DOKONALÁ KONKURENCE NA INTERNETU

DOKONALÁ KONKURENCE NA INTERNETU
Ondřej Víšek
Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomiky a managementu
Abstract: This whole article deals with phenomenon of perfect competition. The Internet is
one of possibilities for establishing this kind of market structure. It should be the best way
because of being new place for business transactions. There are considered conditions
for perfect competition, possibilities of realization via Internet and real face of affairs in this
sphere of business in this article.
Key words: perfect competition, Internet, economy of information, e-commerce, ambient
inteligence
1. Úvod
V současné dynamicky se rozvíjející době spojené s prorůstáním informačních technologií
do všech oblastí běžného života je možné sledovat i ovlivňování klasických teorií z oblasti
ekonomického prostředí. Vliv informací se stal určitou ikonou současné světové ekonomiky,
v níž je zcela zřetelně rozeznáván vliv informačních a komunikačních technologií. S danou
problematikou je spojován termín „informační ekonomika“.
V souladu s rozvojem důležitosti informací docházelo postupně až do roku 2000
k rozmachu Internetového sektoru, s nímž byl také spojován pojem „nová ekonomika“. Čas
ale spíše ukázal, že ani vliv informačních technologií nezmění zcela razantně zaběhnuté
teorie. Faktem však zůstává značný vliv informací a stále se rozpínající síla Internetu jako
prostředku obchodování. 0
Internet se stal velmi často skloňovaným pojmem v každodenním životě. Získal jakýsi
punc dokonalosti. Jak je tomu však v jeho funkci zprostředkovatele obchodních transakcí. Je
možné jej pojmout jako dokonale konkurenční prostředí, a bude vůbec někdy?
2. Dokonalá konkurence
Dokonalá konkurence je pouhou abstrakcí, avšak jednou z nejužitečnějších na poli
ekonomických teorií. Jedná se určitý ideál efektivity, který však v reálném životě člověk
může pouze marně hledat.
Klasicky uváděný příklad dokonalého trhu je trh pšenice. V daném modelovém příkladu je
předkládán jeden z mnoha prodejců pšenice, z nichž žádný není natolik silný, aby cenu
stanovil a tak ji všichni pouze přebírají (angl. price-taker). Všichni prodávají na stejném místě
a všichni kupující jsou dokonale informováni o cenách všech prodávajících. Prodávající proto
při předpokladu racionality nemá ani ten nejmenší rozhodovací prostor pro ovlivnění ceny
prodeje. Může tedy pouze rozhodovat o množství, které prodává. Poptávka je v takovémto
případě dokonale elastická. Z toho vyplývá, že výrobce nemůže změnami produkce
ovlivňovat cenu. V okamžiku platnosti tohoto faktu pro všechny výrobce na daném trhu, lze
takovýto trh označit za dokonalý trh. 0
Jaké jsou tedy podmínky pro dokonalou konkurenci? Tržní modely můžeme posuzovat
podle daných strukturálních kritérií – počet a velikost prodávajících a kupujících; stupeň
diferenciace produktu; snadnost vstoupit na trh nebo z něho odejít; a množství informací,
které mají prodávající a kupující.
Model tržní struktury dokonalé konkurence lze charakterizovat jako takový, kde je 0, 0:
229
-
velký počet malých kupujících a prodávajících,
-
homogenní produkt,
-
žádné bariéry vstupu (tedy volný vstup a odchod),
-
všichni účastníci trhu mají rovné informace o cenách, množství, technologiích a
ostatních relevantních informacích,
-
žádná možnost firem ovlivňovat cenu,
-
snaha firem maximalizovat zisk a snaha spotřebitelů maximalizovat užitek.
V reálném světě se tržní struktury představují především v jiných formách, jako je
například monopol, oligopol apod.
3. Internet
Co do této problematiky tedy vneslo období informační ekonomiky? S rozvojem
informačních a telekomunikačních technologií vstoupil na světovou scénu Internet jako
prostředí, v němž je možné provádět obchodní transakce. Objevila se šance na dokonalý trh.
