O změnách klimatu se rozhoduje i v Severních Čechách
O změnách klimatu se rozhoduje
i v Severních Čechách
duben 2006
38810_Greenpeace klima 1
20.4.2006, 17:13:34
Slovo úvodem
Velkodůl ČSA se zámkem Jezeří
© Ibra Ibrahimovič
38810_Greenpeace klima 2
20.4.2006, 16:07:19
Slovo úvodem
Severní Čechy jsou krajem těžby hnědého uhlí. Většina jej putuje
do kotlů tepelných elektráren. ČR patří k zemím, které vypouštějí
nejvíce oxidu uhličitého v přepočtu na jednoho obyvatele. Oxid
uhličitý je hlavní příčinou globálních změn klimatu. Stále častěji
zažíváme povodně a extrémní výkyvy počasí. Stovky miliónů lidí
jsou ohroženy nedostatkem pitné vody a celé ostrovy i přímořské
země mohou skončit pod hladinou stoupajících oceánů.
Jak se těžba českého hnědého uhlí podílí na globálních změnách
klimatu?
Jan Rovenský, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR
38810_Greenpeace klima 3
20.4.2006, 16:07:30
Hnědé uhlí a jeho těžba
Většina našeho hnědého uhlí leží
v Ústeckém a Karlovarském kraji, ve
stopadesátimetrové hloubce na úpatí
Krušných hor. Vzniklo ve třetihorách před
35 – 15 milióny let. Na dně jezera, které se
na místě dnešní pánve nacházelo, se milióny
let ukládal odumřelý rostlinný materiál.
Bez přístupu vzduchu, postupujícím časem
a tlakem stametrové vrstvy nánosů v nadloží
nad ním postupně zuhelnatěl.
Uhlí intenzivněji těžíme 200 let. Mostecké
uhelná, a.s., chce pokračovat v těžbě až do
roku 2122. Surovina, která vznikala dvacet
miliónů let, tak zmizí za necelých tři sta
roků. Nedokážete si dost dobře představit
20 miliónů let? Následující příklad Vám to
snad ulehčí: pokud by uhlí vzniklo během
jednoho lidského života, současným
tempem bychom jej vytěžili a spálili za
necelou půlminutu.
Ještě do čtyřicátých let 20. století se většina
severočeského uhlí dobývala hlubinným
způsobem pomocí šachet a štol. Těžba
postupovala pomaleji než dnes a její vlivy
na lidi, krajinu i klima byly nesrovnatelně
menší. Masivní povrchová těžba spojená
s drastickou změnou krajiny začala
v padesátých letech.
ČR: uhelný rekordman
V těžbě hnědého uhlí patří Česká republika mezi
světové rekordmany: v roční těžbě vztažené k rozloze
státu (tedy jak velkou část naší krajiny si převracíme
naruby) jsme se 647 tunami na km2 světová jednička.
V objemu těžby na jednoho obyvatele jsme s 4,9
tunami na hlavu světová dvojka.
www.iea.org
38810_Greenpeace klima 4
Velkodůl ČSA je viditelný i z vesmíru
© Google
20.4.2006, 16:09:01
Zbourané vesnice a zničená krajina
Kvůli povrchovým velkodolům bylo od
roku 1955 srovnáno se zemí více než
80 obcí včetně středověkého královského
města Mostu s památkami ze
13. století. Poslední obětí těžby se staly
počátkem devadesátých let Libkovice.
Zbytečně. Ukázalo se, že těžba uhlí pod
Libkovicemi by byla technicky nemožná.
Důl Koh-i-noor, který obec ohrožoval, byl
v roce 2001 uzavřen.
Velkodůl Československé armády (ČSA)
mezi Jirkovem a Litvínovem, který
ohrožuje obce Horní Jiřetín a Černice, je
nepřehlédnutelný i na satelitních snímcích.
