mandatorní výdaje se analýza soustředila. Analýza vyšla ze zpracování vytipovaných
běžných výdajů za 14 velikostních kategorií (jejich platnost do konce r. 2007) za zpracovávané
období 2 005 – 2 007 (viz tab. č. 4.7 v části B/4).
U některých paragrafů relativně největší podíl na celkových výdajích najdeme u velikostních
kategorií do 1 500 obyvatel (těchto obcí je také nejvíce – více jak 80 % obcí, i když z celkového
počtu obyvatel v nich žije jen přes 20 %), resp. do 5 000 obyvatel (od r. 2008 nejpočetnější velikostní
kategorie obcí pro RUD).
Jde zejména o podíl běžných výdajů na dopravu – podíl v obcích do 1 500 obyvatel byl mezi 6,8 % 10,6 %, resp. v obcích do 5 000 obyvatel mezi 5,14 – 10,6 % z celkových běžných výdajů obcí, tzn.
dvoj až téměř trojnásobný oproti velikostním kategoriím s vyšším počtem obyvatel (viz tab. 4.8
v části B/4).
Dále je to podíl běžných výdajů na vodní hospodářství na celkových běžných výdajích – podíl 3,7
%- 4,2 %, resp. u velikostních kategorií do 5 000 obyvatel podíl, 2,1 % - 4,2 % - tzn. opět až
dvojnásobně vyšší než u ostatních velikostních skupin obyvatel (viz tab. 4.9 v části B/4).
Podíl běžných výdajů na školní zařízení na celkových běžných výdajích je vyrovnanější, nicméně
nejvyšší je právě u velikostních kategorií 300 – 5 000 obyvatel – zhruba dvojnásobné oproti většině
velikostních kategorií (viz tab. č. 4.10 v části B/4).
Relativně menší rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí lze zaznamenat v podílu běžných výdajů
na veřejné osvětlení na celkových běžných výdajích, u velikostních kategorií obcí do 1 500
obyvatel je podíl s růstem počtu obyvatel se sestupnou tendencí, a to z 3,52 % na 2,66 %, vezmemeli v úvahu velikostní kategorii do 5 000 obyvatel tak do 2,23 % - jsou tedy maximálně dvojnásobné
(viz tab. 4.14 v části B/4).
U běžných výdajů na nakládání s odpady se jejich podíl na celkových běžných výdajích pohybuje
ve velikostních skupinách do 1 500 obyvatel kolem 7 %, resp. zahrneme-li i velikostní skupinu do
5 000 obyvatel je to podíl mezi 6,2 % - 7,2 %, tzn. maximálně dvojnásobný oproti větším městům
(viz tab. 4.15 v části B/4).
U ostatních vytypovaných běžných mandatorních výdajů jsou sice rozdíly v jejich podílu na
celkových běžných výdajích, ale nejsou už tak výrazné, zejména mezi malými obcemi do 1 500
obyvatel a ostatními velikostními kategoriemi obcí.
U výdajů na kulturu se ve velikostních kategorií obcí do 1 500 obyvatel podíl těchto výdajů na
celkových běžných výdajích pohybuje mezi 2,7 % - 3,5 %, tzn. zhruba poloviční proti větším
městům, zahrneme-li však velikostní kategorii do 5 000 obyvatel, rozdíly se zvýší, neboť podíl
výdajů na kulturu u této velikostní kategorie je už 5 % a blíží se podílu u větších měst (viz tab. č. 4.
11 v části B/4).
Podobné je to u výdajů na sportovní zařízení. Ve velikostních kategorií do 1 500 obyvatel je podíl
těchto výdajů na celkových běžných výdajích sice mezi 0,4 % (u VK do 100 obyvatel) až 1,6 % (u
rud@vse.cz
18
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
velikostní kategorie 300 – 1 500 obyvatel), u velikostní kategorie do 5 000 obyvatel však roste jen
nepatrně na cca 1,7 % (viz tab. č. 4.12 v části B/4).
Podíl běžných výdajů na bytové hospodářství na celkových běžných výdajích se ve velikostních
kategoriích do 300 obyvatel pohybuje od cca 0,3 % - do1,5 %, výrazně roste v dalších velikostních
kategoriích – v kategorií obcí do 1 500 obyvatel na cca 3,2 %, do 5 000 obyvatel na 5,6 % (což se
blíží už průměru ostatních velikostních kategorií) – viz tab. č. 4.13 v části B/4.
U výdajů na veřejnou zeleň u velikostních kategorií obcí do 5 000 obyvatel je podíl těchto výdajů na
celkových běžných výdajích 3,1 % – 3, 7 %, což je maximálně o 1 % více než u větších měst (viz
tab. č. 4.16 v části B/4).
Podobně je tomu u výdajů na služby sociální péče, kdy u velikostních kategorií obcí do 1 500
obyvatel se podílejí na jejich celkových běžných výdajích cca 0,1 % - 0,3 %, u velikostní kategorie
do 5 000 obyvatel do 0,8 %, což je méně než ½ výdajů vyšších velikostních kategorií (viz tab. č.
4.17 v části B/4).
Přepočty mandatorních výdajů na obyvatele podle velikostních kategorií obcí ukazují podrobně
tabulky 4.8 – 4. 17 (viz.část B/4).
Provedená analýza vybraných běžných mandatorních výdajů neukazuje na nutnost vzít je
zvlášť v úvahu, resp. některé druhy mandatorních výdajů, při stanovení kritérií RUD, a to i
přesto, že analýza ukázala, že mandatorní výdaje se rozhodujícím způsobem podílí na
celkových běžných výdajích (přes 80 %), čímž se potvrdila hypotéza, že ve struktuře běžných
výdajů převažují tzv. mandatorní výdaje. Vycházíme přitom z předpokladů, že
•
RUD má de facto podobný charakter jako neúčelové dotace a tedy z pohledu použití těchto
finančních prostředků není záruka, že budou použity na úhradu vymezených druhů běžných
mandatorních výdajů (a zahrnutých jako kritérium do RUD);
•
kritéria pro RUD by neměla být příliš početná, měla by být jasná, kvantifikovatelná (případně i
kontrolovatelná). Nemohou tedy respektovat sociálně ekonomické zvláštnosti různě velkých
fiskálních společenství (velikostních kategorií obcí), měnící se i v čase. Proto je nutné i do
budoucna využívat v rámci přerozdělovacích vztahů mezi státem a územní samosprávou i dotace.
Nicméně je nutné hledat optimální proporci v tomto přerozdělování, tzn. mezi RUD a dotacemi, a
případně i optimální proporci mezi účelovými a neúčelovými dotacemi;
•
není závazně stanovena kategorizace služeb – základní lokální (a regionální) veřejné statky a
není stanoven minimální plošný standard kvality těchto služeb, který by byl základem pro
stanovení ukazatele průměrné nákladovosti na minimální plošný standard služby (průměrové
ukazatele neexistují) a posouzení oprávněné výše, resp. i odchylek, mandatorních výdajů na
stanovený standard kvality výkonu u příslušného veřejného statku u různých velikostních
kategorií obcí, aby bylo možné i kvalifikovaně posoudit úlohu úspor z rozsahu (v této fázi
abstrahujeme od postupu na jejich stanovení – viz metody rozpočtování atd.). Neexistují tedy
výdajové standardy;
•
řešitelé neměli možnost získat údaje o nákladech; není možné provést benchmaring nákladů na
služby, které mají povahu ze zákona, resp. zákonů, nárokovaných služeb pro obyvatelstvo a
analyzovat oprávněnost rozdílů v nákladech na obyvatele a tedy i rozdílů v podílu mandatorních
výdajů na celkových běžných výdajích různých velikostních kategorií obcí;
•
výše mandatorních výdajů nemusí korespondovat s výší mandatorních potřeb (viz část B/4);
•
RUD by se nemělo alespoň ve střednědobém horizontu měnit, aby územní samospráva mohla
kvalifikovaněji plánovat ve střednědobém výhledu.
rud@vse.cz
19
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
•
Z provedené analýzy také vyplynuly relativně vysoké běžné (neinvestiční) výdaje na zastupitele a
vlastní správu obce, které ovlivňuje i rozdílný rozsah přenesené působnosti podle velikostních
kategorií obcí, přesněji rozdíly mezi I., II., III. kategorií obcí (byť je to respektováno u obcí II. a
III. kategorie i dalšími dotacemi na výkon státní správy). Právě z tohoto důvodu je vhodnější
náklady na rozdílný rozsah přenesené působnosti obcí krýt dotacemi. Bude záležet na
vytvořeném modelu, resp. na standardech.
•
Využití přerozdělování finančních prostředků rozpočtové soustavy prostřednictvím RUD
umožňuje zároveň dosáhnout toho, že hospodaření státu (zejména ve SR) a územní samosprávy
bude relativně stejným způsobem ovlivňováno chodem ekonomiky a tedy odvíjejícím se vývojem
daňových výnosů v delším časovém horizontu.
Z provedené analýzy něžných MaV podle údajů z ARIS a konkrétních výsledků obsahu výkazů
FIN2-12 za Pardubice, Chrudim a další vyplynuly ve vztahu k běžným MaV tyto hlavní závěry:
a) všeobecné výsledky
1) paragrafy a položky postupně spíše agregovat a tím zjednodušovat administrativu obcí a zároveň
podporovat jejich iniciativu při vlastním hospodaření;
2) daňový systém, resp. RUD, dle možností doplňovat systémem účelových dotací;
3) postupně vytvářet standardní návrh hodnot pro jednotlivé výdaje v přepočtu na 1 obyvatele.
b) výsledky analýzy vybraných paragrafů
Podrobněji bylo analyzováno celkem 10 paragrafů – viz část B/4 - podle výkazů FIN2-12 ze systému
ARIS s nejvyššími výdaji v rozpočtu obce s těmito výsledky (viz tabulka č. 1.) :
Tabulka č. 1: Běžné mandatorní výdaje obcí podle ARIS: 2005 – 2007
Odvětví
Rozpětí
Velikostní nákladů v tis.
kategorie
Kč na 1
obyvatele
Doprava a
komunikace
VI – XIV
0,64 – 9,05
Vodní
hospodářství
XIV – VI
0,00 – 0,10
Zařízení
předškolní
výchovy a
základního
vzdělávání
I – XIV
0,49 – 4,68
Kultura
I – XIII
0,25 – 1,68
Sportovní zařízení
II – IX
0,07 – 0,76
rud@vse.cz
Komentář
Větší obce mají kvalitnější infrastrukturu
a tedy vyšší náklady na MHD.
Údaje jsou přesně měřitelné a je možné je
z veřejných výdajů vyřadit (viz
uživatelský poplatek za spotřebu).
Vyšší výdaje u větších obcí způsobuje
vysoká koncentrace školních zařízení.
Ve větších městech je více kvalitnějších
kulturních zařízení. Oddechová kultura je
privatizována.
Náklady na sportovní zařízení ve větších
sídlech mají vyšší provozní náklady.
Sportovní zařízení jsou z velké části
20
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
privatizovány. V rámci obecné péče o
zdraví podporovat pohybové aktivity ve
školách a masovou tělovýchovu – dotace
tělovýchovným zařízením typu Sokol
apod.
Bydlení v malých obcích má nižší
provozní i investiční náklady a proto je
levnější než ve velkých. Financování
Bytové
I – IX
0,03 – 1,44
z rozpočtů obcí využít u tzv. sociálního
hospodářství
bydlení (viz sociální politika). Jinak
bydlení je individuálním privátním
statkem.
Větší náklady na osvětlení ve větších
Veřejné osvětlení
XIII – X
0,20 – 0,47
obcích souvisí s jejich vyšší velikostí
katastru.
Vyšší náklady ve větších obcích souvisí
s vyššími manipulačními náklady.
Nakládání
VIII –
0,58 – 0,97
Optimalizovat výši uživatelského
s odpady
XIV
poplatku (tam kde je využíván) a
stimulovat ke třídění odpadů.
Péče o veřejnou
V menších obcích vyplývají nižší náklady
VI – XIV
0,28 – 0,61
zeleň
s potřebou nižší péče na manipulaci.
Ve větších sídlech je vyšší koncentrace
seniorů a vyšší náklady na sociální
Služby sociální
I – XIV
0,00 – 0,64
zařízení. (viz problém a zákon. úprava,
péče
kdo má dostávat příspěvek ze SR a jak ho
může či má použít).
Poznámka: podobnosti jsou uvedeny v tabulce 4.8 - 4.17 v části B/4.
Při rozdělování výnosu za sdílených daní by však mohly být zvýhodněny obce z ohledem na školství.
Např. s vyšším počtem dětí do 16 let, resp. 14 let např. pomocí přidání určitého % ze sdílených daní,
podobně jako je tomu u počtu zaměstnaných obyvatel (1,5 %), neboť základní vzdělání je
poručnický veřejný statek a obce musí zajistit vzdělání (ať prostřednictví zřízené vlastní ZŠ nebo
prostřednictvím smlouvy s jinými školami), doporučujeme zohlednit podle sídla ZŠ.
Dotace doporučujeme poskytovat jen účelové na základě vypracovaných standardů kvality a
průměrných ukazatelů nákladovosti (a výše příslušného druhu mandatorního výdaje na obyvatele) a
vyžadovat přísné zúčtování, příp. veřejné soutěže.
Analyzované běžné mandatorní výdaje se týkají vesměs služeb pro obyvatele, takže kritérium RUDu
„obyvatel“ z tohoto pohledu vyhovuje. Vezmeme-li v úvahu, že provedené byly prováděny za léta,
kdy existovalo rozdělení obcí (a měst) do 14 velikostních kategorií podle platné úpravy pro RUD do
konce r. 2007, je možné předpokládat, že v r. 2008 při existenci 4 velikostních kategorií se ještě
zmenší výše uvedené rozdíly (od r. 2008 - 1. velikostní kategorie do 300 obyvatel, 2. velikostní
kategorie 301 – 5 000 obyvatel). Doporučujeme tudíž v co nejkratší možné době provést propočet za
r. 2008, aby výše uvedené dílčí závěry analýzy byly buď potvrzeny či vyvráceny – tzn. zda úprava
koeficientů pro současné velikostní kategorie obcí odráží či neodráží v minulosti výše uvedené
rozdíly.
Uvedené analýzy mandatorních výdajů nejsou dostatečným důkazem pro konkretizaci návrhu na
úpravu RUDu v horizontu 2010, případně dalšího zvýhodňování malých obcí v rámci nastavení
RUDu, a proto v nejbližší době nenavrhujeme zohlednit v RUDu.
rud@vse.cz
21
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1.4. Závěry financování přenesené působnosti vykonávané obcemi a kraji
1.4.1. Financování přenesené působnosti vykonávané obcemi
Na základě provedené kvantitativní analýzy, výsledků dotazníkového šetření a řízených rozhovorů je
možné učinit následující závěry:
- existuje výrazný rozdíl ve výši krytí výdajů, spojených s výkonem přenesené působnosti,
přiřazenými příjmy, a to v závislosti na dosažené nejvyšší správní roli obce. U obcí pouze ze
základní funkcí jsou výdaje kryty maximálně v řádu několika desítek % (maximální dosažená
průměrná hodnota byla v roce 2007 a to ve výši 20,70 %). U obcí s rozšířenou působností
překročila průměrná míra krytí v letech 2005 a 2007 hranici 100 %. V roce 2006 se pohybovala
těsně pod touto hranicí,
- ve sledovaných kategoriích obcí a letech docházelo k meziročnímu růstu míry krytí výdajů příjmy.
Výjimkou byl pokles u obcí se základní funkcí a rozšířenou působností v roce 2006.
- ve všech kategoriích obcí došlo mezi roky 2005 a 2007 k nárůstu míry krytí. Největší růst
zaznamenaly obce s pověřeným obecním úřadem z 57,85 % na 68,49 % a se základní funkcí ze
14,08 % na 20,7 %,
- rozdíl v míře krytí mezi kategoriemi obcí se mezi roky 2005-2007 výrazně nezměnil,
- extrémní hodnoty zjištěné v souboru obcí se základní funkcí (záporné hodnoty, krytí překračující
100 %) neměly výraznější vliv na střední hodnotu. To se potvrdilo i při vyloučení těchto hodnot
z výpočtu,
- použití údajů ze vzorku obcí v případě obcí s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou
působností v roce 2007 nemá výraznější vliv na dosaženou průměrnou míru krytí. To se potvrdilo
při srovnání s dosaženými výsledky při použití průměrných vah.
Tabulka č. 2: Míry krytí dle správních rolí obcí v jednotlivých letech
Roky
I
M
S
OPOÚ
ORP
2005
14,08
38,17
45,14
57,85
103,9
2006
13,22
38,85
47,36
58,99
98,42
2007
20,70
40,72
50,45
68,49
105,05
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se základní funkcí
Tyto obce v oblasti přenesené působnosti vykonávají pouze drobné úkony. Často nejsou schopny
formálně ani materiálně výkon samostatné a přenesené působnosti odlišit. Nedokáží vyčíslit výši
výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti. To se projevilo mj. i v nízké schopnosti
poskytnout podrobnější informace o počtu úvazků vyčleněných na výkon přenesené působnosti. Při
kalkulaci proporce činilo potíže vysoké zastoupení malých obcí s jedním úvazkem v souboru (správu
provádí zpravidla starosta s další osobou na dílčí úvazek), kdy stanovení váhy je komplikováno
malým počtem úvazků a bezprostředně spojeno s odhadem konkrétního pracovníka. Výsledky jsou
tudíž ovlivněny subjektivními postoji respondenta. Přestože tyto obce neprovádějí podrobnější
analýzy či kvalifikované odhady výdajů na výkon přenesené působnosti, pokládají na základě
empirické zkušenosti míru krytí výdajů za velmi nízkou a žádají její zvýšení, tj. navýšení příspěvku
na výkon přenesené působnosti ze strany státu.
rud@vse.cz
22
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 20 %.
V minulých letech došlo k jejímu zvýšení.
Toto zjištění odpovídá odhadům MV ČR.
Obce s matrikou
Jsou v podobné situaci jako obce se základní funkcí. Mají i obdobné postoje k míře krytí výdajů a
příjmy; požadují nárůst prostředků na výkon přenesené působnosti. Zajištění výkonu matriky
vyžaduje potřebu vytvořit zázemí pro profesionální personál.
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 40 %, je tak
oproti obcím se základní funkcí dvojnásobná. V minulých letech došlo k jejímu zvýšení.
Odhad MV ČR, který se opírá o průzkumy realizované v minulých letech, je ve stejné výši.
Obce se stavebním úřadem
Výkon přenesené působnosti na úrovni obce se stavebním úřadem již vyžaduje početnější zastoupení
úředníků vykonávajících přenesenou působnost.
Oproti obcím s matrikám není nárůst průměrné míry krytí tak skokový. Míra krytí výdajů příjmy se
dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 50 %. V minulých letech došlo k jejímu
zvýšení.
Kalkulace MV ČR dosáhla obdobné výše.
Obce s pověřeným obecním úřadem
Výkon přenesené působnosti – členěné do celé řady agend, je zajištěn profesionálním aparátem.
Průměrná míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy blíží úrovni 70 %.
Kalkulace MV ČR provedená v minulých letech vykazuje o něco menší míru krytí.
Obce rozšířenou působností
Přenesená působnost v podobě kompaktních agend je vykonávána vysoce specializovanými
úředníky. Výkon státní správy na uvedených úsecích v území se o ně opírá. Jsou bezprostředními
partnery jak pro krajské úředníky, tak pro úředníky ústředních správních úřadů.
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje nad úrovní 100 %.
Kalkulace MV se pohybuje pod touto úrovní, přesto Ministerstvo vnitra opakovaně zdůrazňuje, že
některé obce s rozšířenou působností se pohybují nad hranicí 100 %.
V případě obcí s rozšířenou působností je potřebné vzít úvahu i vliv započítání zúčtovatelné dotace v
oblasti sociálně právní ochrany dětí a sociálních služeb.
Přestože je vypočtená vysoká míra krytí výdajů příjmy respektive příspěvkem na výkon přenesené
působnosti možná překvapivá, je nutné připomenout, že výdaje zahrnují pouze část investičních
výdajů.
Tabulka č. 3: Obce, situace v roce 2007, agregované údaje v Kč, %
rud@vse.cz
Přepočtené
výdaje
Příjmy celkem
Rozdíl
Kč
Kč
Kč
Příjmy správní poplatky
podíl na
výdajích
Kč
Příjmy sankční poplatky
podíl na
výdajích
Kč
Příjmy poplatky
podíl na
výdajích
Kč
23
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Základní
funkce
Matriky
Stavební
úřady
OPOÚ
704 362 395
133 999 977
570 362 418
74 221 210
10,5%
4 720 380
0,7%
78941590
11,2%
352 951 474
132 320 943
220 630 531
58 823 050
16,7%
1 658 670
0,5%
60 481 720
17,1%
504 529 021
227 941 174
276 587 847
69 746 040
13,8%
3 444 420
0,7%
73 190 460
14,5%
570 519 081
361 214 633
0,5%
132 622 130
14,2%
127 574 890
13,7%
5 047 240
ORP
13 646 643 122
931 733 714
11 127 862 438 2 518 780 684 3 393 556 950
24,8%
172 284 180
Celkem
16 140 219 726
12 192 643 613 3 947 576 113 3 723 922 140
23,1% 187 154 890
1,3% 3 565 841 130
26,1%
1,2% 3 911 077 030
24,2%
Při stanovení výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti nebyly v souladu s metodikou
zohledněny výdaje na investice do vzniku a modernizace kancelářských ploch respektive výdaje
v podobě nájemného za kancelářskou plochu. Zahrnutí tohoto okruhu výdajů by ovšem vedlo
k poklesu míry krytí. Uvědomujeme si, že stát i obce investovaly nemalé prostředky do vytvoření
zázemí pro výkon správní činnosti. Domníváme se, že tak jak budou tyto budovy stárnout a
vyžadovat modernizaci, bude pravděpodobně potřebné, při respektování zásady řádné péče o
majetek, otevřít širší diskusi o případném vymezení i tohoto okruhu výdajů.
1.4.2. Financování přenesené působnosti vykonávané kraji
Příjmy alokované na pokrytí výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti na úrovni krajů se
dlouhodobě pohybují pod výší kalkulovaných výdajů. V roce 2007 dosáhla průměrná míra krytí výše
64 %. Přesto lze vypozorovat drobná meziroční zlepšení, která se projevují v cca ročním růstu míry
krytí výdajů o 2 - 3 %.
Tabulka č. 4: Financování přenesené působnosti na úrovni krajů v roce 2007, v tis. Kč,
v % výdajů
Kraje
Přepočtené
výdaje na PP
Příspěvek na PP
očištěno
o dobr. hasiče
v tis. Kč
v%
Příspěvek na PP
v RUD
Správní poplatky
v tis. Kč
v%
v tis. Kč
v%
Přijaté sankční
platby
v tis. Kč
v%
Příjmy celkem
v tis. Kč
v%
StČ
295 388,9513
116 171
39,33%
27 328,50
9,25%
5 745,80
1,95%
684,36
0,23%
149 929,66
50,76%
Jihočeský
155 766,3281
80 470
51,66%
18 579,38
11,93%
4 237,03
2,72%
212,47
0,14%
103 498,88
66,44%
Plzeňský
128 683,2885
72 844
56,61%
17 897,63
13,91%
2 551,23
1,98%
15,70
0,01%
93 308,56
72,51%
Karlovarský
126 866,8552
51 806
40,83%
12 981,38
10,23%
1 359,16
1,07%
1 282,22
1,01%
67 428,76
53,15%
Ústecký
197 832,4565
90 330
45,66%
21 765,38
11,00%
3 772,50
1,91%
3 923,73
1,98%
119 791,61
60,55%
Liberecký
127 758,0893
63 401
49,63%
15 849,00
12,41%
1 323,77
1,04%
5,47
0,00%
80 579,24
63,07%
Královéhradecký
144 988,0915
74 152
51,14%
17 508,38
12,08%
2 218,16
1,53%
3 875,11
2,67%
97 753,65
67,42%
Pardubický
140 768,3830
68 151
48,41%
17 640,00
12,53%
2 220,24
1,58%
1 017,60
0,72%
89 028,84
63,24%
Vysočina
141 924,4123
68 701
48,41%
16 236,00
11,44%
1 894,08
1,33%
1 083,86
0,76%
87 914,94
61,94%
Jihomoravský
190 701,2679
114 641
60,12%
26 723,25
14,01%
3 628,73
1,90%
59,80
0,03%
145 052,78
76,06%
Olomoucký
189 212,3224
76 203
40,27%
19 290,38
10,20%
2 744,54
1,45%
3 303,70
1,75%
101 541,62
53,67%
Zlínský
155 161,5697
75 525
48,68%
18 795,38
12,11%
2 223,58
1,43%
76,60
0,05%
96 620,56
62,27%
Moravskoslezský
183 916,8206
116 230
63,20%
26 848,13
14,60%
4 340,04
2,36%
231,00
0,13%
147 649,17
80,28%
2 178 968,8362
1 068 625
SUMA
257 442,75
38 258,86
15 771,62
1 380 098,23
Celkový rozdíl mezi výdaji na přenesenou působnost a příjmy činí 798 870 606,- Kč.
Stanovení okruhu výdajů vycházelo z kvantitativního šetření a bylo dáváno do kontextu s výsledky
kvalitativního výzkumu. Při stanovení výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti nebyly
rud@vse.cz
24
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
v souladu s metodikou zahrnuty výdaje na investice spojené s vytvářením
a modernizací
kancelářských ploch respektive výdaje v podobě nájemného za kancelářskou plochu. Po jejich
započítání by ovšem došlo k poklesu míry krytí. Uvědomujeme si, že v době vzniku krajů stát (cca
3,6 mld. Kč) a posléze i sami kraje investovaly nemalé prostředky do vytvoření zázemí pro výkon
správní činnosti. Podobně jako v případě obcí se domníváme se, že tak jak budou tyto budovy
stárnout a vyžadovat provedení úprav, bude potřebné, při respektování zásady řádné péče o majetek,
prohloubit diskusi o případném vymezení i tohoto okruhu výdajů.
Celkově lze konstatovat, že učiněné závěry, i přes úpravu metodiky oproti té, kterou používá
Ministerstvo vnitra, odpovídají poznatkům učiněným pracovníky tohoto resortu, a to jak
v případě obcí tak i krajů.
Skutečnost, že obce respektive kraje, musí část výkonu přenesené působnosti hradit z ostatních
prostředků (určených na výkon samostatné působnosti), je těmito subjekty označována za negativní.
V případě obcí je tato situace často řešena snížením objemu prostředků určených na investice
případně údržbu majetku. V ojedinělých případech bylo toto řešeno na úkor úředníků, tj. jejich
finančního ohodnocení. Pravděpodobně tak dochází i ke mzdové diskriminaci úředníků
vykonávajících přenesou působnost.
Na jedné straně se nezdráhají volení představitelé označovat tyto úředníky jako „příživníky“, na
straně druhé si starostové uvědomují zvýšení prestiže a síly obce spojené s výkonem a dostupností
těchto služeb. Také úředníci si jsou této prestiže a významu postavení agend přenesené působnosti
vědomi.
1.5. Závěry tématického okruhu postavení Prahy, Brna, Ostravy a Plzně v systému
financování RUD
1.5.1. Výstupy finanční a majetkové analýzy
Tento tématický okruh se zaměřil zejména na analýzu opodstatněnosti diferenciace daňových příjmů
ze sdílených daní u měst Plzně, Ostravy, Brna a Hl. m. Prahy v RUD (odůvodněnost daňové progrese
u velkých měst). Hlavním cílem bylo provedení analýzy financování samostatné a přenesené
působnosti u výše uvedených měst a poukázat na rozsah krytí výkonu státní správy a samosprávné
činnosti v kontextu poslední reformy veřejné správy. Dílčím cílem tématického okruhu bylo také
ověření celkové míry vlivu zvyšujících se potřeb finančních zdrojů pro financování veřejných statků
v závislosti na velikosti těchto měst. Výstupem tak je analýza podložená dílčími propočty vybraných
ukazatelů v přepočtu dle různých parametrů - finanční a majetková analýza (FAMA) statutárního
města Plzně, Brna, Ostravy a Hl. m. Prahy a rámcová komparace ukazatelů těchto velkých měst se
situací v Olomouci, Českých Budějovicích a s průměrnou obcí dle vybraného vzorku 473 obcí.
V těchto závěrech zároveň shrnujeme opodstatněnost selektivního přístupu velkých měst ČR za
hypotetického předpokladu, že by se příjmy ze sdílených daní (vyjma motivační složky) snížily
v přepočtu na průměrného obyvatele o jednu velikostní kategorii níže.
Dalším výstupem pak je určení typů výdajů, jejichž úroveň je výrazně vyšší u velkých měst (Brno,
Ostrava, Plzeň a Hl. m. Prahy) ve srovnání s nižšími velikostními kategoriemi obcí, resp.
s průměrnou obcí v ČR a statutárním městem Olomouc. Tato analýza je pak dále doplněna deskripcí
kontextu povinností a aktivit vykonávaných statutárními městy Plzeň, Brno a Ostrava navíc ve
srovnání s ostatními obcemi a zejména městy (zvláště pak krajskými městy) dle podkladů a zjištění
rud@vse.cz
25
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
v rámci řízených rozhovorů. Poslední část se zaměřuje na analýzu rozsahu krytí výkonu státní správy
u velkých statutárních měst (Plzeň, Brno, Ostrava a Hl. m. Praha).
Analýza dopadu snížení přepočtených daňových příjmů (sdílené daně bez motivační složky)
velkých měst o jednu velikostní kategorii
Klíčová otázka této části výzkumného úkolu je, zda-li je opodstatněné zachovávat vůči Hl. m. Praze
a statutárním městům Plzni, Ostravě a Brnu vzhledem k jejich historicky odlišnému postavení do
určité míry selektivní přístup v rámci rozpočtového určení daní, což je podstatné pro konstrukci
rozpočtového určení daní pro obce.
Jako podklady jsou využity hlavní závěry analýz FAMA o vývoji výdajů, především kapitálových u
měst Praha, Brno, Ostrava a Plzeň (viz. část B/6).
Dále byl využit předpoklad snížení přepočtených sdílených daní (bez motivačních složek RUD) u
velkých měst o jednu úroveň velikostní kategorie obce. Jedná se o analýzu dopadu snížení příjmů ze
sdílených daní počítaných jako průměrné v období 2005 – 20074 pro eliminaci ročních výkyvů:
1. V případě statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně (velikostní kategorie 13) by se
jednalo o snížení na úroveň statutárního města Olomouc (velikostní kategorie 12)
Detailní tabulka výpočtu je uvedena v příloze č. 9 a 10 zprávy, níže uvádíme shrnující
tabulku přepočtené úrovně sdílených daní na jednoho obyvatele a jejího dopadu na výdaje
těchto tří statutárních měst. Předpokladem je, že snížené příjmy znamenají v prvé řadě snížení
investičních aktivit, protože běžné příjmy jsou jen omezeně ovlivnitelné. Průměrné příjmy ze
sdílených daní bez motivační složky na 1 obyvatele činí v případě statutárního města
Olomouc 12,31 tis. Kč.
V případě města Plzně by se jednalo o celkové snížení z úrovně 18,45 tis. Kč/obyv. na 12,31
tis Kč/obyv., tj. snížily by se o 33,09 % sdílených daňových příjmů a jejich investiční aktivita
by se v průměru snížila na úroveň 19,25 % během období 2005 – 2007.
Městu Brnu by se snížily daňové příjmy z úrovně 18,38 tis. Kč, tj. snížily by se o 32,83 % a
úroveň investiční aktivity by poklesla na 28,05 %.
Město Ostrava by mělo snížené daňové příjmy z úrovně 18,08 tis. Kč, tj. snížení o 31,71 % a
dopad na investiční aktivity by byl nejvyšší, tj. snížily by se na úroveň 15,79 %.
Vzhledem k tomu, že u všech tří statutárních měst z analýzy vyplývá (viz. část B/6), že jejich
budoucí příjmy budou stále více svázány s daňovými příjmy (ukončení privatizačních aktivit,
postupné snižování dotací z EU od roku 1913 apod.), lze s vysokou pravděpodobností
předpokládat, že by se tento tlak na snižování investičních výdajů i nadále zvyšoval. Proto
lze předpokládat, že snížení daňových příjmů by potupně téměř zastavilo investiční rozvoj
měst Brno, Ostrava i Plzeň.
Tabulka č. 5: Dopad průměrného snížení sdílených daní bez motivační složky na obyvatele v období
2005 – 2007 u Plzně, Brna a Ostravy (v tis. Kč)
Město
Průměrné sdílené
daně na obyv. v
období 2005-2007
Průměrné sdílené
daně na obyv. po
snížení
% snížení příjmů na
sdílených daní
DOPAD
Zbývající podíl
investic v letech
2005-2007
4
Pro výpočet byly využity údaje MF ČR o sdílených daních a o známé údaje o procentech motivačních složek na
sdílených daních. O udané procento motivační složky byly sníženy sdílené daně. Tyto hodnoty se poté načetly za roky
2005 – 2007 a byly vyděleny součtem obyvatel. Pro potřebu komparovatelnosti s výsledky analýzy v části B/6 byly počty
obyvatel počítány také z údajů v roce x+1.
rud@vse.cz
26
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Olomouc
12,35
12,35
0,00%
xxx
Plzeň
18,45
12,35
-33,09%
19,25%
Brno
18,38
12,35
-32,83%
28,05%
Ostrava
18,08
12,35
-31,71%
15,79%
2. V případě Hl. m. Prahy (velikostní kategorie 14) by se jednalo o snížení na úroveň
statutárních měst Brno, Ostrava, Plzeň (velikostní kategorie 13).
V případě Hl.m. Prahy by se jednalo o snížení průměrných příjmů sdílených daní z úrovně
30,92 tis. Kč/obyv. na 18,31 tis. Kč/obyv. (tj. průměr kategorie 13 za roky 2005 – 7), tj.
snížení o 40,78 %, což by v období 2005 – 2007 vyvolalo snížení investičních aktivit
v průměru na úroveň 11,74 %. V praxi by toto snížení znamenalo nerealizování téměř 90 %
investic, což je velmi dramatický pokles. Vzhledem k tomu, že z analýz FAMA (viz. část B)
vyplývá, že Hl. m. Praze by se měl zvyšovat podíl běžných příjmů na celkových příjmech, tak
hospodaření hlavního města bude velmi závislé na finančních prostředcích plynoucích
z daňových příjmů.
Tabulka č. 6: Dopad průměrného snížení sdílených daní bez motivační složky na obyvatele v období
2005 – 2007 v případě Hl. m. Prahy (v tis. Kč)
Město
Průměr PBO
Průměrné sdílené
daně na obyv. v
období 2005-2007
Průměrné sdílené
daně na obyv. po
snížení (2005-2007)
% snížení
příjmů na
sdílených daní
18,31
18,31
0,00%
Hl. m. Praha
30,92
Pozn. PBO = Plzeň, Brno, Ostrava
18,31
-40,78%
DOPAD
Zbývající podíl
investic v letech
2005-2007
xxx
11,74%
Níže uvedený graf znázorňuje dopad případného snížení příjmu ze sdílených daní bez motivační
složky u dané velikostní kategorie dle výše uvedeného postupu na investiční aktivitu daných velkých
měst. Kapitálové výdaje jsme ovšem snížili nejen o rozdíl příjmu ve sdílených daních, ale také o
„investiční přijaté transfery“, které by se v daných letech musely realizovat. Výsledný procentní
podíl pak napovídá o dopadu na investiční aktivitu daného města. Obecně můžeme konstatovat, že
v průměru by v období 2005 - 2007 všechna města nerealizovala zhruba 80 % svých investic
(kapitálových výdajů) při snížení daňových příjmů o zhruba 32 %, v případě Hlavního města Prahy
by se dokonce jednalo o snížení téměř 90 % investičních aktivit v případě snížení daňových příjmů o
40 %. Je velmi pravděpodobné, že by tato města z důvodu takto dramatického snížení příjmu ze
sdílených daní ani při maximalizaci úspor v rámci běžných příjmů nedokázala realizovat investiční
aktivity v míře, která by zajišťoval rozšířenou reprodukci těchto měst. je třeba mí na zřeteli, že
nezanedbatelná část investičních aktivit se v obcích realizuje pro potřeby rekonstrukcí, které je třeba
z rozvojového pohledu vnímat jako reprodukci prostou.
Graf č. 1: Zbývající podíl realizovatelných průměrných kapitálových výdajů (průměr 2005 – 2007) v
případě snížení sdílených daní o jednu velikostní kategorii
rud@vse.cz
27
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
28,05%
30,00%
25,00%
20,00%
19,25%
15,79%
15,00%
11,74%
10,00%
5,00%
0,00%
Plzeň
Brno
Ostrava
Hl. m. Praha
Zbývající % realizovaných průměrných kapitálových výdajů v letech 2005 - 2007
Vzhledem k tomu, že finanční a majetková analýza u všech velkých měst v prospekci předpokládá
větší závislost budoucích celkových příjmů těchto měst na celkových daňových příjmech, tak
jakýkoliv zásah do současného způsobu rozdělování finančních prostředků by výrazně ohrožoval
investiční potenciál (kapitálové výdaje) analyzovaných městech. Proto je do budoucna
opodstatněné zachovat vůči Hl. m. Praze a statutárním městům Plzni, Ostravě a Brnu vzhledem
k jejich historicky odlišnému postavení v konstrukci rozpočtového určení daní pro obce do určité
míry selektivní přístup v rámci rozpočtového určení daní, resp. systému příspěvku na výkon
státní správy.
1.5.2. Shrnutí analýzy významnosti vybraných výdajů na celkových výdajích u velkých
měst
V další etapě došlo ke snaze alespoň na základě dostupných údajů (výdaje obcí, některé dílčí
informace o vybavenosti obcí z ČSÚ) opodstatněnost selektivního přístupu k statutárním městům
alespoň orientačně kvantifikovat. V rámci analýzy výdajů bylo vybráno sedm oblastí výdajů (viz.
část B/6.7.)., které lze jednoznačné považovat za veřejné statky. Jejich podíl na celkových výdajích v
letech 2005 tvořily téměř 50% všech výdajů.
Zjišťovalo se kolikrát jsou vyšší u měst Plzně, Brna, Ostravy a Hl. m. Prahy ve srovnání s úrovní
průměrné obce v ČR a úrovní statutárního města Olomouc.
Nebyly zařazeny výdaje týkající se správy, protože tyto zahrnují výdaje jak na samosprávné činnosti
tak na přenesený výkon státní správy, která je hrazena zvlášť prostřednictvím příspěvků na výkon
státní správy.
Hodnocené oddíly (resp. pododdíly) odvětvového členění rozpočtové skladby5:
-
Doprava - oddíl 22
Vzdělávací výdaje na školské služby - oddíl 31 a 32
Kultura, církve a sdělovací prostředky - pododdíl 331
Zdravotnictví - oddíl 35
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj - oddíl 36
Sociální služby a společné činnosti v sociálním zab. a politice zam. - oddíl 43
Bezpečnost a veřejný pořádek - oddíl 53
Uvedené výdajové oblasti se podílejí na celkových výdajích obcí ze 47,72 % v letech 2005 - 2007,
tudíž téměř polovina výdajů je u velkých měst vyšší, než je u průměrné obce v ČR nebo u
statutárního města Olomouce. Níže uvedené výdajové okruhy se navíc podílejí celkem z 60,91 % na
kapitálových výdajích obcí v letech 2005 – 2007, což význam ještě dále zvyšuje. Hodnoty
výdajových oblastí jsou uvedeny v tabulce č. 7.
5
Údaje jsou vybrány ze základní analýzy obcí (viz. část B/1)
rud@vse.cz
28
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka č. 7: Přesah výdajů PBOP a Olomouce v porovnání nad standardní obcí (100%)
Oblastí výdajů za období 2005 – 2007
Přesah (%) nad standardem
12 (Olomouc)
Doprava
13 (BPO)
14 (Praha)
112%
169%
409%
Vzdělávací výdaje na školské služby
62%
63%
363%
Kultura, církve a sdělovací prostředky
218%
185%
144%
Zdravotnictví
21%
277%
246%
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
59%
136%
147%
Soc. služby a společné č. v soc. zab. a pol. zam.
22%
233%
222%
119%
211%
253%
Bezpečnost a veřejný pořádek
Na základě těchto údajů byl propočten vážený průměr těchto výdajů za Brno Ostravu a Plzeň a
samostatně za Hl. m Prahu (viz. tab.č. 6):
- Brno, Ostrava a Plzeň mají o 36% vyšší výdaje ve vybraných oblastech, než standardní obec.
- Praha má o 304% vyšší výdaje, než standardní obec.
Z těchto údajů lze usuzovat, že selektivnost sdílených daňových příjmů pro statutární města je
nejen oprávněná, ale umožňují získat i základní představu o možném dalším postupu pro
stanovení objektivní kvantifikace diferenciace sdílených daňových příjmů u těchto statutárních
měst.
Původním záměrem autorů této analýzy bylo také provést srovnání vyšších výdajů statutárních měst
s vybranými statistickými ukazateli ČSÚ. Cílem mělo být na základě kvantifikace dostupných údajů
v oblasti vybavenosti alespoň orientačně objektivizovat oprávněnost vyšších výdajů u statutárních
měst. ČSÚ však nesleduje dostatek relevantních údajů.
Tabulka č. 8: Přesahy výdajů a jejich vážený průměr (významnost)
6
Oblasti výdajů za období 2005 – 2007
Váha položky na
celkových výdajích
Přesah prostřednictvím váženého průměru
13 (BPO)
14 (Praha)
Doprava
0,1695
0,3203
1,3104
Vzdělávací výdaje na školské služby
0,0932
0,0364
0,1320
Kultura, církve a sdělovací prostředky
0,0308
0,1241
0,1790
Zdravotnictví
0,0094
0,0055
0,0135
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
0,1331
0,1067
0,1565
Soc. služby a společné č. v soc. zab. a pol. zam.
0,0240
0,0124
0,0274
Bezpečnost a veřejný pořádek
0,0172
0,0431
0,1091
Celkem
0,4772
0,6485
1,9279
Procentní přesah výdajů - dle váženého průměru
100,0%
135,9%
404,0%
xxx
172,2%
290,9%
Přesah sdílených daní nad standardem (2005 - 2007)
Pro porovnání výdajové stránky je zároveň vhodné dát tyto relace do souvislosti s příjmy ze
sdílených daní v přepočtu na jednoho obyvatele. Vycházíme z údajů za roky 2005 – 2007 v níže
uvedené tabulce.
6
Váhy jsou vypočteny jako procentní podíl výdajové oblasti na celkových výdajích obcí v letech 2005 – 2007 (viz.
základní analýza obcí část B/1))
rud@vse.cz
29
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka č 9: Přesah sdílených daňových příjmů PBOP nad průměrnou obcí v tis Kč/obyv.
sdílené daně bez motivační složky (2005-2007)
přesah sdílených daní (2005-2007)
Standard 12 (Olomouc) 13 (BPO)
10,63
12,35
18,31
100,00%
116,18%
172,25%
14 (Praha)
30,92
290,87%
Ačkoliv výdaje obcí jsou kryty ze sdílených daní pouze v průměru cca ze 45% je zajímavé porovnat
vyšší výdaje statutárních měst (viz. tabulka č. 8) s jejich úrovní sdílených daní.
Dle následující svodné tabulky vyplývá, že v případě Hl. m. Prahy jsou analyzované výdaje dle
váženého průměru 4x vyšší než je u standardu, zatímco sdílené daně bez motivační složky jsou
pouze 2,9x vyšší. Sdílené daně nepostačují u Prahy na krytí poměrné části vyšších výdajů.
U velikostní skupiny č. 13 (Brno, Ostrava, Plzeň) jsou analyzované výdaje 1,35x vyšší než je u
standardu, sdílené daně jsou řádově srovnatelné na úrovni 1,7x vyšší. Z toto porovnání vyplývá, že
sdílené daně stačí na pokrytí poměrné části jejich výdajových nároků.
1.5.3. Rozsah krytí výkonu státní správy u statutárního města Plzně, Brna, Ostravy a
Hl. m. Prahy
Rozsah krytí výkonu státní správy byl analyzován z několika úhlů pohledu. Předně byl analyzován
výkon přenesené působnosti a její zajištění prostřednictvím příslušných zaměstnanců. V případě
města Brna se v podstatě polovina zaměstnanců Magistrátu města Brna zabývá pouze přenesenou
působností, z čehož vyplývá i příslušná finanční náročnost zajištění příslušných agend. U
statutárního města Plzně a Ostravy je tato úroveň mírně nižší. V případě Hl. m. Prahy je dle
informací získaných v rámci řízeného rozhovoru větší část agendy přenesené působnosti vykonávaná
jednotlivými městskými částmi. Dle výše uvedené tabulky vyplývá, že procentní podíl úvazků
vykonávajících přenesenou působnost je mezi největšími městy v ČR nejvyšší právě v Hl. m. Praze,
a to 57,8 %.
V rámci analýzy údajů týkající se přepočtené míry krytí přenesené působnosti dle metodiky uvedené
v kapitole Financování přenesené působnosti obcí a krajů vyplynulo, že u obcí s rozšířenou
působností překročila průměrná míra krytí v letech 2005 a 2007 hranici 100 %. V roce 2006 se
pohybovala těsně pod touto hranicí. Z kategorie velkých měst se této hranici nejvíce blíží statutární
město Plzeň, u kterého dosáhla míra krytí přenesené působnosti v roce 2007 úrovně 92,3 %. Naopak
nejhůře se umístilo Hl. m. Praha, které bylo v roce 2007 v této souvislosti výrazně finančně
poddimenzované na úrovni 36,7 %. Ve sledovaných velkých městech a letech docházelo
k meziročnímu růstu míry krytí výdajů. Výjimkou byl pokles u Brna, Plzně a Ostravy v roce 2006.
V roce 2007 byl zaznamenán nejvyšší nárůst míry krytí přenesené působnosti u statutárního města
Ostravy, které se zvýšilo z úrovně 45,9 % na úroveň 81,3 %.
V rámci rušení OkÚ se na obce a kraje převedly některé kompetence těchto úřadů navíc k přenesené
působnosti, na které dané obce a kraje dostávají příspěvek. V případě statutárního města Plzně se
takový případ přenesené kompetence ze správy OkÚ do samostatné působnosti města
nevyskytuje. Stejná situace je také u statutárních měst Brna a Ostravy, na které rovněž nebyly
v rámci reformy veřejné správy žádné činnosti rušených OkÚ převedeny na rozdíl od dalších obcí
s rozšířenou působností. Tento stav byl mimo jiné i z toho důvodu, že statutární města Brno, Plzeň a
Ostrava vykonávaly do 31. 12. 2002 i působnost okresního úřadu – historicky už od prvopočátku od
r. 1990 (velká města vykonávala do 31. 12. 2002 působnost OkÚ podle § 10 zákona 147/2000).
V tomto smyslu došlo pouze k centralizaci části živnostenských agend z městských částí statutárního
města Brna na Živnostenský úřad města Brna.
rud@vse.cz
30
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Magistrát Hl. m. Prahy nemá informace o sledování poměru financování samosprávných činností
z RUD ve smyslu rozlišení, zda se jedná o výkon samostatné působnosti či přenesené působnosti,
která byla svěřena Hl. m. Praze jako orgánu kraje, obce, obce s pověřeným obecním úřadem či obce
s rozšířenou působností a zároveň nemá k dispozici ani rámcové vyčíslení těchto činností. Tento fakt
byl konstatován v dodatečných podkladech zaslaných emailem odborem kanceláře ředitele
Magistrátu Hlavního města Prahy.
1.6. Závěry zahraničních zkušeností v oblasti financování obcí
Kontakty s představiteli EU realizované během výzkumu potvrdily, že harmonizace financování obcí
není pro politiku EU nejen aktuální, ale že takový krok je současné politice EU pravděpodobně
vzdálenější, než v minulosti. Příkladem může být požadavek Irska7 na autonomii jejich daňového
systému, protože bez sladění daňových systémů států nelze standardizovat ani systémy financování
obcí. Z těchto jednání vyplývá závažný závěr pro náš výzkum: systémy financování obcí v EU jsou
natolik odlišné a existují v závislostech na dalších faktorech, které nejsou se systémy existujícími v
ČR kompatibilní.
Proto nelze žádný ze systémů platných ve státech EU přebírat bez zásadních úprav. Jako
výrazně jednodušší a zároveň efektivnější se v této souvislosti ukazuje možnost vybrat ze
zahraničních systémů takové prvky či principy, které by bylo možno implementovat pro financování
obcí v ČR, bez závažných dopadů na celý systém veřejných financí. Doporučení v této subkapitole,
jsou vnímány spíše jako inspiraci, než přebírání celých částí. Závěry jsou soustředěny především na
poznatky s oblasti sdílených daní, které by mohly sloužit jako inspirace pro případné úpravy RUD.
Příjmy obcí jsou u většiny států založeny především na vlastních daních (někdy také nazývané
přirážkové, specifické či výlučné daňové příjmy). Lze je charakterizovat následujícím způsobem:
− stát obvykle stanoví základní sazbu daně, ale obec může ovlivnit výslednou sazbu (srážka,
přirážka apod.),
− srážky či přirážky mohou být státem (zákonem) limitovány,
− limit může být pouze fakultativní (doporučením).
Princip stimulace/zásluhovosti je dále zesilován pomocí systému místních daní a poplatků. Místní
daně a poplatky lze charakterizovat tím, že:
− obec může stanovit základ daně a v některých případech i předmět zdanění (např. v Belgii),
− rozmezí jejich výsledné sazby může být státem limitováno,
− limit může mít obligatorní nebo fakultativní charakter.
Obec může mít v těchto případech i tyto daňové pravomoci8:
− obec rozhoduje o základní sazbě daně,
− obec může ovlivnit výslednou sazbu daně (srážky, přirážky, úlevy, daňové prázdniny apod.),
− obec je správce daně (vybírá ji, spravuje a rozděluje),
− výnos daně připadá obci.
Systém vlastních daní a místních daní a poplatků spojený s daňovými pravomocemi obcí
zajišťuje vysokou míru odpovědnosti za řešení problémů spravovaného území a motivuje ke
kontrole nakládání s komunálními prostředky jak ze strany veřejnosti, tak také ze strany
soukromého sektoru a stimuluje k podpoře podnikání v obci ze strany jejich politických
7
Udává se, že např. zrovna v Irsku 100% vlastních daňových příjmů obcí pochází z daní z nemovitostí.
Takto byly vydefinovány na setkání ministrů v Lisabonu 1996 v rámci charakteristiky místních daní pro potřeby Charty
územní samosprávy.
8
rud@vse.cz
31
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
představitelů, ale také vede k diferenciaci obcí dle bohatství (resp. zdrojů). Proto systémy
veřejných financí v zemích EU přistupují do určité míry k redistribuci některých finančních
zdrojů (často na principu solidarity). Lze identifikovat dva základní přístupy přerozdělování horizontální a vertikální.
V rámci vertikální redistribuce příjmů jde o transfery z centrální úrovně na obce (vč. sdílených daní),
či o vytváření centrálního fondu, na jehož zdrojích se podílejí i obce. Fondový charakter
přerozdělování se obvykle uplatňuje i v rámci horizontálního systému mezi obcemi9.
V rámci centrálně přerozdělovaných dotací a sdílených daní se vytvářejí poměrně komplikované a
exaktní systémy s řadou kritérií, které mají zajistit, aby se finanční prostředky dostaly do obcí, které
je skutečně potřebují. V rámci vývoje je zřetelná tendence přecházet od kvantitativních kritérií
směrem ke kvalitativním:
− kvantitativní, obvykle technicko urbanistické ukazatele (počet obyvatel, rozloha, nadmořská
výška, počet žáků, počet obyvatel v postproduktivním věku, míra druhého bydlení, rozsah uliční
sítě v km apod.), ale také sociálně ekonomické (počet pracovníků, kapitál apod.),
− kvalitativní, především sociálně ekonomické (daňová výtěžnost obce, míra nezaměstnanosti,
množství sociálních dávek vyplácených v obci apod.).
Kvantitativní kritéria se však stále v řadě zemí stále využívají a využívat i nadále budou. V rámci
kvantitativních ukazatelů byl nejčastěji identifikovány ukazatele počtu žáků (obvykle jsou
v kompetencích obcí ZŠ ev. MŠ) zřejmě kvůli objektivitě této potřeby na obci az hlediska konsensu,
že jde o veřejný statek. Často se také objevoval ukazatel dopravy (obvykle délka uliční sítě), který
má ovšem často individuální charakter podle typu urbanizovaného území, což lze objektivizovat
standardem vybavenosti.
Sdílené daňové příjmy (mohou se také nazývat podíly na příjmech státu apod.) obcí lze potom
charakterizovat jako
− daně, které vybírá stát a obcím přiděluje na základě určitých pravidel (kritérií) z jejich
celostátního výnosu (obvykle hrubého) určitý (procentní) podíl,
− obec nemůže výši příjmu ovlivnit přímo, nemá zde žádné daňové pravomoci,
− na rozdíl od neúčelové dotace se tento daňový příjem liší tím, že je známo z kterých zdrojů (daní)
jsou předělované prostředky pro obce a částka je obvykle přerozdělena mimo státní rozpočet
(většinou finančními úřady).
Částka na rozdíl od dotací není často předem pevně stanovena, ale závisí na množství vybraných
prostředků, mívá však také nárokový charakter. Obvykle slouží:
− pro vyrovnávání rozdílů mezi bohatšími a chudšími obcemi, podle definovaného systému kritérií,
− pro vyrovnávání daňových propadů (nezaviněných obcí) např. při zrušení některých místních
daní státem nebo při propadech v příjmech obcí v případě reforem,
− zajistit každé obci základní (standardizovaný, minimální) příjem na plnění základních
(mandatorních, obligatorních) funkcí.
9
V rámci těchto mechanismů lze za ilustrativní příklad uvést jeden z mnoha francouzských systémů: fond solidarity
mezi obcemi regionu Ile-de-France – obce, které jejichž finanční potenciál přesahuje 25% průměrného finančního
potenciálu všech obcí regionu dávají příspěvky do fondu solidarity, jejichž přerozdělování se řídí dalšími kritérii (ne
všechny „chudé“ obce dostávají stejně, příjemci jsou rozděleny do třech kategorií dle výše finančních zdrojů):
Pfi >=1.25xPFi
kde: pfi: finanční potenciál na obyvatele obce v běžném roce
PFi: průměrný finanční potenciál na obyvatele ve všech obcích regionu Ile-de-France v běžném roce, neboli
1268.841257 eur/obyvatele v roce 2008.
rud@vse.cz
32
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro poslední z prvků se bývá potom určující počet obyvatel s tím, že základní funkce v přenesené i
samostatné působnosti jsou často stanoveny zákonem. Potom může být tendence přidělovat
prostředky podle potřeb. Potřeby bývají stanoveny jako výdaje za uplynulý rok, jako průměrné
výdaje za určité období apod. Bývají však také stanoveny na základě předem stanovených standardů
vybavenosti.
V případě převádění nových přenesených působností na obce bez současného převádění finančních
zdrojů na krytí nákladů s nimi spojenými může docházet k tzv. fiskálnímu stresu, kdy se obce musí
vyrovnávat se situací, že na nově nabyté kompetence musí vyčleňovat prostředky určené pro
samostanou působnost. Teoretické práce10 považují přenos kompetencí vč. příslušných prostředků za
klíč k efektivnímu fungování samosprávy.
Zákon může stanovit, zda přenesená působnost bude proplácena ze 100%, či zda budou na
přenesenou působnost obce připlácet z vlastních zdrojů a z jaké části. Příspěvky na přenesenou
působnost jsou potom zcela nebo zčásti kryty účelovými dotacemi.
Důležitým poznatkem je skutečnost stále častějšího využívání sdílených daní v systémech
financování obcí i u států, které tradičně kladou vysoký důraz na finanční autonomii obcí. Příkladem
může být Německo, kde tzv. sdílené příjmy (Kommunaler Finanzausgleich) sledují následující cíle:
− doplnění vlastních příjmů – vertikální vyrovnání,
− nivelizace vysokých regionálních finančních rozdílů – horizontální vyrovnání,
− využití vlastního příjmového potenciálu – alokační funkce,
− podpora rozvoje regionů a regionální politiky,
− posílení komunální samosprávy.
Přidělování sdílených příjmů probíhá podle různých klíčů11. V Německu dokonce došlo k nahrazení
vlastního daňového příjmu příjmem sdíleným. Živnostenská daň se vybírá u všech průmyslových a
obchodních společností. Daňový základ je stanoven státem. Před reformou v roce 1998 brala v úvahu
dva prvky: provozní zisk (Gewerbeertragsteeuer) a aktiva (Gewerbekapitalsteuer). Poté, co byla daň
z aktiv v roce 1998 zrušena bylo obcím přiděleno náhradou za ušlý příjem část příjmů DPH.
Obdobně i ve Francii v roce 2003 došlo k nahrazení části živnostenské daně (část založená na
hodnotě nájemného a hodnotě fixních aktiv, tedy formy majetkové daně zůstala zachována), která se
do té doby na obcích vybírala jako 18% mezd transferem, který do určité míry připomíná sdílenou
daň. Stát tímto způsobem nahrazuje i další výpadky komunálních daňových příjmů (např. navýšení
odečitatelných položek) a dohaduje se, že v některých letech podíl států na výnosu obcí ze čtyř
základních vlastních příjmů12 přesahuje i 30% jejich celkového výnosu a stát se tak stává hlavním
plátcem vlastních daňových příjmů obcí.
Státem, který využívá sdílených již tradičně a ve velkém rozsahu je Rakousko. Ve městě Salzburgu
bylo napočítáno celkem 25 druhů sdílených daní. z nichž nejvýznamnější je podíl na DPH.
10
Guengant 1996.
Příkladem jednoho z výpočtů může být „hodnota dle potřeby“ (Bedarfsmesszahl), která se vypočítává jako:
přepočtený počet obyvatel tj. skutečný počet obyvatel x počet obyvatel podle velikosti obce (Hauptansatzfaktor) = hlavní
základ (Hauptansatz) + vedlejší základ podle počtu žáků dle školního stupně x procentuální sazbu dle školního stupně a
násobek (Nebenansatz) = celkový základ (Gesamtansatz) * základní koeficient (Grundbetrag).
Jiný způsob výpočtu např. zohledňuje rozdíl mezi potřebou a „vlastní daňovou sílou“ (Steuerkraftmesszahl).
12
Jedná se o sídelní daň placenou z hodnoty nemovitostí, o daň z budov, o pozemkovou daň a právě výše zmíněnou
živnostenskou daň. Všechny tyto daně jsou pojaty jako majetkové a z větší části jako formy daně z nemovitosti. Z těchto
poznatků vyplývá, že součástí daňových příjmů obcí ve Francii v současnosti nejsou v současné době žádné příjmové
daně, které by odpovídaly naší definici vlastních daní.
11
rud@vse.cz
33
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Výzkumy ukázaly, že i ve Švýcarsku, které není členem EU, kdy obce mají právo stanovovat a
vybírat vlastní obecní daně a také možnost vybírat tzv. příplatky ke kantonálním daním ve
stanovených limitech, existují formy sdílených daní, ovšem nikoliv ve vztahu k celostátním, ale ve
vztahu ke kantonálním daňovým příjmům.
Sdílené daně (či obdobné typy transferů vázaných na daňových příjmech státu) hrají tedy
významnou roli v rámci příjmů obcí. Často jsou významným prvkem v redistribuci příjmů s cílem
zamezit diferenciaci obcí na bohaté a chudé. Systém sdílených daní využívaný v ČR plní
redistribuční funkci velmi dobrým způsobem. Vyšší stabilizaci by mohl získat na základě
zahrnutí širšího spektra daňových příjmů do sdílených daní. Nevytváří však dostatečné
podmínky pro dostatečnou úroveň propojení soukromého a veřejného sektoru. Bylo by vhodné pro
realizaci principu stimulace/zásluhovosti nalézt takové řešení, které by nenarušilo redistribuční
funkci a princip solidarity současného systému RUD.
Efektivnost využívání komunálních zdrojů bývá také dosahována pomocí úspor, které se dosahují na
základě optimalizace sídelní struktury. Jedná se o nejrůznější formy spolupráce obcí případně jejich
slučováním (tzv. municipalizace). Slučování obcí proběhlo ve většině států EU a to na základě jejich
dobrovolného nebo i povinného (administrativního) slučování. Druhý způsob je považován za
úspěšnější. Vedle těchto extrémních forem jsou často obce motivovány k užší spolupráci na
dobrovolném principu a tedy i na zvyšování efektivnosti různými příspěvky, dotacemi a vlastně i
podíly na daňových příjmech státu. Ukazuje se, že mezimunicipální sdružení (svazky, syndikáty
apod.) dosahují nejen úspor z rozsahu, vyšší kvality společných programových dokumentů, lepšího
technického zázemí a vyšší profesionality svého personálu, ale také lépe a úspěšněji splňují principy
koncentrace, programování a adicionality, které jsou kromě jiného i podmínkou získávání prostředků
z fondů EU.
Případné srovnávání nominálních ukazatelů (především finančních) mezi českými a zahraničními
obcemi naráží na odlišnosti:
− v daňových systémech,
− v terminologii a metodikách propočtů různých ukazatelů,
− v rozpočtové skladbě,
− ve vykazovaných ukazatelích za skupiny obcí,
− v organizaci obcí,
− a v kompetencích obcí.
Přesto se podařilo vytvořit komparaci vybraných ukazatelů rozpočtu alespoň za upravené
velikostní skupiny obcí ČR a SR, i když její vypovídací schopnost je z výše uvedených důvodů
třeba považovat za orientační. Tendence v odlišnostech jsou však mezi obcemi ČR a SR natolik
zřetelné, že případná zkreslení na uvedených tendencích nic nemění.
Graf č. 2: Příjmy celkem na obyvatele SR / ČR, Daňové příjmy na obyvatele SR /ČR
rud@vse.cz
34
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
35
Příjmy celkem na obyvatele SR
30
Daňové příjmy na obyvatele SR
Příjmy celkem na obyvatele ČR
v tis. Kč
25
Daňové příjmy na obyvatele ČR
20
15
10
5
0
do 200 (resp.
250 SR)
201 - 1500
(resp. 2000 SR)
1501 - 5000
5001 - 10 000
10 001 - 20 000 20 001 - 50 000
50 001 - 100
000
100 001 – 1 000
000
velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel
Uváděný graf koresponduje se závěry uváděnými v analytické části (B). Příjmy na jednoho obyvatele
jsou v obcích ČR (bez Prahy) o 31 % na jednoho obyvatele vyšší, než v SR a o 33% u obcí ČR (vč.
Prahy), než v SR a to i přes skutečnost, že v celkových příjmech obcí SR jsou započítány příjmy
z finančních operací (tj. z úvěrů, komunálních obligací apod.).
U daňových příjmů je zřetelné, že malé obce jsou na tom výrazněji lépe v ČR než v SR. Nejmenší
rozdíl je poté ve velikostní kategorii 5001 – 10000 obyvatel, kde jsou pouze 1,5 x vyšší u obcí v ČR
a poté se rozdíl mezi daňovými obcí ČR a SR neustále zvyšuje.
Vyšší příjmy na jednoho obyvatele mají obce v SR pouze u místních daní a poplatku, které jsou
srovnatelné s místními poplatky spolu s daní s nemovitosti v ČR. Rozdíl není v kvantitě, ale
v daňových pravomocech. Tímto se systém příjmů obcí a měst v SR více blíží systémům existujícím
v původních patnácti státech EU.
1.7. Shrnutí analýzy hodnocení rozpočtových výdajů obcí ve vztahu k jejich majetku
Součástí projektu pro MF je také presentace představy o způsobu hodnocení rozpočtových výdajů
obcí. Vychází z potřeby nalézt způsob objektivnějšího hodnocení zjištěných rozdílů ve výdajích obcí
přepočtených na jednoho obyvatele, než je jejich porovnání s průměrem dané velikostní skupiny
obcí, nebo s průměrem určitého územního celku. Při podrobnějším průzkumu těchto rozdílů
zjišťujeme, že příčinou je různá úroveň vybavenosti obcí občanskou a technickou infrastrukturou a
pozemky a jejich skladba. Jde nejen o vybavenost zděděnou z minulého systému řízení a nově
budovanou v prostředí tržní ekonomiky, ale i o rozdílný rozsah, způsob a rychlost privatizace
některých zařízení vybavenosti. Souvisí to také s nestejným přístupem obecních samospráv
k majetku obce a jeho úloze v jejím hospodaření.
Dosavadní průzkumy prokázaly, že v rozpočtech obcí chybí informace o tom do jakých zařízení
občanské a technické vybavenosti jsou směrovány jak běžné tak investiční výdaje a v jaké výši, a jak
to souvisí s dlouhodobým programem rozvoje obce. Výdaje obcí u jednotlivých odvětví činnosti
nejsou tříděny podle druhu zařízení infrastruktury, které tato odvětví tvoří, ale pouze podle povahy
výdaje. Dále chybí též údaje o počtu, kapacitě a kvalitě zařízení infrastruktury a dalšího majetku,
který obec vlastní a provozuje. Je zřejmé, že tyto informace nemohou být obsaženy ve výkazech MF,
ale musí být dodány z jiných informačních zdrojů. Tím by mohla být například veřejná databáze „
rud@vse.cz
35
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
městská a obecní statistika“13, kterou by však bylo nutné pro dané potřeby upravit. Měla by vycházet
z jednotné multifunkční evidence zavedené na obecní úrovni (viz. návrhy na další výzkumy).
To byl také důvod proč bylo rozhodnuto provést šetření ve vybraném souboru obcí pomocí
dotazníku, který měl poskytnout potřebné údaje o vybavenosti vybraných obcí občanskou a
technickou infrastrukturou a jejich kapacitě, o rozsahu a zdrojích jejího financování, avšak
v důsledku nedostatečně odpovědného přístupu mnoha obcí k jeho vyplňování nebyly některé
důležité údaje o majetku u mnoha obcí uvedeny. Jde zejména o kapacitu jednotlivých zařízení
vybavenosti, výši výdajů na jejich provoz a o formu financování, ale také o úrovni a rozdílech
vybavenosti obcí infrastrukturou a o nákladech na jejich provoz.
Kromě toho chybí informace o tom zda obec je nadstandardně nebo naopak nedostatečně
vybavena občanskou a technickou infrastrukturou. Znalost standardu vybavenosti obce je nezbytná
nejen pro posouzení úrovně její vybavenosti a pro komparaci s jinou obcí, ale také pro stanovení
úrovně případných dotací na vybavenost z nadřízených rozpočtů. Ty by měly být poskytovány pouze
do úrovně standardu, neboť nadstandardní vybavenost by si obec měla zajišťovat z vlastních
prostředků.
Využití ukazatelů založených na přepočtu na majetek obce je však spojeno, vedle výše uvedených
otázek standardů vybavenosti, též s dosud nevyřešenou otázkou finančního hodnocení obecního
majetku. V minulém režimu řízení nebyl majetek obce odepisován a evidoval se pouze v pořizovací
hodnotě. V této podobě tj. v pořizovací ceně14 (cena za kterou byl majetek pořízen, vč. nákladů
na jeho pořízení) byl také převzat samosprávnými obcemi po přechodu k tržní ekonomice. Majetek
obcí nově pořízený v období tržní ekonomiky se také neodepisuje. Cena majetku obcí uvedeného ve
výkazech je součtem pořizovacích cen majetku platných v období jeho pořízení. Cena obcemi dnes
uváděného majetku je proto zatížena stejnou chybou, což sice usnadňuje jejich srovnávání, ale
nezohledňuje u podstatné části majetku důsledky inflace a růstu cen pozemků a stavebních prací ani
úroveň jeho opotřebení.
Majetek stárne, je opotřebováván a je nutné provádět jeho údržbu a opravy tj. jeho reprodukci.
Finanční prostředky které je nutno na tento účel v rozpočtu vyčlenit musí odpovídat současné tržní
hodnotě stavebních prací a zařízení. K jejich odhadu však nemůžeme vycházet z původní pořizovací
ceny staveb a jejich zařízení, ale z jejich současné reprodukční hodnoty. Tou se rozumí cena, za
kterou by byl majetek pořízen v době, kdy bude jeho reprodukce prováděna. Potřeba výdajů na
reprodukci se vypočte jako % podíl z reprodukční hodnoty majetku, který je předmětem údržby a
opravy. V případě budov a staveb lze uvažvat s potřebou prostředků ve výši 3% z jejich reprodukční
hodnoty ročně. V případě jejich zařízení a strojního vybavení ve výši 7 – 10%. U zařízení ICT až 15
– 20%.
V současné době zákon nevymezuje druhy majetku ve vlastnictví obcí a měst. Obce jako právnické
osoby tak mohou vlastnit libovolný majetek. Na druhou stranu se předpokládá, že obec by měla
vlastnit takové množství majetku a v takové struktuře, aby mohla plnit zákonem jí uložené
povinnosti. Jde především o uspokojování potřeb v oblasti zdravotnictví, školství, sociální péče, ale
také např. v dopravě, kultuře, bydlení, životním prostředí či ochraně veřejného pořádku. Žádný
zákon v současné době však nestanoví jaký majetek má obec určité velikosti a funkce vlastnit, aby
mohla zákonem uložené povinnosti plnit. Kromě toho představitelé obcí nemají vždy shodný názor
na to zda určité druhy občanské a technické vybavenosti vlastnit nebo je privatizovat a jejich
produkci nakupovat.
13
14
http://vdb.czso.cz/xml/mos.html
Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.
rud@vse.cz
36
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Objektivní informace o vybavenosti obcí majetkem a jeho hodnotě je důležitým předpokladem pro
lepší hodnocení jejich rozpočtových výdajů. Analýzou získaných údajů z rozpočtů souboru 473 obcí
všech velikostních skupin byl tento předpoklad potvrzen, i když použité údaje představují průměrné
hodnoty za velikostní skupiny obcí.
Z analýzy vybraných ukazatelů tohoto souboru vyplynulo např., že pokud jde o hodnotu majetku
obcí na obyvatele vykazuje většina velikostních skupin obcí každoročně mírně rostoucí trend. Od r.
2001 do r.2007 vzrostla jeho hodnota v průměru o 32,5 %. Vývoj tohoto ukazatele se sice jeví jako
positivní, avšak promítneme-li do tohoto vývoje růst cen stavebních prací, který za stejné období
činil téměř 27%,dochází ve skutečnosti jen k velmi mírnému nárůstu hodnoty investiční výstavbou.
Přírůstky majetku byly také do značné míry eliminovány úbytkem (prodejem) majetku. Příčinou
nízkého nárůstu hodnoty majetku obcí bylo však nízké tempo růstu hrubé úspory ve sledovaném
období a to nejen v přepočtu na obyvatele (nárůst v průměru o 37%), ale i na majetek, kde dochází
téměř k jeho stagnaci. I v případě vyloučení pozemků z DHM obcí zůstávají vývojové trendy
ukazatele hrubé úspory na DHM bez pozemků v podstatě shodné s průběhem ukazatele hrubé úspory
na majetek celkem (viz. část B/graf č.8.4.a č.8.5.) a potvrzují závěry o omezených zdrojích
prostředků z hrubé úspory na reprodukci majetku obcí.
Obdobný trend vývoje lze pozorovat též u ukazatele kapitálových výdajů v přepočtu na DHM obcí.
Vývoj průměrné hodnoty ukazatele od r. 2001 má meziročně mírně kolísavý průběh bez zřetelného
růstového trendu a od r. 2006 lze dokonce pozorovat jeho značný pokles (viz. část B/graf č. 8.6.). Po
odečtu pozemků z DHM dochází sice ke zvýšení kapitálových výdajů v průměru o 18,8% , ale
v trendech vývoje tohoto ukazatele za sledované období nedochází k žádným výraznějším změnám
(viz. část B/graf č. 8.7.)
Pokud jde o prostředky na údržbu a opravy DH majetku obcí je uvažováno s ročními výdaji ve výši
3% z jeho hodnoty. Ve sledovaném souboru obcí by bylo nutné vyčleňovat na tuto činnost v r. 2007
v průměru 14,17% z běžných rozpočtových příjmů, avšak u velikostní skupiny obcí 301-1500
obyvatel až 22,16 %. Vyčlenění tak vysokého podílu běžných příjmů na reprodukci majetku,
zejména u malých obcí je problematické. Odečteme-li hodnotu pozemků od DHM, sníží se průměrný
podíl výdajů ze 14,17% na 11,52%. Tendence k růstu podílu výdajů od největších měst k malým
obcím (201-1500 obyvatel) zůstává zachována. Stejně tak zůstává zachován i sinusový nerostoucí
průběh tohoto ukazatele (viz. část B/graf č.8.8. a 8.9.).
Analýza upozornila na pomalý růst (obnovu) majetku zkoumaného souboru 473 obcí, jehož příčinou
je pomalý růst hrubé úspory jak na obyvatele, tak i na majetek obce. To se pak projevuje
nedostatečnou úrovní kapitálových výdajů na rozvoj dlouhodobého hmotného majetku obcí a
nedostatkem finančních prostředků na jeho údržbu a opravy. Zejména se to týká menších obcí, které
nejvíce pociťují nedostatek prostředků na rozvoj občanské a technické vybavenosti. Na druhou
stranu obce disponují často i zbytným nebo nadstandardním vybavením, na které často získaly
jednorázově prostředky např. z investičních dotací, ale při jejichž pořizování nebraly v úvahu
potřebné zdroje na jejich údržbu a provoz, především nároky na běžné příjmy (viz. část B/graf č.8.8 a
8.9). V rámci řízených rozhovorů se potvrdilo, že se tato situace týká především obcí do 1 500 obyv.,
které pořídily nový majetek a nyní je tento majetek zatěžuje svými nároky na běžné výdaje a
omezuje tak zdroje potřebné na další investice.
V současné situaci kdy tyto obce nemohou očekávat vyšší růst příjmů z RUD, případně z dotací,
je jedním z možných řešení jejich integrace do větších územně správních celků. Umožnilo by to lépe
využívat soustředěné finanční prostředky na rozvoj jejich vybavenosti. Jde však o velmi složitý
proces, kterým prošly některé západoevropské a severské země a jejichž postupy, zkušenosti a
poznatky z této územně správní reorganizace by bylo potřebné podrobně prostudovat.
rud@vse.cz
37
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1.8. Shrnutí
Shrnutí závěrů je postaveno na propojení nejzávažnějších zjištěních kvalitativních analýz s výsledky
dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, které mají kvantitativní povahu.
Dotazníková šetření a řízené rozhovory často plně potvrdily závěry kvalitativních analýz.
Návrh výběru obcí pro dotazníkové šetření (a následně i pro řízené rozhovory) vycházel
z multikriteriálních parametrů z nichž nejdůležitější byly: počet obyvatel, rozloha obce a
nezaměstnanost. Výběr obcí odpovídal cílům projektu.
Výsledky kvalitativního i kvantitativního výzkumu potvrdily význam kriteria počtu obyvatel.
Dotazníková akce a řízené rozhovory i kritérium rozlohy obce. Nepotvrdily v plném rozsahu vliv
rozlohy nezaměstnanosti. Kriterium nemělo stejné a rovnoměrné hodnoty vlivu na rozpočet obce a
mělo by být řešena mimo RUD.
Rozloha obce závisí především na geografické poloze, nadmořské výšce a dalších podmínkách např.
historickém vývoji sídelní struktury ve vnitrozemí i v pohraničních částech ČR.
Nezaměstnanost není rovnoměrně zastoupena ve všech obcích ČR, závisí především na mnoha
faktorech spojených se socioekonomickým vývojem obcí, její poloze ve vztahu k průmyslovým
aglomeracím, na procesech strukturálních přeměn, na investičních pobídkách v území atd. Problémy
nezaměstnanosti v obcí by měla být rovněž řešena mimo RUD.
Ostatní sledovaná kriteria nebyla významná.
V oblasti spádovosti byly nastaveny parametry pro RUD z pohledu předchozích výsledků:
1)
administrativní činnosti,
2)
zdravotnictví,
3)
školství,
4)
doprava a dopravní infrastruktura,
5)
sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou),
6)
technická infrastruktura,
7)
regionální rozvoj,
8)
vodní hospodářství,
9)
informační služby,
10) kultura a sport,
11) údržba cyklostezek,
12) zajištění čistoty města – úklid a odvoz odpadků,
13) ubytování,
14) stravování,
15) počet stálých obyvatel.
Výše uvedené a prodiskutované parametry jsou základem pro detailní určení vlivu spádových oblastí
v systému RUD. Podrobnější kvantifikace uvedených parametrů je velmi obtížná, a to zejména ve
vztahu k hierarchické struktuře místní správy.
Za doložené lze považovat vertikální diferenciaci obcí na základě jejich správních funkcí, tj., že obce
na vyšším hierarchickém stupni poskytuje zpravidla větší spektrum služeb a většímu počtu obyvatel
ze svého spádového obvodu i obyvatelstvu mimo svůj spádový obvod.
rud@vse.cz
38
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Správní hierarchii lze aplikovat v základní podobě, tj. v členění na obce s rozšířenou působností, kde
byly identifikovány dvě odlišné skupiny podle toho zda obec byla okresním městem, či nikoliv. Dále
na obce s pověřeným obecním úřadem, obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou a ostatní obce.
Správní hierarchii lze doplnit o určitou individualizaci (jako nejvhodnější se jeví počet obyvatel).
V úvahu připadá i další parametr - komplexní funkční velikost (KFV).
Možností je i řešení na základě modelování. Na základě současných poznatků se doporučuje vliv
spádových oblastí v systému financování zatím neaplikovat s výjimkou uplatnění principu mobility
(podrobněji v následujících kapitolách).
Z kvalitativních výstupů vyplývá, že mandatorní výdaje jsou vysoké také v oblasti běžných
(neinvestičních) výdajů na zastupitele a vlastní správu obce. Zde jsou zřejmě do značné míry
ovlivněny výdaji na přenesenou působnost, která by měla být i nadále financována dotačním
způsobem. V kvantitativních výstupech z dotazníků však naopak některé obce nechtějí příspěvky na
přenesenou působnost (především menší obce), dávaly by přednost jejich zařazení do RUD.
Mandatorní výdaje, ani výdaje obecně nemusí souviset s potřebami obcí, resp. s jejich náklady. Pro
objektivní zhodnocení této situace by bylo potřeba znát náklady obcí stanovených na základě
standardů vybavenosti. Z výsledků dotazníkového šetření i řízených rozhovorů je patrné, že by
některé obce o standardy vybavenosti měly zájem. Přispěly by k objektivnějšímu určení potřeb obcí i
k objektivizaci jejich výdajů.
Nebyla shledána přímá závislost mezi velikostí obce a vybraných a analyzovaných paragrafů za
mandatorní výdaje. Mandatorní výdaje tedy nejsou vhodné pro zařazení jako kritéria do sdílených
daní RUD.
Mandatorní výdaje lze ovlivnit na základě úspor z rozsahu, kterých lze dosáhnou v rámci
dobrovolných svazků obcí, především v případě, když se jedná o poskytování veřejných statků,
jejichž mezní náklady jsou nulové. Slučování obcí (ačkoliv by bylo ekonomicky odůvodnitelné) je
představiteli obcí považováno za neprůchodné nebo dokonce za nežádoucí. Výrazně vyšší je
otevřenost ze strany obcí právě vůči DSO.
Výhodou systému financování přenesené působnosti obcí a krajů je rozpracovaná a matematicky
formalizovaná metodika MV ČR pro výpočet příspěvku. Za perspektivní lze považovat také snahy o
zavedení standardů výkonu přenesené působnosti a jejich nákladové (výdajové) ocenění.
Současný systém dotací na přenesenou působnost však hradí pouze části výdajů na výkon přenesené
působnosti a vyvolává nároky na jeho faktické spolufinancování z finančních zdrojů na samostatnou
působnost, což se objevilo také ve výsledcích dotazníkového šetření i v rámci řízených rozhovorů.
Zařazení příspěvku na přenesenou působnost do systému RUD v případě financování přenesené
působnosti na úrovni obcí či krajů by způsobil sníženou přehlednost systému veřejných financí.
Stanovení výdajů přenesené působnosti není zcela přesné (např. nezohledňují se odpisy budov) a
obsahuje prvky subjektivity.
U hodnocených čtyř statutárních měst (Prahy, Brna, Ostravy a Plzně) byla zjištěna vysoká míra
soběstačnosti, která pro ně znamená nízkou míru závislosti na cizích zdrojích (na dotacích a
úvěrech). Objem majetku vytváří výrazné tlaky na příjmy obcí prostřednictvím nároků na běžné
rud@vse.cz
39
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
výdaje. Do budoucna hrozí riziko rozevírání nůžek mezi finančními zdroji na jeho údržbu a provoz a
nárůstem jeho hodnoty, což se odrazí v dalším růstu běžných výdajů.
Na základě modelování dopadů snížených sdílených daňových příjmů na PBOP o jednu kategorii
podle systému RUD platného do roku 2007 a zhodnocení jejich vybraných výdajů se potvrdila
potřeba selektivního přístupu k těmto městům. Otevřena zůstává otázka možné optimální
kvantifikace diferenciace příjmů ze sdílených daní u těchto měst. Řešitelé se domnívají, že bez
objektivního zhodnocení potřeb (nákladu) na vybavenost (např. prostřednictvím standardů
vybavenosti, či rozsáhlým výzkumem vybavenosti obcí v ČR) není možná.
Podíl výdajů na MHD v rozpočtu hodnocených měst, několikanásobně převyšuje úroveň těchto
výdajů u průměrné obce v ČR, obdobně jako výdaje na školství, zdravotní a sociální služby, či
bezpečnost.
Míra krytí výdajů na přenesenou působnost příjmy se pohybuje pod 100 %, nedosahuje však ve
srovnání s ORP výrazných extrémů. Výjimkou je hl. m. Praha, u které míra krytí dosahuje jen 36 %.
Vyšší podíl sdílených daní v příjmech obcí (jako je tomu v případě ČR) a v některých státech střední
a východní Evropy zajišťuje nízké rozdíly v příjmech obcí především v rámci dané velikostní
skupiny. Ve státech s vysokým podílem sdílených daní lze však obvykle konstatovat nízkou úroveň
motivace a podpory soukromého sektoru ze strany obcí.
V původních patnácti státech EU je vysoká finanční autonomie obcí doprovázena vysokou úrovní
stimulace/zásluhovosti a odpovědnosti v důsledku vyšších daňových pravomocí obecní úrovně.
Jedním z důsledků je také propojení veřejného a soukromého sektoru, které vede ke komplexnějšímu
využívání zdrojů a výrazné zpětné vazbě ohledně využívání finančních prostředků na komunální
úrovni. Výsledky kvalitativního šetření naznačily, že by většina obcí ČR by vyšší daňové pravomoci
uvítaly.
