Inteligentní hotel
Intelligent hotel
Bc. Marek Fiala
Diplomová práce
2009
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
4
ABSTRAKT
Diplomová práce se zabývá návrhem inteligentního hotelu. Jedná se o systémy
vzduchotechniky, elektroinstalace a monitorování celého systému. To vše je propojeno
skrz inteligentní sb rnici KNX a celý systém je tak možno ovládat jak z jednoho místa, tak
i dálkov . Cílem je zvýšit komfort ubytovaných host za p im ené náklady.
Klí ová slova: inteligentní budova, KNX, LonWorks, klimatizace, VRV systém
ABSTRACT
This diploma thesis deals with intelligent hotel design. It deals with air-conditioning
system, wiring and monitoring of the system. All systems are connected through the KNX
bus and the whole system is controlled from one location, as well as remotely. The aim is
to increase the comfort of accommodated guests at a reasonable cost.
Keywords: intelligent building, KNX, LonWorks, air-conditioning, VRV system
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
5
Cht l bych pod kovat vedoucímu mé diplomové práce, panu Ing. Martinu Zálešákovi,
CSc. za cenné rady a p ipomínky a firm Mekos Group, a.s., zastoupenou panem Josefem
Jarmou, za poskytnutí cenných materiál , bez nichž by se má práce neobešla.
Dále bych cht l pod kovat rodin , p ítelkyni a mým p átel m, kte í m po celou dobu
studia podporovali a dokázali pochopit mou zaneprázdn nost p i tvorb této práce.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
6
Prohlašuji, že
beru na v domí, že odevzdáním diplomové/bakalá ské práce souhlasím se zve ejn ním
své práce podle zákona . 111/1998 Sb. o vysokých školách a o zm n a dopln ní
dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve zn ní pozd jších právních p edpis ,
bez ohledu na výsledek obhajoby;
beru na v domí, že diplomová/bakalá ská práce bude uložena v elektronické podob
v univerzitním informa ním systému dostupná k prezen nímu nahlédnutí, že jeden
výtisk diplomové/bakalá ské práce bude uložen v p íru ní knihovn Fakulty
aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlín a jeden výtisk bude uložen u
vedoucího práce;
byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji diplomovou/bakalá skou práci se pln
vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o zm n n kterých zákon (autorský zákon) ve zn ní pozd jších právních
p edpis , zejm. § 35 odst. 3;
beru na v domí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve Zlín právo na
uzav ení licen ní smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského
zákona;
beru na v domí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo –
diplomovou/bakalá skou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen
s p edchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve Zlín , která je
oprávn na v takovém p ípad ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu
náklad , které byly Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín na vytvo ení díla vynaloženy
(až do jejich skute né výše);
beru na v domí, že pokud bylo k vypracování diplomové/bakalá ské práce
využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve Zlín nebo jinými
subjekty pouze ke studijním a výzkumným ú el m (tedy pouze k nekomer nímu
využití), nelze výsledky diplomové/bakalá ské práce využít ke komer ním
ú el m;
beru na v domí, že pokud je výstupem diplomové/bakalá ské práce jakýkoliv
softwarový produkt, považují se za sou ást práce rovn ž i zdrojové kódy, pop .
soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této sou ásti m že být d vodem
k neobhájení práce.
Prohlašuji,
že jsem na diplomové práci pracoval samostatn
a použitou literaturu jsem citoval.
V p ípad publikace výsledk budu uveden jako spoluautor.
Ve Zlín
…………………….
Podpis diplomanta
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
7
OBSAH
ÚVOD ............................................................................................................................. 10
TEORETICKÁ ÁST ................................................................................................ 11
1
SYSTÉMY TECHNIKY BUDOV ........................................................................ 12
1.1
ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................. 12
1.1.1
Otev ený a uzav ený systém ...................................................................... 12
1.1.2
Centralizovaný a decentralizovaný systém ................................................ 12
1.1.3
Sníma e (senzory) ..................................................................................... 12
1.1.4
Ak ní leny (aktory) ................................................................................. 12
1.2
SYSTÉMY V BUDOV ......................................................................................... 13
1.2.1
Vzduchotechnika....................................................................................... 13
1.2.2
Klimatizace ............................................................................................... 13
1.2.3
Elektroinstalace ......................................................................................... 16
1.2.4
Elektronické zabezpe ovací systémy (EZS)............................................... 17
1.2.5
Elektronická požární signalizace (EPS) ..................................................... 17
1.2.6
Údržba ...................................................................................................... 18
2
MOŽNOSTI KOMUNIKACE V BUDOVÁCH .................................................. 19
2.1
KNX ................................................................................................................ 19
2.1.1
Základní parametry ................................................................................... 19
2.1.2
Struktura komunikace ............................................................................... 20
2.1.3
Topologie sít ........................................................................................... 23
2.1.4
P enosová média ....................................................................................... 24
2.2
LONWORKS ...................................................................................................... 28
2.2.1
Základní vlastnosti .................................................................................... 28
2.2.2
Struktura uzlu............................................................................................ 28
2.2.3
Struktura rámce ......................................................................................... 29
2.2.4
P ístup na sb rnici ..................................................................................... 30
2.3
BACNET .......................................................................................................... 30
2.3.1
Technologie pro BACnet ........................................................................... 30
2.3.2
Princip funkce ........................................................................................... 31
2.4
ENOCEAN......................................................................................................... 32
2.4.1
Princip funkce ........................................................................................... 32
PRAKTICKÁ ÁST................................................................................................... 34
3
CHARAKTERISTIKA OBJEKTU ..................................................................... 35
3.1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA .............................................................................. 35
3.2
POŽADAVKY NA HOTEL ..................................................................................... 35
3.3
POSTUP NÁVRHU............................................................................................... 35
3.4
ROZM RY MÍSTNOSTÍ ........................................................................................ 36
3.4.1
P ízemí...................................................................................................... 36
3.4.2
Patro ......................................................................................................... 37
4
STANOVENÍ VÝKONOVÝCH PARAMETR ................................................. 38
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
8
4.1
KLIMATICKÉ ÚDAJE .......................................................................................... 38
4.2
TEPELNÉ ZTRÁTY .............................................................................................. 38
4.2.1
Celková návrhová tepelná ztráta vytáp ného prostoru ............................... 38
4.2.2
Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla pro vytáp ný prostor .................. 38
4.2.3
Návrhová tepelná ztráta v tráním pro vytáp ný prostor ............................. 39
4.3
NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA PROSTUPEM TEPLA .............................................. 39
4.3.1
Tepelné ztráty do venkovního prost edí ..................................................... 39
4.3.2
Tepelné ztráty do venkovního prost edí nevytáp ným prostorem............... 39
4.3.3
Tepelné ztráty do p ilehlé zeminy.............................................................. 40
4.3.4
Tepelné ztráty do nebo z vytáp ných prostor p i r zných teplotách ........... 40
4.4
NÁVRHOVÁ TEPELNÁ ZTRÁTA V TRÁNÍM .......................................................... 41
4.4.1
P irozené v trání ....................................................................................... 41
4.4.2
Nucené v trání .......................................................................................... 41
4.4.3
Infiltrace obvodovým plášt m budovy....................................................... 42
4.4.4
Rozdíl množství nucen odvád ného a p ivád ného vzduchu .................... 42
4.5
ZÁTOPOVÝ TEPELNÝ VÝKON ............................................................................. 43
4.6
TEPELNÉ ZISKY Z VN JŠÍHO PROST EDÍ ............................................................. 43
4.6.1
Výpo et polohy Slunce ............................................................................. 43
4.6.2
Intenzita slune ní radiace .......................................................................... 44
4.6.3
Výpo et teploty venkovního vzduchu ........................................................ 45
4.6.4
Tepelná zát ž okny.................................................................................... 45
4.6.5
Tepelné zisky st nami ............................................................................... 46
4.7
TEPELNÉ ZISKY Z VNIT NÍHO PROST EDÍ ........................................................... 47
4.7.1
Tepelné zisky od lidí ................................................................................. 47
4.7.2
Tepelné zisky od osv tlení ........................................................................ 47
4.8
P ÍKLAD VÝPO TU PRO HOTELOVÝ POKOJ ......................................................... 47
4.8.1
Vstupní údaje pro tepelné ztráty ................................................................ 47
4.8.2
Vstupní údaje pro tepelné zisky ................................................................. 48
4.8.3
Výpo et tepelných ztrát ............................................................................. 49
4.8.4
Výpo et tepelných zisk ........................................................................... 50
4.8.5
P ehled vypo tených hodnot ..................................................................... 53
4.9
TEPELNÉ ZTRÁTY A ZISKY VŠECH KLIMATIZOVANÝCH MÍSTNOSTÍ ....................... 54
4.9.1
P ízemí...................................................................................................... 54
4.9.2
Patro ......................................................................................................... 54
5
VRV SYSTÉM ...................................................................................................... 55
5.1
VOLBA VRV SYSTÉMU ..................................................................................... 55
5.2
VNIT NÍ JEDNOTKY .......................................................................................... 55
5.3
VENKOVNÍ JEDNOTKY ....................................................................................... 57
5.4
P ÍSLUŠENSTVÍ ................................................................................................. 58
5.4.1
Filtr ........................................................................................................... 58
6
SILNOPROUDÉ ROZVODY .............................................................................. 59
6.1
P IPOJENÍ HOTELU A ROZVAD
..................................................................... 59
6.2
POPIS EŠENÍ SILNOPROUDÝCH ROZVOD .......................................................... 59
6.3
ZAPOJENÍ ROZVAD
...................................................................................... 61
7
SLABOPROUDÉ ROZVODY ............................................................................. 63
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
9
7.1
DATOVÁ A TELEFONNÍ SÍ ................................................................................. 63
7.1.1
P ipojení k Internetu.................................................................................. 64
7.1.2
Prvky datové sít ....................................................................................... 64
7.1.3
Prvky telefonní sít ................................................................................... 65
7.1.4
P ep ová ochrana .................................................................................... 67
7.2
KNX ................................................................................................................ 68
7.2.1
Prvky systému KNX ................................................................................. 68
7.3
ROZVODY STA ................................................................................................. 75
8
VIZUALIZACE .................................................................................................... 76
8.1
HARDWAROVÁ ÁST ......................................................................................... 76
8.2
UKÁZKY EŠENÍ ............................................................................................... 76
8.3
VZDÁLENÉ ÍZENÍ ............................................................................................. 78
9
TECHNICKO – EKONOMICKÉ HODNOCENÍ .............................................. 80
9.1
SROVNÁNÍ S JINÝMI ZP SOBY KLIMATIZACE ...................................................... 80
9.2
OVLÁDÁNÍ KLIMATIZA NÍCH JEDNOTEK ............................................................ 81
9.3
SB RNICE KNX ................................................................................................ 81
9.4
CENOVÉ P EHLEDY VŠECH PRVK ..................................................................... 81
9.4.1
Prvky VRV systému .................................................................................. 81
9.4.2
Prvky pro sb rnici KNX ............................................................................ 82
9.4.3
Prvky hlasových a datových služeb ........................................................... 83
ZÁV R ........................................................................................................................... 84
ZÁV R V ANGLI TIN ............................................................................................. 86
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 88
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK ................................................... 90
SEZNAM OBRÁZK ................................................................................................... 92
SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 94
SEZNAM P ÍLOH........................................................................................................ 95
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
10
ÚVOD
Inteligentní budova – pro spoustu lidí je to zcela neznámý pojem. V tšina si p edstaví
budovu, kde je vše ovládáno automaticky a obyvatel se prakticky nemusí o nic starat. Tato
p edstava je z v tší ásti správná, ovšem tento pojem v sob zahrnuje mnohem více.
P edevším se jedná o propojení všech systém do jednoho celku tak, aby došlo k co
nejv tším úsporám provozních náklad , p edevším energií. Realizace jednotlivých prvk
sama o sob obtížná není. D ležité je, vybrat ty správné prvky, které vykazují ur itou
známku inteligence. Ovšem nejv tší problém bývá v tom, jak tyto prvky vzájemn
pospojovat, aby spolu spolupracovaly a mohly být i odn kud ízeny.
Ke spojování t chto prvk m žeme použít r zných p enosových médií. M žeme použít
silové vedení, prvky sít Ethernet, bezdrátové spojení nebo ur itý sb rnicový systém.
Každé p enosové médium používá svoje standardy, které se ovšem nemusí shodovat
s komunika ními protokoly jednotlivých prvk . Proto je nejlepší použít standardizované a
otev ené komunika ní protokoly, které musí být nezávislé na p enosovém médiu. Takový
systém bude sice dražší na vybudování, ale úspora provozních náklad je pak zaru ena.
Ve velkých budovách jsou nároky na jejich inteligenci mnohem vyšší, než nap íklad
v rodinném dom . Zatímco v rodinném dom se spokojíme s ovládáním osv tlení, topení
nebo žaluzií, to vše v po tu n kolika málo kus , ve velké budov se tyto v ci nejen opakují
v n kolikanásobném rozsahu, ale jsou dopln ny nap íklad o systém ízení klimatizace a
vzduchotechniky v celé budov s požadavkem na monitorování jak z jednoho místa, tak i
dálkov . Navíc uživatel , kte í budou jednotlivé ásti systému chtít využívat a ídit, je
mnohem víc a je nutné zajistit ur itý komfort pro každého z nich – nezávisle na
požadavcích jiných uživatel .
A práv do tohoto rámce m žeme zasadit inteligentní hotel, kterého se tato diplomová
práce týká. Je pot eba navrhnout p edevším systémy klimatizace a elektroinstalace. Každý
host si bude ve svém pokoji chtít vytáp t nebo chladit na hodnotu, kterou si sám nastaví,
bude si chtít ídit osv tlení a další služby podle svých požadavk , zkrátka je nutné zajistit
každému hostu komfortní prost edí.
Z pohledu provozovatele hotelu je zase nutné zajistit, aby nedocházelo ke zbyte nému
plýtvání energiemi, aby mohl monitorovat a ovládat jednotlivé ídící prvky v konkrétním
pokoji a také, aby v p ípad poruchy byl informován o problému, a už je kdekoliv.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
I. TEORETICKÁ ÁST
11
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
1
12
SYSTÉMY TECHNIKY BUDOV
1.1 Základní pojmy
1.1.1 Otev ený a uzav ený systém
Otev ený systém je takový systém, ve kterém mohou být implementována za ízení od
r zných výrobc , má ve ejný protokol, realizace je provedena r znými firmami nebo
p ímo uživatelem. Systém je lehce modifikovatelný, má nižší náklady na projektování a
podporu použitým prvk m zajiš uje široké spektrum firem.
U uzav ených systému se typicky jedná o podnikovou technologii, dodávanou p ímo
konkrétním výrobcem, který také poskytuje montáž a servis. Systém má uzav ený firemní
protokol a nebývá tak snadno modifikovatelný. Náhradní díly poskytuje op t pouze
konkrétní výrobce, a proto mohou být velmi drahé.
1.1.2 Centralizovaný a decentralizovaný systém
Centralizovaný systém je takový, kde celá sí závisí na jednom ídícím prvku, který
p ijímá informace ze sníma
a zárove dává pokyn ak ním len m. Ovšem p i výpadku
tohoto prvku nefunguje celá sí . Decentralizované systémy naopak ízení sít d lí na
všechny prvky v síti, které ale ovšem musí disponovat ur itou inteligencí. Výpadek
jednoho prvku ale neovlivní funkci celé sít , maximáln pouze ur itou ást.
1.1.3 Sníma e (senzory)
Jsou to za ízení, která m í n jakou fyzikální veli inu a p evádí ji na signál, který m že být
dále zpracováván dalšími za ízeními. Správný senzor by m l být citlivý pro veli inu,
kterou m í, neovlivnitelný jinými veli inami a sám by také nem l m enou veli inu nijak
ovliv ovat. D ležité parametry sníma
jsou rychlost, citlivost, p esnost. Jako p íklad
m žeme uvést binární vstupy, termostaty, asové spína e, detektory pohybu, požární
hlási e apod.
1.1.4 Ak ní leny (aktory)
Ak ní leny na základ informace ze sb rnice nebo p ímo ze sníma e zajiš ují provedení
ur ité operace. Jsou to typicky binární výstupy, spínací jednotky nebo stmíva e. P íklad
funkce m že být nap íklad pokles teploty v místnosti, kterou sníma zaznamená a na
základ této informace ak ní len sepne vytáp ní, aby byla dodržena požadovaná teplota.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
13
1.2 Systémy v budov
Do kategorie systém
v budov
m žeme za adit vzduchotechniku, klimatizaci,
elektroinstalace, zabezpe ení, požární signalizace a údržbu.
1.2.1 Vzduchotechnika
Vzduchotechnika je základním prvkem, který vytvá í mikroklima v budov . Má za úkol
zajistit jak úpravu vzduchu, tak i jeho dopravu do požadovaných míst. Vzduchotechnika
plní
ty i základní funkce – oh ev, chlazení, odvlh ování a zvlh ování vzduchu.
Vzduchotechnické systémy pak plní p edevším následující body:
v trání – vým na znehodnoceného vzduchu v prostoru za vzduch venkovní (nebo
obecn neznehodnocený z jiného prostoru) pomocí tlakového spádu; v trání pak
ješt m žeme rozd lit na p irozené a nucené
odsávání – zajiš uje odvod škodlivin a pach z místa jejich vzniku
teplovzdušné vytáp ní – zajiš uje vytáp ní daného místnosti p ívodním
vzduchem, který má vyšší teplotu než vzduch v dané místnosti
1.2.2 Klimatizace
Je to za ízení, sloužící k úprav vzduchu jak v celých budovách, tak i v jednotlivých
místnostech nebo dopravních prost edcích. Pracuje na principu nasávání venkovního
vzduchu, který je filtrován a je mu upravena teplota a vlhkost na požadovanou hodnotu.
Pomocí ventilátor je pak rozvád n do místnosti.