Dolem vytvořená jizva v krajině je dlouhá
5 kilometrů, široká 4 kilometry a hluboká
cca 150 metrů. Dalšímu rozrůstání dolu
nyní brání tzv. územní ekologické limity.
Pokud by padly a Mostecká uhelná by tak
mohla uskutečnit svoje plány, vzrostla by
délka dolu na 12 kilometrů a těžbu by
zažily ještě děti našich pravnuků.
Oběti těžby
Posledním obyvatelem Libkovic, který se na základě exekuce musel v roce 1993 přestěhovat
do mosteckého paneláku, byl pětašedesátiletý Karel Krejčí: „Nemám domov. Vystěhovali mě
z něj. Je mi z toho nanic.“
V panelácích skončila většina obyvatel Libkovic, včetně paní Hany Šrámkové: „Narodila jsem
se tři kilometry za Libkovicemi v Jenišově Újezdě. Ten zbourali v roce 1973. Manžel se kvůli
uhlí stěhoval třikrát. Pokaždé, když jsme si někde zvykli, přišly doly znovu. Naše děti jednou
nebudou moct svým dětem ani ukázat, kde vyrůstaly. Bude tam jenom díra do země…
V paneláku se cítím špatně. Jsem tady zavřená. Poprvé v životě nebydlím ve vlastním domě.
Necítím se tu doma. Když jsem odcházela z domu v Libkovicích, pro slzy jsem neviděla.“
Takových osudů jsou v Podkrušnohoří desetitisíce.
38810_Greenpeace klima 5
20.4.2006, 16:10:53
Zbourané vesnice a zničená krajina
Takhle skončily Libkovice. Horní Jiřetín
a Černice musíme zachránit.
© Ibra Ibrahimovič
Jak by pokračovala těžba
po prolomení limitů?
38810_Greenpeace klima 6
20.4.2006, 16:12:49
Územní ekologické limity
Bourání dalších obcí, jejichž obyvatelé mají
tu smůlu, že se pod jejich domem nalézá
uhelná sloj, zamezila v roce 1991 vláda
schválením tzv. územních ekologických
limitů. Limity nechrání jen vesnice
a města, ale i cenné dochované části
podkrušnohorské přírody a památky.
Limity jsou hranicí, za kterou rypadla nesmějí.
Je pochopitelné, že uhelnému průmyslu
jejich existence vadila od samého počátku.
Po privatizaci Mostecké uhelné, a.s., začali
její noví vlastníci lobovat za prolomení limitů
a rozšíření velkodolu ČSA. V této lokalitě
chrání limity před zničením právě Horní Jiřetín
a Černice se dvěma tisíci obyvateli, dále
významné nadregionální biocentrum tvořené
přirozenými bučinami na úpatí Krušných hor
a také zámek Jezeří, známou dominantu této
části Podkrušnohoří.
Obrovský vliv, který měl uhelný průmysl na
politiku za minulého režimu, se bohužel
v posledních letech obnovuje. Dlouholeté úsilí
uhlobaronů loni slavilo dílčí úspěch. Politici,
zejména regionální představitelé ČSSD
a KSČM, začali tvrdit, že prolomení limitů je
nutné pro zajištění energetické soběstačnosti
země. Vládní zmocněnec pro severozápadní
Čechy a poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht
dokonce kuriózně tvrdí, že limity není třeba
rušit, protože přestaly platit samy od sebe.
Budoucí oběti těžby?
