Ozvučené evakuační systémy

Ozvučené evakuační systémy
Voice alarm systems
Tomáš Gavenda
Bakalářská práce
2009
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
4
ABSTRAKT
Tato bakalářská práce pojednává o obsáhlé tématice ozvučených evakuačních systémů,
zabývá se především jejich historií a vývojem, normativními úpravami, nabídkou těchto
systémů na území České republiky, technickou specifikací daných systémů, jejich
porovnáním z několika hledisek a pro názornost obsahuje také návrh jednoduchého modelu
celého systému pro univerzitní budovu U5.
Klíčová slova: ozvučený evakuační systém, nouzové zvukové systémy, evakuační rozhlas,
evakuace, ozvučení
ABSTRACT
This bachelor thesis discuss the broad topic of voice alarm systems, mainly deals with their
history and development, normative adjustments, offer of these systems in the Czech
Republic, the technical specifications of these systems, their comparing from several points
of view and for illustration the thesis also contains design of a simple model of the system
for university building U5.
Keywords: voice alarm system, sound systems for emergency purpose, evacuation radio,
evacuation, sound distribution
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
5
Rád bych poděkoval svému vedoucímu práce, panu Ing. Rudolfu Drgovi, za poskytnutí
materiálu pro vypracování práce a celkové vedení při práci. Dále děkuji panu Ing. Jiřímu
Kubrichtovi z firmy Alarm Absolon spol. s r. o. za odbornou pomoc a spolupráci.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
6
Prohlašuji, že
•
•
•
•
•
•
•
beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce
podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez
ohledu na výsledek obhajoby;
beru na vědomí, že bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě
v univerzitním informačním systému dostupná k prezenčnímu nahlédnutí, že jeden
výtisk bakalářské práce bude uložen v příruční knihovně Fakulty aplikované
informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jeden výtisk bude uložen u vedoucího
práce;
byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o
změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů,
zejm. § 35 odst. 3;
beru na vědomí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlíně právo na
uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského
zákona;
beru na vědomí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo –
bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím
písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která je oprávněna v takovém
případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly
Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné
výše);
beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování bakalářské práce
využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně nebo jinými
subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu
využití),
nelze
výsledky
bakalářské
práce
využít
ke
komerčním
účelům;
beru na vědomí, že pokud je výstupem bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt,
považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se
projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce.
Prohlašuji,
že jsem na bakalářské práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval.
V případě publikace výsledků budu uveden jako spoluautor.
Ve Zlíně
…….……………….
podpis diplomanta
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
7
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12 1 HISTORIE A VÝVOJ OZVUČENÝCH EVAKUAČNÍCH SYSTÉMŮ............ 13 1.1 SYSTÉMY VEŘEJNÉHO OZVUČENÍ.......................................................................... 13 1.2 ROZDÍL MEZI SYSTÉMEM VEŘEJNÉHO OZVUČENÍ A OZVUČENÝM
EVAKUAČNÍM SYSTÉMEM ..................................................................................... 14 1.3 VÝVOJ OZVUČENÝCH EVAKUAČNÍCH SYSTÉMŮ .................................................... 15 2 OZVUČENÉ EVAKUAČNÍ SYSTÉMY NA ČESKÉM TRHU.......................... 16 2.1 SYSTÉM PRAESIDEO ............................................................................................. 16 2.2 SYSTÉM PLENA VOICE ALARM SYSTEM ............................................................... 17 2.3 EVAKUAČNÍ ROZHLAS DEXON CYBERNET CBN 2000 .......................................... 17 2.4 INTEGROVANÝ HLASOVÝ EVAKUAČNÍ SYSTÉM VENAS ......................................... 18 2.5 EVAKUAČNÍ ROZHLASOVÝ SYSTÉM PROMATRIX .................................................. 20 2.6 DIGITÁLNÍ HLASOVÝ EVAKUAČNÍ SYSTÉM VARIODYN D1 ................................... 20 2.7 SYSTÉM EVAKUAČNÍHO PLOŠNÉHO OZVUČENÍ AUDIX .......................................... 21 2.8 EVAKUAČNÍ ROZHLAS VIGIL2 .............................................................................. 22 3 SHRNUTÍ NOREM PRO OZVUČENÉ EVAKUAČNÍ SYSTÉMY
V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................................................... 23 3.1 ČSN EN 60849 „NOUZOVÉ ZVUKOVÉ SYSTÉMY“ ................................................ 23 3.1.1 Všeobecné požadavky .................................................................................. 24 3.1.2 Technické požadavky ................................................................................... 25 3.1.3 Požadavky na provoz a údržbu .................................................................... 26 3.1.4 Obsah příloh ................................................................................................. 26 3.2 ČSN EN 54-16 „ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE - ČÁST 16: ÚSTŘEDNY
PRO HLASOVÁ VÝSTRAŽNÁ ZAŘÍZENÍ“ .................................................................. 26 3.2.1 Všeobecné požadavky .................................................................................. 27 3.2.2 Volitelné požadavky..................................................................................... 28 3.2.3 Požadavky na konstrukci.............................................................................. 29 3.2.4 Zkoušky ........................................................................................................ 29 3.2.5 Přílohy normy ČSN EN 54-16 ..................................................................... 30 3.3 ČSN EN 54-24 „ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE - ČÁST 24:
KOMPONENTY PRO HLASOVÉ VÝSTRAŽNÉ SYSTÉMY – REPRODUKTORY“ ............. 30 3.3.1 Požadavky normy ......................................................................................... 31 3.3.2 Zkoušky ........................................................................................................ 31 3.3.3 Přílohy normy ČSN EN 54-24 ..................................................................... 32 3.4 ČSN 730831 „POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB - SHROMAŽĎOVACÍ
PROSTORY“........................................................................................................... 32 II
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 33 4 VYBRANÉ SYSTÉMY, JEJICH SPECIFIKACE A MOŽNOSTI .................... 34 4.1 SYSTÉM EVAKUAČNÍHO PLOŠNÉHO OZVUČENÍ AUDIX .......................................... 34 4.1.1 Řídicí jednotka Alpha .................................................................................. 34 4.1.2 Karty zpráv ................................................................................................... 35 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
8
4.1.3 Bypass jednotka ........................................................................................... 35 4.1.4 Mikrofonní jednotky .................................................................................... 35 4.1.5 Přepínací jednotky pro výběr hudby na pozadí ............................................ 36 4.1.6 Hudební zdroje ............................................................................................. 36 4.1.7 Jednotky rozhraní pro externí ovládání ........................................................ 37 4.1.8 Jednotky detekující šum na pozadí .............................................................. 38 4.1.9 Moduly hlídání ............................................................................................. 38 4.1.10 Zesilovače .................................................................................................... 39 4.1.11 Reproduktory................................................................................................ 40 4.1.12 Záložní akumulátorové jednotky.................................................................. 42 4.1.13 Kompletní systém Audix a jeho možnosti ................................................... 42 4.2 SYSTÉM PRAESIDEO ............................................................................................. 44 4.2.1 Síťová řídicí jednotka ................................................................................... 44 4.2.2 Výkonové zesilovače ................................................................................... 46 4.2.3 Mikrofonní pulty .......................................................................................... 47 4.2.4 Klávesnice pro stanice hlasatele................................................................... 48 4.2.5 Audio expandér ............................................................................................ 49 4.2.6 Rozhraní pro optická vedení, rozbočovač síťového vedení a
záznamník hlášení ........................................................................................ 50 4.2.7 Desky dohledu .............................................................................................. 51 4.2.8 Kabeláž ......................................................................................................... 51 4.2.9 Software ....................................................................................................... 52 4.2.10 Reproduktory................................................................................................ 53 4.2.11 Sestavený systém Praesideo a možnosti použití .......................................... 55 5 POROVNÁNÍ OZVUČENÝCH EVAKUAČNÍCH SYSTÉMŮ ......................... 57 5.1 SROVNÁNÍ SYSTÉMU AUDIX A SYSTÉMU PRAESIDEO............................................ 57 5.1.1 Kvalita zvuku a zesilovače ........................................................................... 57 5.1.2 Spolehlivost .................................................................................................. 58 5.1.3 Spolupráce s jinými systémy ........................................................................ 58 5.1.4 Prostorové řešení .......................................................................................... 58 5.1.5 Komfort uživatele......................................................................................... 59 5.2 POROVNÁNÍ OSTATNÍCH DOSTUPNÝCH SYSTÉMŮ ................................................. 59 5.2.1 Systém Plena Voice Alarm System.............................................................. 59 5.2.2 Evakuační rozhlas Dexon Cybernet CBN 2000 ........................................... 60 5.2.3 Integrovaný hlasový evakuační systém Venas ............................................. 60 5.2.4 Evakuační rozhlasový systém Promatrix ..................................................... 60 5.2.5 Hlasový evakuační systém Variodyn D1 ..................................................... 61 5.2.6 Evakuační rozhlas Vigil2 ............................................................................. 61 6 NÁVRH MODELU OES PRO UNIVERZITNÍ BUDOVU U5............................ 62 6.1 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ZÓN ......................................................................... 62 6.2 ARCHITEKTURA SYSTÉMU .................................................................................... 65 6.2.1 Použité komponenty ..................................................................................... 66 6.2.2 Umístění jednotek v budově......................................................................... 66 6.2.3 Konfigurace systému a hlášení..................................................................... 67 6.2.4 Modelová situace ......................................................................................... 68 6.2.5 Další využitelné funkce OES ....................................................................... 69 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 70 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
9
ZÁVĚR V ANGLIČTINĚ ................................................................................................. 72 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 74 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 78 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 79 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 80 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
10
ÚVOD
V úvodní části své práce bych rád nastínil důvody, které mne vedly k vypracování daného
tématu. Pokusím se také uvést cíle, které jsem si předsevzal splnit, a které jsem během
vypracovávání této bakalářské práce považoval za významné, a na závěr úvodu bych rád
představil členění mé práce a nejasnosti, které by mohly zmást čtenáře.
Hlavním důvodem pro volbu tématu je jeho „neokoukanost“, která je pro mne činila
atraktivním. V dosavadním studiu jsem se nesetkal s prací, která by pojednávala v širším
měřítku o systémech ozvučení, které je určeny pro evakuaci. To se týká také použité
literatury. Jelikož jsem nenarazil na větší množství tištěných zdrojů, monografií a článků,
vychází má práce hlavně z manuálů, dostupných brožur, firemních dokumentů,
elektronických zdrojů a rozhovorů s odborníky v oblasti ozvučených evakuačních systémů.
Dalším důvodem pro tvorbu práce o této problematice je pro mne široký záběr, ve kterém
se mohu pohybovat. Rozhodl jsem se zhotovit práci, která čtenáři přiblíží jak vývoj
systémů pro evakuaci, tak normativní úpravy, které tuto oblast postihují, a zároveň objasní
technické řešení těchto systémů. Navržený model pro budovu U5 jsem do práce zahrnul
z důvodu názornosti a ukázky praktického využití.
Podstatný cíl mého konání jsem odvodil z hlavního důvodu, proč jsem si práci vybral – je
jím snaha o vytvoření kvalitního práce, která zpřístupní toto téma široké veřejnosti. Protože
se k této tématice těžko shánějí materiály a literatura, byl bych rád, kdyby má práce mohla
být šířena a byla tak k užitku nejen na akademické půdě univerzity.
Celou práci jsem pojal ve dvou rovinách. Za prvé je to teorie, obsahující historii a vývoj
systémů, několik slov k dostupným systémům na českém trhu a normy, které jsou v České
republice platné a ovlivňují toto odvětví průmyslu komerční bezpečnosti. Za druhé pak
praxe, do které jsem zahrnul technické specifikace vybraných systémů, dále pak porovnání
těchto systémů z více hledisek a návrh ozvučeného systému pro evakuaci budovy U5
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Pozornému čtenáři jistě neunikne, že se tato koncepce
přísně řídí zadáním práce a splňuje veškeré zadané úkoly.
Na začátek bych také rád čtenáři objasnil nesjednocené názvy systémů. Na našem trhu se
vyskytuje několik názvů (a stejně tomu tak je i v zahraničí) pro tu samou tématiku. Já jsem
si vybral pro mě nejsympatičtější název, tedy „ozvučené evakuační systémy“. Ovšem
můžeme se setkat i s názvy jako jsou „nouzové zvukové systémy“ (který používá česká
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
11
technická norma, která se vztahuje k této tématice), „hlasové poplachové systémy“,
„systémy evakuačního ozvučení“, „systém evakuačního rozhlasu“ apod. Je vidno, že
všechna slovní spojení mají prakticky shodný význam a je jen na výrobci či distributorovi
této techniky, který z názvů zvolí. V mé práci se snažím používat pouze jednotné označení,
ale v dostupných materiálech, ze kterých jsem čerpal a v materiálech, které se vyskytují na
internetu či v odborných publikacích, se názvy hodně střídají, proto tu tento problém
zmiňuji.
Nyní bych rád přešel k první kapitole první části mé práce, kde přibližuji vývoj a historii
systémů.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
I. TEORETICKÁ ČÁST
12
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
1
13
HISTORIE A VÝVOJ OZVUČENÝCH EVAKUAČNÍCH SYSTÉMŮ
Ozvučené evakuační systémy (zkratkou OES) mají poměrně krátkou historii, uvažujeme-li
systémy takové, jaké známe dnes. Pro objektivitu této kapitoly jsem požádal odborníka na
OES (pana Ing. Jiřího Kubrichta), aby mi vyplnil dotazník, který uvádím k nahlédnutí
v přílohách. Jednotlivé podkapitoly jsou členěny časově – z minulosti až do přítomnosti.
1.1 Systémy veřejného ozvučení
Předchůdci ozvučených evakuačních systémů jsou takzvané „Public address systémy“ –
tedy systémy veřejného ozvučení, které slouží k šíření různých zvukových zpráv či hudby
k širokému okruhu posluchačů. Využití pro tyto systémy nacházíme ve veřejných
budovách, úřadech, knihovnách, obchodních střediscích, školách, a podobně. Systémy
veřejného
ozvučení
obsahují
především
mikrofon,
směšovač,
řídicí
jednotku,
předzesilovač, zesilovač a reproduktory. V malých instalacích dosahují tyto systémy
výkonu okolo 150 W, ovšem při instalacích na stadionech či halách mohou dosahovat
výkonů udávaných v tisících Watt a pracují s voltáží 50 V až 100 V, podle místních norem.
Ovšem tyto systémy, i když se snaží klást důraz na srozumitelnost řeči a zvukového
výstupu i při šumu a rušení, zdaleka nedosahují všech požadavků, které se kladou na
systémy určené pro evakuaci. Proto musela vzniknout řada nových systémů, které jsou
spolehlivější a odolnější.
Obr. 1. Ukázka školního systému veřejného ozvučení.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
14
1.2 Rozdíl mezi systémem veřejného ozvučení a ozvučeným evakuačním
systémem
Nejvýraznější rozdíl mezi těmito systémy je požadavek na neustálé monitorování, hlídání,
stavu systému. U systémů veřejného ozvučení se tento požadavek nevyskytuje, ovšem u
ozvučených evakuačních systémů je nezbytný. OES jsou monitorovány i během klidového
režimu, kdy nic neprovádějí a jakákoliv porucha musí být okamžitě oznámena a řešena.
OES by měly být natolik spolehlivé, že i když se některá z částí rozbije či vypoví svou
funkci, musí systém nadále pracovat a být schopen podávat co nejvyšší výkon. To klade
samozřejmě velice vysoké požadavky na technickou úroveň řešení těchto systémů a
v neposlední řadě také na jejich celkovou cenu. Po monitorování je také rozdíl v napájení.
OES musí obsahovat záložní zdroj, který odpovídá požadavkům norem a je schopný
napájet celý systém i při výpadku elektrické sítě. Systémy pro evakuaci by měly rovněž
obsahovat možnost propojení s ústřednami elektrické požární signalizace, aby byla
evakuace zajištěna včasně a efektivně.
Obr. 2. Rozdíly mezi systémy veřejného ozvučení a ozvučenými
evakuačními systémy znázorněné v blokovém schématu.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
15
1.3 Vývoj ozvučených evakuačních systémů
Hlavní hybnou silou vývoje ozvučených evakuačních systémů byla a je česká verze
evropské normy EN 60849:1998, tedy norma ČSN EN 60849. ČSN EN 60849 vyšla v roce
1999 a nabyla účinnosti 1. 9. 1999. Samotné normě se věnuji v další části práce, a proto
nyní neuvádím, co vše obsahuje a ovlivňuje. V roce 1999 se na českém trhu objevily první
ozvučené systémy určené k evakuaci osob, jako reakce na vydání této normy.
Několik zásadních problémů, které se musely řešit, aby ozvučený evakuační systém
vyhovoval normám, bylo nastíněno v předchozí podkapitole. Další vývoj OES směřuje
k plné digitalizaci těchto systémů a jejich plnou integraci s dalšími systémy, jako jsou
systémy detekce nebezpečí, elektrickou požární signalizací a dalšími bezpečnostními
systémy.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
2
16
OZVUČENÉ EVAKUAČNÍ SYSTÉMY NA ČESKÉM TRHU
Níže uvedené systémy jsou výčtem z nabídky všech dostupných ozvučených evakuačních
systémů na našem trhu, a výběrem těch nejdostupnějších a nejrenomovanějších systémů od
kvalitních výrobců. Všechny tyto systémy jsou certifikovány podle platných norem,
respektive podle nejdůležitější normy, která se těchto systémů týká. V této kapitole se
nenalézají technické specifikace a vlastnosti systémů, ale jejich stručná charakteristika,
přibližná doba vzniku a uvedení na trh, výrobce a místa, kde se systémy uplatňují.
Kompletní technické informace a fakta o některých uvedených systémech se nalézají
v praktické části práce.
2.1 Systém Praesideo
Ozvučený evakuační systém Praesideo je jedním z prvních systémů, které byly
certifikovány podle normy ČSN EN 60849 a objevily se na našem trhu. Původním
výrobcem tohoto systému byla společnost Philips CSI, která tento systém dále nevyrábí ani
neinovuje, ale předala jej společnosti Bosch, respektive její divizi Bosch Security Systems,
která jej dále pod názvem Praesideo nabízí.
Tento OES je světově prvním plně digitálním systémem evakuačního rozhlasu, což
zaručuje vysokou kvalitu zvuku, k čemuž přispívá i fakt, že pro přenos signálu užívá tento
systém optických vláken. Systém je plně programovatelný, komunikuje s ostatními
bezpečnostními systémy, což umožňuje snadnou integraci a využití v dnes moderních
inteligentních budovách, pro splnění podmínek norem systém neustále monitoruje jak
samotnou řídicí jednotku, tak mikrofony, zesilovače a celé linky. Společnost Bosch také
udává, že systém díky své spolehlivosti nezatěžuje uživatele dalšími náklady na údržbu, je
jednoduchý na ovládání a umožňuje vzdálenou komunikaci a správu. Bosch zaručuje
správnou instalaci díky programu certifikovaných instalačních techniků, kteří plní
požadavky norem.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
17
Obr. 3. Systém Praesideo od společnosti Bosch.
2.2 Systém Plena Voice Alarm System
Plena je dalším systémem od výrobce Bosch s původem od firmy Philips, ovšem na rozdíl
od systému Praesideo je určena pro malé a střední aplikace a nedosahuje tak vysokých
kvalit zvuku a spolehlivosti. Tento OES je analogový, plně certifikovaný podle ČSN EN
60849 a splňuje veškeré požadavky na funkčnost, jednoduchost ovládání a hlavně cenu.