Vysoký podíl daňových pravomocí na obecní úrovni ve vztahu k podnikatelské sféře může vést
především v delším časovém horizontu k diferenciaci příjmů obcí založených na vlastních daních a
následně k potřebě redistribuce části zdrojů prostřednictvím složitých a často málo transparentních
vyrovnávacích mechanismů (obvykle charakteru vyrovnávacích dotací). Složitost systémů je dána
snahou o dosažení spravedlivějšího přerozdělování finančních prostředků a zajištění principu
solidarity.
Sdílené daně se v tomto kontextu jeví jako jednodušší a transparentnější řešení. Obce ČR
v dotazníkovém šetření i řízených rozhovorech negativně hodnotily někdy neprůhledný postup při
získávání dotací, ale i složitý systém při získávání těchto finančních prostředků.
Kvantitativní i kvalitativní analýzy upozornily na pomalý růst prostředků na reprodukci a obnovu
majetku obcí. Výsledkem může být nedostatečná úroveň jejich kapitálových výdajů, způsobená
nedostatečným růstem hrubé úspory v jejich rozpočtu.
Při hodnocení majetku obcí je nezbytné mít k dispozici údaje o rozpočtových příjmech a výdajích
obcí přepočtených na jejich majetek, který umožňuje objasnit rozdíly mezi obcemi. Jejich vypovídací
schopnost může být omezena zkreslením, vznikajícím v oblasti ocenění majetku obcí.
rud@vse.cz
40
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro objektivní hodnocení potřeb obcí by bylo potřeba vypracovat standardy vybavenosti obcí různé
velikosti a funkce občanské a technické infrastruktury. Vypracování standardů vybavenosti je složitý
a dlouhodobý proces vyžadující podrobný cílený průzkum ve vybraných obcích.
Jak již bylo řečeno výsledky kvantitativních a kvalitativní analýz nejsou vždy v souladu, neboť
potřeby jsou obvykle vyšší, než zdroje. Obce také nemají stejné ekonomické, majetkové, finanční
možnosti a mají nestejné správní postavení, proto budou mít vždy rozdílné požadavky na RUD.
rud@vse.cz
41
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2. Návrh rozpočtového určení daní obcím (systém financování obcí)
1. ÚVODEM
Návrh rozpočtového určení daní pro obce (RUD) vychází z poznatků analýzy výdajových oblastí
obcí, která postihla hospodaření všech obcí v ČR v období 2005 – 2007 z pohledu 14 velikostních
kategorií obcí15. Vzhledem k tomu, že analýza výdajů obcí byla provedena v podstatě za celé výdaje
obcí (není reálné vyčlenit výdaje obcí financované z RUD) a vzhledem k tomu, že rozpočtové určení
daní obcím vytváří zdroje hospodaření obcí z necelých 60 %, ukazuje se potřebné v souvislosti
s RUD řešit i širší souvislosti zdrojů hospodaření obcí, tj. nejen ty které získávají obce z RUD, ale i
(některé) dotační principy apod. a tedy nejen RUD, ale systém hospodaření jako celek (vč. RUD).
V uvedených intencích je předložen následující návrh.
Návrh je zpracován v jedné variantě s tím, že možnost řešení některých částí jiným způsobem je
označena jako „subvarianta“ a vyznačena kurzívou.
2. VÝCHODISKA NÁVRHU
Základním východiskem návrhu RUD je analýza výdajových oblastí obcí, avšak z hlediska návrhu
kritérií pro RUD je potřebné postihnout i jeho další východiska, což je zejména druh a rozsah daní
zahrnutých do RUD.
2.1. Typologie výdajů obcí
Na základě analýzy výdajů obcí za období 2005 – 2007 byla zpracována typologie výdajů obcí, která
vyhodnotila výdaje na obyvatele podle 14 velikostních kategorií obcí (viz Pasporty výdajů obcí). Na
základě analýzy byly specifikovány tyto typy výdajů obcí:
-
neutrální – nulový čistý dopad do rozpočtu obce (výdaje z rozpočtu obce jsou vyváženy
příjmy z příslušné činnosti),
-
jednotná velikost na obyvatele – průměrné výdaje na jednoho obyvatele ve všech velikostních
kategoriích obcí jsou, resp. měly by být zhruba stejné (jednotné),
-
vazba výdajů na určitý segment obyvatelstva – výdaje souvisí s určitým počtem obyvatel
(jiným, než počet obyvatel obce),
-
růst výdajů na obyvatele s velikostí obce – výdaje mají rostoucí tendenci s růstem velikostní
kategorie obce,
-
pokles výdajů na obyvatele s velikostí obce – výdaje se snižují s rostoucí velikostí obce,
-
výdaje na službu mikroregionálního16 charakteru – jde o výdaje na služby, které obec
zabezpečuje pro mikroregion, přičemž velikost tohoto regionu nelze formálně vymezit.
15
Výsledky analýzy jsou zachyceny v jiných částech tohoto materiálu: v kapitole „Základní analýza výdajů
obcí“ a zejména pak v příloze tohoto materiálu „Pasporty výdajů obcí“.
16
Pojem mikroregion resp. region je zde použit pro blíže nespecifikované území, které je větší než území
jedné obce, pro něž příslušná obec zajišťuje určitou veřejnou službu a které neodpovídá nějaké formalizované
struktuře správy území.
rud@vse.cz
42
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Konkrétní specifikace typů výdajových oblastí na základě provedené analýzy je uvedena v tabulce 2
„Typologie výdajových oblastí obcí“, ve sloupci „Analýza 2005 – 2007“.
Typologie výdajů obcí vychází z výsledků analýzy „celkových výdajů obcí“, přičemž analýza je
zpracována ve třech směrech: celkové výdaje obcí, běžné výdaje obcí a kapitálové výdaje obcí.
Vodítkem pro přidělení typu výdaje jednotlivému okruhu výdajů bylo zhodnocení velikosti
celkových výdajů na obyvatele v jednotlivých velikostních kategoriích obcí, resp. trend, který
skutečné výdaje obcí z tohoto pohledu na kategorie obcí se ukazuje.
Analýza výdajů rovněž poskytla údaje o tom, jak se který výdajový okruh v průměru za obce ČR
podílel na celkových výdajích obcí. Přidělení váhy výdajové oblasti je odvozeno od podílu
celkových výdajů výdajové oblasti (zahrnujících běžné i kapitálové výdaje) na celkových výdajích
obcí (váha výdajových oblastí je uvedena v tabulce 2).
Vzhledem k tomu, že analýza výdajových oblastí obcí nemohla obsáhnout všechny druhy výdajů
obcí (paragrafy) a obsahuje v souhrnu celkem 83,05 % celkových výdajů obcí, jsou v tabulce 2
uvedeny relativní podíly nezařazených výdajů podle skupin výdajů (skupiny dle rozpočtové skladby)
z celkových výdajů obcí a hlavní důvody jejich nezahrnutí do analýzy. Důvodem nezahrnutí do
analýzy byl buď malý podíl výdajové oblasti (paragrafu), nebo výdaje související s placením daně
z příjmů právnické osoby za obec, která je kompenzována obci na příjmové straně rozpočtu, nebo
jsou to výdaje na sociální dávky plně kryté obcím ze státního rozpočtu.
Tabulka č. 1: Paragrafy nezahrnuté do analýzy výdajových oblastí obcí
Skupina
výdajů
Skupina 1
Podíl skupiny na
celkových výdajích
obcí 2005 – 2007
0,59 %
Rozsah nezahrnutých
paragrafů do analýzy
ze skupiny
0,09 %
= drobné výdaje
Skupina 2
23,90 %
1,03 %
= drobné výdaje
Skupina 3
41,90 %
3,84 %
= velký počet drobných výdajů
Skupina 4
10,26 %
7,81 %
= zejména výdaje na sociální dávky
Skupina 5
2,62 %
0,16 %
= drobné výdaje
Skupina 6
20,73 %
4,02 %
= zejména výdaje za placení daně
z příjmů právnických osob za obce
100%
16,95 %
Celkem
Rámcové zdůvodnění
nezahrnutých paragrafů
Pramen: Propočet na základě údajů ARIS (viz propočty v základní analýze obcí a pasportech výdajových oblastí).
2.2. Daně pro RUD
V rámci řešení tohoto úkolu nebyla prováděna analýza daňových příjmů obcí, daná současným
rozpočtovým určením daní. Nicméně pro návrh kritérií pro RUD je potřebné alespoň vyslovit názor,
které daně by měly být součástí RUD pro obce, které z nich by měly být sdílené, které by měly plnit
motivační roli apod.
rud@vse.cz
43
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro spektrum sdílených daní lze vyslovit hypotézu17, že při sdílení daní mezi stát a obce (a kraje18)
neexistují objektivní důvody vyčleňovat některou daň ze spektra sdílených daní (kromě „místních“
daní). Oproti současnému stavu to představuje začlenit do sdílených daní zejména: spotřební daně,
daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí, ekologické daně, případně silniční daň; tento
přístup samozřejmě při začlenění výnosů těchto dalších daní mezi sdílené daně předpokládá příslušné
snížení podílu obcí na sdílených daních (což v roce 2008 bylo 21,4 %). Tato hypotéza je založena na
tom, že začlenění resp. vyčlenění některé daně určitému typu rozpočtu zvyšuje resp. snižuje jeho
závislost na výnosech příslušné daně a může se zde projevovat rozdílná dynamika vývoje daňových
příjmů mezi typy rozpočtů. Při změnách (zejména při snížení) některé daně, svěřené určitému typu
rozpočtu, je vyvoláván tlak na kompenzaci výpadku daňových výnosů jinými příjmy (svěřenými
jinému rozpočtu). Jinak řečeno neexistuje důvod, proč by veřejné statky hrazené z daní a
poskytované z rozpočtů obcí na jedné straně a poskytované státem (ze státního rozpočtu) na druhé
straně se měly vyvíjet jinou dynamikou (což lze předpokládat u různého spektra daní rozdělovaných
obcím a státu). Pokud by pak mělo v budoucnu docházet ke změně struktury poskytování veřejných
statků mezi státem a obcemi (např. přesunem zajišťování některých služeb ze státu na obce) mělo by
to být řešeno příslušnou změnou poměru sdílení daní mezi státem a obcemi.
Možným důvodem vyjmutí některé daně z tohoto spektra sdílených daní je pak specifický charakter
daně. Např. v případě, že daň má místní charakter tím, že je např. v pravomoci místních orgánů pro
tuto daň stanovovat vlastní pravidla (blíže viz princip stimulace).
3. NÁVRH
Návrh RUD (systému financování obcí) je popisován na základě „principů“ jako relativně
samostatných prvků systému financování obcí, které mají za cíl zpřehlednit (a zdůvodnit) celkový
návrh. Principy zde vyjadřují desagregované části navrhovaného systému financování obcí, které
jsou promítnuty do celkového návrhu.
3.1. Přehled principů
Návrh je založen na uplatnění šesti principů:
1. Princip – JEDNOTNOST. Tento princip představuje formu, kdy sdílené daně jsou rozdělovány
obcím stejnou částkou na jednoho obyvatele; princip lze mj. odvodit ze zákona o obcích, který
nespecifikuje žádné rozdíly mezi obcemi (všechny obce jsou postaveny na stejnou úroveň) vyjma
provádění přeneseného výkonu státní správy obcemi. Princip lze odvodit na základě provedené
analýzy výdajových oblastí; jde o ty případy, kdy výdaje ve všech (ve většině) velikostních kategorií
obcí už v současnosti vykazují zhruba stejnou velikost na jednoho obyvatele.
2. Princip – MOBILITA. Tímto principem je v některých případech výdajových oblastí doplněn
princip jednotnosti na základě skutečnosti, že občané mohou denně vyjíždět z obce bydliště za prací,
za vzděláním apod., což vyžaduje větší objem veřejných služeb (vč. technické infrastruktury)
v obcích, které jsou cílem této mobility.
3. Princip – REGIONALIZACE. Princip vychází ze skutečnosti, že některé veřejné služby (divadla,
orchestry, kryté bazény pro výcvik plavání, ZOO apod.) poskytované některými obcemi jsou
poskytovány nejen obyvatelům příslušné obce, ale určitého mikroregionu, který neodpovídá žádné
17
Navrhovaný přístup k RUD není striktně založen na dále uvedené hypotéze.
18
V rámci návrhu RUD není sledována otázka RUD pro kraje (v některých případech jsou však navrženy
vazby obcí k RUD krajů).
rud@vse.cz
44
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
formalizované správní struktuře a proto pro financování příslušného veřejného statku nelze
jednoznačně stanovit kritérium, které by určité obci mohlo zvýšené náklady zohlednit. Toto
financování (příslušné zdroje) se proto navrhuje přenést na úroveň samosprávných krajů (což zde
vyjadřuje regionalizaci), které budou rozdělovat obcím v kraji příslušné zdroje na tyto veřejné
služby.
4. Princip – ÚHRADA. Úhrada zde vyjadřuje, že poskytovaná veřejná služba je plně kryta příjmy
z této činnosti a to buď poplatky za užívání příslušné služby nebo formou dotace (např. dotace na
přenesený výkon státní správy ve výši nákladů, po odečtení příjmů ze správních poplatků). U oblastí
výdajů financovaných na uvedeném principu se nenavrhují žádná kritéria zohlednění v principech
RUD či jinak.
5. Princip – VELIKOST. Velikost zde označuje, že výdaje na veřejnou službu jsou závislé na
velikosti obce (buď s velikostí obce jednotkové náklady rostou nebo klesají). Na důvody uplatnění
kritéria velikosti lze usuzovat ze skutečných výdajů obcí např. v souvislosti s nižší (nebo vyšší)
hustotou osídlení a tím s vyššími (či nižšími) jednotkovými náklady.
6. Princip – STIMULACE. Tento princip zohledňuje specifické podmínky jednotlivých obcí a je
zaměřen na získání určité „odměny“ při zajišťování vhodných podmínek pro podnikání, či možnost
obcí vlastní daňovou politikou poskytovat více či méně veřejných služeb apod.
3.2. Specifikace principů
1. Princip - JEDNOTNOST
Pro řešení tohoto principu se navrhuje zahrnut do rovnoměrné částky sdílených daní na jednoho o
obyvatele, každého obyvatele státu (1x) podle místa bydliště – viz ukazatel počtu obyvatel v obcí.
Míra uplatnění tohoto principu vychází z podílu výdajů obcí na celkových výdajích, u nichž lze
konstatovat, že velikost výdajů na jednoho obyvatele je (bez ohledu na velikost obce) v podstatě
stejná.
2. Princip - MOBILITA
Vlivem mobility obyvatelstva dochází každodenně k přesunu části obyvatel do některých obcí
(měst), což je spojeno s vyšší potřebou veřejných služeb (včetně technické infrastruktury) v těchto
obcích. Objektivně pro určitou velikostní kategorii obce nelze stanovit určitý počet těchto
pobývajících mobilních obyvatel, ale jejich počet je dán konkrétní obcí (hodnoty pro dvě velikostně
stejné obce mohou být výrazně odlišné např. podle spádovosti za prací, docházkou do škol apod.) a
mohou se měnit i v čase (změny v důsledku zaměstnanosti). Tento princip má v obcích různé příčiny
vzniku, což vyjadřují následující tři druhy mobilit:
• Mobilita M1
Mobilitu M1 představuje pravidelný pohyb obyvatel (v podstatě denně), jejich četnost denně či
během roku lze poměrně snadno identifikovat počty zaměstnanců, žáků, studentů). Jde o tyto důvody
mobility:
-
mobilita za zaměstnáním (MZ),
mobilita za výukou, studiem:
o žáci mateřských škol (MS),
o žáci základních škol (MS),
rud@vse.cz
45
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
o studenti a žáci středních škol, učilišť, konzervatoří (MS),
o studenti vysokých škol (MV).
Je navrhováno zařazení mobility M1 do RUD (návrh řešení je podrobněji rozpracován dále).
• Mobilita M2
Mobilitu M2 tvoří nepravidelná mobilita:
-
za veřejnými službami (např. zdravotnictví),
za tržními službami (nákupy) apod.
Pro úvahy v rámci tohoto typu mobility lze vycházet z následujících aspektů:
-
obtížná identifikace počtu osob (bylo by potřebné provést průzkum pro každou obec
jednotlivě, přičemž počty mobilních osob se mohou měnit v průběhu roku),
vznik aglomeračních úspor; teorie pracuje s aglomeračními úsporami, což by se mělo projevit
ve zvyšování efektivnosti služeb při vyšších počtech klientů. Mobilita za veřejnými službami
je spojená s vyšším počtem pobývajících obyvatel v místech těchto služeb a s tím lze
uvažovat i větší příjmy z veřejných služeb v těchto obcích (vstupné, parkovné, jízdné) a tím i
vyšší využití (efektivnost) poskytovaných veřejných služeb. Způsob řešení je založen na
předpokladu, že zvýšený pohyb obyvatele do obcí za uvedenými službami je na druhé straně
spojen s vyššími příjmy z těchto činností, s jejich vyšší efektivností, zvýšením zaměstnanosti
apod. a proto mobilita M2 se nenavrhuje jako dílčí kritérium RUD (pro řešení mobility za
kulturou, sportem apod. je pak navrženo využití principu regionalizace).
• Mobilita M3
Mobilita ME je tvořena mobilitou osob, které dojíždějí do obce za účelem rekreace a cestovního
ruchu19 a zde je vyšší potřeba veřejných služeb; tuto mobilitu lze rozdělit na dvě části:
-
Mobilita za rekreací.
Jde o obce, kde jsou ubytováni návštěvníci apod. Počet obyvatel pobývajících mimo stálé
obyvatele v obci (ubytovaní v hotelech, penzionech apod.) a vyžadující veřejné služby obce je
„zohledněn“ této obci výškou místních poplatků z ubytovací kapacity (max sazba 4 Kč za den) a
za lázeňský a rekreační pobyt (max sazba 15 Kč za den), které při součtu za jednoho
ubytovaného tvoří částku až: 4 + 15 Kč, tj. 19 Kč za den a tj. při každodenním výběru (365 x 19
Kč) lze dosáhnout celkem až 6 935 Kč za rok (což představuje ve vztahu k dosavadnímu RUD
z hlediska celkových průměrných daňových příjmů obcí vč. Prahy v roce 2007 na jednoho
obyvatele cca polovinu daňových příjmů, přičemž další zvýšení podílu by bylo možno dosáhnout
zvýšením maximálních sazeb těchto poplatků v zákoně o místních poplatcích). Vzhledem
k uvedeným možnostem zdrojů obce mobility, není navrhováno zařazení uvedeného typu
mobility mezi kritéria RUD.
-
Individuální rekreace (chataření apod.).
U obcí s objekty individuální rekreace (kdy v těchto objektech nejsou přihlášené osoby) se odráží
větší potřeba výdajů na veřejné služby (veřejné osvětlení, komunikace).
Počet těchto osob se nijak neprojevuje při sdílení daní v rámci RUD. Občané vlastnící objekty
individuální rekreace mají dvojnásobnou potřebu veřejných statků; jednak v obci svého bydliště,
19
Mobilita v oblasti rekreace a cestovního ruchu z provedeného výzkumu v obcích sice nevyplynula jako
problém, nicméně při výběru uvedeného vzorku obcí pro výzkum nebylo kritérium obcí s větším podílem
objektů pro individuální rekreaci apod. uplatněno; začlenění uvedené mobility za rekreací však umožňuje
komplexněji přistoupit k řešení „mobilit“ v rámci systému financování obcí.
rud@vse.cz
46
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
jednak v obci, kde se nachází příslušný rekreační objekt. Tuto svou „druhou“ potřebu veřejných
statků (v místě individuálního rekreačního objektu) by si tyto osoby měly nést samy. Proto není
navrhováno začlenění uvedené mobility do RUD, ale zajištění vyšších příjmů z objektů
k individuální rekreaci k úhradě veřejných služeb příslušným obcím lze provést změnou zákona
o dani z nemovitostí (zvýšení sazby daně ze staveb pro individuální rekreaci - viz princip
stimulace).
Řešení principu mobility (M1) pro RUD:
Uplatnění principu mobility M1 pro RUD předpokládá jeho spojení s principem jednotnosti. Sdílený
okruh daní poskytovaný všem obcím jednotně na jednoho stálého obyvatele (princip jednotnosti) je
zde doplněn o uvedený princip mobility tak, že obcím je jejich počet stálých obyvatel navýšen o
„mobilní“ osoby. Podle druhů mobility (za zaměstnáním, za výukou či studiem) a na základě počtu
příslušných osob (zaměstnanců, žáků, studentů), přijíždějících do obce, se této obci navýší počet
obyvatel pro sdílení daní. Toto navýšení počtu obyvatel o mobilní osoby není navrženo prostým
počtem těchto osob, ale pouze jejich určitým podílem, vyjádřeným „koeficientem mobility“ (v %).
Princip řešení mobility spočívá ve stanovení „koeficientů mobility“, což vyjadřuje velikost (v %),
jakou se započítává mobilní občan do počtu osob pro sdílení daní obcí. Pro stanovení koeficientů
mobility je navržena varianta, vyhodnocení koeficientů mobility na základě času, který tráví mobilní
osoba v jiné obci, mimo obec svého bydliště20.
Subvariantou řešení pak může být stanovení koeficientu mobility za každou „mobilní“ osobu ve výši
„1“ (100%).
Koeficienty mobility (v %) pro jednotlivé druhy mobilit, jsou stanoveny na základě následujících
propočtů, založených na podílech času stráveného v místě mobility21 osobami z jiných obcí z času za
rok.
i. Stanovení koeficientu mobility „za zaměstnáním“ (MZ):
-
47 pracovních týdnů za rok (52 týdnů bez 5 týdnů dovolené za rok, tj. 47 týdnů za rok),
47 týdnů po 5 pracovních dnech, tj. 235 dnů,
denně 8,5 hod práce + 1 hod na dopravu, tj. celkem 9,5 hod denně,
celkem 2232,5 hodin strávených za rok v místě pracovní mobility za rok,
koeficient mobility MZ (2232,5/876022 * 100) = 25,4852 %.
ii. Stanovení koeficientu mobility „za školami“ (MŠ) (týká se žáků ZŠ, MŠ, studentů středních
škol, konzervatoří, učilišť apod.):
- 43 týdnů výuky za rok (52 – 9 týdnů prázdnin),
- 43 týdnů po 5 dnech výuky, tj. celkem 215 dnů,
- ve dnech výuky 6 hodin pobyt ve škole
(2 x 0,5 hod tam a zpět) za den celkem 7 hod,
- celkem 1505 hod za rok,
- koeficient mobility MŠ (1505/8760*100) = 17,1804 %.
a
doprava
do
školy
1
hod
20
Koeficient mobility svou podstatou ale vyjadřuje nejen případy mobilit obyvatelstva, ale v případech, kdy
příslušná aktivita se odehrává v místě bydliště občana je tak zohledněna obec bydliště.
21
Hodnoty času pobytů pro různé druhy mobilit byly pro tuto fázi návrhu stanoveny rámcovým odhadem.
22
Pro výpočet koeficientů mobility se vychází z počtu hodin za rok 365 x 24 hod = 8760 hod.
rud@vse.cz
47
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
iii. Stanovení koeficientů mobility „za vysokými školami“ (MV) (týká se studentů vysokých škol
v bakalářském, magisterském a doktorském studiu ve veřejných i soukromých vysokých školách a na
vyšších odborných školách):
a) student z jiné obce bytovaný v místě:
- 43 týdnů výuky za rok, (52 za rok – 9 týdnů prázdnin),
- 43 týdnů po 5 dnech výuky tj. celkem 215 dnů,
- pobyt ve škole resp. v obci vysoké školy 24 hodin,
- 215 dnů po 24 hod = 5160 hod,
b) student s bydlištěm v místě resp. dojíždějící:
- 43 týdnů výuky (52 týdnů bez 9 týdnů prázdnin za rok, tj. 43 týdnů za rok),
- 43 týdnů po 5 dnech výuky, tj. 215 dnů,
- denně 8,5 hod škola + 1 hod na dopravu, tj. celkem 9,5 hod denně,
- celkem 2042,5 hodin za rok.
Předpoklad: podíl studentů a) a b) 1:1,
- koeficient mobility MV (5160+2042,5)/8760/2*100) = 41,11 %.
* * *
Propočet mobility
Pro dílčí prezentaci výsledků vlivů mobility na RUD byl proveden propočet na základě
disponibilních údajů. Pro propočet celkové mobility (M1) za jednotlivé obce jsou potřebné údaje o
počtech zaměstnanců, žáků a studentů. Na základě těchto skutečných údajů za rok 2007 byl proveden
propočet uvedených vlivů mobility na všechny obce v ČR. Základní výsledky shrnuje tabulka 4.
V tabulce 4 je zachyceno 14 velikostních kategorií obcí. Pro každou velikostní kategorii obcí jsou na
základě propočtů mobility za všechny obce ČR uvedeny maximální a minimální hodnoty mobility. Z
tabulky lze vyčíst pro jednotlivé velikostní kategorie vždy obec s maximální hodnotou mobility ve
velikostní kategorii a obec s minimální hodnotou mobility, včetně velikosti této mobility a velikosti
obce. Udávaná mobilita v „%“ pak vyjadřuje jak se změní, při použití principu mobility, podíl
jednotlivé obce pro sdílení daní. (Např. pokud je uvedeno 100 %, pak do sdílení daní je daná obec
započtena pouze počtem svých obyvatel. Pokud je hodnota větší než 100 %, pak pro sdílení daní se
daná obec do sdílení daní započítává počtem svých obyvatel zvýšeným uvedeným procentem; např.
obec s 5 000 obyvateli při koeficientu 110 % obec získá při sdílení daní daně na 5500 obyvatel).
V tabulce 4 jsou uvedeny dvě varianty propočtů mobility. Základní varianta je založená na výše
uvedených podílech časů. Subvarianta je založena na principu, kdy každá mobilní osoba se
započítává jako další občan příslušné obce (koeficient mobility je zde u všech částí zvolen „1“).
V tabulce 5 jsou pak shrnuty údaje propočtů mobility za největší města v ČR (tj. města zahrnutá do
velikostních kategorií obcí 9 - 14). Tabulka obsahuje název města, počet obyvatel města, koeficient
mobility stanovený na základě časů a subvariantu při uplatnění koeficientů „1“.
3. Princip – REGIONALIZACE
Tento princip řeší otázku zajišťování veřejných služeb regionálního charakteru, které obvykle
zajišťují větší obce pro obce menší. Jde o služby jako: divadla, plavecké bazény, ZOO, galérie apod.,
u nichž je obtížné specifikovat spádovost obyvatel za těmito službami (je obvykle reálně jiná, než
např. spádovost územních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem či obecním úřadem
s rozšířenou působností), ale velikost obce není ještě předpokladem, že tato obec příslušnou službu
rud@vse.cz
48
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
zabezpečuje. Není přitom reálné, aby se zajistil mechanizmus placení těchto služeb menšími obcemi
větším obcím.
Proto je navržena úhrada těchto služeb větším obcím na základě principu „regionalizace“ (na úrovni
krajů), tj. mimo RUD pro obce.
V rámci principu regionalizace jde v podstatě o uplatnění principu jednotnosti, avšak na úrovni
vyššího územního celku – samosprávného kraje. Na principu jednotnosti sdílení určité části daní
(nebo dotací) na jednoho obyvatele ve stejné výši všem krajům se tímto principem navrhuje krajům,
na úkor stávajícího RUD pro obce, poskytnout část sdílených daní, které kraje na základě vlastního
rozhodnutí rozdělí obcím podle regionální role jednotlivých obcí a podle příslušných veřejných
služeb (např. městům s divadlem, ZOO apod.).
Subvariantou uvedeného principu je zavedení dotačního principu pro uvedené aktivity regionálního
charakteru bez rozdělovací role krajů přímo dotacemi ze státního rozpočtu.
4. Princip – ÚHRADA
Princip úhrad je založen na hrazení vybraných okruhů výdajů obcí mimo rámec RUD a to na základě
dvou hlavních přístupů:
a) v případě, že poskytovaná veřejná služba je (resp. by měla být) plně kryta příjmy z této činnosti
(např. náklady na bytové a nebytové hospodářství jsou hrazeny příjmy z pronájmů), má tedy nulový
dopad na RUD.
b) hrazení specifických nákladů činností přenesených na obce (financování přeneseného výkonu
státní správy), resp. snaha o zajištění standardizace vybraných výdajů obcí ve vztahu k určitému
segmentu obyvatelstva (financování školství).
Financování přeneseného výkonu státní správy je navrženo mimo RUD na dotačním principu23,
se zajištěním plného pokrytí nákladů na tuto činnost obcím. Přenesený výkon státní správy je spojen
s výběrem správních poplatků, které částečně náklady pokrývají a zbylá část nákladů by měla být
plně pokryta dotací ze státního rozpočtu tak, aby v průměru obce měly touto dotací zajištěno
pokrytí příslušných výdajů. Uplatněná kritéria pro poskytování dotace na výkon státní správy se zde
navrhují v tomto rozsahu: druhu výkonu státní správy, velikost správního obvodu, zohlednění nižší
efektivnosti správních činností v menších obcích, zohlednění příjmů ze správních poplatků.
5. Princip – VELIKOST
Analýza ukázala, že některé oblasti výdajů jsou výrazně spojeny s velikostí obcí a to tak, že výdaje
na obyvatele s velikostí obcí rostou či naopak klesají. Příčiny těchto tendencí lze specifikovat např.:
-
nižší efektivnost vynaložených prostředků na jednoho obyvatele např. v důsledku nižší hustoty
osídlení v obci (vodovody, odvádění a čistění odpadních vod),
-
potřebná vyšší intenzita služeb ve větších obcích jednak vzhledem k větší mobilitě obyvatelstva
do města, ale i vzhledem k potřebě vnitřní obsluhy města (doprava, silnice) apod.
Analýza ukázala na výrazný růst či pokles průměrných výdajů obcí na jednoho obyvatele
v návaznosti na velikostní kategorizaci obcí. Jde o tyto okruhy výdajů:
23
Zde jako subvariantu není vhodné uvažovat řešení plně či částečně (současný systém) prostřednictvím
RUD, protože tento způsob výrazně znepřehleďňuje RUD.
rud@vse.cz
49
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
a) růst průměrných výdajů na obyvatele s růstem velikosti obce (paragraf):
- silnice (§ 2112),
- ostatní záležitosti pozemních komunikací (§ 219),
- doprava, tj. součet: silniční doprava + železniční doprava + doprava ostatních drah (§ 222+ § 224+
§ 227),
b) pokles průměrných výdajů na obyvatele s růstem velikosti obce:
- pitná voda (§ 3210),
- odvádění a čistění odpadních vod (§ 232),
- veřejné osvětlení (§ 3631),
- výstavba a údržba místních inženýrských sítí (§ 3633),
- požární ochrana (§ 5510),
- zastupitelstva obcí (§ 6112).
Uplatnění principu „velikosti“ v rámci RUD se navrhuje vyřešit na základě „kompenzace“
rostoucích a klesajících výdajů obcí (viz následující popis) a promítnutím do jiného principu
financování obcí (do principu jednotnosti).
Subvariantou uvedeného přístupu je možnost promítnout uvedené tendence do matematické funkce a
z ní odvodit parametry pro sdílení daní obcím v RUD. Tímto způsobem by mohla být nastavena
progrese sdílených daní.
Propočet kompenzace růstových a klesajících tendencí výdajů obcí:
Tento určitý „pokus“ kompenzace je zaměřen na zkusmé započtení vybraných výdajových oblastí,
(které jsou charakterizovány buď růstem nebo poklesem výdajů na obyvatele s velikostí obce).
Kompenzace je založena na součtu průměrných výdajových hodnot ve velikostních kategoriích obcí
dle vybraných výdajových oblastí na základě analýzy výdajových oblastí obcí v období 2005 – 2007
(tj. vybrané údaje pasportů). Smyslem uvedené „kompenzace“ je zjištění možnosti eliminovat
růstové a klesající tendence výdajů na obyvatele na princip „jednotnosti“ (v rámci RUD).
Výsledek reprezentuje tabulka 6 s grafickým vyjádřením.
Výsledek kompenzace24 ukazuje určité vyrovnání tendencí výdajů, přičemž poněkud vyšší úroveň
zahrnutých výdajů na obyvatele vykazují obce zejména do 1500 obyvatel a tři kategorie největších
měst. U malých obcí by bylo možno akceptovat vyšší rozsah výdajů vzhledem k tomu, že tyto obce
mají relativně vyšší příjmy z daně z nemovitostí. Naopak u velkých měst se do velikosti výdajů
promítají zejména výdaje na dopravu (viz dále).
Problematika výdajů na dopravu
Doprava (= silniční doprava + železniční doprava + doprava ostatních drah) v rámci uvedených
okruhů „rostoucích“ výdajů zaujímá výrazné postavení. Výdaje na dopravu značně rostou s velikostí
obcí, zejména u největších obcí. Nicméně přenos získaných poznatků z analýzy okruhu doprava pro
návrh RUD je omezen tím, že analýza mohla být provedena pouze propočtem výdajů na dopravu na
obyvatele, kde jejich srovnání mezi městy a zejména pak přenesení těchto výsledků do nového
systému je problematické, z těchto důvodů:
24
Výdajové oblasti vybrané pro kompenzaci: § 2112 silnice, § 2119 ostatní záležitosti pozemních komunikací,
součet: § 222 silniční doprava + § 224 železniční doprava + § 227 doprava ostatních drah, § 2310 pitná voda,
§ 232 odvádění a čistění odpadních vod, § 3631 veřejné osvětlení, § 3633 výstavba a údržba místních
inženýrských sítí, § 5510 požární ochrana, § 6112 zastupitelstva obcí.
rud@vse.cz
50
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
-
v analýze na základě výsledků hospodaření obcí je hodnocena nákladovost této dopravy
z pohledu měst, aniž je možno zachytit výši poplatků (jízdného) za tuto veřejnou službu (tj. např.
když města s nižším jízdným více přispívají na tuto dopravu),
-
zejména u Prahy se pak promítá kumulace zajišťování dopravy ve městě a zajišťování dopravní
obslužnosti, kterou v jiných případech zajišťují kraje,
-
výdaje z rozpočtu měst na dopravu nelze objektivně srovnat prostřednictvím počtu obyvatel
města: je nutné zvážit vazby na „mobilitu“,
-
určité objektivnosti analýzy lze dosáhnout pouze na základě srovnání nákladovosti na jednotku
(např. na jeden osobokilometr) – což pro analýzu nebylo k dispozici, případně by bylo potřebné
stanovit další kritéria (cíle), které má plnit doprava ve městě.
Ukazuje se, že celkový koncept zahrnutí výdajů na dopravu do RUD resp. do systému financování
obcí by měl být podroben specifickému výzkumu, na základě kterého by byly navrženy varianty
přístupů k objektivizaci řešení.
Poznámka: Podrobnější výzkum problematiky výdajů na dopravu by pak mohl odpovědět na otázku řešení financování
dopravy v obcích (pro způsob řešení lze vyslovit hypotézu: zahrnutí dopravy do RUD v rámci uplatnění principu
mobility, případně i využití zdrojů na základě principu stimulace).
6. Princip – STIMULACE
Princip stimulace vychází z uplatnění svěření daní či jejich částí, vybraných na území obce, příslušné
obci. Princip stimulace směřuje k možnosti zvyšování rozsahu (zlepšování) veřejných služeb v těch
obcích, které vytvářejí např. vhodné podmínky pro podnikání resp. i pro vytváření větších zdrojů
v obcích s většími aktivitami (k pokrytí vyšších nákladů). Východiskem principu jsou stávající daně:
daň z nemovitostí a daň z příjmů fyzických osob z podnikání a možnost jejich uplatnění v podobě
„místních“ daní. Míra uplatnění stimulačních daní je při omezeném rozsahu celkových daňových
příjmů obcí dána mírou sdílení daní; zvýšení role stimulačních daní snižuje rozsah uplatnění jiných
principů financování obcí.
Princip stimulace není odvozen z analýzy výdajových oblastí obcí, ale jeho návrh reaguje na
současné principy RUD a je navrhováno jeho další využívání v rámci systému financování obcí
v dále popsané (modifikované) podobě.
Daň z nemovitostí
Pro roli místní daně se navrhuje jako nejvhodnější daň z nemovitostí, nicméně ne ve smyslu cíle
zdaňování nemovitého majetku, ale zvýrazněním smyslu daně – jako vytváření zdrojů pro to, aby
nemovitý majetek vůbec mohl plnit svou funkci (a měl svou hodnotu pro svého vlastníka).
Majetek vyžaduje ke své existenci určité veřejné služby, které je potřebné průběžně hradit z rozpočtu
obce (silnice, veřejné osvětlení apod.). Podle rozsahu služeb resp. podle místních podmínek by pak
tato daň měla být podle rozhodnutí obce uplatňována.
Této roli místní daně se daň z nemovitostí přiblížila posledními zákonnými úpravami (platnými od
roku 2009), ale její role při financování obcí se navrhuje upravit v těchto směrech:
a) z pohledu uplatnění daně z nemovitostí jako místní daně:
o zvýšit daňové sazby u staveb pro individuální rekreaci, kdy jde o druhé bydlení a kdy
není k danému objektu trvale přihlášen žádný obyvatel (na něhož obec sdílí daně) na
úroveň velikosti sdílených daní na jednoho obyvatele obce,
rud@vse.cz
51
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
o zvýšit sazby daně u objektů pro podnikání (které obvykle vyžadují vyšší nároky na
veřejné služby, než obytné objekty, např. vyšší intenzita dopravní obsluhy, znečisťování
životného prostředí apod.),
o kompenzovat obcím osvobození daně z nemovitostí z majetku státu a jiných případů
osvobození, kdy existence osvobození od daně z nemovitostí znevýhodňuje příslušné
obce, kde se nachází.
Pravomoci úpravy této místní daně ponechat nadále obcím, v zákonem vymezeném intervalu
maximální a minimální hodnoty (v subvariantě by bylo možno uvažovat i uplatnění vlastních
sazeb či přirážek či určitých principů sdílení pro kraje, které jsou dnes zcela bez místních
daní).
b) vypustit z této daně svěřené příslušné obci daň z půdy (z orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad,
sadů), která má charakter daně z přírodního zdroje a kdy u daní z přírodních zdrojů se
doporučuje, vzhledem k nerovnoměrnosti rozložení v území, jejich výnos centralizovat (ve
státním rozpočtu) a tedy v rámci RUD začlenit výnos mezi ostatní sdílené daně; důvodem
jsou vysoké rozdíly v sazbách daně na m2 půdy, dané cenou (bonitou) půdy, bez reálného
zdůvodnění nároků na velikost souvisejících veřejných služeb ve vazbě na bonitu půdy
(objektivně by zde bylo možno uvažovat pouze vazbu na výměru půdy bez uplatnění sazby
z ceny půdy). ¨
Subvariantou je ponechání této části daně ve výnosech obcí, s rizikem výrazných a
neodůvodněných rozdílů mezi obcemi.
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
Stávající roli stimulační daně plní i daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti.
Negativy současného uplatňování těchto 30 % daňových výnosů, svěřených obci podle místa bydliště
podnikatele, jsou zejména: nestabilita výnosů při změnách zákona, nestabilita výnosů při změnách
forem podnikání (přechod podnikání z fyzické na právnickou osobu znamená změnu výnosu od
téhož subjektu na nulu), možnost různosti místa bydliště a místa podnikání a více míst podnikání a
zejména nevyváženost výnosů při různých formách podnikání: u fyzických osob (výnos 30 %), u
právnických osob (výnos 0 %). Konkrétní poznatky z průzkumů neukazují názor na změnu velikosti
podílu této daně pro obce. Řešením snížení těchto negativ obecně je snížení podílu této svěřené daně
(dnes 30 %) s nahrazením snížení výnosu (výpadku) pro obce zvýšením podílu sdílených daní.
Hlavním problémem se zde jeví nerovnost mezi místní vazbou daňových výnosů u právnických a
fyzických osob. Nelze uvažovat přímo se zařazením výnosů daně z příjmů právnických osob podle
místního principu z důvodu ještě hlubších negativ, než u daně z příjmů fyzických osob, tj. např.
očekávaným vznikem výrazné diferenciace rozdílů daňových výnosů mezi obcemi (pokud by byl
výběr daně vázán pouze na sídlo firmy) nebo problematikou rozdělování zisku mezi místy podnikání,
při rozdílném sídle firmy a místy podnikání (možnou cestou řešení by bylo rozdělení daně z příjmu
právnické osoby na pracovníka podle místa provozovny).
Určité „harmonizace“ výnosů podnikatelských subjektů (bez ohledu na formu podnikání) se sídlem
v obci lze docílit tak, že stávající vztah k podnikatelům - fyzickým osobám (dnes 30 % daň z příjmů
fyzických osob z podnikání) bude doplněn vztahem k právnickým osobám - prostřednictvím daně
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od zaměstnanců v těchto právnických osobách (podle
místa provozovny), na obdobné procentní úrovni svěření, jako je u podnikatelů fyzických osob.
Subvariantou uvedeného řešení je využití (úprava) současného způsobu rozdělování daně z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti (tj. 1,5 % rozdělovaného obcím z celostátního výnosu této daně
podle počtu zaměstnaných v obci - což je dnes částka nízká) a srovnání průměrného výnosu z obou
daní na zaměstnance i na podnikatele.
rud@vse.cz
52
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
*
*
*
Zařazení jednotlivých výdajových oblastí obcí k principům financování je provedeno v tabulce 2
(sloupec „návrh financování“) vč. jeho případné modifikace (viz poznámky).
Tabulka č. 2: Typologie výdajových oblastí obcí
Výdajová oblast
Para
graf
Název
Analýza
Návrh financování
(2005 – 2007)
Váha**
%
Typ výdaje, poznámka*
Návrh financování výdaje, poznámka
103
Lesní hospodářství
0,50
nulový dopad na
J výdaje
Up
2212
2219
Silnice
Ostatní záležitosti
pozemních
komunikací
Silniční, železniční a
doprava ostatních
drah
7,06
1,78
R
R
R
8,90
Extrémní růst u
největších měst,
spojený zřejmě mj. se
spádovostí obyvatel
R do města
1,18
3,93
K
3311
Pitná voda
Odvádění a čistění
odpadních vod
Podpora podnikání
Zařízení předškolní
výchovy a základního
vzdělávání
Divadelní činnost
1,07
3312
Hudební činnost
0,19
3314
3315
Činnosti knihovnické
Činnost a muzeí a
galerií
Ostatní záležitosti
kultury
Ochrana památek a
péče o kulturní
dědictví a národní a
historické povědomí
Sdělovací prostředky
Zájmová činnost
v kultuře
Tělovýchova
0,74
0,25
222+
224+
227
2310
232
2510
311
3319
332
334
3392
341
342
351
Zájmová činnost a
rekreace
Ambulantní péče
rud@vse.cz
úhrada z prodeje dřeva
R
0,02
9,32
K
J
Vyjma malých obcí
zřejmě bez škol,
J vazba na počet žáků
Růstovou tendenci
větších obcí lze
spojovat se
R spádovostí obyvatel
Růstovou tendenci
větších obcí lze
spojovat se
R spádovostí obyvatel
J vyjma malých obcí
(M++)
++ provést podrobnější analýzu
výkonů a nákladovosti
(případně zařadit další
parametr)
K
K
J
Ud
dotace na žáka ve výši
průměrných neinvestičních
výdajů obci bydliště žáka
MR
divadla financovat z rozpočtu
kraje
MR
symfonické orchestry
financovat z rozpočtu kraje
J
J
J
0,70
J
J
0,74
0,19
0,71
Ud
J
J
úhrada dotací ze státního
rozpočtu – individuální vazba
na památky v obci
J
J
J
3,43
Růstovou tendenci
větších obcí lze
spojovat se
R spádovostí obyvatel
0,80
0,19
J (50 %)1
MR (50
%)2
J – jednotné výdaje na
obyvatele ve všech obcích
MR - např. krytý bazén
financovat z rozpočtu kraje
J
J
J
M
53
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
352
353
354
3612
3613
3631
3632
3633
3635
3636
3639
371
372
Ústavní péče
Zvláštní zdravotnická
zařízení a služby pro
zdravotnictví
Zdravotnické
programy
Bytové hospodářství
0,54
0,21
Nebytové
hospodářství
Veřejné osvětlení
Pohřebnictví
Výstavba a údržba
místních inženýrských
sítí
Územní plánování
Územní rozvoj
Komunální služby a
územní rozvoj jinde
nezařazené
Ochrana ovzduší a
klimatu
Nakládání s odpady
0,59
J Není v obcích do 5 tis.
MR
MR
financovat z rozpočtu kraje
financovat z rozpočtu kraje
MR
financovat z rozpočtu kraje
Tendence zohledňuje
Up
úhrada příjmy z nájemného
Tendence zohledňuje
Up
úhrada příjmy z pronájmu
majetku
R
0,05
R
5,03
1,32
0,28
1,42
0,56
0,22
3,51
J příslušné příjmy
J příslušné příjmy
K
R
K
J
J
K
J
K
J
J
M
R
0,09
J
K
3,17
Up
J
373
3741
Ochrana a sanace
půdy a podzemní
vody
Ochrana druhů a
stanovišť
0,02
Protierozní,
protilavinová a
protipožární ochrana
Péče vzhled obcí a
veřejnou zeleň
Ostatní činnost
k ochraně přírody a
krajiny
Omezování hluku a
vibrací
Sociální poradenství
0,25
J
J
Tendenci ovlivňuje
spádová oblast (ZOO)
0,32
J (5 %)1
MR(95%)2
R
3744
3745
3749
375
431
***
432
***
433
***
434
***
435
***
úhrada místním poplatkem za
komunální odpad + navrhnout
možnost zvýšit místní poplatek
J – jednotné výdaje na
obyvatele ve všech obcích
MR - ZOO financovat
z rozpočtu kraje
J
J
2,11
M
R
0,04
J
J
0,00
J
J
0,02
J
J
Sociální péče a
pomoc dětem a
mládeži
Sociální péče a
pomoc manželství a
rodinám
Sociální rehabilitace a
ostatní sociální péče
a pomoc
Služby sociální péče
rud@vse.cz
Výdaj se týká
vybraných obcí
0,08
MR
R
0,03
zařízení s širší působností než
obec financovat z rozpočtu
kraje
J
J
0,28
J
J
2,04
S vazbou na
R poskytovatele služeb
MR
u domovů pro seniory
financovat z rozpočtu kraje
54
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
(nebo vzájemná úhrada mezi
obcemi nebo navýšení úhrad
za péči)
521
527
531
551
6112
6171
Ochrana obyvatelstva
Ostatní krizové řízení
Bezpečnost a veřejný
pořádek
Požární ochrana
Zastupitelstva obcí
Činnost místní správy
631
Obecné příjmy a
výdaje z finančních
operací
632
Pojištění funkčně
nespecifikované
Výdajové oblasti CELKEM
0,07
0,01
1,72
0,66
1,64
13,55
R
J
R
K
K
Vazba na rozsah
výkonu státní správy a
velikost správního
území (zdrojem pro
výdaje jsou správní
poplatky a příspěvek
na výkon státní
J správy)
1,43
M
J
M
K
K
Ud, K
Ud - pokrytí výkonu státní
správy dotacemi ze SR po
zohlednění příjmů ze správních
poplatků
K - pokles nákladů na
samosprávu obce s velikostí
obce
J
J
0,09
J
J
83,05% 3
Pramen: Propočet na základě údajů ARIS 2005 – 2007 (viz propočty v základní analýze obcí a pasportech výdajových
oblastí).
Legenda:
Ud
- výdaje hrazené obcím formou dotací
Up
- výdaje hrazené obcím příjmy např. z poplatků, nájemného apod.
M
- výdaje jsou ovlivněny mobilitou obyvatelstva
J
- jednotná velikost na obyvatele - výdaje ve všech velikostních kategoriích obcí jsou, resp. měly by být ve stejné
(jednotné) velikosti na jednoho obyvatele,
R
- růst výdajů na obyvatele s velikostí obce – výdaje rostou s velikostní kategoriemi obcí
K
- pokles výdajů na obyvatele s velikostí obce – výdaje se snižují s růstem velikostní kategorie obcí
MR
- výdaje na službu mikroregionálního charakteru
*
Ve zhodnocení v rámci výjimek není vesměs sledována Praha vzhledem k jejímu specifickému postavení jako
obce i kraje.
**
Váha zachycuje podíl hrubých výdajů (bez zohlednění příjmů) příslušného výdajového okruhu v % na
celkových hrubých výdajích obcí.
***
Typologie uvedeného výdaje v analytické části byla provedena pouze na základě údajů roku 2007.
1, 2
U uvedených okruhů výdajů se navrhuje rozdělit náklady na určitou část veřejných služeb poskytovaných všemi
obcemi na principu jednotnosti (viz 1) a druhá část by měla být zajišťována na principu regionalizace (viz 2).
3
Sledované výdajové oblasti představují 83,05 % z celkových výdajů obcí. Zbylý podíl výdajů obcí, tj. 16,95 %
představují „nezahrnuté paragrafy“, jejichž strukturu a bližší popis zachycuje tab. 1.
3.3. Uplatnění principů
Popsané principy pro systém financování obcí vč. RUD jsou navrženy k uplatnění v návaznosti na
navrhovanou typologii výdajových oblastí obcí. Objektivním východiskem pro uplatnění váhy
jednotlivých principů v rámci systému je váha jednotlivých výdajových oblastí v rámci současné25
struktury výdajů obcí. Roli jednotlivých principů v celém spektru hospodaření obcí na základě
analýzy hospodaření obcí ukazuje „váha principů při financování obcí“, uvedená v tabulce 3 (princip
25
Vzhledem k měnícím se potřebám výdajů obcí by pak role těchto vah měla být v budoucnu, např. v cca
pětiletých intervalech prověřena (přehodnocena).
rud@vse.cz
55
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
stimulace není uveden, vzhledem k jeho relativní samostatnosti a pouze doplňující funkci bez vazby
na výdajové oblasti).
Přímý přenos uvedených principů do praktického řešení RUD zde má určitá omezení zejména
vzhledem k tomu, že analýza výdajů byla změřena na celkové výdaje obcí (bez ohledu na zdroje
jejich krytí) a je potřebné rozhodnout o roli daní (RUD) a dalších druhů příjmů v celkových příjmech
obcí, tj. zejména předem rozhodnout o roli dotačních prostředků ve formě nenárokových dotací
(vhledem k navrhovaným principům RUD, který respektuje potřeby velikostně různorodých obcí, lze
uvažovat s výrazným snížením role těchto dotací ze státního rozpočtu a státních fondů a převedením
odpovídajících zdrojů pro obce na formu příjmů daňových, tj. do RUD).
Vzhledem k navrhovaným principům financování obcí se pak jako koncept pro dlouhodobější výzkum
financí obcí jeví vhodné propojit navrhované „finanční principy“ s „principy věcnými“ ve formě
doporučených standardů vybavenosti obcí, vč. posouzení možností jejich naplňování disponibilními
zdroji.
Tabulka č. 3: Váha „principů“ při financování obcí
Návrh způsobu
financování výdaje
(princip)
Up +Ud
M (vč. M++, tj. dopravy)
J
MR
R
K
nezařazen § 6171
Váha uplatnění principů
na základě sumarizace
vah výdajových oblastí
obcí 2005 - 2007
v%
19,35
18,22 (z toho: M++ = 8,9)
8,46
4,48
8,84
10,15
13,55
(činnost místní správy)
Celkem
Poznámka
bez dopravy
nezařazeno z důvodu nejednoznačného
zařazení výdaje, tj. do typu „K“ a „Ud“
83,05 %
Pramen: Propočet na základě sumarizace výdajových oblastí 2005 – 2007 (viz tab. 2)
Legenda:
Up, Ud - uplatnění principu úhrady (Up – úhrada příjmy, Ud – úhrada dotacemi)
M - uplatnění principu mobility, M++výdajový okruh doprava
J - uplatnění principu jednotnosti
MR – uplatnění principu regionalizace
R – uplatnění principu velikosti – rostoucí výdaje
K – uplatnění principu velikosti – klesající výdaje
Tabulka č. 4: Mobility ve velikostních kategoriích obcí (2007)
Vel
kat.
obcí
Základní varianta
(propočet mobility M1 na základě času)
v%
Subvarianta
(propočet mobility pro všechny části mobility M1
s koeficientem „1“) v %
Max. ve vel. kat. obcí
%
obec
obyv.
Min. ve vel. kat. obcí
%
obec
obyv.
14
123 Praha
1212097
123 Praha
1212097
189 Praha
13
128 Brno
368 533
121 Ostrava
308 374
205 Brno
12
130 Olomouc
100 373
130 Olomouc
100 373
11
129 Č.Budějic.
95 071
108 Havířov
84 033
rud@vse.cz
Maximum ve vel. kat. obcí
%
obec
obyv.
1 212 097
Min. ve vel. kat. obcí
%
obec
obyv.
189 Praha
1212097
368 533
183 Ostrava
308 374
214 Olomouc
100 373
214 Olomouc
100 373
214 Č.Budějov
95 071
136 Havířov
84 033
56
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
10
129 Ml. Bolesl
44 602
115 Jablonec
45 051
221 Ml.Bolesl.
44 602
165 Jablonec
45 051
9
120 Třinec
37 657
109 Orlová
32 918
182 Třinec
37 657
142 Orlová
32 918
8
124 Uh. Hrad.
25 865
106 Jirkov
20 924
201 Uh. Hrad.
25 865
129 Jirkov
20 924
7
127 Boskovice
10 928
107 Chodov
14 321
218 Boskovice
10 928
131 Chodov
14 321
6
130 Kunovice
5 423
105 Milovice
8 106
219 Hustop.
5 950
120 Doksy
5 119
5
175 Stonava
1 873
101 Vřesina
2 552
397 Stonava
1 873
104 Vřesina
2 552
4
287 Modletice
507
100 Hradiště
603
833 Modletice
507
100 Hradiště
603
3
155 Sedlec
239
100 Máslojedy
205
328 Mnichov.
210
100 Máslojedy
205
2
213 Nová Ves
195
100 Chotěbud.
103
544 Nová Ves
195
100 Chotěbuz.
103
100
443 Vinařice
88 100 Březina
100
178 Volevčice
100 100 Březina
Pramen: Propočet hodnot na základě Bilance obyvatel ČSÚ 2007 a údajů o počtech žáků a zaměstnanců za rok 2007,
pomocí koeficientů mobility.
1
Tabulka č. 5: Přehled mobilit největších měst (2007)
Subvarianta
Velikostní
kategorie
obcí
Obec
Počet
obyvatel
obce
Základní varianta
(propočet mobility M1 na
základě času) v %
(propočet mobility pro
všechny části mobility M1
s koeficientem „1“) v %
14
Praha
1 212 097
123
189
13
Brno
368 533
128
205
Ostrava
308 374
121
183
Plzeň
165 238
126
200
Olomouc
100 373
130
214
Liberec
99 721
122
187
České Budějovice
95 071
129
214
Ústí nad Labem
94 960
120
179
Hradec Králové
94 252
127
204
Pardubice
89 245
124
194
Havířov
84 033
108
136
Zlín
78 066
123
191
Kladno
69 675
116
167
Most
67 543
116
168
Karviná
62 881
115
163
Frýdek-Místek
59 233
115
165
Opava
58 923
121
187
Děčín
52 509
114
159
Teplice
51 461
115
166
Karlovy Vary
51 202
119
178
Jihlava
50 795
126
205
Chomutov
49 882
116
168
Přerov
47 037
118
177
Prostějov
45 675
118
178
12
11
10
rud@vse.cz
57
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
9
Jablonec nad N.
45 051
115
165
Mladá Boleslav
44 602
129
221
Třebíč
38 493
116
170
Česká Lípa
38 315
118
180
Třinec
37 657
120
182
Tábor
35 769
119
181
Cheb
34 818
114
161
Znojmo
34 735
118
179
Příbram
34 591
118
176
Orlová
32 918
109
142
Pramen: Propočet hodnot na základě Bilance obyvatel ČSÚ 2007 a údajů o počtech žáků a zaměstnanců za rok 2007,
pomocí koeficientů mobility.
Tabulka č. 6: Souhrn průměrných výdajů obcí na jednoho obyvatele
za období 2005 – 2007 za vybrané výdajové oblasti
Velikostní kategorie obcí
Běžné výdaje
Kč/obyv.
Kapitálové výdaje
Kč/obyv.
Celkové výdaje
Kč/obyv.
<= 100
3 455
2 503
5 959
101 – 200
3 001
2 250
5 251
201 – 300
2 806
2 707
5 514
301 – 1500
2 411
2 889
5 300
1501 – 5000
1 709
2 587
4 296
5001 – 10000
1 305
1 654
2 959
10001 – 20000
1 432
1 872
3 304
20001 – 30000
1 490
1 748
3 238
30001 – 40000
1 633
2 389
4 022
40001 – 50000
2 036
1 863
3 900
50001 – 100000
2 427
1 606
4 033
100001 - 150000
3 585
7 217
10 802
150001 - 1000000
5 281
3 995
9 276
1000000 +
9 558
9 574
19 132
ČR
3 116
3 265
6 382
Pramen: Propočet na základě sumarizace výsledků analýzy vybraných výdajových oblastí (průměrné hodnoty výdajů na
obyvatele ve velikostních kategoriích obcí), uvedených v pasportech výdajů obcí.
Graf č. 1: k tabulce 6
rud@vse.cz
58
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
+
0
0
10
00
00
-1
00
00
0
00
0
-1
50
15
00
01
-1
00
00
0
10
00
01
-5
00
00
50
00
1
40
00
1
-4
00
00
-3
00
00
30
00
1
-2
00
00
20
00
1
0
10
00
1
-1
00
0
-5
00
0
50
01
50
0
15
01
-1
30
1
-3
00
00
20
1
-2
10
1
<=
10
0
0
Legenda: - kapitálové výdaje, - běžné výdaje, - celkové výdaje
rud@vse.cz
59
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
3. Přenesená působnost
V průběhu analýzy byla diskutována následující kritéria, která ovlivňují výkon přenesené působnosti.
Předně se jedná o počet obyvatel, kteří dané služby poptávají, respektive kterým je nabízena. Odtud
vyplývá kritérium velikosti správního obvodu, který je vyjádřen právě počtem obyvatel26. Toto
hledisko je možné označit za základní a při vytváření jakýchkoliv konstrukcí jej lze stěží opomenout.
Při současném výpočtu příspěvku na výkon přenesené působnosti používá MV rovněž kritérium
velikosti obce sídla úřadu, vůči celkovému počtu obyvatel ve správním obvodu, respektive podíl
velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra je vyjádřená
počtem trvale bydlících obyvatel obce. Toto kritérium lze označit za doplňkové; jeho smyslem je
posílit příjmy obcí vykonávajících přenesenou působnost v územně rozsáhlých správních obvodech.
Již z dřívějších průzkumů realizovaných mj. MV vyplývalo, že náklady na výkon přenesené
působnosti jsou v takovýchto obvodech vyšší. Zavedení tohoto kritéria bylo v minulosti vyvoláno
požadavky menších obcí, argumentujícími vyššími provozními i personálními náklady (častější
vyjížďka do území a tím i nižší zastupitelnost na pracovišti). Úzce souvisí s tím, že prostředky
poskytované obcím na přenesený výkon státní správy představují pouze příspěvek, který nepokrývá
celé náklady, a zbytek je fakticky hrazen obcemi z jiných zdrojů vč. z RUD. Do určité míry se
zavedením tohoto parametru řešilo rovněž riziko odčerpání (rozvojových) prostředků obce pověřené
vyšší správní funkcí z jejích daňových příjmů na dorovnání výdajů spojených s poskytováním služeb
v oblasti přenesené působnosti obyvatelstvu ve spádovém území. Toto kritérium se z logiky věci
používá až od úrovně obcí s matričním úřadem. Jeho doplňkový charakter dokresluje jeho váha při
rozdělování finančních prostředků na přenesený výkon státní správy, jedná se pouze o 5 % všech
prostředků. Využití tohoto hlediska je tudíž zdůvodnitelné; jeho význam je však druhotný.
Objem poskytovaných prostředků by měl dále souviset rovněž s rozsahem přenesené působnosti,
kterou obec vykonává. MV v tomto směru odděleně kalkuluje příspěvek pro jednotlivé stupně
přenesené působnosti, který se pak načítá, a to až do nejvyšší dosažené správní role obce.
V průběhu výzkumu byly vymezeny následující možné mechanismy financování přenesené
působnosti:
− Příspěvek na výkon přenesené působnosti,
V současné době představuje hlavní zdroj příjmů obcí a krajů spojených s výkonem přenesené
působnosti. Jeho předností je možnost zřetelného oddělení financování přenesené a samostatné role
obce či kraje, umožňuje minimálně evidenčně sledovat vývoj příjmů a výdajů v přenesené
působnosti, stanovit a řídit míru krytí ze strany pracovníků úřadu.
Oddělené financování stvrzuje odlišnost povahy agendy v přenesené působnosti, která je na obce
delegována státem a nemá nic společného s výkonem primární role územní samosprávy.
Oddělený systém financování umožňuje státu zaručit profinancování výkonu přenesené působnosti
v požadované výši a nepřímo tak garantovat nabídku poskytovaných služeb, na jejichž dostupnosti
má stát zájem.
26
Případné použití jiného indikátoru, jako je počet trvale žijících obyvatel, není bohužel možné; nelze se opřít o veřejné
databáze a z praktického hlediska je jeho využití obtížné. Dalším problémem by bylo případné zahrnutí cizinců
s povolením k trvalému pobytu na území ČR a žijící tedy i na území příslušné obce. Při zachování současného modelu by
totiž došlo k posílení příjmů velkých měst (typicky hl. m. Praha), neboť zde se cizinci zpravidla usazují. Při snaze o
ponechání současné výše plateb by zároveň došlo k tlaku na zvýšení objemu prostředků určených pro příspěvek.
rud@vse.cz
60
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Exaktní matematické pojetí kalkulace příspěvku, které je v současné době prováděno MV, umožňuje
nastavení výše příspěvku pro jednotlivé správní role obcí v souladu s představou politické
reprezentace státu.
Z vlastního pojmenování vyplývá, že tato konstrukce nepočítala s úhradou výdajů spojených
s výkonem přenesené působnosti v plné výši.
Zvýšení příspěvku až do výše 100 % krytí výdajů příjmy, jak je požadováno některými obcemi, by si
vyžádalo nárůst celkové sumy příspěvku o cca 4 mld. Kč (na základě kalkulace agregovaných výdajů
obcí v roce 2007).
− Zúčtovatelné dotace na výkon konkrétních úseků státní správy realizované obcemi
Další formou příspěvku, který se v současné době v ČR uplatňuje, je poskytování dotace na pokrytí
výdajů spojených s výkonem konkrétní agendy. Tento postup je uplatňován u výdajů především na
úseku sociální péče a poskytování sociálně právní ochrany dětí.
Jeho výhodou je přímé provázání výše příspěvku s uskutečněnými výdaji. Ze strany obcí však
vyžaduje vedení podrobné evidence výdajů spojených s výkonem příslušné agendy. Uvedený
mechanismus se uplatňuje především u ORP, vybavených profesionálním úřednickým aparátem.
Přesto i tyto obce mají praktické problémy se sledování uskutečněných výdajů, respektive jejich
odlišením (vyplývá z provázáním agendy, organizačním uspořádáním). Řada obcí tvrdila, že zjištění
některých výdajů (telefony, maily) je tak nákladné, že je v konečném důsledku v plné výši ani
neuplatňují.
Širší využití tohoto přístupu u dalších agend či v úsecích výkonu státní správy územní samosprávou
je tudíž z praktického pohledu samosprávy omezené (časově náročné).
− Zahrnutí příspěvku do RUD
Jedním ze zkoumaných problémů byla možnost financování výkonu přenesené působnosti
prostřednictvím RUD. Z tohoto hlediska je nutné podotknout, že na úrovni krajů je od roku 2005 část
prostředků tímto způsobem alokována (v roce 2005 to byla částka 228,8 mil. Kč). Toto diskutabilní
opatření mělo přispět k úhradě zvýšených výdajů krajů spojených s výkonem přenesené působnosti.
Na celkovému objemu prostředků určenému na výkon přenesené působnosti krajů27 se podílí 19 % (v
roce 2007).
Tato možnost byla především ze strany obcí poměrně široce diskutována s tím, že podpora tohoto
způsobu financování se pohybovala kolem 50 %.
Jestliže příspěvek obcím (bez hl. m. Prahy) dosáhl v roce 2007 cca 6,9 mld. Kč, Praha cca 0,55 mld.
Kč, pak po započítání dotací poskytnutých MPSV se celkový objem prostředků vyšplhá na 8,28 mld.
Kč. Spolu s příspěvky pro kraje (cca 1,07 mld. Kč) se celková suma přibližuje 10 mld. Kč.
Minimálně o tyto prostředky by musel být rozšířen objem prostředků rozdělovaných RUD. Tyto
prostředky by byly rozdělovány z výnosu sdílených daní, což by znamenalo příslušný nárůst podílu
výnosů těchto daní v RUD.
Výhodou tohoto postupu je zjednodušení toku financování obcí. Při vlastním rozdělování prostředků
mezi obce by však musel být současný model rozšířen minimálně o kritérium správního obvodu
(respektive počtu obyvatel ve správním obvodu).
27
Obsahující příspěvek, příjmy ze správní činnosti a sankcí i alokaci v RUD.
rud@vse.cz
61
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Nevýhodou tohoto modelu je neodůvodněné „smíchání“ prostředků určených pro samostatnou a
přenesenou působnost samosprávy. Existuje riziko přednostního využití těchto prostředků pro
primární potřeby obcí, což by ve svém důsledku mohlo v některých případech ohrozit zajištění
dostupnosti služeb poskytovaných obyvatelstvu v přenesené působnosti v požadovaném standardu
(mj. porušení zásady zastupitelnosti a z toho vyplývající další poruchy jako je prodlužování
správních řízení, snížení komfortu z pohledu občana apod.).
Rozdílný přístup volené reprezentace k zajištění materiálních podmínek a ohodnocení práce úředníků
vykonávajících samostatnou a přenesenou působnost byl v průběhu výzkumu zaznamenán.
Případné přímé navázání financování příspěvku na výnos sdílených daní a stanovení procentního
podílu výnosu na úhradu přenesené působnosti však rovněž znamená riziko kolísání objemu
prostředků v souladu s hospodářským cyklem a schopností výběru daní, což není z hlediska zajištění
dostupnosti uvedených služeb a tedy i jejich profinancování žádoucí. Vyšší dynamika příjmů by na
druhou stranu výrazně „prodražovala“ financování přenesené působnosti z pohledu státu.
Zvýšení podílu výnosů sdílených daní do RUD bez provedení dalších opatření (snížení objemu
dotací přerozdělovaných státním rozpočtem), by vedlo k dalším rozpočtovým komplikacím.
− Zvýšení poplatků ze správní činnosti
Zvláště řada malých obcí poukazovala na nízké příjmy plynoucí z výkonu přenesené působnosti – na
nízkou výši správních a sankčních poplatků. Razantní zvýšení poplatků za správní úkony je jednou
z možností zlepšení situace ve financování výkonu přenesené působnosti. Ve svém důsledku by se
však jednalo o výrazný přesun břemene na občany, což neodpovídá dlouhodobé trendu.
Doporučení dalšího postupu v oblasti financování přenesené působnosti:
− Nastavení jasného a přehledného financování přenesené působnosti, zabránění prolínání odlišně
koncipovaných systémů dotací (příspěvků) a RUD.
− Zachování odděleného financování přenesené působnosti prostřednictvím příspěvku.
− Prohloubení diskuse o míře spolufinancování výkonu přenesené působnosti ze strany státu a obcí
respektive krajů. Domníváme se, že snížení rozdílů v míře financování výdajů na výkon
přenesené působnosti zvýšením příspěvku pro obce s matričními a stavebními úřady je žádoucí a
potřebné. Případný přesun úkolů vykonávaných v přenesené působnosti z obcí se základní
působností by vyřešil současné problémy se zajištěním kvality těchto služeb i jejich
financováním. Ve zvoleném systému uspořádání veřejné správy v ČR a při využívání
kombinovaného modelu se předpokládá dosažení synergických efektů a úspor spojených s
výkonem samostatné a přenesené působnosti na úrovni obcí a krajů. Úhrada výdajů spojených
s výkonem přenesené působnosti státem ve výši požadovaných 100 % může vyvolat oprávněnou
otázku, proč by tyto agendy nemohly být zajištěny státem v území přímo.
− Zahájení diskuse o spolufinancování výdajů souvisejících s údržbou a obnovou kancelářských
ploch (respektive příslušných nemovitostí) využívaných úředníky vykonávajících přenesenou
působnost.
− Zvážení, zdali by obce se základní funkcí měly vykonávat agendy v přenesené působnosti (a to
z hlediska, efektivity, účelnosti a hospodárnosti); aktivity vykonávané v přenesené působnosti
regulatorní povahy – upravující práva a povinnosti občanů, právnických osob, chránící veřejné
zájmy směřované vůči třetím osobám apod. přenést na obce vyššího stupně. Na úrovni obcí se
základní funkcí ponechat pouze tu agendu vykonávanou v přenesené působnosti označovanou
jako „vyvolanou“ tj. uloženou obci jako veřejnoprávní korporaci a spojenou s touto povahou
obce (výkaznictví spojené s rozpočetnictvím, archivace apod.) a krizový management.
rud@vse.cz
62
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− Rozvinutí způsobů výkaznictví, které umožní jasně oddělit výdaje na výkon samostatné a
přenesené působnosti.
− Vytvoření modelů, které umožní provést ocenění jednotlivých úkonů v rámci procesů
odehrávajících se při výkonu přenesené působnosti, a to alespoň u základních úseků. Problémem
při financování přeneseného výkonu státní správy je zjištění nákladů na tuto činnost. Vzhledem
k tomu, že obce tyto činnosti obvykle vykonávají ve větším správním obvodu, je nutné zaručit
aby jedna obec nedoplácela na druhou obec, pro kterou tuto činnost vykonává.
− Nastavení systému standardizace umožní hlubší porovnání efektivnosti výkonu správy v oblasti
přenesené působnosti na úrovni obcí i krajů. Umožní rozlišit, zda-li rozdíly ve výši výdajů na
výkon přenesené působnosti (na přepočtený úvazek úředníka, na obyvatele obce respektive
správního obvodu) jsou v rámci příslušné kategorie ( odrážející správní role) obce odůvodnitelné.
V empirickém výzkumu se odrazila rozdílná schopnost řídit chod úřadu ze strany tajemníků,
vhodně využít kapacitu úředníků při výkonu agend, schopnost výběru kvalifikovaných
pracovníků i jejich erudice a zručnost. Zavedení standardů práce, nastavení efektivních procesů a
odpovídající organizační struktury by umožnilo omezit výskyt neodůvodněných nadměrných
výdajů.
− Základním problémem je však ocenění jednotlivých úkonů. Zde je nutné brát v potaz propojenost
jednotlivých trhů práce a tedy i korelaci mezi mzdou úředníků ve veřejné sféře a s vývojem mezd
v soukromém sektoru. V tomto směru existují výrazné regionální rozdíly, které např. na úrovni
krajů kardinálním způsobem ovlivňují výši krytí výdajů spojených s výkonem přenesené
působnosti příjmy.
rud@vse.cz
63
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
4. Další principy a kritéria
V této subkapitole jsou obsaženy návrhy principů a kritérií, u kterých je možno rámci poznatků
získaných během výzkumu rámcově stanovit hlavní klady a zápory, ale nelze zformulovat
jednoznačná doporučení. V některý případech návrhy přímo nenavazovaly na výzkumy prováděné
v rámci projektu, a také proto je není možno jednoznačně doporučit, či zamítnout.
Řada z uváděných návrhů vyžaduje doplňkové výzkumy a proto je není možno uvést do praxe
v krátkém (jednoročním) horizontu, ani v rámci současné úrovně poznání kvantifikovat. Kromě
potřeby doplňkových výzkumů by také mohly obsahovat potenciální potřebu legislativních změn, či
potřebu úprav v oblasti výkaznictví a centrálně sledovaných informacích o obcích.
Přesto se výzkumný tým domnívá, že je vhodné tyto principy a kritéria v návrhové části uvést jako
náměty vhodné k širší diskusi, či pro další výzkumy.
Jsou zde proto obsaženy další principy a kritéria zakomponovatelná do systému RUD, které nejsou
součástí předchozí části návrhu. Jsou vnímány jako potenciální a alternativní možnosti. Obsahují
nejen jejich výčet a stručný popis možného využití, ale také hlavní klady a zápory jednotlivých
možností.
Princip – zásluhovosti, připomíná princip stimulace. Smyslem principu je, aby alespoň část příjmů
obcí byla přidělována v závislosti na bohatství, které se vyprodukuje na území obce. Vzhledem
k tomu, že hlavním producentem hodnot je soukromý sektor, princip zásluhovosti předpokládá
daňové propojení příjmů obcí na soukromém sektoru. Cílem je nejen zvýšit vazby soukromého
sektoru na sektor veřejný, ale také zvýšit míru odpovědnosti politiků za spravované území.
Princip – odpovědnosti souvisí často s principem zásluhovosti/stimulace a předpokládá, že vyšší
daňové pravomoci umožní voleným zástupcům nejen aktivizovat vlastní zdroje, ale také zvýší
zpětnou vazbu ze strany veřejnosti a soukromého sektoru. Veřejnost i soukromý sektor budou více
kontrolovat na co byly finanční zdroje vyplývající z obcemi vyměřených daní, či jejich přirážek
využity. Princip odpovědnosti lze ovšem do určité míry také posílit kvalitním kontrolním
mechanismem ze strany státu.
Princip – prospěšnosti (veřejné prospěšnosti), který se týká daně z nemovitosti a předpokládá, že
vlastník nemovitosti neplatí za užívání nemovitosti, ale za využívání veřejných statků poskytovaných
obcí (ulice, veřejné osvětlení, chodníky, školství apod.). Princip prospěšnosti lze v zahraničí nalézt i
u jiných majetkových daní.
Princip – solidarity, který je založen na vertikální solidaritě mezi státem a obcemi, případně mezi
vyššími územně správními celky a obcemi. Horizontální aspekt principu solidarity je potom založen
na solidaritě mezi obcemi.
4.1. Kritéria pro oblast sdílených daní
a) Zahrnutí kritéria školství na základě počtu žáků ve školách ZŠ, MŠ (tj. pouze do obcí, kde je
škola):
výhody:
− nepřímo je v tomto kritériu zakomponovaná i spádovost (obce jako centra školství a kultury),
− předpokládaná úspora administrativních nákladů potřebných proti současnému systému
přerozdělování těchto prostředků,
− objektivní potřeba zajištění provozu školy,
rud@vse.cz
64
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− možný předpoklad pro racionalizaci školské sítě,
nevýhody:
− pokud bude významné, každá obec bude chtít školu,
− žáci obce nemusejí nutně navštěvovat školu v obci,
− na základě výsledků řízených rozhovorů obce spíše preferují řešit školství pomocí přímých
dotačních titulů..
b) Varianta kritéria školství dle počtu obyvatel ve věku 3-14 (resp. 15) let, (tj. i pro obce, kde
škola není):
výhody:
− peníze mohou „jít za žákem” na základě smluv s obcemi, které poskytují školská zařízení,
− postižené děti si sebou do příslušné školy přinášejí sebou zvýšený normativ a totéž by bylo
možno dělat za převážené žáky,
− dostávají i obce nemající školy a mohou je využít na výstavbu školy pokud je taková potřeba
odůvodněná,
− vnímáno jako solidárnější i spravedlivější,
nevýhody:
− nutno vyčíslit úspory a náklady pro případnou transformaci,
− na základě výsledků řízených rozhovorů obce spíše preferují řešit školství pomocí přímých
dotačních titulů,
− problém rozporu mezi skutečně existujícími dětmi v obci a přihlášenými dle trvalého
bydliště,
− peníze nemusí „jít za žákem“, protože některé děti mohou dojíždět i do škol v jiných obcích,
než s kterými je podepsána smlouva.
c) Varianta školství dle počtu škol nebo dle počtu žákovských míst se nejeví jako vhodná,
protože může vést k neefektivnímu vynakládání prostředků.
d) Sociální služby dle počtu míst v sociálních zařízeních:
výhody:
− obdobné jako v případě školství dle počtu žáků,
nevýhody:
− obdobné jako v případě školství,
− bylo by nutno u sociálních služeb dokumentovat jejich náročnost,
− brání alternativním formám péče,
− brání případné privatizaci,
− neodpovídá to moderním trendům (viz. původní dotace na lůžko), v současné době nahrazeno
příspěvkem na péči (bezmocnost), jeho vyšší úroveň by vyřešila tuto problematiku lépe, než
RUD.
e) Kritérium demografické skladby dle počtu dětí a počtu seniorů:
výhody:
− v kritérii jsou zakomponovány jak otázky školství, tak také otázky sociálních služeb,
− vnímáno jako solidární a spravedlivé,
nevýhody:
rud@vse.cz
65
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− viz školství i sociální péče.
f) Kritérium infrastruktury - délka uliční sítě (ev. i délka vodovodní a kanalizační sítě),
výhody:
− akcentování reálných potřeb obce,
− vhodný pro sdílené daně z důvodů objektivity,
nevýhody:
− obce, které mají již síť vybudovanou a rozsáhlou budou dostávat více, než obce, které ji
teprve vybudovat potřebují (vhodnější jsou neúčelové dotace),
− problém lze odstranit vytvořením orientačních standardů vybavenosti, což je relativně
náročný úkol a hlavně dlouhodobý,
− vodovody a kanalizace často nejsou v majetku obce a bránilo by s tím také jejich odůvodněné
privatizaci,
− nutno řešit zda do takového případu budou spadat i další formy vlastnictví (např. pokud je
obec 100 % vlastníkem akciové společnosti vodovodů a kanalizací).
g) Zrušit koeficient rozlohy a problémy s ním svázané přesunout do daně z nemovitosti ev. do
investičních, účelových dotací. Hlavní důvody pro zachování tohoto kritéria jsou zřejmě založeny
na předpokladu že:
− větší plocha znamená více podnikatelských aktivit a tedy i vyšší daňové výnosy,
− větší plocha obce znamená vyšší potřeby obce.
V rámci dostupných informací však nelze tyto předpoklady potvrdit ani vyvrátit. Potřeby by bylo
možno objektivizovat na základě standardů vybavenosti.
h) Zahrnutí dalších daňových výnosů do sdílených daní. Jedná o spotřební daně a především o
některé z ekologických daní, se zachováním objemu sdílených daní, tj. výsledkem by bylo
snížení podílu stávajících sdílených daní:
výhody:
− větší diferenciace sdílených daní a tedy menší dopady v případě propadu výnosu některých
daní (viz. např. propad u příjmů zdaní FO z důvodu společného zdanění manželů),
− velká část obcí by podle řízených rozhovorů měla zájem na podílu ze spotřební daně,
nevýhody:
i) Zahrnutí kritéria inkasa daňových výnosů na území obce do sdílených daní.
V podmínkách ČR je na jednu stranu odborníky i představiteli samosprávy dlouho požadována vyšší
úroveň propojení obcí na soukromý sektor, zároveň však panuje obava právě z nerovnoměrného
rozdělování finančních zdrojů a mezobecní daňové konkurence. Vzhledem k tomu, že však dosud
neexistuje systém daňových pravomocí obcí, který by jim umožňoval úpravu výsledné daňové sazby
pro FO (event. i pro PO) je možno celou situaci řešit tímto způsobem. V těch zemích EU, kde si
některé obce vytvořily bohatou podnikatelskou základnu, ze které následně čerpají velké objemy
prostředků, by nebyl průchozí.
Návrh předpokládá kvantifikaci inkasa daňových výnosů za obec v oblasti daně z příjmu
právnických osob, daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně
z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (resp. její část obsaženou ve sdílených
daních), daně z příjmu fyzických osob placená srážkou a daně z přidané hodnoty. Po zjištění těchto
rud@vse.cz
66
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
hodnot by se obci v rámci sdílených daní určité procento těchto příjmů přidělovalo podle koeficientu
stanoveného na základě zjištěných daňových výnosů.
Současný systém přerozdělení sdílených daní mezi obce by zůstal zachován, pouze by se kromě
přepočteného počtu obyvatel využíval už jen jeden další koeficient a to koeficient daňového výnosu
(inkasa) za obce. Ten by byl obcí vypočítán na základě skutečného daňového výnosu za všech pět
sdílených daní.
Otázkou je určení jeho procentního zastoupení v systému přerozdělování sdílených daní. Bylo by
zapotřebí, aby tvořil dostatečnou nominální částku, která by obce motivovala k podpoře
podnikatelských subjektů na svém území, ale na druhou stranu by nevytvářel takové diferenciace
mezi příjmy obcí, které by znemožňovaly obcím bez podnikatelského potenciálu zajišťovat své
standardní funkce. Předpokládáme, že pro stimulační účinek by nominální výše tohoto příjmu pro
obce měla být vyšší, než 5% z celkových příjmů obcí v ČR. Z toho lze usuzovat, že by měl tvořit
více než 10% ze všech daňových příjmů. Výsledná váha koeficientu by se zřejmě pohybovala mezi
14 -20% (ev. i více) v systému přerozdělování sdílených daní.
Daň z fyzických osob placená srážkou by musela být vybíraná podle místa plátce, protože zjištění
srážkových daní u vlastních fyzických osob je realizovatelné jen velmi obtížně.
Ještě výraznější problémy vznikají u DPH, protože inkasa vč. vratek mají za následek záporné
hodnoty u některých finančních úřadů, stejně jako problematika různých sazeb za DPH. Systém by
tedy umožňoval aplikovat koeficient daňového výnosu buď pouze u prvních čtyř sdílených daní nebo
v případě DPH provést její modelování v dlouhodobějších průměrech (cca tři i více let).
Dalším problémem je otázka výkaznictví. Bylo by potřeba, aby všechny právnické osoby vykazovaly
potřebné údaje lokálním způsobem, tj. za všechny detašovaná pracoviště na území jedné obce
dohromady. Nebylo by nutně zapotřebí, aby se údaje vykazovaly za každé detašované pracoviště
(provozovnu) samostatně.
Výhodou tohoto systému je, že vedle zásluhovosti je také vnímán jako stimulační a motivující. Tyto
prvky zřejmě způsobují, že daňové výnosy obce se objevují jako kritérium pro přidělování
finančních prostředků v některých zemích EU. Koeficient by vytvářel vazbu mezi soukromým a
veřejným sektorem bez negativních průvodních jevů, které mohou vyvolávat daňové srážky a
přirážky udělované obcemi v rámci svých daňových pravomocí. Tyto poté vedou jednak k územní
diferenciaci zdrojů, ale také k daňové konkurenci mezi obcemi. Tato negativa potom vyvolávají
potřebu komplikovaných vertikálních i horizontálních přerozdělovacích mechanismů, do kterých je
potom, kromě dalších, prvek daňových výnosů za obec často zakomponován.