Chlazení pracuje na principu kompresorového okruhu (vnit ní jednotka výparník, vn jší
jednotka kondenzátor). Vnit ní teplo je odvád no pomocí média (chladiva) do vn jšího
prost edí. Tento systém m že fungovat i naopak (na principu tepelného erpadla vzduchvzduch) a dochází k vytáp ní. Klimatiza ní jednotky také mohou obsahovat r zné filtry
(prachové, antibakteriální), které p ispívají ke kvalit vzduchu v místnosti. [14]
Klimatizace m žeme rozd lit do dvou základních kategorií:
kompaktní – okenní, mobilní, bez vn jší jednotky
d lené – split systém, multisplit systém, VRV systém
Okenní
Bývá použita nej ast ji v obchodech, v oknech kancelá í nebo byt .
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
14
Výhody: nízká po izovací cena
Nevýhody: hlu nost, svod odpadu kondenzátu
Obrázek . 1: Okenní jednotka
Mobilní
Používá se v p ípadech, kdy nem že být použit jiný typ klimatizace. M žeme ji ješt
rozd lit na dva typy – na jednotku s d leným kondenzátorem, kdy je malý kondenzátor
umíst n mimo klimatizovaný prostor a s jednotkou je propojen hadicemi, nebo na jednotku
kompaktní, kde je p eh átý vzduch z jednotky odvád n p ímo hadicí mimo místnost.
Výhody: nízká po izovací cena, snadná instalace
Nevýhody: hlu nost, nutnost vylévat kondenzát, omezená mobilnost, zabírá místo vevnit
Obrázek . 2: Mobilní klimatizace
Klimatizace bez vn jší jednotky
V tšinou jsou v provedení nást nném nebo parapetním, jsou ale robustn jší.
Výhody: náhrada split systém , nízká hladina hluku
Nevýhody: náro n jší stavební úpravy
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
15
Obrázek . 3: Klimatizace bez vn jší jednotky
Split systém
Tyto systémy se skládají ze dvou díl – vnit ního a venkovního. Vnit ní jednotka obsahuje
chladi (výparník), ventilátor, filtr vzduchu, venkovní pak kompresor, kondenzátor a
ventilátor. Jednotky se umís ují tak, aby byly co nejblíže u sebe.
Výhody: nízká hlu nost, velký výb r provedení vnit ních jednotek, lepší ú innost
Nevýhody: náro ná montáž
Obrázek . 4: Split systém
Multisplit systém
V principu stejný jako split systém, ale s tím rozdílem, že na jednu venkovní jednotku
m že být p ipojení více jednotek vnit ních, které navíc m žou být r zného provedení i
výkonu. Rozvody chladiva jsou provedeny ke každé jednotce zvláš . Výhody a nevýhody
jsou stejné, jako u split systém .
VRV systém
Na jednu vn jší jednotku m že být zapojeno až n kolik desítek vnit ních jednotek
v r zném provedení a výkonu. Oproti multisplit systému je zde rozdíl v tom, že hlavní
rozvod chladiva je veden od vn jší jednotky do budovy, kde jsou podle pot eby p idávány
odbo ky na jednotlivé vnit ní jednotky. Pomocí inverterové technologie je ízen výkon dle
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
16
pot eby a tím dochází ke zna ným energetickým úsporám. Jednotky samoz ejm umož ují
jak chlazení, tak i topení – v tšinou vždy všechny dohromady. U nejnov jších systém je
ale možnost chlazení a vytáp ní zárove
(nap . polovina jednotek vytápí a polovina
chladí).
Výhody: velký výkon, ekonomický provoz
Nevýhody: vyšší po izovací cena
Obrázek . 5: P íklad zapojení a funkce VRV systému
1.2.3 Elektroinstalace
Pod pojmem elektroinstalace si m žeme p edstavit nejen silnoproudé a slaboproudé
rozvody elektrické energie, ale také rozvody inteligentní sb rnice i datových sítí. Do této
kategorie spadá také ízení osv tlení a ovládání žaluzií, protože tyto dva faktory dokážou
uspo it nejv tší množství energie. Tuto úsporu m žeme zajistit jednak volbou vhodných
nízkop íkonových svítidel, ale p edevším ídícími prvky, jako jsou stmíva e, které reagují
na úrove osv tlení, aby byla neustále konstantní (p edevším, aby se nesvítilo zbyte n ),
detektory pohybu, které zaru í vypnutí osv tlení tehdy, když v místnosti nikdo nebude,
nebo ízením žaluzií, které v závislosti na slune ním svitu budou automaticky nato eny
tak, aby osv tlení místnosti bylo dostate né. Propojení systému stmíva
a ovládání žaluzií
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
je tedy velmi žádoucí.
17
ízením žaluzií také m žeme ovšem docílit i jiného efektu –
v zimním období pustí žaluzie dovnit co nejvíc slune ního sv tla, které áste n p isp je
k vytáp ní místnosti, a v lét naopak budou sv tlo odrážet, aby se místnost nep eh ívala, a
tím se sníží i náklady na chlazení. Toto všechno ovšem vyžaduje kvalitní ídicí systém,
který bude um t zohlednit spoustu dalších parametr , majících vliv na nato ení žaluzií,
jako je nap íklad orientace ke sv tovým stranám, polohy jednotlivých oken, vzdálenost
stínících objekt (budovy, stromy), datum, as, údaje o slune ním svitu. Všechny tyto
údaje by m l systém zpracovávat automaticky, nap íklad z p ipojené meteorologické
stanice nebo jiných sníma
pov trnostního stavu.
1.2.4 Elektronické zabezpe ovací systémy (EZS)
Ú elem elektronických zabezpe ovacích systém je zajistit bezpe nost jak budovy, tak i
jejich obyvatel. Je nutné v as informovat uživatele o narušení prostoru, který je t mito
prvky zabezpe en.
Prvky EZS:
prvky pláš ové ochrany (kontaktní idla)
prvky prostorové ochrany (pohybová idla)
prvky p edm tové ochrany ( idla kontaktní, tlaková, akustická, t íšt ní skla)
prvky venkovní obvodové ochrany (infrazávory)
poplachové úst edny
hlási e poplachu (sirény, majáky, GSM hlási e, p ipojení na PCO)
CCTV (uzav ený televizní okruh)
1.2.5 Elektronická požární signalizace (EPS)
Systémy EPS mají za úkol detekovat a oznamovat p ípadný požár v budov už ve stadiu
jeho vzniku. Detektory snímají kou , teplotu nebo detekují plameny. Data jsou pak
p edávána na ídící úst ednu, která zajistí další nezbytné kroky – spušt ní alarmu,
evakua ní hlášení, uvoln ní blokovaných protipožárních východ , rozsvícení sv tel na
únikových cestách, vy azení technologických za ízení, spušt ní odsávání kou e a p ípadn
i hasicí za ízení.
Prvky EPS:
detektory p ekro ení teploty
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
18
pyrometrické detektory plamene
hlási e kou e
tla ítkové hlási e
1.2.6 Údržba
Údržba je podce ovaným prvkem v technologii budov, i když je velmi d ležitá k tomu,
aby byl provoz budovy úsporný. Je pot eba kontrolovat správnou funkci všech prvk a
p ípadn vym nit ty nefunk ní. Sou ástí údržby je také monitorování stavu náhradních
sou ástek, které jsou k dispozici.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
2
19
MOŽNOSTI KOMUNIKACE V BUDOVÁCH
V dnešní dob každá postavená budova, p edur ená pro pobyt
i práci více osob, je
zpravidla vybavena pokro ilejšími systémy techniky budov, viz p edchozí kapitola. Tudíž
je pot eba tyto systémy n jakým zp sobem ídit. V tšina prvk má ovšem sv j vlastní
ídicí a komunika ní systém, který nebývá kompatibilní s prvky jiných výrobc . Proto se
zavedly
standardy,
jejichž
spole nou
vlastností je
otev enost
celého
systému
a interoperabilita mezi jednotlivými za ízeními. Za ízení, kompatibilní s daným
komunika ním protokolem, se v tšinou chlubí certifikací a logem daného protokolu, aby
bylo z ejmé, že spl uje definovaný standard. Standardizovaných protokol je celá ada,
z t ch nejpoužívan jších je to KNX, LonWorks, BACnet, EnOcean, DALI, Modbus a
další. Všechny tyto protokoly mají navíc snahu o decentralizaci celého
ešení.
Decentralizované ešení zna í, že celá sí není závislá na jednom ídícím prvku a výpadek
kteréhokoliv prvku v síti neovlivní funkci celého systému. To ovšem znamená, že každý
prvek v systému musí být „inteligentní“, což m žeme chápat tak, že v sob bude obsahovat
instrukce a vlastnosti standardizovaného protokolu, podle kterého je celá sí tvo ena.
2.1 KNX
Sb rnice KNX byla vyvinuta asociací Konnex, která vznikla v roce 1999 spojením t í
evropských standard (EHSA, BCI, EIBA) pro systémy inteligentních budov. Všechno
ovšem za ala sb rnice EIB firmy Siemens už v roce 1986, která se od roku 1992 stala
n meckou, a pozd ji i evropskou normou (EN 50090). Tato sb rnice umož uje
komunikaci mezi prvky od r zných výrobc , které logem KNX na svém výrobku definují
za ízení, vhodná pro tuto sí .
2.1.1 Základní parametry
Charakteristické rysy standardní konfigurace lze shrnout do následujících bod [3]: [1]
P enos dat s r znou rychlostí 1.2, 2.4, 4.8, 9.6 nebo 32 kbit/s v závislosti na
použitém komunika ním médiu
Maximální velikost sít : 1000 m
Maximální vzdálenost mezi p ipojenými za ízeními: 700 m
Možnost napájení jednotek po sb rnici
Adresace v celé síti až p es 65 tisíc jednotek, až 256 v každé podsíti
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
20
Datové pakety s volitelnou délkou 14 nebo 248 bajt
Segmentace pro vytvá ení rámc z v tších blok dat
Vytvo ení r zných p enosových standard
KNX (Konnex Bus) pln definuje sí ovou, transportní a aplika ní vrstvu, hierarchii
adresování, strukturu uzl a komunikujících za ízení
2.1.2 Struktura komunikace
Komunika ní struktura této sb rnice je velmi podobná klasickému modelu OSI, jak jej
známe z oblasti po íta ových sítí. Samotná organizace KNX ve svých zdrojích uvádí
následující schéma:
Obrázek . 6: Graficky znázorn ná struktura standardu KNX
Vysv tlení k jednotlivým vrstvám modelu ( ísla na levé stran zna í vrstvy modelu OSI):
Common Object Definitions – vzájemn
propojené distribuované aplika ní
modely pro zpracování r zných úloh z oblasti automatizace domácností a budov,
což je vlastn ú el celého systému
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
21
Configuration Tool – slouží pro konfiguraci a ízení všech zdroj v síti a ke
spojování jednotlivých ástí distribuovaných aplikací, b žících v r zných uzlech
Common Kernel – komunika ní systém, spravující komunikaci po fyzickém
médiu, protokol zpráv a p íslušné modely pro komunika ní zásobník v každém
uzlu. Podporuje také všechny komunika ní požadavky pro konfiguraci a správu
instalace, stejn jako b žících distribuovaných aplikací.
Media Coupler – konkrétní modely za ízení, zahrnuté v profilech pro efektivní
realizaci, a jejich p ístup na p íslušné komunika ní médium [3]
Fyzická a linková vrstva
Systém KNX umož uje výrobc m výb r mezi n kolika fyzickými vrstvami nebo jejich
kombinacemi. Možnosti p enosových médií jsou uvedeny v kapitole 2.1.4. Linková vrstva
pak poskytuje konkrétnímu za ízení p ístup na médium a základní ízení navázání
komunikace. Princip vysílání funguje takto:
Když sb rnice není obsazená, m že ú astník navázat vysílání. P i pokusu o vysílání více
ú astník sou asn je sí ošet ena metodou CSMA/CA, tedy ú astník eká, až bude na
sb rnici volno. Každý vysílaný telegram má definovanou prioritu – nízkou, vysokou,
poplachovou – a dále ješt prioritu, definovanou svou skupinovou adresou. Pokud dojde na
sb rnici ke kolizi, pokra uje tedy ten s vyšší prioritou.
Sí ová a transportní vrstva
Sí ová vrstva provádí segmentaci rámc a ízení jejich sm rování v síti, transportní vrstva
vytvá í komunika ní propojení mezi komunika ními uzly a ídí vysílání a p íjem dat. [3]
Na t chto vrstvách probíhá komunikace p i následující struktu e rámce, jehož délka m že
být až 22 byt (základní rámec).
0
ídící
pole
1
2
3 4
5
6
7
8…N-1
zdrojová cílová
typ
data/
TPCI APCI
data
adresa
adresa adresy
APCI
Obrázek . 7: Struktura rámce pro komunikaci na KNX
N 22
kontrola
rámce
Popis jednotlivých byt v rámci:
ídící pole – definuje prioritu rámce a rozlišuje standardní a rozší ený rámec
zdrojová adresa – vždy individuální
cílová adresa – m že být individuální nebo skupinová
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
22
typ adresy – vymezení p esného typu cílové adresy, je zde po ítadlo p eskok ,
které dekrementuje hodnotu p i každém pr chodu rámce a zabra uje nekone nému
obíhání rámce; když dosáhne hodnoty 0, rámec se odstraní
TPCI – ovládání komunikace na transportní vrstv , navázání a udržování spojení
APCI – udává aplika ní vrstv , co se má následn provést, ur uje službu aplika ní
vrstvy, která je dostupná pro daný typ adresování a komunika ním módu a která má
být vykonána
data – standardní rámec dokáže p enést 14 byt dat, rozší ený 248 byt
kontrola rámce – obsahuje kontrolní sou et, zajiš ující spolehlivost p enosu
Transportní vrstva m že vytvo it 4 typy komunika ních propojení mezi uzly:
jeden uzel komunikuje se mnoha dalšími (multicast)
jeden uzel se všemi p ipojenými a komunikujícími uzly (broadcast)
jeden uzel komunikuje s jedním uzlem (one-to-one connectionless)
jeden uzel komunikuje s jedním uzlem s pomocí identifikátor
(one-to-one
connection-oriented)
Aplika ní vrstva
Aplika ní vrstva nabízí širokou škálu služeb pro aplika ní procesy. Tyto služby jsou
závislé na typu komunikace, použitého na transportní vrstv . Služby související s point-topoint a broadcast komunikací slouží pro správu sít , zatímco služby související s multicast
komunikací jsou ur eny pro provozní operace.
KNX modely aplikací u každého p ipojeného za ízení jsou tvo eny kolekcí vysílacích a
p ijímacích datových bod , distribuovaných p es ur itý po et za ízení. Takový systém je
správn funk ní v p ípad , když datové body v r zných za ízeních jsou propojeny p es
spole né identifikátory, tzv. svázány (bound), podobn jako jsou r zné uzly spojeny
spole nou adresou do multicast skupiny.
Když lokální aplikace (za ízení typu senzor) chce jinému za ízení p edat nov nam enou
hodnotu, provede zápis dané hodnoty do vysílacího datového bodu a ten hodnotu vyšle
spole n s p íkazem "zapiš (write)" konkrétní cílovou adresu jednotky, které má být
p edána. P ijímací datový bod této adresované jednotky vyslanou hodnotu p ijme a oznámí
to své lokální aplikaci. Ta s ní m že dle libosti nakládat až do doby, než je p epsána
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
23
hodnotou novou. Provád ná akce m že nap íklad p edstavovat interní zm nu stavu
n jakých prom nných, updatování jednoho z vlastních vysílacích datových bod
nebo
modifikaci stavu n kterých fyzických výstup apod. Podobn tak vzájemn komunikují
lokální aplikace b žící na vzájemn propojených za ízeních, propojené datovými body,
mohou spole n tvo it rozsáhlou distribuovanou aplikaci.
KNX zahrnuje t i základní schémata pro vzájemné propojení datových bod , podle toho,
zda hodnota adresy p enáší sémantickou informaci nebo ne a zda propojení je p esn
p eddefinované nebo se ídí n kterými volnými pravidly:
volné propojení (free binding)
strukturované propojení (structured binding)
ozna ené propojení (tagged binding) [3]
2.1.3 Topologie sít
Základním prvkem topologie sít KNX je linie na následujícím obrázku: [8]
Obrázek . 8: Jedna linie sít KNX
Ta se m že sestávat ze ty liniových v tví, p i emž každá v tev umož uje p ipojit
maximáln 64 ú astník a vyžaduje vlastní napájecí zdroj. Tento po et vychází ze spot eby
energie a parazitní elektrické kapacity. Pro v tšinu aplikací by však byl takový rozsah
nedostate ný, a proto je možné vytvo it oblast, kde je vytvo ena hlavní linie a na ní p ipojit
až 15 dalších linií. Tím však struktura sít nekon í a podobn lze vytvo it více oblastí
p ipojených k páte ní linii.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
24
Obrázek . 9: Topologie sít KNX
Zp sob adresování podle p edchozího obrázku je pak z ejmý. Adresa se skládá z 16 bit ,
které jsou rozd leny do t í blok , viz Obrázek . 10.
Obrázek . 10: Adresa prvk v síti
První ást fyzické adresy ozna uje oblast 1 … 15. Hodnota 0 je vyhrazena pro ú astníky na
páte ní linii. Druhá ást adresy udává linii v dané oblasti 1 … 15. Podobn hodnota 0
adresuje ú astníky na hlavní linii. Poslední ást fyzické adresy ozna uje ú astníka v linii,
hodnota 0 je rezervována pro liniovou spojku. [8]
2.1.4 P enosová média
Systém KNX m žeme provozovat na r zných p enosových médiích. Samotná organizace
specifikuje p edevším komunikaci po drát (kroucený pár vodi
TP, silové vedení) nebo
bezdrátovou komunikaci (rádiový p enos, infra ervený p enos). Speciálním p ípadem
média je IP komunikace, do které pat í p enosy p es Ethernet, WiFi nebo FireWire.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
Kroucený pár vodi
25
TP
M žeme je dále rozd lit na TP0 a TP1. Typ TP0 byl vyvinut spole ností BatiBUS, TP1 je
základní p enosové médium EIB. Ob média mají stejnou strukturu, liší se od sebe pouze
p enosovou rychlostí, kdy kabel TP0 dosahuje rychlosti až 4,8 kbit/s a kabel TP1 rychlosti
až 9,6 kbit/s. Kabel obsahuje 2 páry vodi , pro vlastní komunikaci se využívá pouze jeden
pár, druhý slouží jako záložní.