Podobně jako Praesideo se dá systém konfigurovat za pomocí počítače. Ovládací prvky a
veškeré indikátory jsou na předním panelu systému a jejich ovládání je skutečně snadné
k naučení. Firma Bosch sama uvádí, že tento systém není konkurentem systému Praesideo,
ale pouze řešením pro menší aplikace.
Obr. 4. Systém Plena Voice Alarm Systém od výrobce Bosch.
2.3 Evakuační rozhlas Dexon Cybernet CBN 2000
Tento systém evakuačního ozvučení je vyráběn českou firmou Dexon, která se zaměřuje na
ozvučovací techniku. Dexon nabízí také systém Jedia a několik modulů ústředen pro
evakuaci. Systém Cybernet CBN 2000 je nejkomfortnějším, ale zároveň také nejdražším
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
18
řešením, ovšem cena je vyvážena kvalitou. Systém je plně v souladu s ČSN EN 60849,
samozřejmostí je i certifikace. Společnost Dexon nabízí společně se svými produkty i
návrh celé realizace a s tím související dokumentaci a technickou podporu. OES Cybernet
CBN 2000 pracuje s digitálním řízením, což umožňuje více možností, než řešení zcela
analogové. Ovládání lze realizovat za pomocí počítače, ale také lze systém ovládat pomocí
dotykového displeje přímo na hlavní jednotce, což zvyšuje komfort dostupný uživateli.
Instalace systému Cybernet CBN 2000 je vhodná pro rozsáhlé komplexy a zařízení, pro
střední a menší objekty bohatě postačí systém Jedia, který zde ovšem nerozvádím.
Obr. 5. Ukázka systému Cybernet CBN 2000 od firmy Dexon.
2.4 Integrovaný hlasový evakuační systém Venas
Venas – analogový ozvučený evakuační systém, je produktem japonské společnosti Toa,
která má své zastoupení pro Evropu v Německu. V České republice je dostupný ve dvou
sériích, VX 2000 a VM 2000. Obě tyto série jsou certifikovány podle ČSN EN 60489 a liší
se hlavně podle použití.
Série VM 2000 systému Venas vyniká hlavně cenovou dostupností a přesto slušnou
efektivitou. Pro zvětšení rozsahu, který je u jedné jednotky poměrně malý, se dá několik
jednotek kombinovat a dosáhnout tak většího pokrytí. I tak je ovšem použití této série
vhodné pouze pro malé až středně velké objekty.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
19
Obr. 6. Systém Venas, série VM 2000.
Série VX 2000 klade vysoký důraz na spolehlivost všech komponent, tak, aby mohl být
celý systém použit i v těch nejnáročnějších podmínkách. Je plně modulární, takže se dá
optimalizovat pro různé aplikace. Důraz na spolehlivost je znát v každém detailu této série,
sledování a kontrola systému je na velmi vysoké úrovni. Spolupráce s ústřednami
elektrické požární signalizace poskytuje možnost přesně řízené evakuace. Pro ovládání
systému je vyvinut software v mnohojazyčném provedení. Série VX 2000 systému Venas
se dá použít v rozsáhlých objektech, kde je požadavek na vysokou úroveň zabezpečení.
Obr. 7. Systém Venas, série VX 2000.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
20
2.5 Evakuační rozhlasový systém Promatrix
Systém Promatrix, vyráběný německou společností Dynacord, se na světovém trhu objevil
již v roce 1998. V České republice obdržel certifikát od Elektrotechnického zkušebního
ústavu dle normy ČSN EN 60849. Promatrix je plně digitální, modulární a nabízí dobrý
poměr výkon/cena/spolehlivost.
Filosofií Dynacordu při tvorbě systému Promatrix je hlavně adresné hlášení – tedy
ozvučovací evakuační systém zajišťuje, aby se informace dostaly ve správný čas na místo
určení. Také se zaměřuje na kvalitu zvuku, spolehlivost a jednoduchost ovládání pro
uživatele. Celý OES je navrhován díky své modularitě vždy podle potřeb zákazníka.
Promatrix se konfiguruje pomocí počítače a ovládá se pomocí počítače, mikrofonních
stanic, a dokonce přes mobilní telefon. Může být také nastaven tak, aby vyhodnocoval
zprávy z ostatních bezpečnostních systémů v objektu a pracoval zcela nebo částečně
automaticky. Použití je vhodné ve středních a větších objektech, jako jsou obchodní centra,
hotely, nemocnice, výrobní závody apod.
Obr. 8. Součásti systému Dynacord Promatrix.
2.6 Digitální hlasový evakuační systém Variodyn D1
Společnost AV digital, která pochází z Rakouska, v roce 2006 uvedla na trh vylepšenou
verzi původně pouze public address systému Variodyn – Variodyn D1. Tato verze je plně
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
21
digitální a splňuje požadavky ČSN EN 60849. Ozvučený evakuační systém Variodyn D1
přináší na trh novinku – funkci decentralizované neboli rozprostřené inteligence, což
přináší navýšení bezpečnosti a spolehlivosti systému.
Systém je variabilní a modulární a přitom kompaktní. K návrhu celého OES slouží
grafický software, který je dodáván výrobcem. Svou architekturou je vhodný spíše pro
větší až velmi velké aplikace a umožňuje propojení s ostatními systémy zabezpečení
v objektu.
Obr. 9. Řídicí a spínací napájecí jednotka systému Variodyn D1.
2.7 Systém evakuačního plošného ozvučení Audix
Ozvučený evakuační systém Audix vytvořila britská firma Audix Systems, která je
součástí společnosti Tyco Fire & Security a s plošným ozvučením má již padesátiletou
praxi. Jedná se o analogový modulární systém určený k řízené evakuaci osob v ohrožených
prostorech. OES Audix plně splňuje požadavky ČSN EN 60849.
Instalace systému je umožněna v provedení centralizovaném i decentralizovaném,
zákazníkovi je dodáváno optimalizované řešení podle jeho požadavků. Tyco Fire &
Security nabízí rovněž kompletní servis, zapojení a oživení systému. Zaručen je kvalitní
zvuk, spolehlivost systému a možnost rozšiřování dle potřeby. Díky své modularitě, kterou
se celý systém vyznačuje, se dá Audix použít ve všech typech objektů – od malých až po
velké, jako jsou letiště, podzemní dráhy, výrobní haly a podobně.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
22
Obr. 10. Řídicí jednotka Alpha systému Audix.
2.8 Evakuační rozhlas Vigil2
Jedním z nejnovějších zástupců ozvučených evakuačních systémů na našem trhu je systém
Vigil2, který vyrábí prestižní britská firma Baldwin Boxall a do České republiky jej
dodává společnost PCS. Vigil2 je analogový OES, který splňuje ČSN EN 60849 a náročně
britské normy.
OES Vigil2 je modulární, konfigurovatelný pomocí počítače přes intuitivní dodávaný
software, lze jej nainstalovat mezi ostatní systémy ochrany budov, takže je vhodný pro
inteligentní budovy. Ovládá se snadno pomocí dotykového displeje, a tak má obsluha
rychlý přehled o stavu systému a možnost optimální reakce na danou situaci. Celý systém
je určený hlavně pro střední a velké aplikace, společnost Baldwin Boxall jej dodala
například na stadion Manchaster United či hlavní centrálu pojišťovny Allianz v Německu.
Obr. 11. Řídicí jednotka OES Vigil2.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
3
23
SHRNUTÍ NOREM PRO OZVUČENÉ EVAKUAČNÍ SYSTÉMY
V ČESKÉ REPUBLICE
Tato kapitola pojednává o normách, týkajících se ozvučených evakuačních systémů, které
jsou platné na území České republiky. Podstatným cílem kapitoly je podat srozumitelně
obsah těchto norem a dát čtenáři určité povědomí o problematice OES z normativního
hlediska. Hlavní normou, která se ozvučenými evakuačními systémy zabývala a zabývá, je
ČSN EN 60849 „Nouzové zvukové systémy“ a platí od roku 1999. Další normy, které
přímo ovlivňují OES, jsou normy ČSN EN 54-16 „Elektrická požární signalizace - Část
16: Ústředny pro hlasová výstražná zařízení“ a ČSN EN 54-24 „Elektrická požární
signalizace - Část 24: Komponenty pro hlasové výstražné systémy – Reproduktory“, které
platí od 1. ledna a 1. března 2009. Okrajově je zmíněna i ČSN 730831 „Požární bezpečnost
staveb - Shromažďovací prostory“, která se evakuace týká.
3.1 ČSN EN 60849 „Nouzové zvukové systémy“
ČSN EN 60849 je českou verzí evropské normy EN 60849:1998, která má status české
technické normy. Účelem této normy je především stanovit technické požadavky na
systémy ozvučení, které slouží k ochraně života pomocí vysílání informací rozhlasem.
Norma také obsahuje metody zkoušení pro specifikaci systému. Definuje také pojmy
spojené s ozvučenými evakuačními systémy, které je vhodné znát, proto jsou zde uvedeny:
•
informace = jakýkoliv určený zvukový signál (řeč, nahrávka řeči, zvukový
signál…),
•
poplach = podmínka či signál, která varuje před nebezpečím,
•
varování = významné upozornění na stav, který vyžaduje zvýšení pozornosti
posluchačů či nějakou jejich činnost,
•
nebezpečí = určité riziko poškození či zničení,
•
nouze = hrozba, že může být způsobena újma osobám či na majetku,
•
oblast pokrytí = oblast v objektu či vně objektu, kde celý OES splňuje požadavky
normy ČSN EN 60849,
•
zóna reproduktoru = jakákoliv část pokrytí, do které může být dovedena informace
odděleně od ostatních zón,
•
kritická cesta signálu = úplný výčet prvků a spojení mezi všemi místy, v nichž se
hlášení o stavu nouze vyvolává,
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
•
24
slyšitelnost = vlastnost zvuku, která umožňuje, aby byl tento zvuk slyšen mezi
ostatním ruchem okolí,
•
srozumitelnost = určitý obsah zprávy ve formě řeči, které je správně porozuměno,
•
čistota = vlastnost zvuku, jež říká nakolik je zvuk oproštěn od zkreslení.
Po shrnutí pojmů, které norma používá a které se vyskytují i v běžné praxi, týkající se
OES, můžeme pokročit ke všem požadavkům vymezeným normou. Jejich shrnutí se nalézá
v následujících podkapitolách.
3.1.1
Všeobecné požadavky
Hlavní vlastnosti ozvučených evakuačních systémů jsou v normě jednoznačně stanoveny a
vyplývá z nich hlavně to, že systém musí reagovat včasně (v rámci desítek sekund po
zaznamenání nebezpečí), musí podat srozumitelnou a čistou informaci, slyšitelnou přes
všechen ruch pozadí a musí vydržet nejméně po dobu svého celkového zničení, ke kterému
došlo jako k výsledku nebezpečí. Dále musí OES umožňovat operátorovi systému
monitorovat celou jeho funkci, jednotlivé závady na zesilovačích či reproduktorech pak
nesmí vést ke ztrátě pokrytí v zóně tohoto reproduktoru. Norma nedefinuje, jaká hlášení
mají být provedena, ale stanoví, že tato hlášení musí být krátká, jasná, prostá dvojsmyslů, a
hlavně předem navržená uživatelem daného OES. Pokud jsou tato hlášení pouštěna ze
záznamu, musí být udržována v pevné paměti. Mezi všeobecné požadavky také patří to, že
musí být dostupný podružný zdroj napětí.
Hlášení by měla být vytvořena pro několik typů událostí, norma doporučuje tři základní
stavy – evakuaci, poplach a události bez nouzového charakteru. Pokud je použit systém
s plně automatickým režimem, vždy musí být možný manuální zásah do provozu. Z toho
také vyplývá, že nouzový mikrofon, je-li u systému použit, má nejvyšší prioritu pro přístup
do OES a musí umožnit zrušení vysílání všech ostatních hlášení.
Co se týká požadavků na mechanickou konstrukci, odkazuje se ČSN EN 60849 na ČSN
EN 60065 „Zvukové, obrazové a podobné elektronické přístroje - Požadavky na
bezpečnost“, ale také určuje, že konstrukce OES musí být takový, aby svou explozí či
implozí nezpůsobila zranění žádné přítomné osobě.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
3.1.2
25
Technické požadavky
Největší důraz v technických požadavcích na systémy evakuačního ozvučení je kladen na
spolehlivost. Ať už se jedná o srozumitelnost použitých signálů a řeči, nebo monitorování
stavu a poruch, je stanoveno vždy množství podmínek, které musí OES splnit.
Srozumitelnost řeči, která je celým OES reprodukována musí být větší nebo rovna hodnotě
0,7 na jednotné stupnici srozumitelnosti. O této stupnici pojednávají přílohy normy ČSN
EN 60849. Systém musí dále indikovat stav všech hlavních funkcí na všech řídicích
pracovištích systému. Dále musí být automaticky monitorovány závady a indikace těchto
závad musí být jasně poskytnuta v místě hlavního zařízení. Jedná se o závady napájecích
zdrojů, nabíjecích zařízení napájecích zdrojů, závady na pojistkách a jističích v systému,
mikrofonu včetně obtížně monitorovatelného pouzdra zvukové cívky, závady kritických
cest signálu přes řetěz zesilovačů a zesilovačů samotných, generátorů signálu a hlášení,
závady kteréhokoliv obvodu reproduktoru, procesoru řídicí jednotky, paměti či závady
spojovacích datových a komunikačních linek mezi částmi systému. Jakákoliv závada musí
být indikována během 100 sekund po objevení bez ohledu na to, zdali je systém v provozu
či nikoli. Navíc mikroprocesory systému musí být hlídány dalším obvodem, který musí při
poruše ve vykonávání systémového softwaru tuto poruchu zaznamenat a inicializovat
návrat k původnímu stavu systému. Pokud OES spolupracuje s libovolným systémem
detekce nebezpečí, musí se také monitorovat spoje mezi těmito dvěma systémy a pokud
nastane porucha OES, musí být odeslán signál o této poruše do systému detekce nebezpečí.
Mezi technické požadavky spadá také požadavek na druhotné energetické napájení OES.
Zdroj tohoto druhotného napájení musí při výpadku hlavního zdroje energie dodávat
energii systému v nouzovém režimu alespoň na dvojnásobek doby stanovené na evakuaci
budovy, v každém případě však minimálně 30 minut. Pokud budova nemusí být
evakuována, je nutné, aby napájení z druhotného zdroje bylo schopné napájet OES po
dobu 24 hodin a v nouzovém režimu opět minimálně 30 minut. Během poruchy hlavního
zdroje napájení nesmí být umožněno žádným sekundárním systémům, jako je hudba
v pozadí, fungovat, pokud to omezí kapacitu nouzového provozu. Jsou-li použity jako
druhotný zdroj napájení akumulátory, musí být zajištěno jejich nabití na 80 % maximální
jmenovité kapacity během 24 hodin.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
3.1.3
26
Požadavky na provoz a údržbu
V každé řídicí stanici instalovaného ozvučeného evakuačního systému musí být nápadně a
trvale zobrazeny instrukce pro provoz tohoto systému. Doporučuje se použití grafických
ilustrací, pokud je třeba zobrazit text, měl by být čitelný a v jazyce, popřípadě jazycích,
které jsou v daném místě používané. Jakákoliv modifikace v systému musí vést také
k aktualizaci provozních instrukcí. Je nutno také vést záznamy o kompletní instalaci
systému, tedy podrobnosti o umístění všech součástí zařízení, technické vlastnosti systému,
a provozní knihu. Provozní kniha musí obsahovat všechny závady, použití a automaticky
vytvářené záznamy systému.
Údržba systému se musí plánovat a dokumentovat tak, jak ji doporučil výrobce použitého
OES. Během jednoho roku by se měla provést inspekce zařízení alespoň dvakrát. Pro celou
údržbu má být k dispozici příručka obsahující metodu údržby, všechny součásti systému,
které vyžadují údržbu, seznam náhradních dílů a nářadí a výkresy upravené podle
skutečného stavu systému.
3.1.4
Obsah příloh
Přílohy ČSN EN 60849 A a B obsahují informace o měření srozumitelnosti řeči, které
pomáhají k určení faktu, zda daný OES splňuje požadavky normy či nikoli. Za zmínku
stojí ale hlavně příloha C o slyšitelných nouzových signálech. Podle této přílohy je
doporučeno, aby nouzové signály v celé oblasti pokrytí dosahovaly nejmenší hladiny
zvuku alespoň 65 dB, v tzv. spícím režimu (režim, kdy v oblasti uvažujeme spící osoby)
alespoň 75 dB. Slyšitelnost zvuku poplachu nad hlukem pozadí, neboli odstup signál –
hluk, či šum, 6 dB až 20 dB. Maximální hladina zvuku použitých signálů nesmí překročit
120 dB.
3.2 ČSN EN 54-16 „Elektrická požární signalizace - Část 16: Ústředny
pro hlasová výstražná zařízení“
Norma ČSN EN 54-16 je českou verzí evropské normy EN 54-16:2008 a nahrazuje
předchozí vydání ČSN EN 54-16 z června 2008. Předmětem normy jsou ústředny
hlasových výstražných systémů používaných v systémech elektrické požární signalizace,
které poskytují akustický signál, značící požární poplach uvnitř objektu. Nejedná se tedy o
ozvučené evakuační systémy samotné, jako v normě ČSN EN 60849. V normě je udáno, že
nepokrývá problematiku OES pro nepožární aplikace, ale předpokládá se, že bude
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
27
používána jako podklad pro zkoušení a hodnocení ústředen pro tyto systémy. Norma
obsahuje požadavky, metody zkoušení a kritéria provedení ústředen pro hlasová výstražná
zařízení. Je nutné definovat několik pojmů, které norma používá:
•
přístupová úroveň = stav ústředny pro hlasová výstražná zařízení (dále jen VACIE),
•
funkční stavy = stavy VACIE, které jsou na ní indikovány,
•
energeticky nezávislá paměť = prvky paměti, které nepotřebují zdroj napětí pro
uchování svého obsahu,
•
nulování = činnost ukončující stavy poplachu či poruchy,
•
hlasová výstražná přenosová cesta = propojení mimo kryt VACIE, které zajišťuje
přenos informace či napájení mezi dalšími prvky systému.
Pro naše účely nám výčet pojmů uvedený výše postačí k porozumění normě a k její
správné interpretaci. V následujících podkapitolách jsou uvedena shrnutí jednotlivých částí
normy, protože rozebírat každou část normy důkladně by bylo neúčelné a zbytečné. ČSN
EN 54-16 je rozsáhlá a momentálně ještě systémy ozvučeného ozvučení na našem trhu
nespadají do této problematiky, ale co se týká budoucnosti OES, je tato norma zásadní a
pro integraci těchto systémů velmi důležitá.
3.2.1
Všeobecné požadavky
Pro VACIE všeobecně platí, že pokud obsahuje volitelnou funkci s požadavky, musí být
tyto požadavky splněny a jsou uvedeny v příloze B normy ČSN EN 54-16. Jestliže VACIE
obsahuje jiné funkce než uvedené v normě, nesmí tyto funkce jakkoli ohrozit splnění jejích
požadavků. Dále platí, že pokud je VACIE kombinována s ústřednou elektrické požární
signalizace mohou sice sdílet manuální ovladače, indikační prvky či výstupy, ale musí
platit, že porucha na ústředně elektrické požární signalizace nesmí ovlivnit funkce VACIE
a stav hlasového poplachu se musí dát jasně identifikovat.