Od roku 1994, kdy nastala fáze komercionalizace Internetu, urazil začnou cestu. O dva
roky později jej využívalo již 55 milionů uživatelů a současné odhady hovoří zhruba o jedné
miliardě uživatelů.
Pokud budeme uvažovat trh vždy jednoho konkrétního zboží, vykazuje Internet ve vztahu
k dokonalé konkurenci značné podobnosti. Počet výrobců i spotřebitelů na trhu v tomto
prostředí je značný. Dalo by se říci, že neexistují žádné bariéry vstupu na trh. V neposlední
řadě k podobnosti s dokonalou konkurencí přispívá předpokládaná dokonalá informovanost,
kdy spotřebitele dělí takříkajíc jediné kliknutí od konkurence. Otázkou je, do jaké míry platí
dané předpoklady obecně, a pak také jak je tomu konkrétně v daném regionu, potažmo státu.
3.1 Počet uživatelů
Již byla zmíněna celosvětově rostoucí tendence uživatelů. Konkrétně v České republice je
uváděno, že již 26,7 % domácností vlastní Internet. Z Obr. 2 je vidět stálý nárůst uživatelů,
což rozvoji obchodu může jedině prospívat. Většina podniků již také pochopila nutnost
prezentace na Internetu a jeho využívání jak zobrazují Obr. 3, Obr. 4. Současně také dochází k
růstu využití nákupu prostřednictvím sítě Internetu podle
Obr. 1.
Obr. 1 - Procento jednotlivců, kteří nakoupili v posledních 12 měsících na Internetu
(zdroj: 0)
230
Obr. 2 - Srovnání domácností s Internetovým připojením (zdroj: ČSÚ, Eurostat, OECD
a národní statistické úřady )
procenta
Podniky s vlastními webovými stránkami
80
70
60
50
40
30
20
10
0
61,1
55,9
67
70,1
44,6
2001
2002
2003
2004
2005
rok
Podniky s vlastními webovými stránkami
Obr. 3 - Podniky s vlastními webovými stránkami (zdroj: 0)
231
procenta
Podniky nakupující v prostředí Internetu
40
35
30
25
20
15
10
5
0
31,8
37,8
26,7
21,8
15,5
2001
2002
2003
2004
2005
rok
Podniky nakupující v prostředí Internetu
Obr. 4 - Podniky nakupující prostřednictvím Internetu (zdroj: 0)
Je tedy zřejmé, že počet uživatelů ze strany prodávajících i kupujících je v ČR značný a má
rostoucí tendenci.
3.2 Volný vstup do/z trhu
Podmínky překážek vstupu na trh v tomto prostředí jsou pro jakékoliv zboží minimální.
Není v současné době problémem pro prodávajícího oslovit se svou nabídkou prostřednictvím
této sítě spotřebitele. Náklady oproti nastartování funkčního kamenného podniku jsou
minimální.
Postačující osobní počítač lze v současné době pořídit kolem Kč 5.000,--, doménu „.cz“
za Kč 200,--. Připojení k internetu se pohybuje řádově ve stovkách korun měsíčně. V případě
zájmu o rozjetí klasického, kvalitního e-shopu se cena jeho koupě vyšplhá zhruba
ke Kč 30.000,--, ale existují i varianty pronájmu kompletního systému od řádově Kč 500,-měsíčně. Dané částky evidentně umožňují vstoupit na zvolenou část trhu v prostředí Internetu
bez překážek.
Současná absolutní hranice počítačové gramotnosti – 66 %
(“využívá osobní počítač nebo jej umí používat”)
Části gramotnosti
Pojmy z IT
•
53 %
Textový
editor
Ovládání PC
•
55 %
•
Tabulkový
procesor
43 %
•
31 %
Internet
•
40 %
Grafika
•
Obr. 5 - Současná počítačová gramotnost v ČR za rok 2005 (zdroj: 0)
232
52 %
ZÁKLAD:
Všichni respondenti (18-60), n=15234
Ovládají práci s PC
95
<= 23
24 - 28
85
29 - 33
83
34 - 38
82
39 - 43
80
70
44 - 48
49 - 53
54+
60
49
0% 20% 40% 60% 80%100%
Obr. 6 - Věková skladba počítačové gramotnosti v ČR za rok 2005 (zdroj: 0)
Z hlediska uživatelů zde může být nastolena otázka jejich omezení přístupu na trh. Jak již
bylo zmíněno kolem 26 % domácností má možnost vstoupit do tohoto světa přímo z domu.