Občané Černic a Horního Jiřetína svoji vesnici opustit nechtějí a jednat o prodeji svých
domovů s Mosteckou uhelnou kategoricky odmítají. Paní Hana Čermáková z Horního Jiřetína
je jedním z nich: „Kvůli uhlí jsem se v životě musela stěhovat už třikrát. Postupně jsem bydlela
v Mostě, Janově u Litvínova a Dolním Jiřetíně. Staré město Most a Dolní Jiřetín ustoupily
dolu, Janov zbourali a postavili místo něj paneláky pro lidi z dalších vystěhovaných vesnic. Teď
by mě chtěli vyhnat počtvrté. Mám strach, co s námi bude a často se mi vrací vzpomínky
na minulá stěhování. V poslední době jsem prodělala několik mozkových příhod a chodím
o francouzské holi. Svůj boj o náš domov ale určitě nevzdám.“
38810_Greenpeace klima 7
20.4.2006, 16:13:19
Elektrárny, emise a vývoz elektřiny
Komíny jako severočeská krajinná dominanta
© Ibra Ibrahimovič
38810_Greenpeace klima 8
20.4.2006, 16:15:38
Elektrárny, emise a vývoz elektřiny
Většina hnědého uhlí ze Severních Čech
končí v tepelných elektrárnách.
Komíny elektráren po odsíření nevypouštějí
pouze vodní páru, jak se někdy snaží jejich
zastánci veřejnosti namluvit. I odsířená
elektrárna do ovzduší každoročně chrlí
desítky tisíc tun škodlivých látek.
Jedním z hlavních argumentů pro
dokončení jaderné elektrárny Temelín
bylo údajné odstavení severočeských
elektráren. Po spuštění Temelína ovšem
nebyla v Severních Čechách odstavena ani
jedna. Na místo toho společnost ČEZ vyváží
elektřinu do zahraniční (v loňském roce
téměř 20% veškeré vyrobené elektřiny).
Čistě pro potřeby vývozu pracují tři
průměrné severočeské elektrárny a jeden
velkodůl. Zisky z vývozu elektřiny plynou
ČEZu. Náklady na zničené životní prostředí
a poškozené zdraví neseme my všichni.
Co každoročně proletí komínem elektrárny Počerady
7,2 miliónů tun oxidu uhličitého
nejvýznamnější skleníkový plyn; z jedné tuny spáleného hnědého
uhlí z velkodolu ČSA vznikne cca 1,8 tuny oxidu uhličitého
6,9 tisíc tun oxidů síry
u lidí způsobují především záněty horních cest dýchacích
a astma; jsou fytotoxické, hlavní původce zničení vrcholových
smrčin Krušných hor a Jizerských hor; jejich emise byly výrazně
sníženy odsířením počátkem devadesátých let
15,5 tisíc tun oxidů dusíku
méně významné skleníkové plyny, u lidí způsobují zejména
záněty dolních cest dýchacích; jsou fytotoxické
418 tun tuhých znečišťujících látek
(„popílku“)
nebezpečné jsou zejména menší částice s velkou relativní
plochou; jejich emise byly výrazně sníženy odsířením
počátkem devadesátých let
403 tun fluoru, chloru a jejich sloučenin
některé sloučeniny chloru a fluoru jsou toxické, některé
prokazatelně rakovinotvorné
www.irz.cz, www.cez.cz
38810_Greenpeace klima 9
20.4.2006, 16:15:58
CO2 a zvyšování globální teploty
Atmosféra funguje jako svetr, který brání
vyzařování tepla z povrchu Země do mrazivého
vesmíru. Kdyby Země neměla atmosféru, byla
by její průměrná teplota -19 °C.
Jenže všeho moc škodí. Různé plyny, ze
kterých je atmosféra složena, mají různou
schopnost odrážet tepelné záření zpátky
na zem. Rovnováha ve složení těchto plynů
vznikala milióny let. Pokud dojde v atmosféře
ke zvýšení podílu některého z plynů, který
brání vyzařování tepla, rovnováha je narušena
a teplota na Zemi začne stoupat. Je to jako
když přes svetr natáhnete ještě bundu, i když
je vám už teplo.
Plynům které dokáží výrazněji odrážet teplo
zpátky na zem, se říká skleníkové plyny.
Pokud jejich množství v atmosféře naroste
a začne tudíž stoupat teplota, nastává
skleníkový efekt. Nejdůležitějším skleníkovým
plynem je oxid uhličitý (CO2) – není sice
nejúčinnější, ale je ho v atmosféře nejvíc.