Dalšími všeobecnými požadavky uvedenými v normě jsou požadavky na signalizaci.
VACIE musí jednoznačně indikovat stavy „klid“, „hlasový poplach“, „porucha“ a
„vypnuto“ (u volitelných požadavků). Mimo „klid“ se musí jednotlivé stavy zobrazovat i
kombinovaně. Indikovat se musí také napájení ústředny, a to v každé části, pokud je
ústředna rozdělena na více částí. Jednotlivé stavy jsou v normě jasně definovány.
Stav „klid“ značí, že je vše v pořádku a je možné zobrazit jakékoliv systémové informace,
ty však nesmějí být zaměnitelné s indikací ostatních stavů VACIE.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
28
Stav „hlasový poplach“ je indikován pokud VACIE přijme a zpracuje poplachový signál
z ústředny elektrické požární signalizace či z manuálního ovládání na VACIE. Po obdržení
takového signálu musí VACIE aktivovat příslušné hlasové výstupy do doby 3 sekund
popřípadě po uplynutí doby zpoždění. Opakování poplachového signálu nesmí negativně
ovlivnit indikaci nebo výstupy. Samotný stav se indikuje jak opticky, a to na ústředně a
také v každé části objektu, kde je manuální ovládání, tak akusticky. Již zmíněné zpoždění
hlasového poplachu může být volitelným nastavením VACIE a musí být v mezích jedné až
deseti minut a je nastavitelné na příslušné přístupové úrovni. Zrušení stavu „hlasový
poplach“ je buď automatické, podle instrukcí ústředny požární signalizace, či manuální,
které musí být provedeno opět na příslušné přístupové úrovni. Totéž platí pro nulování
tohoto stavu. S nulováním je spojen i další požadavek a to ten, že indikace správných
funkčních stavů musí být obnoveno do 20 sekund po provedení nulování.
Stav „porucha“ nastává, pokud je přijat signál, který je nezbytně vyhodnocen jako porucha
systému. VACIE musí umět rozeznávat současně všechny poruchy, které jsou podle normy
specifikovány. Stav „porucha“ musí nastat během 100 sekund, které uplynuly od vzniku
poruchy či příjmu signálu o poruše. Stav je indikován opticky hlavním indikačním prvkem
stavu „porucha“, dále pak musí být opticky indikována každá rozeznaná porucha jednotlivě
a porucha by měla být také akusticky signalizována, přičemž může být použit stejný
akustický signál jako u stavu „hlasový poplach“. Poruchy, které musí být schopná VACIE
identifikovat a indikovat jsou: porucha napájecího zdroje, zkrat se zemí, který je schopen
ovlivnit funkce VACIE, přerušení kterékoliv pojistky či ochranného zařízení, přerušení či
zkrat mezi jednotlivými částmi VACIE, porucha jakéhokoliv výkonového zesilovače,
přerušení či zkraty na přenosové cestě k nouzovým mikrofonům či reproduktorům. VACIE
také musí mít prostředky pro přenos těchto poruch minimálně za pomoci všeobecného
signálu porucha a ten musí být vydán i pokud je VACIE odpojena od napájení. Nulování
stavu „porucha“ probíhá automaticky, pokud je porucha odstraněna, či manuálně na určité
přístupové úrovni.
3.2.2
Volitelné požadavky
Volitelnými požadavky rozumíme požadavky na volitelné funkce ústředny (uvedené
v příloze B), které musí být splněny, aby tato VACIE vyhovovala normě ČSN EN 54-16.
Volitelné funkce jsou například: zpoždění stavu „hlasový poplach“, fázovaná evakuace,
manuální vypnutí a nulování stavu „hlasový poplach“, výstup na požární poplachová
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
29
zařízení, stav „vypnuto“, manuální ovládání hlasové výstrahy, vnější ovládací zařízení či
nouzový mikrofon.
3.2.3
Požadavky na konstrukci
Tato část normy udává požadavky pro výrobce, které musí splnit při konstrukci VACIE,
aby bylo možno prohlídkou konstrukčního řešení a zkoušením určit, zdali daná ústředna
splňuje všechny podmínky pro udělení shody s normou ČSN EN 54-16. Pro výrobce je
důležité, aby předložil veškerou montážní, uživatelskou a konstrukční dokumentaci
obsahující popis VACIE, technickou specifikaci vstupů a výstupů VACIE, výkresy,
schémata zapojení, blokové diagramy, popis činnosti, atd. Vše musí být v dostatečném
rozsahu pro možnou kontrolu shody s požadavky normy. Další požadavky se týkají přímo
konstrukce – mechanické a elektrické, dále pak přenosových cest, indikačních a ovládacích
prvků, akustiky a paměti. Konstrukční požadavky se zaměřují hlavně na spolehlivost a
funkčnost VACIE, například zaznamenané zprávy musí být uchovány v energeticky
nezávislé paměti, aby tak nedošlo k jejich ztrátám při odpojení zdroje napětí. Pokud
VACIE obsahuje prvky, které jsou řízeny programově, musí výrobce připravit tzv.
programovou dokumentaci, program musí být ošetřen tak, aby nebylo možné jej
zablokovat či vyvolat chybu v jeho chodu a musí být neustále monitorován. Program musí
být uložen v paměti, která má zaručenou dobu funkčnosti alespoň 10 let a je energeticky
nezávislá. Do požadavků na konstrukci můžeme zahrnout i označení VACIE, jež musí
obsahovat číslo této normy, název výrobce či dodavatele a typové číslo či jiné označení
VACIE.
3.2.4
Zkoušky
Jedná se o velmi rozsáhlou část normy, která popisuje zkoušky, kterými musí VACIE
projít. Zkoušky musí být prováděny ve standardních atmosférických podmínkách (15 °C až
35 °C, relativní vlhkost 25 % až 75 %), které musí být během zkoušek konstantní. Veškeré
zkoušené vzorky musí být ve všech možných konfiguracích, instalovány v normální
poloze, připojeny na zdroj napětí podle požadavků norem, které se zdrojů týkají (ČSN EN
54-4). V normě udanými postupy se pak provádějí funkční zkoušky - tedy minimálně stavy
„hlasový poplach“, „porucha“ a stav „vypnuto“, pokud u dané VACIE existuje jako
volitelná funkce. Zkoušejí se i všechny ostatní volitelné funkce, pokud je VACIE nabízí.
Dále pak se provádějí audio funkční charakteristiky a zkoušky vlivu prostředí, měří se
výstupní výkon, poměr signál – šum, frekvenční odezvy, provádí se zkoušky chladem,
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
30
vlhkým teplem, úderem, sinusovými vibracemi, změnami síťového napájecí napětí a měří
se elektromagnetická kompatibilita. Všechny postupy, doby a způsoby expozice či měření
jsou uvedeny právě v této části normy ČSN EN 54-16.
3.2.5
Přílohy normy ČSN EN 54-16
Obsahem přílohy A je vysvětlení přístupových úrovní, které jsou použity u VACIE.
Rozlišují se čtyři přístupové úrovně, přičemž přístupová úroveň 1 je nejnižší, pouze pro
dohlížení a prošetřování nastalých událostí. Naopak nejvyšší je přístupová úroveň 4, která
je určena pro osoby vyškolené výrobcem a oprávněné k opravě nebo změně vybavení
VACIE. Příloha B obsahuje výčet volitelných funkcí, které byly vypsány výše, příloha C
se zabývá požadavky na konstrukci pro softwarově řízené VACIE. Příloha D uvádí
všeobecné informace o hlasových výstražných systémech a příklady takových systémů.
Příloha E řeší rozhraní mezi VACIE a ústřednami elektrické požární signalizace a příloha
F možnost jejich kombinace, respektive společných ovládacích a indikačních prvků a
výstupů. Příloha ZA hovoří převážně o prokazování shody podle této normy a udělování
certifikátů.
3.3 ČSN EN 54-24 „Elektrická požární signalizace - Část 24:
Komponenty pro hlasové výstražné systémy – Reproduktory“
Česká technická norma ČSN EN 54-24 je českou verzí evropské normy EN 54-24:2008 a
nahrazuje předchozí vydání ČSN EN 54-24 z června 2008. Jejím účelem je stanovit
požadavky, zkušební metody a kritéria provedení reproduktorů určených k vysílání
poplašných, výstražných a evakuačních zpráv. Jsou uvedena dvě aplikační prostředí –
vnitřní a venkovní. Speciální prostředí, jako je hořlavé, výbušné a podobně, norma neřeší.
Také nepokrývá oblast reproduktorů s aktivními prvky a adresovatelných reproduktorů.
Reproduktory, které jsou aktuálně na našem trhu, splňují především britský standard BS
5839, který ovšem nemá mezinárodní působnost, proto bylo nutné vytvořit evropskou
normu týkající se této oblasti. Splněním požadavků normy ČSN EN 54-24 budou
reproduktory připravené pro použití v hlasových výstražných systémech, které jsou ve
spojení s elektrickou požární signalizací a zároveň pro použití ve stávajících ozvučených
evakuačních systémech, které se řídí normou ČSN EN 60849.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
3.3.1
31
Požadavky normy
Pro dodržení této normy musí hlasové výstražné reproduktory (dále jen reproduktory)
vyhovět požadavkům na meze frekvenční charakteristiky, životnost, konstrukci, označení a
údaje, což musí být zkontrolováno prohlídkou, musí být zkoušeno a splnit požadavky
zkoušek, které jsou uvedeny v této normě.
Požadavkem na životnost reproduktoru je alespoň 100 hodin provozu při jmenovitém
šumovém výkonu (což je elektrický výkon vypočtený z šumového napětí a impedance
reproduktoru) udaném výrobcem. Konstrukce reproduktoru má požadavky týkající se
opatření pro vnější vodiče na krytu reproduktoru, materiálu, ze kterého je reproduktor
vyroben, krytí podle prostředí, kde je reproduktor použit a přístupu, který musí být
omezený (skryté šrouby, speciální nářadí, plomby). Označení reproduktoru musí nést
veškeré jeho charakteristiky, typ prostředí, číslo normy, značku výrobce a každý
reproduktor, či větší balení reproduktorů, musí být dodán s těmito informacemi v datovém
listu či technickém návodu.
3.3.2
Zkoušky
Tato kapitola normy je nejobsáhlejší a nejdůležitější především pro výrobce reproduktorů a
certifikační instituty. Všeobecně mají být zkoušky provedeny ve standardních
atmosférických podmínkách (15 °C až 35 °C, relativní vlhkost 25 % až 75 %), které se
během zkoušení nesmí měnit. Během testování je reproduktor připojen na nejvyšší
nastavení výkonu a namontován v akustickém prostředí podle přílohy A této normy. Jeho
montáž je provedena podle specifikací výrobce, tak, jak by měl být běžně instalován.
Zkušební postupy jsou většinou udávány s tolerancí, pokud chybí, uvažuje norma toleranci
±5 %. Mezi všeobecné zkoušky se řadí i měření frekvenční charakteristiky a výpočet
citlivosti.
Po všeobecných podmínkách zkoušek obsahuje tato kapitola normy metody zkoušek
reprodukovatelnosti, jmenovité impedance specifikované výrobcem, horizontálních a
vertikálních úhlů pokrytí (úhly pokrytí jsou nejmenší úhly mezi dvěma směry po stranách
referenční osy, kde je hladina zvuku o 6 dB menší než na této ose), maximální úrovně
hladiny zvuku, jmenovitého šumového výkonu, jsou zde postupy zkoušek suchým teplem,
chladem, vlhkým teplem cyklickým či konstantním, korozí oxidem siřičitým, rázem,
úderem, sinusovými vibracemi, zkouší se také ochrana krytím (zdali kryt reproduktoru
zabrání vnikání cizích předmětů či vody).
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
3.3.3
32
Přílohy normy ČSN EN 54-24
U této normy jsou přílohy stejně důležité jako její obsah samotný, protože obsahují řadu
doplňujících informací ke zkouškám a metodám měření veličin u reproduktorů. Příloha A
se zabývá akustickým měřením reproduktorů, převážně prostředím měření a ve své druhé
části metodami měření. Součástí jsou i schémata pro uspořádání prvků pro vykonání
měření. Příloha B uvádí způsob měření jmenovitého šumového výkonu, prostředí tohoto
měření, užitý signál pro měření, podmínky měření, schéma uspořádání a tabulky se spektry
signálu pro měření výkonu. Příloha C už jen podává základní fyzikální vztahy pro
reproduktory obecně. Informativní příloha ZA už mluví pouze o prokazování shod a
certifikaci.
3.4 ČSN 730831 „Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory“
Tato norma není z hlediska ozvučených systémů důležitá po stránce technické, ale
obsahuje několik bodů, které se týkají evakuace a dají se v problematice OES využít.
Jedná se o posouzení podmínek evakuace, kde norma uvádí výpočet pro určení časového
limitu pro evakuaci a výpočet předpokládané doby evakuace pro dané únikové cesty a
shromažďovací prostory. Tato předpokládaná doba zahrnuje únikovou cestu až po opuštění
shromažďovacího prostoru. Předpokládaná doba evakuace se dá poté využít v OES při
plánování fázované evakuace či při určování reproduktorových zón, popřípadě přípravě
hlasových zpráv a pokynů a podobně.
V jednom z dalších bodů norma uvádí, že ve všech vnitřních (tedy zboku a seshora
ohraničených) shromažďovacích prostorech, které jsou v určitém výškovém pásmu a mají
určitý nejmenší počet osob v prostoru – vše podle přílohy A této normy, musí být
nainstalovaný OES a v menších provozních prostorech, které mají nějaký druh provozního
ozvučení, musí být toto ozvučení využitelné pro řízenou evakuaci. Norma také udává, že
OES se musí samočinně aktivovat do jedné minuty po vzniku poplachu. Norma doporučuje
zónové uspořádání systému pro větší shromažďovací prostory a také přípravu
vícejazyčných hlášení tam, kde se předpokládá různorodé složení návštěvníků.
Pro podrobné výpočty evakuační doby, které jsou využitelné u OES, slouží příloha B
udávající zásady pro takovéto výpočty.
Ostatní informace obsažené v této české technické normě již nezmiňují OES a ani nejsou
nijak podstatné v jakékoliv souvislosti s OES.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
II. PRAKTICKÁ ČÁST
33
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
4
34
VYBRANÉ SYSTÉMY, JEJICH SPECIFIKACE A MOŽNOSTI
První kapitola praktické části této bakalářské práce se zabývá technickými možnostmi a
specifikacemi dvou rozdílných ozvučených evakuačních systémů. Jako představitelé OES
byly vybrány systémy Audix, od dodavatele Tyco Fire & Security a Praesideo, od
společnosti Bosch. Tyto OES již byly stručně představeny v druhé kapitole, v dalších
podkapitolách jsou detailně rozebrány.
4.1 Systém evakuačního plošného ozvučení Audix
Ozvučený evakuační systém Audix je modulární, což znamená, že se skládá z několika
částí (jednotek), které se ukládají do rozvaděčů, případně jsou uloženy externě (to se týká
hlavně jednotek ovládání apod.). Jednotlivé části systému jsou: řídicí jednotka s označením
Alpha, karty zpráv, bypass jednotka, mikrofonní jednotky, reproduktory, přepínací
jednotky pro hudbu na pozadí, jednotky detekce šumu pozadí, jednotky rozhraní pro
externí ovládání, zesilovače, hudební zdroje, moduly hlídání a záložní akumulátorové
jednotky. Byly vybrány součásti pouze takové, aby jejich použití vyhovovalo normě ČSN
EN 60849. Sestavení celého OES a jeho možnosti použití jsou popsány v poslední
podkapitole této kapitoly.
4.1.1
Řídicí jednotka Alpha
Principem řídicí jednotky Alpha je použití přepínatelné a programovatelné analogové
matice audio signálů. Jednotka obsahuje 12 audio vstupů a 16 výstupu, a jelikož je matice
plně programovatelná, lze každý vstup nasměrovat do jednoho či několika výstupů. Na
řídicí jednotku se přímo instalují karty zpráv. Dále má řídicí jednotka Alpha 8 sériových
linek pro připojení dalších jednotek – mikrofonních, přepínacích či rozhraní pro připojení
k systémům
detekce
nebezpečí,
16
digitálních
programovatelných
vstupů,
16
programovatelných výstupů, propojení přes poruchovou sběrnici do modulu hlídání.
Existuje zde možnost síťování s až 15 dalšími řídicími jednotkami Alpha, lze tedy vytvořit
256 audio výstupů, respektive reproduktorových zón. Technická data jsou uvedeny
v tabulce (Tab. 1).
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
35
Tab. 1. Technické údaje řídicí jednotky Alpha.
Kmitočtový rozsah
Odstup signál – šum
Maximální příkon
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Hmotnost
Provozní teplota
4.1.2
20 Hz – 20 kHz v pásmu ±1 dB
80 dB
11 W
(480 × 89 × 325) mm
8 kg
0 °C – 40 °C
Karty zpráv
Karty zpráv jsou přímo zapojeny do řídicí jednotky a jedna řídicí jednotka může obsahovat
až tři tyto karty současně. Na jedné kartě může být nahráno 10 zpráv s celkovou délkou
130 sekund pro vzorkování 8 kHz nebo 65 sekund pro vzorkování 16 kHz. Odstup signál –
šum je u tohoto záznamu 72 dB. Každá nahraná zpráva má libovolné nastavení hlasitosti,
intenzity basů a výšek. Zprávy jsou nahrávány do energeticky nezávislé paměti. Karty
zpráv zároveň generují pilotní signál 20 kHz pro hlídání audio linky od karty až po
reproduktory.
4.1.3
Bypass jednotka
Jedná se o 32 zónovou jednotku, která umožní uživateli přímé hlášení až ze tří připojených
mikrofonů do reproduktorových zón. Zapojuje se do rozvaděče, mezi řídicí jednotku a
zesilovače. Při zapnutí bypass jednotky se odpojí řídicí jednotka a je tak možno podat
přímé hlášení.
4.1.4
Mikrofonní jednotky
Mikrofonní jednotky slouží k hlášení zpráv přes OES. Systém Audix využívá
předzesilovací jednotky označené MPAB3, která zvyšuje délku připojení mikrofonních
jednotek na 500 metrů, generuje signál pro hlídání linky a obsahuje integrovaný gong pro
signalizování začátku hlášení. Předzesilovací jednotka MPAB3 má zisk 50 dB a její
hmotnost je 0,8 kilogramu.
Označení mikrofonních jednotek k OES Audix jsou SMU1, SMU8, SMU16 a
EMERBOX1. SMU1 je volně stojící mikrofon určený pro souhrnná hlášení, má kompletní
hlídání na zkrat a přerušení. Pro použití v systému je nutné jej kombinovat s předzesilovací
jednotkou MPAB3. SMU8 a SMU16 mají již předzesilovací jednotku MPAB3
integrovanou, jsou kompletně hlídané na zkrat či přerušení a ovládání je umožněno přes
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
36
volně programovatelná tlačítka. Tyto dva typy se liší pouze počtem zón, či skupin zón,
které mohou ovládat (8 a 16). Mikrofonní jednotky také zobrazují, zda je požadovaná zóna
již ovládána, či probíhá hlášení. EMERBOX1 je mikrofon pro nouzová hlášení, má
integrovanou předzesilovací jednotku, je kompletně hlídán na zkrat či přerušení a je
umístěn v ocelové skříni s uzamykatelnými dveřmi. Montuje se na zeď. Souhrnné
technické parametry mikrofonních jednotek uvádí tabulka (Tab. 2).