Koncept „rovné daně u FO“ by nebyl v tomto případě narušen, protože by došlo pouze
k přerozdělení této daně podle zvoleného koeficientu.
Pokud nejsou právnické osoby nejsou schopny vykazovat zisk (DPH a pod.) na územním principu,
problém by bylo snad možno řešit i na základě údajů, které se již pro přidělování daňových příjmů
obcím využívají. Druhou variantou zjišťování potřebných údajů by proto bylo zjištění celkových
daňových výnosů za PO, bez ohledu umístění provozoven. Na obecní úroveň by se potom hodnota
rozpočítala podle průměrného daňového výnosu na pracovníka dané PO. Pro kvantifikaci daňových
výnosů za obec by se potom využili počty pracovníků využívané k přidělování výlučné daně FO ze
závislé činnosti a funkčních požitků. Obec by potom svůj koeficient neměla stanovený dle
skutečného daňového výnosu, ale podle přepočteného daňového výnosu z příjmu dané právnické
rud@vse.cz
67
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
osoby dle vykazovaných pracovníků v obci. Koeficient daňového výnosu za obec by nebyl zcela
přesný28, ale svou vypovídací hodnotu by si pravděpodobně udržel.
Součástí návrhu je i zrušení motivační daně z příjmu FO ze závislé činnosti a funkčních požitků a
celou nominální částku převést do sdílených daní pro obce.
Výlučná daň z příjmů FO ze samostatné výdělečné činnosti (stejně jako daň z nemovitosti) by zůstala
zachována, protože vysoká závislost prostřednictvím koeficientu daňového inkasa na příjmech obcí
z PO by mohla demotivovat obce v podpoře drobného podnikání. Bylo by vhodné uspořádat
výzkum, který by výsledný koeficient daňového výnosu za obce modeloval ve vztahu k výnosům
z této daně. Je možné, že by, pro optimalizaci podpory PO i FOSVČ obcemi, bylo ve výsledku
potřeba procentní zastoupení daně FOSVČ ve výlučných i ve sdílených daních upravit. Současně by
takový průzkum řešil i např. otázku propočtu výnosu daně z přidané hodnoty, který je za některé
finanční úřady vykazován záporný.
Výlučná daň z příjmů FOSVČ spolu s daní z nemovitosti by se mohla následně transformovat (ev.
spolu s místními poplatky) na místní daně. ČR by to umožnilo podepsat i další části Charty místních
samospráv.
Navrhovaný systém by nevyžadoval rozsáhlé úpravy současného systému RUD navíc by byl
jednoduchý a pro obce transparentní. Neobsahuje negativa, které obsahují návrhy na zvyšování
daňových pravomocí u daní z FO (ev. i PO) a přitom obsahuje princip stimulace/zásluhovosti
v rozsahu, který by mohl být exaktně zdůvodněn29.
Bohužel různé varianty tohoto systému nebylo možno v rámci výzkumu otestovat, protože potřebné
údaje o skutečných daňových výnosech za obce nebyly řešitelskému týmu poskytnuty. MF ČR
sleduje pouze data daňových výnosů za jednotlivé finanční úřady, což není pro tuto potřebu
postačující.
výhody:
− akceptování motivu stimulace/zásluhovosti,
− vnímáno jako transparentní,
− vyšší propojení na soukromý sektor,
− vyšší motivace pro podporu PO i FOSVČ ze strany obcí,
− vyšší míra autonomie území samosprávy, při zachování kontroly tohoto procesu ze strany
státu,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
nevýhody:
− velká diferenciace místních výnosů příjmových daní dle území,
− záporné výsledky výběru DPH za některé finanční úřady,
− MF ČR nesleduje potřebné údaje,
28
Bylo by ovšem třeba vyřešit i další problémy např. u rozvodných společností – zisk by byl rozdělován jen v místě sídla
společnosti (tam kde má společnost zaměstnance – v jednom městě), ale vznikal by v daleko větším území (v desítkách
obcí) – jedná se o oblast telekomunikací, energetiky, vodního hospodářství apod.
29
Je třeba ovšem uvážit, že v tomto případě by byl vývoj příjmů obce založen na ziskovosti společnosti, ale zisk může
být téměř nulový. Taková společnost může mít přesto v obci stovky i více zaměstnanců, kteří vyžadují určité veřejné
služby, což směřuje k otázce, zda by bylo lépe zařadit vazbu na místo podnikání do „nákladů“ právnické osoby – přes
daň z nemovitosti.
rud@vse.cz
68
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− není možno kvantifikovat návrh.
j) Skutečný počet obyvatel jako hlavní resp. jako jediné kritérium, které by se vyvíjelo na
základě vybrané regresní křivky takovým způsobem, že obec by na každého dalšího občana
dostávala o určené promile více:
výhody:
− systém by byl velmi jednoduchý, transparentní a nerivalitní,
− možno zakomponovat potřeby, tj. standardizovanou vybavenost.
nevýhody:
− problémy se stanovením počtu obyvatel,
− problémy zdůvodnění progrese,
− potřeba průběžné aktualizace,
− v případě regrese na základě potřeb, je nutné vtvořit standardy vybavenosti.
k) Nadmořská výška,
která by zohledňovala energetické nároky školství ev. i dalšího majetku se nejeví v podmínkách ČR
pro zařazení do sdílených daní jako vhodná.. Výzkumy v SR poukazují na to, že nadmořská výška
(platí pro obce nad 373 metrů nadmořské výšky) daný problém plně nevystihuje, protože např. obce
ve stejné nadmořské výšce mají vyšší průměrné teploty na západním svahu hor, než na východním.
Obdobně v některých kotlinách jsou obce vystaveny vyššímu mrazu, než obce výše položené.
Finanční prostředky jsou potom vynakládány plošně a nikoliv podle skutečných potřeb.
Jako alternativa se v SR proto navrhuje tzv. „komplexní klimageografický faktor“ (dlouhodobý
průměr teploty ovzduší, úhrn srážek a převládající rychlost větru) nebo koeficient tepelné náročnosti
(rozdělení obcí do 8 kategorií dle průměrné doby topné sezóny ve školách), čímž by se výrazně
uspořily prostředky a navíc by se potřebným obcím mohlo dát více.
Ve skutečnosti by bylo potřeba pro objektivní zvážení tohoto faktoru nejprve vytipovat objekty, které
budou finančně podporovány (pouze školy?) a provést výzkum, zda se v podmínkách ČR výdaje na
teplo v obcích výrazně liší. I potom by tento faktor byl asi vhodnější (adresnější) při využití tohoto
kritéria pro přidělení provozní účelové dotace.
Celá problematika vede navíc v SR k nesprávným výkladům zákona (např. že prostředky jsou
vynakládány na úklid sněhu, či dokonce spekulace, že jsou namířeny proti obcím s významnou
maďarskou menšinou, které jsou v nižších nadmořským výškách). Bylo by nutno vymezit co je třeba
zohlednit u vytápění škol apod., dále také zda by se stejně hodnotily budovy škol zateplené či
nezateplené apod. Podle vyjádření obcí se větší nároky na výdaje související s nadmořskou výškou
mohou vyvážit většími příjmy z turistiky apod.
4.2. Kritéria pro oblast výlučných daňových příjmy, motivačních koeficientů a pro místní
daně a poplatky:
a) Zvýšení propojení obcí na právnické osoby.
Přes nepříznivý vývoj v oblasti národního hospodářství je vhodné alespoň rámcově zvážit možné
vazby obcí na PO. Vytvářejí motivaci pro podporu podnikatelského sektoru ze strany obcí, která je
v současné době v návaznosti obcí na PO minimální. Obec by v takovém případě od zpoplatnění PO
upustila nebo ji stanovila jen minimální a na základě konsensu.
rud@vse.cz
69
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Varianta 1 - navýšení motivační daně z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků
Systém by předpokládal zvýšení principu stimulace/zásluhovosti prostým zvýšením motivační daně
FO ze ZČ na vyšší úroveň (např. od 3-6%) ze současných 1,5%, čímž by se nepřímo vytvořila i
vazba na PO. O tuto částku by ovšem bylo třeba snížit objem sdílených daní.
Motivační princip by byl ovšem jen na generální úrovni, protože by nebylo možno diferencovat tuto
výslednou sazbu v rámci jednotlivých obcích.
výhody:
− vyšší propojení na soukromý sektor,
− relativně vyšší motivace pro podporu PO i FOSVČ ze strany obcí,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
nevýhody:
− potřeba snížení podílu obcí na sdílených daních,
− nutnost zdůvodnění výsledné částky resp. %.
Varianta 2 - zvýšení motivační daně z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků
formou přirážky
Podstata návrhu spočívá opět na motivační dani FO ze ZČ u obcí. Obce by v takovém případě mohly
na základě svých daňových pravomocí stanovit přirážku od 0 do určité horní hranice tanovené státem
na základě:
−
příjmů z předchozího roku,
−
nebo očekávaných příjmů v daném roce.
Komunální přirážka mohla být obcí stanovena např. až ve výši 100% z příjmů motivační daně FO ze
ZČ na úrovni předchozího roku (očekávaných příjmů). Při maximalizaci sazby by se potom české
obce dostali přibližně na úroveň cca 3% platných u rakouských obcí30 a stimulační význam tohoto
příjmu by byl výrazně navýšen. Obec by samozřejmě mohla uvalit sazbu nižší nebo žádnou.
Pokud by ovšem tato přirážka neměla zvýšit daňové zatížení FO ze ZČ (předpoklad návrhu) velmi by
se zkomplikoval celý systém RUD, který není pro takový případ vybalancován. Zároveň se pracuje
s předpokladem nenavýšení celkové částky lokalizované státem do RUD. Každoroční dopady na výši
sdílených daní, které by se o příslušnou částku musely snižovat a skutečnost, že by částku vybíraly a
přidělovaly finanční úřady na základě informací od obcí, by systém RUD velmi zkomplikovalo.
výhody:
− vyšší propojení na soukromý sektor,
− vyšší motivace pro podporu PO i FOSVČ ze strany obcí,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
30
Při kvantifikaci této sazby jsme vycházeli obdobně koncipované obecní daně z živností, resp. podnikání
(Kommunalsteuer) rakouských obcí, která byla vytvořena v roce 1994 a nahradila dvě dřívější daně: živnostenskou daň
(Gewerbesteuer) a daň z objemu mezd (Lohnsummensteuer). Sazba je stanovena státem jako 3% z mezd podniků.
Z analýz je zřejmé, že ačkoliv daň z mezd je součástí daňových příjmů jen v části států EU, je v těchto případech vždy
významným daňovým příjmem obcí.
rud@vse.cz
70
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
nevýhody:
− potřeba snížení podílu obcí na sdílených daních,
− komplikování systému RUD,
− nutnost zdůvodnění výsledné částky resp. %.
Varianta 3 - zařazení daně z příjmu PO do výlučných daní formou vlastní sazby
Princip této varianty je obdobný jak v předešlém případě s tím rozdílem, že výsledná přirážka by
nezpoplatňovala příjmy FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, ale z příjmy PO lokalizované na
území obce.
Navrhovaná horní hranice této sazby31 by se kvantifikovala na základě výnosu motivační daně
z příjmů FO ze ZČ (ačkoliv by zpoplatňovala příjmy PO). V praxi by se jednalo o přirážku
v pravomoci obce, kdy tedy sazba (přirážka) by tvořila 0-100% z částky, která je obcím vyplácena
dle 1,5% z příjmů FO ze ZČ. Počítala by se ovšem z příjmů PO (jejich detašovaných pracovišť resp.
provozoven) umístěných na území obce, podle průměrné částky z příjmu dané PO (resp. ze součtu
příjmů jejích provozoven na území obce) na jednoho pracovníka na základě vykazovaných
(nepřepočtených) pracovníků v obci. Maximální výsledná částka by potom opět přibližně dosahovala
hodnoty 3% z příjmu daně FO ze závislé činnosti a funkčních požitků.
Přirážku by stanovovaly obce, ale vybíraly ji finanční úřady na základě informací od obcí.
Nevýhody systému jsou obdobné jako u předchozí varianty. Zvýšilo by se daňové zatížení PO a
rozkolísal by se celý systém RUD.
Část daně (současných 1,5% FO ze ZČ) by se vybíralo podle přepočteného počtu pracovníků a část
daně (nově stanovená sazba) podle průměrných hodnot příjmů dané PO na jednoho vykazovaného
(nepřepočteného) pracovníka, což by tvořilo nepřehledný a komplikovaný systém.
Navíc je otázkou zda je vhodné uplatňovat motivační koeficienty (přirážky) k dani z příjmů
právnických osob, zejména vzhledem k možnosti velmi jednoduché (administrativní) migrace sídla
firmy. Vhodnější by bylo je pouze hledat mechanizmus jak tyto daně rozdělovat místně, aniž by to
působilo na migraci firem, ale taky aby to neznamenalo výrazné rozdíly mezi obcemi, které by
musely být řešeny vyrovnávacími dotacemi.
Při vykazování této částky podle průměrné výše na osob u dané PO by také vznikal problém pokud
má právnická osoba provozovny ve více obcích. Pokud v jedné obci bude „stimulována“ projeví se
to ve výnosech celé právnické osoby, takže když bude její daň členěna podle zaměstnanců budou
jiné obce nespravedlivě zvýhodněny.
Výhody:
− vyšší propojení na soukromý sektor a vytvoření zpětných vazeb,
− vyšší informovanost o soukromém sektoru,
− vyšší motivace pro podporu lokalizace PO,
31
Předchozí varianta možné úpravy RUD je zde doplněna o inspiraci např. z Belgie kde existuje daňová přirážka k daní
z příjmů fyzických osob (décime additionel a l’impot des personnes physiques). Tuto daň vybírají obce procentem
z částky zaplacené daňovými plátci spolkovému státu. V roce 2000 se daňová sazba pohybovala od 0 % do cca 8,5 %,
přičemž průměrná sazba byla zhruba 6-7 %. Výše této daně se v celkových příjmech obcí příliš nemění – zůstává stále
kolem 5-6%. V navrhovaná úprava by na rozdíl od belgických obcí se ovšem vztahovala na příjmy PO.
rud@vse.cz
71
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
− požadováno v řízených rozhovorech,
nevýhody:
− zvýší se daňové zatížení PO,
− potřeba údajů pro propočet výsledné částky (nejsou vykazovány provozovny),
− nutnost kvantifikace výsledné částky resp. %.
Varianta 4 - lokalizační přirážka
Princip této varianty vychází opět z myšlenky zvýšení principu stimulace/zásluhovosti obcí ve
vztahu k PO. Základem by byla také hodnota příjmů obce z motivační daně FO ze závislé činnosti a
funkčních požitků z předchozího roku příslušné PO. Z této částky by potom obce udělovaly 0-100%
lokalizační přirážku dané právnické osobě lokalizované formou provozovny na území obce na
principu všeobecné prospěšnosti (obdobně jako je tomu u daně z nemovitosti v ČR, či u živnostenské
daně využívané obcemi ve Francii32).
Nejednalo by se tedy o zpoplatnění příjmů PO nebo příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních
požitků jako v předchozích variantách, ale o místní poplatek (event. místní daň). výsledná částka by
byl ovšem stejná jako v předchozích variantách tj. byla by stanovena v rozmezí 0-100% a maximální
výše by opět mohla být stanovena ve výši motivační daně FO ze ZČ za minulý rok (ev. i více).
Druhou možností by byl propočet příjmu obce motivační daně FO ze ZČ na jednoho pracovníka dle
příjmu z minulého roku, ale podle aktuálně vykazovaných pracovníků. Stanovení tohoto poplatku dle
aktuálně vykazovaných pracovníků by objektivizoval současný ekonomický stav dané PO (zda
propouští pracovníky – nebo je naopak nabírá).
Část problémů obsažených v předchozích variantách by se zde odstranila přesunem výběru a správy
tohoto poplatku na obecní úroveň. Ve druhé variantě by ovšem bylo zapotřebí obcím poskytnout od
finančních úřadů potřebné informace o počtech pracovníků v provozovnách příslušné PO.
Lokalizační přirážka z příjmů PO by se mohla stát spolu s daní z nemovitosti, základem pro místní
daně. V takovém případě by přirážku stanovila a následně vybírala a spravovala obec a výsledná
částka, určená zastupitelstvem obce by neovlivňovala systém sdílených a výlučných daní RUD.
Mohla by se také stanovit nikoliv ve vztahů k příjmům, ale ve vztahu k majetku – potom by ovšem
bylo vhodnější využít daň z nemovitosti
32
Živnostenská daň je nejvýznamnější z vlastních daňových příjmů obcí ve Francii. Vyměřují ji obce dle místa sídla
společnosti. Živnostenská daň se vybírá ročně a vztahuje se na hodnotu nájemného z pronajatých kancelářských ploch, na
hodnotu fixních aktiv, které společnost používá pro svou činnost (v minulosti i na ročním objemu vyplácených mezd).
Vychází z hodnoty nemovitostí a zařízení používaných k podnikání. Hodnota nemovitostí se v případě pozemků i staveb
vypočítává stejným způsobem jako u daní z nemovitostí. Z hodnoty strojů a zařízení se za základ považuje 16 % ceny
uváděné v rozvaze (na malé a střední podniky se tato povinnost nevztahuje). Má-li podnikatel více provozoven, určuje se
hodnota každé provozovny zvlášť.
rud@vse.cz
72
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Výhody:
− vyšší propojení na soukromý sektor,
− vyšší motivace pro podporu PO i FOSVČ ze strany obcí,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
nevýhody:
− administrativní zatížení obcí,
− potřeba informací od finančních úřadů.
b) Daň z příjmů FOSVČ vybírat podle místa činnosti nikoliv dle místa bydliště FO,
vykazováním této daně v daňovém přiznání také podle místa podnikání.
výhody:
− spravedlivější rozdělování této motivační složky,
nevýhody:
− změna vykazovaní této daně,
− nebylo by možno kvantifikovat rozdělení daně na více míst podnikání.
c) Zvýšení daňových pravomocí u daně z nemovitosti.
Vzhledem k předběžným informacím zveřejněným SMO na listopadové celostátní konferenci, obce
využívají možnosti zvýšení svého motivačního koeficientu obvykle ve výši dvoj a trojnásobku
(pokud vůbec). Proto se jeví horní hranice pětinásobku tohoto koeficientu jako postačující. Existující
rezerva je v takovém případě postačující i pro diferenciaci tohoto koeficientu v rámci obce.
Základem návrhu je umožnit obcím diferencovat motivační koeficient v rámci obce podle:
a) území,
b) způsobu využití nemovitostí,
ad a) Diferenciace motivačního koeficientu dle území by od obcí vyžadovala vytvořit jednotlivé zóny
se stejnými sazbami motivačního koeficientu dle vlastních preferencí33.
ad b) Diferenciace motivačního koeficientu dle způsobu využití nemovitosti, která by :předpokládala
by vytvoření vlastní typologie v rámci obce.
V rámci zahraničních zkušeností by bylo vhodné, kdyby motivační koeficient dle způsobu využití
nemovitosti byl na hodnotovém principu. Obcím by umožňovala zpoplatnit každou nemovitost dle
ceny/hodnoty a tím i odstranit nerovnoměrné celkové zpoplatnění jednotlivých subjektů, ke kterým
dochází jinými způsoby. Pro potřeby této transformace by bylo možno vycházet z platných cenových
map (nejsou ovšem často k dispozici). Hodnotový princip by znamenal ocenit majetek např. na
základě zákona č. 151/1997 o oceňování majetku. Oceňování nemovitostí je ovšem náročný proces a
lze předpokládat, že část výnosů z daně z nemovitosti by mohla být v prvních letech vynaložena
právě pro přecenění nemovitostí. Zahraniční zkušenosti naznačují, že se jedná o proces dlouhodobý a
finančně velmi náročný. Zjištěné ceny by měly ovšem širší pozitivní dopad na hospodaření obcí a
33
Ačkoliv v SR jsou hranice těchto dle hranic katastrálních území, domníváme se, že v případě potřeby by mělo být
možno zastupitelstvu umožnit i podrobnější členění svého území za účelem stanovení motivační přirážky.
rud@vse.cz
73
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
významným způsobem při přispěli k racionalizaci práce a k vyšší efektivitě využívání komunálních
zdrojů (viz. analýzy majetku obcí).
Výhody:
− uplatnění principu všeobecné prospěšnosti,
− možnost odstranění koeficientu rozlohy,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
− nutnost vyšší úrovně komunikace mezi radnicí a veřejností a následně vyšší míra kontroly
rozpočtování obce ze strany veřejnosti,
− možnost zvýšení daně exaktně zdůvodněným způsobem(např. aby daň z nemovitosti u chat a
rekreačních objektů odpovídala daňovému přínosu na jednoho obyvatele obce ze sdílených
daní),
− průprava politické reprezentace na případné zvyšování daňových odpovědností v budoucnu,
nevýhody:
− případná potřeba odůvodnění kvantifikace diferenciace motivačního koeficientu v obci,
− náklady na kvantifikaci v případě hodnotového přístupu.
d) Zvýšení daňových pravomocí u daně z příjmu FOSVČ (možnost obecní přirážky k motivační
sazbě 30%):
výhody:
− vyšší propojení na soukromý sektor,
− vyšší motivace pro podporu PO i FO,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
nevýhody:
− vyšší daňové zatížení FO,
− vznik daňové konkurence,
− územní diferenciace komunálního bohatství,
− problém oddělení místa bydliště a místa podnikání,
− pravděpodobná potřeba stanovení stropu této přirážky státem,
− v budoucnu možná potřeba územně přerozdělovacích mechanismů horizontálního nebo
vertikálního typu.
e) Odstranění stropu u místních poplatků:
výhody:
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
− nutnost vyšší úrovně komunikace mezi radnicí a veřejností a následně vyšší míra kontroly
rozpočtování obce ze strany veřejnosti (systém: chceme bazén, tak musíme pár let platit více),
− průprava politické reprezentace na případné zvyšování daňových odpovědností v budoucnu,
rud@vse.cz
74
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− možnost poplatky vhodně valorizovat,
nevýhody:
− nebezpečí podpory nekoncepčních řešení,
− možný růst poplatků pro občany bez vazby na skutečně poskytované služby obcemi.
f) Umožnění valorizace místních poplatků:
výhody:
− relativně vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− průprava politické reprezentace na případné zvyšování daňových odpovědností v budoucnu,
− možnost poplatky vhodně valorizovat,
nevýhody:
− stanovit centrálně valorizační koeficienty (potom přijdeme o většinu výhod),
− nutnost stanovit valorizační koeficienty obcemi (náklady mohou převýšit příjmy) a jsou
možná i nekoncepční řešení.
g) Zavedení dalších místních poplatků např. z technické infrastruktury:
výhody:
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů bez dopadů na RUD,
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
nevýhody:
− poplatky by musely mít vazbu na existenci konkrétní protihodnoty,
− teoreticky je již obsaženo v dani z nemovitosti (princip všeobecné prospěšnosti),
− nebezpečí podpory nekoncepčních řešení,
− obce z větší části o zavádění dalších poplatků nemají zájem.
h) Možnost vyhlašování vlastních místních daní a poplatků:
výhody:
− vyšší míra samostatnosti území samosprávy,
− vyšší tlak na odpovědnost politické reprezentace za komplexní sociálně ekonomický rozvoj
území,
− zvýšení možnosti aktivizace vlastních zdrojů bez dopadů na RUD,
− nutnost vyšší úrovně komunikace mezi radnicí a veřejností a následně vyšší míra kontroly
rozpočtování obce ze strany veřejnosti,
nevýhody:
− poplatky by musely mít vazbu na existenci konkrétní protihodnoty,
− teoreticky je již obsaženo v dani z nemovitosti (princip všeobecné prospěšnosti),
− nebezpečí podpory nekoncepčních řešení,
− obce z větší části o zavádění dalších poplatků nemají zájem.
− málo reálné z důvodu snahy politické reprezentace být znovu zvoleni.
4.3. Dotace obcí
Nedílnou součástí přerozdělování uvnitř rozpočtové soustavy, a tedy i mezi státem a územní
samosprávou, jsou a musí být nejenom RUD ale i dotace. RUD i dotace by měly být řešeny
rud@vse.cz
75
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
komplexně. Aktualizace dotačních vazeb mez státem a obcemi by byla zřejmě nutná především v
případě zvyšování daňových pravomocí obcí v důsledku vyšší diferenciace jejich příjmů.
U dotací obcím (podobně i krajům) je v současné době problém jejich účelovost. Některé jsou
dokonce přísně zúčtovatelné s využitím zásady propadávání nevyužité nebo nesprávně použité
dotace. Účelové dotace mají přednost v tom, že stát jimi může ovlivňovat celostátně požadovaný
minimální standard služby, pokud ovšem je takový standard vůbec stanoven. Pokud standard není
stanoven, tak účelová dotace je pouze nástrojem státu k ovlivňování samosprávného rozhodování
volených orgánů obcí (resp. aby ty nemohly vůbec rozhodovat o použití účelové dotace) a nástrojem
finanční kontroly.
I v ČR proto může vznikat potřeba doplnit systém RUD o neúčelové dotace, které podtrhávají
rozhodovací pravomoc ale i odpovědnost obcí (a krajů), resp. jejich volených orgánů. Konec konců
zejména velké obce a města po neúčelových dotací také už dlouho volají. Některá kritéria by bylo
pak možné zakomponovat místo do RUD do systému neúčelové neinvestiční dotace, aby se pokud
možné také zajistila distribuční spravedlnost mezi velikostními skupinami obcí (resp. i mezi kraji).
Odpovědnost volených orgánů obcí za efektivní použití neúčelové dotace je možné např. ovlivnit ze
strany státu zákonem stanoveným (a časem upravovaným) standardem u vymezených základních
lokálních veřejných statků (podobně u základních regionálních veřejných statků) – tzn. ovlivnit i
druhy a výši daných mandatorních výdajů obcí. Doporučujeme tedy další výzkum také orientovat na
vymezení základních lokálních a regionálních veřejných statků (vybavenosti) a jejich minimálního
standardu. To se týká i základní vybavenosti podle velikostních kategorií obcí (aby mimo jiné také
nedocházelo k diskriminaci občanů žijících v malých obcích).
Minimální standard také znamená, že nadstandard si budou muset obce financovat z jiných
finančních prostředků (tzn. mimo RUD a dotace) a malé obce se budou muset sdružovat pro
zabezpečování konkrétního druhu lokálního veřejného statku, aby se dosáhla úspora na fixních
nákladech (tzv. úspora z rozsahu), resp. budou muset hledat optimální způsob zabezpečování
veřejného statku (i s využitím soukromého sektoru, resp. partnerství veřejného a soukromého
sektoru). Jen tak se omezí stížnosti určitých velikostních kategorií na nespravedlivý systém
přerozdělování mezi státem a územní samosprávou.
Systém neúčelových neinvestičních dotací by měl zahrnovat i typ vyrovnávací dotace, který byl měl
zohlednit vliv atypických faktorů, resp. vlivy působící v menšině obcí, na lokální veřejný sektor,
resp. rozpočtové výdaje.
rud@vse.cz
76
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
5. Návrhy na doplňkové výzkumy
V rámci výzkumů je často konstatováno jakým způsobem se nedostatek příslušných dat projevuje
v analýzách a následně v doporučeních zpracovatele pro RUD a pro ostatní oblasti financování
ÚSC. Některé návrhy a závěry mohou být proto diskutabilní, ale je na dalších výzkumech, aby
pokračovaly a pomohly postupně odstranit problémy v oblasti financování obcí (i krajů).
Další výzkumy mohou napomoci především objektivizovat finanční potřeby obcí a to i přes to, že ze
zápisu MF ČR z 20.1. 2009 vyplývá, že se komisi pro návrh zákona o RUD nejeví potřeba
objektivizovat výdaje a výzkum v tomto směru nepovažují za zcela aktuální.
Některé širší souvislosti nemohly být také v rámci daných kapacit dostatečně prozkoumány a
řešitelský tým se domnívá, že pro úplnost je třeba uvést alespoň nejdůležitější oblasti, které by dle
jejich názoru měly být podrobeny nejen dalším, doplňkovým výzkumům, ale také širší diskusi.
a) Standardy vybavenosti obcí zařízeními občanské a technické infrastruktury.
K posouzení úrovně vybavenosti obce infrastrukturou je nezbytná znalost standardu, tj, doporučené
úrovně vybavenosti obce zařízením občanské a technické infrastruktury především v oblasti
veřejných statků.
Lze ji vyjádřit – v případě zařízení občanské vybavenosti – počtem účelových jednotek na 1000
obyvatel obce. (např. počet míst v ZŠ na 1000 obyvatel). Pro občanskou vybavenost byly tyto
standardy navrženy Ústavem územního rozvoje Brno.
Pro technickou vybavenost standardy dosud vypracovány nebyly. Důvodem je značná odlišnost
přírodních, historických a urbanistických podmínek jednotlivých obcí a tím i jedinečnost řešení jejich
technické vybavenosti a obtížnost její standardizace. Přesto se domníváme, že pro obce určité
velikosti a způsobu zástavby lze odvodit průměrné hodnoty zařízení technické vybavenosti
v závislosti na velikosti území a projektované nebo aktuální hustotě jeho obyvatel. Vyžaduje to však
specializovaný průzkum ve vybraném souboru obcí, neboť žádná databáze s údaji tohoto druhu u nás
neexistuje.
Protože požadavky obyvatel na činnost občanské a technické vybavenosti obce se neustále vyvíjí,
vyvíjejí se i používané technologie a technická řešení infrastruktury, stejně jako i ceny stavebních
prací. Je proto nezbytné souběžně upravovat standardy, ale i finanční prostředky na jejich provoz a
investiční rozvoj. Informace o standardech vybavenosti by proto měly být doprovázeny údaji o
průměrných nákladech na jejich provoz a investiční rozvoj.
Náklady na standardní vybavenost, ve smyslu stanovení jejich minimální výše, by poté umožnily
stanovit „potřeby“ obcí a měst a objektivizovat jejich výdaje. V rámci RUD by potom měly být
profinancovány pouze standardní potřeby. Nadstandard by obce měly financovat z jiných zdrojů.
Domníváme se, že pouze na základě objektivizace potřeb obcí a jejich výdajů je možno stanovit
optimální progresi daňových příjmů obcí v rámci sdílených daní v ČR.
Stanovení standardů a jejich průměrné nároky na provoz a investice by také umožnilo vytvoření
doporučených hodnot vybraných mandatorních výdajů v přepočtu na 1 obyvatele vč. výdajů na
dopravu.
b) Spádové oblasti obcí
Vzhledem k situaci, že ani v dostupné světové literatuře včetně internetových publikací se nikdo
otázkami vlivu spádových oblastí a jejich rolím v systému financování nezabýval je autory tohoto
rud@vse.cz
77
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
materiálu navrhováno provést podrobnou analýzu, a to za použití dvou odlišných, avšak vzájemně se
doplňujících výzkumů spojených s vývojem:
1) anketární (dotazníkové) šetření,
2) aplikovat komplexní funkční velikost (KFV), ovšem upravenou pro potřeby RUD a pak propočíst
dle nejnovějších údajů,
3) aplikace interakčních modelů.
Dotazníkové šetření by bylo vhodné provést ve všech obcích se správní funkcí (obce s rozšířenou
působností, obce s pověřeným obecním úřadem a zvážit provedení šetření u obcí se stavebním
úřadem a/nebo s matrikou). Šetření by se zaměřilo na skutečné spádové poměry v území, a to jak ve
správních obvodech, tak „přirozených“ spádových regionech Uvedené zjišťování by probíhalo s
pomocí dotazníku pro obyvatelstvo (reprezentativní výběr respektující velikost vzorku 2-3%), a to
jak ve střediscích, tak zejména v “širším“ zázemí příslušné obce se správní funkcí. Cílem bude
identifikace „přirozených“ spádových regionů a podrobné zjištění reálného vlivu spádovosti na
RUD. Součástí by byla i komparace správních obvodů s „přirozenými“ spádovými oblastmi a
seriozní kvantifikace vlivu spádovosti na RUD.
Rovněž lze uplatnit provedení šetření (zřejmě spíše anketárního a méně podrobného než výše
navrhované) ve všech obcích v ČR. V tomto případě by se jednalo rozsáhlé šetření (možno až
vyčerpávající) pro celou ČR.
Poznámka: Spádovost lze zkoumat jednak pomocí vyčerpávajícího šetření (všechny obce) nebo
s využitím reprezentativního výzkumu, tzn., že se nemusí zkoumat u všech obcí, ale jen u pečlivě
vybraného vzorku o rozsahu minimálně cca 50% ze všech obcí. Nejvhodnější je provést šetření
pomocí dotazníkového šetření jej jako vyčerpávající s určitou verifikací u vybraného vzorku. Je to
zvládnutelné jenom pomocí dotazníkového šetření – metodicky už bylo v hluboké minulosti
vyzkoušeno Geografickým ústavem ČSAV, přičemž tehdy byla šetřena jenom celková spádovost za
službami.
Návrh na aplikaci komplexní funkční velikosti (KFV), ovšem upravenou pro potřeby RUD.
Komplexní funkční velikost (KFV) do značné míry odráží velikost spádového obvodu, což je výhoda
při aplikaci pro RUD. Určitým problémem je u současné konstrukce ukazatele KFV to, že jde o
celkovou spádovost a střediskovost, čímž je dáno určité omezení pro RUD. Jako docela vhodné se
ukazuje potřeba dalšího výzkumu a vývoje KFV tak, aby byl aplikovatelný pro RUD.
Návrh na aplikaci modelů při hodnocení spádovosti na RUD se opírá o podrobnou literární rešerši,
která přinesla celou řadu inspirativních momentů, avšak v podstatě přímo nepoužitelných bez dalšího
podrobného analyzování použitelných modelů. Nicméně by se v podstatě jednalo o konkrétní
výzkum a vývoj s konkrétním zaměřením RUD.
Výzkumy by bylo možno rozšířit o vyhodnocení příčin relativně rozdrobené lokální územní
samosprávy a ekonomické důsledky tohoto stavu v ČR. Součástí by mohly být i návrhy řešení.
c) Informace o obcích
Během výzkumu se naráželo především na nedostatek údajů o vybavenosti obcí, které by (alespoň
rámcově) umožnily stanovit jejich potřeby. ČSÚ i jiné centrální databáze poskytují pouze dílčí
informace, které jsou často neaktuální. Jejich absence se výzkumný tým snažil nahradit
dotazníkovým setřením, které v některých případech neposkytlo dostatek informací a zároveň je
vždy zatíženo subjektivními názory respondentů. Nedostatek údajů bylo ovšem třeba řešit i v jiných
oblastech (spádovost apod.)
rud@vse.cz
78
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Ekonomický rozvoj a zaměstnanost obce vytváří především soukromý podnikatelský sektor.
Nezbytné podmínky pro jeho činnost a rozvoj v podobě kvalitní občanské a technické vybavenosti
zajišťuje veřejný sektor. Rozvoj obce je tedy vždy výsledkem spolupráce veřejného a soukromého
sektoru. Výchozím předpokladem je dobrá vzájemná informovanost o stavu a cílech rozvoje obou
sektorů. Informace o podnikatelských subjektech jsou v současné době v obcích na minimální úrovni
a jejich dostupnost by nepochybně přispěl nejn k objektivnějšímu stanovení způsobu a míry
propojení obcí se soukromým sektorem přes RUD, ale také k racionálnějšímu programování sociálně
ekonomického rozvoje obce.
Těchto cílů lze dosáhnout mj. vytvořením jednotného informačního systému o obcích. Vytvoření
jednotného informačního systému o obcích je nesporně odborně a časově velmi náročné a
vyžadovalo by i těsnou meziresortní spolupráci.
d) Pasportizace obecního majetku a jeho oceňování
Problémy spojené s využitím údajů o majetku obcí k hodnocení jejich rozpočtových výdajů a příjmů
by bylo možné z velké části vyřešit zavedením jednotné multifunkční evidence majetku obcí, často
nazývané „pasport majetku“. Jeho rozsah a struktura informací by měla umožnit nejen přesnější
hodnocení rozpočtových výdajů, ale i kvalitnější tvorbu programu rozvoje obce. Pro značnou
různorodost majetku a pro zajištění jeho přehlednosti by pasport mohl představovat soubor
evidenčních karet pro různé druhy majetku a sestavených tak, aby umožňovaly vytvoření
digitalizované databáze obecního majetku.
Pasport majetku by měl být vytvářen na základě jednotné metodiky, která by byla vytvořena na
centrální úrovni. Metodika by pochopitelně měla mít fakultativní charakter a také by měla být
aktualizována dle připomínek obcí. Pravidelná aktualizace a přizpůsobování potřebám obcí by mělo
mít za následek její široké využívání a komparovatelnost jejich údajů.
Součásti metodiky by mohl být i návrh na způsob přecenění komunálního majetku, protože stávající
vykazované pořizovací ceny mají nedostatečné vypovídací schopnosti. Realističtější ocenění majetku
by umožnilo nejen objektivnější stanovení sazeb v rámci daně z nemovitosti, ale poskytovalo by i
další výhody. Bylo by možno například na jejich základě majetek obcí odepisovat, obcím by
umožňovaly lepší orientaci v rámci plánování reprodukčních potřeb majetku apod.
Nové ocenění majetku by také umožnilo výzkum, který by se zaměřil na spolufinancování výdajů
přenesené působnosti obcí souvisejících s údržbou a obnovou kancelářských ploch (respektive
příslušných nemovitostí) využívaných úředníky vykonávajících přenesenou působnost.
rud@vse.cz
79
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Část B.:
Souhrnné analýzy financování výkonu státní správy a samosprávy
územních samosprávných celků
rud@vse.cz
80
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1. ZÁKLADNÍ ANALÝZA VÝDAJŮ OBCÍ
1.1.
Metodické poznámky k analýze výdajů obcí
Pro analýzu byly k dispozici údaje o hospodaření všech obcí v ČR za roky 2005, 2006, 2007 (ARIS).
Tyto údaje byly v rámci analýzy použity jako průměr za toto období 2005 – 2007 (což může
eliminovat roční výkyvy, které lze očekávat zejména u kapitálových výdajů).
Údaje o počtu obyvatel pochází z bilance obyvatel ČSÚ, použitých pro kategorizaci obcí v letech
2005 až 2007; provedené propočty a grafická znázornění vycházejí z uvedených údajů.
Z hlediska úplnosti údajů lze konstatovat, že byly k dispozici údaje za všechny obce až na tyto
výjimky (které však nezkreslují celkové výsledky analýzy):
− v roce 2007 - Dobrná (ZUJ 545 783; IČO 555 975; počet obyvatel 444) – chybějící údaj,
− v roce 2006 - Hostovice (ZUJ 575020; IČO 273619; počet obyvatel 237, která v daném roce
zanikla, chybějící údaj,
− v roce 2006 - obec 75082128 Ladná, vznikla v daném roce a počet obyvatel je až od roku 2007 –
vyloučení obce,
− v roce 2006 - obec 75082144 Držovice vznikla v daném roce a počet obyvatel je až od roku 2007
– vyloučení obce z propočtů.
V rámci analýzy se pracuje s údaji konsolidovanými na úrovni jednotlivých obcí (konsolidace výdajů
je zde představována položkami: 5342, 5344, 5345, 5349).
Při analýze se pracuje s údaji za jednotlivé obce rozčleněné podle velikostní kategorizace obcí (14
velikostních kategorií) a tedy údaje za tyto velikostní kategorie reprezentují průměrné resp. další
údaje za příslušnou velikostní kategorii obcí. Z těchto velikostních kategorií pak dvě jsou však
zastoupeny pouze jednou obcí v příslušné kategorii a to v kategorii 100 až 150 tis. obyvatel Olomouc a v kategorii nad 1 mil. obyvatel - Praha (specifické postavení i jako kraje) a tedy tyto
hodnoty nemají ráz průměrných hodnot resp. za tyto kategorie obcí nelze ani vyhodnotit některé
statistické hodnoty (označeno „#NULL!“). Rovněž jsou vyhodnoceny údaje za všechny obce v ČR
vč. Prahy (údaj za ČR).
Tab.1.1.: Struktura obcí v ČR podle velikostních kategorií v letech 2005 až 2007
Velikostní kategorie
Č.
obyvatel
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
do 100
101 - 200
201 - 300
301 - 1500
1501 - 5000
5001 - 10000
10 001 – 20 000
20 001 – 30 000
30 001 – 40 000
40 001 – 50 000
50 001 - 100 000
100 001 - 150 000
150 001 a výše
rud@vse.cz
2005
Počet
obcí
557
1086
890
2850
592
137
68
28
9
5
16
1
3
obyvatel
39 781
163 101
219 090
1 879 116
1 508 730
932 726
955 227
698 025
320 827
231 511
1 157 242
100 752
841 758
2006
Počet
obcí
555
1068
890
2864
597
138
68
27
10
4
17
1
3
2007
obyvatel
39 779
160 241
218 417
1 891 452
1 519 613
939 382
954 239
666 284
349 566
181 826
1 206 595
100 381
839 594
Počet
obcí
539
1067
878
2887
600
140
69
27
10
5
16
1
3
obyvatel
38 388
159 533
215 321
1 910 686
1 524 149
947 225
962 930
663 049
348 408
231 332
1 156 650
100 168
839 170
81
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Praha
14
ČR celkem
1
6243
1 170 571
10 218 457
1
6243
(+2*)
1 181 610
10 248 979
1
6243
(+1**)
1 188 126
10 285 135
Poznámky k počtu obcí použitých v analýze:
* v roce 2006 se v analýze pracuje s počtem obcí 6243 i když existovalo celkem 6245 obcí, kdy v průběhu roku vznikly
dvě obce (Držovice a Ladná), ale jejich prvním uceleným rokem hospodaření byl až rok 2007 (zařazená je v tomto počtu
zaniklá obec Hostovice)
** v roce 2007 se v analýze pracuje s počtem obcí 6343 (chybějící údaje za obec Dobrná)
Pramen: Bilance počtu obyvatel ČSÚ
Pro srovnatelnost údajů mezi obcemi a mezi velikostními kategoriemi je analýza založena na
vyhodnocení údajů na jednoho obyvatele. V algoritmu propočtů se tedy vychází z hodnot výdajů na
jednoho obyvatele v každé obci, které jsou pak propočteny a statisticky vyhodnoceny za celou
velikostní kategorii.
Analýza je provedena na třech základních úrovních podrobnosti sledování výdajů obcí:
− analýza podle skupin výdajů,
− analýza podle oddílů výdajů,
− analýza podle vybraných výdajových oblastí (paragrafy a jejich seskupení).
Na základní analytický popis navazují podrobné přehledy údajů vč. grafického vyjádření, příp.
zhodnocení, které jsou zachyceny v „pasportech“ pro každou úroveň analýzy (metodika pasportů je
popsána v dalším textu. a pasporty jsou uvedeny v příloze).
1.2.Struktura výdajů obcí z hlediska skupin34 výdajů
Základní pohled na výdaje obcí je proveden prostřednictvím postižení struktury výdajů obcí
z pohledu členění na výdaje běžné a kapitálové a jejich podíl v rámci jednotlivých skupin výdajů35.
Dále jsou výdaje sledovány z hlediska 14 velikostních kategorií obcí (používaných pro rozpočtové
určení daní obcím do roku 2007) a za ČR.
Výdaje obcí jsou z odvětvového hlediska sledovány za 6 skupin:
Skupina
Název skupiny
SK 1
Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
SK 2
Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
SK 3
Služby pro obyvatelstvo
SK 4
Sociální věci a politika zaměstnanosti
SK 5
Bezpečnost státu a právní ochrana
SK 6
Všeobecná veřejná správa a služby
Struktura výdajů obcí v ČR
Za všechny obce ČR (bez rozdílu jejich velikosti) v období let 2005 až 2007 nejvyšší podíl na
celkových výdajích obcí zaujímala skupina služeb pro obyvatelstvo (41,9 %), dále průmyslová a
34
35
Skupina dle rozpočtové skladby.
Pro názornost byla zvolena pro analýzu struktury výdajů obcí forma grafického vyjádření.
rud@vse.cz
82
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
ostatní odvětví hospodářství (23,9 %), všeobecná veřejná správa a služby (20,7 %), sociální věci a
politika zaměstnanosti (10,3 %), bezpečnost státu a právní ochrana (2,6 %) a nejméně zemědělství,
lesní hospodářství a rybářství (0,6 %).
Graf 1.1.
Struktura celkových výdajů obcí 2005 - 2007
0,6 %
20,7 %
Zemědělství, lesní hospodářství
a rybářství
23,9 %
2,6 %
Průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství
Služby pro obyvatelstvo
Sociální věci a politika
zaměstnanosti
10,3 %
41,9 %
Bezpečnost státu a právní
ochrana
Všeobecná veřejná správa a
služby
Celkové výdaje obcí lze pak rozdělit na dvě části a to na výdaje běžné a výdaje kapitálové. V období
2005 až 2007 tvořily běžné výdaje obcí 68,3 % a kapitálové výdaje 31,7 %.
Na běžných výdajích obcí z pohledu sledovaných 6 skupin se pak podílela nejvíce skupina služeb
(38,6 %), dále správa (27,6 %), průmysl (16,1 %) a sociální výdaje (13,9 %); další skupiny výdajů
v daleko menší míře.
Graf 1.2.
Struktura běžných výdajů obcí 2005 - 2007
0,8
27,6 %
16,1 %
Zemědělství, lesní hospodářství
a rybářství
Průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství
Služby pro obyvatelstvo
Sociální věci a politika
zaměstnanosti
3%
13,9 %
38,6 %
Bezpečnost státu a právní
ochrana
Všeobecná veřejná správa a
služby
Na kapitálových výdajích obcí se podílela nejvíce oblast výdajů na služby (48,9 %), průmysl (40,8
%) a výrazně méně pak další oblasti výdajů.
Graf 1.3.
rud@vse.cz
83
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Struktura kapitálových výdajů obcí 2005 - 2007
2,4 %
2,5 %
5 % 0,1 %
Zemědělství, lesní hospodářství a
rybářství
40,8 %
Průmyslová a ostatní odvětví
hospodářství
Služby pro obyvatelstvo
Sociální věci a politika
zaměstnanosti
48,9 %
Bezpečnost státu a právní
ochrana
Všeobecná veřejná správa a
služby
Struktura výdajů obcí podle velikostních kategorií obcí
Struktura celkových výdajů obcí podle skupin výdajů se pak liší z pohledu jednotlivých velikostních
skupin obcí.
U kategorií menších obcí se ukazuje relativně největší podíl celkových výdajů na správu, u větších
obcí jsou to pak výdaje na služby. U větších obcí se ve výdajích projevují i sociální výdaje.
Graf 1.4. Struktura celkových výdajů obcí podle velikostních kategorií 2005 - 2007
100%
80%
Všeob. veřejná správa a služby
Bezpečnost státu
60%
Sociální věci
Služby pro obyvatelstvo
40%
Průmyslová odvětví
Zemědělství
20%
0%
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
Poznámka: velikostní kategorie „15“ představuje průměr za ČR
Struktura běžných výdajů menších obcí podle velikostních skupin ukazuje zejména výrazný podíl
výdajů na správu a rovněž se zde projevují výdaje na služby a dále na průmysl. Ve struktuře běžných
výdajů větších obcí mají největší podíl výdaje na služby, na správu a průmysl.
Graf 1.5. Struktura běžných výdajů obcí podle velikostních kategorií 2005 – 2007
rud@vse.cz
84
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
100%
80%
Vš. veřejná správa
Bezpečnost
60%
Sociální věci
Služby pro obyvatelstvo
40%
Průmyslová odvětví
Zemědělství
20%
0%
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15
Poznámka: velikostní kategorie „15“ představuje průměr za ČR
Struktura kapitálových výdajů obcí ukazuje, že u menších obcí je větší podíl kapitálových výdajů
zaměřen na oblast výdajů na průmysl, na služby a na správu, u větších36 obcí je větší podíl výdajů
zaměřen na služby, dále na průmysl a na správu.
Graf 1.6. Struktura kapitálových výdajů obcí podle velikostních kateg. 2005 – 2007
100%
90%
80%
Všeob. veřejná správa a služby
70%
Bezpečnost státu
60%
Sociální věci
50%
Služby pro obyvatelstvo
40%
Průmyslová odvětví
30%
Zemědělství
20%
10%
0%
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15
Poznámka: velikostní kategorie „15“ představuje průměr za ČR
Základní tendence výdajových skupin obcí z hlediska velikostních kategorií obcí
SK 1 - Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství (zemědělství)
Velikost výdajů obcí na zemědělství na jednoho obyvatele z hlediska velikostních skupin obcí
ukazuje, že větší výdaje vynakládají menší obce. Jako hypotézu této příčiny diferenciace lze uvést
zejména větší rozlohu menších obcí připadající na jednoho obyvatele a relativně větší podíl
36
Z celkové tendence se odklání zejména kategorie obcí 100 – 150 tis. osob, což může být spojeno s nedostatečným
počtem prvků ve skupině (pouze jedno město).
rud@vse.cz
85
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
zemědělského a lesního majetku menších obcí. V této výdajové skupině lze pak očekávat i vznik
příjmů, které mohou být spojeny s realizovanými výdaji. Podíl kapitálových výdajů v této skupině je
malý a nevykazuje tendenci změny velikosti ve vztahu na velikostní kategorii obcí.
SK 2 - Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství (průmysl)
Výraznější objem výdajů obcí na průmysl se projevuje u větších obcí, zejména u tří kategorií
největších měst (z tendence růstu poněkud vybočuje Olomouc, jako jediný prvek v příslušné
velikostní kategorii od 100 do 150 tis. obyvatel). Ve výdajích většiny obcí pak zde převažují
kapitálové výdaje nad výdaji běžnými. Výdaje skupiny jako celku shrnují různé oblasti výdajů, které
se zřejmě budou lišit při podrobnějším zkoumání mezi velikostními kategoriemi obcí.
SK 3 - Služby pro obyvatelstvo (služby)
Výdaje obcí na služby vykazují pozvolný růst s velikostní kategorií obcí v oblasti běžných i
kapitálových výdajů na obyvatele. Výraznější změnu pak vykazuje Praha, která má však širší roli
oproti jiným obcím. Větší podíl v těchto výdajích vykazují výdaje běžné, vzhledem k nim se pak
kapitálové výdaje pohybují zhruba na polovině. Výdaje na služby představují u obcí obvykle
nejvyšší podíl výdajů a projevují se zde různé dílčí výdajové oblasti, které mohou být na druhé straně
spojeny i s příjmy z příslušných činností – což je potřebné zkoumat samostatně.
SK 4 - Sociální věci a politika zaměstnanosti (sociální výdaje)
Velikost sociálních výdajů obcí na obyvatele podle velikostních skupin se výrazně liší mezi malými
a většími obcemi, což souvisí zejména s vyplácením sociálních dávek obcemi v přenesené
působnosti (vyplácení sociálních dávek je na příjmové straně rozpočtů obcí doprovázeno
poskytováním příslušných prostředků ze státního rozpočtu) – to se projevuje v běžných výdajích.
Kapitálové výdaje jsou relativně nízké a stejně vysoké ve všech velikostech obcí, bez ohledu na
velikost výdajů běžných. Hypotézou příčin rozdílné velikosti běžných výdajů je územní rozsah
působnosti obcí v sociální oblasti a dále možné rozdíly sociálních podmínek v území, jako je
nezaměstnanost, úroveň příjmů apod., což není přímo spojeno s velikostní kategorizací obcí.
SK 5 - Bezpečnost státu a právní ochrana (bezpečnost)
Ve výdajích obcí na bezpečnost lze sledovat dvě základní úrovně velikosti výdajů na obyvatele.
Jednak u menších obcí a dále u obcí od cca 10 tis. obyvatel, kde úroveň výdajů je cca dvojnásobná.
Hypotézou těchto rozdílů je, že u větších obcí se projevuje zejména zřizování obecní policie.
Kapitálové výdaje v této oblasti jsou nízké a v podstatě stejné na obyvatele bez rozdílu velikosti obcí.
SK 6 - Všeobecná veřejná správa a služby (správa)
Výdaje na správu zahrnují výdaje jak na samosprávné činnosti tak na přenesený výkon státní správy.
Kapitálové výdaje jsou výrazně nižší oproti výdajům běžným a nevykazují výraznější tendenci ve
vztahu k velikosti obcí (mírně vyšší jsou u menší obcí a u větších obcí). V běžných výdajích se pak
promítá několik aspektů, jimiž je typ přeneseného výkonu státní správy, správní obvod pro přenesený
výkon státní správy, efektivnost výkonu správy (nižší lze očekávat zejména u menších obcí) a dále
organizace formy samosprávy obcí (sama obec či prostřednictvím jí zřízených či založených
organizací).
2.2.
Analýza výdajů obcí podle oddílů37 výdajů
Druhou úroveň analýzy tvoří analýza výdajů podle všech oddílů výdajů. Oddíly představují první
úroveň desagregace skupin výdajů. Analýza výdajů za oddíly je provedena formou pasportů za
jednotlivé oddíly. Pro získání přehledu o roli jednotlivých oddílů v rámci skupin výdajů je v této
37
Oddíly dle rozpočtové skladby
rud@vse.cz
86
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
části nejprve provedeno vyhodnocení struktury výdajových skupin – tj. podíl průměrných výdajů
obcí za jednotlivé oddíly v rámci skupin v údajů v letech 2005 - 2007.
Tab. 1.2.: Struktura výdajů obcí ve skupině Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
v letech 2005 - 2007
Oddíl
10
Název oddílu
Podíl na výdajích skupiny v %
Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
100
Celkem
100
Tab. 1.3.: Struktura výdajů obcí ve skupině Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství
v letech 2005 - 2007
Oddíl
Název oddílu
Podíl na výdajích skupiny %
21
Průmysl, stavebnictví, obchod a služby *
2,2
22
Doprava
74,6
23
Vodní hospodářství
22,9
24
Spoje *
0,1
25
Všeobecné hospodářské záležitosti a ost.
0,2
Celkem
100
Tab. 1.4.: Struktura výdajů obcí ve skupině Služby pro obyvatelstvo
v letech 2005 - 2007
Oddíl
Název oddílu
Podíl na výdajích skupiny %
31
Vzdělávání a školské služby
28,6
33
Kultura, církve a sdělovací prostředky
12,0
34
Tělovýchova a zájmová činnost
10,1
35
Zdravotnictví
2,5
36
Bydlení, komunální služby a územní rozvoj
32,3
37
Ochrana životního prostředí
14,5
38
Ostatní výzkum a vývoj *
0,0
Celkem
100
Tab. 1.5.: Struktura výdajů obcí ve skupině Sociální věci a politika zaměstnanosti
v letech 2005 – 2007
Oddíl
Název oddílu
Podíl na výdajích skupiny %
41
Dávky a podpory v sociálním zabezpečení
70,0
42
Politika zaměstnanosti
0,5
Sociální služby a společné činnosti v sociálním
zabezpečení a politice zaměstnanosti
29,5
43
rud@vse.cz
87
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Celkem
100
Tab. 1.6.: Struktura výdajů obcí ve skupině Bezpečnost státu a právní ochrana
v letech 2005 - 2007
Oddíl
Název oddílu
Podíl na výdajích skupiny %
51
Obrana
0,0
52
Civilní připravenost na krizové stavy
4,5
53
Bezpečnost a veřejný pořádek
65,7
54
Právní ochrana *
0,0
55
Požární ochrana a integrovaný záchranný systém
29,8
Celkem
100
Tab. 1.7.: Struktura výdajů obcí ve skupině Všeobecná veřejná správa a služby
v letech 2005 - 2007
Oddíl
Název oddílu
61
Podíl na výdajích skupiny %
Státní moc, státní správa, územní správa a politické
strany
73,8
62
Jiné veřejné služby a činnosti *
0,3
63
Finanční operace
18,0
64
Ostatní činnosti *
7,9
Celkem
100
Poznámka: Analýzu jednotlivých výdajových oddílů zachycují pasporty.
1.4. Analýza vybraných výdajových oblastí38 obcí
Třetí (nejpodrobnější) úroveň analýzy hospodaření obcí zpracovanou do podoby paspartů výdajů
představují „výdajové oblasti“, které byly vybrány pro analýzu. Jde o úroveň výdajů obcí na úrovni
jednotlivých paragrafů nebo pododdílů (tj. součet několika paragrafů). Pro analýzu bylo vybráno přes
šedesát výdajových oblastí (viz přehled výdajových oblastí). Výdajové oblasti byly upraveny
(doplněny) tak aby postihly i na jiném místě analyzované mandatorní výdaje. V přehledu jsou kromě
vybraných oblastí propočteny hodnoty jednotlivých výdajových oblastí na celkových výdajích obcí
za období 2005 až 2007 vč. rozdělení na oblast výdajů běžných a kapitálových.
Tab. 1.8.: Podíl výdajových oblastí na celkových výdajích obcí v období 2005 – 2007*
Paragraf
103
221
38
Název
Lesní hospodářství
Pozemní komunikace
Podíl VO na
běžných
výdajích obcí
Podíl VO na
kapitálových
výdajích obcí
Podíl VO na
celkových
výdajích obcí
2005-7 v %
2005-7 v %
2005-7 v %
0,66
5,63
0,15
15,76
0,50
8,84
Výdajové oblasti jsou představovány buď samostatnými paragrafy rozpočtové skladby nebo jejich seskupením.
rud@vse.cz
88
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2212
2219
222
2242
222+224+2
27
2310
232
2510
311
3113
3141
3143
331
3311
3312
3314
3315
3319
332
334
3392
341
342
351
352
353
354
361
3612
3613
363
3631
3632
3633
3635
3636
3639
371
372
373
rud@vse.cz
Silnice
Ostatní záležitosti pozemních
komunikací
Silniční doprava
Provoz veřejné železniční dopravy
Silniční, železniční a doprava
ostatních drah
Pitná voda
Odvádění a čistění odp. vod
Podpora podnikání
Zařízení předškolní výchovy a
základního vzdělávání
Základní školy
Školní stravování při předškolním a
základním vzdělávání
Školní družiny a kluby
Kultura
Divadelní činnost
Hudební činnost
Činnosti knihovnické
Činnost a muzeí a galerií
Ostatní záležitosti kultury
Ochrana památek a péče o kulturní
dědictví a národní a historické
povědomí
Sdělovací prostředky
Zájmová činnost v kultuře
Tělovýchova
Zájmová činnost a rekreace
Ambulantní péče
Ústavní péče
Zvláštní zdravotnická zařízení a
služby pro zdravotnictví
Zdravotnické programy
Rozvoj bydlení a bytové
hospodářství
Bytové hospodářství
Nebytové hospodářství
Komunální služby a územní rozvoj
Veřejné osvětlení
Pohřebnictví
Výstavba a údržba místních
inženýrských sítí
Územní plánování
Územní rozvoj
Komunální služby a územní rozvoj
jinde nezařazené
Ochrana ovzduší a klimatu
Nakládání s odpady
Ochrana a sanace půdy a podzemní
vody
4,81
11,93
7,06
0,82
7,76
0,16
3,84
8,86
0,00
1,78
8,11
0,11
8,75
0,38
0,54
0,00
9,21
2,90
11,24
0,05
8,90
1,18
3,93
0,02
9,99
7,14
7,87
6,11
9,32
6,81
0,24
0,01
3,62
1,24
0,25
0,99
0,27
0,73
0,44
0,00
1,90
0,70
0,05
0,20
0,19
0,63
0,31
0,01
3,08
1,07
0,19
0,74
0,25
0,70
0,61
0,20
0,74
2,10
0,50
0,20
0,38
1,02
0,16
0,65
6,32
1,44
0,16
0,91
0,74
0,19
0,71
3,43
0,80
0,19
0,54
0,27
0,07
0,08
0,03
0,21
0,05
4,04
3,40
0,46
4,93
1,61
0,28
9,81
8,53
0,86
12,87
0,69
0,29
5,87
5,03
0,59
7,44
1,32
0,28
0,12
0,22
0,06
4,23
1,29
0,57
1,42
0,56
0,22
2,58
0,03
4,23
5,51
0,23
0,89
3,51
0,09
3,17
0,03
0,02
0,02
89
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
374
3741
3744
3745
3749
375
431 **
432 **
433 **
434 **
435 **
521
527
531
551
6112
6171
631
632
Poznámky:
Ochrana přírody a krajiny
Ochrana druhů a stanovišť
Protierozní, protilavinová a
protipožární ochrana
Péče vzhled obcí a veř. zeleň
Ostatní činnost k ochraně přírody a
krajiny
Omezování hluku a vibrací
Sociální poradenství
Sociální péče a pomoc dětem a
mládeži
Sociální péče a pomoc manželství a
rodinám
Sociální rehabilitace a ostatní
sociální péče a pomoc
Služby sociální péče
Ochrana obyvatelstva
Ostatní krizové řízení
Bezpečnost a veřejný pořádek
Požární ochrana
Zastupitelstva obcí
Činnost místní správy
Obecné příjmy a výdaje z finančních
operací
Pojištění funkčně nespecifikované
2,89
0,32
2,48
0,34
2,76
0,32
0,01
2,51
0,75
1,25
0,25
2,11
0,03
0,00
0,03
0,05
0,01
0,01
0,04
0,00
0,02
0,11
0,00
0,08
0,04
0,03
0,03
0,34
1,99
0,07
0,01
2,33
0,50
2,40
17,98
0,14
2,15
0,08
0,02
0,40
0,99
0,01
4,00
0,28
2,04
0,07
0,01
1,72
0,66
1,64
13,55
1,97
0,14
0,24
0,00
1,43
0,09
* Tabulka je zpracována v „hrubé“ podobě, tj. zachycuje pouze podíl výdajových oblastí na celkových výdajích a nejsou
zde zohledněny případné příjmy, které byly vybrány v souvislosti s příslušnými výdaji.
** Vzhledem ke změně rozpočtové skladby mezi roky 2006 a 2007 došlo k diskontinuitě sledování údajů mezi paragrafy
resp. pododdíly a proto je u nich sledován pouze rok 2007.
VO = výdajová oblast.
Zvýraznění = výdajové oblasti s podílem celkových výdajů větším než 5 % na celkových výdajích obcí (celkem cca 53
% celkových výdajů obcí)
1.5. Metodika pasportů výdajů
Výsledky analýzy pro jednotlivé skupiny výdajů a výdajové oddíly a výdajové oblasti jsou
zachyceny v pasportech výdajů (viz příloha). Pasporty postihují parametry skupin výdajů obcí jednak
z hlediska velikostních kategorií obcí a jednak uvádějí vyhodnocené statistické parametry. Pasporty
výdajů souhrnně zachycují informace o jednotlivých výdajových oblastech.
Poznámka: Každá pasport je tvořen dvěma listy. Na prvním listu (viz A) je tabulkové vyjádření
údajů, na druhém listu (viz B) jsou vybrané údaje prezentovány graficky a je uveden slovní komentář.
A – první list paspartu obsahuje:
Přehled vyhodnocených údajů o hospodaření obcí za období 2005 – 2007 s propočtem hodnot na
obyvatele za rok podle 14 velikostních kategorií obcí. Údaj za ČR je propočten z hodnot za všechny
obce ČR vč. Prahy. Pro zpracování výsledků na úrovní jednotlivých skupin a oddílů jsou hodnoty
prezentovány v Kč na obyvatele za rok.
Horní tabulka v pasportu obsahuje tyto údaje:
rud@vse.cz
90
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
o průměr (průměrné výdaje na obyvatele) – souhrn výdajů za všechny obce ve velikostní kategorii
k počtu obyvatel všech obcí v příslušné velikostní kategorii obcí,
o mean - průměrná hodnota výdaje na obyvatele v dané velikostní kategorii bez ohledu na počet
obyvatel příslušné obce, tj. každá obec v dané velikostní kategorii má stejnou váhu,
o střední hodnota - výdaje na obyvatele bez vlivu extremních hodnot (medián),
medián je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru čísel. Polovina čísel
má tedy hodnotu, která je větší nebo rovna mediánu a polovina čísel má hodnotu, která je menší
nebo rovna mediánu.
o minimum – minimální hodnota výdajů na obyvatele v rámci příslušné velikostní kategorie obcí
o maximum - maximální hodnota výdajů na obyvatele v rámci příslušné velikostní kategorie obcí
Dolní tabulka v pasportu obsahuje tyto údaje:
o směrodatná odchylka (výdajů na obyvatele), směrodatná odchylka je mírou statistické disperze.
Výpočet se provádí dle vzorce:
1
s = √ -------- ( ∑ xi 2 - Nx´2 )
N–1
kde: xi ….hodnoty výdaje na obyvatele za jednotlivou obec
N … počet obcí
x´… aritmetický průměr
o běžné výd. min – počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž běžné výdaje na obyvatele jsou
menší něž střední hodnota, snížená o směrodatnou odchylku *,
o kap. výd. min – počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž kapitálové výdaje na obyvatele jsou
menší, něž střední hodnota, snížená o směrodatnou odchylku *,
o celkové v. min - počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž celkové výdaje na obyvatele jsou
menší, něž střední hodnota, snížená o směrodatnou odchylku *,
o běžné v. max - počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž běžné výdaje na obyvatele jsou větší,
něž střední hodnota, zvýšená o směrodatnou odchylku *,
o kap. výd max - počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž kapitálové výdaje na obyvatele jsou
větší, něž střední hodnota, zvýšená o směrodatnou odchylku *,
o celkové v. max - počet obcí ve velikostní kategorii, jejichž celkové výdaje na obyvatele jsou
větší, něž střední hodnota, zvýšená o směrodatnou odchylku *.
Poznámky:
1) * Pro vyhodnocení počtu obcí u uvedených ukazatelů je použit údaj o jejich počtu („obce“) a dále podíl těchto obcí
z počtu obcí příslušné velikostní kategorie obcí („%“)
2) Některé statistické ukazatele v pasportech nelze vyhodnotit z toho důvodu, že ve velikostní kategorii obcí je pouze
jedna obec. Jedná se o velikostní kategorii obcí 12, kde je pouze Olomouc a velikostní kategorii 14, kde je pouze Praha.
U těchto dvou velikostních kategoriích pak další vyhodnocené charakteristiky (střední hodnota, minimum a maximum)
odpovídají hodnotě „mean“ a další část charakteristik (směrodatná odchylka, počty a procentní podíly obcí
s minimálními a maximálními hodnotami údajů) nemá smysl za jeden údaj vyhodnocovat a jsou proto označeny
„#NULL!“.
3) Záporné hodnoty (které jsou vyhodnoceny v některých dílčích případech) představují vliv tzv. kompenzačních
operací, které jsou spojeny např. s vratkami mylně poukázaných částek, s přijatými vratkami záloh např. na energie apod.
B – druhý list pasportu obsahuje:
rud@vse.cz
91
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Grafické vyjádření průměrných hodnot výdajů na jednoho obyvatele podle velikostních skupin
obcí v členění na běžné a kapitálové výdaje.
Zhodnocení tendencí výdajů obcí z hlediska velikostních kategorií obcí, které lze vyvozovat
z průměrných hodnot. Údaje v pasportech výdajových oblastí jsou doplněny krátkým zhodnocením
tendencí, které vyplývají z propočtených údajů. V pasportech jsou vyhodnoceny průměrné hodnoty
ve všech velikostních kategoriích obcí vč. Prahy, avšak v provedeném textovém hodnocení je Praha
vypuštěna, vzhledem k její specifické podobě obce i kraje, což v řadě případů ukazuje na
nesrovnatelnost údajů s obcemi v jiných velikostních kategoriích.
1.6. Typologie výdajů obcí
Typologie výdajů obcí shrnuje poznatky analýzy výdajových oblastí, zachycené v pasportech a
postihuje u jednotlivých výdajových oblastí tendence, jak ve se sledovaném období (2005 - 2007)
velikost výdajů odvíjela ve vztahu k velikostní kategorizaci obcí (ve 14 velikostních kategoriích).
Typologie výdajů sleduje to, zda průměrný výdaj ve velikostní kategoriích obcí roste s velikostní
obce nebo zda klesá a nebo lze konstatovat u všech obcí relativně stejnou velikost výdajů na
obyvatele nebo jsou výdaje vyváženy příjmy z příslušné činnosti a nebo lze očekávat jiné příčinné
vazby výdajů.
Pro tuto typologii byly využity údaje z pasportů, ale při zhodnocení tendencí vstupovaly do
typologizace další aspekty (na které je upozorněno v poznámce u výdajového okruhu), a kterými jsou
např. vazba výdaje na jiný parametr, než je počet obyvatel obce, vazba výdaje na spádovost obyvatel
za příslušnou veřejnou službou, výdajová oblast je dotována ze státního rozpočtu, výdajová oblast je
spojena se vznikem příjmů a pod.
Tato typologie výdajů obcí na základě analýzy představuje výraznou agregaci poznatků
jednotlivých pasportů výdajových oblastí, s cílem každou oblast výdajů označit určitým typem a
s cílem využití těchto poznatků pro návrh nového RUD (typologie výdajů, jak vyplynula z analýzy,
je součástí popisu návrhu řešení RUD).
rud@vse.cz
92
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2. TYPOLOGIE OBCÍ A JEJICH VÝBĚR PRO DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ.
SPÁDOVÉ OBLASTI A JEJICH ROLE V SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ
2.1. Typologie obcí a jejich výběr pro dotazníkové šetření
Charakteristika současného stavu:
Informace a data dle zákona č. 243/2000 Sb., vstupující do stanovení podílu jednotlivých obcí na
stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní
z příjmů:
1) Kraj;
2) Okres;
3) Název obce;
4) Kód základní územní jednotky;
5) Počet obyvatel (k 1. 1. 2007);
6) Výměra katastrálních území obce (k 1. 1. 2007) [ha];
7) Koeficienty postupných přechodů (Příloha č. 2 zákona č. 243/2000 Sb.);
8) Procentní podíl obce na výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f)zákona o rozpočtovém určení
daní;
9) Počet zaměstnanců (k 1. 12. 2006);
10) Procentní podíl obce na výnosu daně podle § 4 odst. 1 písm. i)zákona o rozpočtovém určení daní.
Typologie obcí a jejich výběr pro dotazníkové šetření - výchozí body analýzy
Města a obce jsou zařazeny do 14 velikostních kategorií dle členění v příloze č. 2 k zákonu č.
243/2000 Sb.
Výchozí podklady pro analýzu
− počet obyvatel jednotlivých obcí,
− kategorizace obcí na 14 velikostních kategorií (platná v RUD do roku 2007),
− počet obyvatel.
Mj. zjištění, na co byly prostředky vynakládány, v jakém rozsahu a zda jsou jejich hodnoty závislé na
vybraných ukazatelích (počtu obyvatel, rozloze obce, nezaměstnanosti a dalších).
Obce byly vybrány pomocí metody víceúrovňového výběru, tj. 1. úroveň – dotazníkové šetření a 2.
úroveň – řízené rozhovory. Zásadním způsobem byla respektována správní hierarchie, a to tak, aby
byly zastoupeny všechny základní typy obcí jednak podle velikosti, jednak podle výkonu přenesené
působnosti. Územní reprezentativnost byla dodržena.
Etapizace a metodika
Dotazníkové šetření: Návrh výběru obcí byl na žádost SMO s touto organizací projednán.
První etapa: Výběr obcí pro dotazníkové šetření.
Metodika výběru obcí
− Z 6245 obcí byl vybrán dostatečně reprezentativní vzorek dle zvolených kritérií (územní,
velikostní skupiny, funkční typologie, míra přenesené působnosti event. dle příslušnosti ke
krajům).
rud@vse.cz
93
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
− V základní analýze obdobně jako v dotazníkovém šetření jsou zastoupeny všechny kraje (NUTS
III). Pro podrobnější šetření budou pro třetí fázi výzkumu vyčleněny města (kraje) Praha, Brno,
Ostrava a Plzeň.
− Vybrány jsou všechny obce z rozšířenou působností.
Výše uvedené obce a města jsou doplněny ještě dalšími obcemi. Při jejich výběru se přihlíželo
zejména k tomu, aby:
− v celkovém souboru obcí bylo zachováno reprezentativní zastoupení všech velikostních kategorií
správních obvodů,
− byl zachován celorepublikový poměr „příhraničních“ a „vnitrozemských“ obcí (příhraniční obce
zde pro zjednodušení představovaly správní obvody obcí ležící na hranici ČR),
− byly zastoupeny i obce ležící v zázemí velkých měst (Prahy, Ostravy, Plzně a Brna),
− prostorové rozložení vybraných územních jednotek/správních obvodů bylo v podstatě
rovnoměrné.
Bylo stanoveno, aby celkový vzorek oslovených obcí nebyl větší než 500 obcí.
Druhá etapa: Výběr obcí pro řízené rozhovory.
Na základě našich zkušeností z obdobných výzkumů jsme přistoupili v této fázi ke zpřesnění výběru
navržených obcí pro řízené rozhovory.
Výchozí podmínky
− Počet okresů: 76 + Praha
− Počet obcí s rozšířenou působností (ORP): 205 + Praha
− Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: 183 (mimo ORP); 388 (včetně ORP)
− Počet obcí: 6245
Výstupy
Výběr do 500 obcí:
− Počet obcí s rozšířenou působností (ORP): všechny ORP, tj. 205
− Počet obcí s pověřeným obecním úřadem: min. 100
− Počet ostatních obcí: min. 100
Kriteria výběru
− Velikostní skupiny – zachovat 14 skupin
− Funkční typologie (návrh obytné, výrobní, smíšené – bude podrobně specifikováno)
− Zaměstnanost a nezaměstnanost
− Geografická poloha (vnitřní a periferní poloha, zázemí velkoměst apod.)
− Územní reprezentativnost
− Další kriteria
Výběr obcí pro dotazníkové šetření (podle stanovených kritérií)
Při výběru obcí pro dotazníkové šetření byla respektována kriteria výběru včetně požadavku na
zařazení všech obcí s rozšířenou působností (ORP; obce 3.typu). U jednotlivých kategorií jsou
uvedena specifická výběrová kritéria. Nejdříve byla provedena inventarizace obcí s rozšířenou
působností a pak byl proveden vývěr obcí s pověřeným obecním úřadem (OPOÚ; obce 2.typu).
Při výběru obcí s pověřeným obecním úřadem (OPOÚ) byla aplikována následující kriteria:
rud@vse.cz
94
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
a) výběr cca 60% obcí z celkového počtu OPOÚ;
b) výběr alespoň jednoho OPOÚ ze dvou sousedních okresů;
c) zahrnout do výběru významná centra osídlení, s výraznou centrální funkcí a přirozeným spádovým
územím;
d) dodržení reprezentativnosti výběru (kvazireprezentativnosti) z pohledu:
- polohy v rámci ČR (pohraničí, vnitřní periferie, exponované prostory v zázemí velkoměst,
venkovská území s výraznou agrární činností apod.),
- velikostních skupin,
- funkční klasifikace (zúženo na základní typy – průmyslové, dopravní, lázeňské, obslužné
apod.),
- vytvořené a funkční přirozené spádové území,
- na základě doporučení Svazu měst a obcí ČR byl mírně zvýšen počet zkoumaných nejmenších
obcí v jednotlivých krajích,
- do výběru byly zahrnuty obce, jež byly doporučeny na základě připomínkového řízení (např.
senátorky V. Domšové, Sdružení místních samospráv).
Vybrané obce s přeneseným výkonem státní správy, tj. všechny obce s rozšířenou působností, návrh
na výběr obcí s pověřeným obecním úřadem (pro přehlednost jsou rovněž uvedeny všechny obce
s pověřeným obecním úřadem) jsou uvedeny pro přehlednost po krajích. U ORP a OPOÚ jsou pro
potřeby dalších analýz uvedeny odkazy na jejich internetové stránky.
Výběr obcí pro dotazníkové šetření byl proveden. Výběr byl konzultován s příslušnými organizacemi
a poté doplněn. Úplný seznam je uveden v následujícím textu.
Jihočeský kraj (17 + 10 + 11 = 38)
Obce s rozšířenou působností (počet 17):
Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek
Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk
Vodňany
Obce s pověřeným obecním úřadem (20):
Bechyně České Velenice Hluboká nad Vltavou Horní Planá Lišov Mirotice Mirovice Mladá
Vožice Netolice Nová Bystřice Nové Hrady Protivín Sezimovo Ústí Slavonice Suchdol nad
Lužnicí Veselí nad Lužnicí Volary Volyně Vyšší Brod Zliv
Návrh na výběr OPOÚ (10):
Bechyně, České Velenice, Hluboká nad Vltavou, Nové Hrady, Sezimovo Ústí, Slavonice, Veselí nad
Lužnicí, Volary, Vyšší Brod, Zliv.
Ostatní obce – návrh (11):
Horní Stropnice, Velešín, Křemže, Studená, Bernartice, Stachy, Jistebnice, Stožec, Želnava, Nákří,
Černá v Pošumaví.
Jihomoravský kraj (21 + 8 + 18 = 47)
Obce s rozšířenou působností (21):
rud@vse.cz
95
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov
Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Šlapanice Slavkov u Brna Tišnov Veselí nad
Moravou Vyškov Židlochovice Znojmo
Obce s pověřeným obecním úřadem (13):
Adamov Bzenec Hrušovany nad Jevišovkou Ivanovice na Hané Klobouky u Brna Letovice
Miroslav Rousínov Strážnice Velká nad Veličkou Velké Opatovice Vranov nad Dyjí Ždánice
Návrh na výběr OPOÚ (8):
Adamov, Bzenec, Ivanovice na Hané, Letovice, Rousínov, Strážnice, Vranov nad Dyjí, Ždánice.
Ostatní obce – návrh (17):
Bílovice nad Svitavou, Střelice (IČ:00282618), Těšany, Veverská Bítýška, Černá Hora, Lomnice,
Drnholec, Velké Bílovice, Velká nad Veličkou, Mutěnice, Dambořice, Vracov, Svatobořice-Mistřín,
Hodonice, Jevišovice, Miroslav, Skalka.
Karlovarský kraj (7 + 4 + 4 = 15)
Obce s rozšířenou působností (7):
Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov
Obce s pověřeným obecním úřadem (7):
Horní Slavkov Chodov Kynšperk nad Ohří Loket Nejdek Toužim Žlutice
Návrh na výběr OPOÚ (4):
Chodov, Loket, Nejdek, Toužim.
Ostatní obce – návrh (4):
Luby, Bochov, Pernink, Rotava.
Kraj Vysočina (15 + 10 + 15 = 40)
Obce s rozšířenou působností (15):
Bystřice nad Pernštejnem Havlíčkův Brod Humpolec Chotěboř Jihlava Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou Nové Město na Moravě Pacov Pelhřimov Světlá nad Sázavou Telč Třebíč
Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou
Obce s pověřeným obecním úřadem (11):
Golčův Jeníkov Hrotovice Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Kamenice nad Lipou Ledeč nad
Sázavou Počátky Polná Přibyslav Třešť Velká Bíteš
Návrh na výběr OPOÚ (10):
Golčův Jeníkov, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Ledeč nad Sázavou, Polná, Třešť, Velká Bíteš,
Jiřice, Hrotovice, Počátky.
Ostatní obce – návrh (15):
Bořetín, Dukovany, Jamné, Obyčtov, Rudolec, Zajíčkov, Jedlá, Bukov, Dobronín, Bystřice nad
Pernštejnem, Luka nad Jihlavou, Okřešice, Sobíňov, Štoky, Ujčov.
Královéhradecký kraj (15 + 10 + 8 = 33)
Obce s rozšířenou působností (15):
rud@vse.cz
96
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec
nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou
Trutnov Vrchlabí
Obce s pověřeným obecním úřadem(20):
Červený Kostelec Česká Skalice Hostinné Hronov Chlumec nad Cidlinou Kopidlno Lázně
Bělohrad Nechanice Opočno Police nad Metují Rokytnice v Orlických horách Smiřice Sobotka
Svoboda nad Úpou Teplice nad Metují Třebechovice pod Orebem Týniště nad Orlicí Úpice
Vamberk Žacléř
Návrh na výběr OPOÚ (10):
Česká Skalice, Hostinné, Chlumec nad Cidlinou, Lázně Bělohrad, Opočno, Svoboda nad Úpou,
Třebechovice pod Erebem, Úpice, Vamberk, Žacléř.
Ostatní obce – návrh (8):
Běleč nad Orlicí, Velké Svatoňovice, Libňatov, Žernov, Přepychy, Adršpach, Chudeřice, Orlické
Záhoří.
Liberecký kraj (10 + 6 + 9 = 25)
Obce s rozšířenou působností (10):
Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov
Železný Brod
Obce s pověřeným obecním úřadem (11):
Český Dub Cvikov Doksy Hodkovice nad Mohelkou Hrádek nad Nisou Chrastava Jablonné v
Podještědí Lomnice nad Popelkou Mimoň Nové Město pod Smrkem Rokytnice nad Jizerou
Návrh na výběr OPOÚ (6):
Cvikov, Doksy, Hrádek nad Nisou, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové město pod Smrkem.
Ostatní obce – návrh (9):
Višňová, Vyskeř, Mírová pod Kozákovem, Rynoltice, Příkrý, Harrachov, Jindřichovice pod Smrkem,
Janův Důl, Karlovice (okres Semily).
Moravskoslezský kraj (22 + 4 + 8 = 34)
Obce s rozšířenou působností (22):
Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad
Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry
Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov
Obce s pověřeným obecním úřadem (8):
Fulnek Horní Benešov Město Albrechtice Osoblaha Příbor Studénka Vratimov Vrbno pod
Pradědem
Návrh na výběr OPOÚ (4):
Fulnek, Osoblaha, Studénka, Vrbno pod Pradědem.
Ostatní obce – návrh (8):
rud@vse.cz
97
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Ludvíkov, Stará Ves nad Ondřejnicí, Pustá Polom, Hlubočec, Chotěbuz, Vražné, Dívčí Hrad,
Vendryně.
Olomoucký kraj (13 + 4 + 7 = 24)
Obce s rozšířenou působností (13):
Hranice Jeseník Konice Lipník nad Bečvou Litovel Mohelnice Olomouc Prostějov Přerov
Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh
Obce s pověřeným obecním úřadem (7):
Hanušovice Hlubočky Javorník Kojetín Moravský Beroun Němčice nad Hanou Zlaté Hory
Návrh na výběr (4):
Javorník, Kojetín, Moravský Beroun, Zlaté Hory.
Ostatní obce – návrh (7):
Mikulovice, Velká Kraš, Lipová-lázně, Skorošice, Těšetice, Věžky, Víceměřice.