V 19. století začalo lidstvo intenzivně
spalovat fosilní paliva a pumpovat do
atmosféry desítky miliard tun oxidu
38810_Greenpeace klima 10
uhličitého a dalších skleníkových plynů.
Vědci odhadují, že koncentrace CO2
v ovzduší je nyní o 30 % vyšší než před
začátkem průmyslové revoluce. Návrat
k původnímu stavu by trval tisíce let,
i kdybychom, s vypouštěním CO2 okamžitě
přestali. Koncentrace oxidu uhličitého
v atmosféře je nyní největší za posledních
420 tisíc let. Rychlost, s jakou přibývá,
nemá obdoby od poslední doby ledové.
Podle souhrnné zprávy Mezivládního
panelu pro klimatické změny (IPCC)
z roku 2001 „existují nové a přesvědčivější
důkazy, že většina oteplení pozorovaného
v posledních padesáti letech je způsobena
lidskou činností.“
V průběhu dvacátého století došlo k nárůstu
globální teploty o 0,6 °C. Do roku 2100
dojde podle IPCC k nárůstu globální teploty
o dalších 1,4 – 5,8 °C. Zdá se vám taková
změna teploty neškodná? Během doby
ledové byla teplota o „pouhých“ 5 – 6 °C
nižší než dnes. Polovina Evropy tehdy byla
pokryta kontinentálním ledovcem...
20.4.2006, 16:18:00
CO2 a zvyšování globální teploty
2 °C a klimatický zlom
Za zlomový lze považovat případný nárůst teploty o dva stupně celsia ve srovnání
s dobou před průmyslovou revolucí. V takovém případe hrozí, že dojde k tzv.
klimatickému zvratu a lidstvo ztratí možnost další průběh globálního oteplování ovlivnit.
Zvyšování globální teploty totiž mj. způsobuje tání trvale zmrzlé půdy (permafrostu) v polárních
oblastech a vymírání korálů a planktonu v mořích. Obojí vede k masivním emisím dalšího
skleníkového plynu – metanu – jenž je mnohem účinnější než oxid uhličitý. Pokud dojde
k uvolnění kritického množství metanu do atmosféry, roztočí to spirálu dalšího tání permafrostu
a vymírání planktonu, dalších emisí metanu a dalšího oteplování.
www.realclimate.com
38810_Greenpeace klima 11
20.4.2006, 16:20:21
Dopady klimatických změn
Je zřejmé, že klimatické změny již teď
ohrožují lidi i přírodu. Důkazem je
např. tání a ubývání vysokohorských
i polárních ledovců a věčně zmrzlé půdy
(permafrostu), odumírání korálových
útesů, zvyšování hladiny moří, vyšší
četnost cyklónů, tornád, extrémních
projevů počasí, vymírání ohrožených
druhů, častější záplavy i katastrofální
sucha a ubývání zásob pitné vody.
Počínaje Inuity v severních polárních
oblastech a konče obyvateli tropických
ostrovů bojují lidé s dopady klimatických
změn již nyní. Důsledky klimatických změn
se ale v nejbližších desetiletích různým
způsobem dotknou většiny obyvatel Země.
Velmi pravděpodobné a brzké následky změn klimatu:
• Stoupání hladiny oceánů a moří - táním ledovců a rozpínáním vody v oceánech, způsobeným
vyšší teplotou.
• Uvolňování skleníkových plynů z tající věčně zmrzlé půdy a odumírajících lesů.
• Častější a silnější extrémní výkyvy počasí jako vlny veder, sucha, záplavy a vichříce. Tento trend
se projevuje již v současnosti.
• Různé regionální vlivy. V Evropě (včetně České republiky) budou častější a intenzivnější
povodně. V pobřežních oblastech podstatně vzroste intenzita vodní eroze.
• Ohrožení stability řady přirozených ekosystémů včetně ledovců, tropických pralesů, korálových
útesů, pobřežních mangrovníkových porostů, arktických a alpinských ekosytémů.