K p enosu signálu slouží ervený (+) a erný (-) vodi , které m žeme také použít pro
napájení jednotlivých za ízení. Tato možnost je ale omezená, nebo vodi e poskytují
nap tí pouze 20 až 30 V. Druhý pár vodi
kdyby na n jakém z p enosových vodi
(bílý a žlutý), jsou ur eny pro záložní p ípad,
došlo k poruše nebo k poškození. Tyto vodi e ale
také m žeme použít k jiným ú el m, musíme ovšem dodržovat pravidla pro kladení
vedení. Kabely jsou chrán ny ochranný opat ením SELV, což znamená, že je možné je
klást soub žn se silovým vedením.
Kabely typu TP1 vyrábí více firem, ovšem požadované vlastnosti m že zaru it pouze
certifikovaný kabel KNX. Certifikace zaru uje následující vlastnosti:
Parametr
Elektrický odpor kabelu
(na 1000 m délky)
Kapacita smy ky
(na 1000 m délky)
Minimální vzdálenost
dvou napáje
Maximální vzdálenost dvou
za ízení od sebe
Maximální vzdálenost za ízení od
napáje e
Maximální celková délka všech
kabel v linii
Hodnota
72
0,12 F
200 m
700 m
350 m
1000 m
Napájení sb rnice
30 V
Maximální po et napájených prvk
64, každý max. 10 mA
Režim p enosu
st ídavý
Pot eba koncového odporu
ne
(terminátoru)
Tabulka . 1: Vlastnosti kabelu TP1
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
26
P i p enosu se jeden znak skládá ze 13 bit , z nichž 8 je datových a 5 je vyhrazeno
kontrole a pauze. Délka jednoho rámce m že být 8 až 23 znak a spolu s dalšími ástmi
telegramu zabere jeden telegram na sb rnici až 40 ms. P i rychlosti 9600 bit za sekundu
to odpovídá 30 telegram za sekundu, což p i b žných pot ebách v technologii budov
dosta uje, ovšem ve v tších za ízeních s požadavky na ast jší odezvy by to možná mohl
být problém.
Kabely TP1 m žeme také ješt rozd lit podle zp sobu použití v závislosti na okolním
prost edí. M žeme rozlišovat tyto typy:
YCYM 2x2x0.8 (specifikace EIB) – pro pevné instalace, vhodný pro suché, vlhké i
mokré prostory, ve venkovním prost edí se nesmí dlouhodob
vystavovat
slune nímu zá ení, jeho montáž je možná na povrchu, v potrubí, atd.
J-Y(St)Y 2x2x0.8 (specifikace EIB) – pro pevné instalace, vhodný pouze pro
vnit ní prostory a pro montáž na povrchu i v potrubí
JH(St)H 2x2x0.8 – vodi bez halogen , vedený odd len
A-2Y(L)2Y nebo A-2YF(L)2Y – vhodný pro podzemní instalace pro dálkový
p enos a venkovní použití
Silové vedení (PL)
Op t existují dva typy tohoto vedení: PL110 od EIB a PL132 od EHS. Oba tyto typy
používají stejné kódování, stejné p ístupové metody a také stejný (poloduplexní) režim
p enosu. Rozdíl je pouze ve vysílací frekvenci a p enosových rychlostech. Pro typ PL110
platí frekvence 110 kHz a rychlost 1200 bit/s, pro typ PL132 je to 132 kHz a 2400 bit/s.
Výhodou tohoto typu p enosového média je, že nemusíme instalovat klasický kabel TP.
Ale i p esto se tento typ využívá jen velmi málo a pouze pro doporu ené aplikace, jelikož
díky neo ekávaným zm nám na rozvodné síti m že dojít ke ztrát p enášených dat a
v extrémních p ípadech i k poškození samotného za ízení. Typickými aplikacemi, u
kterých se s tímto typem p enosového média m žeme setkat, je nap íklad ízení osv tlení
nebo žaluzií.
P enášené rámce jsou shodné s rámci, p enášenými p es TP. Rámec je sou ástí dalších
ástí telegramu, jak je nazna eno na následujícím obrázku (Obrázek . 11). Sou ástí
telegramu je i tzv. tréninková sekvence, která má stejný význam, jako p i použití v GSM
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
27
technologiích, tedy pro ov ení spojení a nastavení n kterých parametr pro správnou
komunikaci. Za rámcem ID za ízení ješt následují korek ní bity.
Obrázek . 11: Telegram na silovém vedení
Rádiová komunikace (RF)
Tato komunikace je pln specifikovaná standardem KNX, je realizována na frekvenci
868,3 MHz a kódována metodou FSK. P enos je bu
jednosm rný, nebo poloduplexní
obousm rný s rozestupem dat 32 kHz. Rychlost p enosu je 16,4 kbit/s a maximální po et
za ízení, p ipojených p es toto p enosové médium, je 64. Jako metoda p ístupu na sb rnici
se používá op t CSMA, telegram je stejný jako u p enosu po silovém vedení.
Výhodou této komunikace je absence komunika ního vedení, nevýhodou m že být dosah,
který je limitován r znými p ekážkami mezi vysíla em a p ijíma em, jako jsou nap íklad
st ny nebo kovové p edm ty a konstrukce v blízkosti za ízení. V p ípad velmi špatného
signálu lze použít opakova e. Za ízení by také nem la být umíst na v blízkosti jiných
p ístroj , které mohou vyza ovat elektromagnetické zá ení (televize, mikrovlnné trouby).
Typický dosah rádiového signálu uvnit budovy bývá ádov desítky metr . Samotné
médium a dolní ást linkové vrstvy je specifikováno standardem CEN TC294 for metering,
aby bylo schopné sdílet hardwarové platformy. RF p enos pak spl uje ERC doporu ení
ERC/REC 70-03 a ETSI European Standard ETS 300-220.
Další typy p enosových médií
M žou jimi být veškerá p enosová média, založená na IP komunikaci, jako je Ethernet
(IEEE 802.2), Bluetooth, WiFi/Wireless LAN (IEEE 802.11), FireWire (IEEE 1394) nebo
infra ervený p enos (p evzatý ze standardu EIB).
K propojení veškerých t chto médií m žeme využít tzv. ANubis mód (Advanced Network
for Unified Building Integration & Services), který je logickým smíšením protokol ,
programovacích rozhraní, model
a nástroj , které jsou u výrobc
standard
KNX
podobné. Tímto m že být samotná specifikace tohoto standardu rozší ena a vylepšena,
nap íklad o vzdálenou správu p es Internet.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
28
2.2 LonWorks
Tuto sb rnici vyvinula firma Echelon v letech 1989 až 1992 ve spolupráci s firmami
Toshiba a Motorola. Zkratka LON v názvu znamená Local Operating Network, p eloženo
jako místní datová sí . Sb rnice ke komunikaci využívá protokol LonTalk, který je
definován na všech sedmi vrstvách modelu ISO/OSI. Protokol je navíc nezávislý na
topologii sít , která m že být sb rnicová, kruhová, hv zdicová nebo libovolná kombinace
p edchozích. Sí m že být rozd lena na domény, ty mohou být dále rozd leny na podsít
(až 255), navíc uzly (až 127 v podsíti) v domén mohou tvo it také skupiny (až 256
skupin). V jedné domén tedy m že být až 32 385 uzl . Sou ástí každého uzlu je tzv.
neuron chip, ve kterém je implementováno spodních šest vrstev protokolu LonTalk. Pro
komunikaci mezi za ízeními m žeme, stejn jako u KNX, použít prakticky libovolné
p enosové médium.
2.2.1 Základní vlastnosti
Sí využívá peer-to-peer architektury s prioritním systémem zasílání zpráv. Základem sít
je uzel, obsahující neuron chip, což je vlastn speciální typ mikropo íta e. Firmware
neuron chipu tvo í protokol LonTalk. Uzel se v síti identifikuje tzv. Neuron ID, což je
48mi bitový, z výroby unikátní kód, uložený v EEPROM neuron chipu. Neuron chipy se
programují speciálním jazykem Neuron C, který je syntaxí založen na programovacím
standardu ANSI C.
2.2.2 Struktura uzlu
Každý uzel se skládá z n kolika základních blok :
neuron chip – ídící ást uzlu
napájecí zdroj – napájí každý uzel
obvody rozhraní I/O – zajiš ují rozhraní mezi neuron chipem a fyzickým médiem
transceiver – zajiš uje komunikaci
Neuron chip
Je hlavní sou ástí uzlu a skládá se ze t í osmibitových mikroprocesor , které jsou
integrovány do jednoho pouzdra:
media access CPU – ovládá a ídí všechny komunika ní porty na úrovni fyzické a
linkové vrstvy, na výstupu je již signál, upravený do podoby paketu LonTalk
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
29
protokolu. Tento mikroprocesor má také na starosti vysílání jednotlivých paket
podle jejich priority, detekce kolize na sb rnici, tvorbu rámc nebo opravný kód.
network CPU – zpracovává veškeré informace a požadavky na služby,
poskytované protokolem LonTalk, pracuje mezi 3. a 6. vrstvou ISO/OSI modelu
application CPU – pracuje na 7. vrstv , provádí zpracování instrukcí v jazyce
Neuron C, spouští aplika ní služby. Uživatel má p ístup pouze k tomuto procesoru,
ostatní dva procesory pracují samostatn .
Pro uložení aplika ního programu a aktualizovatelné ásti firmwaru se využívá vnit ní
EEPROM pam , p ípadn pam ti externí. [11]
Transceiver
Slouží k modulaci signálu na daný typ média. Pro každý typ média bývá implementován
specifický typ transceiveru, který umí s použitým p enosovým médiem správn pracovat.
Transceivery se také používají ve funkci odd lovacích transformátor , které mají za úkol
chránit neuron chip p ed poškozením – nap íklad p ed zkratem nebo p ep tím v síti.
Z hlediska klasifikace m žeme transceivery d lit nejen podle p enosových médií, ale také
podle jejich p enosové rychlosti, topologie nebo maximální vzdálenosti uzl .
2.2.3 Struktura rámce
Rámec na sb rnici LonWorks vzdálen p ipomíná rámce u KNX, jejich struktura je velmi
podobná, ale základní délka rámce je 12 byt , viz následující obrázek.
1
2
hlavi ka
3
4
5
informace o adrese
6
typ služby
7
8
9
hlavi ka
10
data
11
12
CRC
Obrázek . 12: Struktura rámce LonWorks
Popis jednotlivých byt v rámci (v závorce vrstva ISO/OSI):
hlavi ka – priorita rámce, synchronizace, (2)
informace o adrese – 1 byte pro formát adresy, 2 byty pro zdrojovou adresu, 1 byte
pro cílovou adresu a doménové ID, které m že mít délku 0, 1, 3 nebo 6 byt , (3)
typ služby – ID typu služby, (4)
hlavi ka – volba sí ových prom nných (spojitá, diskrétní hodnota, teplota), (5/6)
data – minimální délka je 2 byty, maximální m že být až 228 byt , (7)
CRC – kontrolní sou et rámce, (2)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
30
2.2.4 P ístup na sb rnici
Využívá se p ístupová metoda CSMA/CA, takže struktura p enášeného telegramu je
taková (viz
rámec
ne innost
as priority (1 – 127)
asová prodleva (16 – 1008)
Obrázek . 13: P ístup na sb rnici
Každý uzel v síti je omezen pouze na jednu odchozí transakci v jednom okamžiku.
LonTalk protokol proto implementuje mechanismus, který zabrání tomu, že bude p ístup
odmítán do nekone na. Uzly proto ekají na stav ne innosti a každý uzel v dob , kdy chce
za ít vysílat, vypo ítá náhodn generovaný as, který m že být p epsán p i azením priority
každému uzlu. Uzly pak budou vysílat v po adí podle priority. Následuje náhodn
generovaná asová prodleva, a když bude do té doby sb rnice volná, uzel pošle sv j paket.
2.3 BACnet
BACnet je zkratka pro Building Automation and Control Networks a jedná se o standard
v oblasti automatizace budov podle norem ANSI i ISO. Jedná se o komunika ní protokol,
navržený skupinou ASHRAE speciáln pro pot eby technologie budov, jako je vytáp ní,
klimatizace, osv tlení, kontrola p ístupu nebo požární systémy. Díky tomuto protokolu si
mohou jednotlivá za ízení vym ovat informace nezávisle na ostatních prvcích.
Vývoj tohoto protokolu za al již roku 1987, ale mezinárodním standardem ANSI byl
schválen až roku 1995 a normou ISO dokonce až v roce 2003. V roce 2006 se sdružili
výrobci BACnet za ízení do jediné organizace – BACnet International, která má zajistit
používání tohoto standardu v automatizaci budov.
2.3.1 Technologie pro BACnet
Protokol BACnet definuje metody použití uvnit automatizovaných systém , p i emž mezi
nimi komunikuje pomocí r zných LAN technologií a typ p enosových médií. Všechny
doporu ené technologie pro BACnet a jejich výhody a nevýhody shrnuje následující
tabulka.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
typ LAN
Ethernet
ARCNET
MS/TP
PTP
LonTalk
náklady
rychlost
vysoké
10 – 100
Mbps
st ední
150 k –
7,5 Mbps
nízké
9,6 – 76
kbps
pozitiva
mezinárodní standard,
r zná p enosová média,
vysoká rychlost,
PC kompatibilita,
již ve v tšin budov
ANSI standard,
volitelná rychlost,
velká rychlost,
není pot eba speciálních
vývojových nástroj
ANSI standard,
nízké náklady,
implementace do
jednoho mikroprocesoru
jediná volba pro dial-up,
navržen pro point-topoint aplikace, spl uje
modemové standardy
31
negativa
vysoké náklady,
limit vzdálenosti
jeden zdrojový chip,
nákladné pro
jednoduché systémy,
limit vzdálenosti
pouze jedno p enosové
médium, omezená
rychlost
komunikuje pouze
mezi dv ma body,
9,6 – 56
nízké
nízká p enosová
kbps
rychlost
omezení vzdálenosti,
32 k –
r zná p enosová média,
nízké až
jeden zdrojový chip,
1,25 Mbps
volitelná rychlost
st ední
specializované nástroje
Tabulka . 2: Porovnání technologií pro BACnet
2.3.2 Princip funkce
Protokol BACnet je tzv. objektov orientovaný, což znamená, že všechna data v systému
se dají zahrnout mezi objekty, vlastnosti a služby. Práv tímto zp sobem je umožn na
spolupráce jednotlivých za ízení od r zných výrobc .
objekty – jsou veškeré informace v systému. Objekt m že p edstavovat fyzický
vstup, výstup nebo logické seskupení bod s ur itou funkcí. Každý z nich má sv j
identifikátor. Objekty se musí chovat p esn podle normy protokolu.
vlastnosti – BACnet specifikuje 123 vlastností objekt , z nichž identifikátor, jméno
a typ musí obsahovat každý objekt. N které vlastnosti mohou být ur eny pouze pro
tení, n které i pro zápis.
služby – m žeme je definovat jako tení nebo zápis vlastností. Služby jsou také to,
když jedno za ízení v síti dostane informace od jiného, dá p íkaz skrz vlastnosti a
objekty nebo dá dalším za ízením zprávu, že prob hla n jaká akce. Jedinou
službou, kterou musí všechna za ízení podporovat, je tení vlastností.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
32
2.4 EnOcean
EnOcean je pom rn nová firma, založena v roce 2001 v N mecku jako dce iná spole nost
firmy Siemens, zabývající se prvky samonapájených modul , komunikujících bez
jakýchkoliv vodi
nezisková
– a už komunika ních nebo napájecích. V dubnu 2008 pak vznikla
organizace
EnOcean
Alliance,
která
je
tvo ena
sdružením
firem
z automatiza ního a elektrotechnického pr myslu, která má za cíl rozvinout tuto
technologii a zajistit interoperabilitu mezi prvky a následn požádat o standardizování této
technologie.
2.4.1 Princip funkce
Senzory nebo spína e jsou založeny na principu „sb ru“ energie z okolního prost edí, která
je pak dále p evád na na energii elektrickou. Ta potom napájí jednotlivé prvky celého
systému. Tyto p evodníky mohou být r zného typu:
p evodník pohybu – nap íklad ze stisku tla ítka, kdy je vyvolán krátký impuls
(jednotky milisekund) a ten se pomocí elektrodynamického m ni e p evede na
elektrickou energii, která dokáže p edat spínací signál na vzdálenost n kolika set
metr . Typické použití je u spína
osv tlení.
solární lánky – jedná se o malé solární lánky s akumulací energie, v kombinaci
s asovým spína em umož uje p eklenout období naprosté tmy, což zajistí další
úsporu energie
tepelný p evodník – jedná se o Peltier v
lánek, kdy se získává energie
z tepelných rozdíl mezi kovy. P evodník umí pracovat s velmi malými rozdíly
teplot, typicky pouze okolo 2 °C.
p evodník rotací – založen na principu získávání energie z rota ního pohybu,
nap íklad z automobilové pneumatiky nebo pr tokem vody i vzduchu.
p evodník vibrací – založené na principu zachytávaní vibrací nap . od stroj
Celá technologie funguje na principu bezdrátové komunikace v nelicencovaném pásmu na
frekvenci 868 MHz. Dosah tohoto systému je až 300 metr ve volném prostranství a až 30
metr v budovách, pro rozší ení rozsahu lze použít repeater. Rychlost p enosu dat m že
být až 125 kbit/s. Každé za ízení má své jednozna né, 32bitové identifika ní íslo, díky
n muž se za ízení vyhýbá rušení od ostatních za ízení.