Avšak ani pro ostatní se nekladou bariéry a to ani v oblasti financí. Fungující Internetové
kavárny umožňují uživatelům přístup řádově v desítkách korun za hodinu.
Otázkou však v této oblasti zůstává oblast počítačové gramotnosti, která tak může tvořit
určitou bariéru pro oblast spotřebitelů. Jak vyplývá z průzkumů Ministerstva informatiky ČR
dle Obr. 6, daný problém bude postupem času mizet. Z výzkumu podle Obr. 5 mimo jiné také
vyplývá, že zhruba 40 % populace již ovládá plně Internet. Pohledem na věkovou skladbu je
vidět rostoucí gramotnost směrem k mladším generacím, pro které je již realita Internetu
běžným životem.
Dokonalé informace
V oblasti dokonalé konkurence však Internet naráží na problém, který by sám o sobě měl
vlastně odbourávat. Ačkoliv je díky možnosti snadného přechodu spotřebitele od jednoho
prodejce ke druhému předpokládaná dokonalá informovanost spotřebitele, ten ji nevyužívá
podle očekávání. Oproti nakupování v klasických kamenných obchodech by v tomto případě
mělo docházet k nákupu identického zboží za nižší cenu, neboť spotřebitel není nucen
cestovat od krámu ke krámu a porovnávat ceny. Může tak učinit v pohodlí svého domova.
Racionálně uvažující člověk by měl s využitím soudobé technologie směřovat k prosazení
„zákona jedné ceny“ a nakupovat identický produkt od toho výrobce, který by mu jej nabídl
za nejnižší cenu. Toto by logicky mělo vést k ustálení cen identických výrobků na trhu
na stejné cenové hladině. Tomu se však neděje. Jako příklad lze uvést ceny v následující
tabulce. Náhodným výběrem vybraná mraznička ELECTROLUX EUF 23391 W v několika
českých elektronických obchodech (angl. e-shop). Rozdíl ve zvolených elektronických
obchodech činí Kč 3.228,--, což je pro běžného českého zákazníka značná částka. Obdobné
rozdíly pak vykazuje téměř veškeré ostatní zboží obchodované v prostředí Internetu.
233
Tab. 1 - Srovnaní cen mezi vybranými e-shopy pro daný výrobek - říjen 2007 (zdroj:
autor)
Elektronický obchod
www.citishop.cz
Cena
ELECTROLUX
EUF 23391 W
15.370,--
www.centrumnakupu.cz
15.750,--
www.obchodnidum.cz
15.990,--
www.elektronakupy.cz
16.090,--
www.elektro-megastore.cz
16.740,--
www.obchodni-dum-mija.cz
16.890,--
www.profik.com
18.598,--
Uživatelé mají přitom možnost využití různých Internetových projektů, které se přímo
zabývají srovnáváním cen identických produktů (angl. shopbot). Přesto prodejci stanovují
cenu bez ohledu na spotřebitele. Obdobné pozorování uvádí rozsáhlá studie Massachusetts
Institute of Technology 0.
Je tedy zřejmé, že ani v podmínkách ČR se Internetu prozatím nepodařilo naplnit funkci
dokonalé konkurence. Obecně je usuzováno, že problém spočívá především ve faktu, že
uživatel se nerozhoduje pouze podle ceny ani u naprosto identického zboží, obdobně jako
v kamenných obchodech. Lidé jsou ochotni zaplatit i více peněz než by museli z různých
důvodů, které jsou většinou spojeny s komfortem nákupu, neboť v současné době klasická
lákadla jako doprava zdarma, množstevní slevy, dárky zdarma apod. nabízí většina e-shopů
standardně. Komfort nákupu je současně spojen se stálou existencí vyhledávacích nákladů,
kdy je velmi těžké vytvořit optimálně použitelný e-shop pro všechny uživatele, neboť každý
z uživatelů je jedinečný a preferuje odlišné uspořádání.