Pardubický kraj (15 + 8 + 21 = 44)
Obce s rozšířenou působností (15):
Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová
Pardubice Polička Přelouč Svitavy Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk
Obce s pověřeným obecním úřadem (11):
Heřmanův Městec Choceň Chrast Chvaletice Jablonné nad Orlicí Jevíčko Lázně Bohdaneč
Letohrad Nasavrky Skuteč Třemošnice
Návrh na výběr OPOÚ (9):
Choceň, Chrast, Chvaletice, Jevíčko, Lázně Bohdaneč, Třemošnice, Heřmanův Městec, Nasavrky,,
Brněnec (IČ:00276464)..
Ostatní obce – návrh (21):
České Libchavy, Vítějeves, Mladkov, Červená Voda, Morašice - IČ:00580678, Otradov, Čenkovice,
Bučina, Dolní Dobrouč, Srch, Býšť, Choltice, Jamné nad Orlicí, Chroustovice, Řestoky, Orel,
Prosetín, Přelovice, Pustina, Rohovládova Bělá, Zálší.
Plzeňský kraj (15 + 12 + 19 = 46)
Obce s rozšířenou působností (15):
Blovice Domažlice Horažďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk Nýřany Plzeň
Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov
Obce s pověřeným obecním úřadem (20):
Bezdružice Bor Dobřany Holýšov Kašperské Hory Kdyně Manětín Město Touškov Nýrsko
Planá Plánice Plasy Poběžovice Radnice Spálené Poříčí Staňkov Starý Plzenec Třemošná
Všeruby Zbiroh
Návrh na výběr OPOÚ (12):
Bor, Dobřany, Holýšov, (IČ00253367), Kdyně, Manětín, Nýrsko, Planá, Plasy, Poběžovice, Radnice,
Zbiroh, Staňkov.
rud@vse.cz
98
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Ostatní obce – návrh (19):
Zvíkovec, Borovno, Srní, Osvračín, Nečtiny, Žinkovy, Břasy, Kout na Šumavě, Tymákov, Čilá,
Dešenice, Dlouhá Ves, Hrádek – IČ 258725, Hradiště (okr. Plzeň-jih), Kladruby – IČ 00258822
(okres Rokycany), Kolínec, Hartmanice, Horažďovice, Krsy.
Středočeský kraj (26 + 16 + 25 = 67)
Obce s rozšířenou působností (26):
Benešov Beroun Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čáslav Černošice Český Brod Dobříš
Hořovice Kladno Kolín Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá
Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany
Sedlčany Slaný Vlašim Votice
Obce s pověřeným obecním úřadem (29):
Bělá pod Bezdězem Benátky nad Jizerou Březnice Čelákovice Hostivice Jesenice Jesenice Jílové
u Prahy Kamenice Kostelec nad Černými lesy Kouřim Křivoklát Městec Králové Mníšek pod
Brdy Mšeno Nové Strašecí Odolena Voda Pečky Rožmitál pod Třemšínem Roztoky Sadská
Sázava Týnec nad Labem Týnec nad Sázavou Uhlířské Janovice Unhošť Úvaly Velvary Zruč
nad Sázavou
Návrh na výběr OPOÚ (16):
Benátky nad Jizerou, Čelákovice, Jílové u Prahy, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim, Křivoklát,
Mníšek pod Brdy, Mšeno, Nové Strašecí, Pečky, Rožmitál pod Třemšínem, Roztoky, Týnec nad
Labe, Uhlířské Janovice, Velvary, Zruč nad Sázavou.
Ostatní obce – návrh (25):
Zvoleněves, Skorkov, Plužná, Xaverov (u Benešova), Rabyně, Karlštejn, Koněprusy, Borek,
Jenštejn, Panenské Břežany, Tuchoraz, Masojedy, Poříčany, Zvole, Lety, Řitka, Krakovec, Žiželice,
Dřevčice, Dymokury, Chotěšice, Kačice, Kamenné Zboží, Libiš, Přišimasy.
Ústecký kraj (16 + 7 + 7 = 30)
Obce s rozšířenou působností (16):
Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany
Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec
Obce s pověřeným obecním úřadem (14):
Benešov nad Ploučnicí Česká Kamenice Duchcov Jirkov Klášterec nad Ohří Krupka
Libochovice Libouchec Postoloprty Šluknov Štětí Úštěk Vejprty Velké Březno
Návrh na výběr OPOÚ (7):
Duchcov, Jirkov, Klášterec nad Ohří, Postoloprty, Šluknov, Úštěk, Vejprty.
Ostatní obce – návrh (7):
Kovářská, Háj u Duchcova, Velký Šenov, Budyně nad Ohří, Velemyšleves, Žalany, Chabařovice.
Zlínský kraj (13 + 8 + 11 = 32)
Obce s rozšířenou působností (13):
rud@vse.cz
99
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Luhačovice Otrokovice Rožnov pod Radhoštěm
Uherské Hradiště Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Zlín
Obce s pověřeným obecním úřadem (12):
Bojkovice Brumov-Bylnice Horní Lideč Hulín Chropyně Karolinka Koryčany MorkoviceSlížany Napajedla Slavičín Staré Město Uherský Ostroh
Návrh na výběr OPOÚ (8):
Bojkovice, Horní Lideč, Hulín, Karolinka, Napajedla, Slavičín, Staré Město, Uherský Ostroh.
Ostatní obce – návrh (11):
Fryšták, Slušovice, Ostrožská Nová Ves, Valašská Senice, Karolinka, Nedašov, Boršice, Žalkovice,
Vysoké Pole, Suchá Loz, Vlčnov.
Celkové počty vybraných obcí: 475
− Obce s rozšířenou působností: 205
− Obce s pověřeným obecním úřadem: 107
− Ostatní obce: 163
Stav k 20.5.2008, revize 7.6.2008 a červenec 2008.
2.2. Spádové oblasti a jejich role v systému financování
Spádové oblasti a jejich role v systému financování - cíle
Hlavním cílem této části úkolu bylo zpracování dílčího optimálního nastavení progrese sdílených
daní v souvislosti se zakomponováním vlivu spádovosti.
Hlavní cílem řešení otázek spádovosti v systému financování obcí je potřeba odpovídajícím
způsobem zohlednit vliv spádových oblastí v systému RUD. K tomu bylo třeba získat vhodné
podklady, to za prvé. Za druhé bylo nutno určité procesy ovlivňující spádovost a jejich roli v systému
financování obcí dovodit pomocí modelového řešení. A za třetí je pak nutno zjištěné poznatky
zakomponovat do výše uvedeného systému.
Pomocí dotazníkového šetření a řízených rozhovorů byly zjištěny určité poznatky, jež jsou
v podrobném vyjádření k dispozici v další části této zprávy, kapitola 3 a v přílohách. Byly
vyhodnoceny otázky z dotazníků a řízených rozhovory, částečně ze speciálního šetření ve třech
správních obvodech ORP. Bohužel výsledky z těchto výběrových šetření přinesly určité dílčí
poznatky, které mají jen orientační význam pro kvantitativní stanovení vlivu spádových oblastí na
běžné a kapitálové výdaje obcí.V zásadě byly určeny sféry, které jistým způsobem ovlivňují
hospodaření obcí. Zároveň byla stanovena vhodná kritéria pro RUD.
Na úvod této části je třeba uvést, že otázkami vlivu spádovosti na rozpočtové určení daní nebo i
v širším pojetí, tj. vlivem spádovosti na financování místních úřadů se ve světové literatuře nikdo
systematicky nezabýval a nezabývá. V této souvislosti byla provedena rešerše, avšak s negativním
výsledkem.
rud@vse.cz
100
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Vysvětlení pojmů: Pověřený obecní úřad vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony
přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem. Analogicky
totéž platí pro obce s rozšířenou působností. Spádovým územím obce je v dalším textu míněno
přirozené spádové území, jež se nemusí zcela krýt se spádovým obvodem určeným zvláštním
právním předpisem. V dalším textu je rozlišeno, zda se jedná o spádové území (přirozené) nebo jde o
správní obvod. Vliv na RUD samozřejmě má jak spádovost z přirozeného spádového území, tak i ze
správního obvodu.
Komentář k výsledkům řízených rozhovorů z pohledu hodnocení vlivu spádovosti na RUD
Níže uvedené výsledky byly získány pomocí kvantifikace, tj. jsou doloženy relativními četnostmi
odpovědí z dotazníkového šetření a zejména verifikována pomocí výsledků z řízených rozhovorů a
celkového expertního posouzení a jsou základem pro detailní určení vlivu spádových oblastí v
systému RUD. Podrobnější kvantifikace uvedených parametrů je velmi obtížná, a to zejména ve
vztahu k hierarchické struktuře místní správy. Za doložené lze považovat vertikální diferenciaci obcí
na základě jejich správních funkcí, tj., že obce na vyšším hierarchickém stupni poskytuje zpravidla
větší spektrum služeb a většímu počtu obyvatel ze svého spádového obvodu i obyvatelstvu mimo
svůj spádový obvod.
a) Poskytování služeb v rámci spádového území
Většina obcí není schopna přesvědčivě specifikovat služby (natož jejich rozsah), jež poskytují
obyvatelům obcí ve svém spádovém území.
Obce s rozšířenou působností – poskytují poměrně široký záběr služeb obyvatelům obcí ve svém
spádovém území:
1) administrativní činnosti v přenesené působnosti,
2) mateřské školy (v malé míře), základní školství a mimoškolní aktivity dětí (např. domy dětí a
podobná zařízení, příp. ZUŠ).
3) zajištění bezpečnosti prostřednictvím městské policie,
4) činnost hasičů,
5) zdravotnictví,
6) sociální péče a sociální služby,
7) oblast kultury a sportu,
8) doprava,
9) výjimečně zásobování vodou,
10) okrajově oblast regionálního rozvoje.
Obce s pověřeným obecním úřadem poskytují následující služby obyvatelům obcí ve svém
spádovém území:
1) základní školství (ojediněle mateřské školy),
2) zdravotnictví,
3) administrativní služby spojené s výkonem přenesené působnosti,
4) kultura a sport,
5) sociální služby.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou poskytují rovněž určité služby:
1) základní školství,
2) zdravotnictví – ambulance praktických lékařů pro děti a pro dospělé, zubních lékařů a výjimečně
lékařů specialistů (např. gynekologů).
rud@vse.cz
101
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
3) aktivity a zařízení pro kulturu a sport. Výjimečně bylo zmíněno hospodaření s odpady.
Ostatní obce (irelevantní pro analyzovaný problém) vykonávající pouze základní rozsah přenesené
působnosti v zásadě neposkytují služby obyvatelům jiných obcí.
Jde o velmi důležitý parametr pro RUD, který bude adekvátním způsobem začleněn do příslušných
kritérií.
b) Poskytování služeb mimo správní obvod obce (ORP a POÚ)
Obce s rozšířenou působností (byly identifikovány dvě odlišné skupiny):
1) Obce, které byly v minulosti okresním městem – poskytují služby mimo své spádové území,
zpravidla přibližně v rozsahu území okresu, v řadě případů však i pro větší území.
Poskytované služby:
- nemocnice,
- kultura a sport (např. divadla)
- školství (střední školy),
- sociální služby a sociální zařízení.
2) Obce, které nebyly okresním městem, byly nově ustaveny jako ORP – zpravidla neposkytují
služby občanům mimo své administrativní území.
Obce s pověřeným obecním úřadem poskytují v malé míře služby obyvatelům mimo jejich
spádové území:
- kultura a sport,
- omezeně některé služby administrativního charakteru (např. ověřování podpisů).
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou - neposkytují v podstatě žádné služby pro obyvatele
mimo rámec svého správního obvodu, jen snad výjimečně - školství, zdravotnictví (ambulance,
lékárna), kultura a sport.
Dílčí závěr: I v tomto případě se jedná o důležitý parametr pro RUD. Byl přiměřeně zakomponován
do kritérií RUD.
c) Spolupráce s jinou obcí (obcemi) z důvodů zajištění služeb (odpady, kanalizace, ČOV,
doprava, např. formou svazku obcí)
Obce dle svého vyjádření jen výjimečně spolupracují s okolními obcemi.
Obce s rozšířenou působností - spolupracují s jinými obcemi formou dobrovolných sdružení obcí
(mikroregiony) nebo prostřednictvím obecně prospěšných společností:
1) cestovní ruch,
2) vodní hospodářství,
3) kulturní aktivity,
4) doprava,
5) regionální rozvoj.
Obce s pověřeným obecním úřadem - spolupracují s jinými obcemi formou dobrovolných sdružení
obcí – mikroregionů:
1) cyklostezky,
rud@vse.cz
102
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2) kulturní aktivity,
3) odpadové hospodářství.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou – rovněž jsou zapojeny do činnosti mikroregionů:
1) cestovní ruch,
2) technická infrastruktura,
3) cyklostezky.
Obce se základní přenesenou působností – rovněž spolupracují s okolními obcemi:
1) vzdělávání (základní škola),
2) sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou),
3) technická infrastruktura.
Dílčí závěr: Jde o okrajový parametr pro RUD. Tento parametr se už pak neuplatnil.
d) Poskytování služeb obcí obyvatelstvu jiných obcí, kteří setrvávají v obci nebo v jejím okolí
z důvodu zaměstnání (dojížďka a přechodný pobyt):
Obce s rozšířenou působností - poskytují veškeré služby obyvatelstvu dojíždějícímu a přechodně se
vyskytujícímu v obci:
1) doprava,
2) administrativa,
3) kultura, sport,
4) zdravotnictví,
5) školství.
Obce s pověřeným obecním úřadem:
1) doprava,
2) administrativa,
3) školství,
4) kultura.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou – služby v podstatě významně neposkytují.
Obce se základní přenesenou působností – irelevantní.
Dílčí závěr: Jde o důležitý parametr pro RUD, přičemž byl přiměřeně zakomponován do kritérií
RUD.
e) Poskytování služeb obyvatelstvu jiných obcí setrvávajících v obci z důvodu studia.
Obce s rozšířenou působností – jde o střední školství, v některých případech o vysoké školy nebo
jejich detašovaná pracoviště:
1) doprava,
2) kultura a sport.
Obce s pověřeným obecním úřadem - střední škola:
rud@vse.cz
103
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1) doprava,
2) kultura a sport.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou – zpravidla bez střední školy, irelevantní. Pro obce
se základní přenesenou působností - irelevantní.
Dílčí závěr: Jde o omezeně významný parametr pro RUD. Byl uplatněn v RUD.
f) Poskytování služeb obyvatelstvu jiných obcí pobývajících v obci nebo v jejím okolí z důvodu
krátkodobé rekreace a cestovního ruchu.
Významně se projevuje pouze u obcí s významným cestovním ruch či rekreací:
1) doprava,
2) informační služby,
3) kultura a sport,
4) údržba cyklostezek,
5) zajištění čistoty města – úklid a odvoz odpadků,
6) zdravotnictví,
7) ubytování,
8) stravování.
Dílčí závěr: Jde o regionálně významný parametr pro RUD. Nicméně u většiny obcí jde o irelevantní
záležitost.
g) Jaký je vliv sezónních změn počtu obyvatel obce (chataři, chalupáři) na poskytování služeb –
podrobně specifikujte v odvětvové struktuře.
Prakticky všechny obce (obce s rozšířenou působností, obce s pověřeným obecním úřadem, obce se
stavebním úřadem a/nebo s matrikou, ostatní obce včetně malých obcí) shodně v řízených
rozhovorech uvedly, že vliv sezónních změn počtu obyvatel je žádný nebo je minimální. Pro
zakomponování do RUD je tedy vliv sezónních změn počtu obyvatel obce (chataři, chalupáři) na
poskytování služeb irelevantní.
h) Role obce jako přirozeného centra pro okolní obce, existence historických vazeb a zvyklostí
a jejich dopad na rozpočte obce.
Obce s rozšířenou působností - fungují jako přirozená centra s historickými vazbami k obcím se
svém spádovém obvodu i mimo svůj spádový obvod:
1) administrativní služby,
2) kultura a sport,
3) zdravotnictví,
4) školství,
5) dopravní infrastruktura.
Obce s pověřeným obecním úřadem – rovněž fungují jako přirozená centra svého spádového
území (v podstatě jej nepřekračují).
rud@vse.cz
104
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou – zpravidla nefungují jako přirozené centrum. Pro
obce se základní přenesenou působností není tato otázka relevantní.
Na úrovni ORP a OPOÚ lze identifikovat určité výdaje na jejich funkci jakožto přirozených center.
Dílčí závěr: Na úrovni ORP a OPOÚ lze identifikovat určité výdaje na jejich funkci jakožto
přirozených center.
2.4. Nastavení parametrů RUD z pohledu předchozích výsledků:
1) administrativní činnosti,
2) zdravotnictví,
3) školství,
4) doprava a dopravní infrastruktura,
5) sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou),
6) technická infrastruktura,
7) regionální rozvoj,
8) vodní hospodářství,
9) informační služby,
10) kultura a sport,
11) údržba cyklostezek,
12) zajištění čistoty města – úklid a odvoz odpadků,
13) ubytování,
14) stravování,
15) počet stálých obyvatel.
Závěrečné poznámky: Na výše uvedených parametrech bylo po expertním vyhodnocení postaveno
zohlednění vlivu spádových oblastí v systému RUD. Jejich jemnější specifikace je zřejmě
irelevantní. Jde o to, že určité procesy ovlivňují spádovost, nicméně jejich kvantifikace je v tomto
případě obtížná, nikoliv však nemožná. Jasně se prokázala vertikální diferenciace obcí na základě
jejich správních funkcí, tj., že obce na vyšším hierarchickém stupni poskytuje zpravidla větší
spektrum služeb a většímu počtu obyvatel ze svého spádového obvodu i obyvatelstvu mimo svůj
spádový obvod.
Spádové oblasti a jejich role v systému financování
Nastavení parametrů RUD z pohledu předchozích výsledků:
1) Administrativní činnosti,
2) zdravotnictví,
3) školství,
4) doprava a dopravní infrastruktura,
5) sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou),
6) technická infrastruktura,
7) regionální rozvoj,
8) vodní hospodářství,
9) informační služby,
10) kultura a sport,
11) údržba cyklostezek,
12) zajištění čistoty města – úklid a odvoz odpadků,
rud@vse.cz
105
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
13) ubytování,
14) stravování,
15) počet stálých obyvatel.
Výše uvedené a prodiskutované parametry jsou základem pro detailní určení vlivu spádových oblastí
v systému RUD. Podrobnější kvantifikace uvedených parametrů je velmi obtížná, a to zejména ve
vztahu k hierarchické struktuře místní správy. Za doložené lze považovat vertikální diferenciaci obcí
na základě jejich správních funkcí, tj., že obce na vyšším hierarchickém stupni poskytuje zpravidla
větší spektrum služeb a většímu počtu obyvatel ze svého spádového obvodu i obyvatelstvu mimo
svůj spádový obvod.
Původní návrh na jejich kvantifikaci:
1) Administrativní činnosti – 20%,
2) Zdravotnictví – 14%,
3) Školství – 14%,
4) doprava a dopravní infrastruktura – 14%,
5) sociální zařízení (dům s pečovatelskou službou) – 9%,
6) technická infrastruktura – 9%,
7) regionální rozvoj – 5%,
8) vodní hospodářství – 4%,
9) informační služby – 2%,
10) kultura a sport – 2%,
11) údržba cyklostezek – 2%,
12) zajištění čistoty města – úklid a odvoz odpadků – 2%,
13) ubytování – 1%,
14) stravování – 1%,
15) počet stálých obyvatel – 1%.
Celkem 100%.
Uvedená kvantifikace byla pak verifikována a její úplný návrh po určitých úpravách je uveden v části
A.
Jak vyplynulo z dotazníkového šetření a řízených rozhovorů spádové obce, a to jak na úrovni ORP a
OPOÚ se zpravidla považují za přirozená centra. Nicméně nejsou tyto obce schopny uvést, natož
dokladovat či alespoň odhadnout, jaký rozsah služeb zajišťují pro obyvatele. jiných obcí a jak
významnou roli v území sehrávají. Proto se nabízí určité modelové vyjádření spádovosti a jejího
možného uplatnění v RUD.
Význam a vyžití modelování pro vyjádření vlivu spádovosti v RUD
Určitým řešením, nikoliv však optimálním pro řešení otázek vlivu spádovosti na rozpočtové určení
daní je modelování. Modelování, např. sfér vlivu středisek obslužnosti se využívá s oblibou
v regionální ekonomii, regionální vědě a ekonomické geografii. Mnohdy se lze dopátrat aplikací i
méně známých modelů. Jenom pro pořádek uvádím, že tyto modely jsou primárně používány už
padesátých let minulého století, a to zejména pro modelování obchodního a obslužného vlivu
středisek. Proto jsou zajímavé i pro tento úkol. Bylo by hříchem je neuvést.
Další možností, i když opět zase z jiné sféry je využít KFV, neboli komplexní funkční velikost měst.
rud@vse.cz
106
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Komplexní funkční velikost měst a obcí
Výchozí literaturou je publikace M. Hampla z roku 1981 „Problém komplexního hodnocení
sociálněgeografické koncentrace a velikosti měst.“ AUC Geographica 16, Praha, s. 37-55. Konkrétní
použitelné výsledky jsou uvedeny jednak v knížce M. Hampl, V. Gardavský, K. Kühnl „Regionální
struktura a vývoj systému osídlení ČSR.“ Univerzita Karlova, Praha, 1987, s. 255. a jednak
v příručce M. Hampl a kol.: „Geografická organizace společnosti a transformační procesy v ČR.“
Univerzita Karlova, 1996, s. 395.
KFV je agregátním vyjádřením koncentrace základních střediskových funkcí, tj. funkce obytné,
pracovní a obslužné (v širokém pojetí) a je konstruován jako průměr podílů příslušného města (obce,
případně regionu, aglomerace) na celé ČR podle tří výše uvedených základních funkcí. Podrobněji je
metodika uvedena ve výše uvedených publikacích. Bohužel starší výsledky KFV pro celou ČR jsou
uvedeny v knížce M. Hampl, V. Gardavský, K. Kühnl (1987) a pak v některých nových článcích.
Pro tuto studii byly pouze orientačně použity starší údaje o KFV, ty však pro RUD nevyhovují.
Výhody a nevýhody aplikace KFV pro RUD:
a) určitou nevýhodou je jenom nepřímá vazba dat vstupujících do výpočtu KFV na místní finance,
natož pak RUD,
b) výhodou je přiměřená dostupnost dat pro výpočet KFV,
c) dalším aplikovaným výzkumem a vývojem by bylo možno vygenerovat konstrukci KFV
použitelnou pro RUD, odhadem by bylo zapotřebí přibližně dvouletého výzkumu, při urychlení
prací tak 6-8 měsíců.
KFV by se mohla aplikovat v určité aplikované podobě, a to jak v „čistém“ pojetí a nebo, což je
zřejmě vhodnější při kombinaci se správní hierarchií. Právě další výzkum a vývoj by pomohl objasnit
aplikovatelnost upraveného KFV pro RUD.
Prostorové interakční modely
Nejznámějším modelem tohoto typu je tzv. Reillyho zákon maloobchodní gravitace. Již ve dvacátých
letech minulého století ho Reilly (1929) formuloval následovně: „V normálních podmínkách dvě
města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle
počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním
sídlům.“
Už autor diskutoval a doložil, že model maloobchodní gravitace nezahrnuje všechny aspekty, které
působí na rozdělení výdajů obyvatel menšího sídla mezi střediska. K těmto důvodům řadí zejména
dopravní spojení, kvalitu komunikační sítě, hustotu obyvatel, obchodní a společenskou atraktivitu
střediskových sídel, geografické podmínky, sociální a příjmovou diferenciaci spotřebitelů atd. Při
hodnocení vlastních gravitačních modelů někteří autoři (např. Berry, 1967, Reif, 1973) upozorňují,
že spádové oblasti získané použitím těchto modelů mohou zkreslovat skutečnost tím, že považují
sféry vlivu středisek za uzavřené a navzájem se vylučující. Celá řada výzkumů (např. v ČR J.
Maryáš, 1988; R. Wokoun, 1984) však prokázaly existenci přechodných území odkud obyvatelé
dojíždí za nákupy víceméně pravidelně do dvou nebo více středisek.
Původní gravitační model:
I ij =
f (Pi × Pj )
f (d ij )
rud@vse.cz
107
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
I ij - interakce mezi střediskem i a střediskem j,
Pi , Pj - populace střediska i, resp. j,
d ij - vzdálenost mezi středisky i a j.
Pozdější vývoj vedl ke zevšeobecnění proměnných, a to je Reillyho zákon maloobchodní gravitace:
N
n
⎡D ⎤
Bi ⎡ Pi ⎤
= ⎢ ⎥ × ⎢ jk ⎥
B j ⎢⎣ Pj ⎥⎦
⎣ Dik ⎦
Bi , B j - síla atraktivity měst i, j, přitahující nakupující ze sídla k,
Pi , Pj - počet obyvatel měst i a j,
Dik , D jk - vzdálenost měst i a j od sídla k,
N - exponent počtu obyvatel ( N = 1) ,
n – exponent vzdálenosti (n = 2 ) .
Výhodou Reillyho modelu je možnost vypočíst tzv. bod rovnováhy mezi středisky:
d ij
d xj =
1+
Pi
Pj
Pomocí tohoto bodu lze stanovit spádové oblasti středisek. Pro tyto spádové oblasti by bylo možno,
na základě asi anketárního šetření stanovit příslušná procenta dojíždějících obyvatel a využívajících
správní zařízení v příslušné obci či městě. Uvedená možnost se po určitých aplikačních úpravách,
což předpokládá další výzkum a vývoj může do určité míry uplatnit v RUD.
Nový zákon maloobchodní gravitace:
Bi ⎡ Pi ⎤ ⎡ x ⎤
= ⎢ ⎥×⎢ ⎥
Bk ⎣ Pk ⎦ ⎣ d ik ⎦
2
Bi , Bk - velikost nákupů obyvatel sídla k ve středisku i a v místě bydliště,
Pi , Pk - počet obyvatel střediska i a sídla k,
d ik - vzdálenost mezi sídlem k a střediskem i,
x – faktor netečnosti.
Jde v podstatě o aplikaci Reillyho modelu (viz např. Converse, 1949), přičemž upravuje vztah mezi
střediskem a městem ve spádové oblasti střediska. Určitá aplikabilita pro RUD by snad byla možná,
avšak po určitém, alespoň pilotním vyzkoušení.
rud@vse.cz
108
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Huffův model:
Sj
P (C ij ) =
Tij × λ
⎡ Sj ⎤
⎥
i =1 ⎣
⎢ ij × λ ⎦⎥
P(Cij ) - pravděpodobnost, že obyvatelé sídla i budou nakupovat ve středisku j,
n
∑ ⎢T
S j - velikost střediska j vyjádřená prodejní plochou,
Tij - časová dosažitelnost střediska j ze sídla i,
λ - parametr, který se mění s hierarchickou úrovní střediska (stanoven empiricky).
Huffův model (1963) definuje podíl cest za nákupy z určitého sídla do všech středisek zkoumané
oblasti. Tento podíl můžeme považovat za pravděpodobnost, že určité středisko bude vybráno jako
cíl nákupů obyvateli sídla. Přínos Huffova modelu a jemu koncepčně podobným modelům není jen v
pravděpodobnostním pojetí, ale především v tom, že umožňují rozdělit spádová území mezi více než
dvě střediska. Tyto modely jsou v současnosti nejpoužívanějším typem interakčních modelů.
Uvedený model nabízí výraznou možnost úpravy vstupních parametrů. Bylo by velmi žádoucí se
v dalším výzkumu a vývoji zaměřit právě na Huffův model a dopracovat jej do podoby aplikovatelné
pro RUD.
Závěry
K možnosti využití interaktivních modelů a komplexní funkční velikost (KFV) dospěl
zpracovatelský tým až po zevrubné analýze dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Obě metody
(dotazníky a řízené rozhovory) získávání potřebných dat a poznatků však nejsou s ohledem na
velikost vzorků zcela ideální pro potřeby hodnocení vlivu spádovosti na RUD. Proto v závěru
výzkumu byla aplikabilita interaktivních modelů pilotním způsobem ověřena na vybraných obcích
v ČR. Výsledky jsou nadějné, a proto zpracovatelský tým navrhuje MF ČR v dalším období se
soustředit na jejich aplikaci pro celé území ČR. Stačilo by zřejmě vybrat jeden až dva modely a KFV
už s ohledem na pracnost a časovou náročnost. Každopádně je možno provést ještě vyčerpávající
šetření u všech obcí ČR z pohledu vlivu spádovosti na RUD. Jednalo by se o průkopnickou práci, jež
by české MF postavilo do čela výzkumu a vývoje relevantních metod RUD v rámci Evropské unie i
světa. Pak by stanovení parametrů pro RUD se opíralo o skutečně vědecky a výzkumně excelentní
práci aplikovanou orgánem státní správy.
rud@vse.cz
109
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
3. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO POTŘEBY VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ
OBCÍ
3.1.
Dotazníkové šetření
ÚVOD
Příprava i realizace sociologického výzkumu probíhala v souladu se zadáním výzkumného projektu.
Výběr obcí a měst, ve kterých bylo realizováno výzkumné šetření, byl v souladu se zadáním
projektu. Volba a výběr obcí (pomocí metody víceúrovňového výběru: 1. úroveň – dotazníkové
šetření, 2. úroveň – řízené rozhovory) umožnila získat relevantní výsledky, které prohlubují
problematiku RUD včetně výhod a nevýhod systému financování obcí v jednotlivých velikostních
kategoriích RUD. Při koncipování a strategii dotazníkového šetření jsme si byli vědomi rizik, které
provázejí kvalitativní empirické výzkumy anonymního charakteru. Jeden z hlavních problémů byl
výběr obcí pro dotazníkové šetření. Tento výběr byl konzultován a projednán na kontrolním dnu.
V souladu s odsouhlaseným seznamem bylo osloveno 469 obcí.
Každá obec byla obeslána dopisem s tištěným dotazníkem (postupně ve dnech 15.-21.5.2008) a na
tento dopis navázal e-mail s elektronickou verzí dotazníku (postupně ve dnech 19.-27.5.2008), která
měla zjednodušit představitelům obcí práci i komunikaci s řešitelským týmem. Zejména malé obce
využily možnosti vyplnit dotazníky písemnou formou. Vzhledem k tomu, že v rámci stanoveného
termínu došlo relativně málo vyplněných dotazníků, bylo vyplnění dotazníků několikrát během
měsíce června telefonicky urgováno, jak členy řešitelského týmu, tak představiteli SMO a SMS.
Vzhledem k zapojení SMO a SMS a vzhledem k naší snaze získat co nejvíce vyplněných dotazníků,
jsme obdrželi vyplněné dotazníky i od obcí, které v původně odsouhlaseném seznamu nebyly
(viz seznam na konci této kapitoly). Proto v grafu uvádíme celkový počet oslovených obcí 487,
což představuje 7,8 % celkového počtu obcí v ČR (viz dále).
S ohledem na dodržení zářijového termínu kontrolního dne jsme ukončili sběr dotazníků
k 31.7.2008. V období 1.8.-15.8.2008 byly dotazníky vyhodnocovány a doplněny statistickými údaji.
Tab. 3.1.: Obce oslovené pro dotazníkové šetření
Obce s počtem obyvatel
Do 100 obyvatel
101–200 obyvatel
201–300 obyvatel
301–1500 obyvatel
1501–5000 obyvatel
5001–10 000 obyvatel
10 001–20 000 obyvatel
20 001–30 000 obyvatel
30 001–40 000 obyvatel
40 001–50 000 obyvatel
50 001–100 000 obyvatel
více jak 100 000 obyvatel
Celkem
rud@vse.cz
Počet obcí
8
10
21
90
119
107
70
27
10
5
16
4
487
110
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf. 3.1.
Obce oslovené pro dotazníkové šetření podle počtu obyvatelí
27
10 5
16
4 8
10
21
90
70
107
119
do 100 ob yvatel
101–200 ob yvatel
201–300 ob yvatel
301–1500 ob yvatel
1501–5000 ob yvatel
5001–10 000 ob yvatel
10 001–20 000 ob yvatel
20 001–30 000 ob yvatel
30 001–40 000 ob yvatel
40 001–50 000 ob yvatel
50 001–100 000 ob yvatel
více jak 100 000 ob yvatel
Při přípravě dotazníkového šetření jsme postupovali v souladu s koncepcí a strukturou výzkumného
projektu. Skupina otázek zařazených v dotazníku a jejich struktura odpovídala zadání projektu.
S ohledem na validitu získaných údajů bylo dotazníkové šetření již od počátku koncipované jako
dvoufázové: první fáze formou elektronického dotazníku, popř. v písemné podobě, druhá formou
řízených rozhovorů ve vybraných obcích.
V rámci výzkumu jsme oslovili 487 obcí a správně vyplněných dotazníků jsme získali 264.
Dotazníkové šetření jsme realizovali ve dvou fázích. Nejprve jsme rozeslali jednotlivé dotazníky
prostřednictvím elektronické pošty jednotlivým vybraným obcím. Dotazník byl odborně i časové
náročný. Pro kompenzaci této skutečnosti jsme uvedli číslo telefonu, kde byla k dispozici odborná
pomoc pro volající obce, které měly problémy při jeho vyplňování.
Tab. 3.2.: Obce zařazené do hodnoceného souboru podle počtu obyvatel
Počet obyvatel
do 100 obyvatel
101–200 obyvatel
201–300 obyvatel
301–1500 obyvatel
1501–5000 obyvatel
5001–10 000 obyvatel
10 001–20 000 obyvatel
20 001–30 000 obyvatel
30 001–40 000 obyvatel
40 001–50 000 obyvatel
50 001–100 000 obyvatel
více jak 100 000 obyvatel
Celkem
rud@vse.cz
Počet obcí
3
5
5
35
68
74
34
16
8
3
10
3
264
111
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.2.
Počet obcí vyhodnocených v dotazníkovém šetření
16
8
3
10
3 3
5
5
35
34
68
74
do 100 ob yvatel
101–200 ob yvatel
201–300 ob yvatel
301–1500 ob yvatel
1501–5000 ob yvatel
5001–10 000 ob yvatel
10 001–20 000 ob yvatel
20 001–30 000 ob yvatel
30 001–40 000 ob yvatel
40 001–50 000 ob yvatel
50 001–100 000 ob yvatel
více jak 100 000 ob yvatel
Nejméně vyplněných dotazníků jsme získali především z malých obcí, proto jsme je ve větším
počtu zařadili do vzorku obcí určených pro realizaci řízených rozhovorů. V této fázi řešení projektu
se ukázala některá specifika, která jsme dále sledovali.
V následující fázi řešení projektu jsme vyhodnocovali dotazníkové šetření, které bylo doprovázeno
nesnázemi danými především časově i odborně náročnými otázkami obsaženými v dotazníku a
v neposlední řadě hrálo roli také letní období dovolených. Přesto jsme získali data, která mají
dostatečnou vypovídací hodnotu pro naplnění cíle tohoto dotazníkového šetření.
Tab. 3.3.: Počet procent obcí vyhodnocených v dotazníkovém šetření
z počtu obcí oslovených v dané velikostní kategorii
Obce s počtem obyvatel
do 100 obyvatel
101–200 obyvatel
201–300 obyvatel
301–1500 obyvatel
1501–5000 obyvatel
5001–10 000 obyvatel
10 001–20 000 obyvatel
20 001–30 000 obyvatel
30 001–40 000 obyvatel
40 001–50 000 obyvatel
50 001–100 000 obyvatel
více jak 100 000 obyvatel
rud@vse.cz
% oslovených obcí
37,5%
50,0%
23,8%
38,9%
57,1%
69,2%
48,6%
59,3%
80,0%
60,0%
62,5%
75,0%
112
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.3.
Počet procent obcí vyhodnocených v dotazníkovém šetření z počtu
obcí oslovených v dané velikostní kategorii
75,00%
37,50%
50,00%
23,81%
38,89%
62,50%
60,00%
57,14%
80,00%
69,16%
59,26%
48,57%
do 100 ob yvatel
101–200 ob yvatel
201–300 ob yvatel
301–1500 ob yvatel
1501–5000 ob yvatel
5001–10 000 ob yvatel
10 001–20 000 ob yvatel
20 001–30 000 ob yvatel
30 001–40 000 ob yvatel
40 001–50 000 ob yvatel
50 001–100 000 ob yvatel
více jak 100 000 ob yvatel
Tab. 3.4.: Průměrná nadmořská výška vyhodnocovaných obcí ( v m n.m.)
Obce s počtem obyvatel
do 100 obyvatel
101–200 obyvatel
201–300 obyvatel
301–1500 obyvatel
1501–5000 obyvatel
5001–10 000 obyvatel
10 001–20 000 obyvatel
20 001–30 000 obyvatel
30 001–40 000 obyvatel
40 001–50 000 obyvatel
50 001–100 000 obyvatel
více jak 100 000 obyvatel
Všechny obce
rud@vse.cz
Průměrná nadm.výška
vyhodn.obcí (v m n.m.)
454,0
488,8
393,6
360,2
385,9
340,9
359,2
316,4
320,6
222,7
306,4
211,0
356,3
113
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.4.
Průměrná nadmořská výška vyhodnocovaných obcí (m n.m.)
306,4
211,0
454,0
222,7
488,8
320,6
393,6
316,4
359,2
360,2
340,9
385,9
do 100 ob yvatel
101–200 ob yvatel
201–300 ob yvatel
301–1500 ob yvatel
1501–5000 ob yvatel
5001–10 000 ob yvatel
10 001–20 000 ob yvatel
20 001–30 000 ob yvatel
30 001–40 000 ob yvatel
40 001–50 000 ob yvatel
50 001–100 000 ob yvatel
více jak 100 000 ob yvatel
Tab. 3.5.: Poloha obcí vyhodnocených v dotazníkovém šetření vůči hranici
Poloha obce
Vnitrozemský okres
Pohraniční okres
% celkového počtu
50,8
49,2
Graf 3.5.
Poloha obcí vyhodnocených v dotazníkovém šetření
50,8%
49,2%
Vnitroz em sk ý ok res
rud@vse.cz
Pohraniční ok res
114
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
K prohloubení našich poznatků i k ověření validity výsledků dotazníkového šetření jsme realizovali
řízené rozhovory ve vybraných obcích tak, aby řízené rozhovory proběhly v obcích každého kraje,
v jeho vnitrozemské i pohraniční části. Výsledky řízených rozhovorů jsou uvedeny dále a navíc jsou
zapracovány v relevantních kapitolách jednotlivých řešitelů, kteří je využili při interpretaci dalších
podkladů. Můžeme konstatovat, že přímý kontakt se zodpovědnými pracovníky obcí byl velmi
přínosný a potvrdil i prohloubil a mnohdy i korigoval poznatky získané v dotazníkovém šetření a
ve statistických analýzách.
Řízené rozhovory byly strukturovány tak, aby doplnily a rozšířily poznatky získané prostřednictvím
internetového dotazníku. Výsledky řízených rozhovorů umožnily rovněž postihnout široký rozsah
problémů spojených s výdaji na přenesenou působnost v obcích, na výdaje i příjmy a další
otázky, které se vážou k RUD.
Výsledky výzkumu založeného na dotazníkovém šetření i řízených rozhovorech mají mnohá
omezení daná subjektivním pohledem respondentů, kteří byli dotazováni. Při vyhodnocování
těchto šetření jsme tento fakt brali v úvahu. V dalších fázích zpracování projektu byly tyto
skutečnosti zohledněny. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili zejména v řízených rozhovorech na
verifikaci získaných výsledků z kvalitativního (především dotazníkového) výzkumu i analýzy
statistických dat tak, abychom mohli přistoupit k vypracování variantních návrhů RUD a k dalším
krokům, které směřují ke splnění cíle projektu.
Na přípravě, realizaci i hodnocení dotazníkového šetření se podílel široký tým lidí z různých oborů.
Tato skutečnost nám umožnila získat komplexnější pohled na zkoumanou problematiku. V této
kapitole jsou zpracovány dílčí závěry z dotazníkového šetření, které jsou podle harmonogramu
průběžně využívány v dalších fázích řešení projektu.
Na závěr této části zprávy je možné konstatovat, že záměr i cíle kvalitativního šetření se podařilo, i
když s mnohými potížemi, plnit, což dokazují výsledky vyhodnocovaného dotazníkového šetření.
Tyto výsledky byly ještě dále analyzovány podle potřeb jednotlivých okruhů problémů financování
obcí, měst a krajů.
Obr. 3.1.
rud@vse.cz
115
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
1) Uveďte převažující funkce Vaší obce v regionálním systému osídlení:
(Můžete zaškrtnout nejvíce 2 funkce. Vyznačte, prosím, váhu vybraných funkcí číslem 1-2, (2 je
silnější).
Rozdílné funkce obce v regionálním systému osídlení mohou být důležitým vodítkem pro pochopení
některých rozdílů v zajišťování služeb i veřejných statků i potřeb jednotlivých obcí i jejich
samosprávné i přenesené funkce. Dosavadní výzkumy zaměřené na tuto problematiku ukazují, že
rozdílné funkce se mohou promítat do rozdílných finančních, kapacitních i časových zátěží obcí.
Z celkového vybraného vzorku obcí uvedlo 37,1 % obcí, že mají v rámci regionálního systému
osídlení zemědělskou funkci pouze slabšího významu. Z toho silnější váhu zemědělské funkce
prezentovalo 15,5 % obcí. Tuto funkci nevybrala převážná část obcí (62,9 %), což odpovídá
regionální sídelní struktuře i geografickým podmínkám ČR. Z hlediska krajové diference uvedly
slabší váhu zemědělské funkce obce ve Středočeském, Plzeňském kraji (21,6 %). Silnější váha byla
deklarována v Jihočeském a Jihomoravském kraji (15,5 %).
Graf 3.6.
Zemědělská funkce vyhodnocených obcí
37%
deklarována
63%
nedeklarována
Z hlediska velikostní kategorie RUD nejvíce obcí, které uváděly zemědělskou funkci, bylo
v kategorii od 1501-5000 obyvatel a 5001-10000 obyvatel. Rovněž obce zařazené v RUD ve
velikostní skupině od 301-1500 obyvatel uvedlo, že jejich obce mají relativně silnou váhu
zemědělské funkce. Z pohledu polohy nevybraly zemědělskou funkci obce ležící spíše v pohraničí
země. Pokud se týká nadmořské výšky zemědělskou funkci deklarovaly obce v 201-400 m n,m. a
401-600 m n. m.
K zařazení obce s průmyslovou funkcí v regionálním systému osídlení se přihlásilo 45,5 % obcí
z celkového počtu vybraného vzorku. Z tohoto počtu deklarovalo 20,1 % obcí, že průmyslová
funkce u nich má slabší váhu. Nejvíce obcí slabší váhu průmyslové funkce přikládaly obce v
Jihočeském, Ústeckém, Pardubickém, na Vysočině a Jihomoravském kraji. Silnější váhu
průmyslové funkce uvedlo 25,4 % obcí. Z nich většina obcí spadala do Plzeňského,
Královéhradeckého, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje.
Průmyslovou funkci nevybralo 54,5 % obcí. Nejvíce obcí, které neuvedly průmyslovou funkci,
ležely ve Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji. Poloha v pohraničí nebo ve vnitrozemí
byla z hlediska průmyslové funkce obcí bez nehrála podstatnou úlohu. Pokud se týká
velikostních skupin obcí podle RUD, většinou deklarovaly průmyslovou funkci obce v kategoriích
od 1501-5000 obyvatel a 5001-10000 obyvatel.
rud@vse.cz
116
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.7.
Průmyslová funkce vyhodnocených obcí
46%
deklarována
54%
nedeklarována
Funkce těžební se týkala pouze malého počtu obcí 1,5 %, ležících v těžebních územích
Plzeňského, Karlovarského, Moravskoslezského kraje. V tomto případě, je třeba brát v úvahu také
zaměření a výběr obcí pro dotazníkové šetření. V kategorii RUD těžební funkci deklarovaly obce od
301-1500 obyvatel a 1501-5000 obyvatel.
Obytnou funkci deklarovalo 46,2 % obcí z celkového počtu zkoumaného vzorku. Z nich slabší
váhu obytné funkce uvedly obce v Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Jihomoravském a
Moravskoslezském kraji. Silnější váhu obytné funkci přikládalo nejvíce obcí ve Středočeském,
Libereckém a Pardubickém kraji. V menší míře deklarovaly silnou váhu obytné funkce
v Jihočeském, Plzeňském a Zlínském kraji. Nejvíce obcí, které uvedly obytnou funkci, bylo ve
velikostní kategorii RUD od 1501-5000 a 5001- 10000 obyvatel. Pokud se týká jejich polohy,
výzkum neukázal podstatné rozdíly mezi obcemi v pohraničí a ve vnitrozemí ČR. Nejvíce obcí
deklarovalo obytnou funkci v nadmořské výšce 201-400 m n. m.
Rekreační funkci uvedlo pouze 13,3 % obcí z celkového počtu obcí zařazených do dotazníkového
šetření. Nejvíce obcí uvedlo rekreační funkci se slabší vahou ve Středočeském kraji. Poměrně
významnou rekreační funkci uvedly obce ležící v Jihočeském a Plzeňském a Libereckém kraji.
Slabší váhu rekreační funkce uvedla deklarovaly obce v pohraničí (6,8 %) a v menší míře obce ve
vnitrozemí (3,8 %). Silnější váhu rekreační funkci přikládaly obce v pohraničí a o něco menší
váhu rekreační funkce přikládaly obce ve vnitrozemí. Z hlediska nadmořské výšky nejvíce obcí
deklarovalo rekreační funkcí v nadmořské výšce 201- 400 m n. m. a v menší míře v nadmořské
výšce 401-600 m n. m. Rekreační funkci většinou uváděly obce zařazené ve velikostní skupině RUD
od 1501-5000 a 5001- 10000 obyvatel.
Převažující funkci obce zaměřenou na sociální služby uvedlo pouze 5,6 % obcí z celkového
zkoumaného vzorku. Většinou této funkci přikládaly obce pouze slabší váhu (necelé procento) ve
Středočeském, Libereckém, Pardubickém a Olomouckém kraji. Tato funkce nebyla v žádné
velikostní kategorii RUD významněji zastoupena, kromě velikostní skupiny 1501-5000 obyvatel a
10 001- 20 000 obyvatel.
Funkci zaměřenou na cestovní ruch a lázeňství uvedlo z celkového počtu zkoumaných obcí
pouze 8,7 %. Téměř jedno procento obcí tuto funkci uvedlo se slabší vahou v Jihočeském,
Pardubickém a Zlínském kraji. Silnější váhu této funkci přikládaly obce především ležící
v pohraničí (2,7 % oproti 1,5 % ve vnitrozemí).
rud@vse.cz
117
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pokud se týká nadmořské výšky 2,3 % obcí uvádějících funkci CR a lázeňství leželo ve výšce
401-600 m n. m. a 1,5 % obcí ve výšce 201-400 m n. m. Nejvíce obcí deklarovalo funkci CR a
lázeňství ve velikostní kategorii od 5001-10 000 obyvatel a 10 001- 20 000 obyvatel.
Zaměření na správní a administrativní funkci uvedlo 28,4 % obcí z celkového zkoumaného
vzorku. Slabší váhu 1,9 % uváděly obce ve Zlínském kraji, 1,5 % v Plzeňském a 1,1 % ve
Středočeském, Ústeckém a Olomouckém kraji. Necelé procento obcí uvedlo správní a
administrativní funkci v ostatních krajích. Silnější váhu zaměření na tuto uváděly kraj Vysočina a
Jihomoravský kraj (oba 2,7 %). Menší procento obcí (1,9 %) uvedlo tuto funkci ve Středočeském
kraji a 1,5 % obcí v Jihočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji.
Poloha nehrála významnou úlohu. Silnější váhu prezentovaly obce ve velikostní kategorii RUD
5001-10 000 obyvatel (4,5 %) a ve velikostní kategorii 10 001-20 000 obyvatel (3,4 %).
Jinou funkci uvedlo 4,9 % obcí z celkového počtu vybraných obcí. Většinou se tento postoj týkal
obcí ze Středočeského kraje a v menší míře v každém kraji uvedla alespoň jedna obec „jinou“ funkci,
než byla v dotazníku uvedena. Silnější váhu uvedly ojediněle obce ve Středočeském, Jihočeském,
Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji.
Poloha obcí nehrála roli. Patrné byly rozdíly u nadmořské výšky, kdy 58,7 % deklarujících obcí
leželo v nadmořské výšce 201-400 m n. m. Většinou to byly obce ve velikostní skupině RUD 3011500 obyv., 1501-5000 obyv., ojediněle obce od 5001-10 000 obyv. 10 001-2000 obyv.
2)Vaše obec je z hlediska výkonu státní správy:
a
3) V rámci přenesené působnosti prosím uveďte:
Otázky, které se týkají přenesené působnosti, byly zpracovány separátně v samostatné kapitole,
neboť jsou doplněny také o výsledky kvantitativních šetření a neobsahují pouze výsledky
kvalitativního dotazníkového šetření.
4) Které z níže uvedených služeb a aktivit kapacitně a časově nejvíce zatěžují Vaši obec?
(Můžete zaškrtnout i více položek najednou, nejvíce však 4. Vyznačte, prosím, váhu vybraných
položek číslem 1-4, 4 představuje největší váhu.)
V rámci této otázky byly v dotazníkovém šetření zjišťovány kapacitní i časové nároky obcí a měst
z hlediska zabezpečování povinných i fakultativních veřejných statků, především školských
zařízení, zařízení sociálních služeb v majetku obcí, nároky na provoz technických služeb, na
zabezpečení veřejné dopravy, na obnovu a údržbu obecních bytů, na údržbu a obnovu místních
komunikací, na zajištění zdravotních zařízení i kulturních zařízení v majetku obce, ZOO nebo
botanických zahrad, sportovních zařízení, na fungování městské policie, na zabezpečení odpadového
hospodářství, na ochranu životního prostředí, na provoz hasičských sborů a na obnovu a údržba
kulturních památek.
Na otázku týkající se kapacitních a časových zátěží obcí na provoz a údržbu jeslí nebo mateřských
škol, které nejsou součástí ZŠ, převážná část obcí neodpověděla (celkem neodpovědělo 224
obcí). Z těch obcí, které odpověděly, byla těmto zátěžím přikládána relativně malá váha.
Z hlediska krajových diferencí považují za zatěžující provoz těchto zařízení nejvíce obce ve
Středočeském kraji, dále v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji, v Pardubickém kraji a v kraji
Vysočina. Nejmenší zátěží byl, podle odpovědí obcí, provoz těchto zařízení v Karlovarském kraji.
rud@vse.cz
118
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.8.
Zátěž - jesle a mateřské školy, které nejsou
součástí základní školy
15%
odpovědělo
neodpovědělo
85%
Z hlediska polohy neexistují významnější rozdíly mezi nároky obcí v pohraničních oblastech a ve
vnitrozemí. Nadmořská výška obce sehrávala významněji roli pouze u obcí mezi 200 až 400 metrů
nad mořem.
Významné zjištění se týká deklarovaných nároků obcí na zajištění těchto statků z hlediska jejich
zařazení do velikostní kategorie RUD. V tomto smyslu největší zátěž uváděly obce ve velikostní
kategorii mezi 5001-10000 obyvatel (28 %) a dále také obce ve velikostní kategorii 1501-5000
obyvatel (25,8 %). Významnější roli hrají tyto nároky i u obcí ve velikostní kategorii 301-1500
obyvatel (13,3 %) i 10001-20000 obyvatel (12,9 %). Naopak nejmenší zátěž na provoz těchto
zařízení deklarovaly obce ve velikostní kategorii 100 001-150 000 obyvatel (0,4%) a ve velikostní
kategorii nad 150 000 obyvatel (0,8%).
Na otázku týkající se kapacitních a časových zátěží obcí na provoz a údržbu budov základních
škol, odpovědělo pouze 22,7 % obcí. Pro ty, které odpověděly, představuje provoz těchto zařízení
relativně velkou zátěž v porovnání s provozem předškolních zařízení. Z hlediska krajových
diferencí považují za zatěžující provoz těchto zařízení nejvíce obce ve Středočeském kraji, dále
v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji, v Pardubickém kraji a v Jihomoravském kraji. Nejmenší
zátěží byl, podle odpovědí obcí, provoz těchto zařízení v Karlovarském kraji; relativně malou zátěž
deklarovaly i obce v Královehradeckém a Olomouckém kraji.
Graf 3.9.
Zátěž - základní školy
23%
odpovědělo
neodpovědělo
77%
Z hlediska polohy se neprojevily rozdíly v nárocích na tato zařízení mezi obcemi v pohraničí a ve
vnitrozemí.
rud@vse.cz
119
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Deklarované nároky obcí na zajištění těchto statků z hlediska jejich zařazení do velikostní kategorie
RUD byly obdobné jako u nároku na předškolní zařízení. Největší zátěž uváděly obce ve velikostní
kategorii mezi 5001-10000 obyvatel (28 %) a dále také obce ve velikostní kategorii 15015000obyvatel (25,8 %). Významnější roli hrají tyto nároky i u obcí ve velikostní kategorii 301-1500
obyvatel (13,3 %) i 10001-20000 obyvatel (12,9 %). Naopak nejmenší zátěž na provoz těchto
zařízení deklarovaly obce ve velikostní kategorii 100001-150000obyvatel (0,4 %) a ve velikostní
kategorii více jak 150000 obyvatel (0,8 %). Odpovědi na tuto část otázky se shodují s odpověďmi na
otázku předcházející (předškolní zařízení).
Pokud se týká provozu sociálních zařízení v majetku obce a služeb provozovaných obcemi
výsledky dotazníkového šetření ukazují na obdobný stupeň zátěže jako u školních a předškolních
zařízení.
Daleko větší váhu v porovnání s předcházejícími službami a statky představují nároky na provoz
technických služeb v majetku obce. Na tuto otázku odpověděla více než třetina obcí (36,2 % ze
všech dotazovaných). Obce těmto typům zátěže přikládají mimořádně vysokou váhu. Z hlediska
příslušnosti jednotlivých obcí ke krajům považují za zatěžující provoz technických služeb nejvíce
obce ve Středočeském kraji, dále v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji, v Pardubickém kraji a
v Jihomoravském kraji. Nejmenší zátěž pro provoz technických služeb deklarovaly obce
v Karlovarském kraji.
Graf 3.10.
Zátěž - provoz technických služeb v majetku
obce
36%
odpovědělo
64%
neodpovědělo
Z hlediska polohy se neprojevily rozdíly v nárocích na provoz technických služeb mezi obcemi
v pohraničí a ve vnitrozemí. Významnější úlohu sehrála při náročnosti provozu těchto služeb
nadmořská výška, kdy nejvyšší váhu těmto nárokům přikládají obce v nadmořské výšce 201400 metrů nad mořem (58,7 % obcí). Významněji se tyto nároky projevují i u obcí v nadmořské
výšce 401-600 metrů nad mořem (30,3 % obcí).
Deklarované nároky obcí na zajištění těchto statků z hlediska jejich zařazení do velikostní kategorie
RUD byly obdobné jako u předcházejících částí této otázky. Největší zátěž uváděly obce ve
velikostní kategorii mezi 5001-10000 obyvatel (28 %) a dále také obce ve velikostní kategorii
1501-5000 obyvatel (25,8 %). Významnější roli hrají tyto nároky i u obcí ve velikostní kategorii
301-1500 obyvatel (13,3 %) i 10001-20000 obyvatel (12,9 %). Naopak nejmenší zátěž na provoz
těchto zařízení deklarovaly obce ve velikostní kategorii 100001-150000 obyvatel (0,4 %) a ve
velikostní kategorii více jak 150 000 obyvatel (0,8 %).
Na otázku týkající se nároků na zajištění veřejné dopravy odpovědělo necelých 10 % obcí. Obce,
které odpověděly, přikládaly kapacitním a časovým nárokům na zajištění veřejné dopravy
rud@vse.cz
120
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
malou váhu. Podobně jako v předešlých částech této otázky uvedly určitou zátěž na veřejnou
dopravu obce ve Středočeském kraji, v Jihočeském kraji, v Plzeňském kraji, v Pardubickém kraji a
v Jihomoravském kraji. Nejmenší zátěž deklarovaly obce v Karlovarském kraji. Výsledky odpovědí
z hlediska polohy, nadmořské výšky a RUD odpovídají předešlým zjištěním této otázky a nevykazují
rozdíly ve srovnání s odpověďmi na nároky na provoz sociálních a školních zařízení.
Odpovědi na otázku zaměřenou na zjištění časových a kapacitních nároků na zajištění obecních
bytů ukázaly vyšší míru zátěže pro jednotlivé obce. Na tuto otázku odpověděla více než třetina
obcí (33,6 %). Tyto obce deklarovaly velké zatížení spojené s provozem obecních bytů.
Graf 3.11.
Zátěž - obecní byty
34%
odpovědělo
neodpovědělo
66%
Z hlediska výsledků a vyhodnocení této části otázky je třeba konstatovat, že existují určité rozdíly
mezi stupněm zátěže mezi obcemi v jednotlivých krajích. Relativně větší váhu přikládají obce na
zajištění obecních bytů v Plzeňském kraji a Jihomoravském kraji, relativně menší váhu
v Pardubickém kraji a v Jihočeském kraji, určitou zátěž deklarovaly i obce ve Středočeském kraji.
Výsledky odpovědí z hlediska polohy, nadmořské výšky a velikostních kategorií RUD odpovídají
předešlým zjištěním této otázky a nevykazují podstatné rozdíly ve srovnání s předešlými
odpověďmi na tuto otázku.
Kapacitně a časově náročné je pro obce údržba a obnova místních komunikací. Na tuto otázku
reagovalo 181 obcí (68,6 % ze všech, které odpověděly). Je zřejmé, že této problematice přikládají
obce značnou pozornost, což se projevuje i ve vysoké míře zátěže, kterou v dotazníku obce označily
největší váhou.
Graf 3.12.
Zátěž - údržba a obnova místních komunikací
odpovědělo
31%
neodpovědělo
69%
Výsledky odpovědí z hlediska krajových diferencí, polohy, nadmořské výšky a RUD odpovídají
předešlým zjištěním této otázky a nevykazují rozdíly ve srovnání s odpověďmi na předešlé
rud@vse.cz
121
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
podotázky. Zjištění nároků obcí na údržbu místních komunikací jsou závažná a je nutné tyto
závěry dále sledovat z hlediska statistických ukazatelů. Odpovědi na tuto otázku ukazují významné
diference v zátěži na zabezpečení těchto statků mezi obcemi s běžnými příjmy do 50 000 korun na
obyvatele a obcemi s příjmy nad tuto hranici.
Problémy se zajištěním zdravotnictví nebyly pokládány z hlediska kapacitní a časové zátěže za
významné, což dokazuje také malý počet odpovědí obcí na tuto otázku.
Kapacitní a časová náročnost obcí na zajištění kulturních zařízení v majetku obce nebyla obcemi
považována za významnou. Přesto u některých obcí v různých krajích se objevily odpovědi, ve
kterých zdůrazňovaly relativně významnou váhu spojenou s provozem těchto zařízení. Jednalo se
zejména o obce v Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Z hlediska
dalších ukazatelů nevykazují odpovědi odchylky od předešlých zjištění.
Kapacitní a časová zátěž na provoz a údržbu ZOO, botanických zahrad apod. není z hlediska
obcí považována za významnou.
Provoz a údržba sportovních zařízení nebyla z hlediska obcí, které odpověděly na tuto otázku
(13,3 %), považována za zatěžující. Většina obcí ze všech krajů považovala údržbu sportovních
zařízení za málo náročnou z hlediska jejich kapacit.
Na otázku týkající se zátěže obcí na městskou policii a prevenci kriminality odpovědělo 15,5%
obcí. Tato skutečnost je do značné míry ovlivněna také tím, že ne všechny obce mají dostatek
finančních prostředků na zřízení a fungování této instituce. Mnohdy prevence kriminality je
realizována ve spolupráci se státními organizacemi i s nevládními neziskovými organizacemi.
Z hlediska příslušnosti obcí k jednotlivým krajům se nároky na tyto služby relativně více ukázaly u
obcí v Jihočeském kraji, v Ústeckém kraji, v Libereckém kraji, ve Zlínském a v Moravskoslezském
kraji. U ostatních kritérií nevykazují odpovědi žádná specifika.
Podobně jako místní komunikace, obecní byty a provoz technických služeb zatěžuje obce kapacitně a
časově významným způsobem odpadové hospodářství. Zvýšené nároky na tyto služby uvedlo 56,4
% obcí, které těmto službám přisuzují poměrně vysokou míru zátěže.
Graf 3.13.
Zátěž - odpadové hospodářství
44%
odpovědělo
56%
neodpovědělo
Největší míru zátěže pro odpadové hospodářství uváděly obce ve Středočeském kraji a v Ústeckém
kraji. O něco menší míru zátěže pro tyto typy služeb uváděly obce v Plzeňském, v Olomouckém a ve
Zlínském kraji. Obce v ostatních krajích hodnotily tuto zátěž jako významnou.
rud@vse.cz
122
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro zkoumaný vzorek obcí představuje časově a kapacitně životní prostředí zátěž jen pro 11,7 %
obcí, které odpověděly na dotazník. Z hlediska míry zátěže uváděly obce pro oblast životního
prostředí spíše menší míru zátěže. Na škále vah 1-4 přisuzovaly obce Moravskoslezského kraje, dále
Středočeského kraje a kraje Vysočiny nižší váhu, tj. 1. o něco větší váhu přisuzovaly oblasti
životního prostředí obce z Plzeňského kraje a z kraje Vysočina.
Kapacitní a časovou náročnost pro zajištění hasičů v obcích vykazovalo pouze 10,2 % obcí.
Z hlediska krajových diferencí se ukazuje, že pro obce v krajích, které jsou charakteristické velkým
počtem malých obcí (Středočeský, Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký, Olomoucký kraj) hraje
zajišťování hasičů významnou roli. Nadmořská výška hraje roli obdobně jako u jiných služeb a
statků (tj. podstatnější zátěž vykazují obce ležící v nadmořské výšce mezi 201-400 m n.m. a 401-600
m n.m.).
Obnova a údržba kulturních památek je z hlediska časové a kapacitní náročnosti hodnocena jen u
10,2% obcí. Nejmenší váhu zátěže na škále hodnocení 1-4 v této oblasti deklarovaly obce
v Jihočeském kraji a v Olomouckém kraji (váha 1). Významnější zátěž uváděly obce v Karlovarském
kraji (váha 2). Relativně největší zátěží je pro obce obnova a údržba kulturních památek ve
Středočeském a Plzeňském kraji.
Poloha a nadmořská výška vykazují malé rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Ve velikostních
kategoriích RUD vykazují opět největší zátěž obce ve velikostní kategorii mezi 5001-10000
obyvatel (28 %) a dále také obce ve velikostní kategorii 1501-5000 obyvatel (25,8 %).
V kategorii odpovědí k otázce: 4, jiné uvedlo 6,1 % obcí i jiné služby a statky než byly uvedeny
v předešlých podotázkách. Z těchto odpovědí bylo patrné, že některé obce pokládají za významnou
zátěž také úklid obcí a měst (především veřejná prostranství, parky, hřbitovy) a také nutnost
investovat do obnovy vybraných zařízení (např. školy, technická infrastruktury a další). Časová,
kapacitní i finanční náročnost pro přípravu investičních projektů, včetně přípravy žádostí o dotace je
mnohdy pro většinu obcí neúměrnou zátěží.
5) Občanská vybavenost - uveďte, prosím, pokud je ve správě obce a rámcově odhadněte.
a
6) Technická vybavenost - uveďte, prosím, pokud je ve správě obce.
Jedná se o rozsáhlé otázky s vysokými nároky na subjekt, který je má vyplnit. Velká část obcí
nepřesně vyplnila zadané otázky. Jedná se o problém, který může ovlivnit také další data, proto jsme
volili jejich důkladné prověření.
Poznatky z těchto otázek byly využity pro dílčí analýzy, přičemž byla primárně využita data o
občanské a technické vybavenosti, která se podařilo získat z databází ČSÚ.
7) Kolik osob dojíždí denně do Vaší obce (stačí kvalifikovaný odhad):
a) za prací,
b) za vzděláním,
c) za rekreací (lyžaři, turisté apod.),
d) za jiným účelem (služby, kultura, nákupy atd.).
Otázka č. 7 se zaměřovala na dojížďku z okolních obcí, přičemž měl respondent uvést kvalifikované
odhady počtu dojíždějících.
rud@vse.cz
123
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Celkově lze říci, že odpovědi na otázku ohledně dojížďky do obce dělaly respondentům
problémy, i když požadavek byl na kvalifikovaný odhad vycházející ze zkušeností respondenta.
Ze zpracovaného vzorku obcí na otázku ohledně dojížďky za prací nebylo schopno odpovědět 11,4
% celkového počtu obcí. Z hlediska odhadu počtu dojíždějících byla situace pro odhad jednodušší
spíše v menších sídlech, dojížďku v rozsahu 11-100 osob identifikovalo 22 % obcí a v rozsahu 101300 osob 17,4 % obcí. Pouze dvě obce (jedna v Jihomoravském a druhá v Moravskoslezském kraji)
odhadly dojížďku za prací na více než 25 001 osob Pokud bychom schopnost odpovědět na tuto
otázku dělily podle velikostních kategorií RUD, pak nejčastěji odpovídaly obce v 6., resp. 5.
kategorii, naopak bez odpovědi zůstávají obce zařazené do 1. kategorie, z nichž lidé za prací spíše
vyjíždějí.
Pokud jde o dojížďku za vzděláním, podíl obcí, které neodpověděly na tuto otázku, byl vyšší než
u dojížďky za prací, a to 21,2 %. Nejvíce obcí odhadlo dojížďku do škol v intervalu 101-300 osob,
jednalo se 23,9 % vzorku. Naopak nejméně odhadovaným intervalem byl 5 001-10 000 osob (2
obce), přičemž hodnota v intervalu nad 25 001 nebyla zaznamenána u žádné obce. Pokud se
podíváme na velikostní kategorie RUD, tak na tuto otázku neodpověděly obce v 1. kategorii, což je
ale pochopitelné – jedná se o malé obce, které nedisponují vzdělávacími institucemi. Opět nejčastěji
odpovídaly obce v 6. a 5. kategorii.
U otázky týkající se dojížďky za rekreací je míra nevyplnění nejvyšší v rámci otázky č.7, a to
téměř 35 % obcí ze sledovaného souboru. Z hlediska počtu dojíždějících do obce za rekreací byla
nejfrekventovanější odpovědí hodnota v intervalu 11-100 osob (33,3 % obcí). Odhady vyšších
hodnot počtu dojíždějících zřejmě činily respondentům problémy a tak volili nevyplnění této otázky
(netroufli si uvést svůj odhad). Pokud bychom sledovali dopovědi na otázku 7c) podle velikostních
kategorií RUD, pak zůstávají bez odpovědi obce zařazené do 1. a 3. kategorie.
Kvalifikovaný odhad dojížďky za jiným účelem (služby, kultura, nákupy atd.) neuvedlo 25,4 %
obcí. Opět nejfrekventovanější odpovědí byl počet dojíždějících v intervalu 11-100 osob, naopak do
rozmezí 5001-10 000 nespadala žádná dopověď. Odhad počtu dojíždějících v nejvyšším intervalu
nad 25 001 osob uvedly 2 obce (po jedné z Karlovarského a Jihomoravského kraje). Pokud budeme
odpovědi sledovat podle velikostních kategorií RUD, pak nejčastěji odpovídaly opět obce v 6. a 5.
kategorii, naopak zcela bez odpovědi jsou kategorie 1. a 3.
V odpovědích na otázku č. 7 v podstatě nesehrávala významnější roli poloha vůči státní
hranici, naopak nadmořská výška se mírně projevila především u odpovědí ohledně dojížďky
za rekreací.
8) Kolik osob vyjíždí denně z Vaší obce (stačí kvalifikovaný odhad):
a) za prací,
b) za vzděláním,
c) za jiným účelem (služby, kultura, nákupy atd.).
Otázka č. 8 se zaměřovala na vyjížďku obyvatel z obce, přičemž opět měl respondent uvést
kvalifikované odhady počtu vyjíždějících. Opět lze konstatovat, že kvalifikované odhady počtu
vyjíždějících činily respondentům problémy, i když poměrně výrazně menší než u dojížďky do obce.
Kvalifikovaný odhad počtu denně vyjíždějících za prací neuvedlo ve svém dotazníku 9,5 % obcí.
Nejčastější odpovědí byla hodnota v rozmezí 5 001-10 000 (22,3 % obcí), dále pak 101-300 (20,6 %
rud@vse.cz
124
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
obcí) a 301-600 obcí (20,1 %). Hodnotu nad 25 001 neuvedlo žádná obec. Hodnotu v intervalu
10 001-25 000 vyjíždějících uvedly 2 obce (po jedné ve Středočeském a Moravskoslezském kraji).
Z hlediska velikostních kategorií RUD lze konstatovat, že odpovědi jsou rozloženy do jednotlivých
kategorií a jsou relativně v souladu s rozložením obcí ve sledovaném souboru.
Pokud jde o vyjížďku za vzděláním, zde je podíl odpovědí nejvyšší, neboť dosahuje 92 % celého
souboru. Jednoznačně nejčastější odpovědí byla hodnota v intervalu 101-300 osob (33 %), naopak
žádná obec neuvedla vyjížďku větší než 25 001 osob a pouze jedna z jihočeského kraje uvádí
hodnotu v intervalu 10 001-25 000, jedná se o obec, která náleží do 11. velikostní kategorie RUD.
Nejčastěji frekventovanou odpověď v intervalu 101-300 uvádějí obce z 5. a 6. velikostní kategorie
obcí podle RUD.
V rámci otázky č. 8 byl největší podíl nevyplnění u vyjížďky za jiným účelem, který dosahuje
17,8 %. Žádná obec neuvedla počet vyjíždějících za jiným účelem větší než 10 000, v intervalu
5 001-10 000 je to pouze jedna obec (v Jihomoravském kraji). Nejčastější odpovědí byly hodnoty o
počtu vyjíždějících za jiným účelem v intervalech 11-100 osob (29,2 obcí) a 101-300 (25 % obcí).
Z hlediska velikostních kategorií podle RUD odpověď neuvedla žádná obec ve dvanácté a pouze 1
obec ve 13. kategorii. Ostatní obce jsou rozloženy zhruba v souladu s rozložením obcí v souboru.
Pokud jde o polohu vůči státní hranici, neprojevuje se toto kritérium v počtech odpovědí na
otázku 8, podobně jako nadmořská výška.
9) Charakterizujte spádový obvod Vaší obce – administrativní obvod:
a) počet obyvatel (případně kvalifikovaný odhad),
b) počet obcí.
Otázka č. 9 se zaměřovala na charakteristiku administrativního spádového území z hlediska počtu
obyvatel a počtu obcí. Obce, které plní více než základní přenesenou působnost, mají
administrativní území vymezeno podle rozsahu přenesené působnosti a měly by být schopny tyto
charakteristiky uvést.
Pokud jde o počet obyvatel, přestože, jak už je výše uvedeno, obce mají stanovený administrativní
obvod, téměř 13 % respondentů tuto otázku nevyplnilo. V podstatě stejný podíl bez odpovědi je i u
otázky týkající se počtu obcí v administrativním obvodu.
10) Je podle Vašeho názoru vliv obcí spádového obvodu na běžné výdaje Vašeho rozpočtu
významný?
11) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
velký vliv, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Tyto dvě otázky spolu úzce souvisejí, jsou zaměřené na vliv obcí spádového administrativního
obvodu na běžné výdaje obce.
Ze sledovaného souboru 63,6 % obcí odpovědělo, že považují vliv obcí spádového obvodu za
významný, přičemž v odpovědích nejsou žádné významné rozdíly z hlediska územního, polohy
vůči hranici nebo nadmořské výšky.
rud@vse.cz
125
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.14.
Význam vlivu obcí spádového obvodu na
běžné výdaje rozpočtu obce
36%
významný vliv
64%
neodpovědělo
Pokud jde o velikostní kategorie RUD, pak u 1., 2. a 4. kategorie převažuje záporný názor, tedy, že
vliv obcí ve spádovém obvodu na běžné výdaje není významný. Nejvýznamnější rozdíl mezi
kladnými a zápornými odpověďmi na tuto otázku je u obcí v 6., resp. 5. kategorii ve prospěch
kladných odpovědí. Podle velikostních kategorií se jedná většinou o obce, které plní přenesenou
působnost jako obce s pověřeným obecním úřadem, případně jako obce s rozšířenou
působností.
V návaznosti na otázku č. 10 měly obce ohodnotit význam tohoto vlivu. V souladu s tím, zhruba 37
% obcí nevyplnilo tuto otázku (2 obce sice uvedly, že vliv je významný, ale neohodnotily ho),
největší část obcí volila odpověď střední vliv (31,8 %) a velký vliv (22,3 %). Minimální a
maximální vliv volil zhruba stejný počet obcí, dohromady cca 9 % souboru.
12) Je podle Vašeho názoru vliv obcí spádového obvodu na kapitálové výdaje Vašeho rozpočtu
významný?
13) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
z větší části, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Tyto dvě otázky opět spolu úzce souvisejí, jsou zaměřené na vliv obcí spádového administrativního
obvodu na kapitálové výdaje obce.
Na otázku č. 12 ohledně vlivu obcí spádového obvodu na kapitálové výdaje odpovědělo 49,2 %
obcí sledovaného souboru, že jej považuje za významný, 50,8 % se vyslovilo záporně.
Graf 3.15.
Vliv obcí spádového obvodu na kapitálové
výdaje rozpočtu obce
49%
51%
významný
nevýznamný
Kladné odpovědi převažují v krajích Libereckém, Královéhradeckém a Vysočině. Pokud jde o
polohu vůči státní hranici, pozitivní odpovědi převažují u obcí ve vnitrozemských okresech, z
hlediska nadmořské výšky nejsou rozdíly nijak podstatné.
rud@vse.cz
126
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pokud se podíváme na obce v jednotlivých velikostních kategoriích RUD, převahu negativních
odpovědí lze sledovat u prvních čtyř velikostních kategorií, obce ve vyšších kategoriích se
domnívají, že obce v jejich spádovém obvodu významně ovlivňují jejich kapitálové výdaje.
Při hodnocení vlivu v návaznosti na otázku č. 11 se nejvíce obcí přiklonilo k variantě 2-střední vliv,
nejmenší počet pak volil variantu 4-maximální vliv.
14) Charakterizujte spádovost Vaší obce danou historickými vazbami a zvyklostmi, pokud se
liší od administrativního spádového obvodu:
Na otázku spádovosti z hlediska historických vazeb odpovědělo 35,6 % obcí, které mají pocit
identifikace s územím, která se vytvářela a přenášela z generace na generaci. Tento subjektivní pocit
je obtížné v rámci dotazníkového šetření objektivizovat. Přesto se ukázalo, že pociťovaný nesoulad
mezi administrativní spádovostí a spádovostí danou historickými vazbami je přítomen
v některých velikostních kategoriích obcí silněji než v jiných.
Graf 3.16.
Spádovost obce daná historickými vazbami a
zvyklostmi
36%
deklarovaná
64%
nedeklarovaná
Největší míru nesouladu vykazovaly obcí spadající v rámci RUD do velikostních kategorií obcí
5001-10000 obyvatel (podle kvalifikovaného odhadu má spádovost s historickými vazbami do
těchto obcí do 20 000obyvatel), dále v obcích 1501-5000 obyvatel (podle kvalifikovaného odhadu
má spádovost s historickými vazbami do těchto obcí do 10 000 obyvatel) a v obcích ve velikostní
kategorii obyvatel 301-1500 (podle kvalifikovaného odhadu má spádovost s historickými vazbami do
těchto obcí do 5000 obyvatel).
Významnou roli v historické spádovosti sehrává poloha obce ve vnitrozemí a v pohraničí. U
obcí ve vnitrozemí je tato spádovost významnější. Nejvýznamněji se spádovost ve vnitrozemí
projevuje u obcí ve velikostní kategorii 5001-10000obyvatel, kde se podle kvalifikovaného odhadu
týká spádovost až 20 000 obyvatel z okolních obcí. Druhou nejvýznamnější kategorií obcí s velkou
historickou spádovostí tvoří obce ve vnitrozemí ve velikostní kategorii 1501-5000 obyvatel,, kde se
podle kvalifikovaného odhadu týká spádovost až 10 000 obyvatel obcí.
Nadmořská výška se ukázala, že hraje v tomto ohledu minimální úlohu.
Z hlediska krajových diferencí je historická spádovost daná sídelní strukturou krajů, která je
výrazem jejich sociálně-ekonomického vývoje. Významnou míru spádovosti uvádí Středočeský kraj,
kde obce uvádějí, že se jich podle kvalifikovaného odhadu týká historická spádovost z okolních obcí
až 10 000 obyvatel. Menší míru spádovosti uvádějí Plzeňský kraj, Liberecký kraj, Vysočina,
Jihomoravský kraj. Obce v těchto krajích nejvíce uváděly, že se jich podle kvalifikovaného odhadu
týká historická spádovost z okolních obcí až 10 000 obyvatel. Obce v Jihočeském,
rud@vse.cz
127
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Královehradeckém, Zlínském a částečně i v Plzeňském kraji uváděly, že se jich podle
kvalifikovaného odhadu týká historická spádovost z okolních obcí až 1 500 obyvatel. 9,8 % (oproti
7,2 ve vnitrozemí).
15) Je podle Vašeho názoru vliv spádovosti obyvatel z okolních obcí na běžné výdaje Vašeho
rozpočtu významný?
16) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
z větší části, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Z celkem 264 obcí se 124 tj. 47 % obcí domnívá, že vliv spádovosti má vliv na běžné výdaje jejich
rozpočtu. 140 obcí tj. 53 % se domnívá, že takový vliv neexistuje.
Graf 3.17.
Vliv spádovosti obyvatel z okolních obcí na běžné
výdaje rozpočtu obce
47%
ano
53%
ne
Tento názor se ve zvýšené míře začíná projevovat u obcí až od velikostní skupiny 5001-10000
obyv. přičemž ve velikostní skupině 1501-5000 obyv. se stejné množství obcí domnívá, že vliv
existuje i že neexistuje.
Vliv vnitrozemského či pohraničního umístění obce neovlivňuje dané názory stejně jako
nadmořská výška (s mírnou výjimkou nadmořské výšky od 201 – 400 m, kde mírně převládá počet
obcí, které tento vliv připouští v poměru 79:76).
Z celkového počtu 124 obcí, které se domnívají, že spádovost ovlivňuje jejich běžné výdaje se 92
obcí domnívá, že je tento vliv nízký až střední a pouze 28 obcí se domnívá, že je vyšší až maximální
(5 obcí tj. 1,9%).
17) Je podle Vašeho názoru vliv spádovosti obyvatel z okolních obcí na kapitálové výdaje
Vašeho rozpočtu významný?
18) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
z větší části, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Z celkem 264 obcí se 103 tj. 39 % obcí domnívá, že vliv spádovosti má vliv na kapitálové výdaje
jejich rozpočtu. 161 obcí tj. 61 % se domnívá, že takový vliv neexistuje.
rud@vse.cz
128
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.18.
Vliv spádovosti obyvatel z okolních obcí na
kapitálové výdaje rozpočtu obce
39%
ano
61%
ne
Tento názor se ve zvýšené míře projevuje pouze u obcí ve velikostních skupinách 30 001 –
40 000 a 50 001 až 100 000 obyv., ve kterých však odpovědělo celkem pouze 17 respondentů tj.
6,4% obcí
Vliv vnitrozemského či pohraničního umístění obce neovlivňuje dané názory stejně jako
nadmořská výška.
Z celkového počtu 103 obcí, které se domnívají, že spádovost ovlivňuje jejich kapitálové výdaje se
81 obcí domnívá, že je tento vliv nízký až střední a pouze 17 obcí se domnívá, že je vliv vyšší až
maximální (4 obce tj. 1,5%).
Z otázek 15 – 18 je patrné, že spádovost ovlivňuje výdaje obcí, ale tento vliv je spíše nízký až
zanedbatelný. V podstatě polovina obcí se domnívá, že žádný. Silnější vlivy si uvědomují v obcích
1501 – 10 000 obyvatel. Jedná se o větší obce či menší města, která však již mívají vysokou
mírou přenesené působnosti. Z toho lze vyvodit hypotézu, že vliv spádovosti je vnímán spíše
v administrativní rovině. Tomu nasvědčuje i fakt, že vliv na kapitálové výdaje je vnímán jako nižší,
než na výdaje běžné.
19) Uveďte hlavní poskytované služby (v samosprávné působnosti) pro sousední obce (např.
MŠ, ZŠ, ZUŠ, městská policie, řešení přestupků atd.).
Uveďte prosím, rámcově výčet služeb a seřaďte je podle finanční náročnosti:
Poznámka na úvod: Otázka zněla na služby poskytované v samostatné působnosti, přesto se
v odpovědích objevují služby v přenesené působnosti. Tyto odpovědi nejsou vyhodnoceny s výjimkou
agendy přestupků, kam mohou patřit i přestupky proti občanskému soužití, které mohou být částečně
řazeny do samosprávné působnost (nedodržování vyhlášek obcí).
Výsledky volné otázky č. 19 se týkají především obcí s rozšířenou působností, které jsou ve
sledovaném souboru zastoupeny nejvýrazněji (45 %), dále obcí s pověřeným obecním úřadem
(32 %). Ostatní obce tvoří třetí skupinu.
rud@vse.cz
129
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.19.
Služby poskytované v samostatné působnosti
23%
45%
ORP
OPOÚ
ostatní
32%
Obce s rozšířenou působností
Rozsah poskytovaných služeb u obcí s rozšířenou působností je nejširší, neboť se obvykle jedná o
mikroregionální centra s výrazným, i historicky daným postavením v rámci svého územního obvodu.
Pouze jedna obec s rozšířenou působností neuvedla žádnou poskytovanou službu.
Lze konstatovat, že téměř všechny obce s rozšířenou působností poskytují služby v oblasti
vzdělávací. Základní školy uvedlo jako poskytovanou službu 95 % ORP, mateřské školy zhruba 90
%. Jesle jsou pak uvedeny spíše výjimečně. Na tuto oblast navazuje nabídka mimoškolních aktivit
pro děti, nejčastěji jsou zmiňovány základní umělecké školy, domy dětí a mládeže, sportoviště.
Významnou oblastí z hlediska poskytovaných služeb je činnost městské policie na základě
veřejnoprávních smluv, kterou uvádí necelých 40 % obcí s rozšířenou působností.
ORP také velmi často pomáhají obcím ve svém zázemí na základě veřejnoprávní smlouvy
s řešením přestupků, což je ale převážně výkon přenesené působnosti.
Další poskytované služby jsou v oblasti sociální – pečovatelská služba a různá sociální zařízení, což
uvádí necelých 10 % ORP, dále kulturní oblast – knihovna, kina, domy kultury muzea a
v některých, spíše výjimečných případech, i divadla. Kulturní oblast je uvedena opět u necelých 10
% ORP.