P ijíma e signálu pak bývají napájeny kv li možnosti být neustále v pohotovosti.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
Obrázek . 14: Architektura systému EnOcean
33
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
II. PRAKTICKÁ ÁST
34
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
3
35
CHARAKTERISTIKA OBJEKTU
3.1 Obecná charakteristika
Jedná se o ty podlažní hotel, umíst ný z jedné strany v zástavb . Druhé až tvrté podlaží
je identické, nachází se zde vždy 11 pokoj , sklad prádla, úklidová a technická místnost.
Jednotlivá podlaží jsou propojena schodišt m, k dispozici je i výtah. V p ízemí se nachází
vstupní hala s recepcí, p edsálí, p ednáškový sál, technická místnost, šatna zam stnanc ,
úklidová místnost, p ípravna pokrm , kavárna a toalety pro muže, ženy, zam stnance a
imobilní osoby.
Hotel není podsklepený, z inženýrských sítí je zde k dispozici voda a elektrická energie.
Vytáp ní je elektrické, pomocí klimatiza ních jednotek v pokojích nebo vzduchotechnikou
v p ízemí, v hygienických za ízeních jsou umíst ny topné žeb íky. P ídavné vytáp ní je
možno realizovat elektrickými p ímotopy, p ipojenými p es zásuvky. Oh ev TUV je také
elektrický, pro každé podlaží samostatn .
Pobytové místnosti jsou v trány p irozen
okny, místnosti s nep ímým v tráním a
místnosti v p ízemí jsou v trány nucen vzduchotechnikou.
3.2 Požadavky na hotel
Je nutné navrhnout klimatiza ní VRV systém pro zvýšení komfortu ubytovaných host jak
v pokojích, tak i ve spole ných prostorách, dále silnoproudé elektroinstalace pro zapojení
osv tlení, zásuvek, klimatiza ních jednotek a dalších elektrických za ízení. V rámci
slaboproudých za ízení je zde požadavek na ovládání a monitoring elektrických za ízení
(klimatizace, osv tlení, dve ní kontakty) pomocí inteligentní sb rnice KNX. Tento systém
by m l mít možnost monitorování a ízení jak z hotelové recepce, tak i vzdálen v p ípad
jednoduchých servisních zásah , které budou provád ny formou outsourcingu.
Dále je nutné pro celý hotel zajistit stabilní internetové p ipojení a návrh realizace datové
sít hotelu. Datová sí bude v pokojích k dispozici jak pro p ipojení PC, tak i pro p ipojení
IP telefonu.
3.3 Postup návrhu
Na za átku praktické ásti je nutné definovat postup návrhu, podle kterého bude dále
postupováno:
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
36
požadavky na hotel
stanovení výkonových tepelných parametr (výpo ty tepelných ztrát prostupem i
v tráním, tepelných ztrát p i p erušovaném vytáp ní, tepelných zisk z vn jšího i
vnit ního prost edí)
návrh VRV systému na základ vypo tených parametr (vnit ní i vn jší jednotky)
návrh silnoproudých instalací (sv telné a zásuvkové okruhy, okruhy pro p ipojení
klimatiza ních jednotek a dalších za ízení, návrhy jisti )
návrh slaboproudých instalací (datová a telefonní sí , sb rnice KNX)
návrh vizualizace pomocí SCADA systému (Control Web)
návrh vzdáleného ízení p es GSM a Internet (ovládání všech prvk , p ipojených na
sb rnici KNX)
technicko-ekonomické hodnocení navržených instalací (porovnání VRV systému
s p ímotopným vytáp ním, po izovací náklady použitých prvk )
3.4 Rozm ry místností
Hotel m žeme rozd lit na 2 ásti – p ízemí a patro. Vzhledem k tomu, že jsou všechna 3
patra rozm rov naprosto totožná, budou nám posta ovat rozm ry pouze jednoho z nich.
Výška místností v p ízemí je 3 metry, jednotlivá patra jsou vysoká 2,8 metru.
3.4.1 P ízemí
Místnost
Obvod
Podlahová plocha
Vnit ní objem
p ednáškový sál
34,05 m
60,64 m2
181,92 m3
technická místnost
14,58 m
12,15 m2
36,45 m3
p edsálí
30,03 m
44,75 m2
134,25 m3
WC imobilní
6,8 m
2,88 m2
8,64 m3
chodba 1 (služební)
20,22 m
14,08 m2
42,24 m3
chodba 2
15,98 m
9,73 m2
29,19 m3
p ípravna
17,36 m
14,68 m2
44,04 m3
šatna zam stnanci
7,58 m
3,55 m2
10,65 m3
sprcha zam stnanci
4,80 m
1,35 m2
4,05 m3
úklidová místnost
5,40 m
1,8 m2
5,40 m3
vstup WC zam stnanci
4,8 m
1,35 m2
4,05 m3
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
37
WC zam stnanci
4,8 m
1,35 m2
4,05 m3
vstup WC ženy
6,38 m
2,45 m2
7,35 m3
WC ženy 1
5,20 m
1,53 m2
4,59 m3
WC ženy 2
5,20 m
1,53 m2
4,59 m3
vstup WC muži
6,98 m
2,86 m2
8,58 m3
pisoáry WC muži
5,80 m
2,04 m2
6,12 m3
WC muži 1
5,20 m
1,53 m2
4,59 m3
schodišt
23,33 m
21,36 m2
64,08 m3
zádve í
9,79 m
5,42 m2
16,26 m3
vstupní hala
23,29 m
26,68 m2
80,04 m3
kavárna
50,36 m
125,60 m2
376,80 m3
Tabulka . 3: Rozm ry místností v p ízemí
3.4.2 Patro
Místnost
Obvod
Podlahová plocha
Vnit ní objem
schodišt
23,39 m
21,46 m2
60,09 m3
sklad prádla
6,68 m
2,79 m2
7,81 m3
úklidová místnost
6,68 m
2,79 m2
7,81 m3
chodba
43,90 m
30,67 m2
85,87 m3
technická místnost
5,51 m
1,88 m2
5,26 m3
pokoje 1 a 11
17,78 m
18,29 m2
51,21 m3
pokoje 2 až 10
17,60 m
17,85 m2
49,98 m3
koupelny 1 a 11
8,33 m
4,24 m2
11,87 m3
koupelny 2 až 10
8,15 m
4,02 m2
11,26 m3
p edsín
8,34 m
3,90 m2
10,92m3
Tabulka . 4: Rozm ry místností v jednotlivých patrech
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
4
38
STANOVENÍ VÝKONOVÝCH PARAMETR
Výkonovými parametry rozumíme výpo et tepelných ztrát a zisk , který bude proveden
podle norem SN EN 12831 (nahrazující SN 06 0210) a SN 73 0548. Normy stanoví
postup výpo tu dodávky tepla (chladu) nutného k bezpe nému dosažení výpo tové vnit ní
teploty.
4.1 Klimatické údaje
Hodnoty pro klimatické údaje použijeme z tabulek z výše zmi ované normy. Tyto údaje
jsou platné pouze pro m sto Olomouc.
Výpo tová venkovní teplota
e:
-15 °C
Pr m rná ro ní venkovní teplota
e,m:
3,4 °C
Délka otopného období: 216 dn
4.2 Tepelné ztráty
4.2.1 Celková návrhová tepelná ztráta vytáp ného prostoru
(1)
i
– celková návrhová tepelná ztráta vytáp ného prostoru [W]
T,i
– návrhová tepelná ztráta prostupem tepla vytáp ného prostoru [W]
V,i
– návrhová tepelná ztráta v tráním vytáp ného prostoru [W]
4.2.2 Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla pro vytáp ný prostor
(2)
HT,ie – sou initel tepelné ztráty prostupem z vytáp ného prostoru (i) do venkovního
prost edí (e) plášt m budovy [W/K]
HT,iue – sou initel tepelné ztráty prostupem z vytáp ného prostoru (i) do venkovního
prost edí (e) nevytáp ným prostorem (u) [W/K]
HT,ig – sou initel tepelné ztráty prostupem do zeminy z vytáp ného prostoru (i) do zeminy
(g) v ustáleném stavu [W/K]
HT,ij – sou initel tepelné ztráty z vytáp ného prostoru (i) do sousedního prostoru (j)
vytáp ného na výrazn jinou teplotu, nap . sousedící místnost uvnit funk ní ásti
budovy nebo vytáp ný prostor sousední funk ní ásti budovy [W/K]
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
int,i
e
39
– výpo tová vnit ní teplota vytáp ného prostoru (i) [°C]
– výpo tová venkovní teplota [°C]
4.2.3 Návrhová tepelná ztráta v tráním pro vytáp ný prostor
(3)
HV,i – sou initel návrhové tepelné ztráty v tráním [W/K]
int,i
e
– výpo tová vnit ní teplota vytáp ného prostoru (i) [°C]
– výpo tová venkovní teplota [°C]
4.3 Návrhová tepelná ztráta prostupem tepla
Návrhová ztráta prostupem tepla se pro vytáp ný prostor vypo te podle vzorce (2), který se
skládá z n kolika dalších parametr , které je nutné vypo ítat.
4.3.1 Tepelné ztráty do venkovního prost edí
Sou initel tepelné ztráty z vytáp ného do vn jšího prost edí HT,ie zahrnuje všechny
stavební ásti, které odd lují vytáp ný prostor od venkovního prost edí.
(4)
HT,ie – sou initel tepelné ztráty z vytáp ného do vn jšího prost edí [W/K]
Ak – plocha stavební ásti (k) [m2]
ek – korek ní initel vystavení pov trnostním vliv m p i uvažování klimatických vliv jako
je r zné oslun ní, pohlcování vlhkosti stavebními díly, rychlost v tru a teplota, pokud
tyto vlivy nebyly uvažovány p i stanovení U hodnot (EN ISO 6946). Základní hodnota
pro korek ní initele, ek a ei je 1,0
Uk – sou initel prostupu tepla stavební ásti (k) [W/m2·K], vypo tený podle EN ISO 6946
(pro nepr svitné ásti) a EN ISO 10077-1 (pro dve e a okna)
li – délka lineárních tepelných most (l) mezi vnit ním a venkovním prost edím [m]
i
– sou initel lineárního prostupu tepla lineárního tepelného mostu (l) [W/m· K]
4.3.2 Tepelné ztráty do venkovního prost edí nevytáp ným prostorem
Pokud je mezi vytáp ným prostorem a venkovním prost edím nevytáp ný prostor, je nutné
spo ítat návrhový sou initel tepelné ztráty HT,iue.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
40
(5)
HT,ie – sou initel tepelné ztráty do vn jšího prost edí nevytáp ným prostorem [W/K]
bu – teplotní reduk ní
initel zahrnující teplotní rozdíl mezi teplotou nevytáp ného
prostoru a venkovní návrhové teploty
4.3.3 Tepelné ztráty do p ilehlé zeminy
Sou initel tepelné ztráty z vytáp ného prostoru do zeminy HT,ig zahrnuje plochu a obvod
podlahové desky a tepelné vlastnosti zeminy.
!"
(6)
HT,ig – sou initel tepelné ztráty z vytáp ného prostoru do zeminy [W/K]
fg1 – korek ní initel zohled ující vliv ro ních zm n venkovní teploty. fg1 = 1,45
fg2 – teplotní reduk ní
initel zohled ující rozdíl mezi ro ní pr m rnou venkovní
teplotou a výpo tovou venkovní teplotou, který se stanoví ze vztahu
#$%&$ '('#) *
(7)
#$%&$ '('#)
Ak – plocha stavebních ástí (k), které se dotýkají zeminy [m2]
Uequiv,k – ekvivalentní sou initel prostupu tepla stavební ástí (k) [W/m2 K], stanovený
podle typologie podlahy
Gw – korek ní initel zohled ující vliv spodní vody; pokud je vzdálenost hladiny spodní
vody od úrovn základ v tší, než 1 m, tak se po ítá s koeficientem 1,0
4.3.4 Tepelné ztráty do nebo z vytáp ných prostor p i r zných teplotách
Tento sou initel HT,ij vyjad uje tok tepla prostupem z vytáp ného prostoru (i) do
sousedního prostoru, vytáp ného na výrazn odlišnou teplotu.
(8)
HT,ij – sou initel tepelné ztráty do nebo z vytáp ných prostor p i r zných teplotách [°C]
fij – reduk ní teplotní initel, vzorec
#$%&$ '('#+,&-./%012'3243)5%612'.723&274
#$%&$ '('#)
Ak – plocha stavební ásti (k) [m2]
Uk – sou initel prostupu tepla stavební ástí (k) [W/m2 K]
(9)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
41
4.4 Návrhová tepelná ztráta v tráním
Návrhová tepelná ztráta v tráním se vypo ítá podle vzorce (3).
Sou initel návrhové tepelné ztráty v tráním HV,i vytáp ného prostoru (i) se stanoví ze
vztahu:
8 9
:;
(10)
HV,i – sou initel návrhové tepelné ztráty v tráním [W/K]
Vi – vým na vzduchu ve vytáp ném prostoru (i) [m3/s]
i
– hustota vzduchu p i
int,i
[kg/m3]
cp – m rná tepelná kapacita vzduchu p i
int,i [J/(kg·K)]
P i p edpokladu konstantních hodnot parametr
i
a cp se vzorec (10) zjednoduší na:
< => 8
(11)
Vi – vým na vzduchu ve vytáp ném prostoru (i) [m3/h]
4.4.1 P irozené v trání
P ivád ný vzduch má v tomto p ípad vlastnosti venkovního vzduchu. Tepelná ztráta je
potom úm rná rozdílu teplot vnit ní výpo tové teploty a venkovní teploty.
8
? @A'B8
C
8D
E
(12)
Vi – tepelná ztráta p irozeným v tráním [W/K]
Vinf,i – maximum vým ny vzduchu infiltrací spárami
Vmin,i – minimální vým na vzduchu, ze vztahu Vmin,i = nmin . Vi (13), kde nmin je minimální
intenzita vým ny venkovního vzduchu za hodinu [1/h] a Vi je vnit ní objem
vytáp né místnosti [m3]
4.4.2 Nucené v trání
P ivád ný vzduch nemusí mít vlastnosti venkovního vzduchu, protože p ivád ný vzduch
m že být nap íklad p edeh íván nebo p ivád n ze sousedních místností. Použije se proto
reduk ní teplotní initel, který zohled uje rozdíl teplot.
8
8
C
' 8F
Vi – tepelná ztráta nuceným v tráním [W/K]
8D
GH
C
(14)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
42
Vinf,i – množství vzduchu infiltrací ve vytáp né místnosti (i) [m3/h]
Vsu,i – množství p ivád ného vzduchu do vytáp né místnosti (i) – není-li známé, použije se
výpo et pro ešení s p irozeným v tráním (12) [m3 /h]
Vmech,inf – rozdíl množství mezi nucen odvád ným a p ivád ným vzduchem z vytáp né
místnosti (i) [m3/h]
fvi – teplotní reduk ní initel, vypo ítaný ze vztahu
#$%&$ '('#34 $
#$%&$ '('#)
(15), kde
su,i
je
teplota p ivád ného vzduchu do vytáp ného prostoru (i) [°C]
4.4.3 Infiltrace obvodovým plášt m budovy
Je to celkové množství vzduchu, zp sobené v trem a ú inkem vztlaku na pláš budovy.
8
C
I 8 JKL
M
(16)
n50 – intenzita vým ny vzduchu za hodinu p i rozdílu tlak
50 Pa mezi vnit ním
prost edím a vn jším prost edím budovy a zahrnující ú inky p ívod vzduchu [1/h]
ei – stínící initel
i
– výškový korek ní initel
4.4.4 Rozdíl množství nucen odvád ného a p ivád ného vzduchu
Tento rozdíl je vyrovnáván venkovním vzduchem, který je p ivád n obvodovým plášt m
budovy. V budovách pro bydlení je tato hodnota rovna nule.
8D
GH
C
? @A'B8 N
' 8F <E
(17)
Vmech,inf – rozdíl množství mezi nucen odvád ným a p ivád ným vzduchem z vytáp né
místnosti (i) [m3/h]
Vex – množství odvád ného vzduchu soustavou pro celou budovu [m³/h]
Vsu – množství p ivád ného vzduchu soustavou pro celou budovu [m³/h]
Zjednodušen
m žeme tento rozdíl spo ítat pro každou místnost podle následujícího
vztahu:
8D
GH
C
8D
GH
C
$
$
(18)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
43
4.5 Zátopový tepelný výkon
Je to požadovaný výkon pro nahrazení ú inku p erušovaného vytáp ní a stanoví se podle
vztahu (19):
OP
RH,i
(19)
OP
– zátopový tepelný výkon [W]
Ai – podlahová plocha vytáp ného prostoru [m2]
fRH – korek ní initel závisející na zátopové dob a p edpokládaném poklesu vnit ní teploty
v útlumové dob [W/m2]
4.6 Tepelné zisky z vn jšího prost edí
Jsou to zisky, tvo ené díl ími tepelnými zisky okny konvekcí a radiací a tepelnými zisky
vn jších i vnit ních st n.
4.6.1 Výpo et polohy Slunce
Slune ní deklinace
Je to zem pisná ší ka, kde je v daný den ve 12 hodin v poledne slunce kolmo nad obzorem.