4. Směr vývoje
Internet může být přesto uvažován za prostředí, které se velmi blíží dokonalé konkurenci.
Je zřejmé, že s rozvojem těchto technologií se jí bude stále více přibližovat. Zřejmě ji však
nikdy nedosáhne, neboť lidský faktor v celé rovnici představuje významnou a jen velmi těžko
predikovatelnou hodnotu.
234
Pravidlem zůstává také stálá preference kamenných obchodů a pak fenomén poslední
doby, kdy i spotřebitelé provádějící nákupy v prostředí Internetu, navštíví kamenný obchod,
aby dané zboží viděli na vlastní oči a až poté vyhledají nákup v elektronickém prostředí.
Pohledem na studie zaměřené na oblasti využití umělé inteligence je pravděpodobné, že se
v budoucnu přiblížíme dokonalé konkurenci o trochu více. Závěry pracovní skupiny ISTAG
z roku 2001 a její scénáře pro „Ambient Inteligence“ jsou toho jasným důkazem. Jedna
z jejích verzí „Carmen“ hovoří mimo jiné o možnosti využití např. e-chladniček, které sami
objednají oblíbené potraviny spotřebitele v okamžiku, kdy budou docházet 0. Učiní to
v prostředí internetu a zřejmě již nebudou produkovat vznik vyhledávacích nákladů, neboť
takové vyhledávání bude probíhat strojově, tudíž s jistou absencí lidského faktoru.
Otázkou však zůstává, zda se v budoucnosti bude využíván Internet v dnešní podobě, nebo
již nějaký jeho nástupce, po kterém již volají některé hlasy v zahraničí jako například v USA,
či Japonsku.
Použitá literatura:
[1] Český statistický úřad. Informační společnost v číslech 2007 [online]. c2007 [cit. 2007-1030]. Dostupný z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2007_obsah>.
[2] Český statistický úřad. Využívání informačních a komunikačních technologií v
domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2007 [online]. 2007 [cit. 2007-10-30]. Dostupný z
WWW: <http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07>.
[3] European Commission. Scenarios for ambient intelligence in 2010 [online]. 2001 [cit.
2007-10-30]. Dostupný z WWW:
<ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/ist/docs/istagscenarios2010.pdf>. ISBN 92-894-0735-2.
[4] HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. aktualiz. vyd. Praha : C. H. Beck, 2005. 709 s.
ISBN 80-7179-891-6.
[5] MATHIS, Stephen, KOSCIANSKI, Janet. Microeconomic Theory : An Integrated
Approach. New Jersey : Prentice Hall, 3003. 669 s. ISBN 0-13-011418-9.
[6] MIČR. Výzkum informační gramotnosti [online]. 2005 [cit. 2007-10-30]. Dostupný z
WWW: <http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2578>.
[7] OČKO, Petr. Vymezení a aktuální problémy informační ekonomiky. Polická ekonomie.
2005, roč. 52, č. třetí . ISSN 0032-3233.
[8] SMITH, Michael D., BRYNJOLFSSON, Erik. Consumer decision-making at an Internet
shopbot [online]. 2001 [cit. 2007-10-30]. Dostupný z WWW:
<http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=290334>.
[9] SOUKUPOVÁ, Jana, et al. Mikroekonomie. 4. rozš. vyd. Praha : Management Press,
2006. 572 s. ISBN 80-7261-150-X.
Kontaktní adresa:
Ing. Ondřej Víšek
Ústav ekonomiky a managementu
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzita Pardubice
Studentská 84
532 10 Pardubice
e-mail: ondrej.visek@seznam.cz
235