Z ostatních služeb, které obce s rozšířenou působností poskytují obcím ve svém územním obvodu (
někdy i v širším regionu, tj. především některá bývalá okresní města), lze uvést: hasičský záchranný
sbor, zdravotnictví, útulky pro toulavá a opuštěná zvířata, ale také elektronickou podatelnu,
úřední desky v elektronické podobě nebo metodickou pomoc, např. v oblasti územního plánování
a odpadové hospodářství.
Z hlediska řazení služeb podle finanční náročnosti jsou ve většině případů na prvním místě
uvedena vzdělávací zařízení, tj. ZŠ a MŠ.
Z hlediska územního (příslušnost ke kraji) nejsou mezi odpověďmi obcí s rozšířenou působností
žádné významné rozdíly. Podobně je tomu z hlediska polohy vůči hranici.
rud@vse.cz
130
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce s pověřeným obecním úřadem
Podobně jako u obcí s rozšířenou působností, je u obcí s pověřeným úřadem nejčastěji
poskytovanou službou vzdělání, a to jak na základních školách (téměř 100 %), tak i mateřských
školách ( kolem 85 %). Relativně významně poskytovanou službou je základní umělecká škola (
kolem 50 %) a možnosti další zájmové činnosti především pro děti. Zhruba 17 % obcí s pověřeným
obecním úřadem uvedlo, že poskytují sociální služby, zejména pečovatelské služby. Městská
policie se objevuje u zhruba 10 % obcí POÚ, podobně je to i s hasiči. Důvodem může být
skutečnost, že ne všechny OPOÚ městskou policií disponují.
Velmi často je zmiňována také agenda přestupků, ale ta se řeší převážně v rámci přenesené
působnosti.
Obce s pověřeným obecním úřadem poskytují i další služby, ale jejich četnost je výrazně nižší
než u výše uvedených. Jedná se např. o zdravotnictví (poliklinika, ordinace ambulantních lékařů),
sportoviště, kulturní zařízení jako jsou knihovny, kina apod. Poměrně málo se objevuje oblast
odpadového hospodářství (pouze 3 obce uvedly, že poskytují tuto službu) .
Na otázku č. 19 o poskytovaných službách neodpovědělo zhruba 10 % obcí s pověřeným obecním
úřadem. V odpovědích nejsou významné rozdíly ani z hlediska územního ani podle polohy vůči
státní hranici. Pokud jde o pořadí poskytovaných služeb podle finanční náročnosti, stejně jako u
obcí s rozšířenou působností figurují na prvních místech základní a mateřské školy.
Ostatní obce
Do skupiny ostatních obcí byly zařazeny obce, které vykonávají základní rozsah přenesené
působnosti, obce s matrikou a obce se stavebním úřadem. Tyto obce tvoří necelou čtvrtinu
sledovaného souboru. Pro vyhodnocení je důležité upozornit na to, že tato skupina obcí
v Královéhradeckém kraji není v souboru zastoupena.
Necelých 36 % obcí této skupiny na otázku o poskytovaných službách vůbec neodpovědělo; jedná se
vesměs o malé obce, které žádné služby svému okolí nenabízejí. U zbývajících obcí se nejčastěji
zmiňuje, stejně jako v předešlých dvou skupinách, poskytování vzdělání – základní školy, méně
pak mateřské školy, pouze výjimečně základní umělecké školy. Ostatní služby jsou zastoupeny
jen velmi sporadicky, jedná se o sociální služby, zdravotnictví (ambulance praktického nebo
zubního lékaře) nebo kulturu.
Vzhledem k omezenému počtu dotazníků a odpovědí na tuto otázku ve skupině ostatních obcí nelze
aplikovat pro hodnocení další kritéria jako je územní příslušnost nebo poloha vůči hranici.
20) Které služby v samosprávné působnosti vykonávají jiné obce pro Vaši obec nebo Vaše
občany? (např. MŠ, ZŠ, ZUŠ, městská policie, řešení přestupků atd.) Prosím vypište.
Poznámka na úvod: Otázka zněla na služby poskytované v samostatné působnosti, přesto se
v odpovědích objevují služby v přenesené působnosti. Tyto odpovědi nejsou vyhodnoceny s výjimkou
agendy přestupků, kam mohou patřit i přestupky proti občanskému soužití, které mohou být částečně
řazeny do samosprávné působnost (nedodržování vyhlášek obcí).
Vyhodnocení otázky č. 20 bylo provedeno na úrovni obcí s rozšířenou působností, které jsou ve
sledovaném souboru zastoupeny nejvýrazněji (45 %), dále na úrovni obcí s pověřeným obecním
úřadem (32 %). Ostatní obce tvoří třetí skupinu.
rud@vse.cz
131
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Téměř 50 % obcí s rozšířenou působností na tuto otázku neodpovědělo, 33 % se domnívá, že jiné
obce nevykonávají pro ně ani pro jejich občany žádné služby v samosprávné působnosti. Ze
zbývajících odpovědí vyplývá, že obcím s rozšířenou působností jsou nejčastěji poskytovány
služby v oblasti školství a volnočasových aktivit. Jen ojediněle ORP připouštějí poskytování
služeb v dalších oblastech jako je kultura, sport, nebo doprava.
Pokud jde o obce s pověřeným obecním úřadem, pak na tuto otázku neodpovědělo 37 %, a
dalších 24 % uvedlo, že jiné obce jim ani jejich občanům žádné služby neposkytují. U
zbývajících obcí s pověřeným obecním úřadem se objevují nejčastěji odpovědi o poskytování služeb
v oblasti vzdělávání, nejvíce jsou zmiňovány základní umělecké školy, dále pak základní a
mateřské školy. Další oblastí je kultura, která zahrnuje širokou škálu nejrůznějších aktivit i ochranu
a údržbu kulturního dědictví.
Činnost městské policie a řešení přestupků (přenesená působnost) jsou služby obvykle
poskytované příslušnou obcí s rozšířenou působností.
U třetí skupiny obcí, kam jsou zařazeny obce vykonávající základní rozsah přenesené působnosti,
obce s matrikou a obce se stavebním úřadem, je nutné opět upozornit, že v této skupině nejsou
zastoupeny obce z Královéhradeckého kraje.
Pokud jde o zhodnocení odpovědí obcí této skupiny, pak je třeba nejprve konstatovat, že 16 % obcí
na tuto otázku neodpovědělo, a ze zbývajících obcí pouze jedna napsala, že žádné služby jí ani
jejím občanům jiné obce neposkytují. Z ostatních odpovědí vyplývá, že nejčastěji jsou poskytovány
služby v oblasti vzdělání – ZŠ, MŠ, ZUŠ. Téměř čtvrtina obcí uvedla městskou policii a 57 %
řešení přestupků (přenesená působnost, obvykle na základě veřejnoprávní smlouvy). Sedm procent
obcí zmiňuje sociální služby.
Vzhledem k omezenému počtu dotazníků a odpovědí na tuto otázku ve skupině ostatních obcí nelze
aplikovat pro hodnocení další kritéria jako je územní příslušnost nebo poloha vůči hranici.
Otázka č. 21 Jakou část administrativy Vaší obce (kvalifikovaný odhad v %) využívají
dojíždějící obyvatelé ze spádových obcí:
Na otázku týkající se výkonu administrativy pro obyvatele okolních obcí odpovědělo 81,1 %
dotázaných obcí. Na základě výsledků dotazníku lze naznačit, že podíl administrativy vykonávané
pro obyvatele jiných obcí dosahuje nejčastěji 37,9% veškeré vykonávané agendy (tato
charakteristika je typická především pro obce v Jihomoravském, ve Středočeském, v Jihočeském,
v Plzeňském kraji).
Graf 3.20.
Výkon administrativy pro obyvatele okolních obcí
19%
ano
ne
81%
rud@vse.cz
132
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
11 % obcí uvedlo, že podíl agendy vykonávané pro obyvatele okolních obcí přesahuje 68 %
veškeré agendy obce. Jedná se především o obce ve velikostní kategorii mezi 5001 až
10000 obyvateli. Z hlediska krajových diferencí uvádějí velké procento výkonu administrativy pro
jiné obce především některé obce ze Středočeského kraje, dále Plzeňského kraje i
z Královehradeckého a Olomouckého kraje.
Relativně malý podíl agendy vykonávané pro obyvatele jiných obcí uvedlo 10,6 % obcí, které
deklarovaly, že tento podíl je méně než 10 %.
Z hlediska velikostní kategorie nevykazují malé obce do 300 obyvatel stejně tak jako velká města
nad 100 000 obyvatel významnější výkon administrativy pro jiné obyvatele. Nejvýznamněji
poskytují administrativu pro dojíždějící obyvatele ze spádových oblastí obce ve velikostní kategorii
5001-10000 obyvatel, dále 1501-5000 obyvatel a 10001 až 20000 obyvatel.
Z hlediska krajových diferencí je největší podíl administrativy pro dojíždějící obyvatele poskytován
obcemi ve Středočeském a v Plzeňském kraji, naopak nejmenší podíl obcemi v Jihočeském kraji a
v kraji Zlínském.
Nadmořská výška ani poloha nehrají z hlediska poskytované administrativy významnější úlohu.
22) Uveďte prosím alespoň odhadem počet:
a) denních obyvatel obce bez trvalého bydliště v obci
b) sezónních obyvatel obce (chataři, chalupáři) bez trvalého bydliště v obci
Otázka č. 22 byla zaměřena na postižení významu dojíždějících a sezónních obyvatel z hlediska
finančních výdajů obcí a měst. Podotázka 22a zjišťovala, kolik obyvatel bez trvalého bydliště
využívá služeb a zařízení jednotlivých měst. Nejčastěji obce odpovídaly, že na území obce se
nachází 101-500 obyvatel denních obyvatel obce bez trvalého bydliště (26,1 % obyvatel). Nejvíce
denních obyvatel v tomto rozsahu do 500 obyvatel deklarovaly obce ve Středočeském, Plzeňském a
Libereckém kraji.
17,4 % obcí, které odpověděly na dotazník, uvedlo, že na území jejich obce se vyskytuje mezi 1001
až 5000 obyvatel. Opět se nejčastěji jednalo o obce ve Středočeském kraji, v menší míře i v kraji
Jihočeském, Plzeňském a v kraji Vysočina.
Počet denních obyvatel bez přechodného bydliště v malé míře, tj. do deseti obyvatel se objevoval
v odpovědích respondentů jen výjimečně, jednalo se především o obce ve velikostních kategoriích do
1500 obyvatel. Naopak významnější počet denních obyvatel obce bez trvalého bydliště v obci (nad
40 000) uváděly především obce ve velikostní kategorii nad 100 000 obyvatel.
Významnější podíl denních obyvatel obce bez trvalého bydliště v obci deklarovaly obce ve
vnitrozemí. Nadmořská výška nehraje v tomto kontextu významnější roli.
Počet denních obyvatel obce bez trvalého bydliště v obci uváděly obce odhadem. Vzhledem k tomu,
že se jedná o závažnou skutečnost ve vztahu k hospodaření obcí, měly by být tyto údaje předmětem
komplexnějších statistických šetření institucí na úrovni státu. Tato otázka by si zasloužila specifický
výzkum, který by hlouběji objasnil reálnost zjištění v rámci tohoto šetření.
rud@vse.cz
133
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Podotázka 22b se zaměřila na zjištění počtu sezónních obyvatel bez trvalého bydliště
v jednotlivých obcích. Na základě výsledků dotazníků lze konstatovat, že v obcích je nejčastěji mezi
101-500 sezónních obyvatel (v 36 % obcích). Nejvíce se sezónních obyvatel vyskytuje v obcích ve
Středočeském kraji, dále o něco méně v Plzeňském kraji a Královehradeckém kraji, významnější
zastoupení mají i v obcích na Vysočině a v Olomouckém kraji. Shodný počet obcí označil počet
sezónních obyvatel v rozmezí 21 až 50 obyvatel (13,6 % obcí, nejvíce v Pardubickém kraji) i počet
sezónních obyvatel v rozmezí 51 až 100 obyvatel (13,6 % obcí, opět nejvíce obce v Pardubickém
kraji).
Posouzení počtu sezónních obyvatel z hlediska velikostních kategorií obcí je obtížné, především
z důvodu malé návratnosti dotazníků z malých obcích. Výsledky získaných odpovědí naznačují, že
významný podíl sezónních obyvatel je přítomen především v obcích ve velikostní kategorii od 5001
do 10000 obyvatel a dále i v obcích ve velikostních kategoriích 201 až 300 obyvatel a 301 až 1500
obyvatel.
Z hlediska polohy mírně převažuje počet sezónních obyvatel v obcích ve vnitrozemí, rozdíly
však nehrají významnější roli.
23) Je vliv sezónních obyvatel na běžné výdaje Vašeho rozpočtu významný?
24) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
z větší části, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Cílem těchto otázek je postihnout dopad pobytu sezónních obyvatel v obcích na jejich finanční
výdaje. Obce se jednak vyjadřovaly k tomu, zda považují sezónní obyvatele za významné z hlediska
objemu běžných výdajů. Pokud odpověděly na tuto část otázky kladně, deklarovaly míru
odhadovaného vlivu na výdaje a hlavní typy výdajů, které jsou s pobytem sezónních obyvatel
spojeny.
Graf 3.21.
Vliv sezónních obyvatel na kapitálové výdaje
33%
významný
nevýznamný
67%
Z celkového počtu 264 obcí považuje vliv sezónních obyvatel za nevýznamný 141 obcí (53,4 %) a
naopak za významný 123 obcí (46,6 %). Obce, které považují vliv sezónních obyvatel za významný,
přísluší především ke Středočeskému kraji a k Plzeňskému kraji. Určitou míru vlivu deklarovaly i
obce v Jihočeském kraji a v Pardubickém kraji. Naopak za nejméně významný považují vliv
sezónních obyvatel obce v Jihomoravském kraji.
Z hlediska polohy nevykazují odpovědi obcí ve vnitrozemí a v pohraničí žádné rozdíly, podobně
jako z hlediska nadmořské výšky.
rud@vse.cz
134
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Z pohledu velikostních kategorií obcí je vliv sezónních obyvatel považován jako významný
především v obcích ve velikostní kategorii 5001-10000 obyvatel a 1501-5000 obyvatel,
významnou míru sezónním obyvatelům přisuzují i obce ve velikostní kategorii 10001 až 20000
obyvatel, určitý dopad mají i v obcích s 301-1500 obyvateli.
Z hlediska míry vlivu sezónních obyvatel na běžné výdaje obcí se 28,4% obcí shodlo, že vliv
těchto obyvatel má střední váhu. Nejvíce hodnotí střední vliv sezónních obyvatel na běžné výdaje
obcí obce ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji. Jedná se o obce převážně ve vnitrozemí,
ve velikostní kategorii 5001-10000obyvatel a 1501 až 5000 obyvatel.
9,5 % obcí se shoduje, že sezónní obyvatelé sice na jejich výdaje vliv mají, ale tento vliv je
minimální. K obcím, které nejvíce deklarovaly minimální vliv, patří některé obce z Plzeňského
kraje. Minimální vliv na výdaje deklarují více obce v pohraničí než ve vnitrozemí především ve
velikostní kategorii 10001 až 20000 obyvatel.
Maximální vliv sezónních obyvatel na běžné výdaje obcí uvedlo jen 1,5% obcí. Jedná se o
některé obce ze Středočeského a Karlovarského kraje, ve velikostních kategoriích obcí mezi 3011500 obyvatel a 40001 až 100000 obyvatel.
Z hlediska struktury výdajů je vliv sezónních obyvatel zřejmý především ve finančních
prostředcích vynakládaných na odpadové hospodářství, na úklid veřejných prostranství a na
údržbu komunikací a zeleně.
25) Je vliv sezónních obyvatel na kapitálové výdaje Vašeho rozpočtu významný?
26) Pokud ano, ohodnoťte význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 –
z větší části, 4 – maximální vliv a upřesněte, o jaké výdaje se jedná.
Záměrem otázek 25 a 26 bylo postihnout dopad pobytu sezónních obyvatel v obcích na jejich
kapitálové výdaje. Podobně jako u předchozích otázek 23 a 24, se obce nejprve vyjádřily k tomu, zda
vůbec považují sezónní obyvatele za významné z hlediska kapitálových výdajů. Pokud vybrané obce
odpověděly kladně, posuzovaly dále míru odhadovaného vlivu na kapitálové výdaje i kategorie
těchto výdajů.
V porovnání s vlivem sezónních obyvatel na běžné výdaje obcí, kde téměř 50 % obcí považovalo
tento vliv za významný, se odpovědi týkající se kapitálových výdajů do značné míry liší.
Z celkového počtu 264 obcí považuje vliv sezónních obyvatel za významný pouze 33 % obcí,
naopak za nevýznamný považuje vliv sezónních obyvatel 67 %.
Graf 3.22.
Vliv sezónních obyvatel na běžné výdaje
47%
významný
53%
rud@vse.cz
nevýznamný
135
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce, které považují vliv sezónních obyvatel na kapitálové výdaje za významný, přísluší především
ke Středočeskému kraji, Jihočeskému a k Plzeňskému kraji. Určitou míru vlivu deklarovaly i obce
v Libereckém, Pardubickém kraji a v kraji Vysočina. Naopak za nejméně významný považují vliv
sezónních obyvatel obce v Jihomoravském kraji.
Z hlediska polohy nevykazují odpovědi obcí ve vnitrozemí a v pohraničí významnější rozdíly,
podobně jako z hlediska nadmořské výšky.
Z pohledu velikostních kategorií obcí je vliv sezónních obyvatel považován jako významný
především v obcích ve velikostní kategorii 1501-5000 obyvatel a v obcích o velikosti 5001-10000
obyvatel, významnější míru sezónním obyvatelům přisuzují i obce ve velikostní kategorii 1000120000 obyvatel, určitý deklarovaný dopad mají i v obcích s 301-1500 obyvateli.
Z hlediska míry vlivu sezónních obyvatel na kapitálové výdaje obcí se 18,6 % obcí vyjádřilo, že vliv
těchto obyvatel má střední váhu. Nejvíce hodnotí střední vliv sezónních obyvatel na kapitálové
výdaje obcí obce v Pardubickém a Jihočeském kraji. Jedná se o obce více v pohraničí než ve
vnitrozemí, ve velikostní kategorii 5001-10000 obyvatel a 1501 až 5000 obyvatel.
Vliv sezónních obyvatel na jejich kapitálové výdaje je minimální podle 8 % obcí. Obce, které
nejvíce deklarovaly minimální vliv patří některé obce z Plzeňského a Libereckého kraje. Minimální
vliv na výdaje deklarují více obce v pohraničí než ve vnitrozemí především ve velikostní kategorii
1501 až 5000 obyvatel.
Graf 3.23.
Vliv sezónních obyvatel na kapitálové výdaje
významný
nevýznamný
Větší část vlivu sezónních obyvatel na kapitálové výdaje obcí uvedlo jen malé procento obcí (4,6 %
obcí). Jedná se o některé obce ze Středočeského, Plzeňského, Jihočeského a Zlínského kraje.
Z hlediska struktury kapitálových výdajů je vliv sezónních obyvatel zřejmý především v oblasti
investic do budování veřejné infrastruktury (místní komunikace, parkoviště), místních služeb i
rozvoje turistických, naučných a cyklistických stezek.
27) Firmy v obci (podle počtu zaměstnanců)-uveďte prosím počet firem (příp. kvalifikovaný
odhad:
Počet firem v obci nebylo pro většinu obcí jednoduché zjistit, proto uváděly pouze „kvalifikovaný“
odhad. I když jsme tuto skutečnost znali, zařadili jsme tuto otázku do dotazníku, neboť se
domníváme, že počet firem a jejich působení v obcích ovlivňuje řadu aktivit, které chod obcí
administrativně, ekonomicky, finančně i sociálně ovlivňují.
rud@vse.cz
136
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Nejvíce drobných firem 0-9 zaměstnanců (18,6 %) působilo v obcích Středočeského, Plzeňském a
Pardubickém kraji, Většinou se to týkalo obcí ležících ve vnitrozemí (11,4 % oproti 7,2 %
v pohraničí z celkového počtu zkoumaných obcí). Z hlediska velikostní kategorie RUD většina obcí
měla 301-1500 obyv. (8,0 %) a menší počet obcí s těmito firmami (5,7 %) ve velikostní kategorii
1501-5000 obyv.
Graf 3.24.
Firmy v obci (podle počtu zaměstnanců) - kvalifikovaný odhad
(a) drobných (0-9 zaměstnanců)
0,8%
0,4%
12,5%
18,6%
3,0%
7,2%
10,6%
8,0%
17,0%
14,0%
1 až 10
101 až 500
10 001 až 30 000
11 až 20
501 až 1 000
Více jak 30 000
8,0%
21 až 50
1 001 až 5 000
Nevyplněno
51 až 100
5 001 až 10 000
Menší počet obcí uvádělo firmy od 11 až 20 zaměstnanci (7,2 %). Tyto obce náležely Jihočeskému,
Ústeckému, Libereckému, Jihomoravskému, Olomouckému a Moravskoslezskému kraji. Poloha
nehrála téměř žádnou roli. U nadmořské výšky mírně převažovaly obce v 201-400 m n. m. Většinou
to byly obce s 1001-5000 obyv.
Obcí s větším počtem firem s 21 až 50 zaměstnanci bylo téměř 17 % a tyto obce ležely převážně
v krajích : Jihočeském, Ústeckém, Pardubickém, na Vysočině a Zlínském kraji. Ve větší míře se
nacházely v pohraničí. Většina obcí, které uváděly tento počet firem leželo v nadmořské výšce 201400 m n. m. a ve 401-600 m n. m. Týkalo se to především velikostní kategorii RUD 1501-5000
obyv.. a 5001-10 000 obyv.
rud@vse.cz
137
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.25.
Firmy v obci (podle počtu zaměstnanců) - kvalifikovaný odhad
b) malých (10-49 zaměstnanců)
16,3%
1,1%
34,8%
2,3%
6,1%
6,8%
17,4%
15,2%
1 až 10
11 až 20
21 až 50
51 až 100
101 až 500
501 až 1 000
1 001 až 4 000
Nevyplněno
V menší míře vybrané obce deklarovaly, že v jejich obcí působí firmy od 51 až 100 zaměstnanci
(pouze 8 %). Většinou se to týkalo obcí ve Středočeském a Olomouckém kraji. Necelé procento obcí
patřilo do Jihočeského, Libereckého a Olomouckého kraje. Jejich poloha nehrála roli. Většinou
ležely v nadmořské výšce 201-400 m n. m. Nejvíce obcí náleželo do velikostní kategorie RUD od
5001-10 000 obyv.
Firmy se 101 až 500 zaměstnanci deklarovaly obce v menší míře (14,0 %). Nejvíce obcí s tímto
počtem zaměstnanců bylo z Jihočeského kraje (2,3 %) a z Jihomoravského kraje (1,9 %). Nejméně
těchto firem měly obce v Karlovarském a Zlínském kraji. V ostatních krajích se to týkalo malého
počtu obcí (2 až 4 obce v kraji). Poloha nehrála velkou roli. U nadmořské výšky převažovaly obce
ležící ve výšce 201-400 m n. m. a ve výšce 401-600 m n. m. Nejvíce obcí s těmito firmami mělo od
5001-10 000 obyv. Rozptyl obcí ve velikostních skupinách RUD je již pestřejší. Ukazuje se, že firmy
s větším počte zaměstnanců působí ve větších obcí, což se dalo předpokládat.
Firmy s 501 až 1000 zaměstnanci uvedlo pouze 8,0 % obcí. Nejvíce obcí leželo v Plzeňském kraji. V
ostatních krajích byly tyto firmy deklarovány v obcích pouze ojediněle . Nejméně firem s tímto
počtem zaměstnanců působilo v krajích Libereckém a Pardubickém. Poloha nehrála roli a nadmořská
výška těchto obcí byla v naprosté většině ve výšce 201-400 m n. m.
Nejvíce obcí s těmito firmami mělo 5001 – 10 000 obyv.
Firmy s 1001 až 5000 zaměstnanci uvádělo 10,6% obcí. Většinou to byly obce ležící ve
Středočeském kraji. V ostatních krajích se počet obcí s firmami o této velikosti pohyboval od 2 do
čtyř obcí.. Nejméně byly obce s těmito firmami uváděny v Plzeňském a Karlovarském kraji.Pokud se
týká polohy, tyto obce spíše ležely v pohraničí až 5,7% (oproti 4,9 % ve vnitrozemí). Obce ležely
v naprosté většině ve výšce 201-400 m n.m. Z hlediska velikostní kategorie RUD se jednalo zejména
o obce s větším počtem obyvatel od 10 001- 20 000. Také tyto obce, kde působí firmy s
podstatně větším počtem zaměstnanců vykazovaly spíše větší obce od 1501- 5000 obyv. i obce nad
50 001- 100 100 obyv.
Firmy 5001 až 10 000 zaměstnanci deklarovalo pouze 3 % obcí ze zkoumaného vzorku. Většinou se
jednalo o obce ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Menší počet obcí uváděly tyto firmy
rud@vse.cz
138
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
v Jihočeském, Olomouckém, Zlínském a Moravsko slezském kraji. Obce z ostatních krajů tento typ
firem v obci neuvedly. Poloha nehrála roli a pokud jde o nadmořskou výšku většina obcí ležela ve
výšce 201-400 m n. m. Pokud jde o velikostní kategorii RUD jednalo se opět o větší obce nad 20 000
obyv. a více.
Firmy s 10 001 a více zaměstnanci byly ve zkoumaném vzorku obcí zastoupeny pouze v obcích
Královéhradeckého, Jihomoravského a Olomouckého kraje.
Struktura obcí s různým počtem nestejně velikých firem je do značné míry ovlivněna skutečností, že
velké firmy se většinou koncentrují do větších měst. Situace ve velkých městech (Praha, Brno, Plzeň,
Ostrava) byla podrobně analyzována samostatně.
28) Projevuje se na objemu a struktuře výdajů obce nadmořská výška?
29) Pokud ano, napište, prosím, jakým způsobem se nadmořská výška projevuje. Ohodnoťte
význam vlivu podle stupnice: 1 – minimální vliv, 2 – střední vliv, 3 – z větší části, 4 – maximální
vliv.
Nadmořská výška se projevuje ve struktuře a objemu výdajů dle 40,5 % respondentů – obcí. Téměř
60 % respondentů uvádí, že nadmořská výška nemá na rozpočet žádný vliv.
Graf 3.26.
Vliv nadmořské výšky na objem a strukturu
výdajů obce
41%
významný
59%
nevýznamný
Ze 107 obcí, které uvedly, že i nadmořská výška má vliv na rozpočet obce, se 64 obcí ( cca 60 %)
domnívá, že tento vliv je nízký až střední. 7 obcí (6,5 %) považuje vliv nadmořské výšky na rozpočet
za maximální. Všechny tyto obce leží v příhraniční a 6 z nich má nadmořskou výšku vyšší než 400
m. Jde o obce ve velikostních kategoriích od 300 do 20 000 obyvatel.
Ve výšce nad 600 m všichni respondenti (11, což je 4,2 %) uvedli, že nějaký vliv nadmořská
výška na rozpočet má.
V nadmořské výšce nad 400 m 50 obcí uvedlo, že vliv existuje a zároveň 30 obcí tento vliv
nepřipouští.
30) Domníváte se, že ve struktuře výdajů jsou určité výdaje, které jsou specifické právě pro
Vaši obec?
Tato otázka je ve své podstatě velmi důležitá ve vztahu k nastavení RUD, protože prostřednictvím
její analýzy je možné uvést alespoň rámcově typologii rozdělení obcí, které jsou ve svých výdajích
rud@vse.cz
139
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
výjimečné. Celkově na tuto otázku odpovědělo 264 obcí, přičemž přibližně ¾ obcí se nedomnívá, že
by měly ve své struktuře výdajů výraznější specifika. Proto jsme se v dílčí analýze této otázky
zaměřili na strukturu přibližně ¼ obcí, které se domnívají, že specifika mají, tj. že vyžadují i zvláštní
přístup k financování v rámci RUD.
Graf 3.27.
Celkové hodnocení otázky
26%
ano
ne
74%
Z hlediska hodnocení specifičnosti výdajů a rozdělení obcí dle jednotlivých krajů vyplývá, že
nejvíce obcí, které uvedly specifika svých výdajů (a tím i výjimečnost) jsou v Ústeckém (37,5
%), Libereckém (41,2 %) a Moravskoslezském kraji (35,0 %). V těchto krajích odpovědělo
přibližně 40 % obcí, že mají svá specifika. S ohledem na slovní vyjádření v navazující otázce
vyplynula specifika spojená zejména s mírou strukturálního postižení uvedených krajů. Řada obcí se
zároveň zmiňovala o zvýšených nákladech spojených se sociálními dávkami a odstraňováním
negativních vlivů spojených s vyšší koncentrací problematických skupin obyvatelstva
(vandalismus, poškozování obecního majetku, zvýšené náklady na zajištění obecního pořádku a
bezpečnosti atd.).
Mezi dále zmiňovanými důvody specifičnosti vlastních výdajů pak již bylo zmiňováno vlastnictví
většího rozsahu majetku (mnohdy historického, významnějších kulturních památek apod.), jehož
správa, výdaje na rekonstrukce a jejich obnovu jsou velmi nákladné. Naopak mezi kraje, ve
kterých je míra specifik výdajů nejnižší, patří Jihočeský (11,5 %), Plzeňský (16,0 %) a
Královehradecký (18,8 %), které je možné považovat jako sociálně-ekonomicky stabilizované
regiony.
Graf 3.28.
%
Hodnocení specifičnosti výdajů dle krajů (NUTS III)
100,0
90,0
80,0
70,0
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
ý
ý
ý
ý
ý
ý
ý
a
ký
ký
ký
ký
ký
ck
sk
ck
sk
ck
ick
zs
rsk
es
č in
es
ns
t ec
ou
eň
de
ub
rav
ere
va
so
oč
oč
sl e
Zlí
Ús
Pl z
lom
hra
rl o
ard
mo
ed
Vy
Li b
ko
J ih
e
ř
a
o
s
P
O
t
v
K
S
J ih
rav
ál o
Kr
Mo
kraj
ano %
rud@vse.cz
ne %
140
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Další kategorií pro hodnocení byla poloha dané obce, která vyjádřila určitou míru specifičnosti svých
výdajů. Dle dotazníkového šetření vyplývá, že nejsou výraznější rozdíly mezi obcemi ležícími
v pohraničí nebo ve vnitrozemí. Procentuální podíl je u sledovaných údajů v podstatě srovnatelný –
viz následující tabulka.
Tabulka 3.6.: Hodnocení otázky a rozdělení obcí dle polohy vůči státní hranici
vnitrozemský okres
pohraniční okres
Ano
počet
34
35
Ne
počet
100
95
Součet
Ano %
Ne %
134
130
34,0
36,8
74,6
73,1
Další kategorií členění obcí, které odpověděly na otázku č. 30, byla nadmořská výška právě
s ohledem na vznikající hypotézy o vyšších nákladech spojených např. se zimní údržbou či
vytápěním obecních budov (obecní úřad či ZŠ) v zimním období. I když je zřejmé, že objektivně
zvýšené náklady v těchto případech existují a v dotaznících se tyto důvody uvádějí, přesto nejvíce
obcí, které odpověděly v kategorii na míru specifik svých výdajů pozitivně, leží v nadmořské
výšce do 200 m. n. m. Zpravidla se ovšem jedná o specifika výdajů spojená se správou historických
budov či již zmíněných sociálních výdajů a výdajů na obecní pořádek.
Graf 3.29.
Hodnocení specifičnosti výdajů podle rozdělení polohy obcí dle
nadmořské výšky
90,0
80,0
66,7
70,0
81,8
76,3
72,9
%
60,0
50,0
40,0
33,3
30,0
27,1
23,8
20,0
18,2
10,0
0,0
do 200 m.n.m.
201až 400 m.n.m
401 až 600 m.n.m.
601 a více m.n.m.
nadm ořská výška
ano %
ne %
Hodnocení specifik výdajů je zároveň vhodné sledovat i prostřednictvím množství majetku obce,
které má ve své správě. Z dále uvedeného grafu vyplývá, že s množstvím majetku ve správě obce
roste i míra specifičnosti výdajů. Do určité míry se tak nepřímo potvrzují souvislosti uvedené
v předchozím textu, tj. slovní vyjádření zástupce obce, že specifika výdajů souvisí např. se správou
historických budov, jejich rekonstrukcemi a obnovou. V souvislosti těchto výsledků dotazníkového
šetření vyplývají i možné hypotézy, které nepřímo potvrzují, že větší obce s větším rozsahem
majetku poskytují určité druhy služeb pro své zázemí a spádové oblasti a v systému rozpočtového
určení daní tak mají specifika ve svých potřebách.
rud@vse.cz
141
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.30.
Hodnocení specifičnosti výdajů dle velikosti majetku obcí
90,0
80,0
70,0
%
60,0
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
do
10
0
10
00
00
0
01
až
20
20
00
00
00
01
až
30
30
00
00
00
01
až
50
50
00
00
00
00
až
1
m
il .
Kč
1
-2
m
i l.
K
č
2
-3
m
i l.
K
č
3
-5
m
i l.
K
č
5
-1
0
m
i l.
K
10
č
-1
2
m
il.
Kč
49
-7
5
m
il.
Kč
0,0
Kč
ano %
ne %
32) Máte zpracovaný program rozvoje obce nebo jiný strategický rozvojový dokument?
Pro stabilitu financování běžných i kapitálových výdajů obcí hraje významnou roli určení
dlouhodobých cílů a priorit rozvoje obcí a měst a jejich provázanost s finančními toky. Z tohoto
důvodu se realizované dotazníkové šetření zaměřilo také na otázky strategických rozvojových
dokumentů i na otázky rozpočtového výhledu.
Na otázku zaměřenou na zjištění, zda obce zpracovávají nějaký typ rozvojových dokumentů, více
než polovina obcí uvedla, že takový dokument zpracovaný mají (celkem se jedná o 207 obcí, tj.
78,4 %). Žádný rozvojový dokument nemá zpravovaný pětina všech dotazovaných obcí (57 obcí,
21,6 %) .
Graf 3.31.
Zpracovaný program rozvoje obce nebo jiný
strategický rozvojový dokument
22%
ano
ne
78%
rud@vse.cz
142
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Strategické rozvojové dokumenty má zpracováno více obcí v pohraničí (105 obcí, tj. 39,8 %).
Nejvíce strategie zpracovávají obce ve Středočeském kraji, dále v Pardubickém kraji, v Plzeňském
kraji a na Vysočině. Naopak nejméně deklarovaných zpracovaných dokumentů je
v Karlovarském a v Olomouckém kraji.
Nejvíce zpracovaných rozvojových dokumentů mají obce ve velikostní kategorii 5001-10000
obyvatel (22,3 %), dále ve velikostní kategorii 1501-5000 obyvatel (16,3 %). Významnější podíl
zpracovaných rozvojových dokumentů mají rovněž obce ve velikostních kategoriích 10001-20000
obyvatel (11,4 % všech obcí) a 301-1500 obyvatel (11 %).
33) Máte v návaznosti na program rozvoje zpracovaný rozpočtový výhled:
a) tříletý,
b) pětiletý,
c) více než pětiletý.
Odpovědi na otázku, zda mají obce zpracovaný rozpočtový výhled byly velice rozdílné z hlediska
časového horizontu, ke kterému obce rozpočtový výhled zpracovávají. Většina obcí rozpočtový
výhled zpracovává na kratší období a často ho upravují.
Z 264 dotázaných obcí sestavuje rozpočtový výhled na tři roky 120 obcí, tj. 45,5 %, tj. méně než
polovina obcí, které se dotazníkového šetření účastnily. Na delší období však sestavuje rozpočtový
výhled podstatně méně obcí. Rozpočtový výhled na pět let z dotázaných obcí a měst sestavuje
jenom 29,5 % a na období delší než pět let má rozpočtový výhled jen 12,5% obcí.
Z hlediska velikostní struktury sestavují rozpočtový výhled na tři roky i na pět let nejvíce obce,
které mají 5000 až 10000 obyvatel (14,4 %) a dále obce, které mají 1501-5000 obyvatel. Pro
období delší než pět let sestavuje rozpočtový výhled nejvíce obcí ve velikostní kategorii 1501-5000
obyvatel. Rozpočtový výhled na delší časové období nesestavují obce ve velikostních kategoriích
do 100 obyvatel, 201-300 obyvatel, 30001 až 40000 obyvatel ani 400001 až 50000 obyvatel.
Rozpočtový výhled na tři roky a na pět a více let má zpracováno více obcí v pohraničí než ve
vnitrozemí, zpracovaný rozpočtový výhled na pět let naopak deklaruje více obcí ve vnitrozemí.
Nejvíce dotázaných obcí a měst, které sestavují rozpočtový výhled na tři roky je z Pardubického,
Plzeňského a Jihočeského kraje. Rozpočtové výhledy na delší období (pět let) pak zpracovává
nejvíce obcí ze Středočeského kraje, dále z Jihomoravského, Plzeňského a Libereckého kraje.
34) Máte zpracovaný výhled potřebných investic:
a) tříletý,
b) pětiletý,
c) více než pětiletý.
Pro zohlednění finančních toků a nároků obcí na finanční zdroje je významné zohlednit i plánování
investic obcí do budoucna. V rámci dotazníkového šetření byly proto obcím položeny otázky týkající
se zpracovaných výhledů nezbytných investic pro jednotlivé obce a města. V rámci dotazníkového
šetření bylo zjišťováno i období, na které mají obce zpracované investiční výhledy.
Výsledky dotazníkového šetření naznačují, že investiční výhledy zpracovává relativné malé
procento obcí. Nejvíce obcí zpracovává výhledy investic na pět let (52 obcí, 19,7 %). Méně obcí
zpracovává výhledy investic na více než pět let – jedná se o 48 obcí (18,2 %). Jen relativně malé
procento obcí zpracovává výhledy na tři roky (33 obcí, resp. 12,5 %).
rud@vse.cz
143
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.32.
Zpracovaný výhled potřebných investic
13%
20%
tříletý
pětiletý
více než pětiletý
49%
neuvedeno
18%
Z hlediska příslušnosti obcí ke krajům zpracovává výhledy potřebných investic nejvíce obcí ve
Středočeském kraji, v Plzeňském kraji i v Jihočeském kraji. Investiční výhledy na období delší než
pět let zpracovává vedle obcí Středočeského kraje také relativně velký počet obcí v Jihomoravském
kraji. Nejméně zpracovávají investiční výhledy obce v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Z hlediska polohy neexistují významnější rozdíly v přípravě investičních výhledů mezi obcemi
ve vnitrozemí a v pohraničí.
Z hlediska velikostní kategorie obcí zpracovávají investiční výhledy především obce, které mají mezi
1501 až 5000 obyvateli, dále obce ve velikostní kategorii 5001 až 10000 obyvatel i obce velikostní
kategorie 301-1500 obyvatel. Malé obce do 300 obyvatel zpracované investiční výhledy převážně
nemají.
35) Máte zpracovaný výhled odprodeje majetku:
a) tříletý,
b) pětiletý,
c) více než pětiletý.
Majetek obcí je mnohdy považován za významný zdroj příjmů, především v souvislosti s většími
investičními záměry obcí a měst. Plánování jeho prodeje proto může být významným indikátorem
toho, s jakými zdroji příjmů obce pro své investiční záměry používají.
Výhled odprodeje majetku má relativně malý počet obcí tříletý plán odprodeje majetku má 60 obcí
(22,7 %). Daleko méně obcí má odprodej majetku zpracován na pět let (4,9 % obcí) a více než pět let
(pouhé 3,4 % obcí). Tato skutečnost je do značné míry ovlivněna i strukturou a velikostí
majetku, které mají obce k dispozici. Tyto otázky byly dále sledovány v řízených rozhovorech.
rud@vse.cz
144
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 3.33.
Zpracovaný výhled odprodeje majetku
23%
tříletý
pětiletý
5%
3%
69%
více než pětiletý
neuvedeno
Nejvíce zpracovaných výhledů odprodeje majetku mají obce ve Středočeském kraji, dále
v Jihomoravském kraji a v Jihočeském kraji. Naopak nejméně mají výhledy odprodeje majetku
zpracovány obce v kraji Zlínském a Karlovarském.
Z hlediska polohy zpracovávají více výhledy odprodeje majetku obce, které leží ve vnitrozemí
(14 % obcí).
Ve velikostní kategorii obcí do 300 obyvatel jsou výhledy odprodeje majetku obcí zpracovány
jen výjimečně, podobně je tomu i u obcí nad 100 000 obyvatel. Nejvíce mají tyto dokumenty
zpracovány obce ve velikostní kategorii 5001 až 10000 obyvatel a dále i obce ve velikostní kategorii
1501 až 5000 obyvatel.
36) Máte naplánovány bankovní půjčky, úvěry, komunální obligace:
a) na tři roky,
b) na pět let,
c) více než na pět let.
O finančních potřebách na zajištění investičních výdajů obcí a o jejich finanční stabilitě vypovídá do
značné míry i plánování bankovních půjček, úvěrů a komunálních obligací. Využívání těchto
prostředků může být významným indikátorem kapacity finančních zdrojů na úrovni obcí.
Bankovní půjčky, úvěry a komunální obligace plánuje jen 23,1% obcí, které se zapojily do
dotazníkového šetření. Časový horizont, na který jsou plánovány tyto zdroje příjmů, je nejčastěji tři
roky. Šedesát obcí (22,7 %) plánuje půjčky, úvěry a komunální obligace i na více než pět let.
Z hlediska polohy plánují půjčky, úvěry a komunální obligace více obce ve vnitrozemí než
v pohraničí. Nejvíce jsou tyto zdroje příjmů předpokládány obcemi ve Středočeském a v Jihočeském
kraji, relativně velkou roli by měly hrát i u obcí v Královéhradeckém kraji a v kraji Vysočina.
Naopak nejméně tyto zdroje příjmů plánují obce v Karlovarském a v Libereckém kraji.
Z hlediska velikostní kategorie obcí plánuje využít k financování svých investičních potřeb bankovní
půjčky, úvěry a komunální obligace obce s počtem obyvatel 5001-10000obyvatel (9,5 % obcí) a dále
obce ve velikostní kategorii 1501-5000 obyvatel. Naopak vůbec o využití bankovních půjček,
úvěrů a komunálních obligací neuvažují obce ve velikostní kategorii do 300 obyvatel.
rud@vse.cz
145
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
37) Uveďte, prosím, nejdůležitější priority sociálně ekonomického rozvoje Vaší obce: Bydlení,
kulturní a sportovní vyžití obyvatel, udržení zaměstnanosti, péče o seniory
Většina obcí, které vyplnily dotazník v rámci šetření, uvedla své priority, které byly modifikovány
především velikostí obce, jejich finančními možnostmi a rozsahem majetku, způsobem
hospodaření v minulosti a také do značné míry profesním zaměřením představitelů obce.
Celkově lze konstatovat, že se snižující se velikostí obce se zvětšovala míra konkretizace priorit.
Menší obce se zaměřily ve svých prioritách na zlepšení sociální a technické infrastruktury obce,
např. oprava chodníků, místních komunikací nebo veřejného osvětlení, rekonstrukce školy, budovy
obecního úřadu či sportovišť, dobudování technické infrastruktury.
Pokud jde o obce s vyšším počtem obyvatel (nad 1 000 obyvatel) nebo města, lze je rozdělit do
zhruba tří skupin. První skupina obvykle převzala do dotazníku vizi a strategické cíle ze svého
rozvojového dokumentu. V těchto odpovědích je velká míra obecnosti, objevují se zde priority
typu „úspěšné a konkurenceschopné město“, nebo „kvalita života“ či „atraktivní prostředí“.
Z hlediska hodnocení validity odpovědí na tuto otázku je třeba brát v úvahu mnoho faktorů. Jeden
z významných faktorů je, jakou důležitost této otázce v rámci dotazníkového šetření představitelé
obcí dávali. Dalším faktorem může být také možnosti financování jednotlivých priorit z rozpočtů
obcí. Proto by bylo třeba v dalších výzkumech se zaměřit právě na možnosti financování, jak
z vlastních, tak vnějších zdrojů. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci priorit byl
nejčastěji uváděn jako základní rozvojová bariéra.
Do druhé skupiny patří města či obce, které také do dotazníku zařadily priority převzaté ze
strategického dokumentu, ale i když se pořád ještě pohybují v určité míře obecnosti, přece jen jsou
jejich rozvojové záměry jasnější, i když odpovědi jsou poměrně stručné. Některé z nich kladou
velký důraz na komplexní přístup k rozvoji města či obce a setkáváme se tak se širokou škálou priorit
do podnikatelského prostředí, přes dopravní a technickou infrastrukturu, kvalitu životního prostředí,
vzdělávací, sociální a zdravotní služby až po rozvoj občanské společnosti. Také tato skupina
kritizovala nedostatek finančních prostředků pro své rozvojové záměry.
Některá města či obce uvedly jen určitý výřez priorit, což bylo zřejmě ovlivněno zaměřením
osoby/osob, které dotazník vyplňovaly. Velmi často se v těchto odpovědích objevují sociální a
zdravotní služby a jejich dostupnost, podpora vzdělávání a mimoškolních aktivit dětí a mládeže a
správa města.
Do třetí skupiny lze zařadit města a obce, které odpověděly relativně obsáhle (většinou se jednalo
o města vykonávající úlohu obcí s rozšířenou působností). V odpovědi na otázku ohledně svých
priorit uvádějí nejen priority v obecné rovině, ale také podrobnější specifikace aktivit, které by
v rámci těchto priorit měly být podpořeny. Tím jsou naznačeny konkrétnější kroky, které hodlají tato
města pro svůj rozvoj učinit. Ovšem i v této skupině obce a města uváděly, že jim chybí dostatečné
finanční zdroje pro jejich rozvoj.
Rozdíly v odpovědích na otázku č. 37 vyplývají spíše z velikosti obce a služeb, které tato obec
zajišťuje jak pro své obyvatele, tak pro okolí. Z hlediska územního není mezi obcemi podstatnějších
rozdílů, tzn., že malé obce v podstatě v celé republice jako své priority uvádějí konkrétní záležitost
(viz výše), které potřebují řešit v nejbližší době. Naopak větší města obvykle mají priority stanoveny
na delší časové období.
rud@vse.cz
146
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Odpovědi na tuto otázku potvrzovaly a byly v souladu s názory obcí ve všech velikostních
kategoriích, že pro rozvojové aktivity nemají vlastních finančních prostředků, které by přispěly
k realizaci rozvojových programů a projektů pro zlepšení životních podmínek obyvatel.
38) Údaje o osobě zodpovědné za vyplnění dotazníku:
Většina dotazníků, které jsou vyhodnocovány byly vyplněny z 56,8 % muži a menší část dotazníků
vyplňovaly ženy 39,4 %. Vyplněný dotazník byl také zpracováván kolektivně, ale pouze v malém
procentu 3,8 %.
Graf 3.34.
Za vyplnění dotazníku zodpovědni (vyjádřeno v % )
3,8%
39,4%
56,8%
Muži
Ženy
Kolektivy
Z hlediska příslušnosti obce ke kraji, nejméně mužů vyplňovalo dotazník v Karlovarské a Ústeckém
kraji (1,9 % v obou krajích). V ostatních krajích byly dotazníky vyplněny rovnoměrněji. Nejvíce
vyplňovali muži dotazník ve Středočeském kraji (7,6 %) a v Jihočeském kraji (6,8 %). Nejméně
vyplňovali dotazník muži v Karlovarské a Ústeckém kraji. Obce, kde dotazník vyplňovali muži,
spadaly do vnitrozemí (30,7 % oproti pohraničí se 26,1 %). Obce, kde vyplňovali dotazníky muži,
ležely v nadmořské výšce 201-400m n. m. (31,4 %) a ve výšce 401-600 m n. m. (19,3 %). Nejvíce
muži vyplňovali dotazník v obcích s 1501-5000 obyv. (15,9 %) v obcích s 5001 -10 000 obyv.
Nejvíce žen vyplnilo dotazník ve Středočeském, Plzeňském, Moravskoslezském kraji (3,8 %). Větší
počet žen vyplnilo dotazník především v Pardubickém a Jihomoravském kraji (v obou 4,2 %).
Nejméně žen vyplňovalo dotazník v Karlovarském a Libereckém kraji. V ostatních krajích se
procento vyplněných dotazníků ženami se pohybovalo od 2,3 % do 3,4 %. U obcí, kde vyplňovaly
dotazník ženy, nehrála poloha ve vnitrozemí a v pohraničí téměř žádnou roli. Nadmořská výška se
promítla pouze do převahy obcí ležících v nadmořské výšce 201-400 m n. m. (25,8 % z celkového
počtu obcí vyplňovaných ženami tj. 39,4 %). Obce, kde dotazník vyplnily ženy patřily zejména do
velikostní kategorie RUD s 5001- 10000 obyv. (14,0 %) a do kategorie 1501-5000 obyv. (9.8 %).
Obce v ostatních velikostních kategoriích se v procentech vyplněných dotazníků ženami příliš
nelišily a pohybovaly se od 1 % do 4,9 %.
rud@vse.cz
147
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Kolektivně vyplnili dotazník obce ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém,
Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji (z každého kraje vždy jedna obec).
Kolektivně vyplnily obce dotazník nejvíce ve velikostní kategorii RUD v obcích od 5001- 10000
obyv. (2,3 %). Většinou dotazník kolektivně vyplňovaly obce s větším počtem obyvatel.
Pochopitelné je, že v malých obcích dotazník většinou vyplňovali jednotlivci.
3.2.
Vyhodnocení výsledků řízených rozhovorů
Řešitelský tým děkuje všem starostům a dalším představitelům obcí, kteří byli ochotni věnovat svůj
čas a odpovídat na otázky. Pro řešitele projektu byly řízené rozhovory vyznaným vodítkem pro další
fáze jeho řešení.
Realizace řízených rozhovorů představuje třetí fázi výzkumu. Napomáhá interpretaci kvantitativní
analýzy tzv. tvrdých dat poskytnutých především z databází Ministerstva financí a Ministerstva
vnitra, které jsou vytvořeny na základě informací a dat poskytnutých obcemi. Upřesňují zjištění
získaná v průběhu dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek obcí, obsahující všechny velikostní
kategorie obcí, respektující jejich správní funkci, umožňuje ověření a interpretaci výstupů
kvantitativní analýzy, prohloubení poznatků získaných vyhodnocením dotazníkového šetření.
Kvalitativní šetření obsáhlo současné postoje a názorové spektrum managementu obcí, které je
nesnadné převést do exaktnější podoby.
Význam tohoto výzkum spočívá v propojení kvantitativní a kvalitativní analýzy, které umožňuje
zpracovatelskému týmu plastičtěji interpretovat a postihnout problémy s financováním aktivit obcí.
Řízené rozhovory, které tým uskutečnil v rámci řešení projektu, obsáhlo v podstatě území celé České
republiky. Celkem bylo dotazováno 63 obcí, které byly vybrány tak, abychom pokryly všechny
úrovně výkonu státní správy v přenesené působnosti i postoje samospráv.
Graf 3.35.
Obce vybrané pro řízené rozhovory podle výkonu
přenesené působnosti
21%
ORP
OPOÚ
38%
SÚ+MÚ
ZPP
11%
30%
rud@vse.cz
148
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Témata řízených rozhovorů vycházela ze zjištění v rámci dotazníkového šetření i provedených
analýz a byla rozdělena do pěti okruhů, jejichž výsledky jsou uvedeny dále. Jednotlivé okruhy byly
zaměřeny tak, abychom při koncipování návrhů měly podporu nejen v teoretických, ale i
v empirických rovinách.
Graf 3.36.
Podíl obcí zapoje ných do říze ných rozhovorů podle ve lik os tních k ate gorií RUD
do 100 obyv.
8%
3%
0%
2%
0% 3%
2%
101–200 obyv.
201–300 obyv.
5%
13%
14%
301–1500 obyv.
1501–5000 obyv.
5001–10 000 obyv.
10 001–20 000 obyv.
20 001–30 000 obyv.
30 001–40 000 obyv.
40 001–50 000 obyv.
14%
36%
50 001–100 000 obyv.
více než 100 000 obyv.
Výsledky řízených rozhovorů ukázaly obtížnost stanovení odpovídajících kritérií pro RUD, které by
většina obcí ve všech velikostních kategoriích přijala bez výhrad.
Graf 3.37.
Podíl obcí zapoje ných do říze ných rozhovorů podle ve lik os tních k ate gorií RUD
do 100 obyv.
8%
3%
0%
2%
0% 3%
2%
101–200 obyv.
201–300 obyv.
5%
13%
14%
301–1500 obyv.
1501–5000 obyv.
5001–10 000 obyv.
10 001–20 000 obyv.
20 001–30 000 obyv.
30 001–40 000 obyv.
14%
40 001–50 000 obyv.
36%
50 001–100 000 obyv.
více než 100 000 obyv.
rud@vse.cz
149
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Z hlediska hodnocení výsledků řízených rozhovorů je třeba zdůraznit, že obce mají na rozpočet
rozdílné nároky, které jsou ovlivněny nejen počtem obyvatel a rozlohou, ale také postavením
v sídelní struktuře, historickým vývojem, ne vždy promyšleným hospodařením s finančními
prostředky a majetkem obce a politickou kulturou jejich představitelů. V následujících závěrech jsou
shrnuty nejdůležitější poznatky vyplývající z realizace řízených rozhovorů, které byly respondenty
nejvíce zdůrazňovány.
Tab. 3.7.: Seznam obcí, v nichž byly realizovány řízené rozhovory
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Obec
Bečov
Bechyně
Beroun
Bílá Třemešná
Boršice
Břasy
Bučina
Cerekvice
Čilá
Dolní Řasnice
Dubenec
Dvůr Králové n. L.
Frýdlant
Heřmanice
Heřmánky
Hora sv. Kateřiny
Hrušová
Choceň
Jenišov
Karlštejn
Koněprusy
výkon
PP
M
POÚ
ORP
M
M, SÚ
M
ZPP
ZPP
ZPP
ZPP
M
ORP
ORP
ZPP
ZPP
M
ZPP
POÚ
ZPP
M
ZPP
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
Obec
Korozluky
Králův Dvůr
Kublov
Litvínov
Lom
Loštice
Lovčičky
Luboměř
Mariánské Radčice
Mirošov
Mírová
Mladá Vožice
Mohelnice
Moravičany
Most
Mostek
Nejdek
Nemojov
Nová Role
Odry
Ostrov
výkon
PP
ZPP
M, SÚ
ZPP
ORP
M
M
ZPP
ZPP
ZPP
M, SÚ
ZPP
POÚ
ORP
ZPP
ORP
M, SÚ
POÚ
ZPP
M, SÚ
ORP
ORP
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
Obec
Osvětimany
Otnice
Police
Pustina
Rokycany
Slavkov u Brna
Spálov
Staré Město
Tábor
Uherské Hradiště
Uherský Ostroh
Újezdec
Úsov
Ústrašice
Velešovice
Višňová
Vítězná
Vysoké Mýto
Zálší
Zbiroh
Zdice
výkon
PP
M
M
ZPP
ZPP
ORP
ORP
M
POÚ
ORP
ORP
POÚ
ZPP
M
ZPP
ZPP
ZPP
ZPP
ORP
ZPP
POÚ
M, SÚ
Pozn.: výkon přenesené působnosti (PP):
ZPP – základní přenesená působnost
M - matrika
SÚ – stavební úřad
POÚ – pověřený obecní úřad
ORP obec s rozšířenou působností
rud@vse.cz
150
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Závěry z řízených rozhovorů
1. OKRUH - PŘENESENÁ PŮSOBNOST
• Přenesená působnost je obtížně kvantifikovatelná a respondenti nedokázali přesně vyjádřit podíl
finančních a dalších nákladů na její zabezpečení ani personální zajištění.
• Oddělení nákladů na výkon přenesené působnosti je označováno za komplikované a velmi
obtížně vymezitelné. Některé obce s rozšířenou působností sledují výdaje dle metodiky MV ČR.
• Většina respondentů se přesto shodovala v tom, že obce do určité míry přenesenou působnost
spolufinancují z vlastních rozpočtů. Tato skutečnost do značné míry omezuje možnost financovat
rozvojové aktivity obcí.
• Většina obcí preferovala navýšení příspěvku na přenesenou působnost (účelová dotace). V těchto
postojích existovaly diference podle velikostních kategorií obcí, malé obce spíše preferovaly
navýšení prostředků přes RUD.
• Všechny obce zdůrazňují, že objem prostředků získaných z výběru správních poplatků a
sankčních plateb je minimální a podstatnou část příjmů tvoří příspěvek státu.
• Obce požadovaly zpřehlednění systému, stanovení jasných kritérií financování přenesené
působnosti.
2. OKRUH - MAJETEK OBCÍ
• Přístup obcí k majetku a jeho významu pro obec je značně diferencovaný, přičemž nezáleží na
velikosti obce. Rozdíly v přístupu jsou ovlivněny mnoha faktory, které nejsou vždy závislé pouze
na exaktním vyjádření významu majetku pro fungování a rozvoj obce. Významnou roli zde
sehrává politická reprezentace a její priority a také v minulosti nedostatečná zkušenost
v hospodaření s majetkem obce.
• Pozitivně lze hodnotit postoje představitelů obcí, které si majetek ponechaly, že majetek
pokládají za významný nástroj řešení místních sociálních a ekonomických problémů.
• Z hlediska struktury majetku je pro obce největší finanční zátěží údržba a obnovy technické a
občanské infrastruktury, včetně bytového fondu.
• Majetek obcí ovlivňuje také možnosti jeho využití při investičních záměrech a bankovních
zárukách (včetně kofinancování evropských fondů).
3. OKRUH - VÝDAJE OBCÍ
• Z hlediska výdajových nákladů obcí hrají nejvýznamnější úlohu výdaje na technickou
infrastrukturu, odpadové hospodářství a investice do údržby a zvyšování kvality komunikací a
veřejných prostranství.
• Významnou úlohu v objemu rozpočtových výdajů obcí sehrává vlastnictví kulturních a
technických památek (financování provozu i investic do těchto památek zatěžují rozpočet ve
značné míře).
• Malé obce zdůrazňovaly rozsah výdajů spojených s podporou místních hasičských sborů.
• Samotná administrativa patřila v malých obcích k nejvýznamnějším výdajovým položkám.
• Náklady na další výdaje spojené s fungováním obcí byly značně diferencovány ve vazbě na
velikost obcí, priority jejich rozvoje, ve vztahu k sociálním a ekonomickým problémům, které
obce mají.
• Obce uváděly, že současné příjmy do rozpočtu obcí nejsou dostatečné pro zajištění některých
typů služeb, mezi které patří především doprava a dopravní obslužnost, technická infrastruktura
a v suburbanizovaných zónách i infrastruktura v oblasti školství.
• Obce bez rozdílu velikosti a příslušnosti ke krajům se shodly na obecných potřebách dalšího
rozšiřování kapacit i sportovišť a kulturních zařízení, s výjimkou obcí v těsné spádovosti větších
měst.
rud@vse.cz
151
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
4. OKRUH – SPÁDOVOST
• Obce s rozšířenou působností poskytují relativně široký záběr služeb obyvatelům obcí ve svém
spádovém území: služby spojené s administrativní činností v přenesené působnosti, základní
školství a mimoškolní aktivity dětí, zajištění bezpečnosti prostřednictvím městské policie na
základě veřejnoprávních smluv a činnost hasičů. Poměrně často je zmiňována role obcí
s rozšířenou působností v oblasti zdravotnictví a sociální péče a služeb, kultury a sportu.
• V odpovědích OPOÚ je uvedeno na prvním místě základní školství (jen ojediněle jsou
zmiňovány mateřské školy), dále zdravotnictví, administrativní služby spojené s výkonem
přenesené působnosti, kultura a sport, případně sociální služby.
• V odpovědích obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou kromě služeb poskytovaných v rámci
výkonu přenesené působnosti dominovalo opět základní školství. Více než polovina
dotazovaných zmiňovala zdravotnictví – ambulance praktických lékařů pro děti a pro dospělé,
zubních lékařů nebo, ale to spíše výjimečně lékařů specialistů.
• Služby, které nejčastěji poskytují obce (ORP a POÚ) obyvatelstvu jiných obcí mimo správní
obvod obce, závisejí na postavení obce v sídelní struktuře a její dopravní dostupnosti.
• Naprostá většina obcí v řízených rozhovorech uvedla, že spolupracuje s okolními obcemi, a to
buď formou dobrovolných sdružení obcí (mikroregiony) nebo prostřednictvím obecně
prospěšných společností. Vytváření těchto mikroregionů bývá iniciováno zejména snahou
kumulovat finanční prostředky na rozvoj zúčastněných obcí.
• Obce s rozšířenou působností na otázku ohledně služeb poskytovaných obyvatelstvu jiných obcí,
které setrvává v obci nebo v jejím okolí z důvodu zaměstnání (dojížďka a přechodný pobyt) nebo
studia, odpovídaly většinou tak, že jim poskytují veškeré služby, ale přitom nejsou schopny počet
těchto osob kvantifikovat. Obdobně odpovídaly i OPOÚ.
•
•
•
•
•
•
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou v řízených rozhovorech většinou odpověděly, že
žádné služby obyvatelům jiných obcí, kteří setrvávají v obci nebo v jejím okolí z důvodu
zaměstnání, neposkytují.
Výjimku tvořily obce s matrikou/nebo stavebním úřadem, ve kterých se nacházejí střední školy.
V odpovědích o poskytovaných službách pak tyto obce uváděly běžné služby – doprava, kultura,
sport, zdravotnictví, odpadové hospodářství.
Služby, které obce poskytují svým návštěvníkům v rámci krátkodobé rekreace a cestovního
ruchu, nebyly obce schopny přesně specifikovat. Některé ORP uváděly všechny služby. Obce
s POÚ zdůrazňovaly pouze dopravu, ubytování, stravování. Zhruba polovina obcí s matrikou
a/nebo se stavebním úřadem uvedla, že poskytuje běžné služby svým návštěvníkům; některé obce
navíc zmiňovaly sportovní zařízení, administrativní služby, lékařské služby nebo knihovnu
s připojením na internet, úklid. Malé obce (se základní přenesenou působností) nespecifikovaly
žádné služby.
Z řízených rozhovorů vyplynulo, že většina obcí nepovažuje vliv sezónních změn počtu obyvatel
z hlediska poskytovaných služeb za významný. Všechny obce s rozšířenou působností uváděly,
že vliv sezónních změn počtu obyvatel je žádný nebo minimální.
Města a velké obce uváděly, že počet podnikatelů – nerezidentů neznají a ani nebyly schopny
provést kvalifikovaný odhad. Představitelé menších obcí zdůrazňovali, že mají spíš drobné a
malé podnikatele, kteří v obci podnikají a mají trvalé bydliště.
Vliv věkové skladby obyvatel na rozsah poskytovaných služeb byl diferencovaný a záleželo na
poloze obce vůči významnému centru. ORP v zázemí velkých měst, pro která vytvářejí
„ubytovací prostor“, musí reagovat na požadavky mladých rodin, které se v nich usazují, na
rozsah a druhy služeb. Další relativně specifická skupina ORP řeší sociální problémy spojené
s nezaměstnaností a existencí sociálně málo přizpůsobivého obyvatelstva ve svém spádovém
obvodu.
rud@vse.cz
152
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
•
•
•
•
•
Většina obcí všech velikostních kategorií řeší problémy spojené na jedné straně s nárůstem počtu
dětí (vyšší požadavky na zajištění dostatečné kapacity mateřských a základních škol) a na straně
druhé se stárnutím populace a s tím související kapacitou sociálních a sociálně zdravotních
zařízení pro seniory. Míra těchto problémů je diferencovaná podle polohy vůči významným,
dopravně dostupným centrům a u větších měst probíhající suburbanizací.
Malé obce, které byly zapojeny do realizace řízených rozhovorů, většinou na tuto otázku
paradoxně odpověděly, že žádný vliv na rozsah poskytovaných služeb v souvislosti s věkovou
strukturou obyvatelstva nepociťují.
Všechny obce s rozšířenou působností se považují za přirozené centrum s historickými vazbami
k obcím se svém spádovém obvodu, přičemž některé ORP s historickou kontinuitou svého
významu mají přirozený region větší než jejich současný administrativní obvod.
Obce s pověřeným obecním úřadem se také považují za přirozená centra svého spádového území,
ale v podstatě jeho rámec na rozdíl od některých ORP nepřekračují.
Přesto, že se spádové obce především na úrovni ORP a OPOÚ považují za přirozená centra,
většina z nich si není zcela vědoma, jaký rozsah služeb zajišťují pro obyvatele jiných obcí a jak
významnou roli v území sehrávají.
5. OKRUH – NÁVRHY A DOPORUČENÍ OBCÍ
• Obce se v naprosté většině shodovaly, že hlavními parametry by měly být počet obyvatel a
rozloha obce s tím, že kategorie by měly být citlivěji členěné.
• Vzhledem k finančním nároků na školská a sociální zařízení a péči obce navrhovaly jako
pomocné kritérium počet nebo podíl dětí do 14 let a dále počet nebo podíl obyvatel
v poproduktivním věku.
• Obce uváděly další možná pomocná kritéria: délka místních komunikací, vybavenost technickou
infrastrukturou (podíl napojených obyvatel), počet nemovitostí (např. čísla popisná, včetně
rekreačních objektů), počet obyvatel, kteří jsou zaměstnáni na území obce.
• Větší obce navrhovaly zohlednit správní obvod obce (podle počtu osob ve správním obvodu).
• V návrzích se objevovaly také motivační prvky, zejména posílení vazby mezi ekonomickými
subjekty, které v obci podnikají, a místním rozpočtem, přičemž by mělo být bráno v úvahu místo
podnikání subjektů a nikoli oficiální sídlo firmy.
• Podle názorů na rozdělování finančních prostředků lze obce rozčlenit na dvě skupiny: první
skupina, spíše menší obce, preferují zrušení dotací a rozdělování všech prostředků přes RUD.
Druhá skupina, většinou větších obcí, navrhuje neposkytovat nenárokové dotace, ale dávat
přednost nárokovým, které jsou spojené s konkrétními aktivitami.
• Obce nevěří možnosti rozšířit okruh sdílených daní, jejichž výnos vstupuje do RUD. Pokud jde o
spotřební daně, nepovažují jejich zařazení do sdílených daní za příliš vhodné, neboť se obávají
možné nestability příjmů ze spotřebních daní. Na druhé straně vidí možnost podílet se na výnosu
ekologických daních. Některé obce také navrhují zvýšení jejich podílu na stávajících sdílených
daních.
• Obce většinou nechtějí rozšiřovat spektrum místních poplatků. Nepodporují jejich změnu na
místní daně. Navrhují zvýšit výnos z místních poplatků např. odstraněním „stropů“ u vybraných
místních poplatků - poplatek za pobyt, poplatek za psa apod.
• Obce zmiňovaly možnost zavedení odpisu majetku.
• Všechny obce bez rozdílu velikostní kategorie se domnívaly, že prostředky z RUD na výkon
samosprávy by měly být větší.
• Obce zdůrazňovaly, že v rámci nastavení současných podmínek financování jim nezbývají téměř
žádné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit, tj. mimo rámec zajištění základních služeb.
rud@vse.cz
153
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
1. OKRUH (PŘENESENÁ PŮSOBNOST)
Jedná se o výsledky řízených rozhovorů realizovaných v průběhu měsíců srpen a září 2008. Při
analýze stanovisek obcí zaměřených na financování přenesené působnosti bylo za třídící hledisko
vzata nejvyšší dosažená správní role obce.
1.1. Sledujete náklady spojené s výkonem přenesené působnosti a jaké k tomu používáte
metodiky?
Obce ze sledovaného vzorku vesměs deklarovaly, že nesledují náklady spojené s výkonem přenesené
působnosti. Ve skupině nejmenších obcí – se základní působností, s matrikou a stavební úřadem se
jedná v podstatě o všechny obce. Pouze některé obce s rozšířenou působností, případně s pověřeným
obecním úřadem, provádějí dílčí kalkulace výdajů. Neexistuje však komplexní metodický přístup.
V některých případech obce sledují výdaje za „nákladová střediska“, která reprezentují odbory
úřadu.
Dělení nákladů při výkonu správy na místní úrovni je označováno za komplikované a velmi obtížně
vymezitelné. Některé obce s rozšířenou působností sledují výdaje dle metodiky MV ČR.
1.2. Do jaké míry jsou dle Vašeho názoru kryty výkony Vašeho úřadu na přenesenou správu?
Všechny obce zdůrazňují, že objem prostředků získaných z výběru správních poplatků a
sankčních plateb je minimální a podstatnou část příjmů tvoří příspěvek státu. Dotace státu vždy
přesahuje 50 % příjmů na přenesenou působnost. U malých obcí je odhadována míra krytí nákladů
v úrovni procent respektive několika desítek procent. U obcí s rozšířenou působností nebyly
odpovědi konkretizovány. Avšak podíl příspěvku na celkovém objemu příjmů přiřazených k výkonu
přenesené působnosti překračoval 80 %.
1.3. Rozlišujete náklady na přenesenou působnost dle delegovaných pravomocí (náklady na
základní přenesenou působnost na úrovni obce x matriku x stavební úřad x pověřený obecní úřad
x obec s rozšířenou působností).
Tato otázka byla určena především obcím s pověřeným obecním úřadem a obcím s rozšířenou
působností. Snažila se zjistit stav analytického rozboru výdajů spojených s výkonem přenesené
působnosti na jednotlivých úrovních správy vykonávaných uvedenými obcemi (tj. sledování výše
výdajů spojených se základní funkcí, matriky, stavebního úřadu, agendami pověřeného obecního
úřadu a rozšířené působnosti). Obce deklarovaly, že takto výdaje nesledují. Zdůrazňují, že z hlediska
organizačního uspořádání úřadu se role prolínají. Provedení analýzy pokládají za velmi složité.
Ojediněle se objevily odhady výdajů (např. Mostek (S)- základní funkce 4 %, matrika 30 % a
stavební úřad 66 %, město Choceň (OPOÚ)- základní funkce 8 %, matrika 12 %, stavební úřad 48 %,
OPOU 32 %; Most (OPR) – základní funkce 11,5 %, matrika 4,5%, stavební úřad 9,5%, OPOU 23
%, ORP 44 %).
1.4. Stanovte (kvalifikovaně odhadněte) v rámci přenesené působnosti podíl úvazků na
jednotlivých úrovních přenesené působnosti v %.
Obce nebyly schopny přiřadit k jednotlivým stupňům vykonávané správy počty úvazků či úředníků.
1.5. Jakým způsobem by měl být hrazen výkon přenesené působnosti? (tj. role státu, výše
příspěvku apod.)
Část obcí byla otázkou zaskočena a neměla vyhraněný názor na způsob financování výkonu
přenesené působnosti. Zdůrazňováno bylo hledisko výkonu kompetencí spojené s dostatečnou
rud@vse.cz
154
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
finanční podporou. Zdůrazňují požadavek státu na zajištění dostupnosti služby a zodpovědnost státu
za její profinancování.
Menší obce žádají navýšit příspěvek státu. Některé z nich požadují 100% úhradu nákladů;
OPOÚ a ORP vesměs navrhují 100% krytí.
Stanoviska jsou nevyhraněná, co se týče mechanismu financování, tj. prostřednictvím dotace –
státního příspěvku, či RUDem. Požadováno je však zpřehlednění systému, stanovení jasných
kritérií financování.
Kritériem pro stanovení výše plateb by měl zůstat počet obyvatel. Mohl by být modifikován počtem
reálně bydlících. Ojediněle se objevily názory částečně financovat přenesenou působnost
prostřednictvím rozpočtů ORP, nebo krajů, případně ze zvýšeného výnosu daně z nemovitostí.
Některé nejmenší obce argumentovaly, že by vůbec neměly přenesenou působnost vykonávat.
Objevil se i názor na oddělení výkonu přenesené působnosti (především na úrovni ORP) a oživení
okresních úřadů.
1.6. Domníváte se, že by přenesená působnost měla být přímo hrazena RUD?
Stanovisko začlenění financování přenesené působnosti do RUD není jednoznačné. Na jedné straně
se poukazuje na nepřehlednost sytému RUD pro starosty obcí, riziko alokace prostředků na jiné
aktivity než je výkon přenesené působnosti, či přílišná závislost RUD na schopnosti vybírat
daně ze strany státu a výkonu ekonomiky.
Avšak RUD je chápán také jako mechanismus pružnější.
Ojediněle se objevily názory představitelů obcí, požadující zavedení zúčtovatelných dotací (tj.
rozšíření praxe užívané pro část sociální agendy), nastavení přesných metodik umožňujících
nákladově ocenit výkon v rámci poskytované služby, tj. vytvoření systému standardů pro výkon
jednotlivých agend.
Z řízených rozhovorů také vyplynulo, že představitelé obcí dávají přednost jasně stanoveným a
stabilním kritériím a pravidlům financování.
1.7. Jaké dopady má spolufinancování přenesené působnosti z ostatních zdrojů obce na činnost
obce (tj. na poskytování statků a služeb v samostatné působnosti)?
Obce deklarují, že spolufinancování výkonu přenesené působnosti z ostatních zdrojů obcí má
negativní dopady. Tuto situaci obce často řeší snížením objemu prostředků určených na
investice případně údržbu majetku.
V ojedinělých případech bylo toto řešeno na úkor úředníků, tj. jejich finančního ohodnocení.
Pravděpodobně dochází i ke mzdové diskriminaci úředníků vykonávajících přenesou působnost. Na
jedné straně volení představitelé berou tyto úředníky jako „příživníky“, na straně druhé si starostové
uvědomují zvýšení prestiže obce spojené s výkonem a dostupností těchto služeb. Také úředníci si
jsou této prestiže vědomi.
2. OKRUH (MAJETEK OBCÍ)
V rámci řízených rozhovorů jsme se rovněž zaměřili na otázky týkající se majetku, postojů místních
reprezentantů k majetku a jeho významu v hospodaření obcí a měst i v realizaci rozvojových
investičních opatření. Terénní šetření se také zaměřilo na problematiku dlouhodobých plánů
týkajících se hospodaření s majetkem, včetně přístupů k případnému odprodeji majetku obcemi a
městy.
rud@vse.cz
155
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2.1.+ 2.4. Jaké druhy majetku by měla obec vlastnit a k jakému účelu by měl sloužit?
Uvažujete o odprodeji majetku? Pokud ano, z jakých důvodů?
Z hlediska postojů obcí a měst k majetku, jeho případnému budoucímu odprodeji, významu
v hospodaření i ve financování dlouhodobých investičních opatřeních, se vyprofilovaly dvě kategorie
obcí a měst. Do první kategorie je možné zařadit obce a města, která považují vlastnictví majetku
spíše za nákladovou položku, do které je potřeba hodně investovat a kde případné výnosy z pronájmu
majetku nedosahují potřebných investičních nákladů.
Majetek byl v těchto obcích a městech již z větší části prodán soukromému sektoru, popř. majetek,
který ještě ve vlastnictví obcí zůstává, je považován za významný nástroj pro budoucí vyjednávání
s investory a bude de facto také prodán (např. výměna pozemků za pozemky, rozvoj podnikatelských
subjektů, využití na novou výstavbu bytů, průmyslových zón, supermarketů apod.). Velký důraz
kladou obce také na prodej pozemků pro budoucí výstavbu domů a bytů a přilákání nových obyvatel
na území obce.
Druhou kategorii obcí tvoří obce, které se majetku zbavují jen z malé části, popř. vůbec. Majetek je
v těchto obcích považován za důležitý nástroj rozvoje obce z hlediska zajištění základních služeb a
potřeb místních obyvatel (obchody, školy, zdravotní zařízení, kulturní aktivity, sociální bydlení,
veřejný prostor) i z hlediska možného podnikání obcí a měst (např. provoz autokempů, parkovišť,
pronájem obecního majetku pro stravovací a ubytovací služby, bydlení apod.).
Obecní majetek může být, podle názorů respondentů, rovněž využit pro rozvoj komunálních
podniků. Vlastnictví majetku je rovněž považováno za významný nástroj řešení místních
sociálních a ekonomických problémů (např. příchod nových obyvatel). U obcí, které uváděly
význam zachování majetku pro budoucí rozvoj, hrálo důležitou roli i vlastnictví budov sloužících
hasičským záchranným sborům a vybavení hasičských sborů.
Významným majetkem především pro malé obce je také vlastnictví lesů (a případně i zemědělské
půdy), z jejichž hospodaření obce očekávají rovněž významné příjmy do rozpočtu obcí (pokud lesy
vlastní).
Některé obce uváděly, že se majetku ve prospěch soukromého sektoru nechtějí zbavovat také
z důvodu nesolidnosti soukromého sektoru a nedůvěry v budoucí možnou dohodu mezi soukromým
sektorem a obcí v případě potřeb pronájmů budov apod. Tyto obce preferují i málo výnosný
pronájem před prodejem.
Zařazení obcí do první nebo druhé kategorie neovlivňuje ani velikost obce, ani rozsah
přenesených kompetencí, popř. spádovost. Určující jsou v tomto smyslu velice diferencované
názory a postoje místních reprezentantů na význam majetku v hospodaření obce a zajištění
dlouhodobého rozvoje území a míra politického konsensu týkající se budoucího hospodaření, včetně
hospodaření s majetkem.
Pohled na význam majetku se tak liší obec od obce. V obcích, kde je politický konsensus obtížný a
častěji dochází ke střídání místních zastupitelů, včetně postů starosty a místostarosty, plány na
budoucí využití majetku v převážné většině chybí nebo nemají konkrétnější podobu. Prodej majetku
je v těchto obcích často doprovázen i nekoncepčními kroky, které mohou následně snižovat finanční
kapacity obcí např. při přijímání záruk za půjčky.
Obce, které majetek již prodaly, popř. odprodej plánují se shodují na tom, že pro fungování obcí a
měst je významné zajistit především technickou a základní občanskou infrastrukturu, která umožní
zabezpečení obligatorních veřejných služeb (vzdělávací zařízení, zařízení sociální péče). Technická
a občanská infrastruktura jsou zároveň považovány za významné nákladové položky rozpočtu
obcí (především u malých obcí a malých a středně velkých měst), přesto i obce preferující prodej
majetku zachovávají tuto infrastrukturu ve svém vlastnictví.
rud@vse.cz
156
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Všechny obce, včetně těch, které již prodaly většinu svého majetku, popř. o prodeji majetku uvažují,
deklarovaly význam zachování nemovitostí a pozemků, které umožní výkon místní samosprávy.
Ostatní občanská infrastruktura (obchody apod.) může být, dle názorů zastupitelů obcí preferujících
odprodej majetku, převedena na soukromý sektor. Naopak malé obce, které neplánují významnější
odprodej majetku, považují za důležité i vlastnictví obchodů a stravovacích zařízení ve vlastnictví
obce.
Rovněž i bytový fond je podle názoru obcí, které preferují maximálně možný odprodej majetku,
předmětem plánovaného prodeje majetku (v případě, že ho obce již všechen neprodaly v předešlých
letech).
Specifické vztahy k obecnímu majetku mají ty obce a města, která vlastní zámek, popř. jinou
významnou kulturní památku. Tyto obce se shodují v tom, že vlastnictví těchto typů nemovitostí je
velice nákladnou finanční položkou, která může nicméně ve spojení s podnikáním přinášet významné
zisky do místních rozpočtů. Pohled obcí a měst na význam zámků a dalších kulturních památek
z hlediska majetku není jednoznačný, převládají však spíše názory na nutnost jeho zachování
v majetku obcí a měst.
Na otázku, jaké druhy majetku by měla obec popř. město vlastnit, nedokázala převážná část
respondentů odpovědět. V odpovědích se rovněž ukazovaly různé názory na prodej majetku mezi
starostou, zastupiteli a tajemníkem úřadu.
2.2. + 2.3. Máte investiční program? Do jaké míry počítáte s majetkem při investičních
záměrech, při bankovních zárukách apod.?
Pro využití majetku při financování investičních potřeb obcí a měst hrají významnou roli i investiční
plány, resp. programy pro hospodaření s nemovitým majetkem. Převážná část obcí má zpracovaný
jen povinný rozpočtový výhled na tři roky, investiční výhledy na delší dobu nezpracovávají. Obce a
města často deklarovaly, že mají investiční plán „v hlavě“ a nepotřebují jej detailně zpracovávat.
Rozpočtové a investiční plány jsou však v mnoha obcích a městech ovlivněny očekávanými
dotačními tituly, které mohou v jednotlivých letech čerpat. Investiční plány pak obce přizpůsobují
aktuálním možnostem čerpání dotačních titulů.
Jen výjimečně mají obce zpracovaný výhled na pět let (5 z 63 dotazovaných obcí). Pouze dvě obce
uvedly, že mají rozpočtový výhled zpracovaný na delší než pětileté rozpočtové období, a to na
sedmileté období 2007-2013 ve vztahu k potencionálnímu čerpání evropských fondů (obce v
Libereckém kraji a v Moravskoslezském kraji).
Obce a města, kde došlo k významnějšímu odprodeji majetku, nemohou uvažovat o jeho využití
při investičních záměrech a bankovních zárukách. Přesto i obce a města, která mají
významnější rozsah majetku, uvádějí, že jeho využití je pro bankovní záruky relativně
komplikované a v převážné míře s využitím majetku při investičních záměrech nepočítají. Jednak
se jedná o budovy, které je problematické vystavit rizikům spojeným s bankovními zárukami (např.
školy), jednak o ně banky nemají zájem z důvodu malé hodnoty či administrativních obtíží při jejich
převzetí.
2.6. Máte naplánovány úvěry vč. splátkového kalendáře?
Z hlediska hodnocení finančních nástrojů, které obce považují za významné pro realizaci
rozvojových opatření, byla předmětem řízených rozhovorů i otázka zaměřená na plánování úvěrů a
splátek. Převážná část obcí uvedla, že úvěry plánované nemají a ani je nechtějí. I obce, které s úvěry
počítají, více spoléhají na vnější zdroje, především na dotace z evropských fondů. Necelých 40 %
obcí odpovědělo, že s úvěrem nepočítají, neboť jsou v současné době zatíženi splácením minulých
úvěrů na výstavbu technické infrastruktury (kanalizace, plynovody apod.).
rud@vse.cz
157
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Nedílnou součástí hodnocení finančních kapacit obcí při zabezpečování veřejných služeb a realizaci
rozvojových opatření jsou očekávání obcí o možnostech využití prostředků ze strukturálních fondů.
2.7. Uvažujete o projektech z fondů EU?
Postoje obcí a měst k využívání evropských fondů jsou spíše negativní. Významná část obcí a měst
nemá o procesu přijímání evropských dotací dostatečné informace a o využití peněž uvažují spíše
neformálně „pokud bude nějaká příležitost“.