Q
I= R STUB=< VE
(20)
– slune ní deklinace [°]
M – íslo m síce
Výška Slunce nad obzorem
UWXY
< Z[[ UWXQ
< [>= STUQ STUB\R ]E
h – výška slunce nad obzorem [°]
– slune ní deklinace [°]
– slune ní as [h]
]
H – hodina, pro kterou probíhá výpo et
P ^_L
`
(22)
(21)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
44
Slune ní azimut
UWXa
bcdB K eE' fgbh
(23)
fgbH
a – slune ní azimut [°]
Úhel mezi normálou oslun ného povrchu a sm rem paprsk
STUi
UWXY STUj
STUY UWXj STUBa
kE
(24)
a po zjednodušení pro svislou st nu:
STUi
STUY STUBa
kE
(25)
– úhel st ny s vodorovnou rovinou [°]
– azimutový úhel normály st ny [°]
4.6.2 Intenzita slune ní radiace
Intenzita p ímé slune ní radiace
lm
lL nAop < <qZ r BUWXYEsL t u
(26)
ID – intenzita p ímé slune ní radiace [W/m2]
I0 – solární konstanta [W/m2]
z – sou initel zne išt ní atmosféry
Intenzita p ímé slune ní radiace dopadající na orientovanou plochu
lmv
lL nAop < <qZ r BUWXYEsL t u STUi
(27)
IDS – intenzita p ímé slune ní radiace dopadající na orientovanou plochu [W/m2]
Intenzita difusní slune ní radiace
lw
B\=R<
< R lm E
bcd H
(28)
K
Id – intenzita difusní slune ní radiace [W/m2]
Intenzita celkové slune ní radiace
lx
lmv
lw
ID – intenzita celkové slune ní radiace [W/m2]
(29)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
45
Celková pom rná propustnost p ímé slune ní radiace standardním sklem
ym
< zZ
\ >Z {
|
LL
}
K
(30)
Celková propustnost difusní slune ní radiace standardním sklem
yw
< zR
(31)
Celková intenzita slune ní radiace procházející standardním zasklením
l~
lmv ym
lw yw
(32)
IO – celková intenzita slune ní radiace procházející standardním zasklením [W/m2]
4.6.3 Výpo et teploty venkovního vzduchu
•
•
D €N
p\
UWX'B\R ]
\=REu
(33)
te – teplota venkovního vzduchu [°C]
te,max – maximální teplota v p íslušném m síci [°C]
A – amplituda kolísání teplot venkovního vzduchu [K]
– slune ní as [h]
4.6.4 Tepelná zát ž okny
Prostup tepla oknem konvekcí
•‚
ƒL „L B•
•E
(34)
Qok – prostup tepla oknem konvekcí [W]
k0 – sou initel prostupu tepla oknem [W/(m2· K)]
S0 – plocha okna v etn rámu [m2]
te – ti – rozdíl teplot mezi venkovním a vnit ním prost edím [K]
Prostup tepla oknem radiací
•‚…
p„‚F l~ :L
B„L
Qor – prostup tepla oknem radiací [W]
Sos – oslun ný povrch okna [m2]
„‚F E Blw yw Eu † ‡L
(35)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
46
IO – celková intenzita slune ní radiace procházející standardním zasklením [W/m2]
c0 – korekce na istotu atmosféry
s – stínící sou initel
i0 – po et oken
Oslun ný povrch okna
„‚F
pˆ
Eu p
B
B
‰Eu
Š ‹•‰Ba
kE‹ (37)
: Œ
Œ
'H
fgbB€s•E
(36)
(38)
L – ší ka zasklené ásti okna [m]
H – výška zasklené ásti okna [m]
f – odstup vodorovné ásti okna od slunolam [m]
g – odstup svislé ásti okna od slunolam [m]
e1, e2 – délky stín v okenním otvoru od kraje slunolam [m]
c – hloubka okna vzhledem k horní stínící desce [m]
d – hloubka okna [m]
4.6.5 Tepelné zisky st nami
Z tepeln technického hlediska m žeme st ny rozd lit na lehké (d < 0,08 m), st edn t žké
(0,08 m < d < 0,45 m) a t žké (d > 0,45 m).
Pro lehké st ny
•F
•E
ƒ „ B•…
(39)
Qs – tepelné zisky lehkou st nou [W]
k – sou initel prostupu tepla [W/(m2· K)]
S – plocha st ny [m2]
tr – rovnocenná slune ní teplota venkovního vzduchu [°C]
Pro st edn t žké st ny
•F
ƒ „ ŽB•…D
•E
•
•…•
•…D ‘
(40)
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
47
Qs – tepelné zisky st edn t žkou st nou [W]
trm – pr m rná rovnocenná slune ní teplota vzduchu za 24 hodin [°C]
tr – rovnocenná slune ní teplota v dob o
d ív jší [°C]
m – sou initel zmenšení teplotního kolísání p i prostupu tepla st nou
Výpo et pot ebných teplot a sou initel
•…
’“
•
(41)
”)
=I Q
<R
•– _ h
•
(42)
(43)
KLL—
4.7 Tepelné zisky z vnit ního prost edí
Jedná se o tepelné zisky, vznikající uvnit místnosti – od lidí, spot ebi , osv tlení.
4.7.1 Tepelné zisky od lidí
[ I ‡˜ B=[
•˜
•E
(44)
QL – tepelné zisky od lidí [W]
iL – po et osob v místnosti
4.7.2 Tepelné zisky od osv tlení
•F
„ ™ :
:
(45)
Qsv – tepelné zisky od osv tlení [W]
S – podlahová plocha místnosti [m2]
P – elektrický p íkon svítidel [W/m2]
c1 – sou initel využití svítidel
c2 – zbytkový sou initel respektující p ímé odsávání tepla od svítidel
4.8 P íklad výpo tu pro hotelový pokoj
4.8.1 Vstupní údaje pro tepelné ztráty
Výpo tová venkovní teplota
e:
-15 °C
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
Pr m rná ro ní venkovní teplota
e,m:
48
3,4 °C
Výpo tová vnit ní teplota pro hotelové pokoje:
int,i:
20 °C
4.8.2 Vstupní údaje pro tepelné zisky
Výpo tová venkovní teplota te,max = 30 °C
Výpo tová vnit ní teplota ti = 25 °C
Nadmo ská výška H: 220 m
Zem pisná ší ka : 49,6°
Orientace: severozápad (úhel 315°)
Sou initel zne išt ní atmosféry z: 5
Korekce istoty atmosféry c0: 0,85
Solární konstanta I0: 1350 W/m2
1000
150
5630
150
100
3170
800
Obrázek . 15: P dorys hotelového pokoje
Výška místnosti: 2,8 m
Plocha podlahy a stropu: 2 x 17,85 m2
Plocha bo ních st n: 2 x 15,76 m2
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
49
Plocha zadní st ny: 7,30 m2
Plocha dve í (výška 1,98 m): 1,58 m2
Plocha p ední st ny: 0,63 m2
Plocha p ední st ny (zasklená): 7,11 m2
Plocha d ev ných okenních rám : 1,13 m2
4.8.3 Výpo et tepelných ztrát
Tepelné ztráty do venkovního prost edí
Jedná se o p ední st nu, která je p ibližn z 90 % prosklená a pro strop, protože pokoj se
nachází v posledním pat e. Pro výpo et použijeme vzorec (4) v upravené verzi. Dále pro
výpo et musíme znát sou initele prostupu tepla pro p íslušné materiály. Pro izola ní
dvojsklo je sou initel prostupu tepla U = 1,5 W/m2·K, pro d ev né rámy je to U = 1,8
W/m2·K a pro p eklad nad oknem z porothermu s venkovními i vnit ními omítkami U =
1,03 W/m2· K. Strop je železobetonový, na st eše je pozinkovaný plech, mezi nimi je také 5
cm tepelné izolace. Celkový sou initel prostupu této stavební konstrukce je U = 0,64
W/m2·K. Korek ní initel ek je volen 1.
HT,ie =
k
· Uk · ek = 7,11·1,5·1 + 1,13·1,8·1 + 0,63·1,03·1 + 17,85·0,64·1 = 25,6 W/K
Celková tepelná ztráta prostupem tepla se pak stanoví podle vztahu (2):
T,i
= (HT,ie + HT,iue + HT,ig + HT,ij ) · (
int,i
-
e
) = (25,6+0+0+0) · (20-(-15)) = 896 W
Tepelná ztráta v tráním
Pro výpo et použijeme vzorec (12), nap ed je ale nutno spo ítat díl í veli iny – vým nu
vzduchu infiltrací a minimální vým nu vzduchu. Vzhledem k tomu, že se jedná o místnost
bez nechrán ných otvorových výplní, hodnota vým ny vzduchu infiltrací bude rovna nule.
Hodnota vým ny vzduchu se pak stanoví pouze ze vztahu (13).
Vi = Vmin,i = nmin · Vi = 0,5 · 49,98 = 25 m3/h
Vypo ítanou hodnotu pak dosadíme do vzorce (11):
HV,i = 0,34 · Vi = 0,34 · 25 = 8,5 W/K
Celkovou tepelnou ztrátu v tráním pak ur íme podle vzorce (3):
V,i
= HV,i · (
int,i
e)
= 8,5 · (20-(-15) = 297,5 W
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
50
Zátopový tepelný výkon
Pro výpo et použijeme vzorec (19), zátopový initel fRH zvolíme podle tabulky (viz p íloha
P I) – teplotní útlum bude 3K a zátopový as 3 hodiny. Po dosazení do vzorce:
OP
OP
\Z zR \[
IzR ['š
Další tepelné ztráty
Vzhledem k tomu, že z ostatních stran sousedí pokoj s dalšími místnostmi, které jsou
vytáp ny na stejnou teplotu, není zde pot eba další typy tepelných ztrát po ítat.
Celková tepelná ztráta hotelového pokoje
Po dosazení vypo ítaných hodnot do vzorce (1) dostaneme:
i=
T,i
+
V,i
+
RH,i
= 896 + 297,5 + 285,6 = 1479,1 W
4.8.4 Výpo et tepelných zisk
Pro výpo et období, kdy budou v pokoji nejv tší tepelné zisky, byla použita orienta ní
tabulka intenzity slune ní radiace v jednotlivých hodinách. Tyto hodnoty byly stanoveny
na 21. ervence v 17 hodin.
Výpo et polohy Slunce
Pomocí vzorce pro výpo et slune ní deklinace (20) ur íme hodnotu deklinace .
I= R STUB=< VE
Q
I= R STUB=< ZE
I< =R›
Dále ur íme asový úhel , který budeme v dalších výpo tech pot ebovat. Tento úhel
vypo teme podle vztahu (22):
=[<
I>
]
\Z =[<
I>
IRR›
Podle vzorc (21), (23) a (25) vypo ítáme výšku slunce nad obzorem, slune ní azimut a
úhel mezi normálou oslun ného povrchu a sm rem paprsk :
Y
@œSUWXB< Z[[ UWXQ
@œSUWXB< Z[[ UWXI< =R
a
@œSUWXB
STUi
bcdB K eE' fgbh
fgbH
STUY STUBa
E
kE
< [>= STUQ STUB\R ]EE
< [>= STUI< =R STUB\R IRREE
@œSUWX{
bcdB K KKE' fgb L ^K
fgb ` •–
STUI> qZ STUBI[Z >=
}
I> qZ›
I[Z >=›
=\RE
RI Iq›
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
51
Intenzita slune ní radiace
Podle vzorce (26) spo ítáme intenzitu p ímé slune ní radiace:
lL nAop < <qZ r BUWXYEsL t u
lm
\=R< nAop < <qZ R BUWXI> qZEsL t u
R\= =>'šž•
A podle zjednodušeného vzorce (27) intenzitu, dopadající na rovinu okna:
lmv
lm STUi
R\= => STURI Iq
=\= qq'šž•
Intenzitu difusní slune ní radiace spo ítáme podle vzorce (28):
lw
B\=R<
bcd H
< R lm E
K
B\=R<
< R R\= =>E
bcd ` •–
K
qI >z'šž•
Dále je nutné spo ítat propustnost p ímé i difusní radiace standardním sklem dle vzorc
(30) a (31).
ym
< zZ
yw
< zR
\ >Z {
|
LL
}
K
< zZ
\ >Z {
K ^• K
LL
}
< z\
Celková intenzita slune ní radiace procházející standardním zasklením se pak vypo ítá
podle vzorce (32):
l~
lmv ym
lw yw
=\= qq < z\
qI >z < zR
=== Z>'šž•
Oslun ná plocha okna
Pro tento výpo et využijeme vzorce (36), (37) a (38).
„‚F
pˆ
> R['•
B
Š ‹•‰Ba
Eu p
kE‹
•‰'Y
: Ÿ
Ÿ
STUBa kE
B
‰Eu
pI zq
< <Z ‹•‰BI[Z >=
B< <Z[
=\RE‹
•‰'I> qZ
\ Z= Ÿ
Ÿ
STUBI[Z >= =\RE
< \Eu pI >[
B\ \q>
< =Eu
< <Z['•
\ \q>'•
Tepelné zisky radiací
Tyto zisky se spo ítají podle vzorce (35), kde hodnota pro stínící sou initel vznikne
vynásobením koeficient p íslušných stínících prvk (tabulka viz p íloha P I). Pro tento
pokoj je to dvojité sklo s koeficientem 0,6 a vnit ní žaluzie 0,56:
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
p„‚F l~ :L
•‚…
B„L
p> R[ === Z= \
52
„‚F E Blw yw Eu † ‡L
BZ \\
> R[E BqI >z < zREu < ==[ \
RZz q'š
Tepelné zisky konvekcí
Pro výpo et t chto zisk použijeme vzorec (34). Hodnotu te vypo ítáme ze vzorce (33).
Amplitudu teplot volíme 7 K. Sou initel prostupu tepla oken je 1,5 W/m2·K
•
•
•‚
p\
D €N
ƒL „L B•
\=REu
UWX'B\R ]
•E
\ R z I> B=<
Z p\
=<
I[E
UWX'B\R IRR
\=REu
=<›
>q >'š
Tepelná zát ž vn jších st n
Vzhledem k tomu, že je tlouš ka st ny v tší než 0,08 m (tlouš ka st ny je = 0,4 m), jedná
se o st edn t žkou st nu. Potom platí vzorec (40). Prostup tepla st nou je 0,894 W/m2·K.
Hodnota trm vychází z tabulek a pro SZ st nu je 27,8 °C. Pro výpo et pomocných
koeficient využijeme také vzorce (42) a (43).
•F
ƒ „ ŽB•…D
•E
< zq> < [= pBIZ z
=I Q
•
•– _ h
KLL—
<R
•
I[E
=I < >
•– _ L `
KLL£ ¤
•…•
•…D ‘
< \ZZ B\[ q
<R
IZ zEu
< <Z'š => m žeme zanedbat
\I = ¡ \I'Y¢Š‡J
< \ZZ
Vzhledem k tomu, že po ítaný pokoj se nachází v posledním podlaží, je nutné zapo ítat
také tepelnou zát ž stropem. Tlouš ka stropu je = 0,265 m
•F
ƒ „ ŽB•…D
•E
< [z\ \Z zR pB== [
=I Q
•
•– _ h
KLL—
<R
•
•…•
I[E
=I < I[R
•– _ L _K
KLL£ ¥¦§
•…D ‘
< =Zq BI= <
<R
== [Eu
>= RR'š
Z qz ¡ z'Y¢Š‡J
< =Zq
Tepelná zát ž vnit ních st n
Pro výpo et se použije vzorec (39) v drobné úprav , kdy se místo hodnoty rovnocenné
teploty tr dosadí teplota sousední místnosti tis. Teplota sousední místnosti bude pro výpo et
vyšší, protože zde nap íklad nemusí být pušt ná klimatizace. Prostup tepla st nou je 0,97
W/m2·K. Plocha všech vnit ních st n v pokoji je 38,82 m2.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
•F
•E
ƒ „ B• F
< qZ =z zI BIz
I[E
53
ZR =\'š
Produkce tepla lidí
Po ítá se, že dvojl žkový pokoj mohou užívat maximáln
dv
osoby. Pro výpo et
použijeme vzorec (44).
•˜
[ I ‡˜ B=[
•E
[ I I B=[
I[E
\I>'š
Tepelné zisky od osv tlení
Osv tlen bude celý pokoj o ploše 17,85 m2, doporu ená hodnota intenzity osv tlení je 20
W/m2. Podle vzorce (45) pak vypo ítáme zisky od osv tlení.
•F
„ ™ :
:
\Z zR I< \ \
=RZ'š
Celkové tepelné zisky místnosti
Po se tení všech díl ích tepelných zisk dostaneme výsledný tepelný zisk místnosti.
•F
RZz q
•‚…
•‚
>z >R
•F
<
•˜
>= RR
•F
ZR =\
\I>
=RZ
\IIz I'š
4.8.5 P ehled vypo tených hodnot
Tepelné ztráty do venkovního prost edí
896 W
Tepelné ztráty v tráním
297,5 W
Zátopový tepelný výkon
285,6 W
Tepelné ztráty celkem
1479,1 W
Tabulka . 5: Tepelné ztráty místnosti
Tepelné zisky radiací
578,9 W
Tepelné zisky konvekcí
48,45 W
Tepelná zát ž st n
118,86 W
Tepelné zisky od lidí
124 W
Tepelné zisky od osv tlení
357 W
Tepelné zisky celkem
1228,2 W
Tabulka . 6: Tepelné zisky místnosti
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
54
4.9 Tepelné ztráty a zisky všech klimatizovaných místností
4.9.1 P ízemí
Místnost
Tepelné ztráty
Tepelné zisky
p ednáškový sál
2734 W
4702 W
p edsálí
2309 W
4711 W
vstupní hala
1178 W
1244 W
kavárna
8821 W
13668 W
Tabulka . 7: Parametry prostor v p ízemí
4.9.2 Patro
Místnost
Tepelné ztráty
Tepelné zisky
pokoj 1
1175 W
1191 W
pokoje 2 až 6
1047 W
1185 W
pokoje 7 až 10
1047 W
1273 W
pokoj 11
1175 W
1225 W
Tabulka . 8: Parametry místností v 2. a 3. podlaží
Místnost
Tepelné ztráty
Tepelné zisky
pokoj 1
1618 W
1248 W
pokoje 2 až 6
1479 W
1229 W
pokoje 7 až 10
1479 W
1317 W
pokoj 11
1618 W
1282 W
Tabulka . 9: Parametry místností ve 4. podlaží
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
5
55
VRV SYSTÉM
5.1 Volba VRV systému
Na trhu existuje velké množství r zných VRV systém , ur ených pro instalaci do velkých
budov, od n kolika firem. V tšina z nich dokáže pouze chladit – tyto jednotky pro pot eby
hotelu využít nelze, jelikož je nutné v hotelových pokojích také topit a vytáp ní pouze
elektrickými p ímotopy by nebylo energeticky efektivní. Nov jší typy VRV systém
podporují již chlazení a vytáp ní, ovšem pouze odd len (bu všechny jednotky topí, nebo
všechny chladí). Tento systém by už byl použitelný, ovšem pro pot eby hotelu, kdy si
každý host chce zajistit komfort p esn podle svých požadavk , byl zvolen nejnov jší
VRV systém firmy Daikin (VRV III), který díky funkci Heat Recovery umož uje
n kterým jednotkám chladit a n kterým topit – to vše zárove . Systém funguje na principu
p e erpávání tepla (chladu) z místnosti, kde jej není pot eba do místnosti, kde již pot eba
je. Díky inverterové technologii, kdy se reguluje dodávka chladiva do jednotlivých
jednotek, je zárove vytáp ní nebo chlazení efektivní.