• Intenzivnější vymírání rostlinných a živočišných druhů a snižování biodiverzity.
• Rozšiřování tropických nemocí vázaných na teplomilný hmyz (malárie) do zemí mírného pásma.
• Další zhoršování dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích, zejména Subsaharské Africe.
• Pokles zemědělské produkce, zejména v rozvojových zemích Afriky a Asie, ale i v Evropě a Severní
Americe.
38810_Greenpeace klima 12
20.4.2006, 16:21:23
Dopady klimatických změn
Možné katastrofální dopady v případě, že bude globální oteplování
pokračovat (zvýšení teploty o 2 °C a více):
• Roztání grónského a arktického ledovce. To by vedlo ke zvýšení hladiny světových oceánů
o sedm metrů, což by způsobilo zaplavení celých pobřežních států.
• Zpomalení, změna směru či úplný zánik Golfského proudu. V Evropě by došlo k ochlazení
a rozšíření kontinentálního typu klimatu (tvrdé zimy a horká, suchá léta).
• Změna globálního systému mořského a vzdušného proudění by oslabila monzunový cyklus.
Na něm je závislé zemědělství v Asii, kde žije 57 % světové populace.
• Vymírání planktonu a korálů vlivem růstu teploty moří.
• Uvolňování masivních zásob metanu vázaných v mořské biomase. To společně s rychlým uvolněním
metanu vázaného po tisíciletí ve věčně zmrzlé půdě povede k dalšímu nárůstu skleníkového efektu.
Od určité, dosud neznámé kritické hranice se pak spirála globálního oteplování nezadržitelně roztočí.
• Zaplavení pobřežních nížin mořem a neobyvatelnost oblastí postižených suchy povedou k vlně
globální migrace z tropických a subtropických zemí do Evropy a Severní Ameriky.
Loni vyschly řeky i v Amazonském pralese
© Daniel Beltra/Greenpeace
38810_Greenpeace klima 13
20.4.2006, 16:23:22
Dopady klimatických změn
Tuvalu – první oběť klimatických změn?
„Mám vztek, protože budeme muset odejít, opustit svoji zemi, kvůli něčemu, co
jsme nezpůsobili a co je mimo naši kontrolu,“ říká o globálním oteplování paní Paani
Laupepaová, tajemnice ministra zahraničních věcí státu Tuvalu.
Ostrovy, na nichž se nezávislý stát Tuvalu nachází, jsou trvale osídleny již dva tisíce let. Nyní hrozí,
že všichni obyvatelé včetně paní Laupepaové a současného ministerského předsedy Saufatu
Sopoanga budou muset svoji zemi opustit, protože v nejbližších desetiletích zmizí pod stoupající
hladinou Tichého oceánu. Nejvyšší bod ostrovů je nyní jen čtyři metry nad hladinou. Nižší části
ostrovů jsou v posledních letech při silném přílivu (tedy v době novu a úplňku) zaplavovány a vlny
periodicky ničí domy obyvatel.
Tuvalané nemají kam jít. Jejich stát je v případě pokračujícího globálního oteplování
odsouzen k zániku. Tuvalu má deset tisíc občanů. „Jen“ dvoumetrové zvýšení hladiny
oceánů by mělo podobně drastické následky pro stovky tisíc lidí na dalších tichomořských
ostrovech a desítky miliónů lidí v pobřežních oblastech po celém světě.
www.tuvaluislands.com
Tichomořské ostrovy jsou ohroženy již dnes
© Jeremy Sutton–Hibbert/Greenpeace
38810_Greenpeace klima 14
20.4.2006, 16:25:10
O změnách klimatu se rozhoduje
i v Severních Čechách
Celkové emise oxidu uhličitého v České
republice dosáhly v roce 2003 127 miliónů
tun. S ročními emisemi 12,5 tuny CO2 na
jednoho obyvatele se ČR drží na čtvrtém
nejhorším místě mezi 25 státy Evropské
unie. Toto množství by postačilo k naplnění
středně velké vzducholodě.