Tab. 2. Parametry mikrofonních jednotek systému Audix.
Typ mikrofonní jednotky
Maximální délka připojení
Frekvenční rozsah
Délka mikrofonního krku
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Hmotnost
Typ mikrofonní jednotky
Maximální délka připojení
Frekvenční rozsah
Délka mikrofonního krku
Rozměry (šířka x výška x hloubka)
Hmotnost
4.1.5
SMU1
100 m
150 Hz – 10 kHz
300 mm
(140 × 95 × 55) mm
1 kg
SMU16
500 m
150 Hz – 10 kHz
400 mm
(240 × 200 × 80) mm
3 kg
SMU8
500 m
150 Hz – 10 kHz
300 mm
(240 × 150 × 80) mm
2,4 kg
EMERBOX1
500 m
150 Hz – 12 kHz
400 mm
(300 × 300 × 210) mm
3 kg
Přepínací jednotky pro výběr hudby na pozadí
Tyto jednotky slouží k výběru hudebních zdrojů či výběru předem nahraných zpráv.
Mohou být uloženy externě nebo v rozvaděči systému. Označení základních přepínacích
jednotek je SMU8BGM, SMU8BGMR, SMU16BGM, SMU16BGMR a SWP3CHN. První
čtyři jednotky si jsou podobné ve všech funkcích, mají programovatelná tlačítka a
umožňují přepínání mezi 4 či 8 nezávislými hudebními zdroji nebo 8 či 16 nahranými
zprávami. Písmeno R na konci označení u prvních čtyř jednotek znamená, že se jednotka
zapojuje do rozvaděče. Poslední SWP3CHN se montuje pouze do rozvaděče, umožňuje
výběr 3 nezávislých hudebních zdrojů pomocí polohovatelného přepínače a ovládání
hlasitosti vybraného hudebního zdroje.
4.1.6
Hudební zdroje
Pro přehrávání hudby na pozadí je nutné instalovat do systému jednotky hudebních zdrojů.
CC300Pro je přehrávač kompaktních disků (CD), do kterého lze vložit až 5 CD, tedy 6
hodin hudby. Přehrává disky ve standardním hudebním formátu a k dispozici jsou
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
37
standardní programovací funkce, jako jsou pořadí skladeb, opakování, náhodný výběr a
ostatní funkce běžné pro hudební přehrávač. Je poskytován i s dálkovým ovládáním.
Montuje se buď do rozvaděče, nebo je umístěn externě. Dalším hudebním zdrojem je
DN600F, což je CD přehrávač pro 1 CD. Na ovládacím panelu je možno nastavit pořadí
skladeb a skladby lze také přímo vybírat. Obsahuje digitální koaxiální výstup, výstup pro
sluchátka, časovač pro časové spouštění skladeb. Pro příjem rozhlasových stanic slouží
digitální FM/AM tuner PT9107. Jeho citlivost je u FM 1,9 µV, u AM 11 µV. Nabízí
možnost uložení až 30 stanic, automaticky vyhledává stanice a přepíná je při slabém
signálu. Instalace této jednotky je přímo do rozvaděče. Posledním hudebním zdrojem,
který je do systému Audix nabízen je digitální záznamník reklamních zpráv ve formátu
MP3 s označením DMS3010Lite. Přehrává hudbu či zprávy nahrané na kartě typu MMC,
doba záznamu je pak určena podle velikosti karty. Digitální záznamník lze ovládat pomocí
vstupních kontaktů – lze tak vybrat až 8 zpráv. Montuje se do rozvaděče. Následující
tabulka (Tab. 3) udává rozměry a hmotnosti všech hudebních zdrojů.
Tab. 3. Rozměry a hmotnosti hudebních zdrojů systému Audix.
Typ hudebního zdroje
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Hmotnost
Typ hudebního zdroje
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Hmotnost
4.1.7
CC3000Pro
(440 × 106 × 385) mm
7 kg
PT9107
(482 × 44 × 280) mm
3,5 kg
DN600F
(482 × 88 × 266) mm
3,8 kg
DMS3010Lite
(482 × 44 × 310) mm
3,5 kg
Jednotky rozhraní pro externí ovládání
Pro spolupráci se systémy detekce nebezpečí je nutno k systému připojit jednotku rozhraní,
Pro splnění požadavků ČSN EN 60849 musí být všechna spojení hlídaná – tomuto
vyhovují jednotky rozhraní s označením MSL1000 pro spojení s libovolným systémem
detekce nebezpečí a MX/Audix pro spojení se systémem Zettler Expert od společnosti
Tyco Fire & Security.
Jednotka rozhraní MSL1000 se instaluje do rozvaděče, poskytuje 16 hlídaných vstupů pro
připojení externího zařízení, poruchový výstup do jednotky hlídání, s řídicí jednotkou
Alpha komunikuje skrz sériové rozhraní RS485. Vstupy lze libovolně naprogramovat tak,
aby směřovaly zprávy do jedné či několika zón. Aktivační úroveň vstupu se dá nastavit na
v klidu rozepnut nebo sepnut. Dále má jednotka dva nulovací vstupy a dva výstupy poruch.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
38
MX/Audix jednotka rozhraní se také instaluje přímo do rozvaděče, slouží k propojení se
systémem elektrické požární signalizace Zettler Expert. Pro připojení postačí tři dvojice
vstupů pro ovládání 16 zón. Jsou umožněny dva typy hlášení v každé zóně. První dvojice
vstupů je typu RBUS (datová sběrnice pro ovládání zón), další dvě jsou adresovatelná
kruhová vedení, která umožní hlášení při poruše. Odběr proudu pro toto rozhraní je roven
280 mA, hmotnost rozhraní čítá 4 kilogramy.
4.1.8
Jednotky detekující šum na pozadí
Pro aplikace, kde se nepravidelně mění hladina hlasitosti šumu pozadí, je vhodné instalovat
do systémů jednotku detekce šumu na pozadí. Do rozvaděče se instaluje rám s označením
NSF, který je možno osadit až osmi kartami systému ovládání hlasitosti reproduktorových
zón v závislosti na šumu pozadí. Karty tohoto systému mají označení DANS a poskytují tři
úrovně nastavení hlasitosti v závislosti na šumu pozadí s rozsahem ±6 dB. Tyto karty mají
audio vstup a výstup a zařazují se v celém OES před zesilovače. Při výpadku napájení jsou
automaticky přemostěny jednotkou bypass. Aby jednotka detekce šumu pracovala, je nutno
připojit na karty DANS dynamické mikrofony, které snímají šum na pozadí. K systému
Audix jsou to mikrofony s označením NSM1 a NSM2, montují se buď pod omítku, nebo
na omítku, a jejich frekvenční rozsah je 40 Hz až 10 kHz.
4.1.9
Moduly hlídání
Hlídání celého systému je vyřešeno přes modul hlídání, který je označen FMS. Na tomto
panelu jsou signalizovány veškeré poruchy – signalizuje výpadek napájení, poruchy
procesorů řídicí jednotky, poruchy zesilovačů, reproduktorových linek atd. Montuje se do
rozvaděče a obsahuje 8 pozic pro karty hlídání. Pro rozšíření hlavního panelu hlídání slouží
rozšiřující panel FMSX, který má dalších 8 pozic pro karty hlídání. Všechny karty hlídání
pracují na principu příjmu pilotního signálu o frekvenci 20 kHz.
Karty hlídání se liší především v oblasti, kterou hlídají. Karta s označením VT725 hlídá
jednu reproduktorovou linku (zónu) a musí instalovat spolu s modulem zakončení
reproduktorové linky VT726. VT681B je určen pro hlídání reproduktorové linky zapojené
do kruhu, karta VT704 detekuje poruchu až čtyř externích zařízení připojených na rozhraní
pro externí ovládání. Pokud v systému není jednotka generující pilotní signál 20 kHz, musí
se do panelu FMS nebo FMSX zapojit také karta VT705, která tento signál generuje.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
39
4.1.10 Zesilovače
S ozvučeným evakuačním systémem Audix jsou kompatibilní dvě řady zesilovačů. Jedna
řada nabízí zesilovače hlídané, druhá nehlídané, aby byla splněna ČSN EN 60849, musí
být v systému použity zesilovače hlídané. Zesilovače jsou navrženy, podobně jako celý
systém, modulární technologií, což v praxi znamená, že každý zesilovač se skládá
z výkonových bloků, které lze paralelně spojovat a dosahovat tak požadovaného výkonu.
Tato vlastnost zesilovačů systému Audix umožňuje ekonomicky navrhovat potřebný výkon
zesilovače a při zapojení dvou bloků v jedné zóně splnit požadavek normy ČSN EN 60849
na nepřerušený chod reproduktorové zóny při poruše jedné části zesilovače. Jednotlivé
bloky zesilovačů jsou odolné proti zkratu a přehřátí, tepelná ochrana při dosažení kritické
teploty 85 °C začne omezovat výkon zesilovače tak, aby se nepoškodil. Hlídání zesilovačů
je řešeno zapojením k panelu hlídání. Každý typ zesilovače má své ovládání hlasitosti.
V nabídce jsou čtyři typy hlídaných zesilovačů. První z nich, CPA240 je plně
konfigurovatelný, obsahuje 4 bloky 60 wattových zesilovačů, které je možno jakkoliv
spojovat. Další tři typy jsou již nakonfigurovány a nesou označení MVPA601, MVPA602
a MVPA1201. Tabulky (Tab. 4 a Tab. 5) obsahují technické informace o zesilovačích.
Tab. 4. Technické parametry zesilovačů pro OES Audix – část první.
Typ zesilovače
Maximální výkon
Frekvenční rozsah
Harmonické zkreslení
Odstup signál – šum
Citlivost
Regulace hlasitosti
Napájení
Záložní napájení
Maximální odběr proudu
Klidový odběr proudu
CPA240
240 W
70 Hz – 20 kHz
MVPA601
60 W
100 Hz – 15 kHz
< 1 %, typicky 0,08 %
při 1 kHz
> 85 dB
775 mV
0 dB – -50 dB
< 1 %, typicky 0,08 %
při 1 kHz
80 dB
775 mV
0 dB – -50 dB
230 V/AC, ±10 %,
50 Hz – 60 Hz
24 V/DC
2,2 A/AC, 19,6 A/DC
78 mA/AC,
300 mA/DC
230 V/AC, ±10 %,
50 Hz – 60 Hz
24 V/DC
0,55 A/AC, 4,9 A/DC
Rozměry (šířka × výška × hloubka) (480 × 89 × 370) mm
Hmotnost
16 kg
57 mA/AC, 90 mA/DC
(483 × 133 × 310) mm
10 kg
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
40
Tab. 5. Technické parametry zesilovačů pro OES Audix – část druhá.
Typ zesilovače
Maximální výkon
Frekvenční rozsah
Harmonické zkreslení
Odstup signál – šum
Citlivost
Regulace hlasitosti
Napájení
Záložní napájení
Maximální odběr proudu
Klidový odběr proudu
MVPA602
2 x 60 W
100 Hz – 15 kHz
MVPA1201
120 W
100 Hz – 15 kHz
< 1 %, typicky 0,08 %
při 1 kHz
80 dB
775 mV
0 dB – -50 dB
< 1 %, typicky 0,08 %
při 1 kHz
80 dB
775 mV
0 dB – -50 dB
230 V/AC, ±10 %,
50 Hz – 60 Hz
24 V/DC
1,1 A/AC, 9,8 A/DC
64 mA/AC,
160 mA/DC
230 V/AC, ±10 %,
50 Hz – 60 Hz
24 V/DC
1,1 A/AC, 9,8 A/DC
60 mA/AC,
120 mA/DC
Rozměry (šířka × výška × hloubka) (483 × 133 × 310) mm
Hmotnost
12 kg
(483 × 133 × 310) mm
12 kg
4.1.11 Reproduktory
Pro systém Audix existuje velké množství typů reproduktorů, které jsou v evakuačním i
neevakuačním provedení. Jelikož se nám jedná o systém plně vyhovující ČSN EN 60849,
jsou ve středu zájmu pouze reproduktory v evakuačním provedení. Ty jsou vybaveny
keramickou svorkovnicí a tepelnou pojistkou, popřípadě protipožárním krytem. Vyrábí se
tyto typy:
•
stropní podhledové (modelová řada RCSxFTS), typický je pro ně líbivý design,
plastové i kovové provedení a snadná montáž,
•
stropní podhledové dvoupásmové (modelová řada RCSxFTSCOAX), prakticky
stejné jako předchozí, ale nabízejí kvalitnější přednes hudby na pozadí a tak jsou
vhodné pro aplikace v obchodech, hotelech, restauracích a podobně,
•
zvukové projektory (modelová řada CADxxTC a CELLxxTC), v plastovém i
kovovém provedení, vhodné také pro vnější použití a použití v nákupních centrech
či výrobních halách,
•
nástěnné (modelová řada PBC6TC, PBC10TCOAXC a SENTRYxSTC), které jsou
v provedení plastovém a kovovém se zvýšenou odolností proti vandalům, mají
vynikající zvukové vlastnosti hlavně ve dvoupásmovém provedení,
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
•
41
sloupové reprosoustavy (modelová řada MCSxxTC), provádí se v kovu, mají dobré
zvukové vlastnosti a jsou tak vhodné pro ozvučení velkých prostor jako jsou letiště,
sportovní a konferenční sály a odpočinková centra,
•
tlakové reproduktory (modelová řada PHxxTC) jsou vhodné pro vnější i vnitřní
použití převážně v hlučném prostředí.
Vlastnosti vybraných zástupců různých typů reproduktorů jsou v tabulce (Tab. 6).
Tab. 6. Vlastnosti reproduktorů použitelných v OES Audix.
Typ reproduktoru
Výkon
Frekvenční rozsah
Efektivní citlivost
Vyzařovací úhel
Rozměry (průměr × hloubka)
Montážní otvor
Materiál
Hmotnost
Typ reproduktoru
Výkon
Frekvenční rozsah
Efektivní citlivost
Vyzařovací úhel
Rozměry (průměr × hloubka)
Montáž
Materiál
Hmotnost
Typ reproduktoru
Výkon
Frekvenční rozsah
Efektivní citlivost
RCS6FTS
6 W / 100 V
85 Hz – 18,5 kHz
92 dB / 1 W, 1 m
160 ° při 1 kHz
239 mm × 120 mm
Ø 198 mm
kov
1,9 kg
CAD20TC
20 W / 100 V
110 Hz – 18 kHz
92 dB / 1 W, 1 m
180 ° při 1 kHz
138 mm × 204 mm
hliníkový držák tvaru U
plast
1,9 kg
PBC10TCOAXC
10 W / 100 V
80 Hz – 20 kHz
92 dB / 1 W, 1 m
Vyzařovací úhel
160 ° při 1 kHz
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Montáž
Materiál
Hmotnost
(240 × 330 × 90) mm
na stěnu
plast a kov
1,3 kg
RCS8FTSCOAX
20 W / 100 V
50 Hz – 20 kHz
94 dB / 1 W, 1 m
160 ° při 1 kHz
280 mm × 120 mm
Ø 240 mm
kov
2,93 kg
CELL20TC
20 W / 100 V
110 Hz – 16 kHz
89 dB / 1 W, 1 m
180 ° při 1 kHz
140 mm × 191 mm
hliníkový držák tvaru U
hliník
2,4 kg
MCS80TC
80 W / 100 V
180 Hz – 18 kHz
97 dB / 1 W, 1 m
180 ° horizontálně / 70 °
vertikálně při 1 kHz
(970 × 98 × 90) mm
na stěnu
ocelový držák tvaru L
6 kg
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
42
4.1.12 Záložní akumulátorové jednotky
Pro systém Audix se vyrábějí tři typy záložních akumulátorových jednotek, které se
instalují rovnou do rozvaděče, obsahují zdroj pro optimalizované dobíjení akumulátorů,
což zaručuje maximální životnost. Dobíjení probíhá ve dvou fázích, první, rychlá, provádí
nabíjení konstantním proudem až na 86 % kapacity akumulátoru (tato fáze trvá 8 hodin při
úplně vybitém akumulátoru) a druhá postupně snižuje nabíjecí proud až na hodnotu proudu
udržovacího při dosažení 100 % kapacity akumulátoru. Druhá fáze dobíjení trvá 9,6
hodiny. Signalizace poruch síťového napětí, dobíjení či akumulátorů je vedena přes
poruchovou sběrnici do modulu hlídání.
Jednotlivé typy akumulátorových jednotek jsou SBS241, má napětí 24 V, kapacitu 24 Ah a
váží 19 kilogramů, SBS481 s napětím 24 V, kapacitou 48 Ah a váhou 36,2 kilogramů a
SBS242 mající napětí 24 V, kapacitu 2 × 24 Ah a váhu 36,5 kilogramů.
4.1.13 Kompletní systém Audix a jeho možnosti
Kompletování celého systému se provádí pomocí již zmiňovaných rozvaděčů, což jsou
uzavřené police, které jsou vyrobeny z ocelového plechu a se skleněnými dveřmi, pro
jednotlivé komponenty systému. Tyto rozvaděče pak musí projektant vhodně umístit,
protože po osazení jednotlivými prvky systému mohou být až 500 kilogramů těžké.
Rozvaděče se vyrábějí v několika velikostech pro malé až velké systémy, a pokud to
systém vyžaduje, je samozřejmě možné použití několika rozvaděčů zároveň. Mezi
příslušenství rozvaděčů patří také ventilátory pro chlazení systému, je-li to nutné, kolečka,
záslepky či poličky pro různé účely. Po zkompletování systému v rozvaděčích následuje
instalace reproduktorových linek do celého objektu, rozložení přepínacích a mikrofonních
jednotek a zapojení systému ke zdroji napětí. Musí proběhnout otestování systému a jeho
oživení, což provádí firma, která systém instaluje.
Možnosti systému Audix po jeho sestavení jsou následující:
•
hlášení do vybraných reproduktorových zón, či do všech zón,
•
pouštění
hudby
na
pozadí
z různých
zdrojů
do
vybraných
či
všech
reproduktorových zón,
•
možnost hlášení evakuačního hlášení do několika zón a současného varovného
hlášení do zón, kde není evakuace nutná,
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
•
43
veškerá hlášení mohou probíhat buď pomocí mikrofonu, nebo lze vysílat hlášení
zaznamenaná na karty zpráv v řídicí jednotce (používá se u možnosti dvou různých
hlášení ve stejnou dobu),
•
spouštění veškerých hlášení může probíhat automaticky nebo manuálně, záleží na
konfiguraci systému a jeho spojení s dalšími systémy pro detekci nebezpečí.
Obr. 12. Ukázka částí systému Audix: a) stropní reproduktor, b) tlakový reproduktor,
c) mikrofonní stanice, d) řídicí jednotka Alpha s mikrofonní stanicí, e) zesilovač, f) panel
hlídání, g) záložní akumulátor, h) systém Audix v rozvaděči.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
44
4.2 Systém Praesideo
Na rozdíl od předchozího ozvučeného evakuačního systému je OES Praesideo plně
digitální a plně programovatelný. Systém Praesideo se skládá z několika částí – jednotek,
ale má jich menší množství než ostatní systémy. Všechny komponenty OES Praesideo jsou
certifikovány podle ČSN EN 60849, nenabízí žádné součásti bez splněných požadavků,
protože systém je určen jen pro aplikace určené jako evakuační. Hlavními prvky systému
jsou: síťová řídicí jednotka, výkonové zesilovače, mikrofonní pulty (stanice hlasatele),
klávesnice pro stanice hlasatele, audio expandér, rozbočovače síťového vedení, rozhraní
pro optické vedení a reproduktory.