Venkovní jednotky pracují na principu tepelného erpadla vzduch – vzduch a koeficient
jejich ú innosti se pohybuje okolo hodnoty 3, to znamená, že za 1 kW vložené energie
získáme 3 kW. Potom ve srovnání s elektrickými p ímotopy, které by jinak hotelové
pokoje vytáp ly, dochází až k dvout etinovým úsporám náklad .
5.2 Vnit ní jednotky
Pro pot eby hotelových pokoj byly navrženy vnit ní jednotky typu FXDQ Slim Duct (typ
FXDQ07VJU), konkrétn nejslabší dostupný typ, který ale bude pro pot eby pokoje
naprosto dostate ný. Jednotky se umístí nad vstupní dve e do pokoje. Jednotky obsahují
vlastní erpadlo kondenzátu, který bude sveden potrubím do odpadu. T chto jednotek bude
v hotelu nainstalováno 33.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
56
Typ
FXDQ07MVJU
Výkon chlazení
2,2 kW
Výkon vytáp ní
2,5 kW
Váha
22 kg
Maximální p íkon
92 W
Hlu nost
33 dB
Cena
33 000 K
Tabulka . 10: Parametry vnit ní jednotky FXDQ
Obrázek . 16: Vnit ní jednotka FXDQ
Ve vstupní hale bude instalována jednotka o stejném výkonu, ovšem v nást nném
provedení. Bude umíst na nad pr chodem ke schodišti.
Typ
FXAQ07MVJU
Výkon chlazení
2,2 kW
Výkon vytáp ní
2,5 kW
Váha
11 kg
Maximální p íkon
29 W
Hlu nost
35 dB
Cena
21 000 K
Tabulka . 11: Parametry vnit ní jednotky FXAQ
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
57
Obrázek . 17: Vnit ní jednotka FXAQ
V p ízemí v p ednáškovém sále, v p edsálí a v kavárn
budou umíst ny podstropní
jednotky typu FXFQ. Vzhledem k velké ploše kavárny zde budou umíst ny 3 jednotky o
menších výkonech, jejichž celkový výkon ale bude dostate ný a tím pádem bude vytáp ní
a chlazení rovnom rné v celé místnosti. Ve všech místnostech budou umíst ny jednotky
stejného typu, celkem tedy 5 kus .
Typ
FXFQ24MVJU
Výkon chlazení
7 kW
Výkon vytáp ní
7,9 kW
Váha
25 kg
Maximální p íkon
133 W
Hlu nost
34 dB
Cena
52 000 K
Tabulka . 12: Parametry vnit ní jednotky FXFQ
Obrázek . 18: Vnit ní jednotka FXFQ
5.3 Venkovní jednotky
Jak bylo e eno výše, jsou zvoleny jednotky s funkcí Heat Recovery, které jsou sice o 20%
dražší, ovšem dokážou zajistit v tší komfort a také v tší úspory náklad . Každé patro bude
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
58
mít svou vlastní venkovní jednotku (typ REYQ96 pro patra a REYQ120 pro p ízemí).
Jednotky se p ipojují jednofázov , každá bude mít vlastní jisti 50 A.
Typ
REYQ96MVJU
REYQ120MVJU
Výkon chlazení
28 kW
35 kW
Výkon vytáp ní
31,6 kW
39,5 kW
Váha
300 kg
300 kg
Maximální p íkon
9 kW
11,2 kW
Hlu nost
60 dB
60 dB
Cena
320 000 K
340 000 K
Tabulka . 13: Parametry venkovních jednotek
Obrázek . 19: Venkovní jednotka REYQ
5.4 P íslušenství
5.4.1 Filtr
Ur en do podstropních klimatiza ních jednotek ke zvýšení
dlouhou životností.
Cena: 18 000 K
istoty vzduchu. S extra
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
6
59
SILNOPROUDÉ ROZVODY
Silnoproudými rozvody rozumíme rozvody, které slouží k napájení spot ebi
elektrickou
energií. Veškerá schémata silnoproudých rozvod viz p íloha P II.
6.1 P ipojení hotelu a rozvad
P ed objektem bude osazena p ípojková sk í , a od ní bude natažen hlavní p ívod pro hotel
do elektrom rového rozvad e RE (rozvad
elektro), který bude umíst n v technické
místnosti v p ízemí. Z n j bude napájen hlavní rozvad
k n mu p ipojený elektrom r a HDO. Rozvad
hotelu RH (rozvad
hotel) a
bude montován na omítku, vývody budou
provedeny horem, p ívody spodem. Z tohoto rozvad e budou napojeny všechny podružné
rozvad e v jednotlivých patrech a elektrické rozvody v p ízemí hotelu, dále odtud bude
napájen výtah, VRV systém na st eše a slaboproudý rozvad . Podružné rozvad e
v jednotlivých patrech budou napájeny z hlavního rozvad e a budou rovn ž montovány
na omítku v technických místnostech na daném pat e. Zde budou také umíst ny zdroje pro
napájení KNX prvk .
6.2 Popis ešení silnoproudých rozvod
Jednotlivá patra jsou tvo ena podle stejného schématu, rozvody v p ízemí jsou díky jinému
p dorysu odlišné. V každém hotelovém pokoji budou ty i dvojzásuvky, jeden vývod pro
osv tlení a jeden vývod pro p ipojení klimatiza ní jednotky. V koupeln se po ítá s jednou
zásuvkou, dv ma sv tly (jedno pro osv tlení místnosti a jedno nad zrcadlem) a p ipojením
odtahového ventilátoru, který bude vázán na sepnutí vypína e osv tlení místnosti.
V p edsíni pak bude instalován jeden vývod pro osv tlení. Každému pokoji je p i azen
jeden sv telný a jeden zásuvkový okruh.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
60
Legenda:
Silnoproudé vedení
Svítidla stropní
Svítidla nást nná
Zásuvkové vývody
Ventilátor
Vývod 1-fáze
Obrázek . 20: Ukázka silnoproudých rozvod v hotelovém pokoji
Dále se na každém pat e nachází místnosti pro sklad prádla a pro úklid. Ve skladu bude
vývod pro dv dvojzásuvky, jedno stropní svítidlo a odtahový ventilátor, v místnosti pro
úklid pak svítidlo, odtahový ventilátor a t ífázový vývod pro p ipojení bojleru pro oh ev
TUV. Na chodbách jsou pak 3 vývody pro zásuvky a 6 vývod pro osv tlení. Dále jsou zde
svítidla nouzového osv tlení, které mají vlastní zdroj napájení, který se aktivuje p i
odpojení elektrické sít . Poslední místností každého patra je technická místnost, kde jsou
umíst ny silnoproudé a slaboproudé rozvad e. Tato místnost má vyveden pouze vývod
pro osv tlení. Z podružných rozvad
je také napájeno osv tlení schodišt .
V pravé ásti p ízemí se nachází p ednáškový sál, kde budou vyvedeny zásuvky u stolku
pro p ednášejícího, dále pak na zadní st n pro p ipojení notebook poslucha . Zvláštní
zásuvkový vývod na strop je ur en pro p ipojení projektoru. Dalším zvláštním vývodem
na strop bude vývod pro p ipojení podstropní klimatiza ní jednotky. Bude zde také
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
61
dostatek vývod pro osv tlení celého sálu. U oken bude navíc vývod pro pohon žaluzií.
Vedle p ednáškového sálu se nachází technická místnost, kde je krom rozvad
také
umíst na vzduchotechnika a je zde vyvedeno pouze osv tlení. Vedle technické místnosti je
p edsálí, kde je op t vývod pro klimatizaci, ty i dvojzásuvky a pot ebné osv tlení.
Ve st ední ásti p ízemí se nachází zádve í se vstupní halou a recepcí, kde je vyveden
jeden sv telný okruh, zásuvky pro úklid a p edevším dv dvojzásuvky u recep ního pultu.
Je zde také vývod pro klimatiza ní jednotku. Na chodbách hotelu a schodišti jsou
vyvedeny sv telné okruhy, na chodbách navíc zásuvky pro úklid. Na toaletách je krom
sv telných vývod a vývod pro ventilátor také vývod pro p ipojení vysouše
rukou, na
pánských záchodech jsou to ješt vývody pro automatické splachování pisoár . Dále se
v p ízemí nachází místnost pro úklid a šatna se sprchou pro personál, kde jsou použity
stejné prvky, jako v hotelových koupelnách. Poslední místností ve st ední ásti p ízemí je
p ípravna pokrm , která je specifická tím, že každý zásuvkový vývod má sv j vlastní jisti
(je jich celkem osm), navíc jsou zde ješt umíst ny t i vývody pro p ipojení sporák a
my ky nádobí.
V levé ásti p ízemí se nachází kavárna, kde budou t i vývody pro klimatiza ní jednotky a
dva sv telné okruhy. V barové
ásti je pak 10 zásuvkových vývod , n které op t
s vlastním jisti em. Speciální p ípojka je z ízena pro my ku sklenic. V celém p ízemí je
také dostate ný po et nouzových svítidel s vlastním zdrojem napájení.
Všechny rozvody jsou vedeny pod omítkou ve zdi, ve stropu nebo v podlaze. Obvody, na
které je p ipojena koupelna, toalety nebo p ípravna pokrm , jsou napojeny p es proudový
chráni s vybavovacím proudem 30 mA. Zásuvky jsou osazeny se st edem ve výšce 30 cm
nad podlahou, vypína e ve výšce 120 cm. Ve všech sociálních za ízeních jsou umíst ny
ventilátory, napojené p es sv telný obvod a spínané se zpožd ným vypnutím.
6.3 Zapojení rozvad
Na každém pat e, kde jsou hotelové pokoje, se nachází 13 zásuvkových okruh , 12
sv telných okruh (plus jeden pro osv tlení schodišt a jeden pro nouzové osv tlení), 1
okruh pro odtahové ventilátory, 1 okruh pro p ipojení klimatiza ních jednotek a 1 okruh
pro p ipojení oh evu TUV. V p ízemí to pak je 20 zásuvkových okruh , 6 sv telných
okruh , 1 okruh pro nouzové osv tlení, 10 speciálních okruh (2x sporák, 2x my ka, 2x
vysouše rukou, 1x pisoáry, 1x pohony žaluzií, 1x klimatiza ní jednotky a 1x rozvad
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
62
SLP). Zásuvkové okruhy, klimatiza ní jednotky, vysouše e, pisoáry a žaluzie jsou jišt ny
jisti i 16 A, sv telné okruhy, okruhy nouzového osv tlení a okruh pro odtahové ventilátory
budou jišt ny 10 A, okruh pro p ipojení oh evu TUV, sporáky a my ky 20 A.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
7
63
SLABOPROUDÉ ROZVODY
Slaboproudými rozvody m žeme rozum t rozvody malého nap tí – nej ast ji datové sít ,
komunika ní rozvody nebo signaliza ní za ízení. Schéma slaboproudých rozvod
viz
p íloha P III. Ukázka zapojení pro jeden pokoj je na následujícím obrázku:
PC 3.03
PC 3.04
Legenda:
Sdružené vedení
Ethernet
EIB-KNX
STA
STA 3.2
Pohybové idlo
Ovládací tla ítka
Binární výstup a n-násobné tla ítko
Zásuvka PC nebo STA
Magnetický kontakt
Obrázek . 21: Zapojení slaboproudých rozvod
7.1 Datová a telefonní sí
V celém hotelu jsou rozvedeny kabely UTP kategorie 5e, zajiš ující p ístup k telefonním
službám, datové síti LAN a k Internetu. V každém pokoji je k dispozici dvojzásuvka pro
PC a pro telefon. V p ízemí jsou zásuvky v p ednáškovém sále, na recepci a v kavárn .
Kabely jsou vedeny do technické místnosti daného patra, kde se nachází patch panely s 32
pozicemi, n které tedy z stanou nevyužity. Z daných pater jsou svedeny do technické
místnosti v p ízemí, kde se nachází rozvad
SLP, ve kterém bude instalovaná zásuvka, do
které se následn p ipojí p ep ová ochrana a do ní poté aktivní prvky.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
64
7.1.1 P ipojení k Internetu
P ipojení k internetu je realizováno bezdrátov fullduplexním spojem v pásmu 10,5 GHz.
Garantovaná rychlost je 10 Mbit/s bez jakéhokoliv omezení za 15990 K bez DPH.
Garance servisního zásahu v p ípad poruchy do 24 hodin. Anténa je umíst na na st eše
hotelu, spole n s p ístupovým access pointem. Odtud je signál sveden UTP kabelem do
slaboproudého rozvad e v technické místnosti v p ízemí.
7.1.2 Prvky datové sít
Koncová zásuvka
Slouží k p ipojení telefonu a PC do datové sít , lze k ní p ipojit dva kabely.
Cena: 130 K
Obrázek . 22: Koncová zásuvka
Patch panel
Slouží k p ipojení všech kabel
daného patra a umož uje jim propojení se switchem
v technické místnosti v p ízemí. Pro každé podlaží bude posta ovat panel se 24 pozicemi.
Je ur en pro UTP kabely kategorie 5e a p ipraven na propojení s aktivním prvkem.
Cena: 600 K
Obrázek . 23: Patch panel
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
65
Switch
Pro pot eby hotelu bude instalován 24-portový switch pro každé podlaží. Budou umíst ny
v technické místnosti v p ízemí. Byl vybrán switch Asus, který lze montovat do 19“ sk ín .
Podporuje rychlosti 10/100 Mbit/s a také full-duplexní mód, který umož uje až
dvojnásobnou pr chodnost dat. M žou být p ipojeny k ížené i nek ížené kabely. Ve sk íni
bude navíc ješt umíst n jeden switch jako rezervní.
Cena: 2 600 K
Obrázek . 24: Switch Asus
Router
Bude instalován Profi-Router v2 spole nosti Lynx, který má vysoký výkon a široké
možnosti nastavení. Má integrovaný firewall, DHCP server, p eklada adres, podporu IP
telefonie a ízení ší ky pásma. Obsahuje 2 porty RJ 45.
Cena: 7 500 K
Obrázek . 25: Router Lynx
7.1.3 Prvky telefonní sít
Telefon
Ve všech pokojích a pobytových místnostech bude k dispozici telefon Well 3130IF,
p ipojený p es ethernetové rozhraní. Obsahuje NAT a DHCP server, firewall a 2
ethernetové porty, p i emž do jednoho se p ipojí vývod datové sít hotelu a k druhému se
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
m že p ipojit PC. Telefon má adresá pro 99 záznam
66
a umož uje také identifikaci
volajícího.
Cena: 1 200 K
Obrázek . 26: IP telefon Well 3130IF
Úst edna
Všechny telefony budou napojeny na pobo kovou úst ednu 2N Omega 48, která nabízí
p ipojení do všech pevných i mobilních telefonních sítí. Hovory ve vnit ní síti jsou
samoz ejm zdarma. Obsahuje 48 port pro interní telefonní linky, podporu VoIP a také
automatický výb r nejlevn jší cesty odchozího hovoru LCR. Úst ednu je možno ovládat
také vzdálen a je podporován monitoring veškerého provozu.
Cena: 11 400 K
Obrázek . 27: Schéma funkce LCR
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
67
Obrázek . 28: Úst edna 2N Omega 48
7.1.4 P ep ová ochrana
Pro ochranu prvk , umíst ných ve slaboproudém rozvad i, zde bude do zásuvky zapojena
p ep ová ochrana, která má za úkol chránit všechna za ízení p ed poškozením. Byla
vybrána p ep ová ochrana spole nosti APC, obsahující ochranu 8 zásuvek, telefonní linky
(RJ 11), ethernetu (RJ 45) a koaxiálního kabelu (p ipojení TV).
Cena: 850 K
Obrázek . 29: P ep ová ochrana APC
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
68
7.2 KNX
Sb rnice KNX tvo í ovládací a ídící ást hotelu. Jedná se o dvojici vodi , která napájí a
zajiš uje komunikaci mezi jednotlivými prvky tohoto systému. Sb rnice je napájena ze
zdroje, který je spole n
s dalšími prvky (ak ní
leny, liniové spojky, atd.) uložen
v technické místnosti na každém pat e. Zdroj je pak napájen klasicky rozvodem nízkého
nap tí (230 V) a obsahuje tlumivku, která zabra uje úniku telegram mimo sb rnici.
V každém pokoji jsou umíst ny tyto prvky: detektor pohybu, ovládací tla ítka pro
klimatizaci a osv tlení, binární výstup s tla ítkem, okenní a dve ní kontakty. Na chodbách
a schodištích dále budou detektory pohybu pro spínání osv tlení. V p ízemí pak budou
ovládací tla ítka, binární výstupy s tla ítky na toaletách a spínací kontakty ve dve ích.
7.2.1 Prvky systému KNX
Jednotlivé prvky KNX mohou být díky otev enosti protokolu tvo eny za ízeními r zných
výrobc . Kv li jednodušší údržb a také možnému snížení ceny prvk
p i hromadné
objednávce jsem se snažil volit prvky pouze jednoho výrobce – GIRA.
Detektory pohybu
V p edsíních u hotelových pokoj , na chodbách, schodištích a ve vstupní hale budou
nainstalovány detektory pohybu (GIRA 0880 03), které budou spínat osv tlení. Rozsah
detekce p ítomnosti je 180°, stupe ochrany IP 20, pokrytí 6 metr na každou stranu a až
12 metr p ed sebe.