Malá očekávání potencionálního využití finančních zdrojů z evropských fondů uváděly
především obce, které nemají jasněji definovány dlouhodobé cíle a investiční záměry.
Obce a města, která uvažují o využití peněz ze SF uvádějí, že tyto peníze budou především využity
na investice do technické infrastruktury (vodovody, kanalizace), dále do výstavby a zvyšování
kvality komunikací, výstavby zařízení pro sportovní účely (koupaliště, sportovní haly). Některé obce
rovněž uváděly možnost využití strukturálních fondů pro rekonstrukci kulturních památek a zvýšení
atraktivity obcí a měst.
Příčinou malých možností využití strukturálních fondů je především rozpočtové omezení malých
obcí a nemožnost zajistit kofinancování (významněji u obcí, které nedisponují významnějším
objemem majetku). Limitem pro možnosti čerpání evropských fondů je v mnoha případech také
zadlužení obcí, které je mnohdy zapříčiněno předešlými investicemi do rozvoje obce a které
nedovoluje žádat o další dotace z evropských fondů.
Významnější očekávání využití finančních prostředků ze SF mají obce sdružené do účelových
sdružení obcí (sdružení vzniklá mnohdy za účelem společného čerpání peněz na kanalizaci,
vodovody apod.). Významná část respondentů uváděla, že zapojení obcí do dobrovolných sdružení
obcí a měst je velice přínosné, neboť umožňuje získat více peněz, než pokud by jednotlivé obce
žádaly každá zvlášť.
3. OKRUH (VÝDAJE OBCÍ)
Pro přidělení finančních prostředků do obcí a měst v podobě sdílených daní, popř. dotací je
významné rovněž zaměřit pozornost na faktory, které mají významnější vliv na výdajové potřeby
obcí a tím i na jejich finanční nároky. V rámci řízených rozhovorů jsme se proto zaměřili na
postižení nejdůležitějších determinantů výdajových potřeb obcí. Tyto nároky jsme analyzovali jak
z hlediska velikosti obcí, tak i z hlediska regionálních, sociálních a ekonomických diferencí.
3.1. + 3.5. Které faktory a do jaké míry ovlivňují výši dílčích výdajových položek v obci? Které
odvětví výdajů má ve Vaší obci/městě nejvýznamnější podíl na rozpočtu a proč?
Položkou, která nejvíce zatěžuje rozpočty obcí a měst, je údržba technické infrastruktury (vodovody,
kanalizace, odpady) i investice do její údržby a rozvoje. Jako nákladovou položku označovaly
technickou infrastrukturu všechny obce ze všech krajů, ve kterých probíhalo terénní šetření.
Relativně větší zátěží je technická infrastruktura pro menší obce, nicméně i u velkých měst byla
nákladovost technické infrastruktury považována za významnou. Některé obce ještě navíc
specifikovaly relativně vysoké náklady na odpadové hospodářství, jednalo se především o obce,
které jsou atraktivní z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Náklady na zajištění technické
infrastruktury jsou do značné míry ovlivněny nadmořskou výškou obce, složitostí terénu a mírou
rozptýlení nemovitostí v katastru obce.
Za druhou nejvýznamnější položku z hlediska finančních výdajů obcí jsou považovány náklady na
zabezpečení předškolních zařízení a základních škol. Vysoký objem výdajů do zajištění
základního školství pro žáky a zajištění základní občanské vybavenosti školských zařízení
deklarovalo přes 60 % obcí. Významnější náklady mají v tomto ohledu obce v těch oblastech, které
rud@vse.cz
158
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
jsou atraktivní pro rozvoj bydlení (především suburbanizované zóny v blízkosti velkých měst). Tyto
obce mnohdy očekávaly, že na investicích do základní infrastruktury se budou podílet i soukromí
investoři a developeři, tato očekávání však mnohdy nebyla splněna, a proto jsou obce nuceny plně
zabezpečit rozvoj kapacit i modernizaci vzdělávacích zařízení v daných lokalitách.
V pořadí třetí nákladovou položkou je pro výdajové nároky obcí zajištění adekvátního rozsahu a
kvality občanské vybavenosti v sociální a zdravotní oblasti. Jako významnou nákladovou položku
uvádí tuto kategorii výdajů 31 z celkových dotázaných 63 obcí. Deklarovaný podíl výdajů na sociální
a zdravotní infrastrukturu je regionálně diferencovaný, jako relativně malý faktor z hlediska všech
výdajových položek považují náklady na tuto občanskou vybavenost obce ve Zlínském kraji,
Jihomoravském kraji i kraji Pardubickém. Naopak větší roli hrají tyto výdaje v Ústeckém kraji,
Libereckém i Karlovarském kraji. relativně vysoký podíl výdajů uváděly i obce v Plzeňském kraji.
Některé obce v Libereckém a Středočeském kraji navíc poukazovaly na to, že kromě výdajů do
zdravotní a sociální infrastruktury ještě zatěžují jejich rozpočet i příspěvky na sociální služby a
dávky, které poskytují buď samy nebo ve spolupráci s jinými obcemi.
Relativně menší, přesto významnou výdajovou položkou dotazovaných obcí a měst jsou výdaje
spojené s investicemi do údržby a zvyšování kvality komunikací, včetně investic do obnovy
nebo zabezpečení chodníků, náměstí a dalších veřejných prostranství. Významnou míru výdajů
do těchto služeb deklarovalo dvacet z 63 dotázaných obcí. Tyto výdaje nejsou ovlivněny příslušností
obcí k jednotlivým krajům ani jejich velikostí. Jako významnější faktor se zde ukazuje spíše vztah a
postoje obce ke zvyšování urbanistické a architektonické atraktivity lokalit. Významným faktorem
pro zvýšený podíl výdajů do komunikací je rovněž lokalizace větších firem na území obcí a větší
zátěž silnic, která je spojená s průjezdem velkých aut, popř. s nárůstem individuální dopravy.
Relativně velké procento obcí rovněž uvádělo, že významnou výdajovou zátěží z hlediska jejich
rozpočtů jsou výdaje na dopravu. Na tuto výdajovou položku upozornilo 20 obcí z 63
dotazovaných. U malých obcí jsou výdaje do dopravy spojeny především s příspěvky na zajištění
dopravní obslužnosti, u větších měst hrají roli především investice do městské hromadné dopravy.
Deklarované náklady na dopravu se významně regionálně liší a mohou se lišit i v různých
letech. Významnou roli zde hrají různí dopravci, kteří do oblasti dopravní obslužnosti vstupují
a mohou nabízet různé služby s různými cenovými požadavky na obce.
Relativně vysokým výdajovým nákladem je pro obce také provoz veřejného osvětlení. Šestnáct obcí
ze všech dotazovaných uvádělo, že zajištění místního osvětlení vyžaduje poměrně vysoké náklady,
které navíc každoročně významným způsobem rostou. Vyšším výdajovým nákladem je zajištění
veřejného osvětlení především pro malé obce. Významné zatížení však deklarují i větší města,
především ta, kterou jsou turisticky zajímavá a mají na svém území historické památky.
Mezi významnější faktory, které ovlivňují rozpočtové náklady obcí, patří rovněž investice do
kultury a kulturních institucí. Šestnáct z 63 dotazovaných obcí uvádělo tyto výdaje za důležité
z hlediska rozpočtových výdajů, i když v menším rozsahu než předešlé položky. Opět zde není
zřejmá vazba mezi velikostí obce nebo její příslušností k jednotlivým regionům, ale spíše rozvojové
priority místních samospráv.
Podle výsledků řízených rozhovorů patří rozloha obce k méně významným faktorům ovlivňujícím
výši výdajových položek v obci. Obce nepovažují tento faktor za významný, pouze 13 z nich (tj. cca
20 %) ho na stupnici důležitosti uvedlo jako méně důležitý (2. stupeň důležitosti). Jednalo se
především o obce v horských oblastech s rozptýleným osídlením a v některých případech i obce
v suburbanizovaném pásmu kolem velkých měst (např. v Karlovarském a Středočeském kraji.)
Významnou výdajovou položkou jsou rovněž investice do údržby a zlepšování veřejných ploch
jako jsou parky, hřbitovy apod. Jako nákladovou položku, i když méně významnou ve srovnání
s předešlými nároky, je uvedlo deset obcí (jednalo se převážně o menší obce).
rud@vse.cz
159
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Jako méně významné, přesto však zatěžující obecní rozpočet, uváděly některé obce náklady na
zajištění bezpečnosti (policie). Tuto skutečnost uvedlo 9 obcí ze všech dotázaných. Jednalo se
především o obce v regionech s významnými sociálními konflikty (především Ústecký kraj,
Karlovarský kraj, dále i Liberecký kraj). Opět se jedná o položku, která je z hlediska výše výdajů
méně významná než ostatní náklady, přesto hraje v rozpočtech některých obcí významnější roli.
Pouze pět obcí ze všech dotázaných za důležitý faktor, který může mít vliv na dílčí výdajové
položky v obci, považuje počet obyvatel. Podle stupně důležitosti považují počet obyvatel v
předproproduktivním věku (0-14 let) za nejvýznamnější pouze 4 obce, ale ostatní ho také řadí
k významným faktorům. O něco více obcí uvádí jako nejvýznamnější faktor ovlivňující výdajové
náklady obcí počet obyvatel v postproduktivním věku (65+ let (10 obcí ze všech dotázaných,
převážně ve Zlínském, Jihomoravském i Ústeckém kraji).
Náklady na zajištění zimní údržby hrají významnější roli u obcí především v horských
oblastech (Liberecký kraj, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj). Jedenáct obcí z 63 dotázaných
uvádějí, že zimní údržba je významnější výdajovou položkou, ne však zásadní z hlediska
hospodaření obcí.
V odpovědích obcí se objevovaly i další faktory, které mají dopad na výdajové položky obecních
rozpočtů. V Karlovarském a především Ústeckém kraji patří mezi tyto výdaje náklady na řešení
nezaměstnanosti. Celkem pět obcí se vyjádřilo, že náklady na řešení nezaměstnanosti hrají důležitou
roli v rozpočtu obce.
Další významnější položku tvoří zejména u malých obcí výdaje na hasičské sbory, dále na
samotný výkon administrativy a chodu úřadu (Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj), na
zajištění dalších komunálních služeb (blíže nespecifikováno), na investice do sportovních zařízení
(zhruba 10 % obcí), do životního prostředí, úklidu obcí apod. Některé obce rovněž deklarovaly
význam odchodu obyvatel z hlediska rozpočtových omezení (Moravskoslezský kraj).
Obce, které vlastní zámek, hrad nebo jinou významnou kulturní památku, se shodly na tom, že
největší výdajovou položkou je pro ně financování provozu i investic do těchto kulturních
památek. Výjimku tvoří obce, které uzavřely dlouhodobé partnerství s občanskými sdruženími a
nemovité památky jim pronajaly. Občanská sdružení zajišťují provozní náklady památek a obce
prostřednictvím dotačních titulů spolufinancují investice. V těchto případech není vlastnictví kulturní
památky pro obec žádnou finančně zátěžovou položkou.
Pro zjištění výdajových potřeb obcí a postižení toho, na jaké typy služeb chybí jednotlivým obcím
nejvíce finanční prostředky, jsme se v řízených rozhovorech zástupů obcí také ptali na to, jaké
druhy služeb, které zajišťují, jsou nedostatečně finančně zajištěné a které v obcích díky finančním
omezením chybí. Odpovědi na tuto otázku byly značně diferencovány ve vazbě na velikost obcí,
na priority rozvoje obcí ve vztahu k sociálním a ekonomickým problémům, které daná lokalita
má.
Významnou roli zde hraje i spádovost obcí k větším obcím a městům. Převážná část obcí, kde
obyvatelé dojíždějí do zaměstnání do větších měst v jejich blízkosti, uvádí, že sice na jednu stranu
některá infrastruktura chybí (např. využití volného času, sportoviště, kulturní zařízení), ale že na
druhou stranu není pro obyvatele problém si dojet do blízkého města a využít služeb tam. Tyto
postoje uváděly obce především ve Středočeském kraji v blízkosti Prahy, dále i obce
v Královehradeckém kraji.
3.2. + 3.3. + 3.4. Které druhy služeb, jež zajišťujete pro své občany, jsou dle Vašeho názoru
finančně nedostatečně zajištěné? Které druhy služeb, podle Vašeho názoru, jsou v obci
kapacitně nedostatečné nebo chybí? Jaký druh technické vybavenosti (zařízení) ve Vaší obci
chybí nebo má nedostatečnou kapacitu? (plyn, voda, kanalizace, veřejné osvětlení, rozhlas, IT,
…)
rud@vse.cz
160
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Mezi nedostatečně zajištěné veřejné služby patří z pohledu zastupitelů obcí především doprava a
dopravní obslužnost, dále technická infrastruktura (kanalizace, plynofikace) a zejména
v suburbanizovaných zónách i občanská vybavenost v oblasti školství. Větší finanční příspěvky
by obce uvítaly i na zajištění úklidu veřejných prostranství, údržby zeleně a místních komunikací.
V některých obcích se rovněž objevují požadavky na větší finanční prostředky pro zajištění
zdravotních zařízení.
Malé obce často uváděly, že by uvítaly větší možnosti na zajištění obchodů (zajištění prodejní
sítě v některých částech obce) a základních služeb pro obyvatele.
Ve větších městech chybí naopak kapacity na zajištění parkovišť a garáží (především na
sídlištích).
Obce bez rozdílu velikosti a příslušnosti ke krajům se shodly na obecných potřebách dalšího
rozšiřování kapacit i sportovišť a kulturních zařízení, s výjimkou obcí v těsné spádovosti větších
měst (viz výše).
Analýza typů a rozsahu služeb, které v jednotlivých lokalitách chybí nebo nejsou dostatečně
kapacitně zajištěny, by však měla být doplněna dalšími dotazníkovými šetřeními, která by byla
zaměřena především na obyvatele a soukromý sektor, popř. občanská sdružení.
4. OKRUH (SPÁDOVOST)
4.1. Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu okolních obcí v rámci správního obvodu?
Problematika služeb poskytovaných v rámci správního obvodu a jejich rozsah patřila k závažným
zkoumaným problémům, které jsou nahlíženy jako jeden z faktorů ovlivňujících roli obce v systému
sídelní struktury.
Většina odpovídajících byla schopna určit služby, které obce poskytují obyvatelů obcí ve svém
spádovém území, nicméně rozsah většinou neuvedli.
V obcích s rozšířenou působností odpovědi potvrdily relativně široký záběr služeb, které ORP
poskytují obyvatelům obcí ve svém spádovém území. Vedle služeb spojených s administrativní
činností v přenesené působnosti je velmi důležitou oblastí základní školství a mimoškolní aktivity
dětí, které obvykle dotuje město ze svého rozpočtu (domy dětí a podobná zařízení, příp. ZUŠ).
Poněkud méně jsou zmiňovány mateřské školy.
Dalšími nejčastěji uváděnými službami garantovanými obcemi je zajištění bezpečnosti
prostřednictvím městské policie na základě veřejnoprávních smluv a činnost hasičů. Poměrně
často je zmiňována role obcí s rozšířenou působností v oblasti zdravotnictví a sociální péče a
služeb. Také v oblasti kultury a sportu poskytují ORP jak infrastrukturu, tak i možnost účastnit se jak
kulturních, tak sportovních akcí.
Zhruba třetina ORP uvedla problematiku dopravy; pouze výjimečně byla uvedena oblast
zásobování vodou.
V této souvislosti byla problematika regionálního rozvoje zmiňována spíše okrajově.
Na úrovni obcí s pověřeným obecním úřadem se v řízených rozhovorech také v podstatě potvrdily
poznatky vyplývající z dotazníkového šetření – v odpovědích OPOÚ figuruje na prvním místě
základní školství (jen ojediněle jsou zmiňovány mateřské školy), dále zdravotnictví, administrativní
služby spojené s výkonem přenesené působnosti, kultura a sport, případně sociální služby.
rud@vse.cz
161
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
V odpovědích obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou kromě služeb poskytovaných v rámci
výkonu přenesené působnosti dominovalo opět základní školství. Více než polovina dotazovaných
zmiňovala zdravotnictví – ambulance praktických lékařů pro děti a pro dospělé, zubních lékařů
nebo, ale to spíše výjimečně lékařů specialistů (gynekologů). Ambulance se často nacházejí
v budovách v majetku těchto obcí. Další poskytovanou službou jsou aktivity a zařízení pro kulturu a
sport. Výjimečně bylo zmíněno hospodaření s odpady.
Pro obce vykonávající základní rozsah přenesené působnosti nebyla tato otázka relevantní.
4.2. Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu jiných obcí mimo správní obvod obce (ORP
a POÚ) ?
Na úrovni obcí s rozšířenou působností lze odpovědi na tuto otázku rozčlenit zhruba do dvou skupin.
První skupinu tvoří obce, které byly v minulosti okresním městem: tyto obce plní nadále roli centra
nad rámec svého spádového území, obvykle na území okresu (někdy se jedná i o větší území). Nově
ustavené ORP, které nebyly okresním městem, většinou, jak vyplývá z odpovědí, neposkytují služby
občanům mimo své administrativní území.
Pokud jde o poskytované služby, je nejčastěji uváděno zdravotnictví – město je sídlem nemocnice,
která má větší územní působnost než je územní obvod ORP (obvykle se jedná o území okresu). Dále
ORP poskytují obyvatelům mimo rámec svého územního obvodu služby v oblasti kultury a sportu.
Specifickou službou pak je v případě dvou měst divadlo, jehož územní působnost překračuje jak
hranice ORP, tak i okresu (např. divadlo v Uherském Hradišti). V rámci řízených rozhovorů bylo
několikrát zmíněno i školství, přičemž je nutno podotknout, že v této otázce se jedná především o
střední školy. Výjimečně odpovídající uvedli sociální služby a zařízení nebo jiné služby, např. psí
útulek.
Z odpovědí obcí s pověřeným obecním úřadem vyplývá, že služby poskytované obyvatelům
mimo jejich spádové území se omezují na kulturu a sport a některé služby administrativního
charakteru (např. ověřování podpisů).
Odpovědi obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou na tuto otázku byly ve zhruba 60 % obcí
záporné, tzn., že neposkytují žádné služby pro obyvatele mimo rámec svého správního obvodu. Ve
zbývajících odpovědích se objevilo školství, zdravotnictví (ambulance, lékárna), kultura a sport.
V jednom případě bylo zmíněno ukládání odpadu.
Pro obce vykonávající základní rozsah přenesené působnosti nebyla tato otázka relevantní.
4.3. Spolupracujete s jinou obcí (obcemi) z důvodů zajištění služeb (odpady, kanalizace, ČOV,
doprava, např. formou svazku obcí)
Celkově lze shrnout, že jen minimum obcí v řízených rozhovorech uvedlo, že nespolupracují
s okolními obcemi.
Všechny obce s rozšířenou působností v řízených rozhovorech odpověděly, že spolupracují s jinými
obcemi, a to formou dobrovolných sdružení obcí (mikroregiony) nebo prostřednictvím obecně
prospěšných společností. Společné aktivity jsou zaměřeny především do oblasti cestovního ruchu
(jak uvedlo 90 % dotázaných) – realizace cyklostezek, společná propagace území, zhruba 40 % ORP
uvedlo vodní hospodářství. Dalšími oblastmi spolupráce jsou kulturní aktivity, doprava a
regionální rozvoj.
Většina ORP hodnotí společnou činnost s ostatními obcemi pozitivně, i přesto, že často jsou
„tahounem“ společných aktivit. Obce s rozšířenou působností jsou zapojeny také do republikových
organizací, především do Svazu měst a obcí ČR.
rud@vse.cz
162
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Mezi odpověďmi nejsou patrné významné rozdíly z hlediska geografické polohy ORP v rámci České
republiky s výjimkou Ústeckého kraje, kde se zřejmě spolupráce začíná teprve rozvíjet (alespoň
podle odpovědí, které jsou k dispozici) .
Také obce s pověřeným obecním úřadem spolupracují s jinými obcemi, a to formou dobrovolných
sdružení obcí – mikroregionů. Činnost mikroregionů je zaměřena na budování a rozvoj
cyklostezek, kulturní aktivity. Některé OPOÚ uvádějí také odpadové hospodářství.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou jsou vesměs také zapojeny do činnosti mikroregionů,
které se zaměřují jak na cestovní ruch, tak na technickou infrastrukturu nebo budování cyklostezek.
Obce zmiňují také své členství ve SMO anebo SMS. Z hlediska aktivit mikroregionů nelze najít
nějaké územní specifika, ale na druhé straně je důležitá skutečnost, že obce s matrikou a/nebo se
stavebním úřadem v Královéhradeckém a některé v Ústeckém kraji odpověděly na tuto otázky
záporně, tzn., že nejsou zapojeny do žádného mikroregionu. To potvrzuje i odpovědi na úrovni
obcí s rozšířenou působností v Ústeckém kraji, ze kterých je zřejmé, že se spolupráce v území teprve
začíná rozvíjet. Důležitou roli zde, jak vyplývá z odpovědí, sehrává, jak aktivní jsou představitelé
mikroregionu a jak dovedou komunikovat a spolupracovat nejen v rámci sdružení obcí, ale i směrem
k veřejnosti a orgánům veřejné správy (osobnost „tahouna“ mikroregionu).
Také obce se základní přenesenou působností spolupracují s okolními obcemi. Jednak jsou to
účelová spojení dvou až tří obcí, kdy se jedná o oblast vzdělávání (základní škola), budování
sociálního zařízení (dům s pečovatelskou službou) nebo technickou infrastrukturu. Druhá forma
je zapojení se do činnosti mikroregionů. Z odpovědí vyplývá, že zpravidla tam, kde mikroregiony
vznikly za účelem budování infrastruktury, je po „splnění“ úkolu jejich činnost spíše formální, ale
mikroregiony, které se zaměřily na oblast cestovního ruchu a kultury, s cílem případně získat
finanční prostředky z fondů EU, jsou aktivní.
4.4. Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu jiných obcí, kteří setrvávají v obci nebo
v jejím okolí z důvodu zaměstnání (dojížďka a přechodný pobyt):
Obce s rozšířenou působností na tuto otázku odpovídaly většinou tak, že lidem, kteří v obci pobývají
přechodně, poskytují veškeré služby. Obce nejsou schopny je odlišit od ostatních občanů, neboť
přechodný pobyt jako takový byl zrušen. Pokud jde o dojížďku za prací, pak jsou občanům
poskytovány především služby spojené s dopravou, administrativa, kultura, sport, zdravotnictví,
školství.
Odpovědi obcí s pověřeným obecním úřadem byly velmi podobné odpovědím obcí s rozšířenou
působností. Nejčastěji zmiňovanými poskytovanými službami jsou doprava, administrativa, školství,
kultura.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou v řízených rozhovorech většinou odpověděly, že
žádné služby obyvatelům jiných obcí, kteří setrvávají v obci nebo v jejím okolí z důvodu zaměstnání,
neposkytují. Ve zbývajících odpovědích představitelé těchto obcí vesměs konstatovali, že tito občané
využívají stejné služby jako obyvatelé jejich obcí.
Obce se základní přenesenou působností jsou malými obcemi, jejichž obyvatelé většinou vyjíždějí
za prací, takže odpovědi na tuto otázku byly vesměs záporné.
Z hlediska geografické polohy obcí nebyl v jejich odpovědích žádný významný rozdíl .
Z hlediska analýzy odpovědí na otázku „Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu jiných obcí?“
byly překvapivé odpovědi, které naznačovaly, že si většina spádových obcí nebyla zcela vědoma,
jaký rozsah služeb zajišťuje pro obyvatele jiných obcí a jak významnou roli v území sehrávají.
4.5. Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu jiných obcí, kteří setrvávají v obci nebo
v jejím okolí z důvodu studia.
rud@vse.cz
163
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce s rozšířenou působností jsou ve svém spádovém obvodu centry středního školství,
v některých z nich jsou také lokalizovány vysoké školy nebo jejich detašovaná pracoviště. Jak
vyplývá z řízených rozhovorů, studentům poskytují obce s rozšířenou působností nejčastěji služby
spojené s dopravou. Další oblastí je mimoškolní zájmové aktivity v oblasti kultury a sportu,
některé ORP zmiňují také ubytování.
V obcích s pověřeným obecním úřadem obvykle sídlí střední škola, ale není to nutně pravidlem.
Odpovědi na tuto otázku jsou tedy dvojí - tam, kde není lokalizována střední škola, OPOÚ
odpovídají záporně. V obcích, v nichž se střední škola nachází, jsou, podle odpovědí v řízených
rozhovorech, poskytovány služby v oblasti dopravy, kultury a sportu.
Na úrovni obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou lze opět rozlišit odpovědi podle toho,
zda je v obci lokalizována nějaká střední škola. Ve většině těchto obcí střední škola není, otázka
pro ně není relevantní a odpovědi jsou tedy záporné. V některých obcích s matrikou/nebo stavebním
úřadem se nacházejí střední školy, v odpovědích o poskytovaných službách pak obce uvádějí běžné
služby – doprava, kultura, sport, zdravotnictví, odpadové hospodářství.
Pro obce se základní přenesenou působností je tato otázka irelevantní.
V odpovědích na tuto otázku nejsou žádné významné rozdíly z hlediska geografické polohy obcí.
4.6. Jaké služby poskytuje Vaše obec obyvatelstvu jiných obcí, kteří pobývají v obci nebo
v jejím okolí z důvodu krátkodobé rekreace a cestovního ruchu.
Většina obcí s rozšířenou působností v řízených rozhovorech uvedla, že návštěvníkům poskytují
dopravu, informační služby, kulturu a sport, údržbu cyklostezek, zajištění čistoty města – úklid
a odvoz odpadků, zdravotnictví apod. Význam služeb cestovního ruchu a jejich rozvoje v obci
souvisí s atraktivitou pro návštěvníky, proto i odpovědi jednotlivých ORP se liší. Ne všude je tato
problematika akcentována a cestovní ruch pak „jde mimo“ aktivity úřadu ORP. Nicméně většina
ORP rozvíjí v tomto směru činnost i v rámci mikroregionů, jak je vyplývá z odpovědí na otázku 4.3.
Obce s pověřeným obecním úřadem v rámci svých odpovědích kladou důraz na základní služby
spojené s cestovním ruchem - doprava, ubytování, stravování. Uvědomují si význam různých
kulturních a sportovních akcí pro zvýšení atraktivity obce a jejího okolí z hlediska rozvoje
cestovního ruchu.
I na úrovni obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou je pro odpovědi na tuto otázku
podstatná atraktivita obce nebo území, v němž se nachází, z hlediska cestovního ruchu. Zhruba
polovina obcí s matrikou a/nebo se stavebním úřadem poskytuje běžné služby svým
návštěvníkům, některé obce navíc zmiňují sportovní zařízení, administrativní služby, lékařské
služby nebo knihovnu s připojením na internet, úklid. Pro zbývající obce služby poskytované
obyvatelům jiných obcí, kteří pobývají v obci nebo v jejím okolí z důvodu krátkodobé rekreace a
cestovního ruchu, nejsou podstatné.
Obce se základní přenesenou působností vesměs konstatovaly, že žádné služby obyvatelům jiných
obcí, kteří pobývají v obci nebo v jejím okolí z důvodu krátkodobé rekreace a cestovního ruchu,
neposkytují. Některé zmínily své zapojení do budování cyklostezek, případně kulturní památky nebo
sportoviště, které se na jejich katastru nacházejí. Toto jejich tvrzení je poněkud v rozporu
s odpověďmi na otázku 4.3., kde obce uvádějí své zapojení do mikroregionů, velmi často
zaměřených právě na rozvoj cestovního ruchu.
Podobně jako v předchozích otázkách nehraje významnou roli v odpovědích na tuto otázku
geografická poloha v rámci ČR, ale podstatný vliv má atraktivita území, v němž se obec
nachází, pro cestovní ruch.
rud@vse.cz
164
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
4.7. Jaký je vliv sezónních změn počtu obyvatel obce (chataři, chalupáři) na poskytování služeb
– podrobně specifikujte v odvětvové struktuře.
Všechny obce s rozšířenou působností v řízených rozhovorech uvedly, že vliv sezónních změn
počtu obyvatel je žádný nebo minimální. Podobně reagovali představitelé obcí s pověřeným
obecním úřadem. Také z jejich pohledu je vliv sezónních změn počtu obyvatel nevýznamný.
Ani v obcích se stavebním úřadem a/nebo s matrikou se sezónní změny počtu obyvatel nejeví
jako významný problém. Pokud majitelé rekreačních chat a chalup platí za odvoz odpadu a daň
z nemovitostí, obce nepociťují jejich vliv na poskytování služeb. Také malé obce se základní
přenesenou působností nepovažují vliv sezónních změn počtu obyvatel z hlediska poskytovaných
služeb za důležitý.
V odpovědích na tuto otázku nebyl významný rozdíl ani z hlediska velikosti obcí, ani z hlediska
jejich geografické polohy.
Otázka 4.8. Znáte počet podnikatelů – nerezidentů (s trvalým pobytem mimo obec)?
V podstatě všichni zástupci obcí s rozšířenou působností v řízených rozhovorech neznali počet
podnikatelů – nerezidentů v obci. Většinou znají velké firmy, které u nich působí, ale celková
čísla o počtech podnikatelů ne. Podobně v obcích s pověřeným obecním úřadem počet
podnikatelů nerezidentů neznali. Nicméně se respondenti domnívají, že většina především
drobných podnikatelů má trvalé bydliště v obci, v níž podniká.
V obcích se stavebním úřadem a/nebo matrikou je vzhledem k jejich velikosti povědomí o
podnikatelích v obci lepší. Nicméně všichni uváděli kvalifikované odhady, ne přesná čísla.
Z výsledků řízených rozhovorů vyplývá, že podnikatelé-nerezidenti mají obvykle větší firmu, malí a
drobní podnikatelé jsou převážně místní. Jedná se často o rodinné firmy zaměřené na obchod a
služby.
Podobná situace je v obcích se základní přenesenou působností. Obce jsou malé, takže podnikatelské
aktivity jsou všeobecně známé. Odpovědi v rámci řízených rozhovorů lze rozdělit v podstatě do tří
skupin, z nichž nejsilnější je skupina, kdy představitelé obce byli schopni alespoň kvalifikovaně
odhadnout (někdy i uvést přesné číslo) o počtu podnikatelů-nerezidentů v jejich obci. Do druhé,
výrazně méně početné skupiny, lze zařadit obce, jejichž představitelé se domnívají, že všichni
podnikatelé mají v obci trvalé bydliště (malé rodinné firmy). Zbývající obce (cca 10 % celkového
počtu odpovídajících) nedokáží odpovědět na položenou otázku.
4.9. Jaký je dle Vašeho názoru vliv věkové skladby obyvatel Vaší obce na rozsah
poskytovaných služeb, a to i s ohledem na obce, které do Vaší obce spádují (obce se stárnoucím
obyvatelstvem, obce s významnými vzdělávacími institucemi, sociálními zařízeními - DPS, terénní
sociální péče, kluby důchodců, apod.)
Odpovědi na tuto otázku v rámci řízených rozhovorů v obcích s rozšířenou působností lze rozdělit do
základních dvou skupin, a sice na ORP, které se těmito problémy zatím nezabývají, a početně
výrazně silnější skupinu ORP, které tyto problémy sledují. Tuto skupinu lze pak dále členit na
ORP s problémy se stárnoucím obyvatelstvem a z této skutečnosti vyplývajícími požadavky na
kapacitu a kvalitu zajištění sociální péče a služeb a skupinu ORP, v nichž se výrazněji projevuje
současná populační vlna a s ní související požadavky na předškolní a školní zařízení.
Někdy se jedná o ORP v zázemí velkých měst, která vytvářejí „ubytovací prostor“ pro tato
města a musí reagovat na požadavky mladých rodin, které se zde usazují. Další relativně
specifická skupina ORP řeší sociální problémy spojené s nezaměstnaností a existencí sociálně
málo přizpůsobivého obyvatelstva ve svém spádovém obvodu (problém především Ústeckého
kraje).
rud@vse.cz
165
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
V obcích s pověřeným obecním úřadem se také projevují, jak vyplývá z výsledků řízených
rozhovorů, v podstatě dva základní problémy. Na jedné straně nárůst počtu dětí spojený s vyššími
požadavky na zajištění dostatečné kapacity mateřských a základních škol a na straně druhé
stárnutí populace a s tím související potřeby sociálních zařízení a péče pro seniory.
Obce se stavebním úřadem a/nebo s matrikou lze podle výsledků řízených rozhovorů na tuto
otázku také rozdělit do několika skupin. V první skupině (zhruba 50 %) jsou obce, které podle
svých odpovědí nepociťují vliv věkové skladby obyvatel na rozsah poskytovaných služeb. Obce,
které tento vliv přiznávají, lze členit na ty, které jsou „mladé“ a jejichž obyvatelé vyžadují
služby související se silnou dětskou složkou populace, tj. předškolní zařízení, základní školy a
zařízení pro mimoškolní aktivity dětí. Druhou skupinu tvoří „stárnoucí“ obce, které se jednak
zajišťují služby požadované seniory (sociální péče a zdravotní služby) a jednak se snaží obec
omladit přilákáním nových obyvatel pomocí nabídky stavebních parcel nebo možnosti
rekonstruovat domek v obci. Podmínkou takovýchto aktivit je ovšem blízkost významného centra,
kde najdou mladí lidé odpovídající práci.
Obce se základní přenesenou působností, malé obce, které byly zapojeny do realizace řízených
rozhovorů, většinou na tuto otázku odpověděly, že žádný vliv na rozsah poskytovaných služeb
v souvislosti s věkovou strukturou obyvatelstva nepociťují. Tři obce uvedly zvýšené náklady na
služby vázané na mladší populační ročníky, dvě obce pak konstatovaly potřebu zabezpečit služby pro
seniory.
V této otázce se projevují rozdíly v odpovědích vyplývající především z polohy dané obce vůči
významnému městu. Pokud leží v jeho zázemí a je dobře dostupné, plní funkci bydlení pro toto
centrum a obvykle nemá výraznější problémy se stárnutím obyvatel. Obce na periférii spádového
území takovýchto center mají poněkud složitější situaci, obvykle je vliv služeb poskytovaných
seniorům na činnost obce významnější.
4.10. Ověřit, zda obec ve svém správním obvodu plní pro okolní obce roli přirozeného centra
s historickými vazbami a zvyklostmi, v jakých oblastech se její role projevuje nejvýznamněji.
Pokud ano, zda to má dopad na její rozpočet.
Všechny obce s rozšířenou působností (až na jednu výjimku) se považují za přirozené centrum
s historickými vazbami k obcím se svém spádovém obvodu. Historicky daný region je u
některých ORP větší než jejich současný obvod. Pokud jde o oblasti, v nichž se tento význam
projevuje nejsilněji, je to vedle administrativních služeb oblast kultury a sportu, zdravotnictví,
školství. Kromě zajištění služeb, které obec s rozšířenou působností zabezpečuje, má tato skutečnost
dopad i v investiční oblasti, neboť ORP při dimenzování některých investic (kulturní zařízení,
sportoviště, dopravní infrastruktura atd.) musí vzít v úvahu i velikost svého spádového území.
Obce s pověřeným obecním úřadem se také považují za přirozená centra svého spádového
území, ale v podstatě jeho rámec na rozdíl od některých ORP nepřekračují. Žádná z OPOÚ
dotazovaných v rámci řízených rozhovorů nespecifikovala oblasti, v nichž se její přirozený vliv
na okolí nejvíc projevuje a ani neuvedla, zda to má dopad na její rozpočet. Vzhledem k tomu, že
většina OPOÚ je zapojena do činnosti mikroregionů, lze předpokládat, že rozpočtové dopady jsou
spojeny s jejich aktivitami v rámci mikroregionů.
Většina představitelů obcí se stavebním úřadem a/nebo s matrikou nepřeceňuje postavení své
obce jako přirozeného centra svého nejbližšího okolí. Jejich role obvykle těsně souvisí
s administrativou, případně zajištěním školní docházky dětí z menších obcí. Z toho lze odvodit i
dopady do rozpočtů těchto obcí.
Pro obce se základní přenesenou působností není tato otázka relevantní.
rud@vse.cz
166
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Jak vyplynulo ze zaměření prvních otázek tohoto okruhu, i přesto, že se spádové obce
především na úrovni ORP a OPOÚ považují za přirozená centra, nejsou si zcela vědomy, jaký
rozsah služeb zajišťují pro obyvatele jiných obcí a jak významnou roli v území sehrávají.
5. OKRUH (NÁVRHY A DOPORUČENÍ OBCÍ)
5.1. Na základě jakých parametrů by měl být nastaven RUD?
- počet obyvatel,
- motivační prvky (např. posílit vazbu mezi ekonomickými subjekty, které v obci podnikají a
místním rozpočtem),
- jiný model přerozdělování finančních prostředků, kde vedle velikostní kategorie obcí budou
brány v potaz i jiné faktory (např. počet stálých obyvatel a počet sezónních obyvatel; nadmořská
výška; počet bytových jednotek;rozloha obce apod.).
Hlavní parametry: počet obyvatel, rozloha. Na těchto dvou parametrech se v podstatě obce shodly,
ale s tím, že kategorie by měly být citlivěji členěné.
Pomocná kriteria: počet nebo podíl dětí do 14 let. Stanovení pomocného kriteria vycházelo ze
skutečnosti, že výdaje do vzdělávací oblasti a dalších souvisejících aktivit se významně podílejí na
výdajové strance rozpočtů obcí.
V rozhovorech byla navržena i další pomocná kritéria: počet nebo podíl obyvatel
v poproduktivním věku, délka místních komunikací, vybavenost technickou infrastrukturou
(podíl napojených obyvatel), počet nemovitostí (např. čísla popisná, včetně rekreačních
objektů), počet obyvatel, kteří jsou zaměstnáni na území obce.
Spíše větší obce navrhují zohlednit správní obvod obce (podle počtu osob ve správním obvodu).
Pokud jde o motivační prvky, jako je posílení vazby mezi ekonomickými subjekty, které v obci
podnikají a místním rozpočtem), tak obce reagovaly v podstatě pozitivně, nicméně upozorňovaly na
riziko „přetahování“ podnikatelů, což by se dalo do jisté míry vyřešit tím,že by se bralo v úvahu
místo podnikání subjektů a nikoli oficiální sídlo firmy.
5.2 Preferovali byste rozdělování finančních prostředků přes RUD nebo dotace? V případě
dotací: účelové nebo neúčelové?
U této otázky se v podstatě obce rozdělily na dvě skupiny: první skupina (spíše menší obce) preferují
zrušení dotací a všechny prostředky rozdělovat přes RUD. Malé obce zdůrazňovaly vysokou
administrativní náročnost spojenou se získáním a čerpáním dotace. Upozorňovaly také na nedostatek
odborného aparátu, který v podstatě nutí tyto malé obce využívat služeb externích poradenských
firem, které nemusí vždy poskytovat kvalitní služby. Nákup externích služeb a lobbing je pro malé
obce velmi finančně náročné.
Druhá skupina, většinou větších obcí navrhuje neposkytovat nenárokové dotace, ale dávají přednost
nárokovým, které jsou spojené s konkrétními aktivitami.
5.3. V případě financování z RUD byste preferovali:
- rozšíření resp. změna spektra sdílených daní,
- rozšíření daňové pravomoci,
- jiné.
Obce nevěří možnosti rozšířit okruh sdílených daní, jejichž výnos vstupuje do RUD. V případě
spotřební daně respondenti předpokládali neochotu státu podělit se o výnos a zároveň také
rud@vse.cz
167
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
zdůrazňovali možnou nestabilitu příjmů ze spotřebních daní. Na druhé straně vidí možnost podílet se
na výnosu ekologických daních.
Některé obce také navrhují zvýšení jejich podílu na stávajících sdílených daních.
Obce většinou nechtějí rozšiřovat spektrum místních poplatků. Nepodporují jejich změnu na místní
daně.
Navrhují zvýšit výnos z místních poplatků např. odstraněním „stropů“ u vybraných - poplatek za
pobyt, poplatek za psa apod.
Mezi dalšími návrhy, které se v souvislosti s financováním obcí objevovaly, bylo zavedení odpisu
majetku.
5.4. Jsou finanční prostředky získávané obcemi/městem z RUD do rozpočtu dostatečné pro
výkon samosprávy?
Všechny obce bez rozdílu se domnívají, že prostředky z RUD na výkon samosprávy by měly být
větší, aby obce mohly zajistit všechny potřebné služby pro své občany v patřičné šíři a kvalitě.
Obce zdůrazňují, že v rámci nastavení současných podmínek financování jim nezbývají téměř žádné
prostředky pro realizaci rozvojových aktivit, tj. mimo rámec zajištění základních služeb.
rud@vse.cz
168
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
4. ANALÝZA MANDATORNÍCH VÝDAJŮ OBCÍ
Mandatorní výdaje jsou svým charakterem výdaje obligatorní, jejich struktura a výše je
determinována zákonnými úpravami. V ČR byly dosud předmětem zájmu především mandatorní
výdaje státu, a to zejména výdaje na sociální zabezpečení. O existenci mandatorních výdajů na
úrovni územní samosprávy se občas mluvilo a mluví, nicméně v minulosti nebyla jejich struktura
přesně definována a nebyl jejich objem kvantifikován. Proto tento výzkum se soustředil mimo jiné i
na možnou kvantifikaci mandatorních výdajů, což bylo zakotveno i v zadání výzkumného úkolu.
Kvantifikace mandatorních výdajů obcí podle velikostních kategorií je pravděpodobně první
tohoto druhu v ČR (neboť řešitelům jiné kvantifikace nejsou známy), což je samo o sobě
přínosem tohoto výzkumu.
Zadání MF
Specifikace části: MANDATORNÍ VÝDAJE
4.1 Hlavní body zadání
1. Provést analýzu velikosti mandatorních výdajů dle odvětvového třídění, tj. paragrafů a položek.
2. Sumarizace jednotlivě za 14 velikostních kategorií obcí (dle zákona č. 243/2000 Sb.,) na 1
obyvatele za roky 2005 – 2007 a průměrné hodnoty za roky 2005 – 07 , včetně směrodatné odchylky.
3. Vypočítat průměrné hodnoty za vybrané položky (které jsou nosnými výdaji obcí) a k nim
směrodatné odchylky od průměru.
4. Upozornit na rizika z využívaných číselných údajů.
Aby bylo možné se na uvedenou problematiku zaměřit, bylo nutné se dohodnout na definici
mandatorních výdajů a výpočty provést vhodným programem – provedeno odborníky pod vedením
doc. Tománka.
4.2 Definice mandatorních výdajů (MaV) dle zadání
MANDATORNÍ VÝDAJE
Mandatorní výdaje jsou výdaje, které se z veřejných rozpočtů vydávají, resp. musí vydávat na takové
druhy veřejných statků, na které mají nárok buď všichni občané, nebo jen jejich přesně specifikované
skupiny (zejména např. v oblasti školství a v oblasti sociální). Strukturu a výši jednotlivých skupin
druhů mandatorních výdajů určuje velké množství zákonných norem, různých vyhlášek a nařízení.
Zároveň byla uvedená definice dále zpřesněna, resp. zohledněna různá hlediska klasifikace, a to
např.:
1) Hledisko uplatňované zákonné normy (zákona): např. podle příslušných zákonů a nařízení musí
obec či kraj (ÚSC) zajistit vyjmenované druhy veřejných statků v potřebném množství a kvalitě a na
určité místě a v určitém čase pro občany příslušné obce či regionu atd. Např. zákon o zdraví lidu
určuje povinnost vydat veřejné prostředky na to, aby občané měli možnost konzumovat nezávadnou
pitnou vodu. Jiné zákony ukládají zajistit bezpečnost obyvatel, možnost a povinnost absolvovat
základní školní docházku aj.
rud@vse.cz
169
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
2) Hledisko velikosti skupin obyvatel (např. občané v produktivní a v důchodovém věku aj.), jichž
se příslušný mandatorní výdaj bude týkat.
3) Hledisko objemu finančních prostředků (nákladů) a způsobu jejich vydávání pro naplnění
obsahu příslušných zákonů a vyhlášek (týká se zejména různých sociálních opatření).
4) Z hlediska závaznosti realizace příslušných opatření: např. opatření proti šíření epidemických
onemocnění.
5) Z hlediska důsledků jejich plnění (pozitivních, negativních).
6) Z hlediska časového období platnosti příslušných zákonných norem (některé se musí realizovat
trvale, některé dočasně, některé v závislosti na konkrétních podmínkách aj.).
Pro účely analýzy mandatorních výdajů bylo dohodnuto zvolit 1. hledisko. Nicméně definice
byla průběžně zpřesňována (viz dále).
4.3 Výchozí podklady pro analýzu
Pro číselnou analýzu mandatorních výdajů bylo dohodnuto využít:
a) Výkazy FIN 2 – 12 M
• sumáře FIN 2-l2- M z Arisu za všechny obce (zpracování programem u doc. Tománka),
• sumáře FIN2-12M za města Pardubice, Chrudim aj.
b) demografické údaje ČSÚ o počtu obyvatel ČR v letech 2005 - 07
• kategorizace velikosti obcí dle z. č. 243/2000 Sb., o RUD
• výsledky dotazníkového šetření (Dr. Kadeřábková)
4.4 Metodika a analýza
•
•
•
•
analýza výkazů FIN 2 – 12 M (systém Aris)
analýza pilotních projektů za města Pardubice, Chrudim a další (FIN2-12M)
výpočty průměrných hodnot a směrodatných odchylek (převzato ze systému Aris)
analýza mandatorních výdajů vybraných (výdajově rozhodujících) položek.
Východiska a kriteria analýzy:
•
•
•
velikost výdajů jednotlivých odvětví (školství, sociální péče, pitná voda aj.) zjišťovat z výkazu
FIN 2 -12,
u jednotlivých definovaných mandatorních výdajů vypočítat hodnoty na 1 obyvatele obce
s uvedením nejnižších a nejvyšší výdajů, případně nejčastěji opakujících hodnot a směrodatnými
odchylkami,
zohlednit a dle možnosti zobjektivizovat podle vhodných faktorů anomálie ve výdajích a
příjmech.
rud@vse.cz
170
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Výdajové okruhy podrobené analýze:
•
•
•
skupiny,
oddíly,
výdajové oblasti (vybrané pododdíly a vybrané paragrafy).
V průběhu výzkumu bylo nutné se zaměřit především na zpřesnění definice mandatorních výdajů a
od té odvodit strukturu mandatorních výdajů. Podrobněji byla věnována pozornost analýze
mandatorních výdajů na úrovni obcí, a to v dohodnutém rozdělení obcí podle 14 velikostních
kategorií. Cílem vydefinování mandatorních výdajů pro potřeby tohoto výzkumu bylo určit takové
výdaje, které mohou mít vliv na určení principů a kritérií zakomponovatelných do RUD.
Pro potřeby zjištění využívání pojmu mandatorní výdaje v praxi na úrovni územní samosprávy byla
na začátku výzkumu provedena anketa na krajských úřadech (vybrány pro jejich relativně malý počet
a tudíž i rychlost získání dílčích výsledků) s cílem zjistit, zda je pojem mandatorní výdaje využíván a
jakým způsobem je charakterizován, zda je také vztahován na komunální úroveň. K 12. 5. 2008
odpovědělo osm krajů (Vysočina, Karlovarský, Středočeský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký,
Jihomoravský a Jihočeský kraj). Ukázalo se, že odborníci na krajských úřadech vztahují tuto
problematiku pouze na úrovně krajů, tzn. nikoliv na komunální úroveň ve svém území. Přitom
vymezování mandatorních výdajů pro svou potřebu vytváří pouze několik málo krajů, jejich definice
jsou odlišné, i když užitečnost definování, sledování a analýzy struktury a objemu mandatorních
výdajů připouštěla většina z dotazovaných odborníků. Z dostupných vyjádření vyplynulo, že na
úrovni krajů odhad podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích se pohyboval od 50 % do 89
%.
Z uvedené ankety také vyplynulo, že pokud jsou mandatorní výdaje definovány, u krajů existuje
zřejmá tendence tuto definici rozšiřovat na co nejširší spektrum výdajů a do těchto výdajů zahrnovat
stále větší podíl ze všech výdajů.
Podobná tendence se projevovala i u obcí v rámci řízených rozhovorů, pokud byly odpovědi vůbec a
spíše ojediněle získány - za mandatorní výdaje byly považovány schválené výdaje ve schváleném
rozpočtu. Totéž se projevovalo na jednání zřízené komise pro vymezení mandatorních výdajů. Ze
strany zástupců obcí na jednání úvodních kontrolních dnů byla snaha zahrnout do mandatorních
výdajů pokud možno všechny výdaje schválené zastupitelstvem obce při schvalování rozpočtu obce.
Proto byla utvořena komise pro stanovení definice mandatorních výdajů a vymezení jejich struktury.
Na jednání komise v srpnu t. r. složené ze zástupců MF ČR jako zadavatele výzkumné studie, ze
zástupců řešitele, ze zástupců SMO a SMS nakonec došlo ke shodě na vymezení definice
mandatorních výdajů a vymezení struktury mandatorních výdajů podle odvětvového třídění
rozpočtové skladby. Šlo o vytipování paragrafů, které lze začlenit do mandatorních výdajů podle
platné rozpočtové skladby, která však zaznamenala v uplynulých letech drobné úpravy.
Problémem je, že rozpočtová skladba neumožňuje provázat analýzu v odvětvovém třídění na analýzu
podle druhového třídění běžných výdajů (resp. i faktické rozdělení mandatorních výdajů na
samostatnou a přenesenou působnost). Tento problém je možné jen částečně vyřešit u omezeného
počtu obcí detailním rozborem. Tuto problematiku považujeme za klíčovou, jejíž řešení si však jistě
vyžádá do budoucna pokračování výzkumu. Dalším problém je analýza mandatorních výdajů
v případě dodavatelsky zajišťovaných služeb. Rovněž na tuto oblast by se mohl zaměřit budoucí
terénní výzkum.
Následně na kontrolním dnu v září t. r. došlo k drobné úpravě struktury mandatorních výdajů,
doplnění o 227 – Doprava ostatních drah a naopak v několika případech vyloučení paragrafů z
analýzy.
rud@vse.cz
171
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Na základě uvedených jednání došlo ke konsensu a za mandatorní výdaje obcí jsou
považovány všechny výdaje, které jsou obcím bez výjimky přikázány zákonem. Lze je rozdělit
na:
•
výdaje na přenesenou působnost, kam náleží veškeré výdaje této oblasti. Z mandatorních výdajů
obcí pro účely tohoto výzkumu byly ale vyloučeny výdaje na sociální dávky, protože jsou
kryty účelovou dotací ze SR na sociální dávky;
•
mandatorní výdaje na samostatnou působnost, které musí obce vynakládat, aby dodržely
odpovídající zákonnou normu (např. ve školství, v nakládání s odpady apod.).
Mandatorní výdaje jsou tudíž výdaje, které se z veřejného rozpočtu vydávají, resp. musí vydávat na
zajištění takových druhů veřejných statků, na které mají nárok buď všichni občané, nebo jejich
přesně specifikované skupiny (např. v oblasti základního školství). Strukturu a výši jednotlivých
skupin druhů mandatorních výdajů určují různé zákonné normy, případně vyhlášky a nařízení (viz
zpráva pro 2. kontrolní den). Do mandatorních výdajů byly zahrnuty pouze běžné výdaje (běžně
- každoročně se opakující). Vyloučení kapitálových výdajů obcí z analýzy mandatorních výdajů
sebou nese určitá rizika, neboť v rámci kapitálových výdajů jde například o:
•
•
•
potřebnou péči o obecní majetek vyplývající ze zákona o obcích ve smyslu využívání a
zhodnocování obecního majetku (majetek, který nepřináší užitky je nutno prodat)- využití
opuštěných stavebních děl, jež patří obci apod.,
péči o vodní zdroje. Pitné vody bude rostoucí nedostatek, bude nutné investovat do vodovodů,
úpraven pitné vody apod. (což bude zvyšovat i její cenu) atd.,
z dlouhodobého hlediska zajištění čištění odpadních vod a tudíž investice do kanalizací, čističek
odpadních vod atd.
Obecně (a tedy ani u SR ani u územních rozpočtů) nejsou výdaje na investice do mandatorních
výdajů zahrnovány (byť z dlouhodobého hlediska ovlivňují zajišťování a uspokojování mandatorních
potřeb). Není tedy důvod je zahrnovat do mandatorních výdajů ani na úrovni územní samosprávy.
Nicméně v propočtech řešitelé provedli výpočet i mandatorních kapitálových výdajů za dohodnuté
paragrafy, aby bylo více zřejmé, že rozhodující jsou běžné mandatorní výdaje (viz tab. č. 4.6).
Dohodnutou strukturu mandatorních výdajů obcí ukazuje následující tabulka č. 4.1.
Tab. č. 4.1.: MANDATORNÍ VÝDAJE – struktura (výsledná podoba)
Paragraf
Položka
2212
Silnice
5154
Elektrická ener.
5166
Konzul.služby
5169
Nákup ost.služ.
5171
4.
Opravy a údržba
6121
Budovy, haly a stavby
2219
Ost. zálež. poz. komun.
5139
Nákup mater. j.n.
5166
Konzul.služby
5169
Nákup ost.služeb
5171
Opravy a údržba
6119
Ostatní nehmotný majetek
2221
Provoz veřejné silniční dopravy
5213
Neinvestiční dotace
5493
Účel investiční dotace
rud@vse.cz
172
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
3741
3744
3745
3749
43xx
6313
Investiční dotace
Ostatní záležitosti v silniční dopravě
Provoz veřejné železniční dopravy
Pitná voda
Odvod a čištění odpadních vod
Odvod úpadních vod j. n.
Předškolní zařízení
Základní školy
Spec.základní školy
Ost. zálež. předšk. vých.
Šk. strav. předšk. vzděl.
Divadelní činnost
Činnosti knihovnické
Činnosti muzeí a galerií
Ostatní kultura
Zachování a obnova kulturních památek
Zájmová činnost v kultuře
Sport.zařízení obce
Bytové hospodářství
5166
konzul.
5171
opravy
Nebytové hospodář.
Veřejné osvětlení
Pohřebnictví
Územní plánování
Komunální a územní rozvoj j.n.
Monitorování ovzduší
Nebezpečné odpady
Komunální odpady
Ostatní odpady
Zneškodňování kom. odp.
Využ. a znešk.odp.
Prevence vz.odpadů
Ost.nakl. s odpady
Monit. půdy a vody
5166
Konzul.
5171
Opravy
Ochrana druhů a stanovišť
Protierozní ochrana
Péče o vzhled obcí
Ostatní činnost k ochraně přírody a krajiny
viz text zápisu ze dne 13. 8. 2008
5212
5273
5311
5511
5512
6112
6171
6320
Ochrana obyvatel.
Ostatní krizové řízení
Bezpečnost a pořádek
Požární ochrana
Požární ochrana
Zastupitelstvo obcí
Činnost místní správy
Pojištění funk.nespec.
2229
2242
2310
2321
2329
3111
3113
3114
3119
3141
3311
3314
3315
3319
3322
3392
3412
3612
3613
3631
3632
3635
3639
3716
3721
3722
3723
3725
3726
3727
3729
3733
Poznámka:
rud@vse.cz
173
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
V důsledku úpravy rozpočtové skladby, která změnila § v oddíle 43 - Sociální služby mezi roky 2006 a 2007
bylo zjišťováno, zda existuje nějaká forma převodového můstku ze starého do nového systému. Ačkoliv nic
takového neexistuje, tato změna nepředstavuje problém, pokud je hodnocen oddíl 43 jako celek. Z hlediska
konkrétních paragrafů již však data nejsou srovnatelná.
Existují v principu dvě možnosti přístupu:
a) Vyjít z aktuální rozpočtové skladby a vybrat pro mandatorní výdaje z hlediska příslušných paragrafů pouze
rok 2007. Potom by zde měly být zahrnuty paragrafy:
4319, 4329, 4333, 4334, 4339, 4341, 4349, 4351, 4357, 4359.
b) Použít rozpočtovou skladbu platnou pro roky 2005 a 2006, při výběru mandatorních výdajů vyjít
z původních podkladů a při číselném hodnocení (průměrování) by měla být použita pouze data za tyto dva
roky.
Proto na jednání 3. kontrolního dne v září t. r. bylo dohodnuto provést určité agregace paragrafů pro
výpočet mandatorních výdajů u jednotlivých vymezených velikostních skupin obcí (tzn. 14
velikostních skupin obcí) – viz tab. č. 4.1 výše, a to na základě návrhu doc. Tománka, u něhož se
vybraným programem výpočty prováděly.
4.5 Výsledky
4.5.1 Tabulky
Jednou z možností objektivního hodnocení výše jednotlivých druhů mandatorních výdajů (podle
platné rozpočtové skladby) je komparace stejných položek v obcích – městech se srovnatelnými
podmínkami. Byla proto provedena pilotní analýza mandatorních výdajů podle údajů publikovaných
pro ARIS – 40 M za léta 2005 – 2007 za Pardubice – tab. č. 4.2 a komparace za rok 2007 s
Chrudimí.
Pilotní projekty: město PARDUBICE
Pro ověření respektování oficiální rozpočtové skladby byly na počátku výzkumu prováděné analýzy
provedeny podrobné analýzy výdajových položek uvedených ve výkazech FIN 2 – 12 M a podrobně
analyzovány výdaje mandatorní.
Tabulka č. 4.2: MANDATORNÍ VÝDAJE – PARDUBICE r. 2005 - 7 (Kč/1 obyv.)
Para- PoložText
2005
2006
2007
Průměr
graf
ka
Obyvatel
88 260
88 316
89 245
2212
Silnice –
5154
Elektrická ener.
5166
Konzul.služby
5169
Nákup ost.služ.
5171
Opravy a údržba
CEL. m. v.
2219
Ost. zálež. Poz. komun.
5139 Nákup mater. j.n.
5166 Konzul.služby
5169 Nákup ost.služeb
5171
Opr.a údržba
6119
Ost. nehm. maj.
rud@vse.cz
Směr.odchylka
1 137,90
Není
5,91
283,29
331,83
621,03
2 208,29
0,04
13,13
353,19
373,73
740,09
1 325,73
0,03
1,76
265,57
240,94
508,30
1 557,30
39,46
751,35
0,00
0,75
5,38
95,476
2,32
796,10
520,57
689,34
26,25
174
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
CEL. m.v.
103,92
97,80
2221
Provoz veř.sil. dopravy
5213
Neinv. dotace
5493
Účel inv. dotace
6313
Inv. dotace
CEL. m.v.
1 242,97
1 195,33
22,71
24,92
1 242,96
1 491,77
1 398,10
1 377,61
37,11
2321
Odv. a čiš.odp. vod - cel
18,53
22,05
15,67
18,75
4,33
2329
Odv.odp. vod j.n.
10,61
11,67
14,51
11,35
3,36
3111
Předškolní zařízení
3113
Základní školy
3114
Spec.základní školy
3119
356,91
430,40
467,95
418,42
20,45
548,92
623,68
594,52
589,04
24,27
91,14
37,95
10,50
46,53
6,82
Ost. zálež. předšk. vých.
1,32
1,08
25,84
9,41
3,06
3141
Šk. strav. předšk. vzděl.
167,95
159,65
0,0
163,80
12,7
3314
Čin. knihovnické
81,35
82,72
106,79
144,53
12,02
Tabulka č. 4.2 a: MANDATORNÍ VÝDAJE – PARDUBICE r. 2005 - 7 (Kč/1 obyv.)
ParaPoloText
2005
2006
2007
Průměr
graf
žka
Obyvatel:
88 260
88 316
89 245
Směr.
odch.
63,45
57,33
56,89
59,62
7,72
Zájm. čin. Kultuře
111,55
92,99
89,83
90,05
9,90
3412
Sport.zařízení obce
360,00
102,01
50,51
170,84
13,07
3419
Ostatní tělových.čin.
320,60
567,03
422,02
435,55
20,89
3612
Bytové hospodářství
402,14
174,83
426,08
334,35
18,28
3613
Nebytové hospodář.
127,39
70,13
71,43
89,65
9,46
3631
Veřejné osvětlení
446,78
414,60
363,24
408,20
20,20
3632
Pohřebnictví
29,97
26,84
28,57
28,46
5,33
3635
Územní plánování
29,15
29,02
18,65
25,59
5,05
3639
Kom. a úz.roz.j.n.
505,27
1 382,43
1 425,63
1 272,86
35,07
3716
Monitor. ovzduší
12,50
13,10
10,47
12,02
3,46
3721
Nebezpeč.odpady
18,08
13,48
19,15
16,90
4,11
3722
Komunální odpady
368,13
381,78
437,21
395,70
18,97
3319
Ostatní kultura
3392
rud@vse.cz
175
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
395,70
153,31
153,31
18,97
12,39
12,39
Tabulka č. 4. 2 b: MANDATORNÍ VÝDAJE – PARDUBICE r. 2005 - 7 (Kč/1 obyv.)
Para PoložText
2005
2006
2007
Průměr
-graf Ka
Obyvatel
88 260
88 316
89 245
Směr.
odch.
3723
Ostatní odpady –
141,48
164,99
154,37
3725
Zneškod. kom. Odp.
82,61
95,57
111,12
96,43
9,82
3726
Využ. a znešk. Odp.
-
-
5,58
5,58
2,36
3727
Prevence vz. odpadů
3,40
0,84
není
1,41
1,18
3729
Ost. nakl. s odpady
2,42
7,20
1,66
3,76
1,73
3733
Monit. půdy a vody
2,08
2,11
1.95
2,04
1,43
3744
Protieroz. Ochrana
není
4,52
2,03
2,18
1,47
3745
Péče o vzhled obcí
429,12
596,51
307,86
494,50
21,08
4314
Pečovatel. služba
100,14
100,77
není
66,97
8,18
4317
Domovy – celkem
92,83
92,76
-
61,86
7,86
4318
Ost. péče o staré obč.
7,26
7,11
není
4,79
2,18
4319
Péče o zdrav.postiž.
4323
Sociál. pomoc dětem
4329
Ost.sociál.pom. dětem
7,22
7,22
20,17
20,17
0,04
7,11
7,11
49,67
49,67
0,15
0,58
0,58
není
není
0,27
4,97
4,97
23,28
23,28
0,15
2,22
2,22
4,82
4,82
0,39
4339
Pomoc rodině
0,10
0,08
0,27
0,15
0,38
4341
Pomoc v hmot. nouzi
0,34
0,11
0,22
0,22
Tabulka č. 4.2 c: MANDATORNÍ VÝDAJE – PARDUBICE r. 2005 - 7 (Kč/1 obyv.)
Para PoloText
2005
2006
2007
Prů-graf žka
Obyvatel
88 260
88 316
89 245
měr
0,47
Směr.
odch.
4346
Zvl.
zaříz.sociál.pom.
3,43
118,82
124,50
82,25
9,06
4349
Ost.péče o ost.obyv.
0,06
9,26
133,09
4,44
66,65
5212
Ochrana obyvatel.
5,59
47,15
26,18
26,30
5,12
5273
Ostatní krizové
řízení
33,89
1,57
1,99
12,45
3,52
rud@vse.cz
176
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
5311
Bezpečnost a
pořádek
5511
5512
Požární ochrana
Požární ochrana
517,30
541,69
532,80
530,59
23,03
81,30
5,02
80,68
5,03
37,27
4,80
66,41
4,95
8,14
1,49
42,07
71,36
CEL. m.v.
6112
Zastupitelstvo obcí
158,16
158,06
198,06
171,42
13,04
6171
Činnost místní
správy
258,09
258,93
282,25
266,32
16,31
6320
Pojištění funk.
nespec.
56,70
56,89
57,18
56,92
7,54
4 268 654 4 543 334
120 719
48 364,53
51 444,07
4 323 789
539
48 448,53
Výdaje Celé město
celkem
Výdaje na 1 občana
Komparace vybraných výdajových položek mandatorních výdajů byla provedena za rok 2007 za
Chrudim a Pardubice – viz tab. č. 4.3. Cílem bylo také ověřit správnost našich úvah o možné
agregaci mandatorních výdajů pro výpočty za jednotlivé velikostní kategorie obcí.
Pilotní projekt: Komparace MaV Pardubice – Chrudim (podle FIN 2 -12M)
Tabulka č. 4.3.: KOMPARACE MaV – CHRUDIM PARDUBICE r. 2007 (Kč/1 obyv., %)
Para- PoložText, město
Chrudim
Pardubice
graf
ka
Obyvatel
23 379
89 245
Rozdíl
%
653,25
1 325,73
672
50,7
Pitná voda
15,50
2,42
13,08
654,00
2321
Odvod a čištění.odpad. vod - cel
55,60
15,67
39,93
71,81
2329
2333
Odv.odp. vod j.n.
Úprava vodních toků
92,90
14,51
4,00
11,35
88.9
3,36
96,00
3111
3113
Předškolní zařízení
Základní školy
300,31
692,62
3114
Spec.základní školy
75,70
10,50
65,20
86,93
3314
Čin. knihovnické
422,70
106,79
315,91
74,86
Paragraf
Polo
žka
Rozdíl
%
274,00
59,62
83,30
7,72
2212
Silnice –
2310
3319
rud@vse.cz
Text: město
Počet obyvatel:
Ostatní kultura
Chrudim
23 379
330,90
373,11 418,42
594,52
98,10
Pardubice
89 245
56,89
20,45
14,10
177
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
85,24
50,51
89,93
90,05
34,73
Bytové hospodářství
408,51
426,08
17,57
4,12
3613
Nebytové hospodář.
249,11
71,43
177,68
71,35
3631
Veřejné osvětlení
345,86
363,24
17,38
5,03
3632
Pohřebnictví
78,31
28,57
3635
Územní plánování
22,07
18,65
3716
Monitor. ovzduší
7,69
12,02
49,74
28,46
3,42
25,59
12,02
63,76
5,33
15,54
5,05
36,08
3721
Nebezpeč.odpady
107,61
19,15
88,46
82,67
3722
Komunální odpady
401,75
437,21
8,11
18,97
3745
Péče o čistotu obce
35,45
395,70
29,86
3392
3322
Zájmová činn.v kultuře
.
Ochrana kultur. pam.
3612
Paragraf
Polo
žka
Text: názvy měst
Počet obyvatel
89,83
388,23
358,37
Chrudim
23 379
Pardubice
89 245
3725
Zneškod. komunál. odp.
95,57
4318
Ost.péče o staré občany .
7,11
5212
Požární ochrana obyvatel.
5273
100,00
9,90
40,85
Rozdíl
38,59
26,18
12,41
32,65
Ostatní krizové řízení
1,57
1,99
0,42
22,10
5311
Bezpečnost a pořádek
541,69
532,80
530,59
23,03
5512
Požární ochrana
38,59
Zastupitelstvo obcí
179,02
66,41
71,36
19,04
8,14
6112
37,27
42,07
198,06
9,61
6171
Činnost místní správy
4 233,00
282,25
3950,77
93,33
6320
Pojištění funk. nespec.
56,89
57,18
0,29
0,50
29 839,98
19 664,75
10 175,23
34,09
Výdaje na 1 občana města Chrudim a Pce
V další etapě výzkumu byly provedeny dílčí propočty za 14 velikostních kategorií obcí, a to výše
celkových mandatorních výdajů průměrem na obyvatele v jednotlivých velikostních kategoriích za
léta 2005 – 2007 – viz tab. č. 4.4. Jak už bylo uvedeno, za směrodatné pro potřeby stanovení RUD
lze brát pouze běžné výdaje, neboť kapitálové výdaje se běžně neopakují, výdaje na investice nemají
povahu mandatorních výdajů (i když z dlouhodobého hlediska ovlivňují zajišťování mandatorních
potřeb a budoucích běžných mandatorních výdajů).
rud@vse.cz
178
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro úplnost byl však proveden i výpočet průměrných kapitálových mandatorních výdajů na
obyvatele za jednotlivé velikostní kategorie obcí. Proporce mezi běžnými a kapitálovými
mandatorními výdaji se liší podle velikostních kategorií obcí, ve všech velikostních kategoriích jsou
však rozhodující běžné mandatorní výdaje a představují kolem 2/3 celkových mandatorních výdajů
na obyvatele (viz tab. č. 4.4.).
Tabulka č. 4.4: MANDATORNÍ VÝDAJE NA 1 OBYVATELE 2005 – 2007 (v Kč/obyv.)
Velikostní
Kapitálové
Celkové
kategorie
Běžné výdaje
výdaje na
výdaje na
obce
obyvatele
obyv. v Kč
Počet obyvatel
na obyvatele
I.
<= 100
8 577
3 849
12 426
II.
101 – 200
7 778
3 836
11 614
III.
201 – 300
7 570
4 245
11 815
IV.
301 – 1500
7 609
5 224
12 832
V.
1501 – 5000
8 130
5 540
13 670
VI.
5001 – 10000
9 772
4 409
14 181
VII.
10001 – 20000
11 045
4 891
15 936
VIII.
20001 – 30000
10 751
4 615
15 366
IX.
30001 – 40000
11 491
6 143
17 634
X.
40001 – 50000
10 611
5 381
15 992
XI.
50001 – 100000
10 615
4 661
15 276
XII.
100001 – 150000
12 488
9 974
22 462
XIII.
150001 – 1000000
15 893
8 403
24 296
XIV.
1000000 +
23 148
14 898
38 046
Průměr
ČR
11 871
6 475
17 539
Průměrné celkové běžné mandatorní výdaje na obyvatele se v uvedeném období pohybovaly kolem
11 871 Kč, s relativně malým rozptylem u velikostních kategorií obcí mezi 10 001 – 150 000
obyvateli. Vezmeme-li velikostní strukturu obcí v ČR, kdy největší počet obcí má do 1 000, resp.
1 500 obyvatel, tak u těchto velikostních kategorií obcí jsou běžné mandatorní výdaje na obyvatele
řádově o jednu třetinu nižší. Lze předpokládat, že je to odrazem menšího rozsahu přenesené
působnosti a tedy i nižších výdajů na financování přenesené působnosti (a nižších nákladů na
přenesenou působnost).
Za období let 2005 – 2007 byly provedeny propočty průměrných celkových výdajů na obyvatele za
jednotlivé velikostní kategorie obcí s rozdělením na běžné a kapitálové výdaje, přičemž běžné výdaje
představují kolem dvou třetin celkových rozpočtových výdajů – podrobněji viz tab. č. 4.5.
Tabulka č. 4.5.: CELKOVÉ VÝDAJE NA OBYVATELE 2005 – 2007 (v Kč/obyv.)
Běžné
Kapitálové
Celkové
Velikostní
kategorie obce
výdaje na
výdaje na
výdaje na
Počet obyvatel
obyvatele
obyvatele
obyvatele
I.
<= 100
10272
4243
14515
II.
101 – 200
8956
4251
13206
III.
201 – 300
8566
4663
13229
IV.
301 – 1500
8667
5740
14407
V.
1501 – 5000
9928
6004
15932
VI.
5001 – 10000
14577
5139
19716
rud@vse.cz
179
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
XIII.
XIV.
Průměr
10001 – 20000
20001 – 30000
30001 – 40000
40001 – 50000
50001 – 100000
100001 – 150000
150001 – 1000000
1000000 +
ČR
16336
16628
16039
15382
14991
15699
23109
31493
15633
5725
5793
6424
6095
5380
10701
10281
15844
7245
22061
22422
22463
21478
20371
26401
33390
47336
22878
Pro výpočet podílu mandatorních výdajů v přepočtu na obyvatele za vymezené velikostní kategorie
obcí je adekvátní analýza podílu mandatorních výdajů na obyvatele na celkových běžných
rozpočtových výdajích na obyvatele v jednotlivých velikostních kategoriích obcí – podrobněji
viz tab. č. 4.6. V průměru za ČR mandatorní výdaje představují 76 % běžných výdajů. U velikostních
kategorií malých obcí do 1 500, resp. ještě měst do 5 000 obyvatel, je tento podíl vyšší a přesahuje
80 %. Poněvadž u velikostních kategorií obcí do 1 500 obyvatel je menší rozsah přenesené
působnosti, lze předpokládat, že hlavním faktorem tohoto vývoje je nedosahování, resp. malé
dosahování úspor z rozsahu (úspor na fixních nákladech při zajišťování mandatorních potřeb,
zejména při zajišťování lokálních veřejných statků ). Pro úplnost by proveden i propočet podílu
kapitálových mandatorních výdajů na celkových kapitálových výdajích. Za všechny velikostní
skupiny obcí je zřejmé, že zajišťované investice souvisejí především se zabezpečením mandatorních
potřeb- z dlouhodobého hlediska jsou k tomu nutné investice v lokálním veřejném sektoru. Proto
také podíl kapitálových mandatorních výdajů na celkových kapitálových výdajích se pohybuje kolem
90 % a výš, zejména pak ve velikostních kategoriích do 5 000 obyvatel, tedy v rozhodujícím počtu
obcí a měst.
Tabulka č. 4.6.: PODÍL MANDATORNÍCH VÝDAJŮ NA CELKOVÝCH VÝDAJÍCH OBCÍ
V PŘEPOČTU NA 1 OBYVATELE 2005 – 2007 (v %)
Velikostní
Podíl
Podíl
kategorie
mandatorních mandatorních
Podíl
obce
běžných
kapitálových
celkových
výdajů na
výdajů na
mandatorních
celkových
celkových
výdajů na
běžných
kapitálových
celkových
výdajích (%) výdajích (%) výdajích (%)
Počet obyvatel
I.
<= 100
84
91
86
II.
101 – 200
87
90
88
III.
201 – 300
88
91
89
IV.
301 – 1500
88
91
89
V.
1501 – 5000
82
92
86
VI.
5001 – 10000
67
86
72
VII.
10001 – 20000
68
85
72
VIII.
20001 – 30000
65
80
69
IX.
30001 – 40000
72
96
78
X.
40001 – 50000
69
88
74
XI.
50001 – 100000
71
87
75
XII.
100001 – 150000
80
93
85
rud@vse.cz
180
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
XIII.
XIV.
Průměr
150001 – 1000000
1000000 +
ČR
69
74
76
82
94
89
73
80
77
Podíváme-li se na tuto agregovanou strukturu vymezených celkových mandatorních výdajů, lze
odvodit skutečnost, že řada mandatorních výdajů souvisí i s tzv. vybaveností obce příslušnou
infrastrukturou, včetně ekonomické a sociální infrastruktury. Nicméně aby bylo možné
kvalifikovaněji vyhodnotit tento druh mandatorních výdajů pro potřeby RUD, bylo by žádoucí co
nejdříve orientovat další výzkum v následujících letech na analýzu této vybavenosti u jednotlivých
velikostních kategorií obcí a stanovení minimálních standardů vybavenosti, protože bez nich nelze
seriózně analyzovat jejich dopad do výše mandatorních výdajů v jednotlivých velikostních
kategoriích obcí a promítnout je (s ohledem na minimální standard) do kritérií pro RUD, má-li být
tento proces distribučně spravedlivý. (Další problém s vybaveností přinejmenším souvisí mimo jiné i
s tím, zda i v malých obcích má občan mít právo být nediskriminován v přístupu ke službám.
Podrobněji v jiné části zprávy.)
Další analýzy se zaměřily na zjištění podílu vymezených paragrafů dle dohodnuté struktury
mandatorních výdajů, abychom zjistili, které druhy mandatorních výdajů by se mohly vzít v úvahu
při stanovení kritérií RUD – tab. č. 4.7. Měly by to být takové druhy, které se budou vyskytovat ve
všech velikostních kategorií obcí a budou mít významnou váhu.
Určitým problémem pro analýzu mandatorních výdajů pro potřeby RUD je finanční vazba mezi
některými druhy mandatorních výdajů a příjmy (komunální odpady, bytové hospodářství, nebytové
hospodářství, činnost místní správy v oblasti státní správy apod.), což zkresluje do určité míry
výsledky pro potřeby zdrojů z RUD. To jsme se pokusili vzít v úvahu propočtem tzv. „čisté“
průměrné hodnoty běžných mandatorních výdajů na 1 obyvatele – viz tab. č. 4.7.
Tabulka č. 4.7: STRUKTURA BĚŽNÝCH MANDATORNÍCH VÝDAJŮ ZA VELIKOSTNÍ
KATEGORIE OBCÍ dle výkazů FIN2-12M (ze systému Aris) (tis. Kč, %)
Paragraf,
poradi
VK
seskupení
Tab.
4.7.1
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
rud@vse.cz
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
VK
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
Počet obyvatel
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
Průměrné
% na
% na
„čisté“ průměrné
hodnoty běž.
celkových
celkovýc hodnoty běžných
Směrodatná
mandatorního
Rozptyl
běžných
h
mandatorních
odchylka
výdaje na 1
mandatorních běžných
výdajů na 1
obyvatele
výdajích
výdajích
obyv.
1,22
0,15
0,06
0,00
0,00
0,23
0,12
0,48
0,01
0,06
0,18
0,06
0,04
0,03
0,02
0,38
5,06
1,13
0,14
0,00
0,00
0,49
0,45
0,98
0,08
0,19
1,00
0,38
0,22
0,16
0,12
0,33
25,59
1,29
0,02
0,00
0,00
0,24
0,21
0,96
0,01
0,04
1,00
0,15
0,05
0,03
0,02
0,11
13,09
1,53
0,71
0,00
0,00
2,83
1,48
5,78
0,06
0,77
1,91
0,71
0,44
0,42
0,21
4,34
10,63
1,24
0,58
0,00
0,00
2,30
1,20
4,70
0,05
0,63
1,55
0,57
0,36
0,34
0,17
3,52
1,18
0,15
0,06
0,00
0,00
0,09
0,09
0,48
0,01
0,05
0,17
0,05
0,03
-0,06
-0,01
0,37
181
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.2
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
rud@vse.cz
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
VK
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
<= 100
0,03
0,02
0,00
0,70
0,00
0,00
0,02
0,34
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,14
1,29
3,00
0,02
0,16
0,13
0,00
0,50
0,00
0,01
0,32
0,84
0,75
0,01
0,00
0,04
0,02
0,00
0,02
0,09
0,30
1,10
2,25
0,05
0,03
0,02
0,00
0,25
0,00
0,00
0,10
0,71
0,56
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,09
1,20
5,08
0,00
0,32
0,23
0,00
8,29
0,00
0,01
0,35
4,21
0,32
0,01
0,00
0,04
0,02
0,00
0,01
0,06
1,69
15,16
34,79
0,21
0,26
0,19
0,00
6,74
0,00
0,01
0,28
3,42
0,26
0,01
0,00
0,03
0,02
0,00
0,01
0,05
1,38
12,31
28,26
0,17
0,02
0,02
0,00
0,56
0,00
0,00
0,02
0,34
0,04
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,14
1,29
2,67
0,02
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
101 – 200
0,79
0,15
0,08
0,00
0,01
0,24
0,11
0,54
0,00
0,11
0,12
0,09
0,07
0,11
0,04
0,30
0,03
0,01
0,00
0,64
0,00
0,00
0,01
0,32
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,16
1,12
2,55
0,01
1,26
0,52
0,32
0,00
0,32
0,49
0,34
0,48
0,02
0,29
0,70
0,37
0,23
0,43
0,20
0,24
0,11
0,06
0,02
0,32
0,00
0,01
0,09
0,61
0,04
0,00
0,01
0,04
0,01
0,00
0,00
0,25
0,28
0,66
1,98
0,03
1,60
0,27
0,10
0,00
0,10
0,24
0,11
0,24
0,00
0,09
0,50
0,13
0,05
0,18
0,04
0,06
0,01
0,00
0,00
0,11
0,00
0,00
0,01
0,37
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,06
0,08
0,44
3,94
0,00
10,28
2,00
1,03
0,00
0,14
3,17
1,39
7,18
0,04
1,47
1,45
1,23
0,94
1,52
0,53
3,87
0,36
0,18
0,02
8,40
0,00
0,01
0,07
4,15
0,03
0,00
0,01
0,04
0,02
0,00
0,00
0,13
2,09
14,74
33,32
0,19
8,71
1,70
0,87
0,00
0,12
2,68
1,18
6,09
0,03
1,24
1,23
1,05
0,79
1,29
0,45
3,28
0,30
0,15
0,01
7,11
0,00
0,01
0,06
3,52
0,03
0,00
0,01
0,03
0,02
0,00
0,00
0,11
1,77
12,48
28,22
0,16
0,77
0,14
0,08
0,00
-0,02
0,09
0,08
0,53
0,00
0,10
0,11
0,08
0,06
-0,02
0,01
0,29
0,02
0,01
0,00
0,52
0,00
0,00
0,01
0,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,15
1,12
2,27
0,01
182
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tab.