4.2.1
Síťová řídicí jednotka
Hlavními funkcemi řídicí jednotky systému Praesideo (značené LBB 4401/00) je
směrování až 28 audio kanálů, přívod napájení do celého systému, informování uživatele o
poruchách a celkové řízení systému. Na audio vstupy je možno přivést hlášení ze stanic
hlasatele (mikrofonních pultů), hudbu na pozadí nebo místní audio. Konfigurace jednotky
se provádí za pomoci počítače, resp. specializovaného software dodávaného společně se
systémem na CD. Jednotka umí i nadále spolupracovat s počítačem (zobrazování stavu
systému), ale pracuje na počítači nezávisle. Montáž jednotky se provádí buď do 19 palcové
skříně, nebo může být volně umístěná například na stole.
Síťová řídicí jednotka je osazena čtyřmi analogovými audio vstupy, z nichž dva mohou být
použity jak pro mikrofon, tak pro audio linku. Další dva již výběr nenabízí, jsou pouze pro
audio linku. Tyto vstupy lze použít jako vstupy pro evakuační hlášení, pokud jsou
naprogramované v závislosti na libovolném z osmi řídicích vstupů. Tyto řídicí vstupy jsou
volně programovatelné s libovolnou prioritou. Jednotka má také čtyři analogové linkové
výstupy s volitelným sledovacím 20 kHz signálem. Řídicí výstupy má jednotka tři a dva,
první tři jsou programovatelné pro poruchy a hlášení, další dva pak slouží k připojení
vizuální a zvukové signalizace poruch. Přední panel jednotky obsahuje LCD displej a
otočný regulátor pro procházení menu jednotky, ve kterém se nalézají informace o
poruchách, sledování apod. Jednotku lze použít pro řízení až 60 tzv. uzlů, což jsou
jednotlivé zařízení systému – výkonové zesilovače, audio expandéry, mikrofonní stanice
hlasatele, atd. Jednotka dokáže sama odesílat zprávy do systému, zvukové zprávy jsou
uloženy na paměťové kartě typu Compact Flash s energeticky nezávislou pamětí. Lze
přehrávat až 4 zprávy současně a jednotlivé zprávy jsou sledovány, zda nejsou poškozené.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
45
V řídicí jednotce jsou také předem uloženy od výrobce různé upozorňovací, testovací a
výstražné tóny, které lze libovolně použít. Jednotka má také interní hodiny, které lze využít
v automatických funkcích, jako je naplánované hlášení či automatická regulace hlasitosti
hudby ve večerních hodinách. Audio kanály lze poslouchat také pomocí sluchátek přímo
z jednotky, protože jednotka má k dispozici zdířku pro náhlavní soupravu. Síťová jednotka
podporuje redundantní síťovou kabeláž, to znamená, že může být zapojena buď do
redundantní smyčky, nebo jako rozvětvená neredundantní síť. Systém může obsluhovat až
256 priorit pro hlášení do prakticky neomezeného počtu zón. Sledování stavu systému je
ukládáno v paměti pro 200 poruchových stavů, a probíhá od mikrofonních kapslí až po
reproduktorové smyčky. Externí kabeláž řídicích vstupů je sledována proti přerušení nebo
zkratu. Sleduje se také napájení – ať už ze sítě nebo ze 48 V záložního bateriového zdroje.
Technické specifikace jsou vypsány pro přehlednost v následující tabulce (Tab. 7).
Tab. 7. Specifikace síťové řídicí jednotky systému Praesideo.
Vlastnost
Napájení
Příkon
Napájení z baterií
Frekvenční rozsah
Odstup signál – šum na linkových
vstupech
Hodnoty
115 / 230 V/AC ±10 %, 50 Hz – 60 Hz
14 W bez zátěže, maximální 150 W
48 V/DC, -10 % – +20 %
20 Hz – 20 kHz
> 87 dBA při maximální úrovni
Odstup signál – šum na
mikrofonních/linkových vstupech
> 62 dBA
Vstupní impedance
mikrofonních/linkových vstupů
1360 Ω
Výstupní impedance
Výstupní poměr signál – šum
Přeslech
Zkreslení při 1 kHz
< 100 Ω
> 89 dBA při maximální úrovni
< -85 dBA
< 0,05 %
Rozměry (výška × šířka × hloubka)
s nožkami (92 × 440 × 400) mm
ve skříni (88 × 483 × 400) mm
7 kg
-5 °C – 55 °C
15 % – 90 %
Hmotnost
Provozní teplota
Provozní vlhkost
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
4.2.2
46
Výkonové zesilovače
Systém Praesideo má k dispozici čtyři typy výkonových zesilovačů s typovým označením
LBB 442x/xx. Tyto typy se liší především v počtu kanálů v jedné jednotce (jeden, dva,
čtyři nebo osm). Každý ze zesilovačů má celkový jmenovitý výkon roven 500 wattů.
Výstupní napětí je nastavitelné v hodnotách 50, 70 a 100 voltů. Mezi základní funkce patří
také detekce uzemnění či zkratu a generování pilotního signálu pro dohledové účely.
Vstupní signály jsou přivedeny do zesilovačů přes síť optických kabelů. Pro lokální zvuk
jsou ještě vybaveny dvěma audio vstupy (poslední typ LBB 4428/00 čtyřmi). Další osmice
řídicích vstupů je volně programovatelná. Těmto osmi vstupům je možno přiřadit priority a
každý z nich sleduje, zda nedošlo k přerušení či zkratování připojené linky. Řídicí výstup
má každý ze zesilovačů jeden pro každý kanál a tyto výstupy jsou volně programovatelné
pro akce související s hlášením či pro poruchy. Podobně jako u řídicí jednotky se na
předním panelu nalézá LCD displej s otočným tlačítkem pro zobrazování místních
stavových informací a úrovně hlasitosti. Digitální zpracování zvuku je řízeno pěti
ekvalizéry pro každý kanál s možností zpoždění. Zesilovače automaticky řídí hlasitost.
Jednotky zesilovačů se samy sledují a nepřetržitě oznamují svůj stav síťové řídicí jednotce.
Samozřejmostí je podpora rozvětvené kabeláže i kabeláže zapojené do redundantní
smyčky. Při poruše se zesilovače automaticky přepojí na záložní zesilovač pomocí
přepojovacího relé, které je dodáváno s jednotkami zesilovačů. Na výkonových
zesilovačích je také vstup pro 48 V záložní napájení.
Tab. 8. Technické specifikace výkonových zesilovačů OES Praesideo.
Vlastnost
Napájení
Příkon pro:
Hodnoty
100 / 240 V/AC ±10 %, 50 Hz – 60 Hz
LBB 4421/10
LBB 4422/10
LBB 4424/10
LBB 4428/00
Napájení z baterií
Kmitočtová charakteristika na linkových
vstupech
56 W v klidu, 404 W maximální
60 W v klidu, 402 W maximální
83 W v klidu, 426 W maximální
90 W v klidu, 433 W maximální
48 V/DC, -10 % – +20 %
-3 dB při 50 Hz a 20 kHz
Odstup signál – šum na linkových
vstupech
> 87 dBA
Vstupní impedance linkových vstupů
22 kΩ
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
Vlastnost
Kmitočtová charakteristika na
mikrofonních vstupech
Hodnoty
-3 dB při 100 Hz a 16 kHz
Odstup signál – šum na mikrofonních
vstupech
> 62 dBA
Vstupní impedance mikrofonních vstupů
1360 Ω
Zatěžovací odpor
výstupů pro:
LBB 4421/10
LBB 4422/10
LBB 4424/10
LBB 4428/00
20 Ω (100 V), 10 Ω (70 V)
40 Ω (100 V), 20 Ω (70 V)
80 Ω (100 V), 40 Ω (70 V)
160 Ω (100 V), 80 Ω (70 V)
Výstupní výkon
výstupů na kanál pro:
LBB 4421/10
LBB 4422/10
LBB 4424/10
LBB 4428/00
500 W (1 minuta při 55 °C)
250 W (1 minuta při 55 °C)
125 W (1 minuta při 55 °C)
60 W (1 minuta při 55 °C)
Kmitočtová charakteristika výstupů
Výstupní poměr signál – šum
Přeslech
Zkreslení při 1 kHz
Hmotnost pro:
LBB 4421/10
LBB 4422/10
LBB 4424/10
LBB 4428/00
Rozměry (výška × šířka × hloubka)
Provozní teplota
Provozní vlhkost
4.2.3
47
60 Hz (80 Hz u LBB 4428/00) – 19 kHz
> 85 dB
< 80 dB
< 0,3 %
13 kg
14 kg
16,5 kg
14,5 kg
s nožkami (92 × 440 × 400) mm
ve skříni (88 × 483 × 400) mm
-5 °C – 55 °C
15 % – 90 %
Mikrofonní pulty
Mikrofonní pulty nebo také stanice hlasatele, slouží v systému k uskutečňování
manuálních či předem nahraných hlášení do předem přiřazených reproduktorových zón.
Stanice hlasatele nese označení LBB 4430/00, má mikrofon na ohebném rameni, tlačítko
pro zapnutí mikrofonu a začátku hlášení, reproduktor a zdířku pro náhlavní soupravu. Je
také rozšiřitelná až o 16 různý typů klávesnic.
Funkčně je stanice hlasatele osazena sledovaným mikrofonem s dobrou srozumitelností
řeči, obsahuje omezovač a filtr řeči pro lepší srozumitelnost a bránění ořezu zvuku. U
reproduktoru a náhlavní soupravy lze nastavit hlasitost regulátorem. Tento reproduktor
slouží k poslechu signálů a předem nahraných hlášení, která běží v systému. Stanice
hlasatele sama zpracovává digitální signály pomocí procesoru a převádí analogový a
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
48
digitální zvuk. Klávesnice se připojují přes sériovou linku a stanice zajišťuje jejich
napájení. Pro stanici se dá nastavit až 224 priorit, všechny konfigurace se provádí přes
síťovou řídicí jednotku systému. Dohled je zajištěn nad vložkou mikrofonu, hlídá se také
přerušení či zkrat obvodů, při poruše síťové řídicí jednotky lze dále vykonávat poplachová
hlášení. Indikace veškerých poruch a napájení je prováděna pomocí stavových indikátorů.
Tab. 9. Vlastnosti stanice hlasatele systému Praesideo.
Vlastnost
Napájení
Příkon
Akustická vstupní úroveň mikrofonu
Poměr signál – šum mikrofonu
Kmitočtová charakteristika mikrofonu
Délka ramene mikrofonu
Montáž
Rozměry (výška × šířka × hloubka)
Hmotnost
Provozní teplota
Provozní vlhkost
4.2.4
Hodnoty
18 V/DC – 56 V/DC
4,4 W bez klávesnic
75 dB – 90 dB
> 60 dB
340 Hz – 14 kHz
380 mm
na stolní desku
(90 × 160 × 120) mm
0,95 kg
-5 °C – 45 °C
15 % – 90 %
Klávesnice pro stanice hlasatele
Vyrábí se dva typy klávesnic – s programovatelnými tlačítky (označení LBB 4432/00) a
číselná (s označením PRS-CSNKP). Oba dva typy klávesnic se používají společně se
stanicí hlasatele a jsou skrze ni i napájeny.
Klávesnice s programovatelnými tlačítky slouží k provedení hlášení do přiřazených zón či
k provedení předem definovaných akcí. Klávesnice je opatřena osmi tlačítky, z nichž každé
má indikační dvoubarevnou LED. Jednotlivá tlačítka lze naprogramovat pro řídicí funkce
(aktivace hlášení, potvrzení poruchy, regulace hlasitosti hudby na pozadí, vypnutí hudby
na pozadí…), výběr zdrojů (kanál pro hudbu na pozadí, nahraná hlášení, upozorňovací a
výstražné tóny) či výběr cílů (jednotlivé zóny či skupiny zón). Tlačítka mohou buď spínat,
nebo přepínat, lze je opatřit i krytím proti náhodnému stisknutí.
Číselná klávesnice je určena pro výběr zón či skupin zón a pro řízení přístupu uživatelů
systému. Na klávesnici se nalézá dvanáct tlačítek (0 – 9, # a *) a vestavěný LCD displej
pro zpětnou vazbu uživatele. Konfigurace klávesnice pomocí síťové řídicí jednotky zajistí
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
49
funkce, jako jsou řízení přístupu uživatelů ke stanici hlasatele pomocí uživatelského čísla a
kódu a výběr zón jako cílů pro hlášení či hudbu na pozadí.
Tab. 10. Technické parametry klávesnic pro stanice hlasatele systému Praesideo.
Typ klávesnice
Příkon
Montáž
Provozní teplota
Provozní vlhkost
Rozměry (šířka × výška × hloubka)
Hmotnost
4.2.5
LBB 4432/00
1,1 W (DC)
ke stanici hlasatele
-5 °C – 55 °C
15 % – 90 %
(70 × 95 × 200) mm
0,3 kg
PRS-CSNKP
1,8 W (DC)
ke stanici hlasatele
-5 °C – 55 °C
15 % – 90 %
(70 × 95 × 200) mm
0,4 kg
Audio expandér
Audio expandér je jednotka OES Praesideo s označením LBB 4402/00, která umožňuje
zařadit do systému externí zvuk a odvádět zvuk ze systému. Je vybavena řídicími vstupy a
výstupy, audio vstupy, které může trvale nebo podmíněně směrovat k jakékoliv zóně či
audio výstupu. Audio výstupy jednotky mohou přijímat signál z libovolného audio vstupu.
Umístění jednotky je buď na stole, nebo v 19 palcové skříni.
Podobně jako u síťové řídicí jednotky má audio expandér čtyři audio vstupy, dva z nich
jsou jak pro připojení mikrofonu, tak linky, další dva pouze pro audio linku. Audio výstupy
jsou také čtyři a jak vstupy, tak výstupy jsou od sebe odděleny transformátory. Expandér
má k dispozici pět ekvalizérů pro digitální zpracování zvuku. Každý výstup má možnost
sledování pomocí 20 kHz pilotního signálu. Podobně jako další jednotky obsahuje
expandér také LCD displej pro zobrazení stavových informací, zvuk lze poslouchat také po
připojení náhlavní soupravy. Řídicích vstupů je osm, všechny volně programovatelné pro
činnost systému, u všech se nastavují priority, a je umožněno sledovat, zda nedošlo
k přerušení či zkratování připojené linky. Pro poruchy a akce související s hlášením slouží
pět libovolně programovatelných řídicích výstupů. Napájení je řešeno přes síťový kabel od
síťové řídicí jednotky, expandér řídicí jednotce neustále oznamuje svůj stav, který
nepřetržitě sleduje.
Tab. 11. Technické parametry audio expandéru OES Praesideo.
Vlastnost
Příkon
Frekvenční rozsah
Hodnoty
5,6 W (DC)
20 Hz – 20 kHz
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
Vlastnost
Odstup signál – šum na linkových
vstupech
Hodnoty
> 87 dBA při maximální úrovni
Odstup signál – šum na
mikrofonních/linkových vstupech
> 62 dBA
Vstupní impedance
mikrofonních/linkových vstupů
1360 Ω
Výstupní impedance
Výstupní poměr signál – šum
Přeslech
Zkreslení při 1 kHz
< 100 Ω
> 89 dBA při maximální úrovni
< -85 dBA
< 0,05 %
Rozměry (výška × šířka × hloubka)
s nožkami (92 × 440 × 400) mm
ve skříni (88 × 483 × 400) mm
7 kg
-5 °C – 55 °C
15 % – 90 %
Hmotnost
Provozní teplota
Provozní vlhkost
4.2.6
50
Rozhraní pro optická vedení, rozbočovač síťového vedení a záznamník hlášení
Jedná se o tři druhy malých jednotek OES Praesideo, které slouží k různým účelům.
Všechny tři malé jednotky jsou 0,7 kilogramu těžké a mají rozměry (výška × šířka ×
hloubka) 34 mm × 243 mm × 84 mm počítáme-li držák pro upevnění.
Rozhraní pro optická vedení slouží k propojování více než 50 metrů vzdálených uzlů
(jednotek či částí) systému. Většina jednotek systému Praesideo je spojena plastovými
optickými vlákny a toto rozhraní umožní propojení pomocí vláken skleněných, které se
dají použít na velké vzdálenosti. Rozhraní jsou opatřena napájecím vstupem (pro 48 V/DC
zdroj) pro napájení vzdálených částí sítě, dvěma řídicími vstupy, využitelnými pro hlášení
poruch napájení, a samozřejmě vstupy pro kabel se skleněnými a kabel s plastovými
optickými vlákny. Dále mají LED indikátor napájení a připojení sítě. Vyrábí se ve více
verzích – PRS-FIN se užívá při použití vícevidových optických vláken, PRS-FINS při
použití jednovidových.
Rozbočovač síťového vedení, PRS-NSP, je určen pro vytvoření dvou větví z hlavní trasy
kabelu. Napájení je řešeno buď přídavným napájecím zdrojem (48 V/DC) nebo přes
síťovou řídicí jednotku. Zároveň může rozbočovač sloužit jako opakovač a zvyšovat tak
délku kabelu mezi uzly bez použití skleněných vláken. Pokud je použit napájecí zdroj,
napájí pouze rozbočovač a větev jím vytvořenou, externí napájení není přiváděno do hlavní
kabeláže. Rozbočovač je vybaven dvěma LED pro sledování napájení a poruchy, dvěma
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
51
připojení k hlavní síti, dvěma připojení k síťové odbočce a jedním vstupem pro nepájecí
zdroj.
Poslední malou jednotkou je odkládací záznamník hlášení označený PRS-CRF. Jeho
účelem je zaznamenávání hlášení, která nemohou být odeslána do všech požadovaných
zón, protože jsou obsazeny například hlášením s vyšší prioritou. Jednotka ukládá až 16
různých hlášení ve vysoké kvalitě s maximální dobou trvání tři minuty na hlášení.
Záznamník může současně zaznamenávat a přehrávat až osm hlášení. Připojení do systému
je možné v kterémkoliv místě a počet ukládaných zpráv lze navýšit přidáním více těchto
zařízení. Záznamník lze libovolně konfigurovat pomocí síťové řídicí jednotky, po
dokončení hlášení z paměti zásobníku je toto hlášení či zpráva z paměti vymazána. Lze
nakonfigurovat i časovou prodlevu pro odstranění neodeslaných hlášení. Jednotka se dá
použít také jako zpožďovač pro zabránění zpětné vazby mikrofonu a reproduktoru. Paměť
zásobníku je energeticky závislá, proto se nesmí používat jako zásobník poplachových
hlášení. Příkon záznamníku hlášení je 8 wattů, má dva konektory pro připojení do sítě
systému, jeden servisní konektor a dva indikátory LED pro zobrazení stavu sítě a napájení.