Průměrný Švýcar, Švéd, Maďar či Bulhar
vypustí každoročně zhruba polovinu toho,
co průměrný Čech, průměrný Ind méně než
jednu desetinu.
Spálením uhlí, které by bylo zpřístupněno
prolomením územních ekologických
limitů, bychom do atmosféry uvolnili
neuvěřitelných 1,3 miliardy tun oxidu
uhličitého.
V nejbližších deseti letech se bude rozhodovat
o tom, zda se naše země stane moderní
ekonomikou zaměřenou na obory s vysokou
přidanou hodnotou, nebo zůstane pro okolní
státy dodavatelem špinavé energie a výrobků
energeticky neefektivního a zastaralého
průmyslu. Stavba nových tepelných
a jaderných elektráren a velkorypadel blokuje
přechod k bezuhlíkové, trvale udržitelné
energetice přímo (peníze utracené za stavbu
velkorypadla nelze investovat do pěstování
biomasy v rámci rekultivací) i nepřímo
(pokud postavíte tepelnou či jadernou
elektrárnu s životností 50 let, nebudete mít
zájem o snižování spotřeby energie a rozvoj
obnovitelných zdrojů). První z řady křižovatek
určujících osud naší energetiky v 21. století je
rozhodnutí o zachování či zrušení územních
ekologických limitů. Toto rozhodnutí má
padnout nejpozději v roce 2007.
Velkorypadla obracejí severočeskou krajinu doslova naruby
© Ibra Ibramovič
38810_Greenpeace klima 15
20.4.2006, 16:26:46
Co je v Čechách třeba udělat pro
ochranu světového klimatu
Co
Kdo
Termín
Zachovat územní ekologické limity
vláda, krajské zastupitelstvo
ihned
Ústeckého kraje
Odepsat zásoby uhlí za hranicí
územních ekologických limitů
Obvodní báňský úřad
v Mostě, MŽP
ihned
Ukončit těžbu ve velkodolu ČSA
Mostecká uhelná, a.s.
nejpozdeji
2017
Zcela ukončit těžbu hnědého uhlí v ČR
Mostecká uhelná, a.s.,
Severočeské doly, a.s.
nejpozdeji
2050
Přijmout kvalitní Národní alokační plán pro
období 2008 – 2012, který omezí emise
o 5 % a dovolí průmyslu vypouštět maximálně
78 miliónů tun CO2 ročně
vláda
2006
Trojnásobně zvýšit energetickou účinnosti
českého průmyslu (tedy na úroveň
západoevropských zemí) a tepelnou izolaci
budov
průmysl, vlastníci budov, vláda
a parlament
2025
K výrobě tepla využívat výhradně obnovitelné
zdroje energie
průmysl, vlastníci budov, vláda
a parlament
2030
Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na
výrobě elektřiny na 50 %
výrobci energie, ministerstvo
průmyslu a obchodu, vláda
2040
Snížit české emise CO2 o 80 % ve srovnání
s rokem 1990
průmysl, vláda
2050
38810_Greenpeace klima 16
20.4.2006, 16:29:19
Co můžete udělat Vy
Veřejně
• Před letošními parlamentními volbami napište dopis nebo zatelefonujte krajským
lídrům politických stran a slušně, leč důrazně je požádejte, aby se zavázali, že jejich
strana ekologické územní limity po volbách zachová a odepíše zásoby uhlí pod
Horním Jiřetínem a Černicemi.
• Po parlamentních volbách se stejným způsobem obraťte na krajské zastupitele
Ústeckého kraje, kteří budou letos rozhodovat o zachování limitů v územním plánu
kraje.
• Napište svůj názor na věc do novin. Možná neotisknou právě ten Váš, ale pokud
obdrží obdobných dopisů desítky, budou se
tématu věnovat.
• Mluvte o problému se svými přáteli
a známými – ne každý o informacích, které
jste si právě přečetli, ví nebo přemýšlí.