Cena: 2 400 K
Obrázek . 30: Detektor pohybu
N-násobná tla ítka
V hotelových pokojích budou použita pouze jedno- nebo dvou-násobná tla ítka pro
ovládání osv tlení, v p ízemí pak navíc ješt troj-násobná. Jedná se o tla ítka typových ad
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
69
GIRA 2011 112, GIRA 2062 112 a GIRA 1063 100, která dokážou fungovat v režimech
p epínání nebo stmívání a mají také pam
na sv telné scény. Dokážou také indikovat sv j
status pomocí LED diod.
Ceny: 1-násobné tla ítko 1 200 K ; 2-násobné 2 200 K ; 3-násobné 2 500 K
Obrázek . 31: N-násobná tla ítka
Ovládací tla ítka
V každém hotelovém pokoji a v pobytových místnostech budou kombinovaná tla ítka pro
ovládání teploty vzduchu v místnosti a pro ovládání osv tlení (GIRA 2052 112). Modul
obsahuje vlastní sníma teploty, ale je možno p ipojit také sníma externí. Tla ítka pro
ovládání osv tlení podporují režimy stmívání nebo sv telných scén.
Cena: 5 800 K
Obrázek . 32: Ovládací tla ítka
Stmíva e
Stmívání je k dispozici pouze v p ednáškovém sále. Stmíva GIRA 1043 00 obsahuje
integrovanou sb rnicovou spojku, má 4 nezávislé výstupy a disponuje širokými možnostmi
nastavení. Dokáže ovládat svítidla až do výkonu 210 W. Instalace na DIN lištu.
Cena: 13 400 K
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
70
Obrázek . 33: Stmíva
Ak ní leny
Slouží ke spínání k nim p ipojených za ízení. Použité ak ní leny (GIRA 1006 00 a GIRA
1038 00) dokáže spínat až 8 (resp. 16) nezávislých za ízení (sv tla až do souhrnného
výkonu 2500 W, resp. 3000 W), jak v reálném ase, tak i s asovým zpožd ním. Mají
pam
na sv telné scény, umož ují také m ení asu sepnutí. Montáž na DIN lištu.
Cena: pro 8 za ízení 11 300 K , pro 16 za ízení 17 800 K
Obrázek . 34: Ak ní leny
Aktor žaluzií
Slouží k ovládání žaluzií (typ GIRA 1050 00). Toto bude aplikováno pouze
v p ednáškovém sále. Má 4 nezávislé výstupy pro ovládání, ovládá pohony žaluzií nap tím
230 V. Obsahuje integrovanou sb rnicovou spojku, montáž na DIN lištu.
Cena: 7 000 K
Obrázek . 35: Aktor žaluzií
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
71
Dve ní a okenní kontakty (binární vstup)
Slouží pro detekci otev ení okna nebo dve í. Montáž do elektroinstala ních krabic (typ
GIRA 1118 00). Obsahuje dva binární vstupy, které umožní detekci u bezpotenciálových
kontakt .
Cena: 1 600 K
Obrázek . 36: Binární vstup
Sb rnicové spojky
Sb rnicové spojky slouží k p ipojení požadovaného aplika ního modulu na sb rnici KNX.
V katalogu firmy GIRA je najdeme pod íslem 0570 00. Maximální p íkon za ízení je 150
mW, stupe ochrany IP 20, hloubka 32 mm.
Cena: 2 200 K
Obrázek . 37: Sb rnicová spojka
Zdroje
Napájecí zdroj slouží k napájení sb rnice KNX. Na každém pat e bude umíst n jeden zdroj
v slaboproudém rozvad i. Vzhledem k vyššímu po tu prvk na pat e jsou voleny zdroje
s nejvyšším výkonem, tedy 640 mA (typ GIRA 1087 00). Zdroj obsahuje integrovanou
tlumivku, která odd luje jednotlivé linie s jedním napájecím zdrojem mezi sebou. Zdroj je
p ipojen na sí 230 V/50 Hz a na výstupu dává stejnosm rné nap tí v rozsahu 28 až 31
V p i proudu až 640 mA. Je ur en do vnit ního prost edí, emuž odpovídá stupe ochrany
IP 20. Samoz ejmostí je ochrana proti zkratu. Instalace na DIN lištu.
Cena: 9 600 K
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
72
Obrázek . 38: Napájecí zdroj KNX
Liniové/oblastní spojky
Slouží k propojení jednotlivých linií nebo i celých oblastí a zajiš ují elektrickou izolaci
mezi t mito liniemi. Instalace na DIN lištu (typ GIRA 1023 00).
Cena: 9 800 K
Obrázek . 39: Liniová spojka
USB rozhraní
Slouží k p ipojení PC pro programování, adresování a diagnostiku všech za ízení KNX, je
podporováno programem ETS3. Kompatibilní s USB 2.0. Za ízení má integrovanou
sb rnicovou spojku a montuje se na DIN lištu (GIRA 1080 00).
Cena: 6 300 K
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
73
Obrázek . 40: USB rozhraní
IP router
Slouží k propojení sb rnice KNX s IP sítí. M že sloužit i jako sb rnicová spojka,
transformující telegramy z KNX a p eposílající p es Ethernet na jinou linii. Jeho další
funkce je jako spojka mezi sb rnicí KNX a Home Serverem. Je napájen externím nap tím
24 V a Ethernet se p ipojuje klasickým konektorem RJ45. V katalogu GIRA je ozna en
GIRA 1030 00.
Cena: 16 200 K
Obrázek . 41: IP router
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
74
Ovládání klimatiza ních jednotek
Vzhledem k tomu, že VRV systémy nejsou kompatibilní se sb rnicí KNX (v tšinou je
podporován pouze vlastní BMS systém, sít BACnet nebo LonWorks), je nutné tyto
jednotky ovládat trochu jiným zp sobem. Bylo by možné použít infra ervený p evodník
firmy Zennio, který se ale vyplatí spíše u menších systém . P evodník umož uje p ímé
ovládání klimatiza ních jednotek p es sb rnici KNX. Toto se d je prost ednictvím
infra erveného rozhraní, které je sou ástí klimatiza ní jednotky. Na toto rozhraní se pak
p ímo p ipojí tento p evodník (viz Obrázek . 42).
Obrázek . 42: P ipojení klimatiza ní jednotky na sb rnici KNX
Proto jsem použil ešení se dv ma p evodníky. Prvním je p evodník z firemního protokolu
(v tomto p ípad firmy Daikin) na jiný protokol (LonWorks) a z tohoto protokolu pak
dalším p evodníkem na KNX. Toto ešení umož uje plné ovládání klimatiza ního systému
p es sb rnici KNX bez jakýchkoliv omezení.
P evodník firmy Daikin v základní verzi umí obsloužit až 64 klimatiza ních jednotek, což
je pro navržený VRV systém pln dosta ující.
Cena: 106 000 K
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
75
Obrázek . 43: P evodník z protokolu firmy Daikin na LonWorks
Dalším použitým p evodníkem je p evodník firmy Intesis z protokolu LonWorks na sí
KNX. Výrobce jej navíc p ímo doporu uje pro ovládání klimatiza ních jednotek firmy
Daikin, vybavených samoz ejm
p evodníkem na LonWorks. Stejn
jako p edchozí
p evodník, i tento podporuje až 64 r zných LonWorks za ízení.
Cena: 62 000 K
Obrázek . 44: P evodník z LonWorks na KNX
7.3 Rozvody STA
Rozvody spole né televizní antény budou realizovány externí firmou, prvky tohoto
systému pak budou umíst ny v jednotlivých technických místnostech. V pokojích
a pobytových místnostech pak budou vyvedeny výstupy v podob ú astnických zásuvek.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
8
76
VIZUALIZACE
Vizualizací m žeme rozum t možnost monitorování, zobrazování a ízení všech veli in
v pln grafickém prost edí.
8.1 Hardwarová ást
DataLab PC 810 slouží jako hardwarová ást pro vizualiza ní software. Obsahuje procesor
VIA 800 MHz, 512 MB DDR400 SDRAM pam ti,
ipovou sadu VIACN400. Jako
rozhraní jsou zde k dispozici 4 USB 2.0 porty, 2x Ethernet 10/100 Mbit, Audio In/Out, 1
RS 232C, slot pro pam ovou kartu Compact Flash Type I, 2 PS2 pro p ipojení klávesnice
a myši a analogový VGA výstup. Pracuje také jako server pro ovládání všech prvk p es
Internet a p i p ipojení GSM brány také p es mobilní telefon.
Cena: 15 800 K
Obrázek . 45: Pr myslový po íta DataLab
8.2 Ukázky ešení
Vizualiza ní software bude založen na aplikaci Control Web spole nosti Moravské
p ístroje. Tím je zaru ena kompatibilita s pr myslovým PC DataLab stejného výrobce.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
Obrázek . 46: Ovládání osv tlení na pat e
Obrázek . 47: Ovládání klimatizace
77
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
78
Obrázek . 48: Monitorování stavu detektor pohybu a okenních kontakt
Na p edchozích t ech obrázcích je vid t kompletní vizualizace všech prvk pro vybrané
podlaží. Ovládání osv tlení je ešeno pomocí p epína , kdy se mohou samy p epínat ty, u
kterých jsou sv tla napojena na detektory pohybu.
U ovládání klimatizace je možné nastavit teplotu v p íslušných pokojích. Pomocí šipek se
dá teplota regulovat po kroku 0,5 °C. Aktuální teplota v pokoji je zobrazena v textovém
poli. V pravém panelu je možné pomocí p epína
zapínat/vypínat klimatiza ní jednotky.
Zárove lze vid t, které jsou v provozu a které ne.
V záložce Sníma e je pak vizualizace pro detektory pohybu a okenní kontakty. Zelená
kontrolka v p ípad detektoru pohybu zna í, že detektor zachytil n jaký pohyb. Detektory
m žeme v p ípad pot eby vypnout p íslušným tla ítkem. U okenních kontakt
ervená
kontrolka signalizuje zav ené a zelená otev ené okno. To je signalizováno i v ovládacím
menu.
8.3 Vzdálené ízení
Pr myslový po íta DataLab bude p ipojen na pobo kovou úst ednu, která bude tvo it
GSM bránu. Tím bude umožn no ovládat všechna za ízení vzdálen p es mobilní telefon.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
Pr myslové PC se také p ipojí ethernetovým kabelem p ímo do switche,
79
ímž bude
umožn no ovládání p es Internet.
Ovládání p es mobilní telefon m že být realizováno jak formou servisních SMS zpráv, tak
i zmenšenou formou vizualizace (pro PDA), která bude dostupná skrze internetový
prohlíže .
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
9
80
TECHNICKO – EKONOMICKÉ HODNOCENÍ
9.1 Srovnání s jinými zp soby klimatizace
Vzhledem k tomu, že navržený VRV systém firmy Daikin umož uje sou asn chladit
i vytáp t, ve srovnání m žeme rovnou zavrhnout starší typy VRV systém , umož ujících
pouze chlazení. Navíc tím, že VRV systém m že fungovat jako náhrada elektrických
p ímotop , které by jinak byly v pokojích umíst ny, dochází k dalším úsporám energie.
Nejlépe to demonstruje p íklad vytáp ní jednoho pokoje p i zapo ítání pom rné ásti
náklad na VRV systém. Pro sjednocení cen bylo bráno nep etržité vytáp ní po dobu
trvání nízkého tarifu (20 hodin) p es celé otopné období (216 dní), sazba pro p ímotopy a
tepelné erpadlo. Cena za 1 kWh je pak 2,88 K pro VRV systém a 3,3 K pro p ímotop.
Typ
Cena za ízení
Spot ebovaná energie
za rok
Cena za rok
VRV systém
62 000 K
3,89 MWh
11 000 K
P ímotop
2 000 K
6,48 MWh
21 000 K
Tabulka . 14: Náklady na vytáp ní jednoho pokoje
Jak je patrné z p edchozí tabulky, i p es vyšší po izovací náklady VRV systému dokáže
tento zp sob vytáp ní ušet it tém
50% náklad na elektrickou energii. Další výhodou
VRV systému je, že výkon klimatiza ní jednotky je pro vytáp ní roven hodnot 2,5 kW
oproti p ímotopu, jehož výkon je 1,5 kW. Tím bude zajišt no, že VRV systém dokáže
pokoj vytopit v kratším ase a dále už pak teplotu pouze udržovat, což povede k další
úspo e náklad .
Cena za chlazení pak vychází z po tu dní, kdy není pot eba topit (tj. 149 dní) a spot eby,
která je ur ena spot ebou klimatiza ní jednotky p i chlazení. V úvahu vezmeme stejné
po áte ní podmínky, jako p i výpo tu náklad na vytáp ní. Spot eba energie bude poté
2,74 MWh a ro ní náklady p i vypo ítané cen 3,71 K /kWh budou p ibližn 10000 K .
Z t chto výpo t je pak patrné, že cena za spot ebovanou energii VRV systému za celý rok
je p ibližn
stejná se spot ebou elektrických p ímotop , které ovšem fungují pouze
v režimu vytáp ní. VRV systém oproti nim navíc dokáže v lét chladit a zajistit tak
komfortní prost edí pro hosty.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
81
9.2 Ovládání klimatiza ních jednotek
Jak už bylo e eno u popisu ešení pomocí p evodník , mohlo by být také použito ešení
formou infra ervených senzor . Cena jednoho z nich je p ibližn
4000 K , takže
v celkovém sou tu by cena t chto prvk dosáhla prakticky stejné výše, jako p i ešení
pomocí p evodník . Nevýhodou by ovšem byla jistá omezenost p i ovládání systému a
také nutnost po izovat infra ervené sníma e pro klimatiza ní jednotky, které nejsou ve
standardní výbav (cena 7000 K za kus). Takové ešení je tedy vhodné p i ovládání
menšího po tu jednotek.
Typ
Cena
za ízení
Cena IR p ijíma
Po et kus
Celková cena
P evodníky
168 000 K
0K
1
168 000 K
IR rozhraní
4 000 K
7000 K
39
429 000 K
Tabulka . 15: Porovnání možností ovládání klimatiza ních jednotek
9.3 Sb rnice KNX
Jak je vid t u ceny použitých prvk , instalace sb rnice KNX je pom rn
nákladná,
obzvlášt pro hotel. Ovšem díky této sb rnici m žeme ušet it náklady na elektrickou
energii (kontrola rozsvícených sv tel), náklady na vytáp ní (p i otev ení okna vypnutí
klimatizace) a náklady na personál (vzdálené ízení systému). Nejv tším p ínosem tohoto
systému je zvýšení komfortu ubytovaných host , ale také usnadn ní práce personálu, který
se díky tomu m že v novat jiným innostem. Toto zvýšení komfortu ovšem nelze vy íslit,
jediným ukazatelem by mohla být vyšší cena za ubytování, kterou by mohl provozovatel
požadovat. I tak bude návratnost této investice vysoká a záleží na investorovi, zda je
ochoten toto zvýšení náklad akceptovat.
9.4 Cenové p ehledy všech prvk
9.4.1 Prvky VRV systému
Prvek
Po et kus
Cena za kus
Celková cena
Vnit ní jednotka pokojová
34
33 000 K
1 089 000 K
Nást nná jednotka
1
21 000 K
21 000 K
Vnit ní jednotka sálová
5
52 000 K
260 000 K
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
82
Vn jší jednotka pro patra
3
320 000 K
960 000 K
Vn jší jednotka p ízemí
1
340 000 K
340 000 K
Filtr
5
18 000 K
90 000 K
Tabulka . 16: Cenový p ehled prvk VRV systému
Celková cena za VRV systém je pak 2 760 000 K .
9.4.2 Prvky pro sb rnici KNX
Prvek
Po et kus
Cena za kus
Celková cena
Detektory pohybu
53
2 400 K
127 200 K
1-násobná tla ítka
22
1 200 K
26 400 K
2-násobná tla ítka
33
2 200 K
72 600 K
3-násobná tla ítka
2
2 500 K
5 000 K
Ovládací tla ítka
39
5 800 K
226 200 K
Stmíva e
1
13 400 K
13 400 K
Ak ní leny 8 za ízení
3
11 300 K
33 900 K
Ak ní leny 16 za ízení
11
17 800 K
195 800 K
Aktor žaluzií
1
7 000 K
7 000 K
Binární vstupy
36
1 600 K
57 600 K
Sb rnicové spojky
149
2 200 K
327 800 K
Zdroje
4
9 600 K
38 400 K
Liniové spojky
3
9 800 K
29 400 K
USB rozhraní
2
6 300 K
12 600 K
IP router
1
16 200 K
16 200 K
P evodník Daikin
1
106 000 K
106 000 K
P evodník Intesis
1
62 000 K
62 000 K
Vizualiza ní PLC
1
15 800 K
15 800 K
Tabulka . 17: Cenový p ehled prvk KNX
Celková cena všech prvk KNX iní 1 373 300 K .
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
83
9.4.3 Prvky hlasových a datových služeb
Prvek
Po et kus
Cena za kus
Celková cena
IP telefon Well
37
1 200 K
44 400 K
Úst edna 2N Omega 48
1
11 400 K
11 400 K
Koncová zásuvka
43
130 K
5 590 K
Patch panel 24-port
3
600 K
1 800 K
Switch 24-port
5
2 600 K
13 000 K
Router Lynx
1
7 500 K
7 500 K
P ep ová ochrana
1
850 K
850 K
Tabulka . 18: Cenový p ehled prvk hlasových a datových služeb
Cena všech prvk je pak dohromady 84 540 K .
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
84
ZÁV R
Cílem mé práce bylo navrhnout klimatizaci, elektroinstalaci a rozvody sb rnice KNX
v hotelu a pomocí t chto prvk
zvýšit komfort ubytovaných host
a usnadnit správu
hotelu.