4.2.7 Desky dohledu
Pro zajištění maximálního hlídání reproduktorových linek, je nutné do systému zařadit
desky dohledu nad reproduktory a linkami. Pokud chceme hlídat každý reproduktor zvlášť,
je nutné připojit přes keramickou svorkovnici s tepelnou pojistkou desku typu LBB
4441/00 přímo do skříňky reproduktoru. Tato deska detekuje a oznamuje poruchu
reproduktoru během 300 sekund a poruchu linky během 100 sekund. Vhodné reproduktory
pro instalaci desky jsou výrobcem uvedeny. Druhou možností je hlídání celých
reproduktorových linek pomocí desky dohledu nad linkou LBB 4443/00, která se montuje
buď do posledního reproduktoru v lince (či větvi při použití větvení) nebo do samostatné
skříňky. Deska oznamuje poruchy linky do 100 sekund. Obě desky dohledu oznamují stav
reproduktorů a linek řídicí desce dohledu LBB 4440/00, která se instaluje rovnou do
výkonových zesilovačů. Sledování probíhá nepřetržitě a sleduje se i přítomnost desek
v linkách a v zesilovačích. Veškeré desky dohledu jsou napájeny přímo ze zesilovačů.
4.2.8
Kabeláž
Síťové kabely s plastovými optickými vlákny se dodávají v různých délkách s konektory
na obou stranách. Nesou označení LBB 4416/xx, kde přípona za lomítkem značí délku
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
52
kabelu a označení LBB 4416/00 značí kabel v délce 100 metrů bez konektorů. Tyto
speciální kabely určené pro OES Praesideo jsou tvořeny dvěma plastovými vlákny pro
přenos dat a dvěma měděnými jádry pro napájení. Kabely jsou samozhášivé, v černé barvě
a vyrábí se v průměru 7 milimetrů.
Tab. 12. Vlastnosti kabeláže pro OES Praesideo.
Vlastnost
Vodič pro napájení
Odpor vodiče
Optické vlákno
Útlum optického vlákna
Odolnost kabelu v tahu
Provozní teplota
Provozní vlhkost
4.2.9
Hodnoty
měděný, kroucený, průřez 1 mm2
< 0,018 Ω na 1 m
plastové, průměr 1 mm
< 0,17 dB na 1 m
150 N (maximální)
-40 °C – 65 °C
15 % – 90 %
Software
Základní software dodávaný k systému Praesideo je označen jako PRS-SW. Rozhraní
tohoto softwaru je webové (dynamické HTML stránky), přistupuje se k němu pomocí
webového prohlížeče počítače. Celý software se dělí na tři části – konfigurační software
instalovaný do síťové řídicí jednotky, diagnostický a protokolovací software rovněž pro
instalaci do síťové řídicí jednotky, ale volitelně i do počítače určeného pro protokolování a
software pro přenos souborů, který se instaluje do počítače.
Konfigurační software je nutný pro všechny systémy, po vložení konfiguračních dat a
jejich načtení do síťové řídicí jednotky pracuje systém bez nutnosti připojení počítače. Je
potřebný pouze při instalaci a provádění změn v současné konfiguraci systému.
Konfigurační software podporuje úrovně přístupu správce, uživatel a osoba provádějící
instalaci. Funkce a akce přiřazené vstupům do systému se konfigurují pomocí maker.
V makru je nastavena hlavně priorita, audio vstup, zpráva, opakování, apod. Pomocí tohoto
software se nastavují i zóny a skupiny zón. Dále se nastavují veškeré vstupy, zesilovače,
hlasitosti, zdroje hudby, atd. Pro ukázku práce v softwaru a jeho vzhledu, jsou zařazeny
snímky obrazovky v přílohách práce (viz Příloha P II).
Diagnostický a protokolovací software slouží k sledování a zaznamenávání stavů všech
součástí OES. Stavy ukládá a zobrazuje aktuální, může zajišťovat ukládání dat do počítače
v reálném čase. Tento software také zaručuje vizuální a akustickou indikaci poruch.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
53
Poruchové stavy mohou být pomocí tohoto softwaru potvrzeny a může být obnoven
původní stav.
Software pro přenos souborů je nutný k přenosu datových souborů a souborů s hlášením
z počítače do paměti řídicí síťové jednotky. Přenos je chráněn uživatelským číslem a
heslem. Zvukové soubory se přenášejí ve formátu WAV.
K systému jsou nabízeny ještě dodatkové softwary pro zjednodušení ovládání pomocí
počítače, ale v současné době nejsou certifikovány podle ČSN EN 60849, a proto zde
nejsou uvedeny.
4.2.10 Reproduktory
Společnost Bosch vyrábí velké množství typů reproduktorů a mezi nimi i reproduktory
vyhovující požadavkům ozvučených evakuačních systémů. Systém Praesideo pracuje
s deskami dohledu, které mají ve svých manuálech uvedené kompatibilní reproduktory,
které ovšem nejsou všechny plně vyhovující požadavkům na instalaci v ozvučeném
evakuačním systému. V následujícím výčtu jsou uvedeny pouze ty reproduktory, které jsou
naprosto vhodné.
Ať se jedná o jakýkoliv druh reproduktoru, vždy je vybaven keramickou svorkovnicí,
tepelnou pojistkou a ohnivzdorným vedením. Vestavěná ochrana těchto reproduktorů
zaručuje, že i když je reproduktor poškozen, nezpůsobí výpadek dalších reproduktorů
v lince (popř. zóně). Následují typy reproduktorů:
•
panelové či skříňkové reproduktory jsou vhodné pro zapuštěnou nebo vnější
montáž převážně na stěny místnosti, vyrábí se ve třech variantách – LBC 3018/00,
LB1-UM06E a LBS3011/41, charakteristické pro tento typ reproduktorů je slušná
reprodukce řeči i hudby, vhodnost pro použití v nákupních střediscích, školách,
apod., použití ve vnitřních prostorách,
•
sloupové reproduktory jsou dodávány ve variantách s označením LBC 3210/00 a
LA1-UMx0E, pro obě označení platí, že reproduktory jsou vhodné pro velké
aplikace, venkovní i vnitřní použití, mají dobrou srozumitelnost i na větší
vzdálenosti, ale liší se ve směrové charakteristice,
•
projektorové reproduktory jsou zastoupeny pouze reproduktorem LBC 3432/02,
což je všesměrový zvukový projektor s výbornými hudebními vlastnostmi, vhodný
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
54
pro použití v budovách, kde je OES dán normami (shromažďovací prostory podle
normy ČSN 730831),
•
stropní podhledové reproduktory řeší v oblasti OES společnost Bosch modulárním
systémem MCS 3500, který umožňuje sestavení vhodných reproduktorů pomocí
reproduktorových jednotek LBC 35x0/40, které se liší výkonností, ale všechny mají
výborné zvukové vlastnosti a jsou vhodné pro snadnou montáž na stropy místností,
•
tlakové
reproduktory
nesou
označení
LH1-10M10E
a
LBC
348x/00,
charakteristický je pro ně hlavně vysoký výkon a vynikající reprodukce řeči,
vhodné použití je pak venkovní aplikace jako jsou parky, továrny, plavecké bazény
či sportovní hřiště,
•
směrové reproduktory reprezentuje jeden systémem Praesideo podporovaný typ, a
to LS1-OC100E, který je určen pro použití v rozsáhlých prostorech s vysokými
stropy – například ve skladech, nákupních centrech, nakládacích halách.
Tabulka (Tab. 13) uvádí vlastnosti zástupců reproduktorů jednotlivých skupin.
Tab. 13. Technické specifikace reproduktorů použitelných v systému Praesideo.
Typ reproduktoru
Maximální výkon
Frekvenční rozsah
Úroveň akustického tlaku
LBC 3018/00
9 W / 100 V
150 Hz – 20 kHz
94 dB / 1 W, 1 m
Vyzařovací úhel
120 ° při 1 kHz
Jmenovitá impedance
Rozměry (výška × šířka × hloubka)
Hmotnost
Typ reproduktoru
Maximální výkon
Frekvenční rozsah
Úroveň akustického tlaku
Vyzařovací úhel
Jmenovitá impedance
Rozměry (průměr × hloubka)
Hmotnost
Typ reproduktoru
Maximální výkon
Frekvenční rozsah
Úroveň akustického tlaku
1667 Ω
(195 × 260 × 80) mm
2,6 kg
LBC 3432/02
30 W / 100 V
150 Hz – 20 kHz
92 dB / 1 W, 1 m
180 ° při 1 kHz
500 Ω
(146 × 200) mm
2,6 kg
LBC 3483/00
52,5 W / 100 V
380 Hz – 5 kHz
112 dB / 1 W, 1 m
LBC 3210/00
90 W / 100 V
190 Hz – 20 kHz
97 dB / 1 W, 1 m
170 ° horizontálně / 55 °
vertikálně při 1 kHz
167 Ω
(1200 × 160 × 90) mm
9 kg
LBC 3520/40
18 W / 100 V
60 Hz – 20 kHz
90 dB / 1 W, 1 m
150 ° při 1 kHz
833 Ω
(360 × 112) mm
3,6 kg
LS1-OC100E
150 W / 100 V
60 Hz – 17 kHz
89 dB / 1 W, 1 m
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
Typ reproduktoru
Vyzařovací úhel
Jmenovitá impedance
Rozměry (průměr × hloubka)
Hmotnost
LBC 3483/00
50 ° při 1 kHz
286 Ω
(490 × 499) mm
4,5 kg
55
LS1-OC100E
170 ° při 1 kHz
100 Ω
(800 × 425) mm
29 kg
4.2.11 Sestavený systém Praesideo a možnosti použití
Ozvučený evakuační systém Praesideo je možné sestavit do 19 palcové skříně, ale jelikož
má poměrně malé množství prvků, je umístění systému na pracovní stoly jednodušším a
ekonomičtějším řešením. Jednotlivé komponenty systému (mimo reproduktory) spolu
komunikují skrz síť kabelů s optickými vlákny a mohou se spojovat v libovolném pořadí,
spojení vede sériově z jedné jednotky do druhé. Větve se dají vytvářet pomocí
rozbočovačů síťového vedení.
Architektura systému je tvořena uzly, kterých může být v systémové smyčce až 63 a
mohou být od sebe vzdáleny až 50 m při použití plastových optických vláken a kilometry
při užití skleněných optických vláken. Celý systém lze konfigurovat jako neredundantní
systém – komponenty jsou v neuzavřeném řetězci a rozvětvený, pokud dojde k přerušení
kabeláže, systém funguje dál pouze částečně, nebo jako redundantní systém – komponenty
jsou zapojené do kruhu a při poškození jednoho kabelu systém zůstává plně funkční.
Ať už je systém postaven jako smyčka nebo rozvětvená struktura, vždy nabízí následující
možnosti použití:
•
vysílání akustických alarmů a gongů předem nahraných v síťové řídicí jednotce,
•
reprodukce živých (mluvených) nebo předem nahraných hlášení do systému –
vybraných zón či skupin zón,
•
vysílání hudební kulisy neboli hudby na pozadí do libovolných reproduktorových
zón,
•
možnost připojení externích systémů (systémy detekce nebezpečí, systémy pro
správu budov) přes řídicí vstupy systému a automatizaci libovolných akcí při
předem definovaných podnětech,
•
konfigurace systému přes konfigurační software nabízí široký výběr možností
optimalizace podle potřeb uživatele systému.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
56
Obr. 13. Předvedení OES Praesideo: a) standardní vzhled jednotek (řídicí jednotka,
zesilovač), b) vzhled malých jednotek (rozhraní, záznamník, rozbočovač), c) deska
dohledu, d) stanice hlasatele, e) klávesnice pro stanici hlasatele, f) sloupový reproduktor,
g) směrový reproduktor, h) konfigurační software.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
5
57
POROVNÁNÍ OZVUČENÝCH EVAKUAČNÍCH SYSTÉMŮ
Nejlépe viditelné rozdíly při porovnávání ozvučených evakuačních systémů jsou, pokud
srovnáváme analogový a digitální systém. Jelikož byli v minulé kapitole představeni
zástupci obou druhů systémů, vychází následující podkapitola z výše uvedených údajů.
V první podkapitole tedy bude srovnán analogový OES Audix s plně digitálním OES
Praesideo. Další podkapitola se týká komplexního porovnání dalších systémů dostupných
na našem trhu.
5.1 Srovnání systému Audix a systému Praesideo
Základní rozdíl mezi těmito systémy již byl několikrát zmíněn – Audix je systém jehož
řídicí jednotka pracuje s analogovou maticí, zatímco řídicí jednotka systému Praesideo
pracuje pomocí procesorů s digitálními daty. OES Audix má kvůli analogové matici pouze
omezený počet zón, do kterých může směrovat hlášení, hudbu, signály a podobně, zatímco
OES Praesideo není v počtu zón omezen. Další rozdíl vycházející z použití analogové
technologie a digitální technologie je ve způsobu zapojení jednotlivých komponent
systému. U systému Audix se musí při sestavení dbát na pořadí jednotek a dodržovat
přesný postup při zapojování, kdežto u systému Praesideo je možné zapojit kteroukoliv
jednotku kamkoliv a síťová řídicí jednotka ji zařadí do systému pomocí vlastní adresy
každé jednotky (uzlu) v systému. Dalším rozdílům jsou věnovány podkapitoly uvedené
níže.
5.1.1
Kvalita zvuku a zesilovače
V tomto ohledu je těžké oba systémy srovnávat, protože záleží především na typu
použitých reproduktorů. Ovšem optická vlákna u systému Praesideo vykazují mnohem
vyšší odolnost vůči elektromagnetickému rušení či šumu než klasická kabeláž systému
Audix. Kvalita zvuku a jeho srozumitelnost závisí samozřejmě po reproduktorech a
mikrofonech také na zesilovačích, které jsou v OES použity.
OES Praesideo nabízí vyšší výkon zesilovačů, co se týká kvality zvuku, jsou zesilovače
obou systémů srovnatelné, ale opět vede spíše systém Praesideo, jehož zesilovače
umožňují větší škálu zpracování digitálního zpracování zvuku (ekvalizéry). Systém Audix
má ovšem lépe zajištěno zálohování zesilovačů, protože zesilovače v tomto systému lze
modulovat, lze volně konfigurovat tzv. zesilovací bloky, které se při zdvojení navzájem
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
58
jistí v jedné zesilovací jednotce. Systém Praesideo musí pro zálohování zdvojit celé
jednotky, to znamená, že musí být do systému zapojeny další záložní zesilovače.
5.1.2
Spolehlivost
Spolehlivost je zaručena především pomocí možnosti hlídání funkce celého systému, která
je dána i normativně. V OES Audix slouží k hlídání systému panel hlídání, do kterého
musí být přivedena další zvláštní kabeláž, což zvyšuje náklady a nároky na instalaci a také
více možností k poruchám kabelů. Systém Praesideo stejně jako jiné digitální systémy má
nepopiratelnou výhodu v tom, že veškerá data prochází pouze jedním kabelem. Hlídání
zaručuje u systému Praesideo síťová řídicí jednotka a minimalizuje se tak počet prvků
systému. Dalším rozdílem mezi systémy v hlídání je nepřetržitost hlídání. V obou
systémech je hlídání neustálé, ale Audix pracuje s impulsy hlídacího pilotního signálu,
zatímco Praesideo hlídá své jednotky spojitě, nepřetržitě.
Dalším z faktorů spolehlivosti je fungování systému i při poruše jeho části. OES Audix řeší
výpadek řídicí jednotky pomocí bypass jednotky, což opět zvyšuje náročnost na instalaci a
náklady, OES Praesideo má bypass vyřešen již pomocí stanic hlasatele. Audix se zapojuje
sériově, tvoří se celý systém v rozvaděči a od něj pak vede kabeláž do jednotlivých
reproduktorových zón, které se při výpadku navzájem neovlivňují, ale problém může
nastat, porouchá-li se více jednotek zapojených v návaznosti na sebe v rozvaděči. U
systému Praesideo je možné zapojení do smyčky, které zaručuje správnou funkci i během
poruch jednotek či kabeláže. Menší množství jednotek v tomto systému a jejich libovolné
umísťování také přispívá k vyšší spolehlivosti.
5.1.3
Spolupráce s jinými systémy
V tomto ohledu jsou systémy vcelku srovnatelné, i když systém Praesideo opět nabízí
jednodušší řešení připojením dalších systémů (detekce nebezpečí apod.) na řídicí vstupy
síťově řídicí jednotky, kdežto v systému Audix se využívá pro propojení s externími
systémy další jednotky – rozhraní pro externí ovládání. Oba systémy pak umožňují
automatické ovládání pomocí jiných bezpečnostních systémů.
5.1.4
Prostorové řešení
V prostorovém řešení vítězí OES Praesideo, protože obsahuje menší množství jednotek,
které nemusí být centralizované a zabírají tak méně prostoru než objemné rozvaděče
systému Audix.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
5.1.5
59
Komfort uživatele
Mezi komfort uživatele, který vybrané systémy nabízí, se dají zahrnout doplňkové funkce
systémů a doplňky, které jsou pro systém volitelné (respektive nejsou nezbytné). V této
oblasti má navíc spíše systém Audix, který nabízí například jednotky detekce šumu pro
doplňkovou regulaci hlasitosti hlášení a zpráv podle hluku v dané oblasti, nabízí vlastní
zdroje hudby (CD přehrávače, rádio přijímače) a vlastní akumulátorové jednotky pro
záložní napájení. Systém Audix se tak nabízí v naprosto kompletní variantě pro okamžité
použití po instalaci systému a jeho odzkoušení. Systém Praesideo tyto doplňky nenabízí, je
to systém pouze sám o sobě, který sice veškeré funkce nabízí a umožňuje nakonfigurovat,
ale v nabídce společnosti Bosch, která OES Praesideo dodává, se například akumulátory
přímo určené pro ozvučený evakuační systém nenalézají. Oboje řešení může uživateli
vyhovovat (může si například zvolit vlastní zdroje hudby pro systém), ale kompletní
systém se vším všudy je komfortnější.
Ovládání také patří mezi komfort uživatele a oba systémy jsou v tomto ohledu srovnatelné,
i když digitální systém Praesideo nabízí více možností stanice hlasatele. Ale základní
ovládání je u obou systémů jednoduché, stručné a jasné pomocí označených tlačítek na
klávesnici stanice hlasatele či přepínacích a mikrofonních jednotkách.
Pokud budeme do komfortu uvažovat i náklady a pořizovací cenu, digitální řešení systému
Praesideo je sice v základu dražší než systém Audix, ale zase snižuje náklady na údržbu.
5.2 Porovnání ostatních dostupných systémů
Další systémy, které byly uvedeny v teoretické části, ale nebyly rozebrány v části
technické, nejsou porovnávány navzájem tak jako předchozí dva OES (Audix a Praesideo),
ale v níže uvedených podkapitolách jsou uvedeny jejich hlavní klady a popřípadě zápory.
5.2.1
Systém Plena Voice Alarm System
Výhodami jsou malé množství použitých prvků, systém je řešením pro malé a střední
aplikace, velice jednoduchý jak na instalaci, tak na obsluhu a údržbu, je celkově spolehlivý
a cenově dostupný. Nevýhodami tohoto OES jsou ovšem omezení týkající se malého počtu
zón a kanálů, nemožnosti simultánního hlášení více mikrofony a systém má také malý
výkon pro ozvučení.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
5.2.2
60
Evakuační rozhlas Dexon Cybernet CBN 2000
Tento evakuační systém je na hranici přechodu analogového a digitálního řešení.
Digitalizovaná je především hlavní jednotka systému, která komunikuje s počítačem a dá
se skrz něj i dálkově řídit, což je výhodou. Dalšími plusy jsou dostatečný počet zón pro
středně velké aplikace, systém je v řadě možností automatizován a spolupracuje s dalšími
systémy, kladem tohoto systému je především zálohování napájení. Nevýhodou systému
může být jeho vyšší cena.