4.7.3
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.4
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
rud@vse.cz
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
VK
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
VK
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
201 – 300
0,69
0,14
0,07
0,00
0,00
0,23
0,13
0,69
0,01
0,11
0,07
0,09
0,10
0,13
0,05
0,26
0,03
0,01
0,00
0,62
0,00
0,00
0,00
0,33
0,01
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,00
0,15
1,08
2,30
0,02
1,47
0,43
0,13
0,00
0,01
0,44
0,32
0,78
0,03
0,22
0,23
0,25
0,23
0,50
0,17
0,19
0,13
0,05
0,03
0,26
0,01
0,02
0,02
0,46
0,08
0,00
0,01
0,04
0,05
0,00
0,01
0,00
0,21
0,54
1,45
0,03
2,17
0,18
0,02
0,00
0,00
0,19
0,10
0,60
0,00
0,05
0,05
0,06
0,05
0,25
0,03
0,04
0,02
0,00
0,00
0,07
0,00
0,00
0,00
0,21
0,01
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,04
0,29
2,09
0,00
9,53
1,93
1,01
0,00
0,01
3,12
1,77
9,49
0,07
1,48
0,89
1,23
1,33
1,79
0,65
3,53
0,47
0,13
0,03
8,44
0,01
0,02
0,02
4,53
0,08
0,00
0,02
0,05
0,09
0,00
0,00
0,00
2,04
14,75
31,29
0,20
8,13
1,64
0,86
0,00
0,00
2,66
1,51
8,09
0,06
1,26
0,76
1,05
1,13
1,52
0,55
3,01
0,40
0,11
0,03
7,20
0,01
0,02
0,02
3,86
0,07
0,00
0,01
0,04
0,07
0,00
0,00
0,00
1,74
12,59
26,70
0,17
0,69
0,14
0,07
0,00
0,00
0,09
0,08
0,68
0,00
0,09
0,06
0,07
0,08
-0,02
-0,01
0,26
0,02
0,01
0,00
0,50
0,00
0,00
0,00
0,33
0,01
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,15
1,08
2,05
0,01
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
0,62
0,12
0,08
0,00
0,00
0,16
0,17
1,14
0,02
0,13
0,07
0,08
0,13
0,25
0,05
0,23
0,04
0,01
1,16
0,45
0,16
0,00
0,09
0,32
0,32
0,65
0,08
0,20
0,25
0,20
0,22
0,67
0,21
0,16
0,09
0,03
1,34
0,20
0,03
0,00
0,01
0,10
0,10
0,42
0,01
0,04
0,06
0,04
0,05
0,45
0,04
0,02
0,01
0,00
8,08
1,63
1,08
0,00
0,04
2,12
2,47
16,58
0,25
1,88
0,86
1,05
1,92
3,81
0,70
3,17
0,53
0,09
6,78
1,37
0,90
0,00
0,04
1,78
2,08
13,92
0,21
1,57
0,72
0,88
1,61
3,19
0,59
2,66
0,45
0,08
0,61
0,12
0,07
0,00
0,00
0,04
0,10
1,12
0,01
0,11
0,06
0,06
0,12
-0,04
-0,03
0,23
0,02
0,01
183
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.5
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.6
rud@vse.cz
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
VK
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
VK
6
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
301 – 1500
0,00
0,60
0,00
0,00
0,00
0,32
0,00
0,00
0,00
0,00
0,02
0,00
0,00
0,01
0,13
0,94
1,98
0,02
0,04
0,23
0,01
0,04
0,03
0,38
0,05
0,00
0,01
0,06
0,06
0,01
0,01
0,11
0,15
0,35
1,05
0,03
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
0,14
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,02
0,12
1,11
0,00
0,04
8,17
0,01
0,02
0,03
4,28
0,05
0,01
0,01
0,06
0,30
0,01
0,01
0,13
1,84
12,08
26,47
0,21
0,03
6,86
0,01
0,02
0,03
3,59
0,04
0,00
0,01
0,05
0,25
0,01
0,01
0,11
1,55
10,14
22,21
0,18
0,00
0,47
0,00
0,00
0,00
0,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,01
0,13
0,94
1,77
0,01
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 – 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
1501 - 5000
0,52
0,09
0,09
0,00
0,00
0,08
0,15
1,26
0,02
0,27
0,10
0,10
0,17
0,52
0,10
0,22
0,04
0,01
0,00
0,60
0,03
0,00
0,00
0,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,07
0,00
0,00
0,06
0,14
0,46
2,07
0,02
0,56
0,19
0,13
0,01
0,01
0,18
0,20
0,36
0,07
0,27
0,29
0,19
0,18
0,90
0,21
0,10
0,04
0,02
0,02
0,26
0,70
0,01
0,01
0,32
0,03
0,00
0,01
0,02
0,22
0,01
0,01
0,18
0,11
0,14
1,11
0,03
0,31
0,04
0,02
0,00
0,00
0,03
0,04
0,13
0,00
0,07
0,08
0,04
0,03
0,81
0,04
0,01
0,00
0,00
0,00
0,07
0,50
0,00
0,00
0,10
0,00
0,00
0,00
0,00
0,05
0,00
0,00
0,03
0,01
0,02
1,24
0,00
6,69
1,18
1,15
0,01
0,01
0,92
1,78
16,41
0,32
3,78
1,45
1,39
2,31
7,22
1,37
2,90
0,52
0,09
0,03
8,05
0,28
0,01
0,02
4,05
0,04
0,01
0,02
0,06
0,96
0,01
0,01
0,97
1,78
5,72
28,22
0,28
5,14
0,91
0,89
0,01
0,01
0,70
1,36
12,61
0,24
2,90
1,11
1,07
1,77
5,55
1,05
2,23
0,40
0,07
0,02
6,19
0,22
0,01
0,02
3,11
0,03
0,00
0,01
0,05
0,74
0,01
0,01
0,74
1,37
4,40
21,69
0,22
0,52
0,09
0,09
0,00
0,00
-0,01
0,05
1,22
0,02
0,23
0,09
0,08
0,15
-0,04
-0,07
0,22
0,02
0,01
0,00
0,48
0,03
0,00
0,00
0,30
0,00
0,00
0,00
0,00
0,04
0,00
0,00
0,05
0,13
0,46
1,91
0,02
184
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.7
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
rud@vse.cz
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
VK
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
5001 - 10000
0,48
0,08
0,08
0,00
0,00
0,04
0,06
1,16
0,06
0,39
0,13
0,23
0,29
0,68
0,11
0,21
0,04
0,01
0,00
0,59
0,00
0,00
0,00
0,28
0,00
0,00
0,01
0,02
0,10
0,00
0,00
0,25
0,10
0,26
3,40
0,03
0,44
0,12
0,09
0,00
0,00
0,17
0,10
0,24
0,10
0,26
0,21
0,25
0,31
1,10
0,17
0,11
0,04
0,02
0,02
0,24
0,02
0,01
0,01
0,26
0,02
0,01
0,03
0,05
0,09
0,00
0,01
0,25
0,07
0,06
1,48
0,04
0,19
0,01
0,01
0,00
0,00
0,03
0,01
0,06
0,01
0,07
0,04
0,06
0,09
1,21
0,03
0,01
0,00
0,00
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,07
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,06
0,00
0,00
2,20
0,00
5,31
0,89
0,87
0,00
0,00
0,34
0,61
12,71
0,62
4,42
1,43
2,53
3,28
7,26
1,18
2,31
0,46
0,12
0,04
6,39
0,03
0,02
0,01
3,11
0,05
0,04
0,06
0,22
1,12
0,01
0,02
2,87
1,04
2,74
37,59
0,31
3,34
0,56
0,55
0,00
0,00
0,21
0,38
8,00
0,39
2,78
0,90
1,59
2,07
4,57
0,74
1,46
0,29
0,08
0,02
4,03
0,02
0,01
0,01
1,96
0,03
0,03
0,03
0,14
0,70
0,01
0,01
1,81
0,65
1,72
23,66
0,20
0,47
0,06
0,06
0,00
0,00
-0,03
0,00
1,11
0,05
0,35
0,12
0,21
0,25
-0,01
-0,12
0,21
0,03
0,01
0,00
0,46
0,00
0,00
0,00
0,28
0,00
0,00
0,01
0,02
0,07
0,00
0,00
0,23
0,09
0,26
3,27
0,03
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
0,60
0,11
0,14
0,00
0,00
0,04
0,07
1,27
0,06
0,55
0,17
0,19
0,51
0,58
0,12
0,22
0,04
0,01
0,00
0,61
0,42
0,12
0,15
0,00
0,00
0,15
0,17
0,24
0,11
0,32
0,20
0,23
0,27
0,58
0,16
0,12
0,03
0,02
0,01
0,27
0,18
0,01
0,02
0,00
0,00
0,02
0,03
0,06
0,01
0,10
0,04
0,05
0,07
0,34
0,03
0,01
0,00
0,00
0,00
0,07
5,72
1,01
1,40
0,00
0,00
0,39
0,67
12,23
0,56
5,25
1,66
1,74
4,83
5,63
1,18
2,14
0,35
0,12
0,02
5,91
3,64
0,64
0,89
0,00
0,00
0,24
0,42
7,78
0,36
3,34
1,06
1,11
3,07
3,58
0,75
1,36
0,22
0,08
0,01
3,76
0,59
0,06
0,10
0,00
0,00
-0,09
-0,03
1,21
0,06
0,53
0,17
0,18
0,46
-0,01
-0,17
0,22
0,03
0,01
0,00
0,52
185
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.8
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.9
221,2
221,9
rud@vse.cz
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
VK
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
VK
9
9
9
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
10001 - 20000
0,00
0,00
0,00
0,41
0,01
0,01
0,01
0,05
0,11
0,00
0,00
0,42
0,08
0,18
3,80
0,04
0,01
0,01
0,01
0,25
0,02
0,03
0,02
0,12
0,11
0,00
0,01
0,19
0,10
0,04
0,96
0,03
0,00
0,00
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,00
0,00
0,04
0,01
0,00
0,93
0,00
0,02
0,04
0,02
3,88
0,07
0,09
0,06
0,45
1,10
0,02
0,04
4,03
0,77
1,67
36,57
0,34
0,02
0,03
0,01
2,47
0,05
0,06
0,04
0,29
0,70
0,01
0,02
2,57
0,49
1,06
23,26
0,22
0,00
0,00
0,00
0,40
0,01
0,01
0,01
0,05
0,10
0,00
0,00
0,38
0,08
0,18
3,70
0,03
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
20001 - 30000
0,55
0,19
0,25
0,00
0,01
0,02
0,05
1,21
0,03
0,62
0,09
0,17
0,59
0,93
0,10
0,23
0,05
0,02
0,00
0,58
0,00
0,02
0,00
0,36
0,00
0,01
0,02
0,12
0,09
0,01
0,00
0,44
0,04
0,14
3,35
0,03
0,34
0,20
0,28
0,00
0,05
0,04
0,05
0,27
0,05
0,43
0,12
0,20
0,31
1,29
0,12
0,10
0,03
0,02
0,01
0,21
0,00
0,09
0,00
0,18
0,01
0,02
0,03
0,18
0,06
0,01
0,00
0,16
0,03
0,03
0,47
0,03
0,12
0,04
0,08
0,00
0,00
0,00
0,00
0,07
0,00
0,18
0,01
0,04
0,09
1,66
0,02
0,01
0,00
0,00
0,00
0,04
0,00
0,01
0,00
0,03
0,00
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
0,22
0,00
5,39
1,85
2,46
0,00
0,07
0,17
0,44
11,65
0,24
6,10
0,81
1,64
5,75
9,00
0,98
2,25
0,46
0,15
0,05
5,65
0,01
0,24
0,01
3,50
0,05
0,11
0,16
1,19
0,86
0,07
0,02
4,29
0,38
1,38
32,36
0,28
3,35
1,15
1,53
0,00
0,05
0,11
0,27
7,25
0,15
3,79
0,51
1,02
3,58
5,60
0,61
1,40
0,29
0,09
0,03
3,51
0,01
0,15
0,00
2,18
0,03
0,07
0,10
0,74
0,54
0,04
0,01
2,67
0,24
0,86
20,14
0,18
0,54
0,14
0,21
0,00
0,01
-0,03
-0,03
1,16
0,02
0,59
0,08
0,17
0,57
0,01
-0,19
0,23
0,04
0,01
0,00
0,48
0,00
0,02
0,00
0,35
0,00
0,01
0,02
0,12
0,08
0,01
0,00
0,40
0,04
0,14
3,24
0,03
30001 - 40000
30001 - 40000
0,68
0,09
0,27
0,07
0,07
0,01
6,31
0,82
4,33
0,56
0,67
0,04
186
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.10
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
rud@vse.cz
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
VK
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
30001 - 40000
0,44
0,00
0,00
0,01
0,04
1,25
0,02
0,56
0,20
0,14
0,76
1,44
0,09
0,22
0,04
0,02
0,00
0,61
0,00
0,00
0,01
0,46
0,00
0,01
0,01
0,10
0,12
0,00
0,00
0,49
0,02
0,10
3,09
0,03
0,14
0,00
0,00
0,01
0,05
0,26
0,03
0,38
0,20
0,18
0,31
1,11
0,09
0,15
0,03
0,04
0,01
0,35
0,00
0,00
0,02
0,34
0,00
0,02
0,02
0,12
0,09
0,01
0,01
0,16
0,01
0,02
0,55
0,03
0,02
0,00
0,00
0,00
0,00
0,07
0,00
0,15
0,04
0,03
0,09
1,22
0,01
0,02
0,00
0,00
0,00
0,12
0,00
0,00
0,00
0,12
0,00
0,00
0,00
0,01
0,01
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
0,30
0,00
4,07
0,00
0,00
0,10
0,34
11,33
0,15
4,98
1,76
1,32
6,90
12,59
0,82
2,04
0,41
0,20
0,04
5,63
0,01
0,02
0,08
4,13
0,02
0,08
0,11
0,90
1,11
0,03
0,03
4,43
0,20
0,95
27,82
0,27
2,79
0,00
0,00
0,07
0,23
7,77
0,10
3,41
1,21
0,91
4,73
8,64
0,56
1,40
0,28
0,14
0,03
3,86
0,01
0,01
0,06
2,83
0,01
0,06
0,08
0,61
0,76
0,02
0,02
3,04
0,14
0,65
19,08
0,18
0,40
0,00
0,00
0,01
-0,09
1,18
0,02
0,55
0,20
0,14
0,68
0,26
-0,25
0,22
0,03
0,02
0,00
0,50
0,00
0,00
0,01
0,44
0,00
0,01
0,01
0,09
0,11
0,00
0,00
0,45
0,02
0,10
2,98
0,03
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
0,73
0,17
0,48
0,00
0,04
0,00
0,00
1,06
0,07
0,51
0,06
0,12
0,66
0,71
0,07
0,47
0,05
0,01
0,00
0,65
0,00
0,00
0,62
0,21
0,27
0,00
0,09
0,00
0,00
0,22
0,10
0,20
0,03
0,09
0,13
0,66
0,07
0,41
0,04
0,02
0,00
0,18
0,00
0,01
0,39
0,05
0,08
0,00
0,01
0,00
0,00
0,05
0,01
0,04
0,00
0,01
0,02
0,44
0,01
0,17
0,00
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
7,01
1,73
4,69
0,00
0,43
0,02
0,01
10,42
0,66
4,93
0,60
1,19
6,51
7,00
0,65
4,52
0,53
0,12
0,03
6,36
0,00
0,03
4,65
1,14
3,11
0,00
0,28
0,02
0,01
6,90
0,44
3,27
0,40
0,79
4,31
4,64
0,43
3,00
0,35
0,08
0,02
4,21
0,00
0,02
0,69
0,12
0,45
0,00
0,04
0,00
0,00
1,01
0,05
0,50
0,05
0,12
0,64
-0,05
-0,07
0,46
0,04
0,01
0,00
0,46
0,00
0,00
187
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.11
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.12
221,2
221,9
222,0
224,2
rud@vse.cz
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
VK
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
VK
12
12
12
12
12
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
40001 - 50000
0,00
0,57
0,00
0,00
0,02
0,04
0,07
0,01
0,01
0,51
0,04
0,12
2,90
0,05
0,00
0,31
0,00
0,00
0,02
0,04
0,04
0,01
0,00
0,08
0,02
0,02
0,49
0,05
0,00
0,09
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,24
0,00
0,00
5,56
0,01
0,04
0,17
0,38
0,71
0,06
0,05
5,01
0,36
1,20
28,52
0,45
0,00
3,68
0,01
0,03
0,11
0,25
0,47
0,04
0,04
3,32
0,24
0,80
18,89
0,30
0,00
0,56
0,00
0,00
0,01
0,04
0,07
0,01
0,01
0,47
0,04
0,12
2,77
0,04
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
50001 - 100000
0,70
0,17
1,02
0,00
0,03
0,00
0,01
1,20
0,03
0,79
0,09
0,10
0,58
0,56
0,07
0,27
0,04
0,01
0,00
0,63
0,00
0,13
0,00
0,47
0,01
0,01
0,01
0,14
0,09
0,00
0,00
0,52
0,03
0,11
2,51
0,03
0,28
0,20
0,50
0,00
0,11
0,00
0,01
0,23
0,06
0,36
0,12
0,12
0,21
0,73
0,10
0,12
0,03
0,01
0,00
0,14
0,00
0,16
0,00
0,24
0,01
0,01
0,01
0,22
0,08
0,00
0,00
0,09
0,02
0,04
0,40
0,03
0,08
0,04
0,25
0,00
0,01
0,00
0,00
0,05
0,00
0,13
0,01
0,01
0,04
0,54
0,01
0,02
0,00
0,00
0,00
0,02
0,00
0,02
0,00
0,06
0,00
0,00
0,00
0,05
0,01
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,16
0,00
6,79
1,71
10,67
0,01
0,24
0,01
0,12
11,41
0,35
7,89
0,79
0,90
5,56
5,21
0,65
2,56
0,34
0,08
0,03
6,16
0,01
1,27
0,00
4,44
0,05
0,09
0,09
1,07
0,91
0,04
0,01
5,02
0,24
1,04
23,92
0,30
4,70
1,18
7,38
0,00
0,17
0,01
0,08
7,89
0,24
5,46
0,55
0,62
3,84
3,60
0,45
1,77
0,24
0,06
0,02
4,26
0,01
0,88
0,00
3,07
0,03
0,06
0,06
0,74
0,63
0,03
0,00
3,48
0,16
0,72
16,54
0,21
0,67
0,12
1,00
0,00
0,03
0,00
0,01
1,14
0,03
0,78
0,09
0,10
0,55
0,03
-0,10
0,26
0,02
0,01
0,00
0,55
0,00
0,12
0,00
0,46
0,00
0,01
0,01
0,13
0,09
0,00
0,00
0,47
0,03
0,11
2,44
0,02
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
0,91
0,01
1,66
0,00
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
7,15
0,06
13,04
0,00
5,81
0,05
10,59
0,00
0,91
0,01
1,55
0,00
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
188
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.13
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
rud@vse.cz
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
12
VK
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
100001 - 150000
0,00
0,04
0,44
1,31
0,02
1,56
0,04
0,00
0,37
0,20
0,00
0,39
0,03
0,04
0,01
0,96
0,00
0,22
0,00
0,43
0,00
0,00
0,01
0,03
0,02
0,01
0,00
0,45
0,02
0,12
3,46
0,00
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
1,47
0,15
1,33
0,00
1,81
0,05
0,07
1,06
0,03
1,58
0,05
0,05
0,47
0,98
0,08
0,20
0,05
0,13
0,01
0,59
0,00
0,19
0,00
0,43
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
0,21
0,07
1,54
0,00
1,74
0,08
0,09
0,23
0,01
0,22
0,01
0,05
0,19
0,18
0,07
0,18
0,02
0,19
0,00
0,41
0,00
0,12
0,00
0,08
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
0,00
0,28
3,45
10,30
0,18
12,22
0,31
0,00
2,87
1,57
0,00
3,07
0,27
0,33
0,06
7,52
0,00
1,71
0,00
3,38
0,00
0,00
0,06
0,21
0,19
0,09
0,00
3,53
0,15
0,91
27,09
0,00
0,00
0,23
2,80
8,37
0,14
9,93
0,25
0,00
2,33
1,27
0,00
2,49
0,22
0,27
0,05
6,11
0,00
1,39
0,00
2,75
0,00
0,00
0,05
0,17
0,16
0,08
0,00
2,87
0,13
0,74
22,01
0,00
0,00
0,04
0,44
1,30
0,02
1,54
0,04
0,00
0,36
0,20
0,00
0,39
0,03
0,04
0,01
0,94
0,00
0,22
0,00
0,43
0,00
0,00
0,01
0,02
0,02
0,01
0,00
0,40
0,02
0,12
3,42
0,00
0,04
0,00
2,36
0,00
3,03
0,01
0,01
0,05
0,00
0,05
0,00
0,00
0,04
0,03
0,00
0,03
0,00
0,04
0,00
0,17
0,00
0,01
0,00
0,01
9,74
0,98
10,24
0,00
10,10
0,20
0,35
6,64
0,20
10,64
0,34
0,35
3,20
6,52
0,41
1,60
0,35
0,57
0,05
4,58
0,01
1,04
0,00
2,73
6,35
0,64
6,68
0,00
6,59
0,13
0,23
4,33
0,13
6,94
0,22
0,23
2,09
4,25
0,27
1,04
0,23
0,37
0,03
2,99
0,01
0,68
0,00
1,78
1,47
0,12
1,30
0,00
1,77
-0,26
0,01
1,02
0,03
1,47
0,05
0,04
0,46
0,28
-0,11
0,20
0,03
0,12
0,01
0,53
0,00
0,18
0,00
0,43
189
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
Tab.
4.7.14
221,2
221,9
222,0
224,2
227,0
231,0
232,0
311,0
314,1
331,0
332,0
339,2
341,0
361,2
361,3
363,1
363,2
363,5
371,0
372,0
373,0
374,1
374,4
374,5
374,9
432,0
433,0
434,0
435,0
521,0
527,0
531,0
551,0
611,2
617,1
632,0
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
2212
2219
222
2242
227
2310
232
311
3141
331
332
3392
341
3612
3613
3631
3632
3635
371
372
373
3741
3744
3745
3749
432
433
434
435
521
527
531
551
6112
6171
632
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
13
VK
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
14
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
150001 - 1000000
0,01
0,03
0,02
0,10
0,25
0,01
0,00
0,76
0,04
0,21
2,88
0,01
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1000000 +
1,31
0,16
7,37
0,21
0,00
0,00
0,00
4,59
0,09
0,82
0,07
0,10
0,09
0,10
0,00
0,33
0,07
0,17
0,01
0,97
0,00
0,14
0,00
0,61
0,01
0,05
0,01
0,32
0,26
0,07
0,00
0,89
0,01
0,15
3,72
0,00
0,01
0,02
0,02
0,04
0,11
0,01
0,00
0,19
0,02
0,02
0,11
0,02
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,00
0,03
0,00
0,00
0,01
0,00
0,03
0,19
0,11
0,71
1,81
0,06
0,00
5,25
0,23
1,38
19,28
0,09
0,02
0,12
0,07
0,46
1,18
0,04
0,00
3,43
0,15
0,90
12,57
0,06
0,01
0,02
0,02
0,10
0,24
0,01
0,00
0,71
0,04
0,21
2,79
0,01
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
#NULL!
5,78
0,70
32,43
0,94
0,00
0,00
0,01
20,21
0,38
3,63
0,30
0,42
0,41
0,45
0,01
1,46
0,29
0,74
0,04
4,29
0,00
0,63
0,01
2,69
0,05
0,21
0,03
1,39
1,15
0,31
0,00
3,91
0,06
0,66
16,37
0,02
4,17
0,50
23,40
0,68
0,00
0,00
0,01
14,58
0,27
2,62
0,22
0,31
0,30
0,33
0,01
1,05
0,21
0,53
0,03
3,09
0,00
0,45
0,00
1,94
0,03
0,15
0,02
1,00
0,83
0,23
0,00
2,82
0,04
0,47
11,81
0,02
1,30
0,16
7,37
0,21
0,00
0,00
0,00
4,57
0,08
0,80
0,07
0,10
0,09
0,09
0,00
0,33
0,06
0,17
0,00
0,90
0,00
0,14
0,00
0,61
0,01
0,05
0,01
0,31
0,25
0,07
0,00
0,76
0,01
0,15
3,66
0,00
VK = Velikostní kategorie 1 - 14
Na základě výpočtů z tab. č. 4.7 a po dohodě řešitelského týmu se další analýza soustředila na
následující paragrafy běžných mandatorních výdajů:
- doprava a komunikace (§ 2212, 2219, 2242, 227)
- vodní hospodářství (§ 2310 + 232)
- předškolní zařízení (§311, 3141)
rud@vse.cz
190
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
-
kultura (§ 331 + 332 + 3392)
sportovní zařízení obce (§ 341)
bytové hospodářství (§ 3612)
veřejné osvětlení (§ 3631)
nakládání s odpady (§ 372)
veřejné plochy (§ 3745)
služby sociální péče (§ 432, 433, 434, 435).
Jejich výběr ovlivnily i výsledky dotazníkového šetření a provedených řízených rozhovorů ve
vybraném, statisticky významném vzorku obcí a měst.
Z obsahu tab. č. 4.7 - de facto 14 tabulek (tzn. 4.7.1 – 4.7.14) podle 14 velikostních kategorií obcí - o
velikosti běžných mandatorních výdajů (MaV) podle výkazů FIN 2 – 12 M (převzatých ze systému
Aris): průměrné hodnoty + směrodatné odchylky v průměru na 1 občana za léta 2005 – 07 vychází
zpracování 10 vybraných paragrafů (viz výše) do následujících 10 tabulek, a to podle nejvyšších
položek ze všech velikostních skupin (VK: I. – XIV).
Tabulka č. 4.8.: Doprava a komunikace (§ 2212, 2219,222, 2242, 227) (tis. Kč, %)
% podíl z celkových běžných
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné
výdajů obce
kategorie
MaV v tis.
Kč na 1
obyvatele
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
VI.
5 001 – 10 000
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
1,43
1,03
0,90
0,82
0,70
0,64
0,85
1,00
1,27
1,42
1,92
2,58
4,76
9,05
10,65
8,71
8,13
6,78
5,14
3,34
3,64
3,35
4,33
4,65
4,70
5,81
6,35
4,17
Hodnotové rozpětí u dopravy a komunikací ve správě obce : 0,64 (VI) – 9,05 ( XIV) tis. Kč na 1
občana a rok.
Komentář: výdaje odpovídají velikosti obce podle počtu obyvatel.
Výdaje na dopravu a komunikace v příslušné obci souvisí zejména s těmito faktory:
-
názory obyvatel a rozhodnutí zastupitelů při rozdělování fin. prostředků obce
charakteristika přírodních podmínek (např. délka zimního období aj.)
velikost katastrálního území
rozptýlenost bytové a ostatní zástavby
délka přístupových komunikací k prvkům infrastruktury (obchody, škola aj.)
rud@vse.cz
191
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
-
specifické postavení obce: např. turistický ruch aj.
Doporučení: u prokazatelně excentricky v katastru umístěných nemovitostí, jejichž držba přináší
majiteli zvýšený prospěch, zvýšit příslušnou daň z nemovitosti, jejíž stanovení výše je v pravomoci
zastupitelstva obce.
Riziko: snížení rovnoměrného osídlení krajiny v zájmu udržování kvality prvků životního prostředí.
Tabulka č. 4. 9.: Vodní hospodářství (§ 2310 + 232) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
VI.
5 001 – 10 000
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,35
0,33
0,36
0,33
0,23
0,10
0,11
0,07
0,05
0,00
0,01
0,48
0,12
0,00
3.50
3,86
4,17
3,86
2,06
0,59
0,46
0,38
0,30
0,03
0,09
3,03
0,36
0,01
Hodnotové rozpětí pro výdaje na hospodaření s vodou : 0,00 (X, XIV) - 0,36 (III) tis. Kč
obyvatele a rok.
na 1
Komentář: ve většině obcí si obyvatelé platí výdaje za vodné a stočné z vlastních finančních
zdrojů, neboť spotřeba tohoto zdroje je přesně měřitelná.
Doporučení: §§ 2310 a 232 vyřadit z mandatorních výdajů obce (dle potřeby zavést vodoměry).
Zavedení vodoměrů by vedlo ke snížení spotřeby vody a snížení výdajů z rozpočtu obce.
Riziko: podle zákona o zdraví lidu a zákona o obcích má každý občan nárok na zdravou vodu. Je
možné upravit výklad nebo doplnění zákona v tom smyslu, že si tento statek musí každý sám
zaplatit. U sociálních případů poskytnout jednorázovou podporu.
Tabulka č. 4. 10.:Zařízení předškolní výchovy a základního vzdělávání (pododdíl 311),
a školní stravování při předškolním a základním vzdělávání (§ 3141)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
II.
III.
IV.
rud@vse.cz
- 100
101 – 200
201 – 300
301 – 1 500
0,49
0,54
0,70
1,16
4,75
6,12
8,15
16,00
192
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
V.
1 501 – 5 000
VI.
5 001 – 10 000
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
1,28
1,22
1,33
1,24
1,27
1,13
1,23
1,33
1,09
4,68
12,48
8,39
8,14
7,40
7,87
7,34
8,13
8,51
4,46
14,85
Hodnotové rozpětí: 0,49 (I) – 4,68 (XIV) tis. Kč na 1 obyvatele a rok.
Komentář: výdaje v Praze na předškolní zařízení jsou vysoká (nutno však prověřit správnost čísla
ve výkazu FIN2-12M tabelovaných v systému Aris z výkazu za Prahu v této výdajové skupině).
Vzhledem k tomu, že nejsou zařazeny výdaje obce na základní školy, je možná významná
změna uvedených číselných hodnot.
Doporučení: stanovit výdajový standard na jedno dítě na úrovni výdajů ve velikostní kategorii XIII.
Riziko: snížení dostupnosti služby pro sociální slabší vrstvy (pokud údaje ve výkazu za Prahu ve
FIN2-12M tabelovaných v systému ARIS jsou správné !).
Tabulka č. 4. 11.: Kultura (§ 331 + 332 + 3392) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
5 001 – 10 000
VI.
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,25
0,32
0,27
0,28
0,42
0,76
0,97
0,88
0,90
0,69
0,98
1,60
1,68
0,99
2,75
3,52
3,07
2,67
5,08
5,27
5,51
5,32
5,33
4,46
6,83
10,18
11,40
3,55
Hodnotové rozpětí: 0,25 (I) – 1,68 tis. Kč na 1 obyvatele a rok.
Komentář: velikost průměrných výdajů v přepočtu na 1 obyvatele odpovídá velikosti obce.
Doporučení: nechat působit ovlivňující faktory. Zvážit možnost dotací pro kulturní činnost, zejména
v obcích s nižším počtem obyvatel v zájmu zabránění vysídlování venkovských sídel, zejména u
mladých lidí. Věnovat zvýšenou pozornost struktuře nabízených kulturních statků pro jednotlivé
oblasti podle složení obyvatelstva.
rud@vse.cz
193
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Riziko: někteří občané nemají zájem o spotřebu kulturních statků, i když jejich zvýšená spotřeba
přispívá ke snižování nákladů v jiných oblastech, např. v boji proti kriminalitě aj.
Tabulka č. 4.12.: Sportovní zařízení obce (§ 341) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
5 001 – 10 000
VI.
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,09
0,07
0,10
0,13
0,17
0,29
0,51
0,59
0,76
0,66
0,58
0,37
0,47
0,09
0,36
0,79
1,13
1,61
1,77
2,07
3,07
3,58
4,73
4,31
3,84
2,33
2,09
0,30
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,07 (II) –0,76 tis. Kč (IX) na 1 obyvatele a rok.
Komentář: stanovení velikosti výdajů na veřejně provozovaná sportovní zařízení je v pravomoci
členů zastupitelstva. Je v zájmu kraje veřejnou tělovýchovu podporovat i na menších obcích.
Přínosem sportu je i pasivní sport, kdy občané jsou v roli diváků. Lze předpokládat, že klesající
tendence podílu těchto výdajů na celkových běžných výdajích od velikostní kategorie s počtem
obyvatel 30 001 souvisí jednak s dosahováním úspor z rozsahu, jednak s privátním zajišťováním
sportovních služeb.
Doporučení: využívat privátních subjektů jako sponzorů. Zvážit možnost dotací pro sportovní
činnost, zejména v obcích s nižším počtem obyvatel v zájmu zabránění vysídlování venkovských
sídel, ale i proto, že základní sportovní aktivity jsou ve vyspělých zemích považovány jako
součást péče o zdraví a výdajů územních rozpočtů na péči o zdraví. Při malém zájmu o sport je
nutné více spolupracovat se školami a privátními subjekty.
Riziko: někteří občané nemají zájem o spotřebu sportovních statků, i když jejich zvýšená spotřeba
přispívá ke snižování nákladů v jiných oblastech, např. ve zdravotní péči – prevence
civilizačních chorob apod., v boji proti kriminalitě aj. a zároveň jejich zvýšená spotřeba zvyšuje
kvalitu lidského kapitálu.
Tabulka č. 4. 13.: Bytové hospodářství (§ 3612)(tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
rud@vse.cz
194
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
I.
– 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
5 001 – 10 000
VI.
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,03
0,11
0,13
0,25
0,52
0,29
0,52
0,93
1,44
0,66
0,56
0,20
0,98
0,10
0,34
1,29
1,52
3,19
5,55
4,57
3,58
5,60
8,64
4,64
3,60
1,27
0,27
0,33
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,03 (I) –1,44 tis. Kč (IX) na 1 obyvatele a rok.
Komentář: v malých obcích je více samozřejmostí, že se o své bydlení, i když třeba velmi skromné,
musí postarat každý sám bez minimálního přispění z rozpočtu obce. Je i větší tradice ve
výstavbě rodinných domků, často na vlastním pozemku. Obec zpravidla pomáhá relativně
levným odprodejem stavebního pozemku, zejména pokud jde např. o potřebné profese pro danou
obec. Z dostupných informací nelze v této fázi výzkumu zjistit, do jaké míry výši těchto
mandatorních výdajů ovlivňuje i v minulosti provedená privatizace komunálního bytového
fondu a naopak nová výstavba komunálních, a to spíš sociálních bytů.
Doporučení: využívat finančních prostředků obce k zlepšení technické infrastruktury umožňující
privátní výstavbu rodinných domků a bytových domů, a tím k zkvalitňování života i v menších
obcích, ale i ovlivňování počtu obyvatel. Celému procesu by prospělo vyšší využívání a vyšší
míra tvorby cenových map.
Riziko: obecní úřad musí dbát na to, aby levně poskytnuté stavební pozemky se nestaly předmětem
jejich následného spekulativního prodeje za vysoké ceny.
Tabulka č. 4. 14.: Veřejné osvětlení (§ 3631) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
kategorie
v tis. Kč na 1
obyvatele
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
XIII.
rud@vse.cz
- 100
101 – 200
201 – 300
301 – 1 500
1 501 – 5 000
5 001 – 10 000
10 001 – 20 000
20 001 – 30 000
30 001 – 40 000
40 001 – 50 000
50 001 – 100 000
100 001 – 150 000
150 001 – 1 000 000
0,38
0,30
0,26
0,23
0,22
0,21
0,22
0,23
0,22
0,47
0,27
0,39
0,20
% podíl z
celkových
běžných výdajů
obce
3,52
3,28
3,01
2,66
2,23
1,46
1,36
1,40
1,40
3,00
1,77
2,49
1,04
195
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,33
1,05
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,20(I)–0,47 tis. Kč (X) na 1 obyvatele a rok.
Komentář: mezi výdaji v různě velkých obcích nejsou v přepočtu na obyvatele velké rozdíly. Přes
to by měla být vyvolána akce k šetření elektřinou, např. využitím energeticky šetrných
světelných zdrojů, pokud tomu tak už v praxi není.
Doporučení: zvážit účelnost osvětlovaných ploch.
Riziko: nedostatečně osvětlené plochy mohou přispět k dopravním kolizím a podpořit kriminalitu. I
proto by bylo užitečné stanovit výkonový standard (např. maximální vzdálenost světelných
bodů).
Tabulka č. 4. 15.: Nakládání s odpady (§ 372) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
VI.
5 001 – 10 000
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,70
0,64
0,62
0,60
0,60
0,59
0,61
0,58
0,61
0,65
0,63
0,96
0,59
0,97
6,74
7,11
7,20
6,86
6,19
4,03
3,76
3,51
3,86
4,21
4,26
6,11
2,99
3,09
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,58 (VIII) – 0,97 tis. Kč (XIV) na 1 obyvatele a rok.
Komentář:náklady na nakládání s komunálními i ostatními odpady jsou v jednotlivých obcích
v přepočtu na obyvatele velmi vyrovnané, protože velikost jejich produkce je poměrně snadno
evidovatelná.
Doporučení: zvážit možnost zvýšení věkové hranice pro placení za komunální odpady ?, protože u
vícečlenné rodiny, jde o poměrně velkou finanční zátěž. Podporovat výchovu dětí a všech
občanů k separaci odpadů a podporovat firmy, které jsou ochotny odpad dále zpracovávat jako
druhotnou surovinu. Nadále podporovat třídění odpadů, a tedy rozšiřování počtu třídících
kontejnerů dotacemi obcím.
Riziko: nekvalitní nakládání s odpady má poměrně nákladné nepříznivé důsledky pro kvalitu
jednotlivých složek životního prostředí a následně zdravotní stav obyvatel a zvýšené náklady na
jejich léčení. .
rud@vse.cz
196
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka č. 4. 16.:Veřejná zeleň (§ 3745) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
kategorie
v tis. Kč na 1
obyvatele
I.
- 100
II.
101 – 200
III.
201 – 300
IV.
301 – 1 500
V.
1 501 – 5 000
VI.
5 001 – 10 000
VII.
10 001 – 20 000
VIII.
20 001 – 30 000
IX.
30 001 – 40 000
X.
40 001 – 50 000
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,34
0,32
0,33
0,32
0,30
0,28
0,41
0,36
0,46
0,57
0,47
0,43
0,43
0,61
% podíl z
celkových
běžných výdajů
obce
3,42
3,52
3,86
3,59
3,11
1,96
2,47
2,18
2,83
3,68
3,07
2,75
1,78
0,03
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,28 (VI) – 0,61 tis. Kč (XIV) na 1 obyvatele a rok.
Komentář: Výdaje o péči o rostlinnou zeleně v obcích jsou v přepočtu na obyvatele poměrně
vyrovnané. Nižší výdaje v menších obcích mhou být způsobeny nižšími cenami za příslušné
služby, případně menšímu podílu zelených ploch ve vlastnictví obce v intravilánu obce. Parková
úprava je znakem spíše větších obcí.
Doporučení: pravidelně organizovat dny či týdny péče o rostlinnou zeleň včetně výsadby nových
porostů. Soustavně spolupracovat se školou a ostatními organizacemi v osvětové činnosti ve
vytváření vědomí, že zelené rostliny jsou jedinými producenty kyslíku, který rozhoduje o kvalitě
našeho ovzduší.
Riziko: výsadba kvalitních porostů může výjimečně vést k jejich odcizení.
Tabulka č. 4. 17.: Služby sociální péče (432, 433, 434, 435) (tis. Kč, %)
Velikostní Počet obyvatel
Ø běžné MaV
% podíl z
kategorie
v tis. Kč na 1
celkových
obyvatele
běžných výdajů
obce
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
rud@vse.cz
- 100
101 – 200
201 – 300
301 – 1 500
1 501 – 5 000
5 001 – 10 000
10 001 – 20 000
20 001 – 30 000
30 001 – 40 000
40 001 – 50 000
0,00
0,00
0,04
0,06
0,07
0,09
0,11
0,24
0,24
0,10
0,06
0,06
0,12
0,32
0,80
0,90
1,10
1,45
1,61
0,86
197
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
XI.
50 001 – 100 000
XII.
100 001 – 150 000
XIII.
150 001 – 1 000 000
XIV.
1 000 0000 +
MaV = mandatorní výdaj
0,25
0,06
0,40
0,64
1,52
0,43
2,54
2,23
Hodnotové rozpětí výdajů: 0,00 (I) – 0,64 tis. Kč (XIV) na 1 obyvatele a rok.
Komentář:vyšší výdaje u větších obcí na sociální péči lze vysvětlit tím, že nemocní a sociálně
potřební lidé se zpravidla více stahují do větších sídel pro snadnější předpoklad získání případné
lékařské a jiné pomoci a dostupnost sociální péče. Lze také lépe využít úspor z rozsahu u těchto
služeb. Je možné využít i sdružování obcí a tedy i jejich finančních prostředků pro zajištění
sociálních služeb.
Doporučení:více podporovat, tj. sponzorovat různé charitativní organizace (velmi běžně ve
vyspělých zemích), který mají předpoklad pomáhat sociálně slabým skupinám obyvatel.
Riziko: zneužívání sociální pomoci jedinci, kteří ji nepotřebují, ale jen nechtějí pracovat.
Provedená analýza vybraných běžných mandatorních výdajů neukazuje na nutnost vzít je
zvlášť v úvahu při stanovení kritérií RUD. Vycházíme z předpokladu, že RUD má de facto
podobný charakter jako neúčelové dotace:
•
a tedy z pohledu použití těchto finančních prostředků není záruka, že budou použity na úhradu
vymezených druhů běžných mandatorních výdajů (a zahrnutých jako kritérium do RUD).
Poznámka: Z řízených rozhovorů také m. j. vyplynulo, že právě menší obce by preferovaly získat
všechny finanční prostředky z rozpočtové soustavy právě prostřednictvím RUD (a navrhovaly
zrušení dotací, které jsou zatím většinou účelové). Je možné předpokládat, že tedy právě v tyto
obce by preferovaly „operativní použití a přesouvání“ finančních prostředků podle aktuálních
potřeb. Běžné mandatorní výdaje obcí souvisejí především se službami zajišťovanými pro
obyvatelstvo, takže kritérium počtu obyvatel s vhodnou vahou může dostatečně odrazit i tuto
kategorii běžných výdajů obcí. To jen podporuje nutnost stanovit minimální standard základních
lokálních veřejných statků a povinnost obcí ho zajistit, aby nedošlo plošně k rozdílné kvalitě
zajišťovaných základních lokálních veřejných statků.
Poznámka: Z terénního výzkumu také vyplynulo, že většina obcí jako hlavní kritérium považuje
počet obyvatel, velmi často i rozlohu s tím, že za doplňková kritéria ba často navrhována počet
obyvatel v předproduktivním věku do 14 let a počet obyvatel v poproduktivním věku;
•
kritéria pro RUD by neměla být příliš početná, měla by být jasná, kvantifikovatelná (případně i
kontrolovatelná). Nemohou tedy respektovat sociálně ekonomické zvláštnosti různě velkých
fiskálních společenství (velikostních kategorií obcí), měnící se i v čase. Proto je nutné i do
budoucna využívat v rámci přerozdělovacích vztahů mezi státem a územní samosprávou i dotace.
Nicméně je nutné hledat optimální proporci v tomto přerozdělování, tzn. mezi RUD a dotacemi, a
optimální proporci mezi účelovými a neúčelovými dotacemi.
Poznámka: to je obecně teorií místních financí doporučováno i při stanovení kritérií pro
poskytování běžných (neinvestičních) neúčelových dotací, které v řadě vyspělých zemí většinou
převažují nad účelovými dotacemi;
•
RUD by se nemělo alespoň ve střednědobém horizontu měnit, aby územní samospráva mohla
kvalifikovaněji plánovat ve střednědobém výhledu;
rud@vse.cz
198
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Využití přerozdělování finančních prostředků rozpočtové soustavy prostřednictvím RUD umožňuje
zároveň dosáhnout toho, že hospodaření státu (zejména ve SR) a územní samosprávy bude relativně
stejným způsobem ovlivňováno chodem ekonomiky a tedy odvíjejícím se vývojem daňových výnosů
v delším časovém horizontu.
Poznámka: z terénního výzkumu vyplynulo, že si obce stěžují na nestabilitu příjmů ze spotřebních
daní. Ve skutečnosti se od r. 2001 jedná o příjem z podílu na výnosu DPH určeném pro obce. Přitom
DPH mnohem méně „kopíruje“ výkyvy hospodářského cyklu než přímé daně důchodového typu
(tzn. v ČR DPDO a DPPO) a tedy je dlouhodobě jako jedna z nejvýnosnějších daní svým výnosem
relativně nejstabilnější.
Z provedené analýzy také vyplynuly relativně vysoké běžné (neinvestiční) výdaje na zastupitele
a vlastní správu obce, které ovlivňuje i rozdílný rozsah přenesené působnosti podle
velikostních kategorií obcí, přesněji rozdíly mezi I., II., III. kategorií obcí (byť je to
respektováno u obcí II. a III. kategorie i dalšími dotacemi na výkon státní správy). Právě
z tohoto důvodu je vhodnější náklady na rozdílný rozsah přenesené působnosti obcí krýt dotacemi.
Vyšší distribuční spravedlnost však závisí na tom, jak se do budoucna podaří vytvořit a v praxi
verifikovat model, který by umožnil relativně přesněji oddělit náklady na samostatnou a přenesenou
působnost s vytvořením potřebných předpokladů i v účetnictví obcí.
VŠEOBECNÉ PŘIPOMÍNKY A NÁVRHY
1) Část nedostávajících se finančních prostředků mohou obce získat ze zvýšených sazeb daní ze
staveb a prodávaných stavebních pozemků.
2) Zásada, že dotace finanční prostředky na regionální školství rozdělují krajské úřady podle žáků,
tedy např. příspěvek na handicapovaného žáka jde do té školy, kterou žák navštěvuje, což stimuluje
příslušnou školu přijímat takové žáky je již dávno běžně uplatňována a není je třeba do naší zprávy
dávat. !
3) Při dopracovávání zákona o ekologických daních by podstatná část měla směřovat do obcí, kde se
příslušná environmentální opatření realizují.
4) Odpisy ze staveb si řeší vlastníci v daňovém přiznání.
5) Dle potřeby je možné skupinu místních poplatků zvyšovat na základě obecně závazné vyhlášky,
kterou schvaluje zastupitelsvo obce (na rozdíl od daní), protože jsou naprosto adresné a zasahují
toho, kdo získává příslušný užitek z poskytovaného statku.
6) Zástupci SMO by měly zhodnotit výši administrativních nákladů na správu obcí, které patří ve
struktuře výdajů mezi nejvyšší.
7) Při rozdělování výnosu daně z příjmů by měly být zvýhodněny obce s vyšším počtem dětí do 16
let, resp. 14 let.
8) Dotace poskytovat jen účelové na základě veřejné soutěže a vyžadovat přísné zúčtování.
rud@vse.cz
199
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Další připomínky a návrhy jsou obsaženy v dalších částech zprávy.
1) Je třeba upozornit na to, že výše mandatorních výdajů nemusí korespondovat s výší
mandatorních potřeb. Obecně potřeby nemusí být zajišťovány v potřebné struktuře, kvantitě a
kvalitě proto, že obce nemají potřebné zdroje financování. Proto se v praxi potřeby kvantitativně liší
od výdajů, což se promítá i do mandatorních výdajů (na tento problém odkazují jiné části této
zprávy). Tento rozdíl je však možné analyzovat zatím pouze terénním výzkumem na vybraném
vzorku obcí, na což by se mohl zaměřit budoucí výzkum v této oblasti.
2) Mandatorní výdaje na úrovni územní samosprávy jsou spjaty zejména se zajišťováním
veřejných statků. Výši běžných mandatorních výdajů ovlivňuje tudíž i možnost dosahování úspor z
rozsahu, resp. nemožnost jejich dosahování, pokud veřejné statky jsou zajišťovány pro omezený
počet klientů (např. v malých obcí). I tyto analýzy přesahují zaměření tohoto výzkumu, nicméně je
třeba o tomto problému vědět a do budoucna analyzovat a vyhodnotit historické, kulturní a další
důvody existence rozdrobené lokální územní samosprávy a ekonomické důsledky tohoto stavu, při
v podstatě permanentní omezenosti zdrojů rozpočtové soustavy (problémy současné a budoucí
ekonomické krize a dopady do zdrojů rozpočtové soustavy nemůže tento výzkum vzít v úvahu,
nicméně podobné problémy jako v současné době nemohou být vyloučeny ani do budoucna).
3) Protože z různých důvodů nelze předpokládat slučování malých obcí (byť z ekonomického
hlediska by to bylo výhodné) tak, jako tomu bylo v devadesátých letech v řadě zemí EU, podtrhuje to
potřebu intenzivnějšího sdružování malých obcí pro zabezpečování co největšího spektra
lokálních veřejných statků, aby se dosahovalo potřebných úspor z rozsahu (pokud se nevyužijí
kapacity a kapitál soukromého sektoru, včetně neziskového pro zajištění lokálních veřejných statků,
např. i v rámci využití PPP).
4) Další oblastí, která ovlivňuje výši běžných výdajů a v nich i mandatorní výdaje, je nedostatečná
objektivizace potřeb, a tedy i výdajů, a neexistence standardů výkonů v oblasti zajišťování
veřejných statků organizacemi v lokálním a regionálním veřejném sektoru. Se stanovením
minimálních standardů u služeb v lokálním veřejném sektoru není možné už dlouho otálet, neboť to
má řadu negativních důsledků (ekonomické, sociální, politické a další). Je proto i obtížné tlačit
územní samosprávu k dosahování úspor v nákladech v organizacích v lokálníma regionálním
veřejném sektoru (rozumí se ekonomických úspor). Zkoumání možností objektivizace a
standardizace potřeb se však vymyká tomuto výzkumu.
5) Standardizace souvisí s vymezením základních lokálních a regionálních veřejných statků.
Výzkum by se pak z pohledu RUD měl do budoucna zaměřit i na to, zda stanovit výdajové standardy
u běžných mandatorních výdajů obcí v přepočtu na obyvatele nebo alespoň podle velikostních skupin
obcí. Pak by bylo možné zohlednit v RUDu vyšší náklady malých obcí na zajištění standardu
základních lokálních veřejných statků.
6) Specifickou oblastí jsou kapitálové mandatorní výdaje obcí. Bylo zdůvodněno, proč se z analýzy
mandatorních výdajů vyloučily. Protože však z dlouhodobého hlediska ovlivňují budoucí a
dlouhodobé zajišťování celé řady mandatorních potřeb, v praxi od nich nelze odhlédnout. To by však
měl zohlednit dotační systém a nikoliv RUD a hlavně uvážlivá politika obcí v hospodaření se svým
majetkem (viz jiná část zprávy). Historicky dané rozdíly v majetku obcí (viz vliv i navrácení tzv.
historického majetku obcím na začátku 90. let), a tedy rozdíly v potenciálním hospodaření
s majetkem lze řešit dotačním systémem.
rud@vse.cz
200
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
5. FINANCOVÁNÍ PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI OBCÍ A KRAJŮ
5.1.
Metodika a postup analýzy financování přenesené působnosti obcí a krajů
Hlavním cílem analýzy financování přenesené působnosti je provedení nezávislého posouzení
zjištění učiněných Ministerstvem vnitra České republiky (dále také MV). Po prostudování výstupů
dosavadních šetření realizovaných MV a užívaných postupů bylo nutné přistoupit k formulování
podrobnější metodiky šetření.
Bylo tedy nutné nalézt odpovědi na následující otázky:
a) jakým způsobem budou stanoveny náklady na výkon přenesené působnosti,
b) které položky rozpočtové skladby je možné ke kalkulaci nákladů použít,
c) které položky rozpočtové skladby je možno použít pro kalkulaci příjmů v oblasti přenesené
působnosti.
Stanovení nákladů pro výkon přenesené působnosti
Pro potřeby kalkulace nákladů je nutné vycházet ze struktury výdajů alokovaných v případě obcí na
paragraf 6171 (Vlastní správní činnost místních orgánů; zahrnuje i společné činnosti pro místní
správu a zastupitelský sbor, nelze-li je oddělit; výdaje hrazené ze sociálního fondu obcí ve prospěch
zaměstnanců obecního úřadu.), respektive 6172 (Činnost regionální správy) pro kraje, reagujících na
druhové členění. Používáme takovou strukturu výdajů, která je typicky spojena s běžnou správní
činností obecních a krajských úřadů. Je tedy nutné vymezit položky, které jsou v tomto smyslu
relevantní. Následně je možné kumulovat jednotlivé vybrané položky do logických seskupení:
a) platy a odvody (vybrané položky ze seskupení položek 50),
b) neinvestiční výdaje (vybrané položky ze seskupení položek 51,53 a 54),
c) investiční výdaje (vybrané položky ze seskupení položek 61).
Vymezení výdajových položek z druhového členění rozpočtové skladby
Do kalkulace výdajů byly zahrnuty pouze ty položky, které souvisejí se správní činností obcí a krajů.
Zcela bylo odhlíženo od výdajů, které jsou bezprostředně svázány pouze se samosprávnou rolí.
Oproti metodice používané MV je do kalkulace nákladů započtena položka 5041- Odměny za užití
duševního vlastnictví, která tak doplňuje strukturu plateb za provedenou práci, položka 6112 Ocenitelná práva, rozšiřující okruh kapitálových výdajů při pořízení dlouhodobého nehmotného
majetku, a položka 6129 - Nákup dlouhodobého hmotného majetku jinde nezařazený, coby zbytková
položka v oblasti pořízení dlouhodobého hmotného majetku.
Naopak z úvahy byly vypuštěny následující položky. Jedná se o položku 5165 - Nájemné za půdu
(pachtovné), kde nevidíme bezprostřední věcnou souvislost s výkonem přenesené působnosti,
položku 5177 - Nákup uměleckých předmětů, která se spíše vztahuje k samosprávným aktivitám,
respektive uvedené výdaje nejsou podmínkou poskytování správních služeb v přenesené působnosti a
položka 5194 - Věcné dary, která je spojována i s humanitárními aktivitami územních samospráv.
V oblasti neinvestičních transferů obyvatelstva je vynechána položka 5429 - Ostatní náhrady
placené obyvatelstvu, která obsahuje i převody prostředků vůči osobám, které utrpěly škody na
zdraví v důsledku vstupu vojsk Varšavské smlouvy.
Navržené úpravy v metodice výběru výdajových položek však nejsou podstatné pro vystižení
základních charakteristik nákladovosti a míry krytí výkonu přenesené působnosti. Úprava metodiky
umožní i nadále provést poměrně přesnou komparaci se zjištěními učiněnými MV.
rud@vse.cz
201
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tab. 5.1.: Výdaje:
Třída
Seskupení
položek
Pod seskupení
položek
Položka
5
50
501
5011
5019
502
5021
503
5031
5032
5038
5039
504
51
513
5131
5132
5133
5134
5136
5137
5138
5139
515
5151
5152
5153
5154
5155
5156
5157
5159
516
5161
5162
5163
5164
5166
5167
5168
5169
517
rud@vse.cz
Název a náplň
BĚŽNÉ VÝDAJE
Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a
pojistné
Platy
Platy zaměstnanců v pracovním poměru
Ostatní platy
Ostatní platby za provedenou práci
Ostatní osobní výdaje
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem
Povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na
státní politiku zaměstnanosti
Povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Povinné pojistné na úrazové pojištění
Ostatní povinné pojistné placené zaměstnavatelem
Odměny za užití duševního vlastnictví
Neinvestiční nákupy a související výdaje
Nákup materiálu
Potraviny
Ochranné pomůcky
Léky a zdravotnický materiál
Prádlo, oděv a obuv
Knihy, učební pomůcky a tisk
Drobný hmotný dlouhodobý majetek
Nákup zboží (za účelem dalšího prodeje)
Nákup materiálu jinde nezařazený
Nákup vody, paliv a energie
Studená voda
Teplo
Plyn
Elektrická energie
Pevná paliva
Pohonné hmoty a maziva
Teplá voda
Nákup ostatních paliv a energie
Nákup služeb
Služby pošt
Služby telekomunikací a radiokomunikací
Služby peněžních ústavů
Nájemné
Konzultační, poradenské a právní služby
Služby školení a vzdělávání
Služby zpracování dat
Nákup ostatních služeb
Ostatní nákupy
202
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
5171
5172
5173
5175
5176
5178
5179
519
5192
5195
5199
53
536
5361
5362
54
542
5421
6
61
611
6111
6112
6113
612
6122
6123
6125
6129
Opravy a udržování
Programové vybavení
Cestovné (tuzemské i zahraniční)
Pohoštění
Účastnické poplatky na konference
Nájemné za nájem s právem koupě
Ostatní nákupy jinde nezařazené
Výdaje související s neinvestičními nákupy, příspěvky,
náhrady a věcné dary
Poskytnuté neinvestiční příspěvky a náhrady (část)
Odvody za neplnění povinnosti zaměstnávat zdravotně
postižené
Ostatní výdaje související s neinvestičními nákupy
Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a
mezi peněžními fondy téhož subjektu
Ostatní neinvestiční transfery jiným veřejným rozpočtům
Nákup kolků
Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu
Neinvestiční transfery obyvatelstvu
Náhrady placené obyvatelstvu
Náhrady z úrazového pojištění
KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
Investiční nákupy a související výdaje
Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
Programové vybavení
Ocenitelná práva
Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
Stroje, přístroje a zařízení
Dopravní prostředky
Výpočetní technika
Nákup dlouhodobého hmotného majetku jinde
nezařazený
Výše uvedené výdaje však nelze na základě rozpočtové skladby bezprostředně přiřadit k výkonu
samostatné a přenesené působnosti. Dalším krokem je tedy nalezení způsobu oddělení výdajů na
činnosti úředníků vykonávané v samostatné a přenesené působnosti.
Pro tento účel musíme učinit několik zjednodušení:
Předně uvažujeme, že neexistuje rozdíl v náročnosti výkonu jednotlivých agend vykonávaných v
přenesené působnosti vztaženo k celému úvazku (1 úředníka). Tento předpoklad umožňuje pracovat
s agregovanými údaji a nerozmělňuje diskusi na řešení nákladových specifik jednotlivých úseků
přenesené působnosti. Zároveň však předpokládáme, že i náročnost výkonu přenesené a samostatné
působnosti vtažené na 1 úředníka nebo lépe pracovní úvazek je stejná, respektive neexistuje rozdíl
v „průměrné“ produktivitě práce mezi agendou vykonávanou v samostatné a v přenesené působnosti.
Okruh aktivit vykonávaných v přenesené působnosti je striktně vymezen zákonem, vlastní výkon pak
usměrňován podzákonnými předpisy a směrnicemi vydaným vládou, MV a dalšími ústředními
správními úřady. Organizační uspořádání a personální obsazení je však ponecháno v působnosti obcí
respektive krajů. Odtud budou pramenit rozdíly v uspořádání výkonu agend přenesené působnosti,
rud@vse.cz
203
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
seskupení dílčích úseků do oddělení a odborů, ale i v odlišném provázání s aktivitami vykonávanými
v samostatné působnosti. Rozdíly v nastavení na straně jedné odrážejí místní podmínky a specifika,
na straně druhé - při předpokladu racionality řízení – by existující upořádání mělo přinášet dodatečné
synergie zvyšující efektivitu výkonu správy a výtěžnost lidských zdrojů. Důsledkem je však velká
obtížnost a složitost případného odděleného sledování nákladů spojených s výkonem přenesené
působnosti ze strany samotných obcí a krajů. Jak vyplývá z provedeného sondážního šetření, některé
kraje tyto údaje nesledují ani pro potřeby vnitřních kalkulací.
Dalším důležitým hlediskem, ovlivňujícím výstupy analýzy, je rozhodnutí, zdali budou počítány
počty úředníků vykonávajících přenesenou působnost, či počty úvazků. Rovněž na krajské úrovni se
můžeme setkat se situací, kdy úředník vykonává různé agendy v přenesené působnosti, nebo dokonce
část vykonávaných aktivit je řazena do samostatné a zbytek do přenesené působnosti. Specifickým
případem je ta situace, kde příslušný úsek správy je již ze zákona chápán jako smíšený, některé
aktivity jsou zařazeny do samostatné jiné úkony do přenesené působnosti (např. zákon č. 183/2006
Sb., o územním plánování a stavebním řádu, stavební zákon).
Je zřejmé, že přesnější metodou je agregace dílčích pracovních úvazků v přenesené působnosti, a
tento přístup bude při výzkumu upřednostněn. Avšak při předpokladu větší vzájemné „blízkosti“
agend v přenesené působnosti (které mají zpravidla regulatorní roli a požadavky na speciální
kvalifikaci – vzdělání - úředníků) by rovněž používání údajů za počty úředníků nemělo vést
k výraznější chybě. Vybraný vzorek obcí byl požádán o zaslání obou údajů, což umožní odhalit
případné větší rozdíly.
Zjištěný počet úvazků v přenesené působnosti pak bude vztažen k celkovému počtu úřednických
úvazků. Získaná procenta pak budou využita jako váhy, které umožní přepočíst dosažené výdaje na
předpokládané výdaje výkonu správy v přenesené působnosti (respektive separovat přenesenou a
samostatnou působnost).
Stanovení procentuelního podílu úvazků v přenesené působnosti pro jednotlivé správní obvody je
důležitým vstupem, který umožní testovat metodiku na vybraném vzorku obcí a následně umožní
posoudit míru krytí nákladů. Je rovněž podmínkou pro aproximaci nákladů v přenesené působnosti
pro další obce případně pro kalkulace pro celý soubor obcí. Informace získané prostřednictvím
dotazníkového šetření jsou proto podstatné pro další průběh výzkumu.
Stanovení příjmů spojených s výkonem přenesené působnosti
Pro stanovení výše příjmů jsou využity dvě položky druhového členění rozpočtové skladby.
Typickým příjmem v přenesené působnosti jsou správní poplatky vybírané kraji a obcemi.
Doprovodným příjmem jsou pak přijaté sankční platby.
Na rozdíl od metodiky MV nejsou započítávány příjmy z poskytování služeb a výrobků, které dle
našeho názoru s výkonem přenesené působnosti nesouvisí.
Tab. 5.2.: Příjmy:
Třída
Seskupení
položek
Pod seskupení
Položka
položek
1
13
136
1361
2
rud@vse.cz
Název a náplň
DAŇOVÉ PŘÍJMY
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb
Správní poplatky
Správní poplatky
NEDAŇOVÉ PŘÍJMY
204
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
22
221
2210
Přijaté sankční platby a vratky transferů
Přijaté sankční platby
Přijaté sankční platby
Příjmem obcí a krajů je však i Příspěvek na výkon státní správy, který není v rozpočtové skladbě
odděleně evidován. Tento příspěvek má charakter neúčelové neinvestiční dotace, kterou vymezuje
zákon o státním rozpočtu a u níž není vyžadováno zúčtování se státním rozpočtem. Konkrétní
informace o výši příspěvku poskytnutých jednotlivým obcím jsou k dispozici na veřejně přístupných
webových stránkách Ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz/sprava/reforma/prispev08/priloha1.xls.
Okruh příjmů je dále rozšířen o účelové dotace poskytnuté přímo na výkon konkrétních agend
přenesené působnosti.
Obce:
V roce 2005 se jedná o:
Příspěvek na výkon státní správy pro Brno, Plzeň a Ostravu,
Další příspěvek na výkon státní správy pro obce s rozšířenou působností (dále také ORP).
V roce 2007 se jedná o:
Příspěvek na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb pro ORP a hlavní město Prahu,
Dotace na výkon činností v oblasti sociálně-právní ochraně dětí pro ORP.
Kraje:
Na straně příjmů došlo v roce 2005 k započítání Příspěvku na výkon státní správy pro kraje (zvýšení
příspěvku).
V případě příjmů na přenesenou působnost jsou odečítány z příspěvku určeného krajům prostředky
na chod dobrovolných hasičů, a to ve všech třech zkoumaných letech.
V roce 2005 byla prostřednictvím RUD poprvé krajům rozdělena částka 228 838 000,- Kč na výkon
přenesené působnosti. Další kalkulace příjmů krajů pro krytí výdajů jsou prováděny jak se
započítáním této alokace tak i s jejím pominutím. Pro roky 2006 a 2007 se operuje se stejnou alokací
upravenou v souladu s dynamikou RUD pro kraje.
5.2.
Analýza obcí
Pro účely výzkumu v oblasti přenesené působnosti v současné době disponujeme informacemi o 266
obcích. Tyto údaje jsou setříděny do 5 souborů obcí, rozlišených dle dosažené nejvyšší správní úlohy
obce.
Tab. 5.3.
Správní úloha obce
rud@vse.cz
I (základní funkce)
Počet
subjektů
36
Počet subjektů
s vyplněnými údaji
12*
Počet subjektů
s vyplněnými údaji %
33
M (matrika)
14**
10
71
S (stavební úřad)
13
11
85
II (OPOÚ)
74
72
97
III (ORP)
129
123
95
205
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
CELKEM
266
228
86
Zdroje: Informace poskytnuté obcemi v průběhu dotazníkového šetření
Poznámka:
*Některé obce neposkytly žádné informace o počtu pracovníků.
**Na základě výsledků řízených rozhovorů byl počet obcí s matrikou dodatečně rozšířen o 3 subjekty, které poskytly
požadované informace o počtu úvazků respektive počtu úředníků.
Co se týče klíčového hlediska podílu úvazků v přenesené působnosti, pak řada „jednomužných“
obecních úřadů nejmenších obcí neuvedla žádnou hodnotu, případně 0 (18 případů), obdobná situace
nastala ve 4 případech obcí s 2-3 pracovníky; 2 obce deklarovaly 100 % podílu.
Úvazky nemohou nabývat těchto hodnot. Z podstaty věci nemůžeme nelézt obec, která by
vykonávala buď pouze samostatnou či jen přenesenou působnost. Pokud bychom se pokusili tyto
informace dále v analýze využít, pak možným řešením je nahradit uvedené „limitní podíly“
nejmenší, respektive nejvyšší, doloženou vahou, která se vyskytla v soboru.
Proporce úvazků v přenesené působnosti dle správní role obce
a)
obce se základní funkcí (I)
Na základě diskuse a po odsouhlasení zúčastněnými stranami došlo při výpočtu k nahrazení limitní
hodnoty podílu úvazků v přenesené působnosti (0 respektive 100 %) nejbližšími dosaženými
hodnotami ve zkoumaném souboru. Nejnižší podíl úvazků v přenesené působnosti dosáhl 8 %, další
podíl byl ve výši 10 %. Pro stanovení odhadu proporce se přikláníme k druhé hodnotě v pořadí tj. 10
%, která se bude, dle poznatků z řízených rozhovorů, více blížit skutečné situaci. Nejvyšší podíl
úvazku v přenesené působnosti ve sledovaném souboru dosáhl 50 %, limitní hodnota 100 % je
nahrazena touto hodnotou. Po provedení navržených úprav dosáhne podíl úvazků v přenesené
působnosti 17,4 %.
Komparace s poznatky MV:
Ministerstvo vnitra dlouhodobě odhaduje podíl úvazků v přenesené působnosti u obcí se základní
funkcí ve výši 10-15 %. Oproti těmto údajům jsou hodnoty zjištěné v případě postupu dle A) téměř
dvojnásobné. Avšak dle metody B) jsou dosažené hodnoty lehce nad horním pásmem odhadu
Ministerstva vnitra. Empirické zkušenosti i poznatky z řízených rozhovorů dokazují, že pravdivější
bude spíše druhá varianta.
Důležitým poznatkem, který dokresluje situaci, je neoddělování agendy vykonávané v samostatné a
přenesené působnosti na úrovni nejmenších obcí. Členění typů agendy je často mimo možnosti
rozlišní neuvolněných starostů a ekonomů či jiných specialistů s úvazky v rozsahu několika desetin.
b)
obce s matrikou (M)
Získaný soubor obcí byl opět menší, avšak stupeň kompletnosti poskytnuté informace byl vyšší (71
%). Na základě diskuse došlo opět u limitních či extrémních hodnot k jejich úpravě. V souboru se
vyskytly dvě extrémní hodnoty přesahující podíl 80 %; uvedené podíly byly nahrazeny třetím
nejvyšším podílem, který se v souboru vyskytuje tj. 40 %. Na straně druhé dvě hodnoty v nulové
výši byly nahrazeny dalším nejmenším výskytem váhy v souboru tj. 9 %.
Na základě doporučení ze strany dotčených strany byl soubor obcí s matrikou dodatečně rozšířen tří
obce s matrikou, které v průběhu řízených rozhovorů poskytly informace o počtu úvazků či
pracovníků v samostatné a přenesené působnosti. Na základě zjištění se podíl úvazků v přenesené
rud@vse.cz
206
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
působnosti, případně počet úředníků vykonávajících přenesenou působnost pohyboval od 14 % do
28,5 % - Dubenec 14 %, Lom cca 25 %, Bílá Třemešná 28,5 %.
Tyto úpravy souboru se promítly do střední hodnoty a rozptylu. Průměrná váha pak dosahuje 22,93
% a směrodatná odchylka je ve výši 14. Pro další výpočet navrhuji tedy používat koeficient 0,23.39
Komparace s poznatky MV:
Ministerstvo vnitra odhaduje na základě svých poznatků podíl úvazků v přenesené působnosti u obcí
matrikou ve výši 20-22 %. Dosažené výsledky dosahují obdobné výše.
c)
obce se stavebním úřadem (S)
Opět se jedná spíše o menší soubor obcí. Koeficient pro výpočet váhy v tomto případě dosáhl
hodnoty 0,411. Avšak směrodatná odchylka je bezmála poloviční, tj.0,203. Pro další postup se může
používat váha ve výši 41, případně 40 %.
Komparace s poznatky MV:
Ministerstvo vnitra dlouhodobě odhaduje podíl úvazků v přenesené působnosti u obcí se stavebním
úřadem (i z důvodu nezbytnosti zastupitelnosti při výkonu přenesené působnosti) ve výši 35-40 %.
Dosažené zjištění se pohybuje na horní hranici pásma odhadu.
d)
obce se pověřeným obecním úřadem (OPOÚ)
Soubor zkoumaných obcí dosáhl již výrazně většího zastoupení. Interpretace pro další obce
s podobnou rolí proto budou přesnější. Podíl úvazků v přenesené působnosti tak dosahuje cca 0,451,
směrodatná odchylka pak 0,166. Při dalších výstupech bude použita váha 0,45 respektive 45 %.
Komparace s poznatky MV:
Ministerstvo vnitra odhaduje podíl úvazků v přenesené působnosti u obcí s pověřeným obecním
úřadem v obdobné výši.
e)
obce s rozšířenou působností (ORP)
Jde o největší zkoumaný soubor obcí, který představuje více než 50 % ORP. Výsledky jsou tudíž
poměrně přesné. Koeficient pro výpočet váhy v tomto případě dosahuje hodnoty 0,642. Nízkou míru
rozptylu kolem střední hodnoty dokládá i poměrně nízká směrodatná odchylka. Její hodnota činí
0,118 a je nejnižší ve zkoumaných souborech. Pro další postup kalkulací a výpočtů je možno
používat váhu ve výši 64 %.
Komparace s poznatky MV:
Ministerstvo vnitra odhaduje podíl úvazků v přenesené působnosti u obcí s rozšířenou působností ve
výši cca 66 %. Získaná data jsou tedy srovnatelná.
39
Zástupci Sdružení místních samospráv navrhovali rozšíření počtu obcí s matrikou v souboru, což umožní zpřesnit
provedená šetření. K tomuto kroku došlo zahrnutím poznatků o třech obcích, které byly podrobně zkoumány
prostřednictvím řízených rozhovorů.
Dalším požadavkem byla modifikace koeficientu u obcí s matrikou o 5 %. Případné zvýšení váhy na navrhovaných 28 %
by snížilo míru krytí v roce 2007 ze 40,7 % na 34,05 %; rozptyl pak činí 0,195. Jediným dopadem této úpravy, zjištěné
v další fázi analýzy, je však to, že se obce s matrikou vzdálí obcím se stavebním úřadem a dostanou se bezmála
doprostřed mezi obce se základní funkcí a obce se stavebním úřadem.
rud@vse.cz
207
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Výstupy kvantitativní analýzy
Stanovení vah umožnilo začít kalkulovat výši výdajů na přenesenu působnost a to zvlášť pro každou
kategorii obcí.
Bylo pracováno s celým souborem obcí, tyto informace byly zjištěny pro roky 2005, 2006 a 2007.
Váhy dohodnuté pro jednotlivé kategorie obcí dle přenesené působnosti byly aplikovány pro všechny
obce příslušného typu v uvedených letech.
V roce 2007 byly dále tyto průměrné váhy, pokud byly k dispozici informace o obci z výzkumu
vzorku, nahrazeny údaji poskytnutými přestaviteli obcí. Použití jedné či druhé metody v případě roku
2007 však nemá vliv na učiněná zjištění. Neprojevuje se na střední hodnotě.
Důvodem je:
- průměrná váha je průměrem hodnot poskytnutých vzorkem obcí příslušného typu,
- malý podíl zkoumaného počtu obcí se základní funkcí a s matrikou na celkovém počtu těchto
obcí,
- velké zastoupení především obcí ORP (123 z 205).
Rok 2005
Obce se základní funkcí (I)
Představují v roce 2005 soubor 5001 obcí. Dosažená míra krytí u extrémních případů je až
překvapující. 41 obcí mělo míru krytí výdajů příjmy v intervalu 100-200 %; u 12 obcí byla míra krytí
větší jak 200 % (rekordmankou je obec Přísečná s 1741,37 % - vyvoláno velkým objemem
vykázaných příjmů ze správních poplatků). Na straně druhé u 6 obcí bylo dosaženo záporných
hodnot. Zpravidla se jednalo o situaci, kdy výnos ze správní poplatků byl vykazován jako záporný.
Budeme-li pracovat s celým souborem obcí, pak průměrná výše krytí dosahuje 15,04 %, směrodatná
odchylka je 0,339. Po vyloučení výše uvedených extrémů se sníží výše krytí na 14,08 %, směrodatná
odchylka je 0,179.
Graf dokresluje situaci po vyloučení hodnot menších než 0 a větších jak 200 %. Dosažené hodnoty
krytí jsou řazeny vzestupně.
rud@vse.cz
208
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 5.1.
Obce se základní funkcí
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
250,00%
200,00%
150,00%
100,00%
50,00%
Klokočí
Lochenice
Braškov
Vikýřovice
Kout na Šumavě
Kaliště
Šakvice
Prštice
Písková Lhota
Vitiněves
Verneřice
Dolní Moravice
Terezín
Sudoměřice
Bratronice
Černuc
Kořenec
Machová
Sulíkov
Lázně Libverda
Libín
Libějovice
Hůry
Bušovice
Horky
Bačice
Měkynec
Chotovice
Oráčov
Vodslivy
Stříbrná
Chotěšice
Cehnice
Kněžičky
Bulovka
Městečko
Studeněves
Chleby
Vysoký Újezd
Únehle
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se matrikou (M)
V souboru se pracuje s 621 obcí. 6 z nich překročilo míru krytí 100 %. Průměrná hodnota míry krytí
v případě obcí s matrikou se však ustálila na 38,17 %, směrodatná odchylka je pak 0,191.
Graf 5.2.
Obce s matrikou
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
Říčany
Rohovládova Bělá
Brodek u Prostějova
Žulová
Jablonec nad Jizerou
Dolní Újezd
Bohdalov
Všemina
Dolní Němčí
Nížkov
Veřovice
Brodek u Konice
Horní Bečva
Borohrádek
Loštice
Planá nad Lužnicí
Chrást
Kájov
Višňová
Kolešovice
Bohdalice-Pavlovice
Čachovice
Stěbořice
Ruda nad Moravou
Červené Pečky
Kryry
Hořepník
Kaznějov
Nelahozeves
Lhenice
Dolní Cerekev
Sedlice
Kunčice pod Ondřejníkem
Božice
Hodslavice
Dolní Bojanovice
Zavlekov
Čejkovice
Jindřichovice pod Smrkem
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
rud@vse.cz
209
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce se stavebním úřadem (S)
V souboru obcí se stavebním úřadem se nachází 232 obcí. 3 z nich překročily míru krytí 100 %.
Průměrná hodnota se ustálila na 45,14 % směrodatná odchylka pak 0,192.
Graf 5.3.
Obce se stavebním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
Rajhrad
Raškovice
Jaroslavice
Lysice
Prosiměřice
Hnojník
Kostelec na Hané
Libáň
Dobřichovice
Březová nad Svitavou
Dobrá
Hejnice
Velká Polom
Byšice
Černá Hora
Jevišovice
Dolany
Radvanice
Zákupy
Batelov
Milovice
Sloupnice
Návsí
Dolní Dobrouč
Ostravice
Františkovy Lázně
Slatiňany
Radonice
Zdice
Dolní Čermná
Jáchymov
Žirovnice
Mosty u Jablunkova
Stará Paka
Olešnice
Proboštov
Pec pod Sněžkou
Teplá
Potštát
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce s pověřeným obecním úřadem (OPOÚ)
Soubor obcí s pověřeným obecním úřadem tvoří v roce 2005 183 obcí. Průměrná hodnota míry krytí
výdajů na přenesenou působnost příjmy dosáhla výše 57,85 %, směrodatná odchylka pak 0,161.
Graf 5.4.
Obce s pověřeným obecním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
K
aš
pe
rs
ké
K
yn
H
o
šp
er M ry
k še
na n
d o
O
C
h
V hra ří
el
ké sta
Vr
bn
B va
ře
o
zn
Bě po
o
lá d P
po ra Ště
d
d
tí
ě
R
Be de
ok
zd m
yt
ni
ě
ce
Ka ze
m
v
m
O H
rli or eni
ck ní ce
ýc P
l
V
ra h h aná
or
no
á
v
na ch
d
D
Lá Vel
yj
Te zn ká
í
pl ě B Bít
ic
eš
ě
U e n lo
h
hl
ířs ad rad
ké M
Ja etu
no jí
vi
c
Ko e
je
G
ol N tín
Č čů eto
es v
l
ká Je ice
K ník
am o
v
en
S ice
ta
ň
B ko
ec v
hy
U ně
nh
o
Bz šť
en
O ec
po
K čno
řiv
ok
Žd lát
án
Č
ic
es
ké Ža e
V clé
el ř
en
Šl ice
u
H
K
or kn
os
ní ov
te
Li
le
c
D deč
na
u
d R chc
H
Č o o
ru
er u v
šo
ný sí
va
m no
ny
iL v
na T
e
d řem sy
J
ev oš
K
lo
bo išo ná
uk vk
ou
y
u
B
rn
a
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
rud@vse.cz
210
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce s rozšířenou působností (ORP):
Z provedeného šetření vyplývá, že výdaje spojené s přenesenou působností, kalkulované dle
schválené metodiky, byly v případě obcí s rozšířenou působností více jak ze 103,9 % kryty příjmy
v oblasti přenesené působnosti. Směrodatná odchylka je ve výši 0,571.
U 108 obcí z 205 převýšila úroveň 100 %. Pouze 27 % obcí bylo pod hranicí 90 %.
Graf 5.5.
Obce s rozšířenou působností
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
180,00%
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
A
S š
tří
br
Zá o
V bře
ar
n h
N sd
er or
f
at
ov
V ice
im
pe
Li rk
t
P vín
ra
o
ch v
a
B tice
ro
u
D mo
ob v
ru
š
P ka
ře
št
N
ic
ám
D e
ěš P ač
ť e ice
na lh
d řim
O o
sl v
av
ou
R
ok
yc
an
C
y
U
he hru
Fr
rs di
k m
ýd
la P ý B
nt o
ro
d
na dě
d br
O ad
st y
ra
vi
cí
K
la
to
vy
S
uš
ic
e
K
ap
lic
e
V
ot
ic
H e
lu
č
N ín
ýř
an
y
P
ra
ha
H
la
vn
ím
ěs
to
Č
P
es l
z
ký e
Tě ň
P
ar šín
du
bi
ce
S
vi
ta
Li vy
to
m
y
Č R
es ým šl
ký a
řo
K
Ja
ru v
m
bl
on
lo
v
ec Vo
na dňa
d ny
N
is
ou
0,00%
Rok 2006
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se základní funkcí (I)
V roce 2006 vytváří obce se základní funkcí soubor 5000 obcí. 10 obcí má míru krytí větší jak 200
%, u 28 pak překračuje 100 %. V případě 7 obcí bylo dosaženo záporných hodnot z obdobných
důvodů jako v roce 2005.
Budeme-li pracovat s tímto celým souborem obcí, pak průměrná výše krytí výdajů na přenesenou
působnost příjmy dosahuje 14,99 %, směrodatná odchylka je 0,881.
Po vyloučení výše uvedených extrémů se sníží výše krytí na 13,22 %, avšak výrazně poklesne i
směrodatná odchylka, a to na 0,163.
Meziročně došlo k poklesu průměrné kalkulované míry krytí o 0,8 %.
rud@vse.cz
211
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 5.6.
Obce se základní funkcí
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
250,00%
200,00%
150,00%
100,00%
50,00%
Olešnice
Nová Ves
Olšany
Řepiště
Lomec
Všeruby
Tři Dvory
Víchová nad Jizerou
Cholenice
Lošany
Ves Touškov
Modrava
Načešice
Kytlice
Dřínov
Kublov
Kojčice
Vysoká u Příbramě
Oucmanice
Újezd u Chocně
Strachotín
Domousnice
Břehy
Cotkytle
Odrovice
Věžnička
Slunečná
Hlavenec
Nové Sady
Olší
Střelice
Polerady
Chlumec
Mysletice
Vysoká Pec
Kyjov
Hlinka
Petrůvky
Strážné
Dlouhá Stráň
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se matrikou (M)
V souboru se nachází, stejně jako v roce 2005, 621 obcí. 10 z nich překročilo míru krytí výdajů na
přenesenou působnost přiřazenými příjmy ve výši 100 %.
Průměrná hodnota se však ustálila na 38,85 %, směrodatná odchylka pak 0,206.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 0,7 %.
rud@vse.cz
212
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 5.7.
Obce s matrikou
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
180,00%
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
Bílá Třemešná
Křenovice
Olbramovice
Lubenec
Tvarožná
Vranovice
Dolní Újezd
Blížkovice
Třebenice
Tuchoměřice
Liteň
Trnava
Ořechov
Ostrožská Lhota
Chudenice
Soběchleby
Kostice
Nebanice
Čestice
Kostelec
Chotětov
Račice-Pístovice
Bohušovice nad Ohří
Mořkov
Nedvědice
Košťany
Horní Stropnice
Cholina
Těšetice
Břest
Kožlany
Křinec
Kostomlaty nad Labem
Rudíkov
Dolní Hbity
Rouchovany
Peruc
Plesná
Kropáčova Vrutice
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se stavebním úřadem (S)
V souboru se pracuje s 232 obcemi. 6 z nich překročilo míru krytí 100 %, obec Dolany dokonce
dosáhla extrémní hodnoty 249 %. Průměrná hodnota se ustálila na 47,36 % směrodatná odchylka
pak 0,238.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 2,2 %.
Graf 5.8.
rud@vse.cz
213
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce se stavebním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
300,00%
250,00%
200,00%
150,00%
100,00%
50,00%
Střelice
Bílovice
Raškovice
Luka nad Jihlavou
Polešovice
Prosiměřice
Klecany
Budišov
Štěchovice
Libáň
Veltrusy
Buchlovice
Zásmuky
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Bílovice nad Svitavou
Křemže
Rudolfov
Batelov
Brušperk
Jílové
Petrovice u Karviné
Opatovice
Mirošov
Výprachtice
Lázně Kynžvart
Povrly
Šenov
Zdice
Kunštát
Stochov
Stráž pod Ralskem
Luže
Všeň
Jistebnice
Stará Paka
Velký Týnec
Bystřice
Sezemice
Teplá
Doubrava
0,00%
Obce s pověřeným obecním úřadem (OPOÚ)
V souboru obcí s pověřeným obecním úřadem se v roce 2006 vyskytuje 183 obcí. Dvě obce
překročily míru krytí 100 %. Průměrná hodnota se dosáhla výše 58,99 %, směrodatná odchylka pak
0,171.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 1,15 %.
Graf 5.9.
Obce s pověřeným obecním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
Miroslav
Klobouky u Brna
Chrast
Poběžovice
Starý Plzenec
Město Albrechtice
Hostivice
Mladá Vožice
Hronov
Velvary
Strážnice
Pečky
Hluboká nad Vltavou
Jemnice
Choceň
Ledeč nad Sázavou
Netolice
Hrádek nad Nisou
Rožmitál pod Třemšínem
Chodov
Česká Kamenice
Uhlířské Janovice
Velká Bíteš
Vamberk
Nové Hrady
Fulnek
Rokytnice v Orlických horách
Příbor
Sezimovo Ústí
Libouchec
Zlaté Hory
Hulín
Slavičín
Kynšperk nad Ohří
Svoboda nad Úpou
Loket
Mšeno
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
rud@vse.cz
214
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce s rozšířenou působností (ORP):
Z provedeného analýzy vyplývá, že výdaje spojené s přenesenou působností, stanovené dle
schválené metodiky, byly více jak ze 102,65 % kryty příjmy v oblasti přenesené působnosti.