V první ásti práce jsem se zabýval návrhem klimatiza ního systému, který m l být
realizován VRV systémem. Výstup tohoto systém v podob klimatiza ních jednotek m l
být umíst n v hotelových pokojích a dále ve spole ných pobytových prostorách –
v p ednáškovém sále, v p edsálí, ve vstupní hale a v kavárn . Pro návrh tohoto systému
bylo ovšem nutné znát tepelné ztráty a tepelné zisky výše zmín ných místností. V práci
jsou pak uvedeny výsledky t chto výpo t , kdy celková tepelná ztráta místností byla
p ibližn 44 kW a tepelné zisky p ibližn 65 kW. Na tyto hodnoty byl pak navržen VRV
systém. Tato ísla jsou pom rn vysoká, což je ovšem zp sobeno tím, že hotel je z v tší
ásti prosklený. Vlastní VRV systém se pak skládá ze ty jednotek, pro každé patro jedna.
Dalším úkolem bylo navrhnout elektroinstalaci, což v tomto p ípad znamenalo sv telné a
zásuvkové okruhy a dále okruhy pro p ipojení dalších spot ebi
ovládána bu
a za ízení. Svítidla jsou
tla ítky, umíst nými vždy u vstupních dve í do dané místnosti, nebo
pohybovými sníma i – ty jsou umíst ny na chodbách a schodištích, v p edsíních
hotelových pokoj a na toaletách a ve vstupní hale v p ízemí.
Slaboproudé rozvody jsou charakterizovány p edevším sb rnicí KNX, která je ur ena
k monitorování a ízení prvk , které na ni jsou p ipojeny – sv tla, klimatiza ní jednotky,
sníma e pohybu, magnetické kontakty, žaluzie. Tyto prvky je možné ovládat z recepce – to
umož uje pr myslový po íta DataLab.
Mezi slaboproudé rozvody dále pat í také datová sí hotelu, jejímž úkolem není pouze
p ipojení k Internetu, ale také zajiš uje telefonní spojení. Prvky datové sít
jsou pak
umíst ny v technických místnostech na každém obytném podlaží (patch panely) a dále
v technické místnosti v p ízemí, kde jsou umíst ny aktivní prvky (switche, router, telefonní
úst edna).
Posledním úkolem, kterým se má práce zabývala, bylo navrhnout ovládání a monitoring
jak z recepce, tak i vzdálen . Toto je ešeno skrz pr myslový po íta DataLab, na kterém
také b ží vizualizace, realizované pomocí programu Control Web. Po íta je také p ipojen
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
85
na telefonní úst ednu a do switche, ímž je zajišt no vzdálené ízení jak p es mobilní
telefon, tak i p es Internet.
Poslední ástí mé diplomové práce je technicko-ekonomické hodnocení, kde je srovnání
navrženého systému s jinými variantami – to se týká VRV systému, kde je vyjád ena
úspora p i vytáp ní oproti elektrickým p ímotop m, které by jinak byly v pokoji umíst ny,
a také ovládání klimatizací skrz sb rnici KNX, kde je nazna ena výhodnost ešení pomocí
dvou p evodník . P ímé a pln podporované ovládání klimatizací Daikin p es KNX totiž
na trhu není k dispozici, muselo být tedy zvoleno alternativní ešení. Na záv r hodnocení je
zde cenový p ehled všech použitých prvk .
Do budoucna je možné rozší ení tohoto systému, které by díky sb rnici KNX m lo být
bezproblémové. Celý systém by se dal rozší it nap íklad o ovládání v trací jednotky
v p ízemí, instalaci te ek p ístupových karet nebo integraci kompletního zabezpe ovacího
systému. Všechna tato rozší ení jsou ovšem otázkou financí, takže záleží na investorovi,
kolik je ochoten do pohodlí svých host investovat.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
86
ZÁV R V ANGLI TIN
The goal of my thesis was to propose air-conditioning, electrical wiring and bus KNX in
the hotel and using these elements to increase the comfort of guests and facilitate the
management of the hotel.
In the first part of the work I dealt with the design of air-conditioning system. It was being
implemented by VRV system. The output of this system in the form of air conditioning
units should be placed in hotel rooms and in common residential areas – in the lecture hall,
in the vestibule, at the entrance hall and the café. For the design of this system was
necessary to know the heat loss and heat gain of the rooms mentioned before. Later there
are given the results of these calculations, the total heat loss rooms was about 44 kW and
heat gain of approximately 65 kW. On these values was lately designed the VRV system.
These values are relatively high which is due to the fact that the hotel is mostly made of
glass. The VRV system is composed of four units for each floor one.
Another task was to propose a wiring which in this case meant the lighting and socket
circuits and lines to connect with other appliances and equipment. Luminaires are
controlled by the button, always located at the entrance door of the room, or by motion
sensors – these are located in the corridors and stairways, in the atria of the hotel rooms
and toilets and at the entrance hall on the ground floor.
Low-voltage distributions are characterized primarily bus KNX, which is intended to
monitor and control elements that are connected to it – light, air conditioning, movement
sensors, magnetic contacts, blinds. These elements can be controlled from the desk – it
allows industrial computer DataLab.
The low-voltage distribution systems also include a data network of the hotel whose task is
not only an Internet connection but also provides a phone connection. Data network
elements are placed in the technical rooms on each residential floor (patch panels) and in
the technical room on the ground floor where are located the active elements (switches,
routers, telephone exchanges).
The last task of this thesis dealt with suggestion of controlling and monitoring from the
reception or remotely. This is addressed through the industrial computer DataLab where
also runs the visualization, implemented using Control Web. The computer is also
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
87
connected to the telephone switchboard and switches thus ensuring remote management
via mobile phone and the Internet.
The last part of my thesis is a technical-economic evaluation where the proposed system
compared with other options - this applies VRV system which is reflected in savings
compared to electric heating which would be placed in the room otherwise, and control airconditioning through the bus KNX where is indicated the benefit by using two converters.
Direct and fully supported by Daikin air-conditioning control over KNX is not available, it
would have to be chosen alternatives. Finally, there is a price list of all the elements.
In the future it is possible to extend this system which should by smooth because of KNX
bus. The whole system could be extended for example the ventilation control unit on the
ground floor, installation of access card readers or the integration of complete security
system. All these extensions are just question of finances, so it all depends on the investor
how much he is willing to invest for the comfort of their guests.
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
88
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
[1]
TZB-info - stavebnictví, úspory energií, technická za ízení budov [online]. c20012009 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW: <http://www.tzb-info.cz>.
[2]
KNX Association [Official website] [online]. c2009 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z
WWW: <http://www.knx.org>.
[3]
VOJÁ EK, Antonín. Sb rnice KNX pro ízení budov – 1. ást.
http://automatizace.hw.cz [online]. 2006 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
<http://www.automatizace.hw.cz/clanek/2006061001>.
[4]
VOJÁ EK, Antonín. Sb rnice KNX pro ízení budov – 2. ást – kabely, propojení
a EIB. http://automatizace.hw.cz [online]. 2006 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z
WWW: <http://www.automatizace.hw.cz/clanek/2006082701>.
[5]
BASTIAN, Peter, et al. Praktická elektrotechnika. Praha : Europa-Sobotáles, 2004.
295 s. ISBN 8086706079.
[6]
DANIELS, Klaus. Technika budov. Bratislava : Jaga, 2003. 520 s. ISBN 80-8890560-5
[7]
KNX Association. Handbook for Home and Building Control : Basic Principles.
5th rev. edition.: ZVEI, 2006. 185 s.
[8]
PROCHÁZKA, Miroslav. Návrh úloh m ení parametr prvk systému v
laborato i Technologie budov. [s.l.], 2007. 127 s. FAI UTB ve Zlín . Vedoucí
diplomové práce Ing. Martin Zálešák, CSc.
[9]
VOJÁ EK, Antonín. Sb rnice LonWorks - 1. ást - Úvod.
http://automatizace.hw.cz [online]. 2006 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
<http://automatizace.hw.cz/mereni-a-regulace/ART151-sbernice-lonworks--1cast-uvod.html>.
[10]
VOJÁ EK, Antonín. Sb rnice LonWorks - 2. ást - LonTalk protokol.
http://automatizace.hw.cz [online]. 2006 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
<http://automatizace.hw.cz/mereni-a-regulace/ART152-sbernice-lonworks--2cast-lontalk-protokol.html>.
[11]
VOJÁ EK, Antonín. Sb rnice LonWorks - 2. ást – Neuron chip & ostatní
hardware. http://automatizace.hw.cz [online]. 2006 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
89
WWW: <http://automatizace.hw.cz/mereni-a-regulace/ART164-sbernice-lonworks-3cast--neuron-chip-%2526-ostatni-hardware.html>.
[12]
BACnet Website [online]. [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
<http://www.bacnet.org>.
[13]
EnOcean – Self-powered Wireless Sensors [online]. c2009 [cit. 2009-02-01].
Dostupný z WWW: <http://www.enocean.com>.
[14]
Klima Pro s.r.o co je klimatizace [online]. [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
http://www.klimapro.cz/klimatizace.htm
[15]
Daikin AC: Absolute Comfort [online]. [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
http://www.daikinac.com
[16]
The KNXshop catalogue [online]. c2009 [cit. 2009-02-01]. Dostupný z WWW:
http://www.knxshop.co.uk
[17]
GEBAUER, Günter, HIRŠ, Ji í. Vzduchotechnika v p íkladech 1 : Prost edí budov.
1. vyd.: Akademické nakladatelsví CERM, 2006. 230 s. ISBN 80-7204-486-9.
[18]
SN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách – Výpo et tepelného výkonu
[19]
SN 73 0548 Výpo et tepelné zát že klimatizovaných prostor
[20]
SN 33 2000-7-701 Elektrotechnické p edpisy - Elektrická za ízení -
ást 7:
Za ízení jednoú elová a ve zvláštních objektech - Oddíl 701: Prostory s vanou nebo
sprchou a umývací prostory
[21]
SN 33 2130 Zm na 2 – Elektrotechnické p edpisy. Vnit ní elektrické rozvody
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
90
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK
ANSI
American National Standards Institute
APCI
Application Layer Protocol Control Information
ASHRAE
American Society of Heating, Refrigerating and Air-Conditioning Engineers
BMS
Building Management System
CCTV
Circuit Closed Television
CPU
Central Processing Unit
CSMA/CA Carrier Sense Multiple Access with Collision Avoidance
DALI
Digital Addressable Lighting Interface
DHCP
Dynamic Host Configuration Protocol
DIN
Deutsche Industrie Norm
EEPROM
Electronically Erasable Programmable Read-Only Memory
EIB
European Installation Bus
FSK
Frequency-shift keying
GSM
Groupe Spécial Mobile
I/O
Input/Output
ISO
International Organization for Standardization
kbit/s
Kilobites per sekond
kbps
Kilobites per second
KNX
Konnex
LAN
Local Area Network
LCR
Least Cost Routing
LED
Light Emitting Diode
Mbps
Megabites per second
NAT
Network Address Translation
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
OSI
Open Systems Interconnection
PC
Personal Computer
PCO
Pult centralizované ochrany
SELV
Secured Extra-Low Voltage
SLP
Slaboproud
STA
Spole ná televizní anténa
TP
Twisted pair
TPCI
Transport Layer Protocol Control Information
TUV
Teplá užitková voda
UTP
Unshielded Twister Pair
VoIP
Voice Over IP
VRV
Variable Refrigeration Volume
91
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
92
SEZNAM OBRÁZK
Obrázek . 1: Okenní jednotka ......................................................................................... 14
Obrázek . 2: Mobilní klimatizace .................................................................................... 14
Obrázek . 3: Klimatizace bez vn jší jednotky .................................................................. 15
Obrázek . 4: Split systém ................................................................................................ 15
Obrázek . 5: P íklad zapojení a funkce VRV systému ...................................................... 16
Obrázek . 6: Graficky znázorn ná struktura standardu KNX .......................................... 20
Obrázek . 7: Struktura rámce pro komunikaci na KNX ................................................... 21
Obrázek . 8: Jedna linie sít KNX................................................................................... 23
Obrázek . 9: Topologie sít KNX .................................................................................... 24
Obrázek . 10: Adresa prvk v síti.................................................................................... 24
Obrázek . 11: Telegram na silovém vedení ..................................................................... 27
Obrázek . 12: Struktura rámce LonWorks....................................................................... 29
Obrázek . 13: P ístup na sb rnici ................................................................................... 30
Obrázek . 14: Architektura systému EnOcean................................................................. 33
Obrázek . 15: P dorys hotelového pokoje....................................................................... 48
Obrázek . 16: Vnit ní jednotka FXDQ ............................................................................ 56
Obrázek . 17: Vnit ní jednotka FXAQ............................................................................. 57
Obrázek . 18: Vnit ní jednotka FXFQ............................................................................. 57
Obrázek . 19: Venkovní jednotka REYQ ......................................................................... 58
Obrázek . 20: Ukázka silnoproudých rozvod v hotelovém pokoji................................... 60
Obrázek . 21: Zapojení slaboproudých rozvod .............................................................. 63
Obrázek . 22: Koncová zásuvka ...................................................................................... 64
Obrázek . 23: Patch panel .............................................................................................. 64
Obrázek . 24: Switch Asus .............................................................................................. 65
Obrázek . 25: Router Lynx.............................................................................................. 65
Obrázek . 26: IP telefon Well 3130IF ............................................................................. 66
Obrázek . 27: Schéma funkce LCR ................................................................................. 66
Obrázek . 28: Úst edna 2N Omega 48 ............................................................................ 67
Obrázek . 29: P ep ová ochrana APC .......................................................................... 67
Obrázek . 30: Detektor pohybu ....................................................................................... 68
Obrázek . 31: N-násobná tla ítka ................................................................................... 69
Obrázek . 32: Ovládací tla ítka ...................................................................................... 69
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
93
Obrázek . 33: Stmíva .................................................................................................... 70
Obrázek . 34: Ak ní leny............................................................................................... 70
Obrázek . 35: Aktor žaluzií ............................................................................................. 70
Obrázek . 36: Binární vstup............................................................................................ 71
Obrázek . 37: Sb rnicová spojka .................................................................................... 71
Obrázek . 38: Napájecí zdroj KNX ................................................................................. 72
Obrázek . 39: Liniová spojka .......................................................................................... 72
Obrázek . 40: USB rozhraní ........................................................................................... 73
Obrázek . 41: IP router .................................................................................................. 73
Obrázek . 42: P ipojení klimatiza ní jednotky na sb rnici KNX...................................... 74
Obrázek . 43: P evodník z protokolu firmy Daikin na LonWorks .................................... 75
Obrázek . 44: P evodník z LonWorks na KNX ................................................................ 75
Obrázek . 45: Pr myslový po íta DataLab ................................................................... 76
Obrázek . 46: Ovládání osv tlení na pat e...................................................................... 77
Obrázek . 47: Ovládání klimatizace................................................................................ 77
Obrázek . 48: Monitorování stavu detektor pohybu a okenních kontakt ....................... 78
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
94
SEZNAM TABULEK
Tabulka . 1: Vlastnosti kabelu TP1 ................................................................................. 25
Tabulka . 2: Porovnání technologií pro BACnet ............................................................. 31
Tabulka . 3: Rozm ry místností v p ízemí ....................................................................... 37
Tabulka . 4: Rozm ry místností v jednotlivých patrech ................................................... 37
Tabulka . 5: Tepelné ztráty místnosti .............................................................................. 53
Tabulka . 6: Tepelné zisky místnosti ............................................................................... 53
Tabulka . 7: Parametry prostor v p ízemí ..................................................................... 54
Tabulka . 8: Parametry místností v 2. a 3. podlaží .......................................................... 54
Tabulka . 9: Parametry místností ve 4. podlaží ............................................................... 54
Tabulka . 10: Parametry vnit ní jednotky FXDQ ............................................................ 56
Tabulka . 11: Parametry vnit ní jednotky FXAQ ............................................................ 56
Tabulka . 12: Parametry vnit ní jednotky FXFQ ............................................................ 57
Tabulka . 13: Parametry venkovních jednotek ................................................................ 58
Tabulka . 14: Náklady na vytáp ní jednoho pokoje ......................................................... 80
Tabulka . 15: Porovnání možností ovládání klimatiza ních jednotek .............................. 81
Tabulka . 16: Cenový p ehled prvk VRV systému .......................................................... 82
Tabulka . 17: Cenový p ehled prvk KNX ...................................................................... 82
Tabulka . 18: Cenový p ehled prvk hlasových a datových služeb .................................. 83
UTB ve Zlín , Fakulta aplikované informatiky, 2007
SEZNAM P ÍLOH
P I: Tabulky výpo tových koeficient
P II: Schéma VRV systému v hotelu
P III: Schéma silnoproudých rozvod
P IV: Schéma slaboproudých rozvod
95
P ÍLOHA P I: TABULKY VÝPO TOVÝCH KOEFICIENT
Tabulka pro výpo et zátopového initele pro obytné budovy:
2
fRH (W/m )
P edpokládaný pokles vnit ní teploty b hem teplotního útlumu a)
Zátopový as
v hodinách
1K
2K
3K
Hmotnost budovy vysoká
Hmotnost budovy vysoká
Hmotnost budovy vysoká
1
11
22
45
2
6
11
22
3
4
9
16
4
2
7
13
a) v
dob e tepeln izolovaných a ut sn ných budovách není obvyklý p edpokládaný pokles vnit ní
teploty o více než 2 až 3 K. Pokles závisí na klimatických podmínkách a tepelné hmot budovy.
Tabulka pro výpo et stínícího sou initele:
Druh zasklení
s
Stínící prost edek
s
Jednoduché sklo
1,00
Vnit ní žaluzie, lamely sv tlé
0,56
Dvojité sklo
0,90
Vnit ní žaluzie, lamely st ední
0,65
Jednoduché determální sklo
0,70
Vnit ní žaluzie, lamely tmavé
0,75
Vn jší determální, vnit ní oby ejné sklo 0,60
Vn jší žaluzie, lamely sv tlé
0,15
Reflexní sklo
0,70
Vn jší markýzy
0,30
Reflexní sklo dvojité
0,24
Meziokenní žaluzie
0,50
Vn jší reflexní sklo
0,60
Záv sy – bavlna, um lá vlákna
0,80
Reflexní fólie tmavá
0,25
Reflexní záclony sv tlé
0,60
Barevné vrstvy st íkané sv tlé
0,80
Barevné vrstvy st íkané st ední
0,70