5.2.3
Integrovaný hlasový evakuační systém Venas
Je vyráběn ve dvou řadách a s tím jsou spojeny i výhody a nevýhody použití. „Nižší“ řada
je prakticky pouze zesilovač s funkcemi evakuačního rozhlasu, výhodou jsou tedy dobré
vlastnosti a možnosti zpracování zvuku a jednoduchost ovládání, protože systém má málo
prvků a to prakticky jen ovládací a zesilovací prvky. Hlídání je pouze jednoduché, ale
systém počítá s náhradním napájením. Výhodou je také cena, použití vhodné v malých
aplikacích, protože nevýhodou je velmi malý počet zón.
„Vyšší“ řada OES Venas má již řadu výhod a poskytuje potřebné funkce. Mezi hlavní
výhody patří vysoká modularita systému – systém je velmi skladný a do zdrojových rámů
se vkládají karty modulů, což šetří místem pro instalaci systému. Výhodou je také možnost
přehrávání odlišných zpráv do různých zón současně. Zápory tohoto systému jsou ovšem
malé množství ovládacích mikrofonů pro velké aplikace a nízký počet zón. Hlídání
systému pilotním signálem také není vyřešeno optimálně – tzv. mikrofon hasiče poskytuje
toto monitorování, což může vést k poruše, protože mikrofon je snadno poškoditelný.
5.2.4
Evakuační rozhlasový systém Promatrix
OES Promatrix je digitální systém, tedy systém, který má řadu kladů. Mezi hlavní
přednosti systému patří velké množství zón, komplexní hlídání celého systému, dálkové
ovládání pomocí telefonu, možnost několika různých hlášení na různá místa současně,
automatická regulace hlasitosti podle hluku okolí. Výhodou je také možnost použití jak
v malých, tak rozsáhlých aplikacích. Nevýhodou tohoto systému však může být cena a
složitější instalace, protože i když je systém digitální, stále si zachovává velké počty prvků,
které tento OES tvoří.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
5.2.5
61
Hlasový evakuační systém Variodyn D1
Variodyn D1 je plně digitálním OES, který poskytuje množství výhod. Jeho hlavní
uplatnění je ve větších objektech, kde se projeví hlavní výhoda systému – možnost tzv.
decentralizované inteligence, což v praxi znamená, že řídicí, či procesorová, jednotka
systému je použita na několika místech a je možné jednotlivé jednotky sesíťovat a vytvořit
tak komplexní systém odolný vůči poruchám. Dalším kladem systému je možnost
uchování velmi dlouhých zvukových zpráv a hlášení, zálohování zesilovačů a neustálé
hlídání. Mezi výhody můžeme zahrnout i dodávaný návrhový a konfigurační software,
který pomocí grafického rozhraní velice přehledně a snadno umožní uživateli sestavit
požadovaný model systému, který by chtěl realizovat. Zápory OES Variodyn D1 mohou
být v náročnosti instalace, protože pro velký počet zón je nutné zapojit velké množství
procesorových jednotek, které se musí síťovat a tak se zvyšují i náklady na kabeláž.
5.2.6
Evakuační rozhlas Vigil2
Novinka na našem trhu Vigil2 je analogový OES, který ještě není zažitý a známý, ale
v Británii je používán. Výhody použití systému Vigil2 jsou následující: kladení důrazu
především na monitorování systému a jeho záložní napájení bateriemi, které jsou také
neustále pod dohledem, aby byla zajištěna funkce systému při všech podmínkách. Systém
může být v plně automatickém režimu, kdy je integrován s ostatními systémy zabezpečení.
Kladem systému je také možnost vlastního designu některých částí, které jsou dodávány
jako stavebnice. S OES Vigil2 je poskytován i konfigurační a ovládací software, pomocí
něj je pak zajištěno snadné a přehledné ovládání systému pomocí počítače. Mezi nevýhody
ovšem patří větší množství prvků systému uložených do objemných rozvaděčů.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
6
62
NÁVRH MODELU OES PRO UNIVERZITNÍ BUDOVU U5
Kompletní návrh ozvučeného evakuačního systému pro budovu U5 by byl velmi rozsáhlý,
proto je v této práci přistoupeno k jednoduchému modelu, na jehož základě by šel celý
projekt rozvinout. Pro tento jednoduchý model byl vybrán digitální OES Praesideo od
firmy Bosch, protože se jedná o digitální systém, který je vhodný pro větší aplikace, což
univerzitní budova rozhodně je. Rozhodnutí pro výběr tohoto systému bylo učiněno také
z toho důvodu, že byl podrobně rozebrán v jedné z předchozích kapitol. Celý návrh je
uskutečněn schématy, grafickým znázorněním a popisem použití systému a jeho
předběžného rozmístění a konfigurace.
6.1 Schematické znázornění zón
Mezi prvními záležitostmi, které musíme při návrhu řešit, je rozdělení objektu do zón a
skupin zón. V modelu budeme pro komplexnost uvažovat hlavně skupiny zón, které jsou
barevně odlišeny na následujících zjednodušených schématech pater (Obr. 15, Obr. 16,
Obr. 17 a Obr. 18). Jednotlivé zóny by pak byly nakonfigurované pro menší celky.
Uvedeme-li si toto na konkrétním případu místností v budově U5, tak skupina zón by byla
místnosti prvního patra, jedna ze zón pak oblast jídelny menzy (viz Obr. 14, kde je zeleně
značena celá skupina zón místností prvního patra).
Obr. 14. Znázornění části prvního patra s označenou zónou jídelny.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
63
Popis skupin zón u dále uvedených schémat pro každé patro je uveden pro přehlednost
v tabulce (Tab. 14).
1
1
2
2
2
1
3
1
1
Obr. 15. Schéma přízemí a prvního mezipodlaží, včetně evakuačních východů.
5
4
4
4
5
5
4
Obr. 16. Schéma prvního patra a druhého mezipodlaží.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
6
7
6
7
Obr. 17. Schéma druhého patra a třetího mezipodlaží.
8
8
Obr.
18.
Schéma
dalších pater „věže“.
Tab. 14. Popis významu barev v uvedených schématech skupin zón.
Barva Význam
1
Skupina 1 – zóny místností přízemí a prvního mezipodlaží
2
Skupina 2 – zóny chodeb přízemí a prvního mezipodlaží
2
Skupina 2 – zóna nádvoří
3
Skupina 3 – zóny chodeb přízemí v oblasti vrátnice a chodeb ve „věži“
4
Skupina 4 – zóny místností prvního patra a druhého mezipodlaží
4
Skupina 4 – zóna balkónu menzy
5
Skupina 5 – zóny chodeb prvního patra a druhého mezipodlaží
6
Skupina 6 – zóny místností druhého patra a třetího mezipodlaží
7
Skupina 7 – zóny chodeb druhého patra a třetího mezipodlaží
8
Skupina 8 – zóny místností ve „věži“ (druhé až osmé patro)
64
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
65
Určení skupin zón pro budovu U5 není jednoduchou záležitostí, protože její
architektonické řešení je poměrně komplikované, hlavně co se týká tzv. „věže“ budovy.
Zde bylo zvoleno ozvučení celého volného prostoru, který je společný pro všech osm
podlaží této části budovy. Kdyby byly zóny rozděleny podle pater, docházelo by
k interferenci hlášení, což je nepřípustné pro správně řízenou evakuaci, kde hlášení musejí
být čistá a srozumitelná. Rozdělení skupin zón je pro ještě vyšší přehlednost uvedeno
v přílohách práce na zjednodušeném prostorovém modelu budovy (viz Příloha PIII).
6.2 Architektura systému
Pro řešení ozvučeného evakuačního systému byl vybrán systém Praesideo, který pro vyšší
spolehlivost umožňuje zapojení všech prvků do redundantní smyčky, takže i při přerušení
vedení systém stoprocentně zachovává veškeré funkce. Uvedené schéma představuje
zapojení jednotlivých jednotek.
Zesilovače
skupiny 4
Zesilovače
skupiny 5
Zesilovače
skupiny 3
Zesilovače
skupiny 6
Zesilovače
skupiny 2
Zesilovače
skupiny 7
Záložní napájení
Zesilovače
skupiny 8
Zesilovače
skupiny 1
Stanice hlasatele
Síťová řídicí jednotka
Záložní zesilovače
Obr. 19. Blokové schéma zapojení jednotek OES Praesideo.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
66
Jak je vidno na schématu, použité prvky pro aplikaci na budovu U5 jsou: síťová řídicí
jednotka, stanice hlasatele s připojenými klávesnicemi stanice hlasatele, výkonové
zesilovače, záložní napájení, záložní zesilovač a reproduktorové linky. Zesilovače jsou
označeny tak, jak je předpokládané rozdělení skupin zón na výše uvedených schématech,
ale počet není určitý, vše záleží na požadovaném výkonu reproduktorových linek.
6.2.1
Použité komponenty
Samozřejmostí je použití standardní síťové jednotky, stanice hlasatele rozšířené o
klávesnice stanice hlasatele pro ovládání systému a číselnou klávesnici pro identifikaci
uživatele a ještě další možnosti ovládání. Dalšími komponenty jsou výkonové zesilovače,
nejvhodnější se jeví varianta s výstupy pro osm reproduktorových linek, ale pro zónu
nádvoří a balkónu menzy, a také pro skupinu zón chodeb přízemí v oblasti vrátnice a
chodeb ve „věži“, musíme použít jiný typ. Reproduktory pro zóny v místnostech jsou
nejvhodnější skříňkové, pro chodby pak stropní podhledové, ovšem pro již zmíněnou zónu
nádvoří a balkónu menzy je lepší použít venkovní sloupové reproduktory a pro skupinu
zón chodeb přízemí v oblasti vrátnice a chodeb ve „věži“ je nejlepší použít opět
sloupových reproduktorů pro oblast vrátnice a hlavního vchodu, a pro pokrytí prostoru
„věže“ a chodeb v ní stačí použít speciální závěsný směrový reproduktor, který musí mít
přiřazen vlastní výkonový zesilovač.
6.2.2
Umístění jednotek v budově
Výchozím bodem pro umístnění systému je vrátnice budovy U5, která se nachází u
hlavního vchodu do budovy a má nepřetržitou obsluhu, proto se zde nachází nejlepší
pozice pro umístění síťové řídicí jednotky, stanice hlasatele, záložního zdroje a zesilovače.
Ostatní jednotky, tedy výkonové zesilovače, je nejvhodnější umístit do jednotlivých
oblastí, pro které budou použity. Pokud by byl požadavek na jinou stanici hlasatele než na
vrátnici, není problém díky modularitě systému Praesideo, kamkoliv tuto jednotku umístit.
Při vedení optické sítě ještě budou použity malé jednotky – rozhraní optické sítě, pro
překonávání vyšších vzdáleností než 50 metrů. Tyto jednotky jsou umístěny do vedení
kabeláže podle potřeby. Reproduktory jsou umístěny podle své konstrukce a podle potřeby
pokrytí prostoru.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
6.2.3
67
Konfigurace systému a hlášení
Pro plně automatická hlášení musíme ozvučený evakuační systém propojit se stávajícím
systémem detekce nebezpečí použitým na škole, což je systém požární detekce (nebo také
elektrické požární signalizace) Zettler Loop 500. Řídicí výstupy tohoto systému lze
propojit s řídicími vstupy síťově řídicí jednotky OES Praesideo a zajistit tak automatické
zahájení nahraných hlášení při mimořádně události zaznamenané systémem Zettler. Jelikož
je ale vrátnice neustále pod dohledem, je výhodnější využít pro ovládání systému a
provádění či řízení potřebných hlášení současný personál univerzity, který by bylo nutné
vyškolit pro situace, kdy je třeba použít OES.
Jednotlivá hlášení by měla být podle požadavků normy jasná, srozumitelná, krátká a
jednoznačná. Norma ale neudává přesné znění hlášení, protože by to bylo nesmyslné,
každá aplikace OES vyžaduje svá vlastní hlášení. Hlášení vhodná pro budovu U5 jsou
uvedena v následující tabulce (Tab. 15). Při sestavování těchto hlášení byl brán ohled na
umístění evakuačních schodišť, výtahů a východů. Nejlepší situací by bylo, kdyby hlášení
„na živo“ prováděl zaměstnanec školy pro tyto situace vyškolený a uvedená hlášení by
byla použita pouze jako sekundární, zaznamenaná pro automatický režim.
Tab. 15. Hlášení použitelná pro OES budovy U5.
Skupina
zón
Hlášení pro poplach (okamžitá evakuace) / varování (následná evakuace)
„V podlaží, ve kterém se nalézáte, byl vyhlášen požární poplach, vyjděte
prosím na chodbu.“ / „V budově byl vyhlášen požární poplach, čekejte
prosím na další instrukce.“
„Byl vyhlášen požární poplach, opusťte prosím budovu nejbližším
východem“ / varování by nebylo účelné (blokace východů)
„V podlaží, ve kterém se nalézáte, byl vyhlášen požární poplach, použijte
prosím nejbližší schodiště či výtah.“ / „V budově byl vyhlášen požární
poplach, čekejte prosím na další instrukce.“
„V budově byl vyhlášen požární poplach, vejděte prosím dovnitř a řiďte se
instrukcemi.“ / „V budově byl vyhlášen požární poplach, čekejte prosím na
další instrukce.“
„Byl vyhlášen požární poplach, opusťte prosím budovu nejbližším
východem nebo použijte nejbližší schodiště či výtah.“ / varování by nebylo
účelné (blokace východů)
„V podlaží, ve kterém se nalézáte, byl vyhlášen požární poplach, vyjděte
prosím na chodbu.“ / „V budově byl vyhlášen požární poplach, čekejte
prosím na další instrukce.“
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
68
OES Praesideo umožňuje vysílání několika hlášení do odlišných zón či skupin zón
současně, což může být využito při postupné evakuaci. Příkladem může být modelová
situace.
6.2.4
Modelová situace
Dejme tomu, že vypukl požár v laboratoři, která se nachází v druhém mezipodlaží. Poplach
bude vyhlášen pomocí tlačítka a tato poplachová informace bude předána systémem Zettler
Loop 500 síťové řídicí jednotce systému Praesideo, který počká na reakci personálu, a po
určeném časovém intervalu bez odezvy obsluhy, začne automaticky reprodukovat hlášení
okamžité evakuace pro zóny místností prvního patra a druhého mezipodlaží a současně
varovná hlášení do ostatních zón.
Požární poplach vyvolaný
Přenos poplachové informace ze
tlačítkem
systému Zettler Loop 500
Příjem poplachové informace
Vyhodnocení poplachové informace
síťovou řídicí jednotkou
síťovou řídicí jednotkou
Další postup řízen vyškoleným
ANO
Obsluha reaguje
NE
v časovém
personálem
intervalu
OES spouští nahraná hlášení
poplachu a varování
ANO
Poplach
ukončen
NE
Dokončení právě vysílaných
Ukončení hlášení po stanovené
hlášení a ukončení činnosti
době evakuace
Obr. 20. Vývojový diagram modelové situace.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
69
Poplach a okamžitá evakuace
Varování a následná evakuace
Obr. 21. Modelová situace.
6.2.5
Další využitelné funkce OES
Mimo vysílání evakuačních a varovných hlášení lze systém využit také k vyhledávání osob
v určitých zónách či v celé budově, k hlášení důležitých zpráv a bylo-li by to vhodné také
k pouštění hudby na pozadí. Pro hudbu na pozadí by se však k řídicí jednotce systému
musel připojit ještě hudební zdroj přes audio vstup.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
70
ZÁVĚR
Celá tématika ozvučených evakuačních systémů je velice obsáhlá a práce obsahuje výřez
z dosažitelných informací o těchto systémech. Cílem bylo stručné objasnění tématiky
čtenáři a tento cíl byl podle mého názoru splněn. Nyní bych rád shrnul problematiku
ozvučených evakuačních systémů do několika slov.
Normativní úpravy jsou poměrně přísné a s nástupem nových norem ještě přísnější a
důkladnější, i když se normy týkají spíše integrovaných OES do systémů elektrické
požární signalizace. Cílem výrobců však bude dosáhnout na certifikaci podle těchto
nových norem a proto si myslím, že vývoj systémů se bude ubírat směrem ke
zdokonalování funkčnosti, možnosti integrace a spolehlivosti. Jak si můžete přečíst
v teoretické části práce, systémů na našem trhu je poměrně dostatek, a proto je volba
systému vázána pouze požadavky zákazníka. Pro představu o fungování ozvučeného
evakuačního systému je dopodrobna rozebrán analogový i digitální systém v praktické
části a tyto systémy jsou také porovnány a z těchto uvedených informací vyplývá fakt, že
směr vývoje ozvučených evakuačních systémů je v kompletní digitalizaci a zmenšování
počtu komponent systému, aby se snížila finanční náročnost, náročnost na údržbu a
instalaci a naopak zvýšila celková spolehlivost a počet možností a funkcí. Na uvedeném
modelu je pak představeno použití systému v praxi.
Celkové hodnocení ozvučených evakuačních systémů je podle mého názoru takové, že
systémy jsou dnes ve velice dobrém stavu, dokážou plnit veškeré potřebné funkce a nabízí
ještě vždy něco navíc při zachování všech požadavků technických norem. Další vývoj jsem
již naznačil výše, jedná se především o digitalizaci, se kterou souvisí i použití optické
kabeláže, která zaručuje odolnost systému na rušení okolí a je velkým krokem dopředu,
protože ozvučovací evakuační systémy musí vydržet minimálně stejně tolik jako systémy
elektrické požární signalizace, tedy až do jejich kompletního zničení. Důležitá je i možnost
integrace s ostatními bezpečnostními systémy. Bezdrátové řešení se nabízí jako otázka, ale
přináší s sebou řadu komplikací a myslím, že v dohledné době se u těchto systémů nedá o
bezdrátovém přenosu dat mezi komponenty uvažovat, protože je méně spolehlivý a není
odolný na rušení.
Mnoho lidí si neuvědomuje důležitost těchto systémy a některé stavby se
shromažďovacími prostory dokonce musí ozvučovací evakuační systémy obsahovat. Měli
bychom si vzít příklad z Velké Británie, kde jsou ozvučovací evakuační systémy součástí
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
71
zabezpečení sportovních stadionů. Důležité uplatnění je v nákupních střediscích,
univerzitních centrech, luxusních lodích, ropných plošinách či letištích. Mnohdy od
instalace odrazují vyšší pořizovací náklady systému, ale jelikož se jedná o bezpečnost lidí,
nelze na těchto systémech šetřit. Vždy lze zvolit řešení, které poskytne dobrou kvalitu,
výkon, spolehlivost a zároveň je cenově dostupné.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
72
ZÁVĚR V ANGLIČTINĚ
Whole voice alarm system topic is very comprehensive and this thesis contains an excision
of attainable information about these systems. The objective was a brief explanation of
topic to readers and this objective was met, in my view. Now I would like to summarize
the issue of voice alarm systems into several words.