Směrodatná odchylka je ve výši 0,638. Výsledek je však zatížen zcela extrémní pozicí Černošic,
které dosáhly míry krytí ve výši neuvěřitelných 971 %. Důvodem je obrovský vykázaný podíl příjmů
ze správní činnosti ve výši 26 580 920 Kč, který představoval 38 % příjmů obce vztažených
k výkonu přenesené působnosti.
Očistíme-li soubor o tento extrém, poklesne míra krytí na 98,42 % s odchylkou 0,198.
U 96 obcí byla míra krytí větší než 100 %. Pouze 58 obcí (28 % obcí souboru) bylo pod hranicí 90
%.
Meziročně tak došlo k poklesu o bezmála 5,5 %.
Graf 5.10.
Obce s rozšířenou působností
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
200,00%
180,00%
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
By
st
ři
Pr
ah
a
H
la
v
ní
St mě
ra s t o
ko
ce
ni
po
c
d Or e
H lo
os vá
tý
Bo nem
hu
m
M ín
Č
ěl
es
ké T ník
Bu řeb
dě oň
jo
vi
Vl ce
Pe aš
lh im
řim
M
ar
iá S o v
n s tř
R
k é íbr
yc
hn
L o
o v V áz
na arn ně
d s
Ú Kn dor
st
f
í n ěž n
a d ou
O
rl
Č icí
ás
Bí lav
lo
v
Je ec
se
n
Kr ík
á
Bl líky
an
Vi sko
zo
D vic
ob e
r
C ušk
ho a
Bo t ě b
sk oř
H ovi
um ce
Sv
ě
po
M tl á
le
or n
av ad Lit c
sk S ov
é áz e l
Bu a
d vo
Ži ějo u
dl
oc vic
ho e
H vice
od
Po o
dě nín
br
a
Su dy
ši
H Frý ce
or dl
až a n
ďo t
vi
N ce
ýř
an
y
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Rok 2007
Obce se základní funkcí (I)
V roce 2007 soubor tvořilo 5001 obcí. 47 obcí má míru krytí větší jak 100 % avšak menší než 200 %,
14 obcí pak překračuje 200 %. U 8 obcí bylo dosaženo záporných hodnot. Držitelem rekordu je opět
obec Přísečná s uvěřitelnými 1232,10 %. Výsledek je opět ovlivněn především vysokými příjmy ze
správní činnosti a sankcí.
Budeme-li pracovat s celým souborem obcí, pak průměrná výše krytí dosahuje 21,56 %, směrodatná
odchylka je 0,338.
rud@vse.cz
215
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Po vyloučení výše uvedených extrémů se sníží výše krytí na 20,70 %, směrodatná odchylka je 0,140.
Meziročně tak došlo k nárůstu o 7,5 %.
Graf 5.11.
Obce se základní funkcí
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
(bez extrémů)
300,00%
200,00%
100,00%
Třtice
Podhradní Lhota
Žabčice
Kdousov
Telnice
Býšovec
Olšovice
Ostrov
Hadravova Rosička
Čtveřín
Horní Slatina
Spáňov
Křišťanovice
Skryje
Kotlasy
Čermákovice
Srbská Kamenice
Číměř
Otovice
Koupě
Kmetiněves
Bítov
Bystřice pod
Třeboc
Sobotovice
Velenov
Mařenice
Přišimasy
Kolová
Strašice
Rudimov
České Petrovice
Březová
Cerhenice
Skuhrov
Vykáň
Vranová Lhota
Slezské Pavlovice
Žatec
Ctiboř
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce se matrikou (M)
Soubor tvoří obdobně jako v minulých letech 621 obcí. U 8 z nich překročila míra krytí výdajů,
spojených s výkonem přenesené působnosti, příjmy 100 %. Obec Dolní Dvořiště dosáhla hodnoty
258,81 %. Průměrná hodnota je však 40,72 %, směrodatná odchylka pak 0,291.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 1,9 %.
Graf 5.12.
Obce s matrikou
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
300,00%
250,00%
200,00%
150,00%
100,00%
50,00%
Babice
Třebenice
Velešín
Troubsko
Lidice
Horní Beřkovice
Ježov
Zbůch
Zalužany
Velký Ořechov
Drahany
Zbraslav
Žďárná
Větrný Jeníkov
Libá
Hudlice
Stráž nad Nežárkou
Bečov nad Teplou
Pchery
Přimda
Traplice
Jenišovice
Čechy pod Kosířem
Všemina
Měčín
Těšetice
Jablůnka
Lešná
Hošťálková
Božice
Jeseník nad Odrou
Strážov
Stráž
Kounice
Rožmitál na Šumavě
Hodslavice
Frymburk
Horní Dvořiště
Jindřichovice pod Smrkem
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
rud@vse.cz
216
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce se stavebním úřadem (S)
Soubor je tvořen 232 obcemi. 6 z nich překročilo míru krytí 100 %; nejvyšší míry krytí bylo opět
dosaženo v případě obce Dolany - hodnota 287,49 %. Průměrná hodnota se však pohybuje na úrovni
50,45 % směrodatná odchylka pak 0,261.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 3,1 %.
Graf 5.13.
Obce se stavebním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
350,00%
300,00%
250,00%
200,00%
150,00%
100,00%
50,00%
Hluk
Pozořice
Choltice
Ždírec nad Doubravou
Hnojník
Hodonice
Mostek
Velké Přílepy
Náměšť na Hané
Polešovice
Veverská Bítýška
Luby
Žebrák
Rožďalovice
Dolní Bousov
Bílovice nad Svitavou
Miletín
Budišov
Valtice
Borovany
Fryšták
Jevišovice
Velký Újezd
Lomnice
Brandýs nad Orlicí
Kamenický Šenov
Stochov
Kosmonosy
Luže
Budišov nad Budišovkou
Boršice
Kostelec nad Labem
Divišov
Hustopeče nad Bečvou
Průhonice
Harrachov
Osečná
Sezemice
Janské Lázně
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce s pověřeným obecním úřadem (OPOÚ)
Soubor obcí s pověřeným obecním úřadem tvoří stejně jako v minulých letech 183 obcí.
Při použití průměrné váhy pak 7 obcí překročilo míru krytí 100 %. Průměrná hodnota dosáhla výše
65,35 %, směrodatná odchylka pak 0,173.
Při použití vah vypočtených na základě hodnot zaslaných představiteli obcí z podrobněji
zkoumaného vzorku pak 18 obcí překročí míru krytí 100 %. Průměrná hodnota poté dosáhne výše
68,49 %, směrodatná odchylka pak 0,264.
Meziročně došlo k nárůstu míry krytí o 9,5 %
rud@vse.cz
217
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 5.14.
Obce s pověřeným obecním úřadem
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
200,00%
180,00%
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
C
vi
k
S ov
áz
av
a
P
lá
n
Je ice
se
B
ez nic
dr e
u
S žic
N la
ov vo e
é ni
N Str ce
ov
a
á še
c
B
O
do ys í
le třic
na
e
V
od
a
Iv
Žl
an
u
ov B tic
ic ec e
e h
na yn
H ě
an
B
é
ru Bř
m e
ov zn
-B ice
yl
ni
ce
Lo
Č Ža
m Vra es clé
ni n ký ř
ce ov D
na na ub
d d
P D
op yj
el í
ko
u
S
ad
sk
á
Je
ví
č
R ko
a
M
or T dn
ko ře ic
vi m e
c o
M e-S šn
ěs
líž á
a
K to
lo
To ny
b
Tý ou uš
ne ky ko
c
u v
na B
d rna
La
be
m
N
ej
de
k
C
ho
M
or
ce
av
ň
sk Ú
ý št
B ěk
K
e
ro
yn
un
šp D
er o
k bř
na an
d y
V
e
O
hř
K lké
aš
í
pe Bře
R
rs zn
ok
ké o
yt
ni
H
ce
or
y
v
S
O
la
rli
v
ckN ičí
a
ýcs n
hav
hork
ráy
ch
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Obce s rozšířenou působností (ORP):
Z provedeného šetření vyplývá, že výdaje spojené s přenesenou působností, vypočtené dle
odsouhlasené metodiky, byly více jak ze 103,75 % kryty příjmy v oblasti přenesené působnosti.
Směrodatná odchylka je ve výši 0,196.
Použijeme-li váhy poslané obcemi ze zkoumaného vzorku stoupne míra krytí na 105,05 %
s odchylkou 0,225.
U 120 (průměrné váhy) respektive 124 (uvedené váhy) obcí byla míra krytí větší než 100 %. Pouze
50 obcí (24 %) bylo pod hranicí 90 %.
Meziročně tak došlo k růstu o 5,3 % respektive o více něž 6,5 %.
Graf 5.15.
Obce s rozšířenou působností
Míra krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
200,00%
180,00%
160,00%
140,00%
120,00%
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
H
a
Pr
ah
By
st
ři
la
vn
ím
ěs
to
ce Če
B
po ský rno
d
T
H ěš
os ín
tý
ne
Ví m
tk
o
Pí v
se
Fr
ýd B k
ek ílin
-M a
ís
Je tek
se
M
ar
iá Ř ník
n s íč
k é an
Lá y
N
ov
zn
é
M H Op ě
ěs u av
to s to a
na pe
M če
o
R
yc
Br rav
hn
ou ě
ov
m
na Tř ov
d eb
Kn oň
ěž
no
Tř u
in
ec
Pr Ji
ac čín
Ji
ha
nd
ti c
řic
hů P a e
v co
H v
ra
d
R ec
os
ic
Č Ky e
es j o
ká v
L
J a ípa
ro
C mě
hr ř
ud
i
O m
D stro
ob v
ru
šk
H a
lu
č
V s ín
et
ín
So Sto
bě d
sl
a
Lu Kla v
ha dn
čo o
vi
ce
0,00%
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
rud@vse.cz
218
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Největší položkou výdajů na přenesenou působnost jsou u obcí (s výjimkou obcí se základní funkcí)
mzdové výdaje a příslušné odvody.
Tab. 5.4.: Situace v roce 2007
Nejvyšší správní funkce
Obce se základní funkcí
Obce s matričním úřadem
Obce se stavebním úřadem
Obce s pověřeným obecním
úřadem
Obce s rozšířenou působností
Ukazatel
Průměr
Směr. odch.
Průměr
Směr. odch.
Průměr
Směr. odch.
Průměr
Směr. odch.
Průměr
Směr. odch.
Podíl
mzdových
výdajů
42,57%
0,1955
55,32%
0,1225
64,99%
0,0798
68,62%
0,0686
72,75%
0,0534
Podíl
neinvestičních
výdajů
55,99%
0,1957
43,07%
0,1187
33,27%
0,0778
30,28%
0,0666
25,08%
0,0501
Podíl
investičních
výdajů
1,44%
0,0582
1,62%
0,0420
1,73%
0,0327
1,10%
0,0162
2,17%
0,0194
Existuje tedy zřetelná souvislost mezi objemem mzdových prostředků a výdajů na odvody a mírou
krytí výdajů v oblasti přenesené působnosti příslušnými příjmy.
Je tedy možné např. prostřednictvím korelační analýzy sledovat závislost mezi normovanými výdaji
(mzdovými výdaji a odvody na jednoho obyvatele správního obvodu) a mírou krytí.
Graf 5.16.: Obce se základní funkcí
Korelační koeficient40 mezi mzdovými náklady připadajícími na jednoho obyvatele obce a mírou
krytí dosáhl hodnoty -0,2354. Existuje tedy mírný nepřímo úměrný vztah mezi velikostí mezd a
mírou krytí, tj. s růstem mezd klesá míra krytí.
40
Korelační koeficient udává těsnost vztahu mezi sledovanými veličinami. Může nabývat hodnot od -1 do 1. Hodnota -1
znamená zcela nepřímý vztah (čím více se zvětší jedna hodnota, tím menší bude druhá hodnota), hodnota +1 určuje
úplnou přímou závislost (čím více se zvětší jedna hodnota, tím více se zvětší i druhá hodnota). Pokud je korelační
koeficient roven 0, pak mezi sledovanými znaky neexistuje statisticky zjistitelná lineární závislost (ačkoliv jiná závislost
existovat může).
rud@vse.cz
219
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 5.17.: Obce s matrikou
V případě obcí s matričním úřadem bylo dosaženo korelačního koeficientu -0,514. Existuje tedy již
značná závislost mezi mírou krytí výdajů na přenesenou působnost příjmy a velikostí mzdových
nákladů přepočtených na 1 obyvatele správního obvodu matričního úřadu.
Průměrné mzdové náklady na jednoho obyvatele správního obvodu matričního úřadu v roce 2007
jsou 161 Kč, se směrodatnou odchylkou 99. Některé správní obvody ale dosahují mnohem menších
mzdových nákladů na osobu (nejnižší obec Nebanice s mzdovými náklady 21,50 Kč na obyvatele
správního obvodu), některé oproti tomu velice nadprůměrné hodnoty v řádech stovek korun (nejvíce
obec Jindřichovice pod Smrkem se mzdovými náklady 1366 korun na obyvatele SO).
Graf 5.18.: Obce se stavebním úřadem
U obcí se stavebním úřadem existuje ještě silnější vztah mezi mzdovými náklady přepočtenými na
obyvatele správního obvodu stavebního úřadu a mírou krytí výdajů na výkon přenesené působnosti
příjmy. Korelační koeficient je -0,6236.
Opět existují velké rozdíly mezi mzdovými náklady na obyvatele správního obvodu stavebního
úřadu mezi jednotlivými obcemi. Průměrné mzdové náklady u obcí s touto nejvyšší správní funkcí
jsou 368 korun, směrodatná odchylka je ale velmi vysoká, dosahuje 256. Nejmenší přepočtené
mzdové náklady má obec Sokolnice (75 Kč na obyvatele), nejvyšší Pec pod Sněžkou s 1942
korunami na osobu. Zajímavé je, že mezi 5 obcemi s nejvyššími mzdovými náklady na obyvatele
rud@vse.cz
220
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
správního obvodu jsou 4 podkrkonošské obce – Harrachov (s 1334 Kč na obyvatele), Špindlerův
mlýn (s 1448 Kč na ob.), Janské Lázně (s 1698 Kč) a již jmenovaná Pec pod Sněžkou.
Graf 5.19.: Obce s pověřeným obecním úřadem
U obcí s pověřeným obecním úřadem se vztah mezi mzdovými náklady na obyvatele správního
obvodu pověřeného obecního úřadu a mírou krytí výdajů na přenesenou působnost příjmy dále
posiluje. Korelační koeficient je v tomto případě -0,7681. Jedná se již o poměrně těsný vztah.
I u tohoto typu správní funkce existují značné rozdíly v mzdových nákladech připadajících na
obyvatele správního obvodu. Průměrné mzdové náklady činí 452 korun na obyvatele. Obce s nejnižší
hodnotou dosahují částky 150-200 korun na obyvatele SO, naopak obce s nejvyššími mzdovými
náklady na obyvatele i hodnoty přesahující dosahující 1100 korun.
Graf 5.20.: Obce s rozšířenou působností
V případě obcí s rozšířenou působností existuje poměrně silný vztah (korelační koeficient dosáhl
hodnoty -0,7408) mezi mírou krytí výdajů na přenesenou působnost příjmy a mzdovými náklady na
obyvatele správního obvodu.
Také zde existují značné rozdíly v mzdových nákladech na obyvatele správního obvodu. Jejich
průměrná výše činí 847 korun, směrodatná odchylka je 221. Nejvyšší mzdové náklady na obyvatele
SO vykazuje v tomto případě Hlavní město Praha (1555 Kč), téměř stejnou výši ale vykazují i jiná
města (Dvůr Králové nad Labem - 1400 Kč, Bílina, Králíky, Vlašim). Obce na druhém konci
dosahují téměř třetinových mzdových nákladů na osobu.
rud@vse.cz
221
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Shrnutí zjištění:
Tab. 5.5.: Míry krytí dle správních rolí obcí v jednotlivých letech
Roky
I
M
S
OPOÚ
ORP
2005
14,08
38,17
45,14
57,85
103,9
2006
13,22
38,85
47,36
58,99
98,42
2007
20,70
40,72
50,45
68,49
105,05
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
Graf 5.21.
Zdroj: Vlastní výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a obcemi
a. Existuje výrazný rozdíl ve výši krytí výdajů, spojených s výkonem přenesené působnosti,
přiřazenými příjmy, a to v závislosti na dosažené nejvyšší správní roli obce. U obcí pouze ze
základní funkcí jsou náklady kryty maximálně v řádu několika desítek % (maximální dosažená
průměrná hodnota byla v roce 2007 a to ve výši 20,70 %). U obcí s rozšířenou působností překročila
průměrná míra krytí v letech 2005 a 2007 hranici 100 %. V roce 2006 se pohybovala těsně pod touto
hranicí.
Významným faktorem ovlivňujícím míru krytí je velikost výdajů na mzdy úředníků a další odvody.
U všech kategorií obcí se prokázala záporná korelace mezi těmito ukazateli. Význam výdajů na
mzdy a odvody narůstá v souladu se zvyšováním správní role obcí a to až do úrovně OPOÚ.
V případě OPOÚ a ORP je vztah velmi těsný; korelační koeficient dosahuje hodnot -0,7681
respektive -0,7408.
b. Ve sledovaných kategoriích obcí a letech docházelo k meziročnímu růstu míry krytí výdajů
příjmy. Výjimkou byl pokles u obcí se základní funkcí a rozšířenou působností v roce 2006.
c. Ve všech kategoriích obcí došlo mezi roky 2005 a 2007 k nárůstu míry krytí. Největší růst
zaznamenaly obce s pověřeným obecním úřadem z 57,85 % na 68,49 % a se základní funkcí ze 14,08
% na 20,7 %.
d. Rozdíl v míře krytí mezi kategoriemi obcí se však mezi roky 2005-2007 výrazně nezměnil.
rud@vse.cz
222
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
e. Extrémní hodnoty zjištěné v souboru obcí se základní funkcí (záporné hodnoty, krytí překračující
100 %) neměly výraznější vliv na střední hodnotu. To se potvrdilo i při vyloučení těchto hodnot
z výpočtu.
f. Použití údajů ze vzorku obcí v případě obcí s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou
působností v roce 2007 nemá výraznější vliv na dosaženou průměrnou míru krytí. To se potvrdilo při
srovnání s dosaženými výsledky při použití průměrných vah.
Shrnutí závěrů po reflexi výsledků dotazníkového šetření a řízených rozhovorů:
Obce se základní funkcí
Tyto obce v oblasti přenesené působnosti vykonávají pouze drobné úkony. Často nejsou schopny
formálně ani materiálně výkon samostatné a přenesené působnosti odlišit. Neumí vyčíslit výši výdajů
spojených s výkonem přenesené působnosti. To se projevilo mj. i v nízké schopnosti poskytnout
podrobnější informace o počtu úvazků vyčleněných na výkon přenesené působnosti. Při kalkulaci
proporce činilo potíže vysoké zastoupení malých obcí s jedním úvazkem v souboru (správu provádí
zpravidla starosta s další osobou na dílčí úvazek), kdy stanovení váhy je komplikováno malým
počtem úvazků a bezprostředně spojeno s odhadem konkrétního pracovníka. Výsledky jsou tudíž
ovlivněny subjektivními postoji respondenta. Přestože tyto obce neprovádějí podrobnější analýzy či
kvalifikované odhady výdajů na výkon přenesené působnosti, pokládají na základě empirické
zkušenosti míru krytí výdajů za velmi nízkou a žádají její zvýšení, tj. navýšení příspěvku na výkon
přenesené působnosti ze strany státu.
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 20 %.
V minulých letech došlo k jejímu zvýšení.
Toto zjištění odpovídá odhadům MV.
Obce s matrikou
Jsou v podobné situaci jako obce se základní funkcí. Mají i obdobné postoje k míře krytí výdajů a
příjmy; požadují nárůst prostředků na výkon přenesené působnosti. Zajištění výkonu matriky
vyžaduje potřebu vytvořit zázemí pro profesionální personál.
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 40 %, je tak
oproti obcím se základní funkcí dvojnásobná. V minulých letech došlo k jejímu zvýšení.
Odhad MV , který se opírá o průzkumy realizované v minulých letech, je ve stejné výši.
Obce se stavebním úřadem
Výkon přenesené působnosti na úrovni obce se stavebním úřadem již vyžaduje početnější zastoupení
úředníků vykonávajících přenesenou působnost.
Oproti obcím s matrikám není nárůst průměrné míry krytí tak skokový. Míra krytí výdajů příjmy se
dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje na úrovni 50 %. V minulých letech došlo k jejímu
zvýšení.
Kalkulace MV dosáhla obdobné výše.
rud@vse.cz
223
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Obce s pověřeným obecním úřadem
Výkon přenesené působnosti – členěné do celé řady agend, je zajištěn profesionálním aparátem.
Průměrná míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy blíží úrovni 70 %.
Kalkulace MV provedená v minulých letech vykazuje o něco menší míru krytí.
Obce rozšířenou působností
Přenesená působnost v podobě kompaktních agend je vykonávána vysoce specializovanými
úředníky. Výkon státní správy na uvedených úsecích v území se o ně opírá. Jsou bezprostředními
partnery jak pro krajské úředníky, tak pro úředníky ústředních správních úřadů.
Míra krytí výdajů příjmy se dle kvantitativní analýzy v průměru pohybuje nad úrovní 100 %.
Kalkulace MV se pohybuje pod touto úrovní, přesto Ministerstvo vnitra opakovaně zdůrazňuje, že
některé obce s rozšířenou působností se pohybují nad hranicí 100 %.
V případě obcí s rozšířenou působností je potřebné vzít úvahu i vliv započítání zúčtovatelné dotace v
oblasti sociálně právní ochrany dětí a sociálních služeb.
Přestože je vypočtená vysoká míra krytí výdajů příjmy respektive příspěvkem na výkon přenesené
působnosti možná překvapivá, je nutné připomenout, že výdaje zahrnují pouze část investičních
výdajů.
Při stanovení výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti nebyly v souladu s metodikou
zohledněny výdaje na investice do vzniku a modernizace kancelářských ploch respektive výdaje
v podobě nájemného za kancelářskou plochu. Zahrnutí tohoto okruhu výdajů by ovšem vedlo
k poklesu míry krytí. Uvědomujeme si, že stát i obce investovaly nemalé prostředky do vytvoření
zázemí pro výkon správní činnosti. Domníváme se, že tak jak budou tyto budovy stárnout a
vyžadovat novou modernizaci, bude pravděpodobně potřebné, při respektování zásady řádné péče o
majetek, otevřít širší diskusi o případném vymezení i tohoto okruhu výdajů.
5.3.
Financování přenesené působnosti na úrovni krajů
Sondážní šetření
Před provedením vlastního kvantitativního šetření provedla VŠE v Praze sondážní šetření ve
vybraných krajích týkající se problematiky přenesené působnosti.
Byly položeny následující otázky:
1. Je vhodné (možné) oddělovat podle Vašeho názoru přenesenou působnost? Pokud ano máte tuto
činnost vykazovánu odděleně od působnosti samostatné?
2. Používáte k vyčíslení přenesené působnosti finanční ukazatele (výdajové ukazatele v rozpočtu)?
Pokud ne, tak jaké jiné ukazatele používáte k jejímu sledování (nákladově, dle počtu pracovníků
dle činností, jinak?)?
3. Máte odhad, jak velkou část výdajů na přenesenou působnost pokryjí prostředky poskytované
státem (v%)? V případě, že nikoli, znáte metodu MV (používá k vyčíslení výdajů na přenesenou
působnost počet pracovníků)? Uvažujete o její aplikaci?
rud@vse.cz
224
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
4. Oddělujete-li jakoukoli metodou přenesenou působnost od samostatné, jsou tyto informace volně
k dispozici (kde?)? Pokud nikoliv, jste ochotni nám tyto údaje poskytnout (pro studijní resp.
výzkumné účely)?
Vysoká škola ekonomická obdržela odpovědi z kraje Jihomoravského, Karlovarského, Libereckého,
Pardubického, Plzeňského, Středočeského, Ústeckého a Vysočina.
Co se týče otázky č. 1, pak odpovědi krajů se výrazně různí. Na jedné straně se projevuje snaha
striktně oddělit a separátně kalkulovat náklady výkonu samostatné a přenesené působnosti (vymezení
na základě počtu pracovníků, respektive úvazků), na druhé straně se poukazuje na velkou obtížnost a
nákladnost těchto aktivit, a to ve většině zkoumaných případů. (Bylo rovněž uvedeno, že oddělit
přenesenou působnost od samostatné je možné pouze u několika málo správních činností z mnoha,
což je důvodem, proč kraj tyto aktivity neprovádí.) Některé kraje začaly vést výkaznictví na základě
podnětů a dotazů MV.
Na otázku č. 2 kraje reagovaly zpravidla tak, že nepoužívají žádné speciální finanční ukazatele,
usilují však o celkové snižování nákladů. Často se používají kvalifikované odhady (celkových
nákladů, agregovaných výdajů); podrobnější deskripce nákladů se používá při vzniku nových agend.
Pracuje se i paragrafem 6172 - Činnost regionální správy, Odvětvového třídění rozpočtové skladby,
kde se sledují výdaje na vlastní správní činnost krajů – kolik finančních prostředků se spotřebuje na
platy, nákup materiálu, služby, energii atd.
Odpovědi na otázku č. 3 týkající se krytí nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti kraje
prostřednictvím prostředků poskytovaných ze strany státu se opět poměrně liší. Na jedné straně se
v řadě případů ukazuje obeznámenost s metodikou MV, a dokonce snahy o její aplikaci (či
ověřování) ze strany kraje, na straně druhé nezájem o její praktické využívání, neboť nepodporuje
argumentaci dotčeného kraje vůči MF a MV. Výše krytí se uváděla od 30 % (odhad) po 65 %.
Objevily se i požadavky na 100% krytí výdajů, avšak zároveň bylo uváděno pochopení pro obtížnost
plné úhrady ze státních prostředků.
Co se týče otázky č. 4, pak kraje buď nemají k dispozici žádné vlastní postupy či metodiky, které by
oddělily výkon samostatné a přenesené působnosti, nebo pravděpodobně používají zjednodušené
postupy, které nevyžadují podrobné sledování vybraných rozpočtových položek.
Kvantitativní analýzy
Situace v roce 2007
Ve spolupráci s kraji jsme obdrželi počty úvazků (nasčítaných dílčích) k 31. 12. 2007 a to jak
celkové číslo pro oba okruhy správy realizované na krajském úřadu, tak i zvlášť pro přenesenou
působnost. To umožnilo vypočíst přesné váhy, které pomohou ke stanovení výdajů spojených
s výkonem přenesené působnosti na jednotlivých krajských úřadech.
Tabulka 5.6.
Kraje
StČ
Jihočeský
Plzeňský
rud@vse.cz
Úvazky úředníků – krajské úřady 2007
Celkový počet
Úvazky v přenesené
Podíl úvazků v přenesené
úvazků
působnosti
působnosti ( v %)
641,38
356,61
458,00
264,91
366,00
218,50
56
58
60
225
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
316,00
456,00
356,00
369,60
351,40
380,75
602,00
486,50
432,10
644,00
186,50
304,74
191,81
221,80
207,61
209,56
344,71
255,36
237,18
349,50
59
67
54
60
59
55
57
52
55
54
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
Na základě schválené metodiky došlo k vybrání okruhu položek vztažených k paragrafu 6172
relevantních pro kalkulaci výdajů a příjmových položek.
Vybrané výdajové položky sledované za jednotlivé kraje byly nejprve setříděny dle seskupení
položek do následujících okruhů:
- 50 Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné,
- 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje,
-53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu,
- 54 Neinvestiční transfery obyvatelstvu,
- 61 Investiční nákupy a související výdaje.
V rámci vybraných položek zahrnutých do 54 Neinvestiční transfery obyvatelstvu nebyly ve
zkoumaných letech alokovány žádné výdaje.
Pro stanovení celkových výdajů pak byly tyto okruhy agregovány. Uvedené výdaje pak byly zváženy
podílem úvazků v přenesené působnosti (po převodu % na koeficient) dle příslušného kraje, a tím
byly získány celkové výdaje na výkon přenesené působnosti dle schválené metodiky. Pro případnou
komparaci výsledků mezi jednotlivými kraji pak došlo k provedení propočtu výdajů na 1 úvazek.
Graf 5.22.
Výdaje na přenesnou působnost dle krajů v roce 2007
(výdaje na úvazek úředníka v PP)
900
800
700
600
Výdaje
v tis. Kč
500
400
300
200
100
Mzdové výdaje na 1 úvazek úředníka v PP
Neinvestiční nákupy na 1 úvazek úředníka v PP
Neinvestiční transfery na 1 úvazek úředníka v PP
sle
zs
ko
av
s
or
M
Výdaje na 1 úvazek úředníka v PP CELKEM
ký
ín
sk
ý
Zl
ý
lo
m
O
Jih
om
or
av
s
ou
ck
ký
a
so
či
n
ý
Vy
ic
k
rd
ub
Pa
Kr
ál
ov
éh
Li
ra
d
be
r
ec
k
ec
ký
ý
ý
ec
k
st
rs
k
va
r lo
Ka
Ú
ý
ý
ňs
k
ze
Pl
Ji
ho
č
St
es
k
ý
Č
0
Investiční nákupy na 1 úvazek úředníka v PP
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
rud@vse.cz
226
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Pro stanovení příjmů spojovaných s výkonem přenesené působnosti byly v souladu s metodikou
vymezeny tři oblasti:
Příjmy ze správních poplatků,
Přijaté sankční platby,
Příspěvek na výkon přenesené působnosti
Příspěvek na výkon přenesené působnosti alokovaný od 2005 v RUD.
Pro další analýzu byla provedena agregace příjmů vyplývající ze správní činnosti kraje tj.vytvořen
okruh „Příjmy kraje ze správní činnosti (poplatky a sankce)“ a dále pak celkový součet příjmů –
„Celkové příjmy na výkon přenesené působnosti“.
Jelikož se vždy jedná o příjmy bezprostředně spojené s výkonem přenesené působnosti, nemuselo
dojít k úpravě jejich výše. Pro případnou komparaci příjmů mezi jednotlivými kraji pak byl proveden
propočet na 1 úvazek v přenesené působnosti.
Graf 5.23.
30000
Příspěvek na PP na 1 úvazek úředníka
Celkové příjmy na PP na 1 úvazek
úředníka (v Kč)
500000
27500
450000
25000
400000
22500
350000
20000
300000
17500
250000
15000
200000
12500
10000
150000
7500
100000
5000
50000
2500
Zl
ín
sk
M
or
ý
av
sk
os
le
zs
ký
Ji
ho
m
or
av
sk
ý
O
lo
m
ou
ck
ý
Vy
so
či
na
Li
be
re
ck
ý
vé
hr
ad
ec
ký
Pa
rd
ub
ic
ký
Kr
ál
o
Ú
st
ec
ký
va
rs
ký
rlo
Ka
Pl
ze
ňs
ký
Ji
ho
če
sk
ý
0
St
Č
0
Příjmy ze správních poplatků a sankcí na
1 úvazek úředníka v PP (v Kč)
Příjmy a příspěvky na PP na 1 úvazek úředníka dle krajů v roce 2007
(v Kč)
Příjmy ze správních poplatků na 1 úvazek úředníka v PP
Přijaté sankční platby na 1 úvazek úředníka v PP
Příjmy kraje ze správní činnosti (poplatky a sankce) na 1 úvazek úředníka v PP
Příspěvek na výkon PP na 1 úvazek úředníka
Příspěvek v RUD na PP na 1 úvazek úředníka
Celkové příjmy na výkon PP na 1 úvazek úředníka
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
Použitá metodika ukazuje na výraznou variabilitu jednotkových nákladů mezi kraji. Největší rozdíly
mezi kraji jsou v neinvestičních nákupech a mzdové oblasti.
Jak ukazuje graf Výdaje a příjmy na 1 úvazek úředníka v PP dle krajů v roce 2007 a Míra krytí
nákladů, existuje úzká relace mezi variabilitou míry krytí a variabilitou výdajů na mzdy, neboť ty
tvoří největší proporci v koši výdajů. Např. vysoký podíl krytí v Moravskoslezském kraji je umožněn
podprůměrnými výdaji ve mzdové oblasti.
Podíl příjmů krajů ze správních poplatků a sankcí je ve všech krajích velmi nízký vůči celkovým
příjmům vztahovaným k přenesené působnosti. Co se týče variability na straně této kategorie příjmů,
rud@vse.cz
227
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
existují výrazné rozdíly mezi kraji, zvláště viditelné v oblasti příjmů ze sankčních plateb viz tabulka
Příjmy spojené s výkonem přenesené působnosti, kraje 2007.
Tab. 5.7.: Výdaje spojené s výkonem přenesené působnosti, kraje 2007 (v Kč)
2007
StČ
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměr*
Směrodatná odchylka
Mzdové
výdaje na 1
úvazek
úředníka v
PP
509128
432449
415719
434462
399715
367429
408249
461124
509361
400434
413457
432671
392302
428962
42451
Neinvestiční
nákupy na 1
úvazek
úředníka v
PP
259979
141681
147156
215463
142674
188991
210168
184467
140261
140134
223203
192908
94813
175531
45464
Neinvestiční
transfery na
1 úvazek
úředníka v
PP
1075
3245
93
32
78065
22331
160
685
36
84
88958
133
82
14998
31084
Investiční
nákupy na 1
úvazek
Celkové výdaje
úředníka v
na 1 úvazek
PP
úředníka v PP
58144
828325
10622
587997
25972
588940
30294
680251
28730
649184
87315
666066
35112
653688
31766
678042
27591
677250
12570
553222
15345
740963
28482
654193
39032
526228
33152
652642*
20369
79044
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
*Při použití metody váženého průměru, kdy vahami by byl počet úvazků v oblasti přenesené
působnosti v jednotlivých krajích a základnou celkový počet úvazků v přenesené působnosti, by
průměrná výdaje poklesly na cca 650 673,-Kč.
Srovnáme-li dosažené průměrné číslo výdajů na zaměstnance 652 642 Kč s údaji poskytnutými kraji
(„Analýza výdajů a příjmů na výkon přenesené působnosti za rok 2007“)- zde jsou průměrné
náklady stanoveny ve výši 634 752 Kč, zjišťujeme, že ačkoliv kraje při svém výpočtu používaly
odlišnou metodiku, jsou dosažené hodnoty velmi podobné. Rozdíl činí 17 890,- Kč, což jsou pouhá
3 %.
Tab. 5.8. Příjmy spojené s výkonem přenesené působnosti, kraje 2007 (v Kč)
Kraje
StČ
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
rud@vse.cz
Příjmy ze
správních
Přijaté
poplatků
sankční
na 1
platby na 1
úvazek
úvazek
úředníka úředníka v
v PP
PP
16112
1919
15994
802
11676
72
7288
6875
Příjmy
kraje ze
správní
činnosti
(poplatky a
sankce) na 1
úvazek
úředníka
v PP
18031
16796
11748
14163
Příspěvek Příspěvek
Celkové
na výkon
v RUD na
příjmy na
PP na 1
PP na 1
výkon PP na
úvazek
úvazek
1 úvazek
úředníka
úředníka
úředníka
325765
42609
420430
303764
40566
390694
333382
48901
427041
277780
41080
361548
228
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměr
Směrodatná
odchylka
12379
6901
10001
10694
9038
10527
10748
9375
12418
11012
12876
29
17471
4901
5172
173
12937
323
661
4939
25255
6930
27472
15596
14210
10700
23685
9698
13079
15951
296417
330541
334319
328265
327835
332572
298414
318429
332561
318465
47731
44520
47371
50199
42642
44391
39651
43498
41690
44219
393094
420099
440729
428827
419522
420797
397641
407372
422458
411558*
2687
5945
6221
18290
3368
21009
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
* Respektive 412 118,- Kč při použití váženého průměru.
Tabulka dokládá, že podíl příjmů krajů ze správních poplatků a sankcí tvoří jen asi 4 %
kalkulovaných příjmů. Dominantní postavení má příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Pro komparaci příjmů můžeme opět použít údaje z materiálu krajů. Dle jejich výzkumu průměrný
příjem na pracovníka vykonávajícího přenesenou působnost dosáhl hodnoty 415 631,- Kč.
Tab. 5.9.: Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy, kraje 2007
Kraj
StČ
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměr*
Krytí výdajů na výkon přenesené
působnosti příjmy (v %)
Směrodatná odchylka
51
66
73
53
61
63
67
63
62
76
54
62
80
64
9
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
*Poznámka: Při kalkulaci průměru byl počítán průměr prostý i vážený počtem úvazků v jednotlivých krajích a
konfrontovaný s celkovým počtem úvazků pro oblast přenesené působnosti. Dosažené výsledky jsou stejné.
Z provedené analýzy je možno odvodit, že výkon přenesené působnosti je z cca 64 % kryt
přiřazenými příjmy, což potvrzuje zjištění učiněná Ministerstvem vnitra.
Pro analýzu situace v letech 2005 a 2006 je nutné učinit určité zjednodušení vzhledem k tomu, že
nedisponujeme historickými údaji o proporci úvazků v přenesené působnosti vůči všem úřednickým
úvazkům na krajském úřadu. Přesto se domníváme, že se nedopustíme výraznější chyby, pokud
rud@vse.cz
229
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
budeme uvažovat o stabilitě poměru a tedy pro zvážení výdajů na přenesenou působnost používat
koeficienty roku 2007.
Situace v roce 2006
Tab. 5.10.: Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy, kraje 2006
Kraj
StČ
Jihočeský
Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
(v %)
50
59
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměr
64
57
53
58
75
60
62
71
52
64
78
62
9
Směrodatná odchylka
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
Situace v roce 2006 se jen nepatrně liší od roku následujícího. Průměr krytí je oproti roku 2007 nižší
o cca 2 %. Míra krytí tak dosahuje obdobných hodnot. Rovněž variabilita mezi kraji je stejná.
Situace v roce 2005
Tab. 5.11.: Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy, kraje 2005
Kraj
StČ
Jihočeský
Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy
(v %)
49
52
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Průměr
65
47
54
52
71
50
63
70
50
63
79
59
Směrodatná odchylka
10
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
rud@vse.cz
230
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Situace v roce 2005 je z pohledu rozpočtu krajů ve sledovaných letech nejméně příznivá; míra krytí
nákladů na přenesenou působnost se pohybovala těsně pod hranicí 59 %. Přesto rozdíly mezi roky
nejsou dramatické. V roce 2005 byla průměrná míra krytí nižší o 3 % ve srovnání s rokem
následujícím.
Graf 5.24.
Výdaje a příjmy na 1 úvazek úředníka v PP dle krajů v roce 2007 (v Kč- pravá osa)
100
800000
700000
73
66
600000
63
61
500000
80
76
67
63
80
62
62
70
60
54
53
51
90
50
400000
40
300000
30
200000
20
100000
Míra krytí výdajů příjmy (v %)
Příjmy, výdaje na 1 úvazek úředníka v PP (v
Kč)
Míra krytí nákladů příjmy (v % - levá osa)
10
0
Zl
ín
sk
M
ý
or
av
sk
os
le
zs
ký
ck
ý
lo
m
ou
O
or
av
sk
ý
Ji
ho
m
Vy
so
či
na
be
re
ck
Kr
ý
ál
ov
éh
ra
de
ck
ý
Pa
rd
ub
ic
ký
Li
Ú
st
ec
ký
Ka
rlo
va
rs
ký
Pl
ze
ňs
ký
Ji
ho
če
sk
ý
St
Č
0
Krytí výdajů na výkon přenesené působnosti příjmy v %
Celkové výdaje na 1 úvazek úředníka v PP
Celkové příjmy na výkon PP na 1 úvazek úředníka
Zdroje: Výpočty na základě dat poskytnutých MF, MV a kraji
Shrnutí závěrů:
Příjmy alokované na pokrytí výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti na úrovni krajů se
dlouhodobě pohybují pod výší kalkulovaných výdajů. Přesto lze vypozorovat drobná meziroční
zlepšení, která se projevují v cca ročním růstu míry krytí výdajů o 2 - 3 %.
Celkově lze říci, že učiněné závěry, i přes drobné úpravy metodiky oproti té, kterou používá
Ministerstvo vnitra, odpovídají poznatkům učiněným pracovníky tohoto resortu.
Stanovení okruhu výdajů vycházelo z kvantitativního šetření a bylo dáváno do kontextu s výsledky
kvalitativního výzkumu. Při stanovení výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti nebyly
v souladu s metodikou zohledněny výdaje na investice do vzniku a modernizace kancelářských ploch
respektive výdaje v podobě nájemného za kancelářskou plochu. Zahrnutí tohoto okruhu výdajů by
ovšem vedlo k poklesu míry krytí. Uvědomujeme si, že v době vzniku krajů stát (cca 3,6 mld. Kč) a
posléze i sami kraje investovaly nemalé prostředky do vytvoření zázemí pro výkon správní činnosti.
Domníváme se, že tak jak budou tyto budovy stárnout a vyžadovat novou modernizaci, bude
pravděpodobně potřebné, při respektování zásady řádné péče o majetek, otevřít širší diskusi o
případném vymezení i tohoto okruhu výdajů.
rud@vse.cz
231
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
6. POSTAVENÍ PRAHY, BRNA, OSTRAVY, PLZNĚ V SYSTÉMU
FINANCOVÁNÍ
6.1.
Metodický postup
Pro analýzu opodstatněnosti odděleného propočtu daňových příjmů ze sdílených daní u měst Plzně,
Ostravy, Brna a Hl. m. Prahy v kontextu jejich historicky odlišného postavení v RUD byla zvolena
následující metodika práce:
[1] Provedení hloubkové finanční a majetkové analýzy (FAMA) statutárního města Plzně, Brna,
Ostravy a Hl. m. Prahy a rámcová komparace ukazatelů těchto velkých měst se situací
v Olomouci, Českých Budějovicích a s průměrnou obcí dle vybraného vzorku 473 obcí.
Srovnání velkých měst s uvedenými dvěmi městy považujeme za postačující pro potřeby této
analýzy. Pro větší srovnatelnost jsme k tomuto srovnání přidali i kategorii za průměrnou obec
vybraného vzorku obcí. FAMA používá druhové členění výdajů, přičemž data byla získána za
databáze ARIS. FAMA všech 4 velkých statutárních měst (PBOP) je v tomto výstupu již
kompletní dle dostupných údajů a doplnění z řízených rozhovorů. Rámcové komparace ukazatelů
analyzovaného města se situací ve vybraných městech a průměrnou obcí ve vybraném vzorku je
analytickým výsledkem určení rámcové míry přesahu prostřednictvím dílčích propočtů položek
příjmové i výdajové stránky rozpočtů velkých měst.
[2] V závěrečné části této kapitoly je také uvedena dílčí analýza významnosti vybraných
výdajových okruhů. Účelem bylo určit typy výdajů, jejichž úroveň je výrazně vyšší u velkých
měst (Brno, Ostrava a Plzeň a Hl. m. Prahy) ve srovnání s nižšími velikostními kategoriemi obcí,
resp. s průměrnou obcí v ČR a statutárním městem Olomouc. Tato analýza je pak dále doplněna
deskripcí kontextu povinností a aktivit vykonávaných statutárními městy Plzeň, Brno a
Ostrava navíc ve srovnání s ostatními obcemi a zejména městy (zvláště pak krajskými
městy) dle podkladů a zjištění v rámci řízených rozhovorů. Tato poslední část je zaměřena na
zdůraznění množství, kvality a druhovosti služeb, které jsou poskytovány navíc ve srovnání
s ostatními obcemi a jejich rámcové vyčíslení.
[3] Poslední část se zaměřuje na analýzu rozsahu krytí výkonu státní správy u velkých
statutárních měst (Plzeň, Brno, Ostrava a Hl. m. Praha).
Popis techniky FAMA a postupu práce
Finanční a majetková analýza se v současné době spolu s jinými analýzami může využívat jako
podklad pro vytvoření důležitých strategických a koncepčních dokumentů. V podstatě představuje
možnou zpětnou vazbu, která dobře a relativně rychle poskytuje informace pro dotčené subjekty. Na
základě zjištěných informací je pak možné určit efektivitu prováděných činností (např. hospodaření).
Finanční analýza nám pro potřeby tohoto úkolu poskytuje ucelený přehled o finanční situaci velkých
měst ČR, která byla relativizována prostřednictvím přepočtu vybraných ukazatelů na 1 obyvatele.
Ve finanční analýze 4 velkých měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) se zaměřujeme na vývoj
vybraných příjmů a výdajů těchto měst v letech 2001 – 2006 (retrospektivní analýza), a na základě
zjištěných údajů byly vytvořeny časové řady, které poskytují ucelený přehled výše zmíněných
ukazatelů. Pro lepší srovnatelnost jsou zjištěné údaje přepočteny na 1 obyvatele41 a přehledně
41
V rámci realističtějšího pohledu na podílové ukazatele byly počty obyvatel hodnoceny nikoliv k 1.1. roku za který jsou
hodnoceny finanční a majetkové ukazatele, ale k 1.1. roku následujícího. Např. příjmy za rok 2007 jsou vztaženy ke
skutečnému počtu obyvatel, který je vykazován k 1.1.2008, tj. za rok x+1.
rud@vse.cz
232
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
uvedeny ve srovnávacích grafech ve formě časové řady – příjmy celkem, běžné výdaje, kapitálové
výdaje, výdaje celkem. Dále se v analýzách zaměřujeme na provedení prospektivní analýzy na
období 2008 – 2015, kde sledujeme předpokládaný vývoj jednotlivých ukazatelů FAMA.
Předpoklady a podmínky pro stanovení prospektivních koeficientů jsou uvedeny v příloze 4 a 5.
6.2.
•
Retrospektivní a prospektivní analýza statutárního města Plzně
Příjmy a výdaje rozpočtu města
Celkové příjmy města Plzeň převyšovaly výdaje v celém zkoumaném období kromě let 2001, 2003 a
2004. Město si vytváří určitou rezervu, kterou z podstatné části využívá pro splácení úvěrů. Celkové
příjmy se vyznačují po celé sledované období poměrně plynulým nárůstem, s výjimkou výrazného
nárůstu v roce 2002 v důsledku prodeje akcií ČEZ a v roce 2007 zejména z důvodu přijatých
investičních transferů ve výši 517 mil. Kč (v rámci kapitálových přijatých dotací byly tyto prostředky
- dotace z Fondu soudržnosti EU a SFŽP - použity na financování projektu „Doplnění
vodohospodářské infrastruktury“). Tomuto vývoji odpovídá také nárůst výdajů, zejména
kapitálových v roce 2007.
Pokles celkových příjmů následovaný poklesem celkových výdajů mezi roky 2008 – 2009 je
způsoben významným poklesem předpokládaných nedaňových příjmů, investičních přijatých
transferů a kapitálových příjmů města v budoucím období (každá položka klesá cca na pětinu).
Celkové výdaje v letech 2011 – 2015 v prospekci stagnují na úrovni 4,6 mld. Kč. Tento jev lze
vysvětlit kapitálovými výdaji, které v současné predikci rozpočtu města mají klesající tendenci.
Porovnání běžných a celkových příjmů k běžným a celkovým výdajům zobrazuje tabulka a graf č.
6.1. Z tabulky je zřejmé, že běžné příjmy v roce 2001 tvořily 90 % z celkových příjmů, 86 % v roce
2007, a v roce 2015 se odhaduje jejich podíl až na úrovni 97 %, což znamená, že dochází ke
zvyšování jejich významu pro celkové příjmy Plzně. Důvodem je především ukončení privatizačních
procesů komunálních bytů a snižování dalších kapitálových příjmů (např. z odprodeje pozemků).
Z tabulky je také patrné, že odhad budoucího vývoje běžných výdajů, se vyznačuje rychlejším
růstem než dosud. Problém změny dynamiky jejich vývoje souvisí se systémem financování běžných
výdajů v Plzni. Město má cca 140 příspěvkových organizací, jimž byly dosud běžné výdaje
financovány podle míry inflace. Obdobně byly financovány běžné výdaje i u městských obvodů.
Protože míra inflace byla nízká, dařilo se městu udržovat i nízkou úroveň běžných výdajů. Odborníci
v bankovním sektoru však předpokládají, že v období prospekce bude míra inflace činit nejméně 3%
ročně, což zrychlí růst běžných výdajů.
V celém zkoumaném období přesto dochází k převisu běžných příjmů nad běžnými výdaji, které
v roce 2001 tvořily 93 % z běžných příjmů a v roce 2007 již pouze 74 % z běžných příjmů. V letech
2008 až 2011 sice dochází k jejich růstu na úroveň 94 %, avšak v dalších letech by mohlo docházet
opět k poklesu, a to na 89 % v roce 2015. Rozevírání nůžek mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji
znamená, že město si může vytvářet prostor pro investice, a takový trend by do budoucnosti
znamenal značný potenciál pro socioekonomický rozvoj města. Tento trend by bylo vhodné i nadále
posilovat.
Při zachování původního systému přerozdělování peněz na provoz města budou běžné výdaje i
nadále závislé především na inflaci a její nadměrný růst by mohl investiční záměry obce ohrozit.
rud@vse.cz
233
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Představitelé města by měli proto uvažovat i o jiných způsobech rozdělování běžných prostředků.
V poslední době, na nátlak starostů městských obvodů, se přikročilo ke změně financování provozu
alespoň na úrovni městských částí, které dostávají procentní podíl na dvou daních v příjmech města
(na DPH a na sdílené části daně z příjmů FO ze závislé činnosti). Tento přístup však běžné výdaje
ještě navyšuje, protože u těchto ukazatelů se předpokládá ještě vyšší dynamika růstu, než u inflace.
Tabulka 6.1.: Vývoj vybraných příjmů a výdajů rozpočtu města Plzeň (v tis. Kč)
Tabulka 6.1a - Retrospekce
2001
Název položky
Běžné příjmy (po
3 534 049
konsolidaci)
Příjmy celkem (po
3 944 139
konsolidaci)
Běžné výdaje (po
3 271 491
konsolidaci)
Výdaje celkem (po
4 544 901
konsolidaci)
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.1b - Prospekce
2008
Název položky
Běžné příjmy (po
4 045 071
konsolidaci)
Příjmy celkem
5 456 033
(po konsolidaci)
Běžné výdaje (po
konsolidaci)
3 658 175
Výdaje celkem
5 451 731
(po konsolidaci)
Zdroj: vlastní výpočty.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
3 843 646
4 137 726
4 115 718
3 943 623
4 371 024
4 770 055
4 887 117
4 534 178
4 538 864
4 560 630
4 751 611
5 541 831
3 303 250
3 543 114
3 397 726
3 024 165
3 237 402
3 551 626
4 611 460
4 602 720
4 573 347
4 143 151
4 653 553
5 436 618
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
4 096 719
4 160 874
4 273 840
4 452 907
4 640 120
4 835 899
5 040 688
4 385 559
4 209 974
4 620 460
4 629 041
4 802 641
4 986 167
5 179 930
3 767 920
3 880 958
3 997 386
4 117 308
4 240 827
4 368 052
4 499 093
4 692 096
4 330 386
4 585 695
4 608 165
4 630 745
4 653 436
4 676 237
Graf 6.1 - Vývoj vybraných příjmů a výdajů rozpočtu města Plzeň (v tis. Kč)
Běžné příjmy, příjmy celkem, běžné výdaje, výdaje celkem za Plzeň
6 000 000
5 500 000
Běžné příjmy
tis. Kč
5 000 000
4 500 000
4 000 000
3 500 000
Příjmy cel kem
Běžné výda je
Výda je cel kem
Rok
rud@vse.cz
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
3 000 000
234
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
•
Příjmy města
Daňové příjmy jsou hlavním příjmem města. Příjem z každé daně, tj. z DPH, z příjmů PO i z daně
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, je větší než kapitálové dotace v letech 2007 a 2008.
Vzhledem k nižšímu významu kapitálových příjmů a nižší předpokládané dynamice neinvestičních
dotací ve srovnání s daňovými příjmy, bude rozhodování zastupitelstva stále více svázáno
s daňovými příjmy. Ty se tak na konci hodnoceného období stanou zcela rozhodujícími a mohou
tvořit až 82% z příjmů celkových.
Nárůst příjmů v letech 2005 – 2007 byl do určité míry determinován plynulým nárůstem běžných
příjmů, především daňových. Určitý propad mezi daňovými a běžnými příjmy mezi lety 2004 až
2005 byl způsoben výrazným poklesem neinvestičních dotací pravděpodobně v důsledku reformy
školství, který pokračoval až do roku 2006, kdy byl vykompenzován nárůstem nedaňových příjmů
města.
Naopak kapitálové příjmy jsou pro rozvoj města stále méně významné. S výjimkou jejich velkého
nárůstu v roce 2002 v důsledku odprodeje akcií ČEZu (714 mil. Kč), mají v kapitálových příjmech
hlavní význam především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, resp. z privatizace komunálních
bytů. V roce 2005 prodej akcií P.T., a.s. (150 mil.) v rámci snížení základního kapitálu spol. a
zároveň výkup akcií P.T. (315 mil. Kč) od minoritních akcionářů. Dále v roce 2005 vyšší kapitálové
příjmy z důvodu prodeje bytů (v roce 2005 vrchol). Z tabulky č. 6.2 a grafu č. 6.2 je patrné, že
privatizace bytového fondu probíhá ve vlnách a to až do roku 2008, kdy bude ukončena. Město
v současné době vlastní cca 3 500 bytů a jejich vlastnictví má v úmyslu zachovat. Jedná se převážně
o sociální bydlení, případně o domy v centru města. Jediným objektem, jehož odprodej by mohl být
v budoucnosti významný, je teplárna (Plzeňská teplárenská, a. s.). Odhad její tržní ceny je cca 2 mld.
Kč. Vzhledem k tomu, že na dividendách z jejího provozu město získává téměř 200 mil. Kč ročně a
jsou obavy ze zvyšování cen případným soukromým vlastníkem, odprodej teplárny se v současnosti
nepředpokládá (i když nelze zcela vyloučit).
Tabulka 6.2.: Vývoj dalších vybraných příjmových ukazatelů rozpočtu města Plzeň (v tis. Kč)
Tabulka 6.2a - Retrospekce
Název položky
Daňové příjmy celkem
Neinvestiční přijaté dotace (po
konsolidaci)
Běžné příjmy (po konsolidaci)
Kapitálové příjmy
Příjmy celkem (po
konsolidaci)
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.2b - Prospekce
Název
2008
položky
Daňové
3 517 220
příjmy
celkem
Neinvestiční
přijaté
472 821
dotace (po
konsolidaci)
rud@vse.cz
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2 148 805
2 399 522
2 601 401
2 737 221
3 046 887
3 265 930
3 506 290
911 549
824 847
883 788
787 128
324 303
345 017
461 289
3 534 049
3 843 646
4 137 726
4 115 718
3 943 623
4 371 024
4 770 055
359 298
965 522
332 606
334 133
581 152
367 081
254 560
3 944 139
4 887 117
4 534 178
4 538 864
4 560 630
4 751 611
5 541 831
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
3 441 705
3 506 324
3 603 241
3 753 856
3 910 768
4 074 238
4 244 541
484 642
496 758
509 177
521 906
534 954
548 328
562 036
235
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Běžné
4 045 071 4 096 719 4 160 874 4 273 840 4 452 907
příjmy (po
konsolidaci)
Kapitálové
770 031
173 970
49 100
195 360
40 000
příjmy
Příjmy
5 456 033 4 385 559 4 209 974 4 620 460 4 629 041
celkem (po
konsolidaci)
Zdroj: vlastní výpočty a „Rozpočtový výhled města Plzně 2008 – 2011“.
4 640 120
4 835 899
5 040 688
40 000
40 000
40 000
4 802 641
4 986 167
5 179 930
Graf 6.2.: Vývoj dalších vybraných příjmových ukazatelů rozpočtu města Plzeň (v tis. Kč)
Daňové příjmy celkem, neinvestiční přijaté dotace, běžné příjmy, kapitálové příjmy, příjmy celkem za Plzeň
6 000 000
Da ňové příjmy cel kem
tis. Kč
5 000 000
4 000 000
Nei nves ti ční při ja té
dota ce
3 000 000
Běžné příjmy
2 000 000
Ka pi tá l ové příjmy
1 000 000
Příjmy cel kem
Rok
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
0
Dynamika růstu daňových a tedy i běžných příjmů determinuje i dynamiku příjmů celkových.
Projevují se i vyšší nedaňové příjmy, mírný nárůst neinvestičních dotací a především v letech 2007 a
2008 vysoké kapitálové dotace z Fondu soudržnosti EU. Ten je doplněn půjčkou od EIB na řešení
infrastrukturních zátěží z minulosti, především v oblasti vodohospodářství. Předpokládá se, že město
Plzeň bude schopno i v dalších letech získat finanční prostředky z fondů EU, byť v menším objemu.
Pokles běžných příjmů v roce 2008 je způsoben významným poklesem nedaňových příjmů města,
oproti roku 2007 o 93%.
Tabulka 6.3.: Vývoj neinvestičních přijatých dotací, investičních přijatých transferů a příjmů celkem rozpočtu
města Plzeň (v tis. Kč)
Tabulka 6.3a - Retrospekce
Název položky
Neinvestiční přijaté dotace (po
konsolidaci)
Investiční přijaté transfery
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
911 549
824 847
883 788
787 128
324 303
345 017
461 289
50 791
77 949
63 845
89 014
35 855
13 505
517 216
4 887 117
4 534 178
4 538 864
4 560 630
4 751 611
5 541 831
Příjmy celkem (po konsolidaci) 3 944 139
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.3b - Prospekce
Název
2008
položky
Neinvestiční
přijaté
472 821
dotace (po
konsolidaci)
rud@vse.cz
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
484 642
496 758
509 177
521 906
534 954
548 328
562 036
236
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Investiční
640 931
114 870
0
151 260
136 134
přijaté
transfery
Příjmy
5 456 033 4 385 559 4 209 974 4 620 460 4 629 041
celkem (po
konsolidaci)
Zdroj: vlastní výpočty a „Rozpočtový výhled města Plzně 2008 – 2011“.
122 521
110 269
99 242
4 802 641
4 986 167
5 179 930
Graf 6.3.: Vývoj neinvestičních přijatých dotací, investičních přijatých transferů a příjmů celkem rozpočtu města
Plzeň (v tis. Kč)
Neinvestiční přijaté dotace, investiční přijaté transfery, příjmy celkem za Plzeň
6 000 000
5 000 000
tis. Kč
4 000 000
3 000 000
Nei nves ti ční
při ja té dota ce
Inves ti ční při ja té
tra ns fery
2 000 000
Příjmy cel kem
1 000 000
Rok
•
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
0
Majetek města
Celková hodnota majetku města Plzeň roste v celém sledovaném období obdobně jako u
dlouhodobého hmotného majetku (DHM) i staveb. Mezi roky 2001 a 2007 je zaznamenán nárůst
majetku o téměř 22%. U dlouhodobého hmotného majetku je tento nárůst ještě vyšší, a to o 27% a u
hodnoty staveb dokonce téměř o 38%. Nárůst hodnoty majetku a její dynamika vývoje je tedy
determinována především investiční aktivitou města Plzeň. Tento trend i nadále pokračuje zvýšenou
investiční aktivitou města především v letech 2007 a 2008.
V retrospekci zůstává podíl hodnoty staveb na majetku celkem i na dlouhodobém hmotném majetku
celkem relativně stabilní, a to přibližně na úrovni 47,6% z celkového a 56,8% DHM celkem. Určitým
výkyvem je rok 2005, kdy došlo k ukončení relativně významné investice – bytových domů
v lokalitě Sylván (nejvyšší objemy čerpání investičních výdajů na výstavbu sídliště Sylván byly v
letech 2002 – 2005).
Majetek města je několikanásobně vyšší než běžné příjmy města. Přičemž růst majetku je rychlejší
než nárůst běžných příjmů. V roce 2001 byl dlouhodobý hmotný majetek 5,6krát vyšší než běžné
příjmy, v roce 2007 je to 5,7krát více. V roce 2015 by tento poměr mohl být až 6,9krát větší.
Z uvedeného je zřejmé, že se mohou rozevírat nůžky mezi zdroji na jeho údržbu a provoz a nárůstem
jeho hodnoty. Především o dlouhodobý hmotný majetek města je třeba pečovat a zvelebovat jej.
Bude tak vytvářen další tlak na nárůst běžných výdajů.
Tabulka 6.4.: Vývoj hodnoty majetku, dlouhodobého hmotného majetku a staveb města Plzeň (v tis. Kč)
rud@vse.cz
237
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka 6.4a - Retrospekce
2001
Název položky
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Majetek celkem
24 751 914
25 230 755
25 816 527
26 942 645
28 044 295
29 567 242
31 686 499
Dlouhodobý hmotný
majetek celkem
19 834 033
20 891 062
21 759 792
22 657 059
23 304 727
25 221 593
27 283 210
10 105 051
Stavby
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
11 476 091
12 084 851
12 485 303
14 151 352
14 882 377
16 311 550
2014
2015
Tabulka 6.4b - Prospekce
Název
2008
položky
Majetek
33 600 232
celkem
Dlouhodobý
hmotný
29 196 943
majetek
celkem
18 225 283
Stavby
Zdroj: vlastní výpočty.
2009
2010
2011
2012
2013
34 735 667
35 491 860
36 456 181
37 323 760
38 100 581
38 795 720
39 417 345
30 332 378
31 088 571
32 052 892
32 920 471
33 697 292
34 392 431
35 014 056
19 360 718
20 116 911
21 081 232
21 948 811
22 725 632
23 420 771
24 042 396
Graf 6.4.: Vývoj hodnoty majetku, dlouhodobého hmotného majetku a staveb města Plzeň (v tis. Kč)
Majetek celkem, dlouhodobý hmotný majetek, stavby za Plzeň
45 000 000
40 000 000
tis. Kč
35 000 000
Sta vby
30 000 000
25 000 000
20 000 000
Dl ouhodobý
hmotný ma jetek
Ma jetek cel kem
15 000 000
10 000 000
Rok
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
5 000 000
Zdrojem financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku města by měly být především
běžné příjmy. Vzhledem k tomu, že běžné příjmy rostou rychleji než běžné výdaje, je při hodnocení
ukazatele běžně se opakujících příjmů na dlouhodobý hmotný majetek pro potenciální reprodukci
majetku jeho hodnota relativně příznivá, jak je zřejmé z tabulky č.6.5. a grafu č. 6.5. V retrospekci se
pohybuje v průměru okolo 17 - 18%, ale v prospekci klesá na cca 13%, a to v důsledku skokového
nárůstu majetku v letech 2007 a 2008. Další vývoj ukazatele má však mírně vzestupnou tendenci.
Ukazatel naznačuje, že pokud by město využilo veškeré běžné příjmy na reprodukci majetku, bylo
by schopno jej – z hodnoty roku 2007 – pořídit nebo zdvojnásobit za 6,6 let. Protože hodnota běžně
se opakujících příjmů na dlouhodobý hmotný majetek v roce 2007 je 0,1748, znamená to, že
dlouhodobý hmotný majetek by město bylo schopno reprodukovat už za 5,7 let a stavby už za 3,4
roky. U staveb se však schopnost reprodukce v dalších letech mírně snižuje až do roku 2012, kdy by
k úplné reprodukci staveb mohlo dojít až za 4,9 let.
rud@vse.cz
238
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Hodnota pozemků zůstává relativně stabilní s mírným nárůstem do roku 2006, což je dáno
privatizací. I v budoucím období se předpokládá záporné saldo nákupu a odprodeje pozemků, a to
přibližně ve výši 20 mil. Kč ročně. Podíl pozemků na celkovém majetku tedy významně klesá.
Znamená to, že narůstá především majetek reprodukovatelný, tj. stavby.
Je třeba podotknout, že ne všechny běžně se opakující příjmy jsou použitelné na obnovu
dlouhodobého hmotného majetku, tj. především staveb.
Schopnost Plzně reprodukovat svůj majetek bude ohrožena vysokými investicemi v důsledku
investičních dotací počínajících rokem 2007. Ty budou znamenat vysoký nárůst jeho hodnot, a tedy i
vyšší nároky na provoz a údržbu majetku města. Při současném způsobu rozdělování finančních
prostředků na běžné výdaje bude potom reprodukce majetku ovlivněna významně inflací.
Tabulka 6.5.: Vývoj běžně se opakujících příjmů v přepočtu na dlouhodobý hmotný majetek celkem a běžně se
opakujících příjmů na stavby za město Plzeň (v %)
Tabulka 6.5a - Retrospekce
Název položky
Běžně se opakující příjmy na
DHM celkem
Běžně se opakující příjmy na
stavby
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.5b - Prospekce
Název položky
Běžně se opakující příjmy
na DHM celkem
Běžně se opakující příjmy
na stavby
Zdroj: vlastní výpočty.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
17,82
18,40
19,02
18,17
16,92
17,33
17,48
34,97
33,49
34,24
32,96
27,87
29,37
29,24
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
13,85
13,51
13,38
13,33
13,53
13,77
14,06
14,40
22,19
21,16
20,68
20,27
20,29
20,42
20,65
20,97
Graf 6.5.: Vývoj běžně se opakujících příjmů v přepočtu na dlouhodobý hmotný majetek celkem a běžně se
opakujících příjmů na stavby za město Plzeň (v %)
Běžně se opakující příjmy na dlouhodobý hmotný majetek, běžně se opakující příjmy na stavby za Plzeň
40,00
35,00
v %
30,00
Běžné příjmy na
DHM
25,00
20,00
Běžné příjmy na
s ta vby
15,00
Rok
rud@vse.cz
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
10,00
239
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
•
Investice města
Z předchozích dílčích analýz je zřejmé, že město Plzeň si vytváří poměrně vysoké zdroje pro své
investiční potřeby. Jedním z důvodů je stabilizace běžných výdajů v minulém období, což má za
důsledek, že vývoj kapitálových výdajů se k běžným výdajům postupně přibližuje. V roce 2001 byly
běžné výdaje 2,6krát vyšší než kapitálové, v roce 2007 už pouze 1,9krát. Zdroje pro investování se
také zvyšují na základě dalších příjmů, především investičních dotací v posledním roce.
Hrubá úspora (rozdíl mezi celkovými příjmy a běžnými výdaji) je ukazatel, který nám umožňuje
zjistit množství prostředků, které městu v daném roce zbývají na investice. Čistá úspora je v případě
využití druhového členění rozpočtové skladby totožná s hrubou úsporou. Hrubá úspora se za celé
sledované období zvýšila na trojnásobek, zatímco investice pouze 1,48krát. Významnou část
prostředků, kterou by město mohlo investovat, využívají představitelé města na splátky úvěrů. Město
také vytváří rezervu do budoucích let.
V tabulce č. 6.6 a grafu č. 6.6 je zřejmý pokles tempa růstu celkových výdajů v budoucnosti na
minimum, který je způsoben poklesem výdajů investičních, ačkoliv rostou výdaje běžné. Důvodem
je skutečnost, že investiční program města Plzeň, z kterého byla vytvořena prospekce kapitálových
výdajů, je vytvářen z pohledu současných potřeb. Obsahuje proto pouze investice plánované, ale také
zahájené v letech 2007 – 2009. Je zřejmé, že v nejbližších letech dojde k identifikaci i dalších
investičních potřeb. Přitom dle poskytnutých údajů představiteli města týkajících se investičních
potřeb města Plzně nejsou v současné době nijak zanedbatelné. Jedná se o následující okruhy oblastí
investičních potřeb, které v celkové výši činí cca 12 770 mil. Kč:
- Technická infrastruktura (teplovodní, vodovodní, kanalizační) - 2 900 mil. Kč,
- Komunikace – 6 065 mil. Kč,
- Kultura – 2 060 mil. Kč,
- Tělovýchova – 915 mil. Kč,
- Školství – 420 mil. Kč,
- Rozvoj znalostní ekonomiky – 200 mil. Kč,
- Oblast bytová, sociální, bezpečnostní – 210 mil. Kč.
Tabulka 6.6.: Vývoj investičního potenciálu města Plzeň (v tis. Kč)
Tabulka 6.6a - Retrospekce
Název položky
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Příjmy celkem (po konsolidaci) 3 944 139
4 887 117
4 534 178
4 538 864
4 560 630
4 751 611
5 541 831
Běžné výdaje (po konsolidaci)
3 271 491
3 303 250
3 543 114
3 397 726
3 024 165
3 237 402
3 551 626
Kapitálové výdaje
1 273 410
1 308 210
1 059 606
1 175 621
1 118 986
1 416 150
1 884 993
Výdaje celkem (po konsolidaci) 4 544 901
4 611 460
4 602 720
4 573 347
4 143 151
4 653 553
5 436 618
1 583 867
991 064
1 141 138
1 536 465
1 514 209
1 990 205
Hrubá úspora
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.6b - Prospekce
Název
2008
položky
Příjmy
5 456 033
celkem (po
konsolidaci)
Běžné
3 658 175
výdaje (po
konsolidaci)
rud@vse.cz
672 648
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
4 385 559
4 209 974
4 620 460
4 629 041
4 802 641
4 986 167
5 179 930
3 767 920
3 880 958
3 997 386
4 117 308
4 240 827
4 368 052
4 499 093
240
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Kapitálové
2 061 833
výdaje
Výdaje
5 451 731
celkem (po
konsolidaci)
Hrubá
1 797 859
úspora
Zdroj:Vlastní výpočty.
1 194 535
805 293
1 008 421
907 579
816 821
735 139
661 625
4 692 096
4 330 386
4 585 695
4 608 165
4 630 745
4 653 436
4 676 237
617 639
329 017
623 074
511 734
561 814
618 115
680 837
Graf 6.6.: Vývoj investičního potenciálu města Plzeň (v tis. Kč)
Příjmy celkem, běžné výdaje, kapitálové výdaje, výdaje celkem, hrubá úspora za Plzeň
tis. Kč
6 000 000
5 000 000
Příjmy cel kem
4 000 000
Běžné výda je
3 000 000
Ka pitá lové výda je
2 000 000
Výda je cel kem
1 000 000
Hrubá ús pora
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
20
06
20
05
20
04
20
03
20
02
Rok
20
01
0
Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích má vzrůstající tendenci, jak je patrné z tabulky a
grafu č. 6.7. Z 28% v roce 2001 vzrostl na 35% v roce 2007, což je vysoká úroveň, které v ČR
dosahuje jen velmi málo dalších měst. Klesající investiční podíl v prospekci je dán výše zmíněnou
formou prospekce.
Je však třeba si uvědomit, že nárůst hodnoty majetku bude vytvářet spolu se splátkami vysokých
úvěrů zvýšené požadavky na běžné výdaje. To by v budoucnosti mohlo vést i ke snižování
investičního podílu. Jeho úroveň je však tak vysoká, že snížení podílu o několik procent nebude mít
na rozvoj města výraznější vliv. Hrubá úspora neustále roste a město by tak mělo být schopno ve
sledovaném období realizovat větší množství investic, než je současná představa.
Město Plzeň vykazuje vysokou míru soběstačnosti v tvorbě finančních zdrojů, která se pohybuje od
76% až do 92% v letech 2005 a 2006, ale i na konci výhledového období v roce 2015 je odhadována
na téměř 88%. Svědčí to o velmi nízké závislosti na cizích zdrojích, a to i přes skokové navýšení
kapitálových dotací v roce 2007. Ačkoliv tyto dotace tvoří přes 0,5 miliardy Kč v letech 2007 a
2008, ve skutečnosti tvoří pouhých 27% z celkových investic roku 2007. Město by bylo schopno
udržet investiční podíl stále na úrovni 25% i bez těchto dotací. Představitelé Plzně si tak do značné
míry mohou udržet kontrolu nad svými zdroji, a pokud nedojde k výrazným změnám v systému
rozpočtování veřejné správy ČR, měli by být schopni pomocí vhodných nástrojů udržet vysoký
investiční podíl i v budoucnosti.
rud@vse.cz
241
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka 6.7: Vývoj investičního podílu a míry soběstačnosti města Plzeň (v %)
Tabulka 6.7a - Retrospekce
Název položky
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Míra soběstačnosti
75,60
81,53
79,10
80,70
92,10
92,45
82,34
Investiční podíl
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
28,02
28,37
23,02
25,71
27,01
30,43
34,67
Tabulka 6.7b - Prospekce
Název položky
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Míra soběstačnosti
79,59
86,33
88,20
85,71
85,78
86,31
86,79
87,23
Investiční podíl
Zdroj: vlastní výpočet.
37,82
25,46
18,60
21,99
19,70
17,64
15,80
14,15
Graf 6.7.: Vývoj investičního podílu a míry soběstačnosti města Plzeň (v %)
Míra soběstačnosti, investiční podíl za Plzeň
100,00
90,00
80,00
70,00
50,00
Míra
s oběs ta čnos ti
40,00
Inves tiční podíl
v %
60,00
30,00
20,00
10,00
Rok
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
0,00
Vysoká míra samofinancování investic města svědčí o tom, že hrubá úspora postačuje na jeho
investiční potřeby do roku 2007. Po jejím poklesu v letech 2009 až 2013, který je způsoben potřebou
splatit značnou část vysokých úvěrů, ukazatel opět roste a v roce 2014 bude opět vytvářet dostatečný
prostor pro investiční potřeby města.
Pokud jde o míru krytí kapitálových výdajů z kapitálových příjmů je situace města odlišná. Pohybuje
se od 73,8% v roce 2002 po pouhých 13,5% v roce 2007. Ačkoliv rok 2002 byl výjimečný, je rozptyl
tohoto koeficientu poměrně výrazný a znamená, že Plzeň již maximalizovala své kapitálové příjmy
v minulých letech a v budoucnosti nebude moci s významnějšími kapitálovými příjmy pro rozvoje
obce počítat.
Kapitálové dotace nehrají výraznější roli pro zajišťování investičních potřeb města, kromě let 2007 a
2008. Otázkou zůstává schopnost představitelů města dosáhnout i na další dotace (např. pro potřeby
akce „Čistá Berounka“).
Obdobně jako předchozí dva ukazatele i míry krytí kapitálových výdajů z úvěrů a obligací má
poměrně velký rozptyl. Obec má v úmyslu trvale snižovat svou závislost na těchto zdrojích.
rud@vse.cz
242
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Z tabulky č. 6.8. také nepřímo vyplývá, že na investice je využíván především vysoký přebytek
běžných příjmů na běžných výdajích.
Tabulka 6.8.: Vývoj vybraných ukazatelů míry samofinancování investic42 města Plzeň (v %)
Tabulka 6.8a - Retrospekce
Název položky
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Míra samofinancování investic
52,82
121,07
93,53
97,07
137,31
106,92
105,58
Míra krytí kapitálových výdajů
kapitálovými příjmy
28,22
73,80
31,39
28,42
51,94
25,92
13,50
Míra krytí kapitálových výdajů
z kapitálových dotací
3,99
5,96
6,03
7,57
3,20
0,95
27,44
7,42
12,58
8,13
30,62
20,96
31,16
2,34
Míra krytí kapitálových výdajů
z úvěrů a obligací
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
Tabulka 6.8b - Prospekce
Název položky
Míra samofinancování
investic
Míra krytí kapitálových
výdajů kapitálovými
příjmy
Míra krytí kapitálových
výdajů z kapitálových
dotací
Míra krytí kapitálových
výdajů z úvěrů a
obligací
Zdroj: vlastní výpočet.
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
87,20
51,71
40,86
61,79
56,38
68,78
84,08
102,90
37,35
14,56
6,10
19,37
4,41
4,90
5,44
6,05
31,09
9,62
0,00
15,00
15,00
15,00
15,00
15,00
0,00
25,11
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Graf 6.8.: Vývoj vybraných ukazatelů míry samofinancování investic města Plzeň (v %)
Míra samofinancování investic, míra krytí kapitálových výdajů kapitálovými příjmy, míra krytí kapitálových výdajů z kapitálových dotací, míra krytí kapitálových výdajů z úvěrů a obligací za Plzeň
160,00
140,00
Míra s a mofi na ncová ní
i nves ti c
120,00
v %
100,00
80,00
60,00
40,00
20,00
Míra krytí ka pi tá l ových
výda jů ka pi tá l ovými příjmy
Míra krytí ka pi tá l ových
výda jů z ka pi tá l ových dota cí
Míra krytí ka pi tá l ových
výda jů z úvěrů a obl i ga cí
Rok
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
0,00
42
Ukazatele míry samofinancování investic z jednotlivých zdrojů má poukázat na jejich potenciál pro investiční potřeby
města Plzeň. Neznamená to, že město tyto zdroje na investice skutečně plně využívá.
rud@vse.cz
243
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
•
Ukazatel dluhové služby
Ukazatel dluhové služby byl pro potřeby metody FAMA definován v polovině devadesátých let na
základě zkušeností ze zahraničí a to na základě běžných výdajů. V současné době je tento ukazatel
definován MF ČR na bázi ukazatele tzv. „dluhové základny“. Ačkoliv se ukazatel dluhové služby dle
FAMA i dle MFČR odlišuje pouze v několika položkách druhového členění, považujeme za vhodné
využívat oba ukazatele.
Dluhová služba se u města Plzeň po celé období pohybuje výrazně pod úrovní 30% doporučenou MF
ČR. Z jejího vývoje je zřejmé období čerpání vysokých úvěrů v roce 2005. Ve skutečnosti je úvěr od
EIB čerpán ve dvou částkách, obě rámcově ve výši 15 milionů Euro. Čerpání úvěru je na základě
pravidel banky rozloženo do přibližně pěti let, a proto není tento jev v rámci ukazatele dluhové
služby tolik patrný.
Město Plzeň má výrazně nižší úroveň zadlužení než další velká města, tj. Praha, Brno a Ostrava.
Tento fakt byl způsoben zejména tím, že představitelé města si úmyslně nebrali úvěr před vstupem
ČR do EU, aby měli dostatek vlastních prostředků pro čerpání finančních zdrojů z fondů EU v rámci
adicionality. Současnou politikou města je svazovat úvěry s čerpáním peněz z dotací a do budoucna
snížit své zadlužení na minimum.
Tabulka 6.9.: Vývoj ukazatele dluhové služby na běžně se opakující příjmy a ukazatele dluhové služby dle MFČR
za město Plzeň (v %)
Tabulka 6.9a - Retrospekce
Název položky
Ukazatel dluhové služby na
běžně se opakující příjmy
Ukazatel dluhové služby dle
MFČR
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
4,47
4,86
4,36
4,06
7,34
4,76
3,31
5,44
5,67
5,13
4,63
7,44
4,81
3,56
Tabulka 6.9b - Prospekce
Název položky
Ukazatel dluhové
služby na běžně se
opakující příjmy
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
4,29
3,83
3,71
3,51
2,97
2,61
1,70
1,40
Ukazatel dluhové
služby dle MFČR
Zdroj: vlastní výpočty.
3,74
3,23
3,03
2,82
2,37
2,07
1,35
1,10
rud@vse.cz
244
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Graf 6.9.: Vývoj ukazatele dluhové služby na běžně se opakující příjmy a ukazatele dluhové služby dle MFČR za
město Plzeň (v %)
Ukazatel dluhové služby na běžně se opakující příjmy, ukazatel dluhové služby dle MFČR za Plzeň
8,00
7,00
6,00
v %
5,00
4,00
3,00
2,00
Uka za tel dl uhové s l užby
na běžné příjmy
Uka za tel dl uhové s l užby
dl e MFČR
1,00
Rok
20
01
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
0,00
Komparace ukazatelů za město Plzeň, Olomouc, České Budějovice a pracovních standardů
Porovnání vybraných finančních a majetkových ukazatelů Plzně s pracovními standardy bylo
doplněno o dvě velikostně nejbližší města ČR – Olomouc a České Budějovice. Ačkoliv je jejich
počet obyvatel asi o třetinu nižší, jsou velikostně Plzni blíže než Ostrava, která má počet obyvatel
dvakrát vyšší než Plzeň. V této části se nejedná o komparaci velkých měst (Praha, Brno, Ostrava a
Plzeň) navzájem.
Komparace obsahuje pouze retrospektivní údaje, protože vytváření prospekce za „standardní obec“,
tedy za průměr všech 473 obcí, je problematické. Pro stanovení komparativní úrovně města Plzeň je
retrospekce považována za postačující.
•
Komparace daňových a celkových příjmů
Celkové příjmy města Plzeň jsou po celé zkoumané období výrazně vyšší, než u Českých Budějovic,
Olomoucí a standardem vyjma roku 2004, kdy je mírně převyšuje hodnota standardu. V roce 2007
má tyto příjmy vyšší o 20% než Olomouc a o 36% než České Budějovice. České Budějovice měly do
roku 2004 příjmy na stejné úrovni jako Olomouc, poté však klesají na úroveň daňových příjmů
Plzně, zatímco příjmy Olomouce rostou. Celkové příjmy na obyvatele standardu se pohybují pod
úrovní Plzně, ale nad úrovní Olomouce a Českých Budějovic.
Obdobně má město Plzeň výrazně vyšší své daňové příjmy než jsou porovnávané hodnoty. U tohoto
ukazatele je z tabulky a grafu č. 10 vidět téměř stejná dynamika vývoje po celé sledované období,
což je dáno způsobem přerozdělování sdílených daní, které mají v rámci tohoto ukazatele rozhodující
roli.
Z porovnání dynamiky hodnot celkových příjmů a příjmů daňových je zřejmé, že úroveň celkových
příjmů je u všech obcí a měst determinována právě daňovými příjmy. Do procesu hospodaření
vstupují i další významné příjmy, ale často mají pouze nárazový neopakovatelný charakter, jako byl
v případě Plzně odprodej akcií firmy ČEZ v roce 2002.
rud@vse.cz
245
Úkol pro Ministerstvo financí ČR:
Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků,
která poskytne relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní
Tabulka 6.10.: Daňové příjmy na 1 obyvatele a příjmy celkem na 1 obyvatele (v tis. Kč)
Plzeň:
Daňové příjmy
Příjmy celkem
České Budějovice:
Daňové příjmy
Příjmy celkem
Olomouc:
Daňové příjmy
Příjmy celkem
Standard:
Daňové příjmy
Příjmy celkem
Zdroj: ARIS, vlastní zpracování.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
13,08
24,00
14,57
29,67
15,84
27,62
16,83
27,91
18,72
28,02
19,99
29,08
21,22
33,54
9,19
17,18
8,25
18,95
9,73
21,83
10,52
22,72
11,58
18,68
11,50
19,55
12,24
21,46
9,26
17,42
10,44
18,13
11,19
20,19
12,76
22,52
14,14
24,14
14,58
26,32
14,79
27,04
10,44
21,22
11,68
23,80
12,64
27,47
13,65
28,00
15,15
26,43
15,39
27,79
16,52
29,22
Graf 6.10.: Daňové příjmy na 1 obyvatele a příjmy celkem na 1 obyvatele (v tis. Kč)
-
Komparace jednotlivých daňových příjmů
Výnos daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, přepočteno na 1
obyvatele, má ve sledovaném období pro jednotlivá města mírně rostoucí charakter. Město Plzeň
získává na 1 obyvatele největší výnos, v posledn&iacu