• Zapojte se jako dobrovolník do naší
kampaně za ochranu klimatu a záchranu
severočeských obcí nebo ji podpořte jinak.
Nenásilné veřejné akce pomáhají
na problém upozornit veřejnost
© Greenpeace
38810_Greenpeace klima 17
20.4.2006, 16:30:45
Co můžete udělat Vy
Soukromě
• Používejte úsporné spotřebiče (kompaktní zářivky místo klasických žárovek,
mikrovlnnou troubu či plynový sporák místo elektrické plotýnky, laptop místo stolního
počítače). Chladničku umístěte na chladné místo, kde bude její účinnost mnohem
vyšší (naopak nikdy k rozvodu ústředního topení či k vařiči).
• Pokud žijete ve vlastním domě, zajistěte v první řadě jeho kvalitní izolaci včetně těsnění
oken a dveří a pořiďte si systém regulace vytápění (termostat a regulační ventily). Při
výběru vytápění dejte přednost pasivnímu solárnímu systému, topení dřevem v kvalitním
kotli nebo tepelnému čerpadlu před vytápěním uhlím či elektřinou. S narůstajícími
cenami fosilních paliv v příštích desetiletích se Vám vyšší investice vyplatí. Navíc můžete
požádat o státní dotaci.
• Při nákupech (zejména potravin) dávejte přednost českým výrobkům. Jejich doprava
způsobí mnohem méně emisí CO2 než při dovozu ze zahraničí.
• Vyhněte se zbytečným cestám automobilem, dejte přednost hromadné dopravě či
kolu. Pokud u Vás veřejná doprava neexistuje a rozhodnete se použít automobil,
snažte se jej maximálně využít (svezte souseda, berte stopaře…).
• Při cestách po Evropě dejte přednost vlaku či autobusu před letadlem.
© Greenpeace
38810_Greenpeace klima 18
20.4.2006, 16:32:06
Místo závěru
Jedním z nejvýraznějších příznaků globálního oteplování je tání ledovců
38810_Greenpeace klima 19
20.4.2006, 16:33:35
Greenpeace je mezinárodní ekologická
organizace, jejímž cílem je chránit
nenásilnými prostředky přírodu, životní
prostředí a lidské zdraví. Upozorňuje na
globální ekologické problémy a nabízí jejich
trvale udržitelná řešení.
Greenpeace prosazuje potřebné změny
v oblasti energetiky, ochrany klimatu,
jaderného odzbrojení, záchrany
ohrožených druhů, ochrany moří a pralesů,
toxického znečištění a uvolňování
geneticky modifikovaných organismů do
životního prostředí.
To všechno je možné pouze díky podpoře
téměř tří miliónů příznivců z celého světa.
Greenpeace si od počátku uchovává
úplnou nezávislost v postojích i činech,
a proto nepřijímá finanční dary od států,
politických stran, průmyslových a jiných
firem ani od nadací, které jsou s nimi
spojeny.
Česká pobočka Greenpeace vznikla
v roce 1991. V současné době se věnuje
čtyřem hlavním tématům: energetice
a změně klimatu, toxickému znečištění,
geneticky modifikovaným organismům
a ochraně lesů.
Příležitostně se podílíme na velkých
mezinárodních kampaních Greenpeace,
jako jsou například protesty proti testům
atomových zbraní nebo ochrana velryb.
Děkujeme našim 19 tisicům českých
příznivců, jejichž příspěvky nám umožňují
být finančně nezávislí.
Greenpeace ČR
Prvního pluku 12a,
186 00 Praha 8 – Karlín
telefon: 224 319 667
e-mail: [email protected]
Internet: www.greenpeace.cz
38810_Greenpeace klima 20
20.4.2006, 16:33:56
Was this manual useful for you? yes no
Thank you for your participation!

* Your assessment is very important for improving the work of artificial intelligence, which forms the content of this project

Download PDF

advertisement