The standards are relatively tight and coming of the new standards drives tem even stricter
and more thorough, although the standards refer to integration of voice alarm systems into
fire detection and fire alarm systems. The programme of manufacturers will be achieving
certification under these new standards, and therefore I think that systems development
will become increasingly important to improve the functionality, the possibility of
integration and reliability. As you can read in the theoretical part of my thesis the offer of
systems in our market is quite enough, and therefore the choice of system is bound only by
the requirements of the customer. For your imagination about function of the voice alarm
system is analog and digital system high dismantled in the practical part, and these systems
are compared and from information mentioned above results the fact that orientations of
voice alarm system development is the entire digitization and reducing the number of
system components to reduce the financial intensity, intensity of maintenance and
installation and has increased the overall reliability and a number of options and features.
On the shown model is then presented the use of the system in practice.
Overall rating of voice alarm systems is in my view such that the systems are now in very
good condition, can perform all the necessary functions and has always offered something
extra, while preserving all the requirements of technical standards. Further developments I
have outlined above, it is mainly the digitization, which is related to the use of optical
cables, which provides resistance to interference with the system and surroundings and is a
major step forward because the voice alarm systems must be able to withstand at least as
much as an fire detection and fire alarm systems, thus until their complete destruction.
Another important is the possibility of integration with other security systems. Wireless
solutions is a question, but brings a number of complications and I think in the foreseeable
future, for these systems is not on the wireless data transmission between the components
considered, because of low reliability and bad resistance to interferences.
Many people do not realize the importance of these systems and some buildings with
assembly rooms even have to include voice alarm systems. We should take example from
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
73
Great Britain, where the voice alarm systems are a part of sport stadiums security.
Important use of these systems is in shopping centrums, university centrums, luxury ships,
oil platforms and airports. Often high cost discourages from installing these systems, but it
is human security and we shouldn’t save money on it. Always, we can choose a solution
that will provide good quality, performance, reliability, and is affordable.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
74
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1]
Public address - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2009 [cit. 2009-0411]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Public_address>.
[2]
Bosch - Systém Bosch Praesideo [online]. 2009 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z
WWW:
<http://www.boschsecurity.cz/content/language1/html/1611_CSY_XHTML.asp>.
[3]
DEXON | REPRODUKTORY A OZVUČOVACÍ TECHNIKA [online]. 2008, 6. 5.
2009 [cit. 2009-05-07]. Dostupný z WWW:
<http://www.dexon.cz/katalog/plosne-instal-ozvuceni/evakuacnirozhlasy/evakuacni-rozhlas-komfortni-dexon-cybernet-cbn-2000.html>.
[4]
Výhradní zastoupeni TOA v ČR. Profesionální a evakuační ozvučovací systémy
[online]. 2008 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW:
<http://www.toa.cz/index.htm>.
[5]
Bosch Security Systems Česká Republika [online]. 2009 [cit. 2009-04-25].
Dostupný z WWW:
<http://products.boschsecurity.cz/en/CZ/products/bxp/CATMbd99348b903c744c
35c919f98e51b53d>.
[6]
Voice Alarm Evacuation Systems | VIGIL2 by Baldwin Boxall [online]. 2009 [cit.
2009-05-03]. Dostupný z WWW: <http://www.baldwinboxall.co.uk/vigil2.htm>.
[7]
DYNACORD – PROMATRIX Systems [online]. 2008 [cit. 2009-05-05]. Dostupný
z WWW: <http://www.dynacord.com/en/products/7/3_index.html>.
[8]
Tyco Fire & Integrated Solutions: Evakuační ozvučení [online]. 2007 [cit. 200905-03]. Dostupný z WWW:
<http://www.tycoeurope.com/index.php?id=audix&L=10>.
[9]
ČSN EN 60849. Nouzové zvukové systémy. Praha : Český normalizační institut,
1999. 24 s.
[10] ČSN EN 54-16. Elektrická požární signalizace - Část 16: Ústředny pro hlasová
výstražná zařízení. Praha : Český normalizační institut, 2008. 56 s.
[11] ČSN EN 54-24. Elektrická požární signalizace - Část 24: Komponenty pro
hlasové výstražné systémy - Reproduktory. Praha : Český normalizační institut,
2009. 50 s.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
75
[12] ČSN EN 730831. Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory. Praha :
Český normalizační institut, 2001. 32 s.
[13] KUBRICHT, Jiří. Hlasové evakuační systémy. Security magazín. 2008, roč. 15, č.
81, s. 51-53.
[14] ZETTLER ČR, Spol. s r. o. Audix : Katalogový list. Liberec, 2005. 41 s.
[15] BOSCH SECURITY SYSTEMS. Praesideo : Návod k instalaci a obsluze. 2005.
54 s.
[16] BOSCH SECURITY SYSTEMS. Praesideo 2.1 : Installation and User
Instructions. 2004. 346 s.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
76
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
EN
Evropská norma.
ČSN
Česká technická norma, neoficiálně česká soustava norem.
U5
Univerzitní budova číslo 5, fakulta aplikované informatiky, se sídlem na Jižních
svazích, ulice Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín.
OES
Ozvučený evakuační systém.
UTB
Univerzita Tomáše Bati.
VACIE
Voice alarm control and indicating equipment – ústředna pro hlasové výstražné
zařízení.
RS485
Specifikace dvoudrátového poloduplexního multibodového sériového spoje.
W
Watt – jednotka výkonu.
µV, V
Mikrovolt, volt – jednotky elektrického napětí.
dB
Decibel – jednotka hladiny intenzity zvuku.
°C
Stupeň Celsia – jednotka teploty.
Hz, kHz Hertz, kilohertz – jednotky frekvence.
mm, m
Milimetr, metr – jednotky délky.
kg
Kilogram – základní jednotka hmotnosti.
CD
Kompaktní disk, optický disk pro ukládání digitálních dat.
FM
Frekvenční modulace rádiového signálu.
AM
Amplitudová modulace rádiového signálu.
MP3
Formát ztrátové komprese zvukových souborů.
MMC
Standard paměťové karty s technologií paměti flash.
RBUS
Označení sběrnice dat.
mA, A
Miliampér, ampér – jednotky elektrického proudu.
AC
Střídavý elektrický proud.
DC
Stejnosměrný elektrický proud.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
77
Ah
Ampérhodina – jednotka elektrického náboje či kapacity akumulátoru.
LCD
Zobrazovací zařízení (displej) z tekutých krystalů.
dBA
Jednotka hladiny zvuku upravená podle citlivosti lidského ucha.
dBV
Jednotka jmenovitého napětí u nesymetrických zařízení (-20 dBV = 0,1 V).
Ω, kΩ
Ohm, kiloohm – jednotky odporu, popř. impedance.
LED
Light emitting diode – světlo vyzařující dioda.
mm2
Milimetr čtvereční – jednotka plochy.
N
Newton – jednotka síly.
HTML
Hypertext markup language – jeden z jazyků pro vytváření webových stránek.
WAV
Zvukový formát pro ukládání zvuku beze ztrát.
UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
78
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1. Ukázka školního systému veřejného ozvučení. ....................................................... 13 Obr. 2. Rozdíly mezi systémy veřejného ozvučení a ozvučenými evakuačními
systémy znázorněné v blokovém schématu................................................................ 14 Obr. 3. Systém Praesideo od společnosti Bosch. ................................................................. 17 Obr. 4. Systém Plena Voice Alarm Systém od výrobce Bosch. .......................................... 17 Obr. 5. Ukázka systému Cybernet CBN 2000 od firmy Dexon. ......................................... 18 Obr. 6. Systém Venas, série VM 2000. ............................................................................... 19 Obr. 7. Systém Venas, série VX 2000. ................................................................................ 19 Obr. 8. Součásti systému Dynacord Promatrix. ................................................................... 20 Obr. 9. Řídicí a spínací napájecí jednotka systému Variodyn D1. ...................................... 21 Obr. 10. Řídicí jednotka Alpha systému Audix. .................................................................. 22 Obr. 11. Řídicí jednotka OES Vigil2. .................................................................................. 22 Obr. 12. Ukázka částí systému Audix: a) stropní reproduktor, b) tlakový reproduktor,
c) mikrofonní stanice, d) řídicí jednotka Alpha s mikrofonní stanicí,
e) zesilovač, f) panel hlídání, g) záložní akumulátor, h) systém Audix
v rozvaděči. ................................................................................................................ 43 Obr. 13. Předvedení OES Praesideo: a) standardní vzhled jednotek (řídicí jednotka,
zesilovač), b) vzhled malých jednotek (rozhraní, záznamník, rozbočovač),
c) deska dohledu, d) stanice hlasatele, e) klávesnice pro stanici hlasatele,
f) sloupový reproduktor, g) směrový reproduktor, h) konfigurační software. ........... 56 Obr. 14. Znázornění části prvního patra s označenou zónou jídelny. .................................. 62 Obr. 15. Schéma přízemí a prvního mezipodlaží, včetně evakuačních východů. ............... 63 Obr. 16. Schéma prvního patra a druhého mezipodlaží. ...................................................... 63 Obr. 17. Schéma druhého patra a třetího mezipodlaží. ........................................................ 64 Obr. 18. Schéma dalších pater „věže“. ................................................................................ 64 Obr. 19. Blokové schéma zapojení jednotek OES Praesideo. ............................................. 65 Obr. 20. Vývojový diagram modelové situace. ................................................................... 68 Obr. 21. Modelová situace. .................................................................................................. 69 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
79
SEZNAM TABULEK
Tab. 1. Technické údaje řídicí jednotky Alpha. ................................................................... 35 Tab. 2. Parametry mikrofonních jednotek systému Audix. ................................................. 36 Tab. 3. Rozměry a hmotnosti hudebních zdrojů systému Audix. ........................................ 37 Tab. 4. Technické parametry zesilovačů pro OES Audix – část první. ............................... 39 Tab. 5. Technické parametry zesilovačů pro OES Audix – část druhá. .............................. 40 Tab. 6. Vlastnosti reproduktorů použitelných v OES Audix. .............................................. 41 Tab. 7. Specifikace síťové řídicí jednotky systému Praesideo. ........................................... 45 Tab. 8. Technické specifikace výkonových zesilovačů OES Praesideo. ............................. 46 Tab. 9. Vlastnosti stanice hlasatele systému Praesideo. ...................................................... 48 Tab. 10. Technické parametry klávesnic pro stanice hlasatele systému Praesideo. ............ 49 Tab. 11. Technické parametry audio expandéru OES Praesideo. ........................................ 49 Tab. 12. Vlastnosti kabeláže pro OES Praesideo................................................................. 52 Tab. 13. Technické specifikace reproduktorů použitelných v systému Praesideo. ............. 54 Tab. 14. Popis významu barev v uvedených schématech skupin zón. ................................ 64 Tab. 15. Hlášení použitelná pro OES budovy U5................................................................ 67 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky, 2009
SEZNAM PŘÍLOH
PI
Dotazník.
P II
Ukázka konfiguračního softwaru systému Praesideo.
P III
Zjednodušený prostorový model budovy U5.
80
PŘÍLOHA P I: DOTAZNÍK.
Odpovězte prosím na následující otázky tak, jak uznáte za vhodné, pokud se Vám bude
zdát otázka špatně formulovaná, nebo by Vás napadlo ještě něco dalšího, rád uvítám
jakékoliv připomínky a informace od odborníka na danou problematiku – čili od Vás.
Děkuji za Váš čas a spolupráci, těším se na Vaše odpovědi.
1. Kdy jste se poprvé setkal s ozvučenými evakuačními systémy (dále jen OES) ve
své praxi?
Odpověď:
Po pravdě v době jejich vzniku, když začala platit norma ČSN/EN 60849 - 1998.
Tato norma vychází z britské normy BS5839. Myslím, že vznikla jako opatření po
katastrofálním požáru na nějakém anglickém fotbalovém stadionu (nebo to bylo v
Bruselu? Nevím). Tehdy se norma 60849 nebrala tak vážně. Jako vždy byla
hlavním kriteriem cena.
2. Napadá Vás, co předcházelo OES? Jaké systémy byly předchůdci OES a v kterém
odvětví průmyslu se vyskytly?
Odpověď:
Jednoznačně tzv. Public adress systémy, jinými slovy systémy veřejného ozvučení.
Tyto systémy byly používány jednak pro paging (vyhledávání osob) nebo pro jiné
oznamovací účely včetně reklamních spotů či varovných zpráv. Jediný rozdíl mezi
těmito systémy a OES (jednoznačný název není přesně stanoven - Voice alarm
systems, Hlasové evakuační systémy, Nouzový zvukový systém či jen Domácí
rozhlas) je v tom, že evakuační systémy kladou vysoké požadavky na funkčnost.
Systém se musí sám hlídat a to jak aktivní prvky tak i teproduktorové linky.
Jednoduše musí mít monitorovanou a za každých okolností funkční “kritickou
signálovou cestu” včetně mikrofonní kapsle až po konec reproduktorových linek.
3. Mohl byste uvést název, výrobce a stručný popis OES, se kterým jste se setkal
poprvé?
Odpověď:
Myslím, že jako první certifikovaný systém bylo na českém trhu uvedeno Praesideo
od Philipse (nyní Bosch). Další na sebe nedaly dlouho čekat - Paso, Promatrix
(Dynacord), Toa, Dexon a mnoho dalších.
4. Kdy se začala firma, ve které jste nyní zaměstnán zabývat OES? Které to byly?
Odpověď:
Po pravdě nouzovými evakuačními systémy se začala naše společnost vážně
zabývat až po mém nástupu. Museli jsme reagovat na požadavky našich zákazníků
(téměř ze 100% montážní firmy) a hlasový evakuační systém jim přinést. Asi
nejzajímavější produkt, který jsme přinesli na náš trh byl plně digitální hlasový
evakuační systém Variodyn D1 rakouské firmy AV Digital.
5. Jaké byly v minulosti první překážky a problémy, které se musely u OES řešit?
Odpověď:
V první řadě to byla cena. On se totiž musí kompletně celý systém zakabelovat
ohniodolnými kabely, které jsou neskutečně drahé. Další položka velmi významná
je evakuační systém sám. Taky pěkná paleta. No a kvalitní reproduktory pro
evakuační rozhlas jsou rovněž poměrně drahé. Je ovšem pravda, že si některé firmy
pomáhali všelijak. Například používali prvky, které neodpovídají normě 60849.
Doplňovali obyčejné reproduktory tzv. evakuační svorkovnící, čímž ovšem v
žádném případě nevytvořili evakueční reproduktor. Z technického hlediska byl asi
největší problém pro mnoho výrobců monitorování mikrofonní kapsle.
6. Kdo byli první zákazníci mající zájem o OES? Jaké byly jejich požadavky?
Odpověď:
Myslím že to byly státní instituce. Jako další to byli velcí investoři, kteří stavěli
multifunkční centra.
7. Na stupnici 1 – 10, kdy 10 je nejlepší, vyberte prosím Vaši odpověď na otázku, jak
spolehlivé byly první instalované OES a jakou zkušenost s nimi máte. Budu rád,
když přidáte komentář k Vaší odpovědi.
Odpověď: 6
Tady je jednoznačná odpověď velmi těžká a zavádějící. První systémy neměly
všechny náležitosti podle normy 60849. Zesilovače obsahovaly například prvky
hlídající jejich funkčnost s možností náhrady vadného zesilovače ale nepoužívaly
systém pro kontrolu linek apod. Rovněž zdvojená kabeláž apod.
Nyní bych přešel spíše do přítomnosti.
1. Co se změnilo v oboru OES? V čem jsou moderní systémy lepší?
Odpověď:
Myslím, že největší pokrok byl proveden v digitalizaci celých systémů. Digitální
systémy umožňují využívat netušených možností, zejména více relací v systému
současně, dokonalá kontrola aktivních prvků ale i reproduktorových linek, možnost
integrace do jiných systémů apod.
2. Na stupnici 1 – 10, kdy 10 znamená „dokonalé“ a 1 „zcela nevyhovující“, vyberte
prosím odpověď, která zastupuje Váš názor na současné OES. Pokud odpověď
rozvinete, budu jen rád.
Odpověď: 8
Opět musím zdůraznit, že odpověď je velmi nejednoznačná a zavádějící. Některé
systémy tak jak jsou určeny k aplikaci nemají chybu. Největší potíž je opět v jejich
ceně. A tak i nadále některé firmy naprosto deklasují celý systém použitím levných
reproduktorů a špatnou aplikací. Zejména při sdružení evakuačního systému s
distribucí hudby jsou používány regulátory hlasitosti. No a právě tyto regulátory
nemají v evakuačním systému co dělat. Proč? Je to prosté, nelze monitorovat funkci
kontaktu relé nuceného poslechu. Takže I kdyby byl systém sebedokonalejší čemuž bude samozřejmě odpovídat i cena - najdou se vždy fiškusové, které jej
prostě zmrví.
3. Kdybyste měli možnost něco změnit na současných OES, co by to bylo?
Odpověď:
Přísnější kontrola použitých komponentů v evakuačních systémech, zpřísněné
postihy při nedodržení požadavků norem. (nyní nově přibývají normy požárnické
5416 - hodnocení evakuačního systému jako takového a 5424 - která výslovně
zabývá reproduktory v evakuačních systémech. Tak doufám, že evakuační svorce
odzvoní)
4. V jakém směru se podle Vás budou ubírat OES v budoucnosti?
Odpověď:
Plná digitalizace, integrace do ostatních bezpečnostních systémů.
5. Mohl byste se vyjádřit k normám, které ovlivňují OES (mám na mysli hlavně ČSN
EN 60849 a EN 54-16, 24)?
Odpověď:
Norma 60849 je naprosto chaotická, neprůhledná a ve své podstatě říká, že i kdyby
se všechno pokazilo, systém musí fungovat dál.
Nové normy řady 54 jsou podstatně konkrétnější a problém řeší více technicky
včetně zkušebních předpisů a postupů. Navíc norma 54-24 poprvé umožňuje
provádět certifikaci reproduktorů. Dříve je nebylo podle čeho certifikovat.
A poslední otázka tohoto dotazníku:
Napadá Vás ještě jakákoliv připomínka či názor k problematice OES?
Odpověď:
Je velmi důležité tyto systémy nepodceňovat. Každé ošizení hlasového evakuačního
systému se může neskutečně vymstít. Každý nekvalitní prvek či špatný návrh může
být doslova a do písmene časovaná bomba, která může mít za následek mnoho
lidských životů. Hlasové evakuační systémy by měly být navrhovány s ohledem na
efektivitu, spolehlivost a měly by přesně korespondovat s požárními systémy.
Věřím, že se budou tyto systémy hodnotit ne pouze podle ceny a řekněme
cena/výkon/spolehlivost.
Děkuji za odpovědi
Tomáš Gavenda
PŘÍLOHA P II: UKÁZKA KONFIGURAČNÍHO SOFTWARU
SYSTÉMU PRAESIDEO.
Úvodní obrazovka instalace softwaru přes webové rozhraní.
Programu pro přenos souborů z počítače do systému.
Úvodní obrazovka konfiguračního softwaru síťové řídicí jednotky.
Přidávání uživatelů do systému.
Přidávání a odebírání jednotek (na snímku výkonových zesilovačů) do systému.
Nastavení audio výstupů síťové řídicí jednotky.
Nastavení řídicích vstupů síťové řídicí jednotky.
Nastavení funkcí klávesnice stanice hlasatele.
Správa nahraných hlášení.
Nastavení jednotlivých zón.
Konfigurace skupin zón.
Ukázka nastavování zpracování zvuku.
PŘÍLOHA P III: ZJEDNODUŠENÝ PROSTOROVÝ MODEL
BUDOVY U5.
Barvy odpovídají rozdělení podle tabulky uvedené v práci (Tab. 14). Bílá barva označuje
schodiště a výtahy.